Seznam 
Doslovný záznam ze zasedání
PDF 680k
Čtvrtek, 31. ledna 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Předložení dokumentů: viz zápis
 3. Sdělení společných postojů Rady: viz zápis
 4. Výroční rozprava o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 SEU) (rozprava)
 5. Spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států (rozprava)
 6. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 7. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 8. Hlasování
  8.1. Výklad jednacího řádu (čl.19 odst.1) (hlasování)
  8.2. (A6-0511/2007, Michael Cashman) Kontrola osob na vnějších hranicích (hlasování)
  8.3. (A6-0509/2007, Panayiotis Demetriou) Kontrola osob na vnějších hranicích na základě jednostranného uznání určitých povolení k pobytu vydávaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy (hlasování)
  8.4. (A6-0001/2008, Philippe Morillon) Statistiky týkající se akvakultury (hlasování)
  8.5. (A6-0507/2007, Armando França) Spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států (hlasování)
  8.6. (A6-0005/2008, Umberto Guidoni) Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy (hlasování)
  8.7. (A6-0505/2007, Markus Ferber) Úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (hlasování)
  8.8. Situace v Íránu(hlasování)
  8.9. Výsledky konference o změně klimatu (Bali) (hlasování)
  8.10. (A6-0003/2008, Fiona Hall) Akční plán pro energetickou účinnost: Využití možností (hlasování)
  8.11. (A6-0495/2007, Carl Schlyter) Snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví (hlasování)
  8.12. Evropská strategie pro Romy (hlasování)
 9. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 10. Vysvětlení hlasování
 11. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 12. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis
 13. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis
 14. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis
 15. Přerušení zasedání


  

předsedající: pan cocilovo
Místopředseda

 
1. Zahájení zasedání
  

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00.)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. (IT) Obdržel jsem žádost pana Hannana o bod jednání týkající se interpretace článku 19 našeho jednacího řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Pane předsedající, včera pan předseda oznámil výklad článku 19, který toto shromáždění staví do pozice, kdy se dopouští očividného porušení svých vlastních předpisů. Odchýlili jsme se nyní od právního řádu a udělili jsme předsedajícímu pravomoc podle vlastního uvážení roztrhat náš jednací řád a postupovat tak, jak to považuje za vhodné. Podle našich vlastních předpisů je to naprosto nelegální. Tato sněmovna je sice svrchovaná, přesto ale musí dodržovat svá vlastní pravidla.

Tento výklad Výboru pro ústavní záležitosti bude dnes napaden. Může být předložen tomuto Parlamentu k hlasování. Pokud budeme společně hlasovat pro, vzdáváme se tak pravidel, na základě kterých jednáme. Jsem téměř nakloněn použít přirovnání ke zmocňovacímu zákonu z roku 1933, ale myslím, že by to bylo nepřiměřené a snad i trochu nezdvořilé vůči našemu předsedajícímu, který je odhodlaným demokratem a slušným člověkem.

Dovolte mi místo toho citovat praotce britského odporu proti totalitarismu, Edmunda Burkeho. „Musí být více než slepí, ti, kdo nevidí, s jakou neochvějnou pravidelností systému, v tomto případě a ve všech případech, plní svůj plán až k naprostému zničení každé nezávislé moci. ... Jejich vůle je zákon, nejenom doma, ale také ve vztahu k záležitostem každého národa. ... Smetli samotná zřízení, podle kterých zákonodárci jednali.“

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. (IT) Děkuji vám. Vaše připomínky jsem si poznamenal, ale jak víte, k tomuto bodu jednání, který se týká interpretace jednacího řádu, je již plánováno hlasování na 11:00, takže budeme v tomto směru pokračovat.

 

2. Předložení dokumentů: viz zápis

3. Sdělení společných postojů Rady: viz zápis

4. Výroční rozprava o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 SEU) (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. (IT) Dalším bodem je rozprava o

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Jean-Marie Cavada jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Radě k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU) (O-0005/2008 - B6-0006/2008), a

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Jean-Marie Cavada jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Radě k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU) (O-0006/2008 - B6-0007/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Gérard Deprez, zastupující autora. (FR) Pane předsedající, pane předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, naše dnešní rozprava se koná, jak víte, v kontextu, který je charakterizován dvěma zásadními prvky.

Prvním z nich – což vám jistě nemusím připomínat – je harmonogram. Protože jsme velkorysí, máme do konce stávajícího funkčního období Parlamentu přinejlepším 16 pracovních měsíců. Takže chápete, že se s takovým napjatým časovým plánem potřebujeme dohodnout o záležitostech, které, jak doufáme, společně dokončíme v čase, který nám zbývá. Nemůžeme udělat vše, budeme si muset vybrat a držet se svého rozhodnutí.

Druhý prvek je, pane předsedající, z našeho pohledu dokonce ještě významnější. Jedná se o to, že vyhlídka nabytí účinnosti nové smlouvy, což víte stejně dobře jako my, povede k zásadním strukturálním změnám v našich pravomocích. Zejména bych uvedl odstranění umělého oddělení politik v prvním pilíři od politik v pilíři třetím, jehož účinkem bude zejména zavedení spolurozhodování a podřízení těch opatření, která byla doposud výhradní doménou Rady a spadala mimo pravomoci Evropského soudního dvora, skutečné soudní kontrole.

Pochopíte tedy netrpělivost, s jakou očekáváme, že nová smlouva vstoupí v platnost co nejdříve, protože představuje jak posílení demokratické kontroly, tak posílení práv občanů. Vzhledem k těmto dvěma kritériím, kterými jsou – opakuji – posílení demokratické kontroly a posílení práv občanů, také pochopíte naši zdrženlivost vůči tomu, abychom za podmínek stávající smlouvy projednávali citlivé záležitosti, které by brzo mohly být projednávány na základě ustanovení nové smlouvy.

Tato zdrženlivost má v zásadě reálný základ. Je hluboce zakořeněná a je široce sdílena různými politickými skupinami zastoupenými jak ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, tak v obecnějším uspořádání našeho shromáždění. Jakkoliv hluboko však tato zdrženlivost sahá, je také, přinejmenším v současné době, poměrně uměřená. Nejsme motivováni, pane předsedající a pane předsedo Rady, pane komisaři, zvráceným záměrem zdržovat přijímání opatření k důležitým záležitostem, které uzrály a o jejichž naléhavosti není pochyb.

Naopak se snažíme dosáhnout určité džentlmenské dohody prostřednictvím opravdového dialogu, který by dal každému z našich orgánů záruky a garance, které považuje za nezbytné. Podle našeho názoru by mělo být možné dojít velice rychle k dohodě o nějakém typu legislativního programu mezi orgány pro rok 2008 a první polovinu roku 2009, která by obsahovala určitý omezený počet společných priorit v citlivých záležitostech, přišla by se společnými závazky a umožnila by nám využít pozitivní ustanovení nové smlouvy, aniž bychom je zaváděli příliš brzy.

Parlament již naznačil možný způsob reakce na tuto žádost během hlasování, které se konalo na posledním plenárním zasedání ve Štrasburku ohledně úpravy služebního řádu a poslání Europolu. Parlament skutečně, pane předsedo Rady a pane komisaři, přijal naprostou většinou 537 hlasů pozměňovací návrh, který stanovil, aby toto rozhodnutí bylo přehodnoceno během šesti měsíců od data nabytí platnosti Lisabonské smlouvy.

Samozřejmě, i když byl tento jednostranný pozměňovací návrh přijat naprostou většinou, není závazný. Avšak, jak jistě pochopíte, je velmi zřetelným důkazem naší politické vůle zahájit diskusi a najít řešení. Náš výbor právě v tomto duchu potvrzuje jak svoje odhodlání, tak svou připravenost k opravdovému dialogu mezi orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Dragutin Mate, úřadující předseda. (SL) Jsem velice rád, že zde s vámi dnes mohu být a účastnit se tak důležité rozpravy. Uplatňování politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí je pro naše občany nesmírné důležité. Otázka bezpečnosti se s rozvojem naší společnosti a moderních technologií stala pro naše občany jednou z nejdůležitějších otázek. Domnívám se, že jako zástupci Rady, Komise a Parlamentu máme stejné cíle: zabezpečit podmínky spolupráce mezi členskými státy, které našim občanům nabídnou odpovídající úroveň bezpečnosti.

Před dvěma roky jsme začali diskutovat o dvou bodech legislativy, které měly umožnit obrovský skok v kvalitě naší spolupráce. Prvním bylo rozhodnutí ustavit Europol jako evropskou agenturu a druhým bylo začlenit Prümskou smlouvu do evropských právních předpisů. V souladu s novým právním základem bude Europol moci reagovat rychleji na měnící se trendy v terorismu a organizovaném zločinu a bude nadále zlepšovat analytické možnosti a schopnosti k podpoře členských států. To zásadním způsobem pomůže účinnějšímu boji proti organizovanému zločinu a teroristickým organizacím, které jsou činné v několika státech Evropské unie. Začlenění Prümské smlouvy umožní rychlejší výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel z vnitrostátních databází.

Dvě předcházející předsednictví, německé a portugalské, udělala vše pro to, aby napomohla přijetí obou bodů legislativy do konce našich tří předsednictví. V souladu s programem, který jsem představil vašim kolegům ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, plánujeme dosáhnout shody v obou bodech do června tohoto roku. Vzhledem k jejich důležitosti by nebylo jejich opožděné přijetí omluvitelné, zejména proto, že jsme je již schválili a harmonizovali mezi členskými státy a mezi třemi orgány na tuto stávající úroveň. Co se týče právních předpisů, které stále ještě čekají na rozpravu, předsednictví si přeje úzce spolupracovat s Parlamentem na základu jednotlivých případů a v duchu společné odpovědnosti za její přijetí. Oba orgány tak budou sdílet odpovědnost za bezpečnost občanů EU a v jiných oblastech.

Rada v současné době projednává návrhy na obecně uplatňované právní předpisy vztahující se k boji se všemi formami organizovaného zločinu a terorismu. To se týká především sběru údajů a výměny postupů a také to platí pro spolupráci v rámci Europolu. Projednáváme také právní předpisy vztahující se ke specifickým problémům a specifické trestné činnosti.

Kromě návrhu začlenit Prümskou smlouvu a rozhodnutí o Europolu v současné době stavíme na opatřeních, která mají bránit nežádoucím osobám ve vstupu na území Evropské unie. Jsem osobně zapojen do úsilí urychlit vývoj druhé generace schengenského informačního systému. Připravujeme se na urychlení přijetí právních předpisů, které usnadní používání vízového informačního systému. V oblasti zahraničních věcí usilovně pracujeme se zeměmi západního Balkánu a Ruskem na přípravě regionálních vyhodnocení hrozeb plynoucích z organizovaného zločinu.

Tento měsíc začala Rada projednávat první ze dvou návrhů směrnic o zákonné imigraci. Po první schůzce pracovních skupin, kde se diskuse týkala vysoce kvalifikovaných pracovníků, předsednictví dospělo k závěru, že ohledně otázky uplatnění směrnice panuje široký konsenzus. Doufáme, že v rámci další rozpravy budou identifikovány klíčové politické otázky do konce našeho předsednictví a my pak předáme tuto záležitost dál francouzskému předsednictví tak, aby práce mohla pokračovat účinným způsobem.

Parlament a Rada již dva roky projednávají návrh směrnice o navracení občanů třetích zemí, kteří žijí v Evropské unii ilegálně. Tato rozprava se zaměřuje na několik specifických otázek, na které mají tyto orgány velmi rozdílné názory. Předsednictví bude i nadále co nejvíce usilovat o dosažení dohody s Parlamentem, která umožní, aby směrnice byla přijata co nejdříve, pokud možno v prvním čtení. Musíme však být opatrní, aby tato směrnice postupy navracení nezhoršila a nesnížila tak účinnost našich politik v boji proti nezákonnému přistěhovalectví.

Při prohlubování tohoto dialogu se zeměmi původu a tranzitními zeměmi bude Rada pokračovat ve svém úsilí o další uplatňování globálních přístupů k problémům přistěhovalectví, přičemž bude zdůrazňovat, že je třeba je začlenit a že musí existovat geografická rovnováha. Naše pozornost se tak zaměří na severní Afriku a jihovýchodní Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám předsedu Rady a děkuji předsedovi výboru, panu Deprezovi, za tento úvod.

Je zřejmé, že dnes neprojednáváme pouze vyhodnocení výsledků za rok 2007, které byly, podle mého názoru, v naší konkrétní oblasti pozitivní: rozšířením schengenského prostoru jsme otevřeli mezinárodní hranice více než 400 milionům občanů EU; vytvořili jsme a uvedli v činnost agenturu pro lidská práva, dosáhli jsme velmi důležité dohody s Parlamentem o vízovém informačním systému; zabývali jsme se imigrací, jak uvedl slovinský ministr, pan Mate, a terorismem.

Jenom abych uvedl statistická data, v roce 2007 návrhy, které spadaly do mé kompetence a které jsem vám předložil, tvořily téměř 20 % všech strategických iniciativ Evropské komise, což znamená, že tato oblast má a nadále bude mít nesmírnou důležitost. Dosáhli jsme všeho, co bylo obsaženo ve strategickém programu.

Nyní, v roce 2008, jsme postaveni před výzvu, která má naprosto stejnou důležitost. Jak víte, Komise vymezila na rok 2008 26 strategických návrhů a osm z nich, tedy téměř 30 %, se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Tento rok se budeme zabývat vnějšími hranicemi: v únoru to bude balík návrhů k posílení bezpečnosti na našich vnějších hranicích, stejným způsobem a s použitím stejných kritérií jako v případě Schengenu a vízového informačního systému; provedeme komplexní vyhodnocení Frontexu, což všem umožní vzít si poučení také do budoucna; učiníme, jak doufám, určité progresivní a ambiciózní návrhy v oblasti občanského práva; jednáme se slovinským předsednictvím o tzv. e-právu neboli o tom, jak poskytnout občanům lepší přístup k občanskému a trestnímu právu prostřednictvím využívání nejnovějších technologií.

Samozřejmě se budeme i nadále zabývat přistěhovalectvím. Iniciativy minulého roku, ohledně kterých bylo dosaženo širokého politického konsenzu, se budou během tohoto roku dále projednávat a rozvíjet. Tento rok nás čeká akční plán o azylu, žadatelích o azyl a evropském systému pro nakládání s uprchlíky; v červenci a listopadu budeme mít dva podrobné návrhy.

Budeme předkládat evropskou strategii pro prevenci násilné radikalizace, což je jeden z klíčových faktorů politické strategie boje proti terorismu; k tomu dojde v červnu.

Myslím si však, že politická otázka, kterou položil pan Deprez, si zasluhuje politickou odpověď, kterou mu s radostí dám. Rok 2008 je rokem přechodu. Je to rok přechodu k Lisabonské smlouvě a její ratifikaci, s ohledem na její nabytí účinnosti – které bychom si všichni přáli – v lednu 2009. Potom je jasné, že tyto tři požadavky, na jedné straně pracovat společně s Parlamentem na podpoře poskytované tomuto přechodu a na straně druhé zpomalit iniciativy, které jsou připraveny k realizaci a ohledně kterých panuje shoda, a zároveň nepředjímat, jaký bude mít Lisabonská smlouva dopad, až vstoupí v platnost – to vše je třeba mít na mysli. Jsem tedy přesvědčen, že bude potřeba politická dohoda mezi orgány.

Je zřejmé, že toho lze dosáhnout, pouze pokud se Rada, Komise a Parlament dohodnou na pracovním postupu, a to ještě před tím, než se dohodnou na specifických prioritách. Pokud bude panovat politická shoda na pracovním postupu, můžeme společně definovat sdílené priority, přičemž těmito prioritami by měly být iniciativy, které mají pro občany bezprostřední přidanou hodnotu, jsou všeobecně přijímány a dosahují kýžené rovnováhy zájmů, jež jsou ve hře: bezpečnost, zajištění bezpečnosti občanů a také prosazování a ochrana občanských svobod – obvyklý akt politického vyvažování, který je výzvou, před níž všichni stojíme.

Jsem přesvědčen, že nejlepší pracovní postup je ten, který jsme začali zkoumat s Radou: nepracovat v šestiměsíčních obdobích, ale sloučit trojici předsednictví, což stávající a předchozí předsednictví udělaly, podívat se na iniciativy v perspektivě období osmnácti měsíců spíše než měsíců šesti, protože jde evidentně o to, že když budeme pracovat s iniciativami po dobu omezeného časového plánu, nemáme vizi, která by nás měla rozumně vést – jak věřím – přinejmenším do června 2009, protože datum voleb do Evropského parlamentu je podle mého mínění jediný reálný termín, na který bychom se měli zaměřit.

Já jsem tedy připraven na tento krok, na politický dialog s Radou a Parlamentem, abychom identifikovali to, co můžeme nabídnout našim občanům jako bezprostřední reakci z priorit let 2008 a 2009, a to, co si zaslouží podrobnější zkoumání. Toto je podle mého přesvědčení způsob, jak dát najevo, aniž je tím dotčena Smlouva, že když orgány spolupracují, dostanou se do cíle rychleji a s lepšími politickými výsledky. Toto je dle mého názoru cesta, po které bychom všichni mohli jít.

 
  
MPphoto
 
 

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, dnešní rozprava se týká evropské vnitřní politiky a jsem přesvědčen, že je správné udělat to, co již udělal místopředseda Komise, pan Frattini, tedy krátce se podívat zpět. Rok 2007 byl pro evropskou vnitřní politiku skvělým rokem. Otevření schengenského prostoru bylo velkým úspěchem a můžeme také všem našim občanům potvrdit, že pokud by všechny vyšetřovací orgány v Evropě měly přístup k jednomu databázovému systému, bezpečnost by to nesnížilo, ale naopak zvýšilo.

Musíme se však také samozřejmě dívat do budoucnosti. Zde čtu, že SIS II byl projednáván na neformální schůzce Rady ve Slovinsku během slovinského předsednictví. Rozumím tomu tak, že centrální systém se nyní opět odkládá. Útvary Komise se zdají být připraveny, ale nyní se vytváří nová politická skupina specializovaných ministrů vnitra, která se má SIS II zabývat. Jejich cílem ve vztahu k SIS II je učinit skutečný, faktický pokrok v boji s organizovaným zločinem a zločinem v Evropě. Proč bychom v tom tedy měli ještě otálet? Mám obavy, že po rozšíření padáme do černé díry, protože je každý spokojen s tím, že rozšíření dopadlo dobře. Rád bych upozornil, že jsme tady v Parlamentu po šesti měsících provedli vyhodnocení těchto systémů a budeme také trvat na tom, aby se tak dělo.

Druhým praktickým tématem, v rámci něhož bych rád požádal o přijetí opatření, je otázka spolupráce policie. Jak je vám známo, bohužel ne všechny části Prümské smlouvy byly začleněny do práva Společenství, ale zejména zásadní otázky spolupráce policie nebyly přijaty. Zde je tedy také třeba postoupit dál.

Očekáváme od Komise návrhy týkající se ochrany hranic. Těším se na návrhy týkající se systémů vstupu a výstupu, protože bude velmi zajímavé zjistit, kolik osob nám setrvává v Evropě.

A poslední bod: máme mít novou smlouvu. Rád bych proto povzbudil předsedu našeho výboru, pana Depreze. Důvěru občanů v tuto smlouvu získáme, pokud vytáhneme ta rozhodnutí, která jsou v účinnosti v oblasti vnitřní politiky, ze zákulisí Rady a vyneseme je na jasné světlo tohoto plenárního zasedání. Lidé tak uvidí, jak se rozhoduje. Proto prosím přijměte rukou, kterou vám Parlament podává. Jsme připraveni spolupracovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) pane předsedající, pane předsedo Rady, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, s přístupem komisaře Frattiniho v rámci této rozpravy mohu souhlasit. Měli bychom se dívat do budoucnosti, je třeba, abychom pochopili, jak můžeme zacházet s časem, který nám zbývá, s pocitem odpovědnosti a závazku, který sdílí všechny evropské orgány.

Věříme, že po letech rozpravy o prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve které tento Parlament kritizoval jasný deficit demokracie – což je taková ošidná oblast pro základní práva občanů – můžeme uvítat podpis nové smlouvy, která nakonec v této oblasti vytvoří evropský rozměr a dá Parlamentu plné legislativní pravomoci, včetně pravomocí týkajících se soudní, trestní a policejní spolupráce a politik přijímání imigrantů a udělování trvalého bydliště

Z tohoto důvodu je naše skupina také přesvědčena že, dokonce i během této choulostivé fáze ratifikace, žádný orgán nemůže utéci před skutečností naprosto změněného rámce. Víme, že není možné jednoduše přesunout vstup Smlouvy v platnost na dřívější dobu, ale jsme přesvědčeni, že by bylo politickou chybou pokračovat v práci na vysoce citlivých záležitostech způsobem, který se vyhýbá demokratickému rámci Lisabonské smlouvy.

Z tohoto důvodu je naše skupina také přesvědčena, že společný závazek Parlamentu, Rady a Komise je pro identifikaci jakýchkoliv záležitostí zásadního významu nezbytný, že je nezbytné neblokovat jejich přijetí, ale naopak zaručit, že bude existovat možnost konzultovat Parlament v okamžiku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a že je nezbytné integrovat je do nového institucionálního rámce. Myslím zejména na důležité záležitosti, které s námi doposud byly pouze konzultovány, jako je návrh evropského systému jmenné evidence cestujících, návrh přezkoumat rámcové rozhodnutí o terorismu, směrnice o povolení vstupu vysoce kvalifikovaným pracovníkům a směrnice o jednotném postupu pro povolení vstupu osob migrujících za prací.

Dovolte mi, pane předsedající, věnovat několik vteřin tomu, abych vyjádřil své obavy nad názory Rady o směrnici o navracení. Vážíme si toho, že je Rada k dispozici a že spolupracuje, ale jsme přesvědčeni, že zde existuje několik nanejvýš choulostivých bodů. Jedním z nich je zejména to, že se osmnáctiměsíční zadržení nepovažuje za zlepšení účinnosti této směrnice, ale represivní opatření, se kterým budou mnozí v tomto parlamentu i nadále vyjadřovat svou nespokojenost.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, sledujeme, jaký pokrok učinila Evropská unie směrem k tomu, aby se stala tímto prostorem svobody, bezpečí a spravedlnosti. Znamená to vývoj směrem k Evropě, kde jsou hájena občanská práva a kde jsou podporovány komplexní problémy prosazování práva, jako jsou záležitosti spojené s terorismem a mezinárodním zločinem.

V posledních deseti letech je zde patrná neschopnost najít rovnováhu mezi bezpečností, svobodou a právem, a také vlastně příliš úzká definice bezpečnosti.

Prosazování práva je třeba lépe zacílit a bude třeba aktualizovat stav občanských svobod. Například neschopnost se dohodnout – za 10 let – na opatření, prostřednictvím kterého by byla hájena minimální práva podezřelých a obžalovaných osob, je skutečnou mezerou v dosavadním úsilí.

Generální advokát Maduro ve svém vyjádření k černé listině teroristů – myslím, že jde o citát z izraelského Nejvyššího soudu – řekl: „V době, kdy hřmí děla, potřebujeme zákony nejvíce. Neexistují žádné černé díry. Válka proti terorismu je také válkou zákona proti těm, kteří se proti němu staví.“

Je škoda, že na to Rada členských států nehleděla při posuzování naší zprávy předložené dočasným výborem pro mimořádné vydávání podezřelých. Na tuto zprávu se nám nedostalo žádné zásadní reakce.

Souhlasím s komisařem Frattinim, že potřebujeme dohodu mezi Komisí, Radou a Parlamentem o tom, jak postupovat dál při přecházení od neuspokojivých mezivládních postupů v oblasti trestního soudnictví k běžnému rozhodování Společenství. Bude to vyžadovat změnu kultury, přístupu i postupů. Některá z opatření třetího pilíře, která jsou v jednání, jako je Prüm, ochrana údajů, zákazy a omezení EU, mají špatnou kvalitu, co se týče jak demokratického přezkoumání, tak ochrany občanských svobod.

Mnoho důvěry se investuje do technologických projektů, ať už to je výměna dat mezi členskými státy, nebo budování nových databází EU. Zcela podporuji odpovídající sdílení údajů, ale varuji před nadměrným spoléháním na rychlá, ale pouze dočasná a nedostatečná technologická řešení. Nesmíme zapomínat na tradiční dohled prováděný zpravodajskými službami, i když je obtížnější jej ustavit tak, aby fungoval přes hranice, neměl by být degradován na méně významné úsilí v oslňujícím světle přitažlivosti databází, protože ty vyvolávají velké otázky související s ochranou dat a jejich bezpečností.

Požádala jsem komisaře Frattiniho, aby zvážil vypracování zelené knihy, která by byla zaměřena na to, zda je náš režim bezpečnosti údajů adekvátní, zejména s ohledem na skandální ztráty dat, ke kterým došlo ve Spojeném království. Doposud tak neučinil. Doufám, že to ještě zváží.

Mohl by tuto potřebu také zvážit s ohledem na způsob profilování, který se nyní rozvíjí? Komisař Frattini to neuznává, ale vláda Spojeného království přeci jenom poměrně otevřeně říká, že se zabývá profilováním. Věnujme se tomu, jaká zabezpečení potřebujeme.

Nakonec ještě k britské doložce o neúčasti: myslím, že by kolegové v Parlamentu mohli ocenit – a já jako britská poslankyně Evropského parlamentu bych jistě ocenila –, kdyby měli nějakou představu o tom, jaká bude strategie Spojeného království ve využívání možností účasti a neúčasti, protože si myslím, že by tím bylo jasněji řečeno, že se Spojené království chce v nadcházejících letech pozitivně angažovat ve věcech práva a vnitra.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Ó Neachtain, jménem skupiny UEN.(GA) Pane předsedající, irská vláda hraje aktivní, ústřední roli v Evropě v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu. Irské policejní síly k tomu přispívají prostřednictvím Evropského policejního úřadu – Europolu.

Je nezbytné, aby v situaci dnešních 27 zemí s 500 miliony obyvatel sloužily mezinárodní hranice jako ochrana proti nezákonné činnosti zločinců. Aby tomu tak bylo, musí existovat intenzivní spolupráce na pevném základě mezi policií, celní správou, námořnictvem a zpravodajskými službami, do které budou zapojeny všechny členské státy.

Rád bych zdůraznil, že Lisabonská smlouva se žádným způsobem nedotkne irské neutrality. Irsko je neutrální země a irské vojenské oddíly nemohou být nasazovány v zahraničí, pokud nebyla přijata odpovídající rezoluce OSN a nebyl získán nezbytný souhlas – po hlasování v Dáil Éireann – irské vlády.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, naše skupina by souhlasila s většinou toho, co bylo řečeno, zejména s důrazem kladeným na potřebu ochrany základních práv jako naprostého základu mnoha rozhodnutí, jejichž přijetí bychom se chtěli ve zbývajícím období Parlamentu dočkat.

Naše skupina by také souhlasila s tím, že by bylo možné se díky dohodě mezi orgány vyhnout právě tomu druhu svévolného využívání postupu spolurozhodování, který jsme příležitostně zažívali, tomu druhu svévolného využívání na příkaz Rady, kdy mnozí z nás cítili, protože nebylo možné záležitosti prosadit na základě jednomyslnosti, že byl Parlament využit jako jakési alibi. Byli bychom raději, kdyby podobná opatření byla ustavena v řádném rámci – a v takové podobě, aby se během pěti let nezdržela velká část vývoje, jehož bychom se rádi stali svědky.

Co se týče otázek základních práv, jsme hluboce znepokojeni, že jednou z otázek, jejíž řešení nebylo, zdá se, v Radě dosaženo, je otázka procedurálních záruk.

Mnozí v Parlamentu souhlasili se zavedením evropského zatykače a věří, že procedurální záruky budou brzy následovat. Jiní, kteří byli očividně skeptičtější, říkali: chceme nejprve vidět záruky a potom se budeme zabývat větší spoluprací mezi členskými státy. Rádi bychom tedy, prosím, věděli, kdy můžeme očekávat tato opatření, která jsou nanejvýš důležitá pro všechny naše občany.

Sdílíme také obavy, které byly vyjádřeny dnes dopoledne v otázce ochrany údajů. Existují zde stále větší obavy vyvolané nedostatkem transparentnosti a samozřejmě také rostou obavy veřejnosti, co se týče způsobu, jakým se údaje používají a vyměňují, aniž by veřejnost byla jasně informována o tom, co přesně se děje.

Byl jsem, mírně řečeno, lehce znepokojen, když jsem slyšel Radu hovořit o záležitostech směrnice o navracení a kdy uváděla, že členské státy nechtějí, aby navracení bylo jakkoliv ztíženo. Někteří z nás by si mohli myslet, že to znamená, že Rada nechce být svědkem zavedení bezpečného, zabezpečeného a otevřeného postupu, který bude spíše zaručovat práva jednotlivců, než se jednoduše, jako v případě některých členských států, pokoušet splnit cíle prostřednictvím navracení.

Nechceme, aby navracení nutně bylo obtížnější. Chceme, aby bylo otevřenějším postupem, kterým se zaručují práva. Jednou z otázek, které nás znepokojují, je například to, že některé členské státy používají automatický zákaz opakovaného vstupu. Sdílíme také obavy týkající se délky zadržení.

Vítám prohlášení, které bylo učiněno o návrhu v otázce vysoce kvalifikovaných migrantů. Nakonec můžeme tedy být svědky pozitivního opatření v otázce přistěhovalecké politiky, odklonu od toho, co někteří z nás vnímají jako politiku zastrašování, kterou Unie po určitou dobu uplatňovala. Nakonec dojdeme k dohodě o něčem pozitivnějším a otevřenějším, i když se to dotkne pouze malé části lidí, kteří do Evropské unie přicházejí.

Uvítal bych ale komentář k tomu, co se děje v oblasti sankcí proti zaměstnavatelům. A nakonec bych také rád dostal odpověď na otázku, která byla položena jak Radě, tak Komisi k připomínce o postoji Spojeného království k reformní smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, velmi oceňuji vůli Komise a Rady dosáhnout rychle politické dohody mezi orgány vzhledem k novým přeměnám, kterými budeme procházet v několika následujících měsících. Od ledna 2009 bude Parlament moci hrát důležitou roli v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, zejména co se týče potřeby občanů Evropy mít možnost vykonávat demokratickou kontrolu nad možnostmi zvolenými v rámci oblasti svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii.

Domníváme se, že rok 2008 bude rokem přechodu, a proto musí být v jeho průběhu identifikována řada priorit týkajících se svobody, bezpečnosti a práva. Myslím, že bychom se měli posunout kupředu v bodech, ve kterých se nemůžeme již vracet, v bodech, na kterých musíme trvat. Přemýšlím o potřebě zavést společnou azylovou politiku pro rok 2010 a potřebě urychlit proces, který by mohl vést k definování této společné politiky, přemýšlím také o potřebě přijít rychle s všeobecným plánem pro legální imigraci, nejenom kvůli podpoře povolení vstupu kvalifikovaným nebo vysoce kvalifikovaným přistěhovalcům, ale také přípravě plánu, který se bude zabývat všemi povoleními vstupu do Evropské unie, jsem přesvědčen, že je třeba se soustředit na svobodu pohybu mužů a žen v schengenském prostoru a využít přitom výsledků dosažených v roce 2007 a pokusit se převést tyto aspekty na kapitál.

Jsem přesvědčen, že bychom se v roce 2008 měli také pokusit vyhodnotit některé z možností, které již byly zvoleny. Mám na mysli zejména dvě důležité otázky. Myslím si, že musí být provedeno opravdové vyhodnocení užitečnosti a účinnosti Frontexu. Zdá se mi, že objektivní vyhodnocení by nás mohlo klidně přivést k přiznání, že nevyvolal účinky, v které převážná většina tohoto Parlamentu a občanů Evropy doufala. Stejným způsobem musí být dle mého provedeno také vyhodnocení nesmírného množství databází, které máme k dispozici. Příliš často nemají výměny informací žádnou hodnotu a někdy se informace i ztrácejí.

Na závěr bych, pane předsedající, řekl, že bychom možná měli také provést závěrečné vyhodnocení směrnice o navracení. Zdá se, že jsme nyní dosáhli bodu, ze kterého není návratu, a možná bude třeba změnit strategii: navrhnout akční plán a plán pro zákonné přistěhovalectví a potom budeme vědět, jak vyhodit, vykázat a zadržovat přistěhovalce.

 
  
MPphoto
 
 

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM.(NL) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, otázky pokládané Radě si vyžadují zvláštní pozornost, kterou je třeba věnovat vývoji v otázkách Frontexu. V minulosti jsem na tuto otázku opakovaně upozorňoval. Tato rozprava je tedy dobrou příležitostí znovu zmínit naše obavy ohledně Frontexu. V tomto ohledu jsem za jedno se slovy pana Catanii.

Několik vnitrostátních parlamentů naléhalo na vlády členských států, aby pro činnosti Frontexu poskytly pracovní síly a materiál. Je zřejmé, že členské státy nejsou zrovna zastánci celé té možnosti účastnit se pracovních činností, a proto jsem potěšen, že Nizozemsko nakonec souhlasilo s nasazením fregaty. A nyní tedy moje otázka: co se stane s lidmi z lodí a migranty, až budou chyceni?

Může nám úřadující předseda říci, jak se bude zacházet s lidmi uvězněnými na lodích na moři? Dostáváme pravidelné zprávy o zadržení lodí plných migrantů; je pravidlem, že tito lidé jsou nejprve dopraveni na břeh a je jim poskytnuta péče. Je povinen udělit azyl nebo se postarat o přijetí těchto lidí zadržených na plavidle členský stát, který velí námořnímu plavidlu?

Z reakce nizozemského ministra spravedlnosti z tohoto týdne lze vyvodit, že na tuto otázku stále neexistuje jednoznačná odpověď. V tomto ohledu bych přivítal lepší vysvětlení, protože není samozřejmě dobré, aby členské státy, které poskytují materiál a pracovní sílu, měly nést celé břemeno. Pane úřadující předsedo, pokud nám nemůžete dát odpověď na tuto otázku během této rozpravy, učiníte tak písemně?

Nyní mám další otázku pro komisaře Frattiniho. Pro ministry spravedlnosti je snadné slíbit, že například poskytnou námořní plavidla, ale realizace je v rukou ministrů obrany, kteří někdy mají i to štěstí, že jsou alespoň informováni o slibech, které dali ministři spravedlnosti. Je evidentní, že to způsobuje zásadní problémy s koordinací.

Moje otázka pro komisaře Frattiniho je následující: co chcete udělat, abyste se v budoucnosti vyhnuli tomuto druhu problémů ? Koneckonců trvalo velmi dlouho, než sliby učiněné před tak dlouhou dobou začaly mít nejnepatrnější účinek.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI).(NL) Pane předsedající, zcela oprávněně je tato potřeba všech možných opatření na zvýšení bezpečnosti našich občanů rozsáhle projednávána v tomto sále. V tomto ohledu přichází na mysl Frontex. Nestrkejme ale hlavy do písku, protože Evropa sama se stala mnohem méně bezpečnou právě kvůli politice otevřených hranic, která byla sledována. Skutečností je, že tato politika hmatatelně posílila moc mezinárodně organizovaného zločinu, aniž by byla zavedena odpovídající opatření k jeho potírání.

To není vše. Evropští občané se také stali oběťmi vln legalizace spojené s postavením nezákonných přistěhovalců, které se některé země rozhodly uskutečnit. Tím se jistě neomezí ostudné obchodování s lidmi. Oblast bezpečnosti, kterou zde projednáváme, je však bohužel do určité míry také oblastí, kde mají zločinci – zejména islámští extremisté – ponechánu volnou ruku.

Zásadní kompetence státu v této oblasti jsou všechny postupně stále více narušovány – kompetence týkající se například nezákonného přistěhovalectví. To je nepřijatelné. Členské státy si musí ponechat naprostou a bezpodmínečnou kontrolu nad svými trhy práce a nesmí být uvalována naprosto žádná omezení na to, jakým způsobem provádějí politiku trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE-DE).(ES) Pane předsedající, mám za to, že pan Deprez problém správně rozpoznal a místopředseda Frattini nabídl pro tento problém řešení.

Přesněji řečeno, čeká nás rok přechodu, ale během tohoto roku, ke kterému musíme přidat dalších šest měsíců do konce parlamentního období, musíme učinit určitá vyzrálá rozhodnutí, která nemůžeme zanedbat. Proto si myslím, že interinstitucionální dohoda je naprosto nezbytná, aby bylo možné harmonizovat hotové iniciativy s mnohem více potřebným a žádoucím postupem spolurozhodování.

Proto si, pane předsedající, myslím, že důležitost podobných iniciativ v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva – nezapomeňme, že z 26 strategických návrhů Komise spadá třetina do oblasti svobody, bezpečnosti a práva – na nás klade obrovskou odpovědnost při projednávání návrhů právních předpisů, kterými se právě zabýváme.

Proto si to tolik požadované hodnocení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států zasluhuje veškerou naši pozornost, stejně jako všechny otázky vztahující se k fenoménu migrace, a to jak zákonného, tak nezákonného přistěhovalectví.

Občanské a trestní soudnictví, které má poskytovat lepší služby občanům, Europol, pozměněná Evropská agentura v novém rámci evropské ústavní smlouvy – a nezapomínejme, pane předsedající, na ochranu dat ve třetím pilíři – to vše si zaslouží, aby byl prostor svobody, bezpečnosti a práva harmonizován jak ve smyslu metod, tak času.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Pane předsedající, novým bitevním polem je internet. Podle Komise a Rady se jedná o bitevní pole, kde lze bojovat s terorismem, a my s tím nepolemizujeme. Pro řadu z nás je však internet také bitevním polem pro ochranu základních práv občanů. Samozřejmě, jak dobře víme, internet je využíván teroristy, ale je také využíván miliony nevinných lidí k výměně názorů. A to, o čem si své názory vyměňují, je také terorismus, který se snaží, aniž by ho ospravedlňovali, pochopit: to tu my všichni, bohužel, děláme jen zřídka. Nehledě na důležitost legislativní iniciativy proti šíření propagandy podporující terorismus na internetu, se tedy jedná také o velmi citlivou otázku.

Pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, musím vám říci, že tato legislativní iniciativa je ve své stávající podobě poněkud problematická. Neobsahuje ustanovení, že osoba, která šíří propagandu podporující terorismus, tak musí činit vědomě a… „a“ že tato propaganda musí pravděpodobně vést k teroristickému činu. Ve vašem textu je místo „a“ uvedeno „nebo“. Jinými slovy, pokud by se někdo z veřejnosti pokusil pochopit terorismus, který je páchán někde ve světě, riskuje, že se dostane do potíží jednoduše proto, že „někdo“ je přesvědčen, že jeho slova vedla k teroristickému činu: tento člověk je obviněn, i když nemá žádný úmysl takový čin způsobit. To musíte napravit.

Chtěl bych se vás také zeptat, jestli budou kontrolovány obsahy našich e-mailů. Kdo je bude kontrolovat, aby umožnil policii posoudit, zda byl porušen tento nový zákon, který prosazujete? Dovolte mi, abych vám připomněl, že v případě zadržování údajů z telefonických hovorů jste nás opakovaně ujišťovali, že obsahy našich zpráv SMS a telefonických hovorů nebudou sledovány. Budou tady v důsledku opatření, které prosazujete, sledovány obsahy našich e-mailů?

Jiný bod, který bych rád zdůraznil, je iniciativa evropského systému jmenné evidence cestujících. My ho, přátelé, nepotřebujeme. Přinejmenším jste nám nevysvětlili, proč bychom ho měli potřebovat. Máme systém APIS, máme, jak pan Frattini zcela správně poznamenal, vízový informační systém, úspěšný výstup naší dohody, a máme Schengen: takže víme velice dobře, kdo kam dnes ve světě cestuje, a kdo přijíždí do Evropy.

Dále z 27 zemí v Evropě mají jen 3 v současné době zavedená opatření pro možné uplatnění systému jmenné evidence cestujících. Kam se nyní poděl tlak na harmonizaci právních předpisů spojených se jmennou evidencí cestujících?

Proč toto opatření tak fanaticky prosazujete, přestože s ním ochránci evropských dat nesouhlasili? Proč to neprojednáte s Parlamentem, s lidmi, kteří jsou odhodláni bojovat s terorismem, ale kterým by stejně tak mohlo záležet na ochraně práv – jestli ne více záležet, jak nám občas bývá vyčítáno?

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Pane předsedající, lze potvrdit skutečnost, že Rada a Komise nejenom kladou ve svých dokumentech větší důraz na termín „bezpečnost“, ale také se zdá, že si stále více uvědomují základní svobody a práva občanů. My v Evropě však můžeme na společném prostoru svobody, bezpečnosti a práva udělat tolik práce, kolik jen chceme, zatímco nás právní systémy třetích zemí v tomto konání zjevně zdržují.

Jsem přesvědčen, že Komise, a konkrétně také členské státy, by měly stále více sledovat rozsah, v jakém například právní systém USA působí na domácnosti evropských občanů. Komise a Rada shledají, že jsou postaveny před otázku, kterou jim položím já a někteří moji kolegové, a to jak je možné, že údaje o poštovních převodech ze Spojených států, které by prakticky měly být využívány pouze pro celní účely, jsou předávány dál bezpečnostním orgánům.

Důvěrná povaha poštovních zásilek je jedna z posledních bašt, které jsme byli doposud schopni bránit. Doufám, že Komise ve spolupráci s Radou bude schopna vyřešit problém globálního přístupu k boji s terorismem a organizovaným zločinem nejenom z hlediska bezpečnosti, ale také z hlediska svobody, ochrany občanů a eliminace problémů vzájemně neslučitelných právních systémů.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Borghezio (UEN).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zástupce šéfredaktora Corriere della Sera, Magdi Allam, kterého by bylo stěží možno obvinit z rasismu nebo islamofobie, poukázal na závažnou věc: imámové a všechny požadavky velké mešity v Římě – financování a platy – jsou podporovány velvyslanectvími řady islámských zemí.

Podporuje to bezpečnost v Evropě, v jedné z jejích hlavních metropolí, proti skutečnému riziku šíření extremistické islámské doktríny? Myslím, že ne. Jsem spíš přesvědčen, že by měla existovat kontrola šíření fundamentalistických islámských myšlenek úzce spojených s terorismem a že by se na to Evropská unie měla velice pečlivě zaměřit.

Terorismus: co soudíme o nedávném stanovisku generálního advokáta Evropského soudního dvora, Poiarese Madura, který navrhuje, aby nařízení (ES) č. 881/2002 o zmrazení finančních prostředků osob a subjektů spojených se sítí Al-Kajdá a Talibanem, bylo nezákonné? Rád bych znovu zopakoval skutečnost, že toto nařízení není ničím jiným než uplatněním rezoluce OSN 1390, která byla celým mezinárodním společenstvím přijata jako odpověď na útoky z 11. září. Civilizovaný svět se chce proti riziku terorismu bránit: nikdy nepřestávejte být ve střehu proti smrtelné hrozbě islámského terorismu!

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, jsem přesvědčena, že jsme v prostoru svobody, bezpečnosti a práva nedosáhli významného pokroku. Naopak, od svobody se vzdalujeme tím, že Lisabonskou reformní smlouvu neprojednávají vlády s občany v referendech.

Proč se občané nemohou svobodně rozhodnout, zda chtějí, aby se snížil podíl jejich země na rozhodování Evropské unie? Proč se občané nemohou svobodně rozhodnout, zda chtějí své vlády zbavit práva veta v oblasti migrace, energetiky, dopravy a i kontroly Evropské centrální banky? Proč nemohou občané zejména menších členských států vědět, že se jim prakticky znemožňuje stát se rotujícím předsedou Evropské rady? A řekl jim někdo, že za šest let ztratí jejich země automatický nárok na svou židli v Evropské komisi? Lisabonská reformní smlouva zásadním způsobem mění základní dokumenty Evropské unie. Pokud projde pouze parlamentní cestou bez referend a celonárodních diskusí, nelze hovořit o svobodě, ale o bezbřehé aroganci současných mocipánů. Evropská komise by to měla vládám připomínat

 
  
MPphoto
 
 

  Mihael Brejc (PPE-DE). – (SL) Nejprve bych vám rád poděkoval za velmi dobré projevy k této poměrně komplikované otázce, kterou dnes projednáváme.

Rád bych využil této příležitosti, abych upozornil na jinou oblast, kterou jsme se doposud dostatečně jasně nezabývali. Hovořím o vnějších hranicích Evropské unie. Všechny členské státy, které mají nyní na starosti nové vnější hranice Evropské unie, investovaly velké úsilí do řádného zabezpečení těchto hranic, aby je ochránily a zajistily, aby daná infrastruktura byla vhodná a usnadnila uplatňování schengenských standardů. Zároveň jsme ale zjistili, že se život na hranicích zhoršil. Rád bych vás upozornil na sníženou kvalitu života na hranicích, zejména v méně rozvinutých regionech, a rád bych se zeptal, zda Rada a Komise plánují nějaká další zvláštní opatření na zlepšení kvality života v příhraničních regionech, aby se zabránilo odcházení lidí z těchto regionů. Jsme si všichni dobře vědomi, že pokud lidé opustí hraniční oblasti, tj. pokud se tyto oblasti stanou neobydlenými místy, bude je také těžké bránit.

Moje druhá otázka zní: Předseda Rady na schůzce výboru uvedl, že spolupráce s balkánskými zeměmi je také jedním z důležitých úkolů, na které se Rada zaměřuje. V této souvislosti bych zejména rád věděl, zda uplatňování schengenských standardů a zajištění naší bezpečnosti bude ztěžovat spolupráci mezi našimi policejními silami a policejními silami v balkánských zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Martine Roure (PSE).(FR) Pane předsedající, v Evropském parlamentu zažíváme rozhodující okamžik, pokud jde o vytvoření skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a přijetí Lisabonské smlouvy nám umožňuje posílit demokratickou a jurisdikční kontrolu. Je nasnadě, že si přeji podpořit žádosti svých kolegů poslanců, aby byl k dispozici seznam priorit, a na kterých můžeme pracovat s využitím postupu počátečního spolurozhodování, na základě politické dohody mezi orgány.

Plné zapojení Evropského parlamentu může skutečně pouze zlepšit kvalitu rozhodování a někdy, jak jsme již viděli, umožnit, aby dohody bylo vůbec dosaženo. K tomu zjevně nemůže dojít bez zapojení vnitrostátních parlamentů do této rozpravy a já navrhuji, abychom také vystoupili s návrhem posílené role, kterou jim nová smlouva udělí.

Další z našich priorit by samozřejmě měla být ochrana údajů. Jistě pro vás nebude žádným překvapením, že se k tomu vracím. Vy samozřejmě víte, že jsme podporovali přijetí rámcového rozhodnutí k ochraně dat ve třetím pilíři. Jsme pochopitelně potěšeni, že se s Evropským parlamentem toto téma opět konzultuje. Jsme však nesmírně znepokojeni průměrnými výsledky, které Rada ohledně tohoto textu dosáhla, a to právě kvůli pravidlu jednomyslnosti.

Vezmeme-li v úvahu, že pilíře budou brzo odstraněny, a aby byla zajištěna ochrana soukromí našich spoluobčanů, nemyslíte si, že by bylo řešením upravit stávající směrnice o ochraně dat tak, aby se také týkaly policejní a soudní spolupráce? Zejména je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany údajů, protože podle toho se také musí řídit návrh zřídit evropský systém jmenné evidence cestujících. Otázka, kterou vám kladu, je důležitá, a opravdu rád bych na ni slyšel odpověď.

 
  
  

předsedající: pan MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in 't Veld (ALDE).(NL) Pane předsedající, nejprve bych Komisi a Radu chtěla požádat o úplnou transparentnost, co se týče probíhajících vyjednávání se Spojenými státy o plánu transatlantické ochrany údajů. Zdá se, že nyní, na konci procesu vyjednávání, požádá Komise Radu o mandát. To je celé špatně.

Zadruhé, v záležitosti systému jmenné evidence cestujících začíná být zmatek. Potřeba celého programu zdaleka není pevně zakotvena. Právní základ je nejasný. Ve třetím pilíři stále neexistuje žádný systém ochrany osobních údajů. Přesto by se mohlo zdát, že to ministrům vnitra nezabránilo v rozhodování o evropském programu jmenné evidence cestujících. Navíc nebyl přizván zástupce Evropského parlamentu, pan Deprez.

Ráda bych porozuměla tomu, jak je možné, že německý ministr spravedlnosti ve stejné době prohlásil, že evropský program jmenné evidence cestujících by byl v rozporu se základními zákony Německa. Podle mého názoru tato záležitost není zdaleka připravena; Evropský parlament by nejprve rád slyšel, k čemu je tento program potřeba.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, nejdůležitější událostí roku 2007 v prostoru svobody, bezpečnosti a práva bylo jistě rozšíření schengenského prostoru. Dnes můžeme říci, že očekávání snadnějšího pohybu přes hranice utrpělo krutou srážku s realitou.

Pohyb přes polsko-německou hranici mezi Saskem a Dolním Slezskem je nyní problematický kvůli rozšíření schengenského prostoru. Lidé jsou namátkou obviňováni z pašování ilegálních emigrantů a jsou hodiny nepřetržitě zadržováni policií jako obyčejní zločinci. Taková obvinění jsou vznášena na adresu taxikářů v pohraniční oblasti. V rozporu se zákonem jim říkají, aby kontrolovali doklady svých cestujících. Vozidla s polskou poznávací značkou jsou podrobována kontrolám, které trvají několik hodin.

Schengenská smlouva se na polsko-německé hranici uplatňuje způsobem, který lidi odrazuje od přecházení hranice. To není v souladu s cílem této smlouvy a vyžaduje to naléhavé opatření ze strany Evropské komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Úsilí Komise a Rady zajistit volný pohyb osob Evropou se naplnilo v prosinci 2007 s rozšířením schengenského prostoru. Omezení fenoménu nezákonné migrace jistě napomohou návrhy právních předpisů o společných standardech pro repatriaci nezákonných přistěhovalců ze třetích zemí a sankcionování zaměstnavatelů nezákonných migrantů.

Pokud jde o zákonnou migraci, Komise iniciovala právní opatření tím, že Parlamentu předložila návrh právních předpisů o podmínkách udělení vstupu a trvalého bydliště vysoce kvalifikovaným pracovníkům a sjednoceném postupu podávání žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení.

Rád bych obrátil vaši pozornost k tématu, které je dle mého nanejvýš důležité: přechodná opatření využívaná některými členskými státy s cílem omezit pohyb pracovní síly z jiných členských států Evropské unie jsou stále v platnosti. Je naprosto v pořádku prosazovat jednotnou politiku k řešení zákonného přistěhovalectví ze třetích zemí, ale není běžné uvalovat omezení na občany EU. Nemůžeme hovořit o prostoru svobody, pokud existují omezení svobody pohybu pracovní síly.

Podle mého názoru je zjevné, že směrnice o zákonné migraci ze třetích zemí by měla být uplatňována, a přitom by mělo zároveň docházet k odstraňování omezení uplatňovaných na některé členské státy. To lze provádět postupně prostřednictvím požadavků na členské státy, aby využívaly směrnici o zákonné migraci ke zrušení jakýchkoliv omezení pracovní síly uplatňovaných na občany jiných členských států, na která odkazuje tato směrnice.

Navíc by se měl uplatnit koncept preference, aby evropští občané měli přednost při uspokojování požadavků pracovního trhu. Navíc jsem přesvědčen, že by se měl dělat také rozdíl mezi třetími zeměmi, kde by občané sousedících zemí, zejména zemí, které jsou zahrnuty do politiky sousedství, měli přednost. Věřím, že diskuse mezi panem Frattinim a panem Deprezem, která otevřela naši rozpravu, povede ke konkrétním výsledkům a pozitivní aktivitě na naší straně.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, vznik Lisabonské smlouvy a reforma Evropské unie s sebou přinášejí významné změny v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, i když občané EU tyto změny očekávali. Zejména podřízení této oblasti kompetenci Evropského soudního dvora vyžaduje dobrou přípravu jak na straně zemí, tak orgánů EU. Parlament si toho je vědom a připravuje se na nové úkoly, a zejména na společné přijímání většiny rozhodnutí.

V této souvislosti bych chtěl Radě položit následující otázku: máme začít pracovat na společném seznamu priorit v oblasti svobody, bezpečnosti a práva,a pokud ano, tak kdy? Vím, že jak Rada, tak Komise mají své programy. Parlament, prostřednictvím mého výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, také ví, co je třeba udělat. Potřebujeme však společná, účinná a transparentní opatření a společný seznam priorit v zájmu našich občanů.

Rád bych také využil této příležitosti k poděkování portugalskému předsednictví za rozšíření schengenského prostoru a zároveň bych rád požádal o pravidelné vyhodnocování toho, jak tento systém funguje. Jenom za pár týdnů už vidíme určité vedlejší negativní dopady vedle skvělých výhod. K nim patří prohibitivní ceny víz pro občany třetích zemí, zejména pro Bělorusy. Cena víza – 60 EUR – je pro ně překážkou a znemožňuje jim navštěvovat své sousedy v EU, také je pro nás kvůli tomu těžší provádět naši politiku sousedství, která je koneckonců zakotvena v reformní smlouvě.

Pane komisaři, to vyžaduje více než pouhé sledování, dámy a pánové, to se musí změnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE).(ES) Pane předsedající, rád bych se zaměřil na něco, co se může zdát méně důležité, ale co se závažným způsobem zhoršilo během roku 2007 a dotýká se to milionů lidí: bezpečnost na evropských letištích.

Evropská komise a Rada umožnila a umožňuje, aby se prevence terorismu na letištích prováděla, jako by se jednalo o dopravní politiku.

Omezují se svobody a práva prostřednictvím postupů, které byly navrženy kvůli logistickým a technickým standardům pro letadla a vlaky. V důsledku toho jsou občané ponecháváni bez ochrany proti zneužití a schvaluje se omezování práv, aniž by docházelo k přiměřenosti nebo vyhodnocení účinnosti. S muži a ženami občas bezpečnostní personál, který nezná pravidla, jež uplatňuje, nebo výjimky z těchto pravidel, zachází na kontrolních stanovištích jako se zvířaty.

Žádám Komisi – a zejména pana Frattiniho –, aby v této oblasti znovu ustavili svou autoritu, a žádám Radu, aby to vážně prošetřila.

Změnili jsme letiště na místa ve stavu ohrožení, kde neplatí ani zákon, ani nejzákladnější záruky, ale spíše policejní autorita bez jakéhokoliv typu kontroly.

 
  
MPphoto
 
 

  Roselyne Lefrançois (PSE).(FR) Pane předsedající, ráda bych zmínila tři záležitosti, které jsou mému srdci obzvláště blízké. První se týká způsobu, jakým budeme zacházet s fází vedoucí ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Jako všichni mí kolegové ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci bych byla ráda, kdybychom dosáhli dohody mezi orgány o předložení nových ustanovení vztahujících se na oblast naší kompetence. Opravdu se mi zdá, že se jedná o nezbytnou podmínku účinné a transparentní spolupráce. V tomto roce by také měla být vyzkoušena nová pravidla pro roli vnitrostátních parlamentů. Jako zpravodaj pro rámcové rozhodnutí o boji s terorismem jsem se zavázal spolupracovat úzkým a strukturovaným způsobem s vnitrostátními parlamenty.

K tématu terorismu by přehled stávajících textů, které již byly přijaty, poskytl lepší obrázek o jejich příslušném rozsahu působnosti a také o tom, jak se k sobě navzájem vztahují. Dále také, zatímco boj proti terorismu musí být pro Evropskou unii prioritou, musí jí být také ochrana základních svobod. Budu proto při práci na rámcovém rozhodnutí nesmírně ostražitá, co se týče jasnosti používaných definicí a termínů, abych vyloučila veškerá potenciální rizika porušení těchto svobod, zejména svobody projevu.

Nakonec bych ráda řekla několik slov o našem budoucím opatření týkajícím se přistěhovalectví. EU se po dlouhou dobu zabývala hlavně tím, aby se vybavila skutečným arzenálem zákonů pro boj s nezákonným přistěhovalectvím, ačkoliv tento obranný postoj k jejím hranicím nebyl vyvážen politikou zákonného přistěhovalectví hodnou toho jména. Jsem proto potěšena iniciativami přijatými v této oblasti za posledních několik let a doufám, že politická vůle podporovat vlídnou Evropu bude tak silná, jako byla v případě obrany pevnosti Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Začínáme postupovat způsobem, kterému Angličané říkají „catch the eye“. V každém případě jsem také místopředseda odpovědný za mnohojazyčnost a pokusím se promluvit s tlumočníky, se svými přáteli tlumočníky, abych zjistil, jak je možné přeložit frázi „catch the eye“ do jiných jazyků.

Pro tuto chvíli řekneme, že každý, kdo si přeje hovořit, tak může učinit, pokud mu předseda udělí řečnickou dobu na základě postupu „catch the eye“, tedy upoutání pozornosti zvednutou rukou. Na základě postupu zvednuté ruky tedy uděluji řečnickou dobu panu Cavadovi, který nám má k tomuto tématu jistě mnohé co říci.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Marie Cavada (ALDE).(FR) Pane předsedající, rád bych vás nejprve požádal, abyste mi prominul, že přerušuji pořad jednání nebo spíše stanovené pořadí. Havárie vlaku mezi Paříží a Bruselem mě téměř vytrhla z Evropy, ale už je to v pořádku, děkuji.

Každý rok projednáváme pokrok, který byl učiněn při budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Dnes má však tato rozprava zvláštní význam, a proto chci předložit důvody, které vedly Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k tomu, aby dal na pořad jednání tyto dvě ústní otázky, jednu Radě a druhou Komisi v uvedeném pořadí, a aby se na zástupcích těchto orgánů dožadoval jasných odpovědí na otázky, které klademe.

Je-li tato rozprava důležitá, je tomu tak proto, že s podpisem Lisabonské smlouvy vloni v prosinci a jejím nabytím účinnosti plánovaným na 1. ledna 2009 musí politiky spojené se základními právy a pokrokem dosaženým v oblasti svobody, bezpečnosti a práva projít a projdou zásadními změnami, změnami, které Parlament – jak dámy a pánové víte – už několik let stále více požaduje.

Uvedu jako jejich příklad konec struktury pilířů, který umožní, aby se většina postupů v současném třetím pilíři řešila na úrovni Společenství, aby se hlasování kvalifikovanou většinou generalizovalo, aby se jurisdikce Evropského soudního dvora rozšířila a role Parlamentu jako spoluzákonodárce posílila, aby byla Listina základních práv závazná.

Abychom potenciál nabízený touto novou smlouvou plně využili, potřebujeme od této chvíle připravovat společnou strategii mezi orgány, která nám umožní sestavit seznam návrhů, které mají být politicky vyjednávány v roce 2008 a oficiálně přijaty v období leden 2008 – květen 2009.

Na závěr bych, pane předsedající, rád řekl, že strategie tohoto typu by znamenala, že v okamžiku, kdy nová smlouva nabude účinnosti, nebudeme muset neustále pozměňovat návrhy, které byly přijaty, a umožní to Evropskému soudnímu dvoru plnou jurisdikční kontrolu a kompletní zapojení Parlamentu do definování politik, které se dostávají k samotnému jádru práv občanů.

Co se týče otázky, kterou jste mi položil, upoutám svou vlastní pozornost a budu o tom přemýšlet, abych vám byl svým skromným způsobem nápomocen.

 
  
MPphoto
 
 

  Dragutin Mate, úřadující předseda. − (SL) Děkuji vám za otázky, které jste zde dnes položili. Bohužel není dost času na to, abych všechny zodpověděl velmi podrobně, takže se pokusím stručně reagovat na ty nejdůležitější. Nejprve odpovím na otázku pana Webera, která se týká systému SIS II.

Rád bych velmi jasně řekl, že my v Radě cítíme, že bezpečnost přechodu od „SIS I pro všechny“ k systému SIS II má nejvyšší důležitost a nemůžeme si dovolit jakoukoliv ztrátu údajů ani nesmíme systém vystavit žádnému druhu ohrožení. Proto jsme se rozhodli pro postupný přechod od jednoho systému k systému druhému, který samozřejmě zahrnuje také vývoj toho, kdo změnu provádí. Následně to poněkud prodlouží období potřebné k uvedení systému SIS II do provozu. Myslím, že se jedná o velice dobré rozhodnutí, protože zajistí bezpečnost dat a samozřejmě zlepšení kvality údajů, které nabídne nový systém, což je nejdůležitější aspekt systému SIS II.

Dále bych se rád dotkl otázky, kterou položila řada poslanců Evropského parlamentu, ohledně spolupráce mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Myslím si, že je nezbytné, aby tato spolupráce byla ve většině případů úzká. Přirozeně potřebujeme určitý druh politického konsenzu a vzájemných vztahů, abychom ustavili a zajistili odpovídající úroveň bezpečnosti a záruky lidských práv. Potřebujeme přesvědčivý a vyrovnaný přístup, a zde hraje Evropský parlament nesmírně důležitou roli, a umím si sotva představit, jak bychom mohli fungovat bez úzké spolupráce s Parlamentem.

Přirozeně si musíme jasně uvědomit, že Lisabonská smlouva ještě nenabyla účinnosti. Ratifikační proces probíhá. Jedná se o relativně citlivý proces; možná je tomu tak více v některých zemích než jiných. Musíme však pracovat a působit způsobem, který neohrozí ratifikační proces v žádném z členských států Evropské unie. Proto by bylo, podle mého mínění, moudré v tomto roce, který vede k uplatnění Lisabonské smlouvy, vzájemně spolupracovat a rozdělit právní předpisy, o kterých diskutujeme, do dvou souborů. Jeden soubor se skládá z právních předpisů, které se blíží dokončení a ke kterým máme stanovisko Parlamentu, nebo které byly zcela dokončeny nebo jsou v posledních fázích dokončení. Druhý soubor se skládá z právních předpisů, které právě začínáme nebo brzo začneme připravovat a u kterých potřebujeme úzkou a pravidelnou spolupráci s Parlamentem. Myslím, že to je způsob, jak najít odpovídající formu spolupráce k zajištění odpovídající bezpečnosti a dostatečně účinné metody práce a jak stanovit budoucí pracovní postupy.

Rád bych také stručně zmínil směrnici o navracení a Frontex. Technické diskuse a vyjednávání o směrnici o navracení budou pokračovat během slovinského předsednictví a také jsme se dohodli na vedení politických vyjednávání. Doufám tedy, že najdeme a náležitý politický kompromis, který je potřeba. Stále doufám, že ho bude dosaženo a již jsme se spojili se zpravodajem, panem Weberem, což mě vede k přesvědčení, že se celá věc vyvíjí dobře.

Pokud jde o Frontex, jednoduše bych řekl, že vyhodnocování práce Frontexu probíhá a předsednictví plánuje podrobnější diskuse na ministerské úrovni během konference na začátku března, kdy budeme hovořit o Frontexu a jeho budoucnosti a vyhodnotíme jeho dosavadní práci. Po této diskusi budeme schopni podat Parlamentu podrobnější zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, místopředseda Komise. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že rozprava z dnešního dopoledne ukázala společnou vůli spolupracovat na straně všech tří orgánů. Proto je důležitá nejenom pracovní metoda, ale také hodnota. A tak přání, které na začátku vyjádřil pan Deprez, a vůči kterému byl, řekl bych, široký konsenzus, také ze strany předsedy Rady, a se kterým osobně souhlasím, je správnou pracovní metodou, kterou je třeba používat.

Jak jsem řekl na začátku, v Radě se myšlenka pracovat podle časového plánu, který nebude omezen na šest měsíců, osvědčila jako úspěšná. Měli bychom zkusit ji použít i zde, protože si myslím, podle toho, co říkají lidé, že se objevila řada témat, která jsou zřetelně prioritní. Skutečnost, že můžeme zpomalit práci směrem k ustavení SIS II – nové generaci systému SIS – je zjevná každému. Potřebujeme se dostat dál a to, na čem nám záleží, kromě diskuse o časovém plánu, je, že proces zkoušení tohoto nového systému ukazuje, že má skutečně přidanou hodnotu pro bezpečnost našich vnějších hranic.

Spíše než o zpoždění bych ale raději mluvil o potřebě, aby členské státy – s čímž souhlasím – zkusily systém do hloubky a viděly, jak pracuje a mohl by pracovat lépe, než ho nakonec uvedou plně do provozu. Časové plány, které jsme projednávali s předsednictvím a který budeme formalizovat s únorovou Radou ministrů za několik týdnů, jsou časové plány, které ukazují naše zaměření na přidanou hodnotu z nové generace SIS, což je jasná priorita.

Mnoho lidí hovořilo o vyhodnocování účinnosti bezpečnostních opatření, zejména opatření proti terorismu. Požádal o to Parlament, a já s tím před rokem souhlasil. Dnes tu máme ukázku takového vyhodnocování. V prosinci obdržely všechny členské státy podrobný dotazník o výsledcích dosažených uplatňovanými protiteroristickými opatřeními. Mohu říci nejenom baronce Ludfordové, ale vám všem, že do poloviny dubna budu schopen zveřejnit úplné výsledky této analýzy pro všech 27 členských států. To je, jak věřím, další prioritní záležitost k diskusi, něco, o co se tento Parlament vždy zajímal.

Někteří lidé hovořili o procedurálních zárukách. Víte, že ohledně toho nebyla dosažena žádná shoda, protože některé členské státy kladou do cesty nepřekonatelné problémy, ale nyní slovinské předsednictví upozornilo na skutečnost, se kterou by se mělo zacházet jako s prioritou: otázka rozsudků v nepřítomnosti. Je to jeden z aspektů vztahujících se na procedurální záruky. To není celá diskuse, ale je to nesmírně důležitý aspekt: harmonizace předpisů o rozsudcích v nepřítomnosti - záležitost, které se dotkla, myslím, paní Lambertová - je záležitostí, která si zaslouží být v roce 2008 řešena jako prioritní.

Bylo již zmíněno vyhodnocování Frontexu. Naše první podrobné vyhodnocení Frontexu zveřejníme 13. února. Dokument Komise bude jistě projednáván v Radě a Parlamentu a bude tvořit základ pro opatření, které je, řekl bych, také prioritou, v roce 2008: jak Frontex fungoval, jak ho můžeme zlepšit, jak můžeme povzbudit členské státy k většímu zapojení.

Mluvilo se i o terorismu, mnoho lidí jej zde zmínilo. Teroristická propaganda na internetu a radikalizace násilí jsou záležitosti, které budou obě předmětem nelegislativních iniciativ. Několik legislativních opatření je již naplánováno, Komise vydá sdělení a stojí za to o tom hovořit.

Velmi jsem ocenil, co paní Roureová řekla o evropském systému jmenné evidence cestujících. Jedná se o diskusi, která bude pokračovat po celý rok 2008. Nemyslím si, že bychom evropský program PNR přijali do konce tohoto roku. Domnívám se však, že tři kritéria – zmíněná paní Roureová, pokud se nepletu – by nám měla sloužit jako vodítko: proporcionálně ve sběru těchto dat a jejich přidané hodnoty pro boj proti terorismu, protože právě tím se zabýváme. Pokud bude tento nástroj fungovat, přijmeme ho, pokud fungovat nebude, změníme ho nebo ho, v opačném případě, nepřijmeme. Osobně věřím, že bude užitečný, ale myslím, že o něm zde potřebujeme diskutovat. A potom je tady záležitost, jak zabezpečit sběr údajů a jak potrestat kohokoliv, kdo tato data zneužívá. Toto jsou věci k projednání, zjevně otevřené, se kterými se můžeme vypořádat během roku 2008.

A nakonec, otázka přistěhovalectví. Věřím, že bychom nyní měli pokračovat v obecném přístupu k přistěhovalectví, jak uvedla Evropská rada v prosinci, a přemýšlet, s ohledem na budoucí francouzské předsednictví, o evropském paktu o přistěhovalectví, který se francouzská vláda chystá navrhnout, a já jsem již naplánoval, že bude Komise pro práci na této záležitosti plně k dispozici.

A abych ještě nezapomněl, otázka azylové politiky. Rok 2008 bude rozhodujícím rokem, protože to je konečný termín pro ustavení evropského azylového systému. V roce 2008 bude Komisi předložen akční plán.

Uvedl jsem příklady, abych ukázal, jak, v tomto duchu, návrh pana Depreze, který by měl být dle mého přivítán, má shromáždit a v konkrétních termínech definovat, co lze udělat okamžitě, protože je to připraveno – a existuje mnoho věcí, které můžeme uzavřít během slovinského předsednictví – a o čem můžeme nadále diskutovat od nynějška, řekněme, do června 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Pane předsedající, s určitým překvapením a lítostí zaznamenávám, že především Rada neodpověděla na žádnou z otázek o jmenné evidenci cestujících. Zajímalo by mě, jestli by zde souhlasila s tím, že nám poskytne písemné odpovědi na všechny otázky, které zde byly vzneseny.

Zadruhé zaznamenávám – opět s lítostí –, že je tomu již rok, co žádáme informace týkající se kontaktní skupiny na vysoké úrovni a jednání mezi Komisí a Američany o ochraně dat. Ani v tomto případě jsme nedostali žádnou odpověď. Vyjednávají už celý rok a já se domnívám, že je nejvyšší čas, aby nám sdělili, čeho se jejich vyjednávání týkají. Žádám písemnou odpověď.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji, paní in 't Veldová Myslím, že jak Komise, tak Rada si poznamenaly, co jste řekla, a jsem si jist, že na žádosti, které jste právě uvedla, poskytnou písemné odpovědi.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat během březnového dílčího zasedání.

 

5. Spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o zprávě, kterou předložil pan França jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, k iniciativě Rakouské republiky týkající se přijetí rozhodnutí Rady o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích (15437/2006 – C6-0058/2007 – 2007/0803(CNS)) (A6-0507/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Armando França, zpravodaj. – (PT) Tvář staré Evropy se změnila. Dnes je Evropská unie s 27 členskými státy a téměř 500 miliony obyvateli postavena před komplexní a stimulující výzvy, které od nás požadují, abychom přijímali stále širší světový názor a postoj, který bere v potaz otázky jako zachování míru, bezpečnost, stabilita, svoboda a uplatňování demokracie. Jak svou moudrostí zvěčnil Victor Hugo, musíme vědět, kolik z budoucnosti je možné uvést do přítomnosti, jako tajemství velké vlády. Jedná se proto o předmět a hlavní výzvu této zprávy – výzvu bezpečnosti osob a majetku v prostoru EU – a jedná se o otázku každodenního života Evropanů. Mluvím o bezpečnosti, konkrétně, dnes a zítra, každý den, na ulici, v práci, ve volných chvílích, na zemi, na moři, ve vzduchu. Jedná se o bezpečnost našeho společného prostoru, která, aniž by byla vnucována, zaručuje a podtrhuje svobodu ve vyvážené společnosti.

Svoboda je úhelný kámen, základní hodnota Unie, bezpečnost je nástroj ve službách prosperity, nabízí stabilitu a chrání svobodu. Svoboda jako hodnota a bezpečnost jako nástroj jsou pro evropský projekt zásadní. Iniciativa Rakouska, které se chopilo portugalské předsednictví a která vedla k rozhodnutí Rady, pamatuje na zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami Evropské unie v krizových situacích. Je to dobrá a potřebná iniciativa. Doplňuje také Prüm, protože tato smlouva činí ustanovení pro spolupráci pouze v případě přírodních pohrom nebo vážných nehod. Ve své zprávě jsem navrhl 11 pozměňovacích návrhů k návrhu rozhodnutí, který také ustavuje minimální obecný rámec pro možnou spolupráci v člověkem vyvolaných krizích, při únosech letadel, teroristických útocích atd., tj. v situacích krizí vyvolaných člověkem, které představují vážnou přímou fyzickou hrozbu pro osoby, majetek, infrastrukturu nebo instituce.

V návrhu je spolupráce ve smyslu školení, přípravy a činností prostřednictvím zvláštních zásahových jednotek vždy možností a členské státy mohou nebo nemusí žádat spolupráci, přičemž naznačí, jaký typ pomoci se požaduje. Účinnost a rychlost zásahů bude vždy záviset na stupni připravenosti, koordinaci, propojení a existenci jednotných metod v modu operandi zásahových jednotek, kvůli čemu navrhuji zaprvé možnost společného výcviku a cvičení a zadruhé, aby tento výcvik a školení byly financovány z rozpočtu Evropské unie podle článků 30, 32 a 34 Smlouvy o Evropské unii. Také bych upozornil na to, že tak, jak to chápeme, předpisy o občanské a trestní odpovědnosti vztahující se na událost společných operací, musí být stejná jako v rozhodnutí z Prümu.

Pane předsedající, kolegové poslanci, toto rozhodnutí Rady je velice důležité. Jedná se o společné řešení společných otázek a hrozeb, kterým čelí všechny členské státy. Jedná se o řešení, které oceňuje hodnoty zásadní spolupráce při přípravě a reakcích na člověkem vyvolané krize, které jsou vždy nepředvídatelné, ale vždy možné. Nakonec bych rád vyzdvihl institucionální a technickou spolupráci, které se mi dostalo, a poděkoval za ní a rád bych upozornil na pozměňovací návrhy předložené panem Díazem de Mera, panem Demetriouem a paní Iotovou, které vylepšily a obohatily můj návrh zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, místopředseda Komise. Pane předsedající, podporuji tuto rakouskou iniciativu, kterou velmi dobře znovu otevřelo portugalské předsednictví, od samého začátku.

Pevně věřím, že praktická a akceschopná spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami v Evropské unii je velmi důležitá pro zvládání této hrozící situace.

Nejprve bych rád poděkoval zpravodaji, panu Françovi, za skvělou práci, kterou na tomto spisu odvedl, a také Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako celku za velmi užitečné pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy ve zprávě.

Vítám pozměňovací návrhy předložené Parlamentem, které jsou zaměřeny na zdokonalení této iniciativy. Rád bych tyto pozměňovací návrhy jenom zmínil, abych se ujistil, že nedochází k žádnému překrytí s rozhodnutím z Prümu nebo otázkami, které se vztahují k doladění ustanovení o odpovědnosti nebo nové vymezení a objasnění termínu „krizové situace“ nebo pozměňovacím návrhem, který odkazuje na možnost získat finanční prostředky pro společné projekty.

Je třeba mít na paměti, že zvláštní zásahové jednotky v současné době fungují v rámci sítě ATLAS. Provádějí společný výcvik a cvičení a my tyto projekty financujeme. Takovéto činnosti financujeme ze svého rozpočtu od roku 2006 a můj návrh na rok 2008 je zvýšit financování sítě ATLAS až na 900 000 EUR.

Na závěr znovu opakuji svou podporu této zprávě a velmi si přeji rychlý postup ve vztahu k tomuto spisu a jeho urychlené přijetí Radou.

 
  
MPphoto
 
 

  Mihael Brejc, jménem skupiny PPE-DE. (SL) Toto rozhodnutí, týkající se spolupráce mezi zvláštními jednotkami členských států pro zásah v krizových situacích, je jedním z mnoha dokumentů, které by měly zlepšit připravenost a schopnost členských států reagovat odpovídajícím způsobem v krizových situacích, jako jsou teroristické činy. Zákrok v krizových situacích a v boji proti terorismu je komplexní úkol, který vyžaduje dobrou spolupráci mezi všemi členskými státy.

Doposud bylo učiněno mnoho, pokud se týká ustavení politických a právních základů a přijímání praktických preventivních opatření. Nevypořádali jsme se ale odpovídajícím způsobem s příčinami a kořeny terorismu. Proto opakuji svůj podnět, aby Rada a Komise věnovaly více pozornosti kořenům a příčinám terorismu. První kroky v oblasti výměny informací byly také dobré, ale nestačí. Doposud tato obtíž spočívala v zásadních formálních překážkách, které by vyvstaly, pokud by členský stát v krizové situaci, řekněme při teroristickém útoku, požádal jiný členský stát o pomoc.

K podniknutí účinnějších kroků v krizových situacích je nezbytné, aby orgány v členských státech vzájemně spolupracovaly. Zejména je nezbytné, aby se znaly mezi sebou jejich zvláštní jednotky a aby spolupracovaly. Toto rozhodnutí otevírá prostor pro spolupráci v případě těch nejzávažnějších teroristických činů, tj. za skutečně kritických situací. Umožňuje státu, aby, je-li o to požádán, poskytl pomoc prostřednictvím svých zvláštních jednotek. Žádným způsobem to neohrozí suverenitu druhého státu, bude se jednoduše jednat o pomoc, která mu bude poskytnuta. Je to důležité nejenom kvůli okolnostem, které mohou prakticky nastat, ale také protože to posiluje jednu ze základních hodnot Evropské unie – solidaritu. Naše skupina toto rozhodnutí podporuje a doufáme, že se mu při hlasování dostane obrovské podpory. Rád bych poděkoval zpravodaji, panu Françovi, za jeho skvělou práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, při projednávání návrhu legislativního usnesení o iniciativě Rakouské republiky týkající se přijetí rozhodnutí Rady o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích musí mít člověk na mysli, že jediný členský stát nemá k dispozici všechny prostředky, zdroje a odborné znalosti k tomu, aby se účinně vypořádal se všemi možnými druhy hrozeb velkého rozsahu nebo krizových situací vyžadujících zvláštní zásah. Má proto zásadní význam, aby byl každý členský stát schopen požádat o pomoc jiný členský stát. Je to zejména důležité zaprvé a především v boji proti terorismu, organizovanému zločinu a přeshraničního zločinu a v případech katastrof a vážných nehod.

Doufám také, a je třeba to mít na mysli, že pozměňující návrh Parlamentu přinese materiální zabezpečení proti neoprávněnému rozšíření těchto zjednodušených pravidel spolupráce „na základě analogie“ na interakce s agenturami třetích zemí, aby se zabránilo zneužití například při pochybných zásazích a aby takové zásahy neporušovaly práva členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, rakouská iniciativa a zpráva Komise mají za cíl dále posílit spolupráci mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států EU a organizování společných operací v každém členském státu, údajně kvůli boji s teroristickými útoky. Tyto operace jsou již zahrnuty v Prümské úmluvě, podle které budou mít policejní síly naprostou volnost pro zásah a provedení stíhacích operací na území každého členského státu, dokonce s použitím zbraní.

Evropská unie je již několik let živnou půdou pro „hysterii teroru“, nejistoty a strachu z neviditelného nepřítele. Základní lidská práva a demokratické svobody jsou drasticky omezovány, údajně kvůli boji s tímto nepřítelem.

Ale kdo je ve skutečnosti nepřítelem Evropské unie? Tolik let slýcháme o terorismu; ve skutečnosti se Evropská unie pokouší zaštítit své politiky a chránit svůj ekonomický a politický systém před opozicí z řad pracovníků. Zpráva sama to skutečně připouští. Vše, co říká o terorismu a podobných věcech, je teorie: legalizuje zásah a společné policejní operace dokonce, jak tvrdí, i v případech, kdy existuje pouze podezření na to, že byly spáchány kriminální činy, nebo v případu ohrožení majetku patřícího ke státním infrastrukturám nebo organizacím, nebo v případech nespecifikovaných deliktů. Přes toto svévolně vágní znění může být využito k oprávnění zásahu; může dokonce potlačit tradiční formy mobilizace lidu nebo protestu, jako je například symbolické zabrání cest a veřejných budov, stávky velkého rozsahu a organizování stávkových shromáždění.

Takový je, podle našeho přesvědčení, cíl zprávy, a proto s ní nesouhlasíme. Jsme proti ní. Hlasujeme proti iniciativě a zprávě a vyzýváme občany, aby chránili svá osobní a demokratická práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, specialisté schopní provádět úkoly se zvýšeným rizikem nebezpečí jsou bezesporu cenným přínosem pro bezpečnost – na tom se shodneme! - stejně tak plánovaná a hlubší spolupráce je v případu teroristického ohrožení výhodou. Stávající vývoj je v určitých ohledech alarmující, právě kvůli zvyšující se míře zločinnosti. Policejní stanice se zavírají a zvláštní jednotky jsou redukovány, zatímco musíme čím dál více bojovat se stále více bezohlednými zločineckými gangy, které si s neskrývanou radostí mnou ruce pokaždé, když se otevře další hranice. V této situaci EU stále ještě chce, aby pro odpovědné občany bylo co nejtěžší chránit se zbraněmi, a přispěla svými chybnými multikulturními vizemi k multikriminální společnosti s oblastmi, kam nelze vkročit, a tendenci k rostoucímu násilí.

Je samozřejmě důležité, aby při příprava na teroristický čin nebyla na úkor boje proti kriminální činnosti. Podle mého názoru bychom měli ukončit nesmyslné odčerpávání policistů do protiteroristických jednotek a rušení funkčních zvláštních jednotek pouze kvůli tomu, abychom vytvářeli nové zvláštní jednotky – například proti gangům mladistvých.

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, na rozdíl od předchozích řečníků vítám tuto iniciativu a zahájil bych ji rčením: „dobré věci se nestávají hned!“ Je tomu tak proto, že se rakouská iniciativa datuje od iniciativy hlav států nebo vlád v roce 2004 a zabývá se otázkou, jak může být každý členský stát co nejlépe podpořen zvláštními jednotkami v případě teroristického útoku. Nemá to proto nic společného se záležitostí, na kterou upozornil předcházející řečník, ani nerozumím Konfederaci Evropské sjednocené levice / Nordické zelené levice, která jednoduše nepovažovala tento druh iniciativy vzájemné podpory prostřednictvím využití zvláštních jednotek za důležitý.

Víme, že žádný členský stát nemůže být ve skutečnosti trvale ochráněn před veškerými eventualitami. Parlament se proto touto iniciativou také pokouší najít způsoby, jak poskytnout co nejlepší možnou, ale především co nejrychlejší, a ve zvláštním případu tohoto typu přeshraniční pomoc, a zejména v případě teroristických útoků, držení rukojmí a únosů letadel.

Vítám obzvláště další dodatečné návrhy, protože díky nim je snadnější rozhodnout, kdo by například na konci nesl náklady, zejména členský stát žádající o pomoc, nebo rozhodnout, která nařízení by měla platit v případě, kdy budou státní činitelé aktivní v jiném členském státu. To také zahrnuje nařízení o odpovědnosti. Vítám skutečnost, že existují také společné výcvikové kurzy zaměřené na slučování těchto zvláštních jednotek a poté také na zlepšení jejich rozmístění, pokud by byly nutné. Gratuluji panu zpravodajovi. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů bude tuto iniciativu podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Mohu udělit řečnickou dobu pouze na základě „upoutání pozornosti“ poslancům, kteří dříve během rozpravy nemluvili, a nevidím žádat o řečnickou dobu nikoho, kdo ještě nemluvil.

Kromě toho mi pan Frattini řekl, že nemá v úmyslu hovořit jménem Komise. Dejme tedy dvouminutovou řečnickou dobu zpravodaji, panu Françovi, aby uzavřel tuto rozpravu.

 
  
MPphoto
 
 

  Armando França, zpravodaj. – (PT) Rád bych nejprve poděkoval za odkazy na moji práci, zprávu a kolegy z výboru, jehož jsem členem, panu Frattinimu a ostatním poslancům, kteří vyjádřili svou podporu zprávě a rakouské iniciativě a rozhodnutí Rady a portugalského předsednictví v ní pokračovat.

Rád bych zdůraznil jeden aspekt, který se mi zdá velmi důležitý. V této oblasti je bezpečnost – opakuji – bezpečnost nástrojem, není to hodnota; je to nástroj ve službách svobody a ve službách účinného a pozitivního naplňování základních práv, konkrétně práv občanů EU. A dalším hlediskem, které se mi nezdá o nic méně důležitým, je, že toto rozhodnutí bude ve prospěch jakéhokoliv zásahu, jak zde bylo řečeno; toto rozhodnutí bude prosazovat základní aspekt integrace EU, jmenovitě spolupráci mezi členskými státy, a bude také prosazovat spolupráci na společném výcviku a cvičeních, a tudíž i na prevenci. Možnost zásahu bude existovat, pouze pokud se o ni členské státy vzájemně požádají ve specifické krizové situaci, která vyvstane, a to budou samozřejmě muset vyhodnotit dotčené členské státy.

Navrhoval jsem také podporu z rozpočtu EU, zejména s cílem podnítit a podpořit spolupráci v této oblasti a také poskytnout určitou finanční podporu členským státům, které ji potřebují.

Nakonec bych rád řekl, že je důležité ji realizovat, provádět a urychleně vyřídit, protože krizové situace, které ohrožují naši bezpečnost, a tudíž naši svobodu v členských státech EU, mohou nastat kdykoliv, jakýkoliv den a podkopat sebevědomí 500 milionů občanů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Franço, gratuluji vám k vaší skvělé zprávě.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat v 11:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE), písemně. – Společně jsme pracovali na minimalizaci nezbytnosti zvláštních zásahových jednotek. Jakkoliv jsou tyto jednotky a jejich spolupráce dobré, je špetka prevence stále lepší než dlouhá náprava následků.

Jsem přesvědčena, že jistota koordinované a mocné reakce bude mít velký dosah na všechny, kdo zadržují rukojmí, teroristy nebo zločince desperáty, a přinutí je si vše rozmyslet.

Znamená to, že by neměly existovat žádné zbytečné překážky, žádné podněty k ústupkům ve věci naší bezpečnosti kvůli procedurálním pravidlům.

Je myslím možné, že v současné době předpokládaná síť dvoustranných dohod bude naše potřeby odpovídajícím způsobem uspokojovat. Pouze nejbližší sousedé mohou zaručit rychlou reakci, což často jde ruku v ruce s potřebou zvláštního zásahu.

Na druhou stranu v případě, že bude napadeno několik členských států najednou, což je očividná možnost v případě kybernetických útoků, skutečně potřebujeme transparentnost a určitou důslednost opatření v rámci celé Evropské unie.

Tato zpráva je součástí složité rovnice, jejíž výsledek by se mohl měnit zároveň s tím, jak budou přicházet nové údaje. Neměli bychom na stávající opatření pohlížet jako na opatření trvalé. Musíme být připraveni rozvinout tuto spolupráci do politiky Společenství.

Blahopřeji panu zpravodaji.

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno v 10:50 a obnoveno v 11:00)

 
  
  

předsedající: PAN PÖTTERING
Předseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dámy a pánové, včera Martin Schulz komentoval jiného poslance zde v Parlamentu – Hans-Petera Martina – jejíž podstata byla velmi specifická. Předseda proto nemůže přijmout podstatu tohoto prohlášení. Podstatu tohoto prohlášení zamítám a vyslovuji mu nedůvěru.

 

6. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

7. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

8. Hlasování
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

 

8.1. Výklad jednacího řádu (čl.19 odst.1) (hlasování)
  

– Před hlasováním

 
  
MPphoto
 
 

  Nigel Farage, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, přerušuji zasedání podle čl.170 odst. 4, abych namítl, že tento návrh, o kterém máme hlasovat, dává předsedovi Parlamentu takové svévolné a diktátorské pravomoci, že by je nikdo, kdo věří v demokracii, nikdy dokonce ani nevzal v úvahu. Ale jistě nemůže být správné, když je člověk žádán, aby o tom hlasoval, když politické skupiny v tomto parlamentu neměly ani čas to projednat. Žádám proto, aby bylo toto hlasování odročeno na další dílčí zasedání ve Štrasburku, aby lidé skutečně dostali možnost pochopit obrovské důsledky tohoto hlasování, pokud bude schváleno.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Farage, zaprvé máte právo požádat o odročení věci. Nikdo toto právo nezpochybňuje. Podstatu této záležitosti jsme včera krátce projednávali, ale poté, co pan Hannan požádal o slovo. Rád bych vám velmi jasně řekl, že podstata vašeho prohlášení, ve kterém se odvoláváte na diktátorská opatření, je na tomto místě nepatřičná. Přijměte většinové rozhodnutí Parlamentu, přijměte většinové rozhodnutí Výboru pro ústavní záležitosti! Vše zde probíhá řádně, v souladu se zákonem, a vy byste měli být dobří demokraté a přijmout to.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, naše skupina tuto věc velmi důkladně projednala. Jsme přesvědčeni, že by předsedající měl před rozhodnutím Parlament ještě jednou konzultovat, zejména co se týče způsobu, jakým je vypracována přepracovaná verze, protože obvinění z autoritářského jednání jsou naprosto neoprávněná. Ani zdaleka tomu tak není! Neexistuje naprosto žádný důvod v tomto ohledu používat formulace tak, jak to učinil poslední řečník. Můžeme tedy prosím pokračovat v hlasování tak, jak jste navrhl.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Byl jsem příliš rychlý. Byl předložen formální návrh. Jeden poslanec může mluvit ve prospěch návrhu a druhý proti. Vyslechli jsme řečníka, který je k návrhu kritický. Nyní může mluvit někdo, kdo je pro návrh. Mám za to, že pan Hannan chce podpořit pana Farage. Z tohoto důvodu má slovo jen a jen on. Prosím, ujměte se ho, pane Hannane.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Pane předsedající, nadpoloviční většina není totéž jako právní stát. Uznávám, že v tomto shromáždění je menšina, která je pro referendum, a že v tomto shromáždění je menšina, která je proti ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Toto shromáždění nicméně musí dodržovat svá vlastní pravidla. A zrušit pravidla, podle kterých jednáme, všeobecným manifestačním hlasováním, je činem svévolné a despotické vlády. Pouze respekt, který k vám chovám, pane předsedající, a mé osobní sympatie k vám, mi brání to spojovat se zmocňovacím zákonem z roku 1933, který byl také schválen hlasováním parlamentní většiny.

Žádám, aby toto shromáždění o této záležitosti nehlasovalo, dokud nebudeme mít...

(Protesty)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Hannane, jsem skutečně přesvědčen, že k takovým přirovnáním bychom neměli sahat.

 
  
MPphoto
 
 

  Joseph Daul (PPE-DE).(FR) Pane předsedající, byl jsem trpělivý několik dnů, několik týdnů. Ale platí zde určité meze. V rámci naší skupiny jsme ještě nepřijali žádné rozhodnutí. Tuto připomínku nelze tolerovat. Chystáme se přijmout vnitřní sankce v rámci skupiny a požádám o to, aby byl pan Hannan ze skupiny vyloučen.

(Potlesk)

 
  
  

(Parlament odmítl žádost pana Farage na odložení hlasování).

 

8.2. (A6-0511/2007, Michael Cashman) Kontrola osob na vnějších hranicích (hlasování)

8.3. (A6-0509/2007, Panayiotis Demetriou) Kontrola osob na vnějších hranicích na základě jednostranného uznání určitých povolení k pobytu vydávaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy (hlasování)

8.4. (A6-0001/2008, Philippe Morillon) Statistiky týkající se akvakultury (hlasování)

8.5. (A6-0507/2007, Armando França) Spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států (hlasování)

8.6. (A6-0005/2008, Umberto Guidoni) Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy (hlasování)

8.7. (A6-0505/2007, Markus Ferber) Úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (hlasování)

8.8. Situace v Íránu(hlasování)
  

– Před hlasováním

 
  
MPphoto
 
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE).(ES) Pane předsedající, jenom bych rád řekl, že naše skupina podporuje skupiny, které prosazují návrh společného usnesení, a bude toto usnesení podporovat.

 
  
  

– Před hlasováním o odstavci 6

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, lituji, že mé pozměňovací návrhy jsou předkládány tímto zvláštním způsobem kvůli technickým problémům. Žádám o pomoc s náhradou jednoho slova. Tímto by se „potenciální vojenské použití“ stalo „potenciálním vojenským spojením“.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o odstavci 9

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, je to opět velmi jednoduché. Vložení jednoho slova: „upřímná spolupráce“.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 9

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Casaca (PSE). – Pane předsedající, s politováním oznamuji tomuto shromáždění, že pan Zamel Bawi, v jehož případě jsme žádali o zastavení popravy, byl popraven včera ve 4 hodiny ve vězení Karún v Ahvazu. Proto předkládám ústní pozměňovací návrh ke stávajícímu pozměňovacímu návrhu pana Salafranca Sánchez-Neyra, ke kterému, jak doufám, získám jeho souhlas. Tento ústní pozměňovací návrh se vztahuje k uvedené popravě a uvádí, že jedním z vězňů v bloku cel smrti je ve skutečnosti evropský občan, který byl unesen ze Sýrie. Druzí dva jsou uprchlíci registrovaní Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, kteří již získali azyl v Norsku.

Ústní pozměňovací návrh má následující znění: „Silně protestuje proti popravě Zamela Bawi, aktivisty arabské menšiny Ahvazu v Íránu dne 30. ledna 2008 ve 4 hodiny místního času, 19. aktivisty arabské menšiny v Ahvazu popraveného za posledních 12 měsíců, a nabádá íránskou vládu, aby upustila od popravy nizozemského občana a aktivisty v oblasti lidských práv Faleha Abdulaha al-Mansouriho a uprchlíků registrovaných UNHCR, Rasoula Ali Mazrey a Saida Sakiho, jejichž přesídlení do Norska byla zajištěno, a aby jim umožnila pokračovat dál do země jejich občanství nebo do země, kde mají azyl“. Pokračování je stejné jako dříve. „žádá propuštění kurdských novinářů Abdolvaheda „Hiwa“ Butimara a Adnana Hassanpoura, kteří byli odsouzeni k smrti“.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o odstavci 15

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, když se zmiňujeme o všech formách mučení, navrhuji vložit „včetně nadmíru nehumánních poprav“, protože k takovým popravám dochází, zejména popravám s mučením.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o odstavci 17

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, toto se vztahuje ke stávajícímu textu. V textu se již „požaduje, aby menšiny mohly vykonávat všechna práva udělená íránskou ústavou“. Ale dokonce ani práva podle jejich vlastní ústavy nejsou uznávána. Takže navrhuji, aby poslední část textu začínala „naléhavě žádá íránské úřady, aby jednaly v souladu s ústavou a de iure i de facto eliminovaly všechny formy diskriminace“. Zbývající část by zůstala beze změn. Takto by měli jednat podle své vlastní ústavy, která není dodržována.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o odstavci 19

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, souhlasím se stažením tohoto ústního pozměňovacího návrhu, protože doplňuje konsenzus, který byl již odsouhlasen. Odstavec 19 se zabývá ignorováním rozsudku Evropského soudního dvora Radou. To již bylo kompromisně ujednáno, takže souhlasím s jeho odstraněním.

 
  
  

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 3

 
  
MPphoto
 
 

  Alejo Vidal-Quadras (PPE-DE).(ES) Pane předsedající, jsme přesvědčeni, že v případě usnesení tohoto politického významu je velmi prospěšné mít v tomto shromáždění co nejvíce podpory a shody.

S ohledem k tomu navrhujeme ústní pozměňovací návrh, který by z původního pozměňovacího návrhu odstranil jakékoliv hodnocení a změnil jej v jednoduchý odkaz na konkrétní skutečnost, kterou bychom mohli nazvat „relevantní skutečností“ vztahující se k předmětu usnesení, ale, opakuji, odstranil by jakékoliv hodnocení, aby se dosáhla maximální podpora ze strany tohoto shromáždění.

Ústní pozměňovací návrh by nahradil text pozměňovacího návrhu následujícím: „bere na vědomí rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství z 12. prosince 2006.“ Jinými slovy, jednoduchá zmínka, bez hodnocení, o relevantní skutečnosti.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o bodu odůvodnění C

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, omlouvám se. To, že se moje pozměňovací návrhy zobrazily takovým zvláštním způsobem, způsobil technický problém. Nejsem takový enfant terrible, abych vás tady trápil.

Tak jako tak, když už jsou předloženy, musím je nyní přednést. Jedná se o uplatňování doplňujícího protokolu, k jehož uplatnění byl Írán nabádán, k nejbližšímu možnému datu. Můj návrh je doplnit „což se ještě nestalo“.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o bodu odůvodnění H

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, dochází k velmi nepříjemnému využívání jeřábů k veřejným popravám oběšením, zejména oběšením, která jsou doprovázena mučením. Takže navrhuji, aby se za slova „často veřejnou popravou oběšením“ vložilo „ke které se používají jeřáby dodávané západními obchodními společnostmi“.

To nás netěší. Myslím si, že to netěší nikoho.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Po bodu odůvodnění R

 
  
MPphoto
 
 

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, toto je důležitý pozměňovací návrh a já žádám toto shromáždění, aby mu věnoval pozornost, protože naši vlastní lidé a občané EU jsou některými aktivitami ohroženi.

Takže nový bod odůvodnění: „jelikož se několik členských států EU účastní mezinárodní mezinárodním projektu budování demokracie v Iráku a chrání své občany před teroristy, kteří jsou také cvičeni a dodáváni externími mocnostmi, včetně Íránu, což znamená, že vojáci z členských států EU – občané EU – zažívají ztráty a zranění způsobená teroristickými útoky, u kterých není vyloučeno spojení s Íránem“.

Prosím o vaši podporu.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat.)

 

8.9. Výsledky konference o změně klimatu (Bali) (hlasování)

8.10. (A6-0003/2008, Fiona Hall) Akční plán pro energetickou účinnost: Využití možností (hlasování)
  

– Před hlasováním o návrhu usnesení

 
  
MPphoto
 
 

  Godfrey Bloom (IND/DEM). – Pane předsedající, přerušuji zasedání podle čl.151 odst. 3, abych se zeptal, zda jsme ve skutečnosti oprávněni o tom hlasovat. Včera navečer jsem měl to potěšení být ve vaší společnosti v 17 hodin, když byla teplota ve vaší kanceláři téměř 27 °C. Celá tato budova je přetopena. Budova ve Štrasburku je přetopena a já bych navrhoval, abychom si nejdříve dali do pořádku svůj vlastní dům, než začneme hlasovat o dalších věcech.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Nepřijde mi, že je zde takové teplo. Možná to mělo něco společného s vašimi vnitřními pocity.

 

8.11. (A6-0495/2007, Carl Schlyter) Snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví (hlasování)

8.12. Evropská strategie pro Romy (hlasování)
  

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 9

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (UEN).(IT) Pane předsedající, chtěla jsem vyjmout slova „tradiční postupy“ z ústního pozměňovacího návrhu, to znamená poslední dvě slova v odstavci 9. Pokud si přejete, mohu přečíst zbývající text: „vyzývá Romy, aby respektovali lidská práva, zejména co se týče žen a dětí, a vyhnuli se nuceným sňatkům“.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

(Pozměňovací návrh 9 byl následně zamítnut.)

 
  
  

předsedající: PAN ONESTA
Místopředseda

 

9. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

10. Vysvětlení hlasování
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Výklad jednacího řádu (čl. 19 odst. 1)

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedající, budete muset omluvit skutečnost, že jsem přišel o hlas. Rád bych uvedl, že jsem hlasoval pro tuto interpretaci, a chtěl bych říci, že přirovnání pana Hannana, i když předstíral, že ho neučinil, vašeho hlasování k Hitlerovu zmocňovacímu zákonu z roku 1933 bylo naprosto hanebným přirovnáním.

Takové absurdní přirovnání však pouze ukazuje na stav mysli osoby, která jej činí. Jednoduše jsme odsouhlasili, v souladu se svými pravidly, že článek 19 našeho jednacího řádu již dává předsedovi Parlamentu právo ukončit sérii procesních námitek, procesních návrhů atd. „v případech, kdy je předsedající přesvědčen, že jsou předkládány s evidentním úmyslem protahovat jednání tohoto Parlamentu nebo způsobit vážné překážky jednání tohoto Parlamentu nebo právům jiných poslanců a v důsledku k tomu také vedou“.

Nejedná se o potlačení rozpravy. V rozpravách máme dostatečnou řečnickou dobu, která je poměrným dílem rozdělena mezi všechny skupiny v souladu s jejich velikostí. Je to prostě ochrana proti těm, kdo se pokoušejí narušit jednání tohoto shromáždění.

Pravomoci, které má náš předsedající, jsou mnohem omezenější než pravomoci většiny vnitrostátních parlamentů, pokud vezmete v úvahu například předsedu britské dolní sněmovny. Je v pořádku, když přijímáme takové ochranné opatření, a připomínám, že bývalý vedoucí představitel strany pana Hannana, člen našeho výboru, pro něj ve skutečnosti hlasoval, takže jeho přístup je kultivovaný.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. (FR) Dámy a pánové, platí následující pravidlo:

Když bylo zahájeno vysvětlení hlasování k tématu, teoreticky – a já říkám teoreticky - předsedající nepřijímá žádné další řečníky k tomuto tématu, ale, s ohledem na citlivost a téma, navrhuji odchýlit se od tohoto pravidla a umožnit všem poslancům, kteří požádali o slovo, aby ho dostali.

 
  
MPphoto
 
 

  Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, vzhledem ke skutečnosti, že první jmenovité hlasování o změně jednacího řádu nebylo v našich dokumentech reflektováno, vloudila se určitá chyba. Mluvím zde sám za sebe a také za pana Czarneckého a pana Libického. Hlasovali jsme pro žádost pana Farage zvednutím ruky a mysleli jsme si, že se k tomu vztahuje také jmenovité hlasování, a tak k té chybě došlo. Proto si přejeme ji zde ústně napravit. Zároveň elektronicky registrujeme změnu v našem hlasování k protinávrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Pęk (UEN). – (PL) Pane předsedající, stejná otázka: my jsme zde, ve skupině několika poslanců, hlasovali proti svému přesvědčení, měli jsme ve skutečnosti hlasovat proti tomuto pozměňovacímu návrhu k jednacímu řádu, který je výrazně nedemokratickým pozměňovacím návrhem; zde v srdci demokratické Evropy se zavádí pravidlo, které odevzdává absolutní moc předsedovi Parlamentu. Taková dalekosáhlá řešení neexistují v žádném demokratickém parlamentu, takže jsme chtěli hlasovat proti tomu, ale kvůli chybě, na kterou poukázal pan Piotrowski, jsme hlasovali pro. Týká se to Bogdana Pęka, Dariusze Grabowského a Andrzeje Zapałowského.

 
  
MPphoto
 
 

  Dariusz Maciej Grabowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, jak řekl předcházející řečník, žádám také, aby byl můj hlas týkající se jednacího řádu změněn. Hlasoval jsem navzdory svému přesvědčení, mohlo by to tedy prosím být změněno? Jsem proti změně jednacího řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, mohu vám poděkovat za velmi moudrou interpretaci vašich nových pravomocí, kterou dáváte najevo tím, že nás necháváte vysvětlovat hlasování, i když jsme nezaregistrovali své jméno pro tuto zprávu? Mohu vám také poděkovat za to, že jste panu Corbettovi poskytl půl minuty navíc, aby mohl učinit politickou odbočku, která nemusela být pro daný problém zcela relevantní?

Přihlašuji se o slovo, jenom abych řekl, že si skutečně myslím, že to je odchylka od našeho jednacího řádu. Jsem tím velmi znepokojen. Komunikuji s předsednictvem a doufám, že předsednictvo respektuje názory menšiny Parlamentu. Pan Corbett uvedl, že během rozprav v tomto shromáždění máme příležitost přihlásit se o slovo, protože všechny skupiny dostávají řečnickou dobu. Bohužel ale, jak jsme toho byli dnes svědky, někdy některé skupiny nejsou tak tolerantní k odlišným názorům jako jiné skupiny. Pro ty poslance, kteří případně vyjadřují menšinový názor ve velké skupině, je velmi těžké získat řečnickou dobu. Opravdu velmi děkuji, že jste nám umožnil učinit toto vyjádření.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, byla jsem také uvedena v omyl. Myslela jsem, že kontrolujeme předcházející hlasování. Jsem zásadně proti této interpretaci článku 19, který staví procesní záležitosti nad principy a práva, zejména svobodu projevu.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, mnohokrát vám děkuji za rozvahu, kterou jste v této záležitosti prokázal, a za to, že jste mi dovolil, abych se ujal slova a nabídl své vysvětlení hlasování.

Rozuměl jsem dobře, o čem v této věci hlasuji, a zřetelně jsem hlasoval proti. Chápu, že někteří lidé v tomto Parlamentu interpretují jednací řád, a chápu, že to znamená, že se v tomto pohybujeme v rámci našeho jednacího řádu.

Rád bych však řekl to, že vždy musíme být velmi opatrní, pokud předsedovi udělujeme pravomoci jednat podle vlastního uvážení. Jsem přesvědčen, že předseda a místopředsedové stávajícího Parlamentu využijí tyto pravomoci s nejvyšší opatrností, a jsem přesvědčen, že to uvítáme. Ale co budoucí předsedové? Co budoucí předsedové, kteří se rozhodnou interpretovat tato pravidla, jak se jim hodí, aby vyjádřili svoji nevoli s odlišnými názory a potlačili je?

Musíme dávat pozor, abychom se nedostali na šikmou plochu nebo aby to nevypadalo jako šikmá plocha, po které lze sklouznout k diktátorství spíše než k různorodosti názorů. Proto každému říkám, že skutečnou zkouškou demokracie je, jak zacházíte s menšinami ve vašem státě, a pokud s těmito menšinami zacházíte dobře, pak se všichni můžeme shodnout na tom, že to je skutečná demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Hans-Peter Martin (NI).(DE) Pane předsedající, doposud jsem nikdy nepoužil slovo „diktátorský“ ve spojení s evropskými orgány, i přes svůj kritický přístup za celé ty roky. Myslím si a jsem přesvědčen, že to, co je možné dnes kvůli tomuto neuvěřitelně dalekosáhlému zmocnění předsedy, připravuje živnou půdu pro despotismus. Nemůžeme vždy předpokládat – a jistě ne v tomto shromáždění – že předseda bude vždy jednat nestranným a vyváženým způsobem. V důsledku rozhodnutí, které zde bylo učiněno a proti kterému jsem hlasoval, má předseda samozřejmě neuvěřitelnou svévolnou moc a Parlament se bude proto schopen změnit na svévolný Parlament. Občané Evropy si to nezaslouží! Jsem přesvědčen, že se to dostalo za únosnou mez a povede to k zásadním demokratickým problémům.

 
  
  

– Zpráva: Armando França (A6-0507/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, omlouvám se. Na chvíli mě zdržel jeden můj kolega. Diskutovali jsme o demokracii: velmi důležitém konceptu, který, jak jsem si jist, my všichni v tomto shromáždění podporujeme, i když tímto způsobem vždy nejednáme.

Chápu pozměňující návrhy k této zprávě ve smyslu spolupráce mezi různými zvláštními zásahovými jednotkami, ale musíme mít na paměti, že se ve skutečnosti jedná o pozměňovací návrh k Prümské smlouvě. Britští konzervativci byli původně proti Prümské smlouvě. Důvodem, proč jsme byli proti ní, zpočátku bylo, že se jednalo o dohodu o spolupráci mezi omezeným počtem členských států. Za předsednictví jednoho z členských států bylo rozhodnuto rozšířit toto opatření bez řádných konzultací. Dokonce také Evropský inspektor ochrany údajů musel předložit svůj vlastní názor poté, co zjistil, že nebyl konzultován.

My jako konzervativci jsme proti využívání rychlých pohraničních zásahových jednotek a uplatnění Prümské smlouvy a nepodporovali jsme pozměňovací návrhy k této smlouvě.

 
  
  

- Zpráva: Markus Ferber (A6-0505/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Higgins (PPE-DE). – Pane předsedající, mí irští kolegové ze skupiny PPE-DE nyní plně podporují liberalizaci poštovních služeb v rámci Unie, a podle toho jsme také hlasovali. Činíme tak s vědomím, že všeobecné služby jsou zaručeny všem občanům v rámci Unie a že byla přijata zvláštní opatření, aby bylo zajištěno, že venkovské a řídce obydlené oblasti jsou obslouženy odpovídajícím počtem poštovních úřadů.

(GA) Pane předsedo, rád bych také zdůraznil, že je stejně tak důležité mít poštovní služby pro slabozraké a nevidomé. Mí irští kolegové z PPE-DE i já apelujeme na všechny členské státy, aby udržovaly celonárodní poštovní služby pohotově k dispozici nebo aby ustavily takové služby v zemích, kde nejsou v současnosti poskytovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, dnes po letech dozrála naše diskuse a shodli jsme se na otevření volné nabídky poštovních služeb pro všechny občany Evropské unie. Je to důležitý milník na cestě k jednotnému trhu s poštovními službami, aniž by byly ohroženy služby ve veřejném zájmu. Jsem velmi ráda, že jsme nalezli rozumný kompromis, který chrání například donášky zásilek v odlehlých oblastech.

Směrnice také nebrání členským zemím ponechat určité výjimky, jako je například bezplatné doručování zásilek zrakově postiženým, a to i přesto, že Parlament dnes odmítl konkrétní článek.

Digitalizace komunikace má zásadní vliv na změnu struktury poptávky po poštovních službách, a tak liberalizace umožní lépe a hlavně pružněji reagovat na širší nabídku služeb, zejména pokud jde o balíčky. A věřím, že to povede i k nižším cenám za efektivnější služby a gratuluji nám k tomuto kompromisu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE).(SK) Vážení kolegové, je mi velmi líto, že pozměňovací návrh č. 3, identický s č. 18, týkající se bezplatné slepecké pošty nebo pošty pro nevidomé a slabozraké, ve Ferberově zprávě neprošel. Být slepým a slabozrakým je překážka, která neumožňuje vidět svět očima. Věřím však, že tito lidé budou vnímat 321 hlasů poslanců Evropského parlamentu, kteří hlasovali pro tento pozměňovací návrh, srdcem. Jelikož je směrnice v druhém čtení schválená, věřím, že členské státy v rámci subsidiarity tento problém vyřeší ke spokojenosti nevidomých a slabozrakých.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedo, než jsem se stal poslancem Evropského parlamentu, měl jsem skutečné zaměstnání. Jedním ze zaměstnání, které jsem měl, bylo poradenství pro obchodní společnosti v otázce nově liberalizovaných průmyslových odvětví – telekomunikačního průmyslu, oblasti poštovních služeb (v omezené míře) a energetického průmyslu. Zkušeností, kterou jsme zažili při liberalizaci telekomunikačních služeb, byl prudký nárůst výběru. Zažili jsme prudký nárůst inovací. Zažili jsme konkurenci, která vedla k nižším cenám, a spotřebitele a společnosti napříč Evropou, které vedly k velké inovaci a velkému výběru pro všechny spotřebitele. Doufejme, že díky této směrnici zažijeme rozšíření stejného typu tržní disciplíny, jako byla ta, která byla uplatněna v sektoru telekomunikačních služeb, i na sektor poštovních služeb, že se budeme těšit ze šíření bohatství, inovací a lepších služeb napříč Evropou a že nakonec vyhraje spotřebitel.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych své poznámky uvedl do souvislosti s poslední částí prohlášení pana Kamalla, protože jsem hluboce přesvědčen, že liberalizace na trhu poštovních služeb je cestou vpřed směrem k inovaci a výběru na straně spotřebitele.

Mám ale závažné potíže s definicí univerzálních služeb a s tím, jak je použita v případě služeb ve venkovských oblastech. Zpočátku tohoto týdne bylo v mém volebním obvodu ve Spojeném království oznámeno plánované uzavření sedmi poštovních úřadů. Došlo k tomu po řadě konzultací. Některé z těchto poštovních úřadů byly ziskové. Zprávy o výsledku veřejné konzultace uváděly, že téměř 100 % lidí je pro zachování provozu těchto poštovních úřadů. Kvůli definici toho, jaká služba byla požadována vládou, se však z této konzultace stala fraška a všichni byli ignorováni. Služby ve venkovských oblastech budou zrušeny na takových místech, jako je Staverton, Hellidon, Brington a Harlestone, ale i Milton Malsor v mém volebním obvodu.

Proto mám velké obavy z uplatňování této směrnice v členských státech.

 
  
  

Návrh usnesení: Situace v Iránu (B6-0046/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – Pane předsedo, prosím, aby bylo v zápisu uvedeno, že jsem měla v úmyslu hlasovat pro návrh usnesení o situaci v Iránu, ale neslyšela jsem dobře tlumočení a v okamžiku, kdy probíhalo jmenovité hlasování, jsem nestiskla hlasovací zařízení.

 
  
  

- Návrh usnesení: Výsledky konference o změně klimatu (Bali) (B6-0059/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, jsem přesvědčena, že lidstvo má účinně redukovat své negativní vlivy na klima na této planetě. Do tohoto procesu zpomalení klimatických změn je potřeba zahrnout nejen Unii, ale celý svět.

Musíme tedy sáhnout i po účinnějších nástrojích, pokud jde o naši rozvojovou politiku, a směřovat pomoc rozvojovým zemím tak, aby se rovněž efektivně přizpůsobily dopadu změn klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Je to jeden z dalších důležitých úkolů, který stojí před námi a na které upozornila naše dnešní rezoluce o konferenci na Bali.

 
  
  

- Zpráva: Fiona Hall (A6-0003/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Vážené dámy a pánové, dovolte mi říci, že jako vlastník malé vodní elektrárny vím, co je výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Bohužel vím hodně i o tom, s jakými problémy, často uměle vytvářenými, zápasí lidé, kteří chtějí tímto způsobem energii vyrábět a distribuovat.

Zároveň vlastním starší rodinný dům, který jsem v roce 2001 z vlastních zdrojů rozsáhle rekonstruoval, abych dosáhl vyššího standardu energetické účinnosti. Vím, že ušetřený kilowatt energie je stejně dobrý jako vyrobený kilowatt. Vítám a v hlasování jsem podpořil akční plán pro energetickou účinnost z mnoha uvedených důvodů. Zároveň mě velmi mrzí, že Evropská komise, stejně jako mnohé vlády členských států, nesou vinu na tom, že opatření v oblasti energetické účinnosti se zanedbávají a navíc se podceňuje jejich strategický význam a zároveň potřeba jeho politické priority.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, vítám zprávu o akčním plánu pro energetickou účinnost. Je apelem na finanční podporu pro rychlejší zavádění nejmodernějších technologií, které šetří životní prostředí. Zajistí tím i menší závislost na dodávkách energií z Východu.

Ovšem systém obchodování s povolenkami emisí je kontroverzní. Mohl by splnit účel, pokud by jednotlivé státy Unie měly stejné výchozí podmínky. Zvláštní podmínky musí platit pro rozvíjející se ekonomiky, jako je ta česká. Je také nutné podpořit energetickou účinnost nových staveb. Ta může přinést změnu trendu nejefektivněji. Nárůst spotřeby energií je totiž stále ještě každý rok větší než úspory získané z nasazení energeticky úsporných technologií. A bude tomu tak i nadále.

Princip partnerství veřejného a soukromého sektoru podpoří výzkum energeticky šetrných technologií do praxe a v souladu s Lisabonskou strategií. Informační povinnost o energetické náročnosti na štítcích spotřebičů nesmí být byrokratickou zátěží pro výrobce a nesmí obsahovat zavádějící informace pro spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, narozdíl od kolegyně, který mluvil přede mnou, nemám svou vlastní elektrárnu, ale mám velmi starý dům – ze 40. let 19. století– a je to nádherný dům. Až budete někdy v Londýně, zastavte se na šálek čaje, budete jen vítán. Rád bych ale řekl, že ať má člověk jakékoliv postoje ke změně klimatu, myslím, že se všichni můžeme shodnout na tom, že energetická účinnost je potřeba.

Možná si to neuvědomujete, ale reprezentuji zde Londýn, nejlepší město na světě, hlavní město té nejlepší země na světě. Máme celou řadu kancelářských bloků a budov, které nechávají přes noc rozsvícená světla. Je to znak úspěchu, ale lidé by si měli být vědomi energetické účinnosti.

Máme také mnoho zařízení pro pohostinský průmysl – restaurace a hostince – a ta byla v poslední době kvůli zákazu kouření donucena používat venkovní ohřívače vzduchu, aby vyšla vstříc svým zákazníkům, kteří si přejí sedět venku a zakouřit si. Znepokojuje mě však, že zákaz těchto ohřívačů vzduchu, které přispívají k emisím CO2 méně než 0,1 %, je naprosto nevyvážené opatření. Takže to uveďme do souvislostí. My všichni potřebujeme lepší energetickou účinnost, ale přistupme k řešením, která jsou uskutečnitelná.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedo, jako každý v tomto shromáždění znám statistiky, které jsou běžně k dispozici a podávají důkazy o tom, že bychom si v budoucnu mohli ušetřit tunu energie a tunu problémů, pokud bychom byli efektivnější v tom, jak používáme energii.

Nehlasuji o této zprávě, protože jsem zapomněl učinit prohlášení o konfliktu zájmů – finančních zájmů, přinejmenším. Podle odstavce 22 se požaduje odstranění systémů fixních nákladů, podle kterých lidé nakupují energie, které používají, ať už se jedná o elektřinu nebo plyn. Já jsem se ve Spojeném království přihlásil k systému fixních nákladů. Přihlásil jsem se k němu, protože je s ním snadné plánovat rozpočet účtů za energie, a miliony lidí – hlavně chudých lidí – ve Spojeném království dělají přesně totéž. Myslím, že omezení jejich výběru v tomto ohledu je krokem zpět.

Myslím si také, že bychom také měli vzít rozum do hrsti, co se týče toho, co jsme na tomto místě žádali v minulosti a jak jednáme nyní. Hovoříme zde o energetické účinnosti a úsporách energie, a přesto máme stále potíže s Čínou – vysokou daní uvalenou na dovozy úsporných žárovek z této země. Takže se chováme velmi pokrytecky, když schvalujeme tuto zprávu a nejednáme ohledně těchto druhů opatření.

 
  
  

- Zpráva: Carl Schlyter (A6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, beru si slovo k této zprávě, protože naprosto opovrhuji Společnou rybářskou politikou, která způsobila ekologickou katastrofu mé zemi a vodám kolem ní.

V této zprávě je řada dobrých věcí, protože se snaží omezit množství likvidovaných ryb, ryb, které jsou loveny, aniž by byly potřeba, nebo pro které nemají rybáři odpovídající kvótu. Ale tím se neřeší jádro problému, a v tomto ohledu je to politika, která si zaslouží být hozena do koše.

Nešetří ryby, nepomáhá rybářům a ve skutečnosti si mnoho rybářů v mé zemi myslí, že by bylo nejlepší se jí zbavit. Je mnoho příkladů po celém světě, kde politika rybolovu pomáhá péči o zachování ryb a umožňuje rybářům zůstat v práci a dělat, co dělat chtějí. Island má převoditelné kvóty, které se staly majetkem rybářů a jejich rodin a které mohou být převáděny z generace na generaci.

V této politice nejsme dost moudří ani dost chytří a měli bychom se jí prostě zbavit.

 
  
  

- Návrh usnesení: Evropská strategie pro Romy (B6-0050/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vážený pane předsedo, v současné multikulturní společnosti má své místo i 12 milionů Romů, kteří žijí roztroušeně po celé Evropě. Evropa musí reagovat na často komplikovanou problematiku romské komunity. Z tohoto důvodu je potřebné navrhnout komplexní přístup k jejímu řešení.

Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože jsem přesvědčená, že začarovaný kruh diskriminace Romů může prolomit vzdělání a následné uplatnění na trhu práce. V praxi se osvědčil program IS EQUAL zaměřený na podporu zaměstnanosti marginalizovaných skupin. Je třeba ocenit aktivity sdružení, jmenovitě sdružení Kolpingovo dílo, které vytvořilo poradenská centra poskytující pomoc při hledání práce pro dlouhodobě nezaměstnané.

Těmto prospěšným aktivitám hrozí na Slovensku zánik v důsledku opožděného profinancování uskutečněných aktivit. Vyzývám k odstranění všech překážek, které způsobují platební neschopnost neziskových sdružení a místních samospráv, a tak znemožňují realizaci dalších projektů. Věřím, že Komise bude pozorněji sledovat vnitrostátní strategie a na základě osvědčených postupů zkoordinuje společný postup členských států ve spolupráci s nevládními a romskými organizacemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti usnesení, protože tento text má veškeré nepřijatelné charakteristiky typické pro texty, které se zde přijímají, pokud jde o diskriminaci. Musí zde existovat rámcová strategie, musí existovat zvláštní pracovní skupina, která bude koordinovat tuto rámcovou strategii, pravděpodobně bude potřeba najmout ještě více pracovníků a tak dále.

Rozumí se samo sebou, že Romové musí mít možnost požívat svých základních práv jako občané EU, a je nepřijatelné, pokud tu možnost nemají, ale toto usnesení je dalším příkladem nadměrné angažovanosti. Romové by se také měli podporovat, aby sami převzali odpovědnost, což je aspekt, který je zde naprosto přehlížen.

Pozměňovací návrhy, které předložila paní Angelilli, byly oprávněné. Problémy jako nucené sňatky a znevýhodněné postavení žen a dětí se musí řešit v rámci romských komunit samotných. Skutečně nepomůže, pokud budeme nadále říkat, že všechny ty problémy, kterým tito lidé čelí, mají souvislost s diskriminací. Musí se jim také dostat povzbuzení, aby přijali vlastní odpovědnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) (Začátek vystoupení nebylo slyšet) V každém členském státě jsou úkoly vůči romské komunitě, které nedokáže společnost rychle vyřešit. Proto mi vadí, že v dobře, ale obecně formulované rezoluci je jako jediný konkrétní příklad zmíněna Česká republika, resp. koncentrační tábor v Letech.

Přesto jsem obecnou rezoluci podpořila, ale mám výhradu. Komise je zde vyzývána, aby zrušila vepřín, který i podle mého soudu nemá co dělat na místě, kde byl koncentrační tábor Romů, a aby pomohla zřídit pietní památník. A já žádám, aby Komise k tomu vzala dostatečný objem finančních prostředků a pomohla tedy České republice tuto situaci zvládnout.

Jestliže Evropský parlament odhlasoval jako jediný konkrétní případ Českou republiku, pak si myslím, že by to měla být priorita také pro Evropskou komisi a pro finanční zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Horáček (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, návrh, který byl dnes přijat, je dalším, i když poněkud váhavým krokem směrem k opravdové strategii pro integraci Romů. Parlament dnes vyzval k přesunutí chovu prasat, který je v současnosti umístěn v bývalém koncentračním táboře v Letech, jak už učinil před třemi lety, aby tam vztyčil památník.

Tento praktický příklad znovu ukazuje, jak neadekvátní stávající opatření byla. Společenskopolitické úsilí tam, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, za sebou zanechává mnoho nesplněných přání. Skutečná integrace Romů do naší společnosti by byla konkrétním dokladem skutečnosti, že základní kameny demokracie, právní stát a lidská práva stále tvoří základnu Evropského společenství.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

- Výklad jednacího řádu (čl. 19 odst.1)

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith (Verts/ALE), písemně. − Způsob, jakým Parlament provádí hlasování, je neuspořádaný, a toto usnesení ho ještě zhorší. Znamená to, že práva menšin jsou omezena. Pro menšiny bude těžší zajistit v rámci Parlamentu, aby hlasování bylo důvěryhodnější. Musíme si uvědomit, že někteří místopředsedové jsou značně lepší než ostatní.

V každém případě zastávám názor, že politika „elektronického hlasování o všem“ fungovala docela dobře. Znamená to, že poslanci Evropského parlamentu musí být na svých místech a dávat pozor (a, přiznejme si to, mnozí tak nečiní), a chybějící ověřování rozhodnutí předsedy a námitky proti němu znamenají, že zasedání ve skutečnosti probíhají poměrně hladce a všechny hlasy jsou zaznamenány pro budoucí generace, takže naši voliči mohou vidět, v záznamu, jak jednotliví poslanci hlasovali.

 
  
  

- Zpráva: Michael Cashman (A6-0511/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Hlasoval jsem prostřednictvím svého britského kolegy poslance Michael Cashmana při prvním čtení v souladu s postupem spolurozhodování pro zprávu o zjednodušeném režimu kontroly osob na vnějších hranicích na základě jednostranného uznání určitých dokumentů Bulharskem, Českou republikou, Kyprem, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem jako ekvivalentu jejich státních víz pro účely tranzitu přes jejich území. Schvaluji pozměňovací návrhy předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, které jsou zaměřeny na zvážení nové situace, která existuje v schengenském prostoru, a skutečnosti, že k 21. prosinci 2007 mnohé země, na které bylo toto opatření zaměřeno, jsou členy schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE) , písemně. − (IT) Byl jsem zpravodajem Výboru pro rozvoj ve věci zprávy nazvané Překračování vnějších hranic, a proto s uspokojením vítám vynikající práci, kterou odvedl můj kolega pan Cashman. V roce 2008 se dostal sen z roku 1957 o další krok kupředu: evropská rodina formálně rozšířila své hranice. Jiná omezení padla a „schengenský prostor“ se stal rozhodně větším, se zřejmými pozitivními důsledky. Je však důležité, abychom kromě fyzické a geografické sféry vyvinuli větší úsilí také v politické a hospodářské oblasti. V mnoha oblastech má 27 členských států dnes různá uspořádání, v některých případech jsou od sebe velmi vzdálené: v příliš mnoha oblastech neexistuje ani základní synergie a obraz, který z toho vyvstává, je naprosto roztříštěný. Evropská unie musí uplatňovat postupy pro sloučení politik a strategií členských států: vítáme svobodu pohybu lidí a zboží, ale dokonce ještě silněji klademe důraz na potřebu vytvářet politický a regulační rámec, který je nakonec homogenní.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN) , písemně. − (PL) Zpráva, o které se dnes hlasuje, je zásadní pro zjednodušení kontroly osob na vnějších hranicích EU. Podle nových nařízení udělují víza vydávaná Polskem a novými členskými státy stejná práva jako víza vydávaná zbývajícími členskými státy. To znamená, že například občané Ukrajiny se budou moci pohybovat po Evropě s vízem vydaným Polskem.

Rád bych také upozornil, že tato zpráva je určitou formou odezvy na rozšíření schengenského prostoru, které usnadňuje průjezd osob ze třetích zemí v rámci EU. Jeden pozitivní aspekt, který oceňuji, je posílení opatření v rámci EU pro boj s pašeráctvím a ilegálním obchodováním s narkotiky, obchodováním s lidmi, lidskými orgány a ilegálními zbraněmi a terorismem. V tomto ohledu kategoricky podporuji zprávu Michaela Cashmana.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. (PT) Cílem této iniciativy je, aby Kypr a dvě země, které přistoupily k EU v roce 2007 – Rumunsko a Bulharsko -, mohly zavést zjednodušený režim kontroly osob na vnějších hranicích, založený na jednostranné rovnocennosti víz a povolení k pobytu.

Toto povolení je omezeno na tranzit územím těchto tří států v délce maximálně pěti dnů.

Tento zjednodušený režim velmi podporuji, protože státní příslušníci třetích zemí s vízy vydanými jiným členským státem, kteří by měli užitek z tohoto systému, již jsou podrobováni přísnému procesu prověřování v takovém členském státě a nebyli považováni za hrozbu veřejného pořádku nebo riziko ve smyslu nezákonného přistěhovalectví.

Tyto předpisy o jednostranném uznávání víz a povolení k pobytu byly zavedeny poprvé do acquis Společenství o vízech v roce 2006 s cílem zjednodušit tranzity určitých kategorií osob a zároveň se vyhnout zbytečné administrativní zátěži kladené na konzulární úřady.

Pro devět zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a byly plně začleněny do schengenského prostoru od 21. prosince 2007, se stalo vzájemné uznávání těchto dokumentů povinným na konci přechodného období.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Stejně jako v případě zprávy o Švýcarsku a Lichtenštejnsku věříme, že je důležité zdůraznit, že by, v obecném smyslu, tyto smlouvy měly být uzavírány v širším rámci, jehož cílem je také prosazovat práva migrujících pracovníků a chránit je před otřesným fenoménem vykořisťování, a to prosazováním účinného uplatňování jejich práv a jejich začlenění, například zaručením práva na slučování rodin, uplatňováním Mezinárodní úmluvy na ochranu práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků – zdůraznili bychom, že má stále ještě být ratifikována všemi členskými státy EU - vypracované pod záštitou OSN, což je mezinárodní listina, která se zaměřuje na zaručení ochrany lidských práv migrujících pracovníků, zejména na nezcizitelné právo na rodinný život.

Jinými slovy, usnadnění pohybu osob mezi různými zeměmi by se nemělo používat jako prostředek k usnadnění vykořisťování levné dočasné pracovní síly, která se dá snadno „odložit“, k většímu vykořisťování a tlaku na mzdy, k prosazování nejistých podmínek deregulace pracovních vztahů, podněcování zpětných kroků ve smyslu práv dělníků a sociálních podmínek jako celku, ale spíše k boji s takovými jevy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Je veřejným tajemstvím, že enormní potenciální hrozba vyvstává z mnoha východních zemí; zločiny páchané organizovanými gangy, prostituce, obchodování s lidmi a trestné činy spojené s drogami, to vše se příliš často děje pod kontrolou Východu. A mnoho našich nových členských států se považuje za tranzitní země, ze kterých mohou lidé směřovat do západní Evropy.

Přísnější kontroly na východních vnějších hranicích EU měly tedy již dávno být realizovány s cílem zajistit, aby odstranění schengenských hranic nezdegenerovalo do „volné jízdenky pro zločince“. Z tohoto důvodu jsem také hlasoval pro Cashmanovu zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI), písemně.(NL) Hlasoval jsem proti této zprávě. Již v minulosti jsem opakovaně vyjadřoval své zásadní výhrady k schengenskému systému, a tak dnes nemohu přijmout zásadu vzájemného uznávání, která je ve zprávě obsažena. Schengen přirozeně stojí a padá s těsnou kontrolou jeho vnějších hranic. Předseda Komise Barroso nám může tisíckrát opakovat, že rozšíření Schengenu nepovede ke snížení bezpečnosti, ale realita je zcela jiná. Například němečtí experti na bezpečnost z okruhu kancléřky Merkelové zaznamenávají ohromné slabiny na nových východních vnějších hranicích a také ve spolupráci mezi vnitrostátními policejními silami. Široce rozšířenou obavou je, že míra nezákonného přistěhovalectví se bude značně zvyšovat. Takže ještě jednou - osvícené duše Eurolandu mají svá zbožná přání a hrají si s bezpečností občanů Evropy.

 
  
  

- Zpráva: Panayiotis Demetriou (A6-0509/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Hlasoval jsem prostřednictvím svého skvělého kyperského kolegy Panayiotise Demetrioua při prvním čtení v souladu s postupem spolurozhodování pro zprávu o pozměnění rozhodnutí z roku 2006 ustavujícího zjednodušený režim kontroly osob na vnějších hranicích na základě jednostranného uznání určitých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem ze strany členských států pro účely tranzitu jejich územím. Schvaluji také technické pozměňovací návrhy předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci s cílem sjednotit tento text s původními ustanoveními, zejména co se týče územních ustanovení.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Jak jsme již zdůraznili, opatření a smlouvy, které usnadňují pohyb občanů z různých zemí, by měly být založeny na principech rovnováhy a vzájemných výhod pro různé dotčené strany.

Vzpomněli bychom dřívější smlouvy mezi ES a Švýcarskem o volném pohybu osob, na kterých mělo zvláštní zájem Portugalsko, protože v této zemi pracuje více než 100 000 Portugalců, včetně mnoha tisíc sezonních dělníků. Tyto smlouvy by měly pomoci řešit mnoho omezení a problémů, se kterými se portugalští dělníci ve Švýcarsku setkávají, například co se týče změny práce nebo profese, sjednocení rodiny, přemístění do jiného kantonu nebo sociální ochrany dělníků a jejich rodin.

V tomto smyslu i ve smyslu obecném by měly tyto smlouvy být součástí širšího rámce, jehož cílem je také prosazovat práva migrujících pracovníků a chránit je před otřesným fenoménem vykořisťování.

Usnadnění pohybu osob mezi různými zeměmi by se nemělo používat jako prostředek k usnadnění vykořisťování levné dočasné pracovní síly, která se dá snadno „odložit“, k podkopávání pracovněprávních vztahů, a zejména k podněcování zpětných kroků ve smyslu práv dělníků a sociálních podmínek.

 
  
  

- Zpráva: Philippe Morillon (A6-0001/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu Evropské komise je zlepšit a zjednodušit příslušné právní předpisy, které jsou staré již 10 let. Za posledních deset let se akvakultura stala nejrychleji rostoucím sektorem zemědělskopotravinářského průmyslu a evropská akvakultura v současné době zajišťuje více než 80 000 pracovních míst.

Vzrůstající význam sektoru, jak ve smyslu hospodářském, tak společenském, zaručuje zdokonalení informací, které jsou dávány k dispozici. Proto je tedy cílem zlepšit sběr údajů a jejich přenos. Důležité je také údaje harmonizovat mezi členskými státy.

Rozhodl jsem se proto hlasovat pro tento návrh, ve verzi obohacené pozměňujícími návrhy Evropského parlamentu.

 
  
  

- Zpráva: Armando França (A6-0507/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Nárůst teroristických hrozeb a útoků, zejména za posledních deset let, společně s ničivými důsledky, vedl k naléhavé potřebě zavést nezbytná opatření a nástroje umožňující čelit této pohromě.

Jedná se o obecné ohrožení, které vyžaduje globální odezvu – takovou, která poskytuje prostředky, zdroje a odborné znalosti umožňující účinné vypořádání se s vážnými krizovými situacemi, které by jediný členský stát zvládal jen s obtížemi.

Tato iniciativa rakouského předsednictví umožňuje zakládat společné podpůrné týmy, které musí být schopny poskytnout členskému státu veškerou nezbytnou akční podporu po případném teroristickém útoku.

Nepochybuji o tom, že tento typ závažné krizové situace vyžaduje rychlou odezvu prostřednictvím zvláštních zásahových jednotek.

Proto podporuji toto rozhodnutí, jehož cílem je ustavit potřebný právní rámec, který zjednoduší takovou spolupráci a umožní členským státům reagovat rychleji v krizových situacích nebo při teroristických útocích a přitom zajistí, že se zasaženému členskému státu dostane co nejvyšší úrovně pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI) , písemně. – (FR) Tento text o iniciativě Rakouska umožňuje členskému státu požádat o pomoc zvláštní zásahové jednotky jiného členského státu při zvládání krizové situace (zadržení rukojmích, únos letadla atd.). Taková pomoc by se mohla skládat ze zajištění vybavení nebo specifických odborných znalostí nebo z možnosti provést operaci na území členského státu, který ji požaduje.

Jsme pro tento text z různých důvodů. Zaprvé protože toto opatření, zamířené na boj proti terorismu, není závazné, protože nenutí členské státy, aby o pomoc požádaly nebo ji poskytly. Dále se v textu uvádí, že všechna praktická opatření (typy jednotek, vybavení atd.) budou stanovena v dvoustranných smlouvách mezi členským státem požadujícím pomoc a členským státem, od kterého je pomoc požadována.

V souvislosti s bojem proti terorismu, který ze své podstaty nezná žádné hranice, je skutečně velice důležité usilovat o co nejúčinnější spolupráci mezi vnitrostátními policejními silami v EU.

V době, kdy všechny záležitosti spravedlnosti a vnitřních věcí členských států budou brzy spadat do nadnárodní kompetence na základě Lisabonské smlouvy, jádro mezivládního odboje, jak se zdá, přetrvává: jsme velmi rádi, že tomu tak je.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) V oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí jde EU po velice nebezpečné cestě, která vážným způsobem ohrožuje práva, svobody a zabezpečení občanů a samotnou suverenitu států a národů.

Z narůstajících federalistických a militaristických tendencí a opatření EU vychází přijímání rozhodnutí plánovaných s cílem ustavit struktury, ve smyslu jak informačních, tak policejních pracovních skupin, s pravomocemi k intervenci na vnitrostátním území, a to v zásahu, který má ve skutečnosti za cíl se krýt s vnitrostátní policií.

Skutečným cílem iniciativy Rakouska, která je dovedně zostřena návrhy EP, je vytvořit nebo umožnit vytvoření, na základě záminky „terorismu“ a hypotetických „krizových nebo rizikových situací“, skutečné „pretoriánské gardy“, a to řádně vštěpované, které se mají účastnit zejména kontroly, zastrašování nebo potlačování namířených proti uplatňování práv a svobod, s porušením základních principů demokracie, právního státu a samotné ústavní zákonnosti a státní suverenity Portugalska.

Proto opět varujeme před nebezpečími zahrnutými v obsahu a cílech této iniciativy a jakýchkoliv jiných opatřeních, která se vztahují k uplatňování veškerých forem neomezené, iracionální, nepoměrné a neústavní moci.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Hedh (PSE) , písemně. (SV) Hlasovala jsem proti zprávě, protože jsem rozpačitá z toho, co bude znamenat pro naši budoucnost. Nejsem proti přiložení ruky k dílu a vzájemné pomoci v krizových situacích, ale musí se tak stát tak, jak je požadováno, a v době, kdy je to požadováno, a přirozeně. Nemyslím si, že je opodstatněné pořádat společná cvičení na náklady daňových poplatníků EU, a jsem naprosto proti tomu, aby zahraniční agenti operovali a uplatňovali pravomoci na švédském území a ponechali si přitom imunitu. Logickým důsledkem je vývoj směrem ke společné policejní síle, a proti tomu se jednoznačně stavím.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI) , písemně. – (FR) Text, který máme před sebou, je snahou poskytnout právní rámec operacím prováděným zvláštními zásahovými jednotkami jednoho členského státu poslanými na území jiného členského státu v případě teroristického útoku. Protože tyto zásahy mohou být tak různorodé (výměna zařízení, odborných znalostí, aktivních jednotek atd.), je ponecháno na členských státech, aby uzavíraly dvoustranné smlouvy, ve kterých by definovaly praktická opatření a rozhodly se, zda přijmou nebo odmítnou žádost o zásah jedné z těchto operativních jednotek na svém území. Neuvěřitelné. Nakonec tady máme skutečný příklad uplatňování oné kontroverzní a komplikované zásady subsidiarity!

Nakonec je tady oblast – oblast vnitrostátní bezpečnosti, svrchovaná oblast par excellence -, která vzdoruje nadnárodnímu buldozeru Evropy, který vydává právní předpisy ke všemu a všude.

Evropa tedy investuje své peníze pro účinný boj proti terorismu do spolupráce mezi vnitrostátními policejními silami. Tuto iniciativu podporujeme.

Klíč k vítězství nad terorismem však nespočívá pouze ve spolupráci. Vyžaduje vědomí o revolučním přání islamistů, kteří obhajují zničení humanistické a západní křesťanské společnosti a jejích hodnot.

 
  
MPphoto
 
 

  Inger Segelström (PSE) , písemně. (SV) Hlasujeme pro zprávu, protože je založena na dobrovolné činnosti a spolupráci, která jako taková může být uskutečněna pouze na základě reciproční smlouvy mezi dvěma členskými státy. Držíme se však zásady, že by se zahraničním agentům nemělo dovolit operovat nebo uplatňovat pravomoc na švédském území se zachovanou imunitou. Mohlo by to vést k vývoji společné policejní síly, o čemž máme závažné pochybnosti.

 
  
  

- Zpráva: Umberto Guidoni (A6-0005/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE), v písemné formě. − Dovolte mi vysvětlující poznámku k hlasování o zprávě o Evropském výzkumném prostoru. Evropský výzkumný prostor, který se tu skloňuje ve všech pádech, je velmi dobrá myšlenka a vize. Ale zatím má daleko k tomu, aby se stal realitou. Nestačí o něm jenom mluvit, ale je třeba se také podívat na to, jak a jestli vůbec funguje. Moje zkušenost jako poslance z nového členského státu je taková, že Evropský výzkumný prostor je zatím jen iluzí, zbožným přáním.

Demonstruji to na prvních dostupných datech o míře spěšnosti projektů z nových členských zemí. Z 559 schválených dotací v rámci grantu zaměřeného na začínající vědce jen dvě směřovaly do Česka (do několikanásobně většího Polska ani jedna!), zatímco do Velké Británie přes sto a do Německa osmdesát. Nechce se věřit, že by rozdíl v kvalitě projektů byl tak propastný, aby jím bylo možno taková čísla odůvodnit. Jistě, určitou roli zde hrají chybějící zkušenosti s předkládáním projektů na straně subjektů z nových členských států. Každopádně je to známka toho, že Evropský výzkumný prostor zatím nefunguje tak, jak by měl. Proto je třeba o něm méně se jím zaklínat v slovní rovině a více podnikat konkrétní kroky k jeho naplňování. A nutno říct, že v tom zatím pokulháváme.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva obsahuje určité rozpory a postoje, se kterými nesouhlasíme. Je však pravda, že vědecký výzkum se musí vrátit ke svému hlavnímu poslání: k tvorbě nových znalostí. Skutečnost je taková, že mezi výzkumem a vývojem na jedné straně a inovací na straně druhé neexistuje lineární vztah, přestože existují určité korelace, které jsou však komplexní a musí se zabývat oblastmi ležícími mimo doménu vědy.

Proto je třeba poopravit vnímání výzkumu jako zázračného léku na vyřešení hospodářských a sociálních problémů a je třeba do výzkumu více investovat.

Kroky přijaté na lisabonském zasedání Evropské rady v roce 2000 byly reakcí na tyto obavy spojené s nedostatečným financováním znalostní ekonomiky v Evropě, a byly dále posíleny na vrcholné schůzce Evropské rady v Barceloně v roce 2002, kdy si EU stanovila za cíl zvýšit intenzitu výzkumu a vývoje do roku 2010 o 3 procenta. Růst výdajů na výzkum a vývoj však po roce 2000 k dosažení tohoto cíle nepostačuje, protože v průměru činí pouze 1,84 %, která částečně spočívají na bedrech průmyslu.

Investice soukromého sektoru do výzkumu jsou nižší, než je společensky optimální úroveň. Ústřední roli musí hrát státy, které musí rozvíjet spolupráci, aby umožnily vytváření nových znalostí a zpřístupnily je společnosti jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE) , písemně. − (PL) Plně podporuji zprávu o Evropském výzkumném prostoru, která nastiňuje nové vyhlídky výzkumu a vývoje v Evropské unii. Není pochyb o tom, že pokrok a sociální vývoj, stejně jako místo Evropy v globalizovaném světě, závisí na investicích do vědy a výzkumu a na vývoji nových znalostí, které splňují potřeby 21. století.

Vědecký výzkum a nové technologie koneckonců skutečně mají přímý dopad na společenský vývoj, a mohou být dokonce zásadní pro hospodářský růst, protože přinášejí měřitelné zisky. Dobrý a účinný systém řízení vědeckého výzkumu na evropské úrovni je proto zásadní. Navíc pokud chceme, aby se Evropa postavila novým výzvám, zejména výzvám hospodářské soutěže a ochrany životního prostředí, musíme naléhat na členské státy, musíme je ve skutečnosti orientovat na pravidelné zvyšování výdajů na vědecký výzkum.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − Zelenou knihu o Evropském výzkumném prostoru nám Komise předložila v době, kdy Evropa čelí neustávajícímu transatlantickému odlivu investic a kvalifikovaných výzkumných pracovníků. Pokud chceme dosáhnout konkurenceschopnosti evropského výzkumu ve světě, která je jedním z cílů Lisabonské strategie, musí Unie překonat elementární překážky, kterým v této oblasti čelí.

Mám přitom na mysli zejména roztříštěnost evropského výzkumného prostoru a nedostatečně rozvinuté evropské strategie vědecké spolupráce, nedostatek lidských a materiálních zdrojů nebo málo rozvinuté výzkumné infrastruktury, které mohou jen těžko konkurovat světovým výzkumným centrům. Stejně tak připomínám nízkou mobilitu vědeckých pracovníků, odborných znalostí a zkušeností způsobenou zejména právními, administrativními a jazykovými překážkami.

Při budování evropského výzkumného prostoru a při překonávání jeho roztříštěnosti bychom měli dát významný prostor našim regionům.

Regiony by měly iniciovat strategie rozvoje lidských a materiálních zdrojů v oblasti výzkumu a měly by se zasadit o zpřístupnění výzkumu pro všechny, zejména pro mladé vědce a ženy. Členské státy by se měly více angažovat při vytváření lepších pracovních podmínek pro výzkumníky a přijímat také opatření, která by uvedla v soulad jejich profesionální a rodinný život.

Stejně důležitá je úloha regionů v prosazování a zabezpečení efektivnějšího financování výzkumu, přičemž se vychází ze závazků zakotvených v operačních programech. Regiony by se také měly spolupodílet na budování evropských center excelence spadajících do jejich územní působnosti, která vznikají propojením univerzit, výzkumných institucí a průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Vážení kolegové, přišel čas, kdy už nikdo nepochybuje o tom, že věda je hybnou sílou rozvoje společnosti. Současný světový trend poukazuje na důležitost vědy a žádá si její přiměřené postavení ve společnosti. Jedině investice do znalostní společnosti učiní Unii konkurenceschopnou, tvořivou a strategicky přitažlivou.

Význam a formování znalostní společnosti si uvědomuje i Komise, která v zelené knize pod názvem Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy přináší analýzu a řešení EP prostřednictvím zprávy zpravodaje Umberta Guidoniho upozornil, že investice do vzdělání, vědy, výzkumu, kultury, informatizace znamenají budoucí trvale udržitelný rozvoj. Samozřejmě si musíme být vědomí, že tyto kroky nepřinesou okamžité a hmatatelné výsledky. Je to běh na delší trať, ale věřím, že s vítězným koncem.

Evropský výzkumný prostor poskytuje možnost spolupráce mezi výzkumnými institucemi, univerzitami, vědci z 27 zemí EU. Stále ještě ale existují přeshraniční administrativní překážky, které brání spolupráci mezi vědeckými institucemi. Otevření EU na východ znamená významné rozšíření evropského výzkumného prostoru a pro přibližně 150 000 výzkumných pracovníků nové příležitosti a zvýšení vědeckotechnického potenciálu.

Jsem přesvědčená, že nové koncepty a inovace ve všech oblastech umožní vytvořit nová pracovní místa a najít nové způsoby ochrany životního prostředí, zajistit větší bezpečnost potravin a zdravotnickou bezpečnost a také bezpečnější trvalé energetické zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE) , písemně. – (PT) Myšlenka, že výzkum, vývoj a inovace jsou pro konkurenceschopnost zásadní, není nová a je stále aktuální. Nehledě na rozdílné názory na potřebu zaměřit úsilí na inovace nebo na více akademický výzkum je jasné, že Evropa potřebuje zlepšit své investice do znalostí a praktické aplikace těchto znalostí. Ale tato potřeba není pouze záležitostí finančních investic.

Různé následné zprávy popisují ty četné důvody, proč Evropa pokulhává za ostatními částmi světa. Od amerických univerzit po výzkum prováděný v Indii jsme obklopeni dravou a rostoucí konkurencí. Na druhou stranu evropské terciální instituce jsou méně atraktivní, jak tyto zprávy také dokazují, když stále poukazují, kromě jiného, na špatné financování, a to celkové financování i financování na hlavu, a nedostatek autonomie našich univerzit jako na faktory, které brání lepšímu výkonu.

Kvůli všem těmto důvodům si jakýkoliv přístup, který toto vše shrnuje jako naléhavou hospodářskou a strategickou otázku, zaslouží náš souhlas. A i když je pravda, že čas je proti nám, je také pravda, že je lépe jej trávit výběrem správných možností, než přijímat uspěchaná a neúčinná rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. (ES) Vzhledem ke zrušení rozpravy o zprávě pana Guidoniho o Evropském výzkumném prostoru bych jako zpravodaj za socialistickou skupinu ráda vysvětlila důvody, proč jsme hlasovali pro tuto zprávu.

Nejprve bych měla zmínit dobrou práci pana Guidoniho, která obsahuje mnohé naše návrhy. Evropský výzkumný prostor by měl jistě zahrnovat:

– jednotný trh práce pro výzkumníky, což znamená zavedení jednotné evropské profesní dráhy na poli výzkumu a integrovaný informační systém o pracovních místech a smlouvách o vzdělávání;

– větší otevřenost postupů při náboru nových sil a kariérním postupu, s lepší rovnováhou mezi muži a ženami v radách;

– odstranění překážek bránících mobilitě a prosazování většího zapojení žen do výzkumu a vývoje, společně s opatřeními na vyvážení profesního a soukromého života;

– posílení výzkumných institucí a účasti malých a středních podniků ve výzkumu a vývoji;

– větší koordinace s vnitrostátními a regionálními programy a více synergií s ostatními evropskými programy;

– budování infrastruktur využívaných společnými evropskými podniky a 

– podpora mezinárodní spolupráce, prosazování vícestranných iniciativ, výměn za účelem využití infrastruktur a programů vědecké spolupráce zaměřená na rozvoj.

Toto jsou nezbytné a související způsoby, jak se posouvat kupředu, a proto jsme hlasovali pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Věda nezná hranic a otázky, které stojí v jádru výzkumu, jsou svojí povahou stále více globální. Evropský výzkumný prostor (ERA) musí zajistit, aby vědecká a technologická spolupráce účinně přispívala ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě lidstva.

Doufám tedy, že ERA, z pohledu této otevřenosti světu, bude upřednostňovat nejvzdálenější regiony EU, aby co nejvíce využila regionální diverzitu Evropy jejich promyšleným začleněním do výzkumných programů v kontextu „sítí excelence“.

Naléhavě také žádám, aby ERA uznal důležitost zámořských zemí a území, která jsou hodnotnými partnery při budování mostů mezi národy a kontinenty z perspektivy udržitelného globálního vývoje, a postavil se tak výzvám, před které je postavena naše planeta.

Upřímně děkuji zpravodaji a členům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za to, že podpořili můj pozměňovací návrh k této záležitosti, obsažený ve stanovisku Výboru pro regionální rozvoj. Jedná se o další doklad ducha koordinace a komplementarity, který vládne v našem Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Jsme proti reakcionářské restrukturalizaci výzkumu, která je prosazována v základních směrnicích EU pro vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA) v rámci Lisabonské strategie.

ERA podporuje konflikt a soutěž o zisk mezi zeměmi a skupinami velkých podniků. V důsledku toho dojde k větším nerovnostem ve vědeckém vývoji.

Pobídky, dotace a vynětí z daňové povinnosti se zvyšují pro monopolní společnosti a umožňují jim tak, aby investovaly do výsledků a využívaly je pro sebe. Veřejný sektor je podřízen potřebám monopolních skupin, kterým slouží. Základem pro prosazování mobility výzkumníků mezi společnostmi, univerzitami a výzkumnými centry a podporu evropského patentového systému jsou náklady. Vše je podřízeno konkurenceschopnosti a větší ziskovosti.

V tak nelítostně konkurenčním prostředí, které je přítomno dokonce i ve světě výzkumu, se bude pozornost nevyhnutelně zaměřovat na dobře známá „centra excelence“ mocných národů. Tato centra zajistí lví podíl výzkumných programů, které budou fungovat jako kanály veřejných a soukromých fondů.

Usilujeme o zvrácení výzkumné politiky EU. Je to součást našeho zápasu o naprostý obrat protilidové politiky podporované EU a kapitalismem. Doufáme, že opět nastolíme společenskou povahu vědy: výzkum a věda by měly sloužit dnešním všeobecným potřebám a sociálnímu blahobytu.

 
  
  

- Zpráva: Markus Ferber (A6-0505/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Vítám, že při druhém čtení byl přijat společný postoj Rady pozměňující poštovní směrnici z roku 1997, zaměřený na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb, a gratuluji svému skvělému německému kolegovi Markusu Ferberovi za nesmírnou práci, kterou odvedl.

Jsem potěšen, že Rada přijala všechny hlavní prvky postoje Evropského parlamentu, zejména odložení konečného termínu pro otevření trhu na 31. prosinec 2010 s dvouletým prodloužením pro členské státy, které vstoupily do EU od roku 2004; všeobecnou službu s nejméně jedním doručením a jedním převzetím pět dnů v týdnu pro každého občana EU, se udržováním dostatečného počtu přístupových míst ve venkovských, odlehlých a řídce osídlených regionech, a dodržování subsidiarity v sociálních aspektech, k tématu, na němž, jak doufám, pracují sociální partneři na evropské úrovni. Jsem zklamán, že doposud nebyly položeny základy pro evropský regulační orgán v tomto sektoru. A nakonec doufám, že operátoři budou rychle souhlasit se zavedením evropské známky pro 50gramové dopisy a brzy se chopí politické iniciativy v této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Navzdory zdokonalením původního znění Komise a kompromisu prosazeném Evropským parlamentem, který byl zaměřen zejména na odklad naprosté liberalizace poštovního trhu do 31. prosince 2010, není znění opakovaně předložené Radou ve druhém čtení uspokojivé.

Není uspokojivé, protože pouze stručně a jen minimálně řeší nastolené otázky a problémy týkající se zejména financování této všeobecné služby, povinnosti doručovat poštu pět dnů v týdnu a opravdu rovnocenného postoje k oblastem a existence jednotné ceny za známku. Není uspokojivé, protože ze všech těchto bodů vyplývá právní nejistota.

Ve skutečnosti toto znění, jehož jediné konsenzuální klady byly těžce vydobyty, pouze zdržuje nevyhnutelné a nekontrolované důsledky otevření poštovního odvětví konkurenci.

Plány Evropské unie nevyhnutelně povedou ke konjunktuře v uzavírání poštovních úřadů, rozsáhlých ztrát pracovních míst a zpětný tlak na platy a podmínky v poštovním odvětví v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin (IND/DEM), písemně. (SV) Zastávám názor, že by se členské státy měly samy rozhodovat, zda si přejí deregulaci svých monopolů v odvětví poštovních služeb. Hlasovala jsem proto pro pozměňovací návrh 10, který odmítá společný postoj Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Litujeme, že nebyl přijat náš návrh na zamítnutí této směrnice zaměřené na plnou liberalizaci poštovních služeb, která tím vytváří „trh“ na úrovni EU.

Většina Evropského parlamentu – reprezentující stejné politické síly, které jsou v centru pravicové politiky v každé zemi – se takto snaží učinit další krok na cestě odstranění této zásadní veřejné služby.

Jedná se o útok velkých nadnárodních společností na veřejné poštovní služby, veřejné vlastnictví této služby a veřejnou správu, která ji musí poskytovat, a také na její demokratickou povahu, pokoušející se vytrhnout z moci každého národa, tj. z jeho suverenity, kontrolu a rozhodovací pravomoc nad těmito zásadními otázkami, o kterých budou dále rozhodovat na nadnárodní úrovni orgány EU, sledující zájmy cizí lidu a Portugalsku.

Stejně významné je zamítnutí našeho pozměňovacího návrhu, jehož cílem bylo zabezpečit požadavek, aby všichni „provozovatelé“ plně dodržovali pracovněprávní předpisy, zejména jakákoliv zákonná nebo smluvní ustanovení týkající se pracovních podmínek, včetně ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, které členské státy uplatňují v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a také s právními předpisy o sociálním zabezpečení a uzavřenými kolektivními smlouvami.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) S odkazem na svůj včerejší projev na téma liberalizace poštovních služeb bych ráda doplnila komentář, který jsem dříve nemohla do projevu zahrnout kvůli omezenému času, který jsem měla k dispozici, a který se týká finančních zdrojů pro všeobecnou službu. Obávám se, že způsoby jejího financování prostřednictvím zvlášť vytvořeného fondu nebo státních dotací mohou blokovat liberalizaci tohoto sektoru a mohou vytvořit nástroj, který mohou členské státy použít k tomu, aby zpomalily uplatňování ustanovení této směrnice a vyhnuly se jim. Jsem proto přesvědčena, že Evropská komise zde má hrát zásadní roli, přičemž jejím úkolem je sledovat řádné zavádění ustanovení směrnice.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podporoval jsem pozměňovací návrhy, které by členské státy zavázaly k tomu, aby ručily za financování všeobecných poštovních služeb. Jedná se o nesmírně důležitou otázku, zejména v mnoha venkovských a ostrovních komunitách ve Skotsku.

Také jsem podpořil pozměňovací návrhy předložené mou skupinou, které požadovaly posílení závazků financovat poskytování bezplatných poštovních služeb nevidomým a slabozrakým osobám.

Skutečnost, že Ferberova zpráva byla schválena bez pozměňovacích návrhů v těchto ohledech, může vést k obavám, že by mohlo dojít k dalšímu zhoršení poskytování poštovních služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Podporuji švédskou deregulaci poštovního trhu, ale jsem proti názoru, že by orgány EU měly rozhodovat, zda mají být různé poštovní monopoly zrušeny nebo ne.

Zastávám názor, že by se rozhodování, zda si členské státy přejí deregulaci svých monopolů v odvětví poštovních služeb, mělo nechat na nich samotných. Hlasoval jsem proto pro pozměňovací návrh 10, který odmítá společný postoj Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Společně se všemi členy Konfederace Evropské sjednocené levice/Nordické zelené levice jsem hlasoval proti společnému postoji Evropského parlamentu a Rady, protože posiluje dogmatický neoliberální přístup ke klíčové oblasti veřejného zájmu: poštovním službám. Směrnice nenabízí žádné dlouhodobé řešení a odložení doby, kdy vstoupí v platnost jednoduše odkládá její negativní účinky o dva roky.

Když dojde k faktickému zrušení principu „všeobecné služby“ veřejný přístup k vysoce kvalitní, poměrně levné poštovní službě bude omezen. Důsledky budou ještě závažnější pro obyvatele odlehlých a nepřístupných horských nebo ostrovních regionů, které nebudou společnosti schopny obsloužit se ziskem.

V zemích, kde byl trh již plně liberalizován, dosavadní zkušenost zdaleka není pozitivní. Poptávka po nucené liberalizaci poštovních služeb vytváří více problémů, než kolik jich řeší.

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE), písemně. – (FR) Horlivě jsem se stavěl proti liberalizaci trhu poštovních služeb na základě tří základních postojů:

- potřeby mít bezplatné poštovní služby pro nevidomé a slabozraké, což je základní hodnota nediskriminující společnosti;

- záruky dané členskými státy na poskytnutí financí na všeobecnou službu ještě před otevřením trhů, což je nezbytná podmínka ochrany spotřebitelů;

- dodržení pracovněprávních předpisů, zejména sociálního zabezpečení, ze strany všech provozovatelů.

Protože nebyly přijaty příslušné pozměňovací návrhy, mohu pouze bědovat nad tímto posunem k nekontrolované liberalizaci, která nerespektuje základní právo evropských občanů na veřejnou poštovní službu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně.(PT) Vítáme konečné schválení zprávy o trhu poštovních služeb a poukazujeme na to, že zdlouhavá institucionální procedura ukazuje, jakou důležitost má tato věc pro dosažení dvou hlavních cílů, jmenovitě zajištění zachování všeobecné služby a odpovídající otevření trhu spravedlivé soutěži.

Zejména bych rád zdůraznil, že otevření trhů bude znamenat lepší službu a lepší výběr pro občany, čímž se předejde deformaci soutěže a dojde k definitivnímu ukončení stávajících monopolů.

Další otázkou je financování této všeobecné služby. Tam, kde znamená čisté náklady pro členský stát, může být kryta finančním plánem, který má být předložen Komisi. A přesto stojí za to si vzpomenout na portugalský případ, a jiné případy, které dokládají, že všeobecná veřejná služba může být poskytována naprosto dokonale se zdroji z vyhrazené oblasti, což je transparentní a neutrální metoda, která nezahrnuje žádné státní dotace.

Chtěl bych zopakovat, že neexistuje žádný důvod bránit dalšímu poskytování takové služby, protože je zásadní pro územní a sociální soudržnost a pro podporu obyvatelstva, které žije v neobydlených oblastech nebo na odlehlejších a nepřístupných územích.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Společný postoj Rady k poštovním službám, který je předkládán Evropským parlamentem ke schválení, bude mít za následek naprostou liberalizaci „trhu poštovních služeb“ s účinností od 31. prosince 2010.

Tímto pozměňovacím návrhem k směrnici se odevzdává další lukrativní sektor – poštovní služby. Děje se tak v rámci Lisabonské strategie s cílem maximalizovat ziskovost poštovních služeb.

Poštovní služby jsou transformovány z veřejného statku na zboží. V Řecku bude privatizace úseků ELTA (Helénská pošta), prosazovaná vládami ND (Nea Dimokratia/Nová demokracie) a PASOK (Panhelénské socialistické hnutí), pokračovat zvýšeným tempem. Od nynějška bude ELTA fungovat na základě hospodářských kritérií soukromého sektoru, v zájmu zisku namísto společenského dobra. To bude mít okamžitý dopad na kvalitu služby. Důsledky budou hrozivé, nejenom pro zaměstnance pošty ELTA, ale také v rámci soukromých společností poskytujících poštovní služby. Zde jsou flexibilní formy zaměstnání již normou stejně jako absence pracovních práv a práv na sociální zabezpečení a pojištění.

Ústavně zaručený princip poštovního tajemství je také ohrožen: korespondence je nyní svěřena soukromým dodavatelům, bez záruk a s minimálním rozsahem kontroly dodržování tohoto poštovního tajemství nebo ochrany soukromých údajů.

Komunistická strana Řecka (KKE) je proti liberalizaci poštovních služeb a bojuje za služby, které jsou výlučně veřejné, moderní a účinné, a za ochranu práv pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. (SV) Evropský parlament dnes hlasoval pro kompromis s Radou, podle kterého má být evropský poštovní trh liberalizován nejdříve do konce prosince 2010 (s výjimkou zemí s obzvláště obtížnou topografií, kterým mají být poskytnuty další dva roky). S postupující prací jsem argumentoval konkrétně pro uplatnění reciprocity, tj. měla by existovat reciproční smlouva, která by bránila těm zemím, které váhají s liberalizací, v účasti na hospodářské soutěži v těch zemích, které svou liberalizaci zahajují.

Proto s velkým uspokojením beru na vědomí, že zaprvé zpravodaj (pan Ferber), a poté i Rada přijali můj pozměňovací návrh a že napříště bude součástí kompromisu, který je nyní schvalován.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Tento návrh má za cíl vytvoření jednotného evropského trhu v oblasti poštovních služeb. Bez odpovídajících záruk by mohla liberalizace ohrozit koncept všeobecné služby. Neochota Rady přijmout také jasný závazek poskytovat bezplatné poštovní služby nevidomým a slabozrakým mě vedla k tomu, abych hlasoval pro větší přímočarost takového závazku.

Celkově jsem spokojen, že se tento návrh dostatečně zabývá jinými otázkami, a vítám záruku, že dopisy budou pravidelně shromažďovány a doručovány do odlehlých oblastí a měst.

 
  
  

- Návrh usnesení: Situace v Íránu (B6-0046/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Pro „jadernou“ otázku v Íránu by měl být uplatňován diplomatický přístup zaměřený na „normalizaci“ vztahů. Je třeba, abychom zachovali politickou linii založenou na diplomacii, která nám umožňuje upustit od eskalace postojů a hrozeb vojenskou akcí, abychom uvolnili cestu pro dialog uznáním práva Íránu na vývoj jaderné technologie pro civilní účely. Je nicméně pravda, že bychom se měli zavázat k dosažení situace vyjednávání, která přesvědčí Írán, aby se vzdal možnosti vojenského využití, v mnohostranné perspektivě jaderného odzbrojení, a zajistil tak stav klidu a mezinárodního míru.

Na druhou stranu nemohu nevyjádřit jisté obavy o stávající situaci v oblasti lidských práv v Íránu, kde jsme v poslední době svědky náhlého vzestupu potlačování svobody přesvědčení a práv menšin a žen, kde se pořádek udržuje prostřednictvím krutého a nelidského soudního a vězeňského systému, který příliš často využívá trestu smrti, mučení a kamenování. Doposud vynaložené úsilí nepřineslo žádné hmatatelné výsledky. Pokud se chce Írán dožadovat místa u stolu velkých mezinárodních mocností, musí se nyní prezentovat nikoli jako vojenská supervelmoc, ale jako země schopná chránit lidská práva svých občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Jen před několika měsíci americké tajné služby přiznaly, že jejich tvrzení, že Írán vyvíjí jaderné zbraně, bylo chybné. Od íránského programu jaderných zbraní bylo ve skutečnosti upuštěno na přelomu let 2001 a 2002.

Washington přesto z tohoto myšlenkového obratu o 180 stupňů nevyvodil příslušné politické závěry. Argument pro rozmístění technologií protiraketové obrany USA ve východní Evropě tak byl pravděpodobně obhajobou proti jadernému Íránu, který záhadně získal mezikontinentální balistické střely.

Nyní, když íránský jaderný program neexistuje, se odůvodnění pro rozmístění protiraketové obrany USA ztrácí, pokud ovšem nějaký skrytý úmysl neohrozí obrozující se Rusko. Jsem rozhodně proti takovému rozmísťování a budu proti němu vést kampaň.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Usnesení, o kterém se dnes hlasuje a které se týká Íránu, je jednoznačně politicky významné. Írán je středem mezinárodních obav a je třeba, abychom se k němu vrátili.

Tento text se zabývá jak jadernou otázkou, tak stavem lidských práv. V obou těchto bodech máme jasno. Nemůžeme akceptovat rozvoj vojenského jaderného programu v Íránu. V usnesení je vyjádřen souhlas s úsilím EU dosáhnout sjednaného dlouhodobého řešení íránské jaderné otázky a svoji podporu tomuto úsilí, přičemž se v něm podtrhuje zásadní role, kterou má hrát agentura MAAE. Opakovaně se v něm také zdůrazňuje, že řešení stávající eskalace jaderné otázky je možné a že by se nemělo počítat s vojenskou akcí.

Na druhou stranu musí být kategoricky odsouzeno závažné a opakované porušování lidských práv. Situace je znepokojivá ve čtyřech ohledech: trest smrti, ženská práva, svoboda projevu a potlačování náboženských menšin. Z mého pohledu je naprosto zásadní neprokazovat uspokojení ohledně tohoto tématu a v usnesení se silně naléhá na íránskou vládu, aby v této záležitosti změnila kurs.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Rada bezpečnosti OSN se opět chystá přijmout usnesení uvalující sankce na Írán za jeho jaderné aktivity. Bude se jednat o podporu vojenské operace proti této zemi? Nebo se bude pouze mluvit ostřejším tónem a budou navrženy diplomatické nebo hospodářské sankce?

Toto chytře zinscenované psychologické drama drží Parlament a jiné mezinárodní instituce dlouhé měsíce v napětí. Jsou však schopnosti Íránu spojené s jadernou energií skutečně hlavní hrozbou, které musí čelit obecně celý svět, a zvláště pak Západ a jeho spojenci? Je naprosto paradoxní, že nijak nereagujeme na jaderné zbraně Pákistánu, které skutečně existují, a to v obzvláště nestabilním geopolitickém kontextu, nebo na jaderné zbraně Severní Koreje, které jsou v rukou obzvláště nebezpečného režimu. Měl jsem již příležitost říci toto: zákonnost, jejíž prosazování si nárokujeme, by měla být stejná pro všechny. Jinak ztratí veškerý smysl a legitimitu.

Nicméně jsem mnohem více znepokojen islamistickými hrozbami na našem vlastním kontinentu, které zdaleka nejsou hypotetické, neboť se již prokázala jejich vražednost v Londýně a Madridu, a to bez zapojení Íránu. Skutečností je, že tato hrozba je jedním z důsledků politiky masové imigrace, kterou provádíte a kterou chcete ještě zhoršit.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně.(PT) Pokrytectví „mezinárodního společenství“ – tj. Spojených států a jejich spojenců – týkající se smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a zejména íránského jaderného programu musí být odsouzeno.

Neexistuje žádná politická iniciativa týkající se programů jaderných zbraní některých členů EU nebo Spojených států – či dokonce jaderných programů Izraele, Pákistánu nebo Indie, zemí, které nepodepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní, ale mají jaderné zbraně – přičemž Spojené státy již prohlásily, že by je mohly použít ofenzivním způsobem.

Proto je potřeba, aby byla smlouva o nešíření jaderných zbraní bezezbytku dodržována a aby byly eliminovány všechny jaderné zbraně.

Skutečný problém spojený s Íránem je, že jak Spojené státy, tak EU vědí, že již bylo v mnoha zemích dosaženo bodu zlomu produkce ropy.

Důvodem nejzávažnějších hrozeb vojenské agrese, provokací a tak velkého rozruchu kolem íránského jaderného programu je, že tato země má největší zásoby uhlovodíků na světě a Spojené státy a EU se snaží vytvořit podmínky, dokonce prostřednictvím manipulace veřejným míněním, pro ovládnutí jejích energetických zdrojů a celého Středního východu, jak vidíme v Iráku.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji doporučení předložená v rámci tohoto usnesení. Pokud se ovšem týče Mudžáhidů íránského lidu, hlasoval jsem proti pozměňovacím návrhům, které na tuto skupinu v textu odkazovaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Názory Javiera Solany a představitelů EU a stran jim nakloněných zmařily veškeré iluze o postavení EU vzhledem k Íránu a Střednímu východu obecně.

Tyto názory dokazují, že EU podporuje prosazování plánu Spojených států a NATO na „demokratizaci Středního východu“, jejímž cílem je vystavit národy a lid zemí kontrole jejich zdrojů přinášejících bohatství. Ujištění jménem agentury MAAE a zpráva CIA o využívání jaderné energie Íránem pro nevojenské účely jsou ze strany EU svévolně ignorovány, čímž se stupňuje tlak společně se sankcemi proti Íránu a zvyšuje se intenzita propagandy, která má navyknout veřejné mínění na myšlenku války proti Íránu. Javier Solana dále jasně spojil situaci v Libanonu a širší oblasti kolem této země s otázkou jaderných zbraní – aniž by však jakkoliv upozornil na jaderné zbraně Izraele.

V širší oblasti Středního východu jsme svědky rozpoutání imperialistické agrese a střetů ohledně sdílení našich trhů. Oběťmi toho jsou, kromě jiných, palestinský, íránský a libanonský národ. Jedinou možností, jak mohou občané reagovat na tyto nové agresivní válečnické plány, je postavit se imperialismu a nepodléhat iluzím o úloze EU.

O záležitostech lidských práv a jejich porušování rozhodují občané každé země a ti by neměli připustit, aby se stali výmluvou pro další Irák.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) Írán je v současné době regionální a globální hrozbou a výzvou pro schopnost členských států EU stát pevně v jedné řadě na mezinárodní scéně. Nehledě na následné a rozporné zprávy, které se objevují, skutečnost je taková, že Írán nedodržuje svoji povinnost transparentnosti, ani nepomohl vytvořit ovzduší důvěry. Zcela naopak. Navíc, kromě jaderné otázky, nejsou ani jiné zprávy povzbudivé. Porušování lidských práv, násilí ze strany státu a podvodná volební demokracie jsou všechno faktory, které je třeba brát v potaz v našem postoji vůči Íránu.

Proto v souvislosti s výše uvedeným, ale také kvůli tomu, co jsem zastával v minulosti, souhlasím s podstatou přijatého usnesení a zdůrazňuji trvání Evropského parlamentu na tom, aby Rada a Komise dodržely rozhodnutí Evropského soudního dvora vyjmutím íránského odboje, Mudžáhidů íránského lidu, ze seznamu teroristických organizací. EU (a některé členské státy) zacházely s íránským odbojem způsobem, který přináší prospěch íránskému režimu, nikoliv íránskému lidu ani cílům demokratizace v této části světa. Tato strategie se musí změnit – a toto je začátek změny.

 
  
  

- Návrh usnesení: Výsledky konference o změně klimatu (Bali) (B6-0059/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Jsem potěšen průběhem konference na Bali a jejími nečekanými výsledky, částečně díky roli, kterou během vyjednávání sehrála EU. V této složité situaci bylo zásadně důležité vyslat signál jednoty, spolupráce a odpovědnosti způsobem, který by z vyjednávání učinil impuls pro dobrý start nových cílů pro snížení emisí v období po Kjótu (2012).

Přijetím závěrů, ke kterým došli vědci ohledně Mezinárodního panelu pro změnu klimatu, všichni účastníci na politické úrovni uznali, že změna klimatu existuje, že její původ je antropogenní a že, pokud se máme vyhnout nevratnému poškození klimatu Země, je třeba, abychom jednali do roku 2020.

Doufám, že Kodaň v roce 2009, v závislosti na přijetí tvrdých cílů snížení emisí do roku 2020, je signálem bodu obratu v boji proti změně klimatu. Tato nová výzva bude zajisté znamenat také náklady a případy nevýkonnosti, které je těžké obhájit, jak jsem již uvedl v předcházejících intervencích; činíme nezbytné a odvážné volby, jako je návrat k jaderné energii. Nečinnost, otálení a vyčerpávající konference pouze povedou k nevratnému poškození životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o výsledku konference o změně klimatu pořádané na Bali (COP 13 a COP/MOP 3), protože vzhledem k naléhavosti omezení globálního oteplování jsem přesvědčena, že dohoda dosažená na Bali byla důležitým krokem vpřed, takže v roce 2009 v Kodani může být vypracován a schválen nový protokol, s novými cíli pro snížení emisí skleníkových plynů.

Cítím, že portugalské předsednictví EU sehrálo ve vztahu ke konferenci na Bali klíčovou roli, neboť aktivně přispělo k pokroku ve vyjednávání a podařilo se mu dosáhnout velmi pozitivní dohody. Bylo by ale žádoucí, aby se v rámci Akčního plánu z Bali odkazoval na kvantifikované cíle snížení emisí CO2.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V tomto usnesení se, celkem vzato, pouze opakují obecné myšlenky a je v různých prvcích neadekvátní. Proto jsme se tedy zdrželi hlasování.

Protože je například hlavním cílem snížit emise CO2 vytvářené při spalování fosilních paliv, vyvstává zde otázka měření těchto emisí. Víme, že toto měření je velmi komplexní a může být zmanipulováno, protože fosilní paliva jsou po vytěžení přepravována a zpracovávána a jejich vedlejší produkty jsou distribuovány a používány mnoha způsoby jako tisíce koncových bodů.

Jak naznačili různí specialisté v této oblasti, je ke snížení emisí a dosažení vytyčených cílů účinnější a jednodušší sledovat nástroj schválený na základě protokolu o těžbě a mezinárodním odbytu fosilních paliv. Bylo by tedy jednodušší stanovit poměry nebo cíle pro snížení primární produkce fosilních paliv a odpovídajících vývozů/dovozů, a tak stanovit maximální limity emisí pro jednotlivé země.

Je ale také třeba vyjednávat s bohatšími zeměmi, aby na sebe vzaly závazky uvolnit finanční prostředky na podporu rozvíjejících se zemí, a tak jim pomoci nést ekonomické a sociální náklady nezbytných opatření.

Lituji, že návrhy této skupiny v tomto smyslu byly zamítnuty.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) V prosinci loňského roku se strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu setkaly na Bali, poté, co postoupily kupředu v mnoha aspektech vztahujících se k ochraně světového klimatu.

Kromě zahájení jednání o novém protokolu, který má nahradit Kjótský protokol, bych vyzdvihl prohlášení, že čtvrtá zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu byla lepším vědeckým podkladem pro práci úmluvy, a poznámku, která byla učiněna poprvé – a tak zbořila dané tabu – na adresu rozvojových zemí, že také musí spolupracovat, pochopitelně s přihlédnutím k jejich ekonomickému kontextu a vývoji.

A nakonec jsem přesvědčen, že hlavní novinkou na Bali bylo to, že byla poprvé zařazena otázka odlesňování, která jako součást Akčního plánu z Bali bude diskutována díky jejímu zařazení v budoucím protokolu.

Hlasuji pro usnesení Dočasného výboru pro změnu klimatu, protože podporuje výsledek, kterého bylo dosaženo na Bali, přináší řadu postřehů k roli EU při budoucích jednáních, se kterými souhlasím, a specifikuje, kde Akční plán z Bali mohl jít ještě dál.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetęte (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu.

Od třinácté konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se konala na Bali od 3. do 15. prosince, se očekávalo, že stanoví harmonogram pro následující dva roky a dosáhne dohody, která rozšíří Kjótský protokol, jenž vyprší v roce 2012. Přestože se zdá, že prvního cíle bylo dosaženo, jsme stále ještě daleko od dosažení cíle druhého.

Je nanejvýš politováníhodné, že se mezinárodní společenství nebylo schopné dohodnout na cílové číslici pro stabilizaci a poté redukci globálních emisí skleníkového plynu nejméně o 20 % z jejich hladiny v roce 1990 do roku 2020. Evropská unie by měla posílit konstruktivní a proaktivní roli, kterou byla schopna hrát na Bali, aby neposkytla zemím, které odmítají všechny cíle, výmluvu, proč odmítají jednat.

Přestože by dohoda z Bali, která byla podepsána všemi přítomnými zeměmi, měla být uvítána, neměli bychom uvolňovat cestu novému souboru otřepaných frází v oblasti životního prostředí. Stále ještě zbývají dva roky k dosažení dohody a váhání nad plánem naznačují, že ta nejobtížnější část teprve ještě přijde.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Usnesení konference na Bali o změně klimatu usiluje o nalezení pozitivních signálů tam, kde žádné nejsou. Zároveň zakrývá příčinu ničení životního prostředí: drancování přírodních zdrojů kapitálem za účelem zisku z komercionalizace půdy, vzduchu, energie a vody.

V usnesení se s předstihem poukazuje na nebezpečí, že by změna klimatu „mohla být hlavním faktorem při destabilizaci nejchudších zemí“. Tento euro-monopolní kapitál může využívat změnu klimatu jako záminku pro další vykořisťování rozvíjejících se zemí, protože víme, že činnost nadnárodních společností je jednou z hlavních příčin chudoby.

Usnesení vyzývá k závažnému závazku ze strany nových národů, v souladu se stádiem jejich vývoje a složení jejich ekonomik. Konkrétněji se odvolává na Čínu a Indii v otázce prosazování spolupráce v oblasti energetické politiky s cílem omezit znečišťující látky. V podstatě se na ně snaží vytvořit tlak omezením jejich rozvojového potenciálu a jejich nároků na větší podíly na trzích jako reakci na imperialistickou soutěž o rozdělení trhů. Možná proto zde není žádný odkaz na opatření týkající se přímého snížení emisí skleníkových plynů a proč se jedná pouze o obecná vyjádření dobrého úmyslu.

Stručně řečeno, klimatická změna na konferenci na Bali byla pouhým předstíráním. Otázky, o které ve skutečnosti šlo, bylo zintenzivnění vnitroimperialistických konfliktů v energetickém odvětví a komercionalizace životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Plně podporuji hodnocení výsledku jednání summitu na Bali, které je uvedeno v usnesení. Díky EU se na Bali dosáhlo více, než bylo možné očekávat, ale méně, než bylo potřeba. Nedostatek shody mezi všemi jednajícími stranami o konkrétních cílech a číslech, pokud se týká omezení emisí CO2, je politováníhodný. Hlasoval jsem pro usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE), písemně. − (DE) Je důležité, aby souvislost mezi odlesněním a změnou klimatu byla v přijatém usnesení jednoznačně zdůrazněna. Role deštných pralesů je pro světové klima rozhodující. Pohlcují obrovská množství CO2. Kromě toho jsou největšími rezervoáry světa. Nasávají vodu jako houba a tak ochlazují atmosféru. Odlesňování, klestění a pálení však tuto nanejvýš důležitou roli ohrožují. Kdyby se tedy podařilo toto odlesňování, klestění a pálení zastavit, jednalo by se o nanejvýš radikální příspěvek boji s globálním oteplováním.

Zvýšená poptávka po biopalivech v Evropě stojí zcela proti ochraně deštných pralesů. Tisíce hektarů deštného pralesa již bylo vymýceno na těžbu palmového oleje, který má krýt zvýšenou poptávku po bionaftě. Certifikace a značení udržitelné produkce biopaliv je tedy zásadním požadavkem na ochranu deštných pralesů a světového klimatu. Tato produkce navíc také zhoršuje sociální situaci v zemích, kde k ní dochází, kvůli masivnímu zvýšení cen základních potravin. Jsem proto proti návrhu Komise, který je součástí klimatického a energetického balíčku, jehož záměrem je stanovit závazný cíl 10 % pro biopaliva do roku 2020, protože nijak nepřispívá k ochraně klimatu a udržitelné politice je velmi vzdálený.

 
  
MPphoto
 
 

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. (SV) V nadcházejících letech musí dojít k drastickému snížení emisí skleníkových plynů. Usnesení obsahuje mnoho dobrých myšlenek, jak tohoto cíle dosáhnout, takže jsem se rozhodl hlasovat pro usnesení.

Cíle, které jsou stanovovány, lze shrnout výrazem 20/20/20, což znamená, že emise musí klesnout o 20 % a že těchto cílů musí být dosaženo do roku 2020. Myslím si však, že důraz by měl být kladen na snížení emisí a že je pak nutné ponechat na každém členském státu, aby se rozhodl, jak má být tohoto cíle dosaženo. Proto by se tedy EU měla vyhnout upřesňování, jak mají země měnit své způsoby využívání obnovitelných zdrojů energie.

Pokud může být přijatelné vydávat jakákoliv taková upřesňování, je politováníhodné, že pod hlavičku obnovitelných energetických zdrojů není zahrnuta jaderná energie. Agentura MAAE došla k závěru, že jaderná energie je nezbytným prvkem v úsilí o snížení emisí oxidu uhličitého. Je politováníhodné, že toto usnesení se rozhodlo přehlížet tuto skutečnost trváním na tom, že emise nesmí být snižovány využíváním jaderné energie.

Při uplatňování tohoto usnesení vyjde najevo, že EU nepřímo vypustila roli jaderné energie ze zlepšování stavu klimatu. Podle mého názoru je takový přístup nesporně podivný a mělo by se na to zřetelně upozornit.

 
  
  

- Zpráva: Fiona Hall (A6-0003/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. (SV) Hlasovali jsme pro usnesení kvůli jeho obecnému zaměření, ale nepodporujeme všechny body jeho technické stránky ani ambice regulovat prostřednictvím politického rozhodování to, jaké produkty mohou být vyráběny nebo prodávány – například takové věci jako ohřívače vzduchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giles Chichester (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci podporují značný tlak tohoto stanoviska z vlastní iniciativy – kdo by mohl být proti energetické účinnosti? Máme však výhrady k určitým aspektům návrhu, kde zpravodaj, jak se zdá, ztratil smysl pro proporce.

Označování energetické účinnosti je dobré k tomu, aby spotřebitelům pomohlo při výběru, ale začít zakazovat určité produkty jenom proto, že využívají energii způsobem, který někteří neschvalují, se zdá přehnané.

Zejména se zdá nerozumné zaměřit se na ohřívače vzduchu (odstavec 16), které se rozšířily jako přímý důsledek protikuřácké legislativy vlády Spojeného království.

Věříme, že tento konkrétní návrh nebude začleněn do žádného dalšího návrhu Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Nigel Farage (IND/DEM), písemně. − Naprosto nesouhlasím s výměty – a je to politika mé strany – ale nejsem schopen hlasovat pro vnucení rozhodnutí EU, jakkoliv osvícená se někdy mohou zdát.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se opět o další zprávu, která zvažuje situaci, aniž by se zabývala příčinami nebo poukázala na zásadní cesty, po kterých je třeba jít, a pouze se zaměří na kontroverzní prohlášení mezinárodních organizací a, v jednom nebo dvou případech, jako je zmínka Ruska nebo Afriky, ukáže, že její zájem je mnohem více obrana zájmů EU než jakákoliv politika spolupráce, s čímž nesouhlasíme.

Jasné však je, že nedostatek fosilních paliv, jak se odráží v jejich cenách, vyžaduje snížení spotřeby. Abychom se vyhnuli omezování hospodářských a společenských aktivit, musíme záměrně snížit zbytečnou spotřebu, odpad při procesu přeměny, dopravu a distribuci a konečnou spotřebu.

Protože energii nelze po využití recyklovat a protože zdroje jsou omezené, musí s ní být nakládáno v souladu s technologickými znalostmi a komplexními politickými prioritami, které vyžadují centrální plánování ze strany vlád ve veřejném zájmu a eliminují výkyvy a nervozitu činitelů trhu. Toho musíme teprve dosáhnout.

Další dobře míněná doporučení se již vztahují k životu a práci ve městech a metropolitních oblastech, s potenciálně velmi pozitivními důsledky pro obnovu a inovaci energetických sítí, budov, dopravy a jiných veřejných služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Podporuji obecný princip této zprávy jako Akční plán pro energetickou účinnost. Nečiní mi potíže zkoumat způsoby, jak zvýšit účinnost „zařízení pro prostorové vytápění“, ale nepodporuji zákaz „ohřívačů vzduchu“.

Tak, jak to chápu, většinu těchto zařízení používají hostinští, aby zahřáli kuřáky, které nedávná legislativa vyhnala ven do zimy. V důsledku zákazu kouření už jsou uzavřeny stovky pohostinství s následnou ztrátou pracovních míst. Takový zákaz by pouze znásobil uzavírání pohostinství a ztráty pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Dokonce i mimo rámec té neustále opakované a na tomto místě už zabydlené fráze o změně klimatu a opatřeních k boji s touto změnou nás otázka zabezpečení energie a nezávislosti evropských států sama o sobě opravňuje k tomu, abychom se pokusili energii lépe využívat. Důvodem, proč nebudeme hlasovat proti této zprávě, je, že většina norem se vytváří právě na evropské úrovni.

V této zprávě se však vracíme zpátky k malthusiánské vizi a vizi podílu na vině, která je obsažena ve všech zprávách Parlamentu k tomuto tématu: zaslepená stigmatizace motoristů, zákazy určitých zařízení, touha diktovat, jak se má jedinec chovat, a nátlakem nutit děti, aby vyrostly ze svých plenek, strkat nos do plánování a systémy určování cen, které ve skutečnosti poškodí pouze ty nejkřehčí skupiny obyvatelstva.

Proto – ano minimálním standardům, ano podpoře výzkumu, ano objektivním informacím, které umožňují osvícené volby možností, ano prosazování daňových pobídek. Ne persekuci a přinucování.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélčne Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Výsledky výzkumu naznačují, že emise skleníkových plynů způsobené člověkem přispívají k rychlé změně klimatu. Podporujeme proto hlavní závěr, že všechny země musí přijmout komplexní patření ke snížení těchto emisí a že země EU se musí postavit do čela.

Zároveň jsme proti tendenci jak Komise, tak zpravodajů Parlamentu vždy využívat velké výzvy k centralizaci politické moci a vytvářet EU bez svobody a dynamismu.

Role EU v energetické politice by měla být omezena na:

- stanovení emisních cílů pro každou zemi a potom ponechat na těchto zemích a na trhu, aby těchto cílů dosáhly ve svobodné soutěži

- internalizaci emisních nákladů oceněním práv k emisím na dostatečně vysokých úrovních. (Emise pak budou automaticky zvažovány v nekonečném množství hospodářských rozhodnutí, která po celém světě přijímají každý den domácnosti a podniky. Domácnosti pak budou dobrovolně volit energeticky úsporné žárovky, výrobci automobilů budou vyrábět vozidla s nízkou spotřebou paliva a stavební podnikatelé budou stavět pasivní domy. Pak se vyplatí provádět výzkum a vývoj v této oblasti.)

- přidělení finančních prostředků pro výzkum a vytváření právních předpisů o značení výrobků.

Politikové EU nesmí provádět regulace v detailech. Nikdo dnes neví, jak tuto gigantickou transformaci naplánovat co nejlépe. Stavíme se proto proti takovým věcem, jako jsou zákazy ohřívačů vzduchu a daňové úlevy za demolice budov.

Hlasovali jsme proti, abychom tak dali podnět k opětovnému promyšlení energetické politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetęte (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která se shoduje se závěry Evropské rady v březnu 2007 o energetické účinnosti, které podtrhly potřebu zlepšit energetickou účinnost v EU, aby mohlo být dosaženo cíle 20% úspory spotřeby energie v EU v porovnání s odhady na rok 2020.

Vítám opatření zaměřená na zlepšení energetického výkonu produktů, budov a služeb, zlepšení účinnosti výroby a distribuce energie, snížení dopadu přepravy na spotřebu energie, usnadnění financí a investic v této oblasti, aby se tak podpořilo a posílilo citlivé chování při spotřebě energie.

Občané Evropy musí být schopni využívat ve svůj prospěch infrastrukturu (včetně budov), produkty (přístroje a vozidla, kromě jiných věcí), procesy a energetické služby nabízející nejlepší energetickou účinnost na světě.

Akční plán bude mít také účinek posílení průmyslové konkurenceschopnosti a rozvoje vývozů nových technologií, a bude mít pozitivní dopad na zaměstnanost. Vzniklé úspory budou dále vyvažovat investice do inovačních technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Nepodporuji odstavec, ve kterém se požaduje, aby byly z trhu staženy specifické domácí spotřebiče, protože se jedná o příliš silné prohlášení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE), písemně. − Hlasovala jsem pro zprávu, která je jako celek vynikající. Avšak odstavec 16, který „nabádá Komisi, aby zavedla harmonogramy pro stahování všech nejméně účinných zařízení, spotřebičů a jiných výrobků, které využívají energii, jako jsou ohřívače vzduchu, z trhu“, který by byl lepší, kdyby jako předmět „zákazu“ nevyčlenil jedno konkrétní zařízení, protože je jenom jedním z mnoha, která vyvolávají obavy z plýtvání energií, a je zařízením, které mnoho lidí rádo používá, hlavně v městském sociálním kontextu mého vlastního londýnského volebního obvodu.

Vítám kroky některých maloobchodníků, kteří takové ohřívače přestávají prodávat v reakci na tlak spotřebitelů, a já sama bych si žádný takový ohřívač nekoupila. Jsem však přesvědčena, že nejlepší cesta je stanovit minimální standardy pro energetickou účinnost spotřebičů, informovat lidi o spotřebě energie a pomáhat jim, aby vyhodnotili svoji celkovou uhlíkovou stopu a podle toho si vybrali si své spotřebiče, dopravní prostředky, společenské chování atd., spíš než zakazovat terasové ohřívače vzduchu nebo jakýkoliv jiný konkrétní spotřebič jako takový. Nakonec – a doufejme – inovace reagující na standardy účinnosti může přinést účinnější ohřívače vzduchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jules Maaten (ALDE), písemně.(NL) Vítám tento návrh paní Hallové a skutečnost, že se nakonec přece jen přechází od abstraktních teorií ke konkrétním návrhům s cílem zvýšit energetickou účinnost v Evropské unii. Jsem potěšen, že tato zpráva zachovává cíl 20% zlepšení energetické účinnosti do roku 2020. Neschvaluji oddíl 16 zprávy, který požaduje, aby z trhu byly staženy nejméně energeticky účinné přístroje. Přece jen je třeba podpořit průmysl, aby vyráběl lepší, účinnější přístroje. Proto jsem se zdržel závěrečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Toine Manders (ALDE), písemně.(NL) Lidová strana za svobodu a demokracii (VVD) je proti zákazům, ale podporuje zlepšení. Proto je VVD proti zákazu ohřívačů vzduchu, ale podporuje inovační řešení, která bojují s neúčinností. Skupina VVD v Evropském parlamentu zastává názor, že, v kontextu boje proti změně klimatu, by bylo podivné, kdybychom také neuvažovali o tom, jak zvýšit účinnost ohřívačů vzduchu. Proto tato skupina podpořila výzvu zprávy paní Hallové Evropské komisi k postupnému stažení energeticky neúčinných spotřebičů a jejich nahrazení účinnějšími modely. Zprávu je třeba považovat za pobídku průmyslu, aby vytvářel energeticky účinné spotřebiče – například ohřívače vzduchu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Akční plán nabízí nejrentabilnější nástroje pro boj proti změně klimatu. Tento plán skutečně vítám a mám pocit, že cíl snížit emise skleníkového plynu o 20 % do roku 2020 je proveditelný jak technicky, tak ekonomicky.

Tento plán je krok správným směrem a já jsem pro něj hlasoval, ačkoliv je třeba to vidět jako první krok a měly by následovat ambicióznější cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Opatření k úspoře energie a větší energetická účinnost jsou vzhledem ke zřetelům životního prostředí a hospodářským zřetelům žádoucí. Hlasoval jsem proto pro zprávu paní Hallové, ale doufám, že v tomto případě budeme úspěšnější než v případě snížení spotřeby energie, o které usilujeme do roku 2020, nebo v případě dohodnutého zvýšení podílu obnovitelných forem energie – což jsou v obou případech ušlechtilé záměry, které možná nebudeme schopni udržet ve stávající podobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. (SV) Zpráva Fiony Hallové se týká nesmírně důležitého tématu. Nestačí, aby EU stanovila tvrdá pravidla pro emise oxidu uhličitého. Lidé musí být schopní a ochotní změnit své vlastní vzorce spotřeby a chování, aby to mělo skutečně nějaký vliv. Odstavec 61 k tomuto bodu vyjadřuje hluboký smysl: boj musí začít v domácnostech.

V zájmu naší důvěryhodnosti by tedy měl Evropský parlament jít dobrým příkladem ve svých vlastních činnostech. Nabádáme občany EU, aby se obešli bez všech věcí, od varných konvic po vyhřívané terasy barů a restaurací, zatímco spotřeba energie druhého sídla Evropského parlamentu samotného zároveň generuje 5 322 tun emisí oxidu uhličitého ročně! Studie, kterou zadala poslankyně Evropského parlamentu Caroline Lucasová, ukazuje, že měsíční přesuny Parlamentu do Francie mají dramatické důsledky pro životní prostředí. V důsledku cest do Štrasburku, kde Parlament hlasuje, vzniká 18 901 tun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá více než 10 000 letů z Evropy do New Yorku.

Je dobře, že zpráva byla odsouhlasena. Ukončit cesty podnikané do Štrasburku kvůli našemu hlasování, které by se stejně tak dobře mohlo konat v našem bydlišti, by bylo lepší.

 
  
  

- Zpráva: Carl Schlyter (A6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM), písemně. − Podporuji zákaz výmětů, který je v souladu s politikou mé strany o citlivých pravidlech pro obchodní rybolov. Nejsem schopen hlasovat pro usnesení, protože představuje další zasahování EU do záležitostí Spojeného království. Spojené království je více než schopné učinit svá vlastní opatření pro rybolov a ochranu rybolovu, jak jsme také vždy činili, než jsme se připojili k této marnotratné organizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Výměty (vyhazování mrtvých nebo umírajících ryb přes palubu) a vedlejší úlovky jsou závažným problémem, který má být v kontextu společné rybářské politiky vyřešen.

Kvůli řídícím mechanismům, které počítají spíše s vyloděním než úlovky, potřebuje rybolovný průmysl EU k omezení těchto špatných postupů rychlé přeformulování svých politik.

Evropská komise v této souvislosti vypracovala sdělení, kterým oznámila svůj úmysl zavést politiku k omezení nechtěných vedlejších úlovků a postupné eliminaci výmětů v evropském rybolovném průmyslu.

Nechtěné vedlejší úlovky a jejich následné vyhazování má nedozírné negativní následky: jedná se o plýtvání zdroji, chytání mláďat cílových druhů má za výsledek snížení příležitostí úlovku u těchto druhů a omezení plození biomasy, a společně s úlovky a výměty druhů, které nejsou pro rybolovný průmysl druhy cílovými (druhy ryb, korýšů, mořských savců nebo mořských ptáků atd.), je lze považovat za útok na mořský ekosystém.

S ohledem na výše uvedené a protože tato zpráva usiluje o udržitelný rybolov v souladu s principy reformované společné rybářské politiky, mám v úmyslu hlasovat pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je samozřejmě žádoucí a nezbytné omezit nechtěné vedlejší úlovky a výměty, ale nemělo by se to dělat prostřednictvím právních předpisů.

Protože není možné zmínit všechny aspekty, na které zpráva upozorňuje, vítáme přijetí našeho pozměňovacího návrhu, který „zdůrazňuje, že dopad drobného rybolovu na výměty je minimální, a proto požaduje větší podporu Společenství při prosazování a rozvoji pobřežního a drobného rybolovu“.

Litujeme, že byly zamítnuty naše návrhy, které zdůrazňovaly:

- že k zavedení odpovídajících opatření k prosazení skutečného snížení míry výmětů je nejprve nezbytné zjistit a zanalyzovat různé příčiny, které vedou k výmětům, jako jsou komerční důvody (spojené s cenou, marketingem, maximalizací hodnoty ryb), úlovky ryb pod minimální velikostí pro vykládku nebo vedlejší úlovky;

- že je třeba provést podrobnou studii opatření, která mají být přijata, a jejich dopadu na hospodářsko-společenskou situaci v průmyslu;

- důležitost dobrovolného omezování rybolovných aktivit a zavedení mechanismů, které rybářům umožní přidělení finančních kompenzací za takové úsilí, a přijetí opatření pozitivní tržní intervence k boji proti výmětům (zaručený odbyt ryb na trhu za spravedlivé ceny a rozvoj konzervárenského průmyslu).

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Knapman (IND/DEM), písemně. − V souladu s politikou své strany podporuji výzvu k zákazu výmětů, ale nejsem schopen hlasovat pro usnesení jako celek, protože zahrnuje zavedení nástrojů na úrovni EU.

Zejména co se týče pozměňovacího návrhu 14, zatímco doporučuji úsilí skotských rybářů, kteří se postavili do čela dobrovolného omezování odlovu nedospělých ryb, nemohu podpořit uplatnění kompenzačního plánu, který je administrován orgány EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdá se rozumné, že by měla být přijata opatření k zabránění výmětů, aby se tak chránily zásoby ryb. Podívejme se však na to, proč jsou úlovky vyhazovány, a to v době, kdy by mnoho pracovníků rádo jedlo více ryb.

Důvodem je kapitalistická výroba. Úlovky ryb jsou komodita, která je dodávaná na trh, aby přinesla zisk velkým rybolovným společnostem, spíše než jednoduše zboží k uspokojení dietních potřeb. Pokud rybolovná společnost odhaduje, že nebude mít žádný zisk nebo pravděpodobněji že cena určitých úlovků klesne kvůli hojné nabídce, pak můžeme vysvětlit, proč jsou úlovky vyhazovány, i když existují také jiné důvody.

Nový návrh je v podstatě projev dobrých úmyslů a znovu opakuje srovnatelnou politiku, která podle zprávy měla být uplatňována před více než pěti lety. Nemáme námitky proti určitým opatřením, která jsou přijímána k omezení nebo zákazu výmětů, ale přeci jenom máme výhradu: některá z těchto opatření mohou být břemenem pro malé a střední rybářské podniky a mohou být v podstatě záminkou k tomu, jak jim zabránit ve svobodném rybolovu. Jinými slovy, některé z návrhů mohou být výmluvou ke snížení počtu malých a středních podniků a nadměrně rozšířit velké rybářské podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Jakýkoliv pokus o zlepšení evropské politiky rybolovu je pro Skotsko a jeho rybolovný průmysl pozitivní. Zpráva usiluje o zkoumání způsobů, jak postupně snížit množství nechtěných vedlejších úlovků a jak zavést zákaz výmětů, což jsou dvě škodlivé praktiky, které se staly v rybolovném sektoru až moc běžné.

Vzhledem k tomu zpráva navrhuje logický a účinný přístup k shromažďování informací a žádá jednoduchá opatření, která jsou jak snadno vymahatelná, tak ekonomicky uskutečnitelná. Můj hlas byl hlasem pro doporučení uvedená ve zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Jako nadšený divák televizního seriálu „Deadliest Catch“ jsem nyní velkým obdivovatelem rybářů a práce, kterou dělají. Budu hlasovat pro tuto zprávu, protože se musíme vážně zabývat pokračujícím plýtváním, kdy jsou naprosto bezvadné ryby házeny zpátky do moře kvůli tomu, že platí komplikovaný systém kvót.

I když nevěřím, že v tomto případě je zásah trhu tím pravým řešením nebo že by se mělo upustit od kvót, musíme se touto situací vážně zabývat.

Naše zásoby ryb jsou stále nízké. Poptávka po rybách stále roste a v tom spočívá naše dilema. Své zásoby musíme zachovat a jedním způsobem, jak to udělat, je vymýtit nebo alespoň minimalizovat plýtvání nechtěnými vedlejšímu úlovky a výměty.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Byla jsem překvapena, že byl pozměňovací návrh 9 odhlasován. Tento pozměňovací návrh znamená, že všechna rybářská plavidla by musela mít průmyslovou televizi. Neexistuje vysvětlení, jak by to mělo být uskutečněno, nebylo předloženo žádné vyhodnocení dopadu, které by prokázalo, že to funguje, a nejsou k dispozici žádné prostředky, které by ukázaly, jak by to bylo financováno.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis Visser (PPE-DE), písemně.(NL) Evropský parlament dnes hlasoval o zprávě, která se zabývá politikou týkající se omezení nechtěných vedlejších úlovků a eliminací výmětů. Poslanci Evropského parlamentu z Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a Evropské lidové strany (PPE) hlasovali pro závěrečnou zprávu, protože obsahuje řadu pozitivních bodů. Například uznává, že o některých druzích ryb je známo, že mají při vypuštění vysokou míru přežití a že jsou možné částečné výjimky ze zákazu výmětů. Je to důležité v případě mláďat mořského jazyka, protože tyto druhy mají velmi vysokou míru přežití. Zpráva také zdůrazňuje pozitivní a negativní pobídky k omezení výmětů. Takový přístup je citlivější než naprostý zákaz výmětů. Z pohledu delegace CDA/PPE je naprostý zákaz výmětů nerealistický.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Wise (IND/DEM), písemně. − V souladu s politikou své strany podporuji výzvu k zákazu výmětů, ale nejsem schopen hlasovat pro usnesení jako celek, protože zahrnuje zavedení nástrojů na úrovni EU.

Zejména pokud se týká pozměňovacího návrhu 14, zatímco doporučuji úsilí skotských rybářů, kteří se postavili do čela dobrovolného omezování odlovu nedospělých ryb, nemohu podpořit uplatnit kompenzačního plánu, který je administrován orgány EU.

 
  
  

- Návrh usnesení: Evropská strategie pro Romy (B6-0050/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Já a moji kolegové britští konzervativci naprosto a bezvýhradně odsuzujeme všechny formy rasismu a xenofobie a plně podporujeme Romy v jejich boji proti diskriminaci, které čelí. K tomu by ale mělo docházet v rámci hlavního proudu politické strategie uvnitř každého členského státu.

Nejsme schopni toto usnesení podporovat, protože zvyšuje možnost izolace a marginalizace Romů jejich „škatulkováním“ do zvláštní kategorie a žádá Komisi, aby přišla s různými strategiemi a akčními plány, které by měly zůstat v kompetenci členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. (SV) Sociální vyloučení, chudoba a diskriminace jsou problémy, v boji pro nimž musí členské státy učinit maximum. Romská menšina byla těmito projevy nespravedlnosti postižena obzvlášť silně. Máme nicméně za to, že integrační politika se nejlépe reguluje na úrovni členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélčne Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Hlasovali jsme pro toto usnesení při závěrečném hlasování. Rádi bychom ale upozornili, že se jedná o první a nejpřednější politickou odpovědnost každého členského státu řešit problémy etnické diskriminace a otázek sociální nespravedlnosti v rámci území svých vlastních zemí.

V řadě pozměňovacích návrhů k usnesení předloženému skupinou UEN je náznak předpojatosti. Rozhodli jsme se proto hlasovat proti pozměňovacím návrhům skupiny UEN.

Úkolem Evropské unie v tomto kontextu je zdůraznit principy unie hodnot. Proti rasismu a etnické diskriminaci v EU a Evropě se musí bojovat. K tomu ale musí dojít prostřednictvím vzdělávacích a názory utvářejících činností na straně každého členského státu, kterými se vštípí každé nové generaci smysl pro rovnocennou hodnotu všech lidských bytostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Občané romského původu jsou často obětí diskriminace v různých zemích EU; protože může mít mnoho různých forem – ovlivňujících jejich politická, hospodářská, sociální nebo kulturní práva – napomáhá chudobě, sociálnímu vyloučení a rozdrobení.

Skutečně porušování nebo neexistence základních práv, jako je právo na zdraví, bydlení, vzdělání, zaměstnání s právy a sociálním zabezpečením, podněcuje situace sociální nerovnosti, marginalizace a ghettoizace, negramotnosti, začlenění do stínové ekonomiky a společenské a politické neúčasti, kterým jsou občané romského původu také vystaveni.

Potřebujeme proto účinné politiky pro boj se sociální nerovností, vykořisťováním a soustředěním bohatství, potřebujeme vytvářet pracovní místa s právy, zajistit přístup k nejzákladnějším právům na podporu veřejných služeb a jejich uplatňování, a potřebujeme vymýtit chudobu a sociální vyloučení. V zásadě tedy politiky, které prosazují upuštění od politik a směrnic Evropské unie, což je ústřední otázka, kterou usnesení opomíjí.

Nejsme přesvědčeni o tom, že by řešení problémů, kterým mnozí občané romského původu čelí, spočívalo v přijetí „společných politik“ na úrovni EU, jak se tvrdí v usnesení.

Proto jsme se tedy zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Katalin Lévai (PSE), písemně. − (HU) Evropský parlament přijal v dubnu 2005 usnesení ke zlepšení situace Romů, ve kterém vyzval Evropskou komisi, aby připravila romský akční plán. Od té doby se nic nestalo, kromě slibů a vznešených slov. Většina z 12-15 milionů Romů žijících v Evropě, z nichž 10 milionů žije v Unii od přistoupení v roce 2004, se potýká se stejnými problémy, a ve špatných sociálních podmínkách, stejně jako tomu bylo po léta: chudoba, vyloučení, problém integrace, nedostatek zaměstnání a vícenásobná diskriminace romských žen a dětí.

Většina členských států nepovažuje Romy za národnostní menšinu, protože nemají svou mateřskou zemi, a nijak podstatně nemění jejich situaci. Ve skutečnosti zkušenosti posledních let místo toho naznačují, že radikalismus narůstá jak ve starých, tak nových členských státech. Domnívám se tedy, že nadešel čas zásadních změn. Socialistická skupina v Evropském parlamentu již iniciovala svůj akční plán, jehož první fáze měla dát vznik usnesení společně s významnými odborníky z jiných stran.

Proto vyzývám své kolegy poslance, aby se této evropské výzvě postavili a společně, jednohlasně iniciovali evropskou strategii pro Romy.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Romové jsou téměř neustále oběťmi rasové diskriminace. Nepřijetí jejich tradic a kultury a jejich marginalizace je zatlačuje do sociálního vyloučení. Stávají se snadnou kořistí kapitalismu. Skutečně jsou často používáni jako obětní beránci a jsou kolektivně obviňováni, jak se stalo v nedávné době při deportacích z Itálie.

Jednotlivé vlády členských států a EU se omezují na pompézní prohlášení, a přitom se vyhýbají konkrétním opatřením.

V Řecku, stejně jako v jiných zemích, žije většina Romů v bídných podmínkách, v tábořištích, bez vody nebo kanalizace. Mnozí jsou nezaměstnaní a nemají žádné sociální zabezpečení nebo práva na zdravotní péči. U jejich dětí se objevují čím dál tím větší obtíže: dětská úmrtnost je vysoká, k dispozici není téměř žádné očkování a jenom malé procento dětí navštěvuje pravidelně školu. Osmdesát procent romské komunity je stále ještě negramotných.

Vlády musí přijmout opatření, aby zajistily, že se Romové zapojí do společnosti jako rovní a že budou respektovány jejich kulturní tradice. V Řecku požadujeme založení Centra pro romská a cikánská studia, se zvláštním důrazem na kulturu.

Musí být přijata okamžitá opatření, aby bylo zajištěno, že budou mít slušné životní podmínky a nezcizitelná práva na zaměstnání, důchod, zdraví a lékařskou péči, a také na vzdělání.

Stejně jako ostatní pracovníci bojují proti zájmům monopolů a vykořisťovatelskému systému.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Realizaci strategie týkající se Romů podporuji. Chápu, že EU naléhavě potřebuje strategii, která by napomohla začlenění Romů do společnosti. Patří k jedné z největších menšin kontinentu a zaslouží si být jako takoví uznáni prostřednictvím evropského plánu, který by se zabýval otázkami, před které jsou postaveni.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PES), písemně. − (RO) Toto usnesení je strategie pro koordinaci a prosazení evropských snah týkajících se zlepšení podmínek romské populace, která je vystavena řadě obtíží vztahujících se k diskriminaci, marginalizaci, sociálnímu vyloučení a vážné chudobě. Zájem EU na menšinách, včetně znevýhodněných sociálních skupin, je také odpovědí na rozšíření, včetně bývalých komunistických zemí s významnou romskou populací.Proto tedy dostává tento problém evropskou dimenzi a není nadále omezen pouze na země střední a východní Evropy.

Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože upozorňuje členské státy a evropské instituce na nezbytnost přijmout opatření k vytváření odpovídající sociální a politické atmosféry pro společenské začlenění Romů. Diskriminace Romů je rozšířena ve veřejném i soukromém životě, včetně přístupu k veřejným úřadům, vzdělávání, pracovnímu trhu, zdravotní péči a bydlení. Vlády členských států by se měly zavázat k omezení nepřijatelných mezer mezi romskou populací a zbytkem společnosti, aby zajistily plnou shodu se zásadami, na kterých je založena Evropská unie, zásadami svobody, demokracie, respektování lidských práv a svobod.

 

11. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

12. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

13. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis

14. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis

15. Přerušení zasedání
MPphoto
 
 

  Předsedající. (FR) Tímto se uzavírá pořad jednání.

Přeji všem dobrou chuť, zejména našim návštěvníkům z Londýna, kteří, jak jste se dozvěděli, pocházejí z nejkrásnějšího města světa, hlavního města nejkrásnější země, a kteří jednoho dne zjistí, že se toto město také nachází na nejkrásnějším kontinentě.

Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Zasedání bylo ukončeno ve 12:20.)

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí