Předsedající . − Dalším bodem jednání je prohlášení Rady a Komise k jednáním mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zrušení víz.

  Dragutin Mate, úřadující předseda Rady. − (SL) Rád bych vás ve stručnosti informoval o pokroku, který byl dosažen v rozhovorech o zrušení víz a rozhovorech o elektronickém systému cestovních povolení (ESTA). Hned v úvodu bych rád uvedl, že vízová politika je pro Evropskou unii nesmírně významnou otázkou a že od vstupu nových členských států do Unie vynakládá Evropská unie, a to jak ze strany Komise, tak i ze strany všech předsednictví, obrovské úsilí, aby všechny země a jejich občané museli splňovat stejné podmínky pro vstup do Spojených států amerických a aby byla každá z těchto zemí zahrnuta do programu bezvízového styku. Zrušení víz by samozřejmě znamenalo, že všichni občané Evropské unie jsou si rovni.

V letošním roce začaly Spojené státy vykonávat určité postupy, které umožnily zahájení programu bezvízového styku. Začaly uskutečnovat výhradně dvoustranné rozhovory a právě v této souvislosti vznikla některá nedorozumění. Uskutečnilo se několik intenzivních diskusí, které předsednictví spolu s Komisí objasnilo na začátku letošního roku, a na základě mnohých setkání byl v této oblasti dohodnut duální systém spolupráce. Tento přístup byl potvrzen rovněž na zasedání trojky Evropské unie a Spojených států, které se konalo dne 12. března ve Slovinsku.

Duální systém znamená, že Komise dostane mandát k jednání a k dosažení dohody se Spojenými státy americkými v souvislosti se záležitostmi týkajícími se Evropské unie a zároveň mohou všechny členské státy vést na dvoustranné úrovni rozhovory o otázkách, které patří do pravomocí členských států. Na své zatím poslední schůzi, která se konala dne 18. dubna, hlasovala Rada pro spravedlnost a vnitřní záležitosti také pro udělení mandátu Komisi, aby Komise mohla rovněž zahajovat tyto rozhovory. Doufáme, že tato duální spolupráce bude transparentní. Některé členské státy již zahájily předběžné dvoustranné rozhovory o tom, jakou podobu by měly tyto dohody mít, přestože k dnešnímu dni nemá žádný z těchto rozhovorů písemnou podobu. Čekáme, že členské země i Komise budou postupovat transparentním způsobem, abychom na této úrovni dokázali pracovat.

Pokud jde o téma elektronického systému cestovních povolení, je nutno uvést, že jsme měli v této souvislosti několik diskusí. Komise uskutečnila spolu s americkou stranou takzvané přípravné rozhovory. Na základě údajů, které jsou k dnešnímu dni k dispozici, je zřejmé, že v současné situaci nebudou Spojené státy americké požadovat žádné další informace kromě údajů, které cestující při letech do Spojených států amerických již nyní dobrovolně poskytují vyplněním formuláře I-94, který má v případě cestujících, u nichž existuje systém vízové povinnosti, zelenou barvu. Tato skutečnost je nesmírně důležitá.

V rámci současných rozhovorů se nám podařilo také prosadit a dohodnout, že tyto kontroly budou bezplatné a že dané povolení bude mít od svého vydání platnost po dobu dvou let. Ve skutečnosti budou po spuštění tohoto systému občané posílat své údaje americkým orgánům prostřednictvím internetu. Tyto orgány budou údaje v budoucnu spravovat stejným způsobem, jakým to dělají již nyní.

Je zde ještě jedna oblast, která si zaslouží zvláštní zmínku. Mám konkrétně na mysli rozhovory se Spojenými státy americkými o ochraně osobních údajů ve spolupráci se skupinou uznávaných odborníků. Zatím se nám podařilo dohodnout se na dvanácti zásadách a zabezpečit jejich shodnost. O jedné zásadě se dosud jedná. Doufám, že do konce června dospějeme k bodu, v němž budeme moci konstatovat, že je možno v těchto diskusích pokračovat a přidělit této skupině odlišný mandát, který jí umožní zahájit přípravy na rozhovory o možnosti uzavření rámcové dohody se Spojenými státy americkými v této oblasti.

K čemu tuto rámcovou dohodu potřebujeme? Zaprvé chceme postupovat v souladu s usneseními, která přijal Evropský parlament v prosinci loňského roku a v nichž se konkrétně uvádí, že uzavření této dohody je žádoucí. Samozřejmě víme, že v rámci takovéto zastřešující dohody je možno vést jednání a uzavírat dohody pouze tehdy, budou-li v souladu s uvedenými zásadami a až po schválení Lisabonské smlouvy, tedy společně s Parlamentem, Radou a Komisí. Jedině konsenzus těchto tří orgánů nám umožní dospět ke společným zásadám a společným zásadám jednání. Zároveň, až bude tato zastřešující dohoda existovat, budeme samozřejmě individuálně rozhodovat o každé výměně informací na základě individuálního přístupu ke každému jednotlivému případu. Tato dohoda nedokáže pokrýt všechny budoucí situace. Tím chci sdělit, že v současnosti jsou tyto zásady uplatňovány u každé dohody a na každém jednání se o nich opakovaně jedná. Pokud bychom měli takovéto společné zásady, které by nám poskytovaly určitý základ, pak by byly konkrétní dohody a úmluvy samozřejmě v mnohem lepší pozici. Pane předsedající, to je vše, co jsem chtěl ve stručnosti říci.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, zasedání ministerské trojky Evropské unie a Spojených států amerických, týkající se spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, jehož se v březnu zúčastnili pan Mate a pan místopředseda Frattini, bylo vynikající příležitostí k diskusi s našimi americkými partnery o některých významných otázkách.

To, že jsme schválili prohlášení ministrů týkající se přístupu, který je nutno uplatňovat v souvislosti se zavedením nových amerických právních předpisů pro zrušení víz, představuje krok správným směrem. Podle těchto právních předpisů je nutno, aby byly se zeměmi, které jsou nebo budou členy programu bezvízového styku, podepsány bezpečnostní dohody. Spojené státy si uvědomily, že v případě Evropské unie je nutno uplatňovat duální přístup, v němž jsou pravomoci pro danou oblast rozděleny mezi Společenství a členské státy. O záležitostech spadajících do vnitrostátní pravomoci se bude diskutovat s vnitrostátními orgány a záležitosti patřící do odpovědnosti Unie budou zase předmětem diskusí s evropskými orgány. Američtí vyjednavači podpořili také společný cíl týkající se co nejvčasnějšího zavedení bezpečného bezvízového cestování mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Pro splnění tohoto cíle Komise navrhla, aby jí byl Radou přidělen mandát, který by jí umožnil zahájit jednání se Spojenými státy. Jsem velice vděčen panu Matemu, který dne 18. dubna předsedal zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní záležitosti, neboť díky velice širokému konsenzu byla Rada ochotna Komisi tento mandát přidělit. Je to důkazem našeho společného záměru pracovat a postupovat jednotně, což je samozřejmě mnohem účinnější.

Komise zahájí uvedená jednání co nejdříve. Již nyní jsme navázali kontakt s americkými orgány. Spolu se Spojenými státy musíme dosáhnout rychlého pokroku v oblasti podmínek pro program bezvízového styku, který spadá do pravomoci Společenství. Zároveň musíme chránit práva a svobody našich občanů, abychom mohli členským státům zajistit co nejvčasnější vstup do tohoto programu. Plánujeme věnovat zvláštní pozornost tomu, aby každá dohoda uzavřená mezi Společenstvím a Spojenými státy byla založena na zásadě reciprocity a dodržování základních práv a svobod jednotlivců včetně ochrany údajů a práva na soukromí.

Pan Mate před chvílí správně poznamenal, že při našich jednáních budeme diskutovat i o elektronickém systému cestovních povolení. Na základě programu bezvízového styku budou muset osoby, které cestují do Spojených států letecky nebo lodí, odpovědět před svým odjezdem po internetu na několik otázek. Následně jim bude vydáno elektronické cestovní povolení. Chtěl bych upozornit, že tento systém již funguje mezi Evropskou unií a Austrálií. Spojené státy nám při několika příležitostech, především během naší videokonference s panem Chertoffem, ředitelem amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost, poskytly informace o dohodnutých podmínkách provozu elektronického systému cestovních povolení (ESTA).

Samozřejmě, že je v této souvislosti potřeba ještě další objasnění, takže pan Mate a já budeme o těchto otázkách s panem Chertoffem znovu hovořit, až přicestuje v polovině května do Bruselu. V celé této otázce musíme zachovat solidaritu mezi členskými státy. Duální přístup bude fungovat účinně jedině tehdy, pokud si jednotlivé členské státy zachovají úplnou transparentnost ve svých jednáních se Spojenými státy. Spojené státy by měly brzy předložit dohodnuté podmínky vykonávání memorand o porozumění se členskými státy, které je podepsaly, protože tyto prováděcí dohody mají jednoznačně nesmírný význam a bude naší povinností je přehodnotit.

A konečně bude Komise, v úzké spolupráci s předsednictvím, pokračovat rovněž v dlouhodobém dialogu se Spojenými státy. Vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v této oblasti si žádají spolehlivé a zásadní partnerství. Bezpečnost našich občanů vyžaduje společné kroky, které vytvoří záruky pro dodržování základních práv. Podle mého názoru představuje schválení mandátu k jednání ten nejlepší možný kompromis. Dává totiž členským státům volnost při jednáních se Spojenými státy o otázkách, které patří do jejich výhradních pravomocí, například o spolupráci a výměně informací mezi jejich zpravodajskými službami, nás však pověřuje úkolem zajistit to, aby možnost cestování do Spojených států měli všichni občané Evropské unie. Kongres USA kritizoval rozšíření programu bezvízového styku, já se však domnívám, že s podporou Evropského parlamentu a pana ministra budeme schopni udržet postavení Evropské unie, která pevně prosazuje zásady rovného zacházení se všemi svými občany.

Přesně toto poselství jsem přišel dnes ráno tomuto Parlamentu předat. Nyní budu pozorně naslouchat vašim projevům, které určitě ve vysoké míře přispějí k blížícím se jednáním.

  Urszula Gacek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, srdečně vítám iniciativu Rady a Komise, která vytvoří jasné a transparentní rámcové zásady pro dvoustranné dohody o bezvízovém cestování mezi členskými státy Evropské unie a Spojenými státy americkými.

Na začátku letošního roku zahájily některé netrpělivé členské státy, bez souhlasu Evropské unie, nezávislá jednání se Spojenými státy. Ostatní státy se rozhodly počkat, až budou v rámci Unie vytvořeny společné zásady. Tyto státy pochopily, že se ocitnou v mnohem výhodnějším postavení pro jednání, pokud budou moci počítat s podporou celé Evropské unie. Dnes jsme vyslali ke Spojeným státům výrazné poselství, v němž se jasně uvádí, že se na jednotlivé členské státy nesmí vyvíjet nátlak směřující k porušení zásad Společenství. Týká se to také citlivých otázek kromě rámce úmluv Unie, například zveřejňování údajů o pohybu cestujících. Významným úspěchem je to, že jednotlivé členské státy mohou nyní vést nezávislá jednání se Spojenými státy. Jde o přesně ty země, které mají nejvyšší motivaci zajistit svým občanům bezvízové cestování. Tyto země nesmí však zapomínat na společný postoj založený na zásadě reciprocity a na požadavku týkajícím se informování Komise o pokroku dosaženém v těchto jednáních.

Míček se nyní v zásadě nachází na americké straně kurtu. Vyzývám Spojené státy, aby pozorně zvážily kritéria pro udělování víz občanům z východní části Evropské unie. Skutečně je pravdou, že veliké procento těchto občanů představují potenciální nelegální přistěhovalci, kteří po uplynutí lhůty, na kterou jim byla víza udělena, neopustí Spojené státy? Ve skutečnosti je výrazná většina žádostí o vízum zamítnuta právě z tohoto důvodu, nikoliv z důvodu potenciální bezpečnostní hrozby. Vždyť východní Evropa sotva může být líhní fundamentalistických islámských teroristických skupin. V minulosti byly příčinou nelegálního pobytu obyvatel východní Evropy ve Spojených státech finanční důvody. Situace je však v současnosti zcela jiná. Obyvatelé východní Evropy mohou po vstupu jejich zemí do Evropské unie legálně pracovat ve starých členských státech. Mohou tam pracovat, aniž by porušili zákon a aniž by se museli obávat imigračních úřadů.

Vzhledem k těmto změnám je pro tyto obyvatele stále těžší pochopit negativní postoj ze strany Spojených států. Tento postoj poškozuje i obraz Spojených států. Proto je i v zájmu Spojených států, aby byla tato jednání co nejdříve ukončena a aby se žádost o vízum stala pro občany Evropské unie minulostí.

  Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, rád bych mezi námi přivítal pana předsedu Rady a pana komisaře. Naše skupina vítá souhlas Rady s přidělením mandátu k jednání, který konečně umožní Komisi jednat o začlenění všech členských států – opakuji, všech členských států – do programu bezvízového styku ve znění změněném a doplněném Kongresem USA v loňském roce.

Zároveň bychom chtěli vyjádřit naše politování nad tím, že se washingtonský správní orgán rozhodl zahájit dvoustranná jednání se zeměmi, které nedávno vstoupily do Evropské unie. Toto rozhodnutí nelze podpořit z hlediska jeho podstaty ani metody.

Naše skupina považuje Spojené státy za klíčového partnera v boji proti terorismu. Zároveň se však domníváme, že správní orgány Spojených států musí respektovat politickou subjektivitu a pravomoci Evropské unie, které jsou zakotveny v našich smlouvách. Pane komisaři, dovoluji si navrhnout, aby byla stejná poznámka adresována také směrem ke členským státům Unie, protože ty jsou tlumočníky a strážci evropské subjektivity.

Je nutno připomenout – tak, jak jste již učinil také vy – že vízová politika, podobně jako naše azylová politika a politika v oblasti boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, je odpovědností Evropského společenství. Ještě důležitější je, že Rada kolem tohoto mandátu k jednání narýsovala červené čáry, které znamenají, že mezi členským státem a Spojenými státy není možno jednat o žádné dvoustranné dohodě týkajících se otázek, které patří do pravomocí Evropské unie, obzvlášť v těch případech, v nichž tyto dohody umožňují orgánům Spojených států přístup k databázím Evropské unie.

Vyzýváme Komisi, aby pracovala ve prospěch celkového řešení dohody, které by zabezpečilo zrušení víz pro občany všech evropských zemí s ohledem na zásadu rovné důstojnosti všech občanů a zejména s ohledem na zásadu reciprocity.

  Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – (NL) Vážený pane předsedající, tento mandát je skutečně vítanou zprávou a jsem zvědava na jeho výsledky. Také by mne zajímalo, proč to nebylo možné již v předchozích letech, když je to možné nyní. Doufejme, že nyní se nám to podaří uskutečnit.

Uvítala jsem rovněž výrok pana Mateho, že zrušení víz je nutno uplatňovat vůči všem občanům Evropské unie, nikoliv vůči všem členským státům, protože v tom je veliký rozdíl. V této souvislosti bych také ráda upozornila na zákaz vstupu osob nakažených virem HIV do Spojených států. Doufám, že zaujmete pevné stanovisko s cílem tento zákaz odstranit. Ráda bych se také zeptala na váš názor v souvislosti s výroky pana Chertoffa, které tento týden zveřejnil deník Washington Post a které tvrdí, že zrušení víz bude podmíněno odebíráním otisků prstů ze strany leteckých společností. Jde o zcela nový faktor a ráda bych znala váš názor na něj.

To nás přivádí ke jmenné evidenci cestujících (PNR). Pokud budou americké požadavky týkající se evidence PNR překračovat hranice současné dohody mezi EU a Spojenými státy, která nebyla dosud ani ratifikována, bude to automaticky znamenat okamžité ukončení platnosti této dohody? V této souvislosti bych ráda poznamenala, že musíme znát obsah prováděcích dohod, přičemž by mne skutečně zajímalo, proč nemáme dosud v tomto ohledu žádné informace. Považuji to za skutečně zvláštní situaci.

Pak zde máme elektronický systém cestovních povolení a ochranu osobních údajů. Skutečně si nejsem zcela jista tím, zda je tato oblast náležitě organizována. Dvanáct zásad, které se mezitím podařilo zformulovat, je samozřejmě správných. Ale přesně jako je tomu v případě pravidel ve třetím pilíři, který představuje rámcové rozhodnutí pro samotnou Evropskou unii, nejsou problémem zásady, ale dlouhý seznam jejich výjimek. V tomto bodě bych ráda viděla záruky, nikoliv zásady. Dříve než schválíme vydání údajů o kterémkoliv našem občanu jiným zemím, měli bychom také vědět, jak bude tento systém fungovat v praxi.

Dále je zde také otázka demokratické legitimity. Jak chcete zabezpečit demokratickou kontrolu? Návrh výboru odborníků nepovažuji za demokratický ani transparentní. Podle mne zde jde o typický příklad parlamentní kontroly.

A konečně doufám, že si Komise a Rada dokázaly vzít ponaučení z toho, že Evropská unie je mnohem silnější, pokud vystupuje jednotně a pokud záležitosti tohoto druhu řeší otevřeně s parlamentní podporou ze strany Evropského parlamentu.

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych Komisi poděkovat za veškeré úsilí, které vynakládá na vytvoření podmínek pro rovné zacházení se všemi občany Evropské unie na hranicích Spojených států. Domnívám se však, že jednání o zrušení požadavků na americká víza nám poskytují jasný příklad omezení, která existují na straně Evropské unie.

Tyto rozhovory skončily krachem i přes plnou podporu Evropské komise, především ze strany zemí, které vstoupily do Evropské unie během let 2004–2007. Namísto toho podepíší Spojené státy dvoustranné dohody o účasti na programu bezvízového styku s každým členským státem zvlášť, a to pouze pod podmínkou, že tento stát splní veškerá kritéria, která v tomto směru požaduje americká legislativa. Pro Komisi je zjevně jednoduché omezovat pravomoci členských států. Někdy toho dosahuje prostřednictvím smluv, jindy zase prostřednictvím precedentu. V současnosti je mnohem těžší dosáhnout úspěchu ve vztazích ke třetím zemím. I přesto, že v této otázce existuje tak výrazná podpora výhradního zastupování ze strany Komise, některé členské státy se rozhodly vést samostatná jednání. Má země mezi ně nepatří. Musím však říci, že mne vůbec nepřekvapuje, že se tyto státy rozhodly tak, jak se rozhodly.

  Dimitrios Papadimoulis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Vážený pane předsedající, vážení zástupci Komise a Rady, neposkytli jste nám dostatek informací a nepodařilo se vám ani přesvědčit Evropský parlament. Rozhodnutí Spojených států podepsat individuální dohody v otázce, která spadá do pravomoci Společenství, je urážkou Evropské unie a přesně v tomto duchu by mělo být chápáno. Rozhodnutí České republiky podepsat tuto dohodu je porušením pravomoci Společenství. Nikdo nemá právo poskytovat osobní údaje evropských občanů Američanům nebo komukoliv jinému bez souhlasu Evropské unie a Evropského parlamentu. Tato skutečnost překračuje meze dohody o evidenci PNR.

Členové Rady, rád bych vás požádal, abyste si všimli, že tento problém se netýká jen nových členských států. Přestože bylo Řecko jedním z prvních 15 členských států, řečtí občané dosud potřebují pro cestu do Spojených států vízum. Musíme to zastavit, ale prostřednictvím jednotného přístupu, nikoliv porušováním ochrany osobních údajů našich občanů. Vezměte, prosím, na tuto skutečnost ohled ve svém konečném stanovisku.

  Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, zastupuji v tomto Parlamentu právě zmíněné občany České republiky, která iniciovala dvoustranná vyjednávání některých členských zemích o vízech se Spojenými státy. Chci se důrazně ohradit proti neoprávněné kritice Evropské komise na adresu zahraniční politiky své země. Komise tak arogantně překročila své faktické pravomoci a potlačila i princip subsidiarity a rovnosti členů Unie. Chci také připomenout, že Česká republika dvoustranným jednáním o vízech jen reagovala na nulové výsledky Komise v oblasti odstraňování amerických víz pro nové členské země. Dámy a pánové, Komise by si měla uvědomit, že je sice vysoce postaveným úřednickým sborem, ale že je v řadě oblastí podřízena politické vůli jak tohoto Parlamentu, tak i jednotlivých členských států.

A na závěr, pokud chce být Evropská komise v souvislosti s americkými vízy arbitrem unijní letecké bezpečnosti, neměla by kárat ty země, které se snaží cestou výměny informací překazit záměry teroristů, naopak, kritizovat by měla ty státy, které bez zábran jednají například s představiteli Libye nebo Hamásem.

  Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Vážený pane předsedající, vážený pane ministře Mate, vážený pane místopředsedo Barrote, vážené dámy, vážení pánové, 10. března jsem v tomto Parlamentu vyjádřil své obavy v souvislosti s touto otázkou. Domníval jsem se totiž, a dosud se domnívám, že Spojené státy se svým návrhem dvoustranných dohod v rámci svého programu bezvízového styku rozhodly pro strategii „rozděl a panuj“. Mnohé členské státy nedokázaly bohužel odolat pokušení v podobě dosažení rychlejšího pokroku a zapomněly přitom na to, že společná vízová politika nepochybně spadá do pravomoci Společenství. Zároveň zapomněly také na to, že jsou povinny dodržovat zásadu solidarity, která je zakotvena ve smlouvě.

Když tyto členské státy vstupovaly do Evropské unie, zavázaly se k tomu, že budou dodržovat acquis communautaire jakožto celek a souhlasily s tím, že rezignují na svou suverenitu ve společných otázkách, v nichž by měl převládat evropský přístup. Podepsání těchto dvoustranných dohod vytvořilo tedy precedens, který je v naprostém protikladu s duchem evropské integrace.

Blahopřeji Radě k tomu, že dne 18. dubna udělila Komisi mandát k jednání. Musíme zabránit tomu, aby tento proces oslabil evropské vyjednávací postavení. V březnu jsem argumentoval tím, že by bylo lepší rozhodnout se pro zmrazení dvoustranných dohod až do ukončení jednání mezi Komisí a Spojenými státy. Vyzývám Komisi a komisaře Barrota, aby v této otázce společného zájmu nepřistupovali na žádný kompromis. Vyzývám je, aby pozorně sledovali iniciativy každého členského státu a neváhali se v případě porušování práva Společenství obrátit na Soudní dvůr Evropských společenství, a aby především informovali Evropský parlament o vývoji této situace a úrovni solidarity, kterou jednotlivé členské státy projevují, případně o jejím nedostatku.

  Martine Roure (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, vážený pane úřadující předsedo Rady, vítáme skutečnost, že Rada konečně udělila Evropské komisi mandát k jednání se Spojenými státy o tom, že 12 států, které jsou v současné době vynechány z programu bezvízového styku, budou do tohoto programu začleněny.

Dobrým znamením je rovněž to, že zároveň s těmito jednáními začínají také jednání o elektronickém systému cestovních povolení a o výměně údajů. Dokáže však tento mandát skutečně zastavit dvoustranná jednání ve prospěch skutečného evropského přístupu? Doufejme, že ano.

Chtěla bych vám znovu připomenout, že nejsou přípustná žádná dvoustranná jednání o zrušení víz, ani jakákoliv jednání se Spojenými státy o výměně informací, například o dohodě PNR, a že přípustné jsou pouze dohody uzavřené na úrovni Evropské unie.

Vztahuje se tento mandát k jednání i na všeobecnou dohodu o ochraně osobních údajů? Právě na to bych se ráda zeptala, protože americké právní předpisy dosud vylučují Evropany a neposkytují jim žádnou ochranu. A konečně bych chtěla upozornit na to, že systémy SIS a VIS byly vytvořeny z konkrétních důvodů a že umožnění přístupu k údajům v těchto systémech třetím zemím by znamenalo porušení zásad účelu a proporcionality. Z tohoto důvodu na vás spoléháme.

  Gérard Deprez (ALDE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi uvést několik stručných postřehů.

Nejprve bych rád řekl, že vítám úsilí předsedy Komise a členských států, které dne 18. dubna vedlo ke schválení řádného mandátu k jednání. Tato otázka byla v minulosti řešena velmi zmateně, řekl bych až katastrofálně, a proto je tento mandát dobrou zprávou pro všechny evropské občany.

Chtěl bych však připomenout dva body, jichž se dotkl i pan komisař. Pane předsedající, pane komisaři, není správné, že prováděcí dohody, o nichž některé členské státy jednají se Spojenými státy, jsou v současnosti zcela netransparentní. Pro Spojené státy nemusí být tato skutečnost vůbec překvapivá, pro členské státy EU je však nepřijatelná. Tato slova vyslovuji především na adresu České republiky, která zanedlouho převezme předsednictví Evropské unie a měla by tedy jít příkladem. Přestože mandát k jednání uzákoňuje velmi jednoznačná pravidla pro oblast ochrany údajů, domnívám se, že v této citlivé otázce dokáže uspokojit požadavky obou stran, především té naší, jedině skutečná transatlantická dohoda. To jest nejen formulace 12 zásad, ale skutečná transatlantická dohoda, na kterou by v ideálním případě mohl podle mého názoru dohlížet společný orgán pro ochranu údajů.

  Guntars Krasts (UEN). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Chtěl bych využít této příležitosti k vyjádření své vděčnosti Evropské komisi za zastupování zájmů nových členských států v rozhovorech se Spojenými státy o zavedení programu bezvízového styku. Komise si tuto otázku neustále ponechávala ve svém programu. Na základě březnových rozhovorů mezi Evropskou unií a Spojenými státy můžeme s uspokojením konstatovat, že se úspěšně podařilo vyřešit potenciální konfliktní situace související s dvoustrannými rozhovory o zavedení programu bezvízového styku, které začaly jednotlivé členské státy vést se Spojenými státy. Jak jistě všichni víte, Spojené státy i nadále prosazují postoj, v němž souhlasí se zrušením víz pouze na základě dvoustranných rozhovorů s každým jednotlivým členským státem Unie. Z tohoto důvodu bychom měli přivítat výsledky březnové schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Spojenými státy, na níž se podařilo dosáhnout dohody o duálním přístupu. V současné situaci je možno považovat tuto dohodu za ideální řešení, které zabraňuje potenciálním konfliktním politikám. Členské státy, které v současnosti vedou rozhovory se Spojenými státy o zavedení programů bezvízového styku, mají velký zájem na dohodě dosažené na březnové schůzce na nejvyšší úrovni se Spojenými státy, týkající se úspěšného uplatňování elektronického systému cestovních povolení do června letošního roku a koordinace jeho zavádění s plánovaným systémem EU. Pro tyto členské státy by každé zpoždění v tomto směru znamenalo průtahy v zavedení programů bezvízového styku se Spojenými státy. Děkuji vám za pozornost.

  Vladimír Remek (GUE/NGL). – (CS) Vážení přítomní, kolegové, i moji voliči v České republice sdílejí obavy, jestli je v proklamovaném zájmu boje s terorismem únosná míra osobních údajů a informací požadovaných Spojenými státy pro udělení víz. Zároveň chci připomenout, že Evropská unie nebyla dostatečně aktivní při prosazování oprávněných zájmů svých nových členských států v otázce bezvízového styku s USA. Obava nezkomplikovat vízové vztahy i pro původní členské země Unie jen nahrála individuálním snahám české reprezentace.

Navíc, i když to vláda v Praze popírá, je tu až příliš nápadná časová shoda ochoty USA zrušit víza pro naše občany a zároveň snaha získat souhlas české strany k umístění protiraketové radarové základny. Že to je náhoda tzv. čirá a ochota české vlády nezůstává bez vstřícných gest USA, to je patrné. Logické je pak podezření z politického obchodu se suverenitou země.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, celá tato diskuse o zrušení víz mezi Spojenými státy a Evropskou unií mi začíná postupně připadat jako halucinace. Několika novým členským státům se podařilo podepsat dvoustranné dohody se Spojenými státy. Tato cesta byla pro ně rychlejší a nepochybně také jednodušší než čekání na všeobecnou dohodu s celou Evropskou unií. Amerika podmiňuje zrušení víz splněním určitých požadavků, které jsou součástí jejího boje proti terorismu. V čem je tedy problém?

Eurofederalisté tvrdí, že podepisování vízových dohod patří do evropské pravomoci. V předchozí diskusi o tomto tématu uvedl poslanec za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, že takzvaná evropská solidarita musí dostat přednost a že tuto skutečnost je potřeba vysvětlit občanům členských států, jichž se to týká. Jinými slovy, ideologie musí tedy dostat přednost před účelností. Rozhodnutí o tom, kdo může vstoupit na území členského státu a za jakých podmínek, je odpovědností každého členského státu a v této věci musí členské státy i nadále rozhodovat samostatně. Vízová politika tvoří neoddělitelnou součást těchto rozhodnutí.

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Děkuji vám, pane předsedající. Zrušení víz k cestování do Spojených států představuje pro naše občany velmi důležitou prioritu a ti, kdo si to nemyslí, se mýlí. Důležitou proto, že cestování bez víz je pro všechny cestující jednodušší a levnější. Je to důležité také proto, že se tím odstraní nespravedlivá situace, v níž polovina zemí Evropské unie nepotřebuje k cestě do Spojených států víza a druhá polovina tato víza naopak potřebuje. Abyste dokázal ocenit, jak důležité je zrušení této vízové povinnosti, musel byste se ocitnout v situaci těch, kdo tato víza potřebují. Z toho důvodu je každé úsilí o zrušení víz, bez ohledu na to, odkud je vynakládáno, správné a pozitivní a je potřeba jej podporovat a nikoli kritizovat. Není důležité, komu se podaří zrušit vízovou povinnost ve 12 zemích, v nichž se dosud vyžaduje. Důležité je to, aby byla zrušena. Z tohoto důvodu je potřeba ukončit tyto dětinské hádky mezi Komisí a Evropskou unií o tom, kdo má pravomoc k jednání se Spojenými státy. Kromě právních důvodů je zde ještě jedna skutečnost – Spojené státy mají s členskými státy dlouholeté a silné dvoustranné vazby, proto je zřejmé, že diskuse budou probíhat přímo s nimi. Na druhé straně je jasné, že i Komise má určitou úlohu – ano, její úlohou je pokračovat ve zvyšování tlaku správným směrem. Zároveň však dobře víme, že Spojené státy dávaly zatím vždy přednost rozhovorům přímo s jednotlivými zeměmi a že se Komisi dosud nepodařilo samostatně se prosadit. Proto je důležité, abychom se nehádali o tom, kdo má právo vést tato jednání, protože tímto způsobem prohrajeme všichni a místo abychom se posílili, rozdělíme se. Z tohoto důvodu podporuji duální přístup. Důležité je, abychom se ve svém úsilí o zrušení vízové povinnosti navzájem podporovali, abychom tohoto cíle dosáhli co nejdříve a pro všechny občany Evropské unie.

  Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, představili jste nám neslavný duální program bezvízového styku. Na základě tohoto programu budou Spojené státy rušit vízovou povinnost jakožto privilegium, přičemž budou dohodnuty zvláštní požadavky, na jejichž základě bude muset Řecko spolu s novými členskými státy poskytovat (samozřejmě na základě souhlasu Evropské unie) ještě důvěrnější údaje o cestujících, než se obecně vyžaduje v dohodě o PNR. Jedním z požadavků je dokonce přímý přístup k trestním záznamům občanů. Odpovídáte, že tato záležitost nepatří do pravomocí Společenství a že každý členský stát by měl jednat podle svého uvážení. Jinými slovy, necháváte polovinu členských států vystavených drastickým hrozbám týkajícím se zpřístupnění osobních údajů, které Spojené státy od druhé poloviny členských států nevyžadují. Tuto skutečnost výstižněji, ale i cyničtěji vyjádřil pan Rosenzweig, náměstek amerického ministra pro vnitřní bezpečnost. Dne 28. února řekl na půdě Senátu USA:

„Osm ucházejících se zemí [...] má silnou motivaci zavázat se k vykonávání úplného souboru bezpečnostních předpisů.“

, tyto země tak zoufale touží po bezvízovém styku, že je můžeme přinutit souhlasit s čímkoliv.

Pane komisaři, v souladu s literou a duchem evropské společné vízové politiky však nestačí, aby byl současný vízový či bezvízový status udělen každému. Všichni občané mají na tento status právo, a to za stejných podmínek. Spojené státy byly dostatečně politicky silné, aby se jim podařilo rozvrátit společnou evropskou politiku. Rada a Komise naneštěstí nedokázaly nalézt politickou vůli, která by je v tom zastavila.

  Jeanine Hennis-Plasschaert (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedající, výroky zaznívající v souvislosti s programem bezvízového styku nejsou, upřímně řečeno, příliš uspokojivé, a některé průzkumy již nyní tuto hypotézu potvrzují. Počáteční verze mandátu pro Komisi byly ještě více okleštěné. Ve stručnosti se dá říci, že je to velmi ubohý výsledek. V každém případě však šest členských států, a nyní zřejmě již také Malta, podepsalo se Spojenými státy memoranda o porozumění. Prováděcí ustanovení nejsou zatím známa a z tohoto důvodu nejsou dosud vyjasněny ani směry vnitrostátních politik.

V této souvislosti a také v souvislosti s velmi ubohým mandátem pro Komisi bych ráda položila otázku: co je skutečným důvodem toho, že některé členské státy patří do Evropské unie? Existuje vůbec ještě něco takového jako duch Společenství? Američanům se můžeme postavit pouze tehdy, pokud všech 27 členských států bude postupovat jednotně. Evropská unie musí vyslat silný signál směrem k opačné straně Atlantiku. Musíme mít odvahu využít výhody naší silné vyjednávací pozice. Při vší slušnosti považuji chování některých členských států v této otázce za nepřijatelné. Argument dotyčných členských států, že Komise dosáhla v posledních letech v této otázce jen velmi malého pokroku, zní skutečně velmi dobře, je však zcela neúměrný chování, jehož můžeme být v poslední době svědky. Je nejvyšší čas, abychom začali jednat sami za sebe a nepřenechávali to jen Spojeným státům. V opačném případě ze sebe Evropská unie dělá pouze terč posměchu.

  Marek Aleksander Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych vyjádřit své poděkování Evropské komisi a především panu komisaři Frattinimu, který zde dnes bohužel nemůže být s námi. Pan komisař Frattini v průběhu jednání velmi jasně vysvětlil, že vízové otázky spadají do pravomocí Bruselu a že země, které jednají se Spojenými státy samostatně, porušují solidaritu Evropské unie.

K dnešnímu dni může privilegia bezvízového styku s USA využívat 14 členských států, které patří k nejbohatším státům Unie, včetně Slovinska. Tohoto privilegia by však rády využívaly všechny členské státy, především ty, které se nacházejí v té části Evropy, z níž pocházím i já. Jednomyslnost je nevyhnutelnou podmínkou dosažení konečné dohody ve vízových otázkách a přináší výhody všem členským státům Evropské unie. Za nejlepší řešení považuji společný postup v podobě jediného představitele, konkrétně pana komisaře Frattiniho. Pan Frattini prokázal svou ochotu bojovat za rovné zacházení se všemi občany Evropské unie. Tento přístup také dokáže, že Unie umí postupovat jednotně. V každém případě je smutné, že některé země jsou rozhodnuty přijmout v této záležitosti samostatné rozhodnutí a podepsat se Spojenými státy individuální memoranda o bezvízovém styku.

  Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, podepisování samostatných dohod o programu bezvízového styku mezi Spojenými státy a jednotlivými členskými státy se v budoucnu projeví jako nebezpečný krok. Spojeným státům se tím umožní přístup do databází Evropské unie, které obsahují osobní údaje, daňové informace a dokonce i trestní záznamy o cestujících. Členské státy by měly v této věci postupovat obzvlášť opatrně, protože se dotýká záležitostí spadajících do pravomoci Společenství, například Schengenské smlouvy a společné evropské vízové politiky. Z tohoto důvodu zcela odmítám iniciativu České republiky týkající se podepsání dvoustranného memoranda o porozumění se Spojenými státy.

Příkladu České republiky následovaly i další země: memoranda o porozumění již podepsaly také Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko a Malta. Vysvětlení a prohlášení ze strany pana komisaře nepovažuji za uspokojivá. Nedokázal nám totiž odpovědět na otázku, co by se stalo, kdyby se v těchto dohodách, které uvedené země již podepsaly, vyskytly body, které by byly v rozporu s evropským postojem.

Má země, Řecko, je jednou z prvních 15 původních členských států EU. Přestože se na ni vztahuje vízová povinnost, rozhodla se nejít s davem. Protože pokud si, pane komisaři, skutečně myslíme, že každý členský stát může v rámci EU postupovat tak, aby to sloužilo jeho vlastním zájmům, pak zde nemáme žádnou unii.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Vážený pane předsedající, jménem Maďarska a dalších nových členských států musím protestovat proti kritice a obviněním, které zde dnes zazněly. Staré členské státy Evropské unie nechávají nové členské státy bez pomoci. Evropská solidarita nefunguje – ani vůči novým členským státům, ani vůči Řecku. Proto jsou všechna tato kritická vyjádření naprosto nepochopitelná. Jde o jednu konkrétní oblast, v níž solidarita v rámci Evropské unie nefungovala a nefunguje, a je nesmírně důležité, aby se tato otázka již jednou provždy vyřešila. Při jednáních o bezvízovém režimu musíme být schopni rozlišovat mezi pravomocemi členských států a pravomocemi Společenství. Doufáme, že v letošním roce bude Maďarsko spolu s dalšími novými členskými zeměmi konečně moci využívat stejných práv – mezi něž patří například i cestování do Spojených států bez víz –, která využívají staré členské státy. Tato dnešní diskuse ukazuje, že solidarita v rámci Evropské unie nefunguje. Děkuji vám za vaši pozornost.

  Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Vážený pane předsedající, z mého pohledu je zřejmé, že Evropská unie nemá dosud v jednáních se Spojenými státy žádné slovo. Duální přístup je jen důkazem neschopnosti Rady a Komise chránit evropské zájmy a zájmy evropských občanů.

Skutečnost, že členské státy jsou ponechány napospas samostatným dvoustranným jednáním se Spojenými státy, podkopává naši důvěryhodnost a sílu na mezinárodní scéně a může způsobit škodu našim občanům, jejichž údaje mohou být bez demokratické kontroly zpřístupněny.

Domnívám se, že členské státy by měly jednat ve smyslu evropského rámce, a byla bych ráda, kdyby Komise projevila rozhodnost a dokázala našemu americkému partnerovi vysvětlit, že rovná práva a rovné zacházení představují oblasti, o nichž není možno diskutovat.

Elektronický systém cestovních povolení, jehož zavedení se plánuje, by mohl v tomto směru přinést pozitivní vývoj, protože žádosti o vstup budou v rámci tohoto systému přehodnocovány na základě každého jednotlivce, nikoliv na základě země jeho původu. Byl by to první krok směrem k rovnému zacházení.

Evropa bez vnitřních hranic se musí stát skutečností, musíme vytvořit podmínky pro rovné zacházení se všemi evropskými občany bez ohledu na jejich státní příslušnost.

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, nejdůležitější otázka, kterou se v současnosti musíme zabývat, se týká dosažení dohody o vízovém režimu se Spojenými státy, na základě níž budou mít všechny členské státy Evropské unie stejná práva. To je naprosto nejdůležitější otázka. Polsko se v této věci spoléhá na společnou evropskou politiku. Domnívám se, že solidarita všech evropských zemí zastoupených Evropskou komisí je v tomto případě tou nejdůležitější věcí. Doufejme, že na schůzce na nejvyšší úrovni, která se bude konat dne 12. června, nám tento přístup konečně umožní dosáhnout dohody o novém vízovém režimu, který bude všem občanům Evropské unie umožňovat vstup na území Spojených států za stejných podmínek.

Chtěl bych upozornit ještě na jednu věc. Evropská komise musí při tvorbě své politiky v oblasti vízového režimu zabezpečit dodržování základních zásad evropský práv, aby v souvislosti s poskytováním osobních údajů v rámci vízového režimu nedocházelo k porušování Listiny základních práv Evropské unie.

  Libor Rouček (PSE). – (CS) Dámy a pánové, klíčová myšlenka dnešní debaty je rovnost, rovné podmínky, rovné zacházení. V případě víz pro cesty do Spojených států existuje téměr dvacet let po pádu komunismu a čtyři roky po vstupu nových členských zemí ze střední a východní Evropy nerovnost. Tyto nové členské země a Řecko neustále potřebují pro cesty do Spojených států víza. Já myslím, že toto je ostuda, ale není to ostuda Evropské unie, je to ostuda Spojených států. Demokracie, která se takto chová ke svým, jak tvrdí, nejbližším spojencům, jako je Polsko, Česká republika, Maďarsko, jako jsou další země.

Pokud jde o vyjednávání a jeho způsob, já plně souhlasím se svými kolegy, že je potřeba jednat v Evropské unii společně. Jen tak totiž dosáhneme rovnosti, rovnosti mezi členskými zeměmi Evropské unie i mezi Evropskou unií a Spojenými státy navzájem. A to i v takových otázkách, jako je předávání dat, ochrana osobních dat, apod.

  Jan Zahradil (PPE-DE). – (CS) Vážený pane předsedo, já jsem rád, že se ukázalo to, co jsme tady vždycky říkali, tedy že nikdo neporušil žádné smluvní závazky, ani unijní legislativu, ani unijní kompetence, a že bilaterální jednání je možné vedle jednání multilaterálních nebo celoevropských. Já se tady, vážení přátelé, ohrazuji proti obviněné své země České republiky z nedostatku solidarity a ohrazuji se proti jejímu obviňování z nedostatku transparentnosti. Nic takového není pravda. My se přesně řídíme smluvními závazky, komunitárním právem a principem subsidiarity a dodržujeme to tak, jak je zapotřebí, tedy nic víc a nic méně. A velmi bych prosil některé kolegy, aby neudělovali lekce z evropanství, protože Evropané jsme tady všichni stejní, nikdo není větší Evropan, nikdo není menší Evropan.

  Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, vízová politika skutečně tvoří součást společné evropské politiky, proto bych byla skutečně velmi ráda, kdyby se postup Komise v rámci mandátu k jednání, který jí byl udělen, projevil jako účinný. Doufejme, že se jí podaří dosáhnout kvalitní dohody, což by znamenalo náš společný úspěch.

Dosud jsme se však v této otázce nechali velmi snadno rozdělit. Spojené státy rozdělily občany Evropské unie do dvou skupin. Jedna skupina, kterou bychom mohli nazvat nadřazenou, smí vstoupit na území Spojených států bez jakýchkoliv potíží. Druhá skupina je považována za méněcennou a lidé z této skupiny musí pro vstup do Spojených států procházet postupy, které jsou často ponižující.

Chtěla bych vyjádřit svůj hluboký protest proti této situaci. Zároveň bych ráda upozornila na jinou situaci, která je v současné době ve Spojených státech velmi znatelná. Otázka víz je součástí volební kampaně v USA. Není správné, když jeden z kandidátů přislíbí například zrušení víz pro mé krajany, tedy Poláky, aby si tímto příslibem získal sympatie veliké polské menšiny žijící v USA. Této situaci bychom měli zabránit.

  Sarah Ludford (ALDE). – Vážený pane předsedající, zajímalo by mne, zda nám může Rada spolu s Komisí poskytnout záruky, že Evropská unie v rámci probíhajících rozhovorů neumožní přístup ke svým databázím, například ke Schengenskému informačnímu systému nebo vízovému informačnímu systému (VIS). Jakožto zpravodajku pro systém VIS se mi podařilo dosáhnout všeobecného zákazu přenosů informací z databáze VIS do třetích zemí. Ráda bych věděla, zda je tento zákaz v jakémkoliv ohledu ohrožen.

Zadruhé, souhlasí Komise a Rada s tvrzením, že půjdeme-li dále touto slepou uličkou hromadného sledování a shromažďování osobních údajů o všech občanech, z nichž je 99 % úplně nevinných, vytváříme tak nebezpečí, že to odvrátí pozornost od dopadení toho 0,1 % z nich, kteří mohou představovat teroristickou hrozbu, případně mohou být podezřelí ze spáchání organizovaného zločinu?

Italský generální prokurátor pro boj s mafií v současnosti varuje, že zločiny mafie rozšiřují svá chapadla do celé Evropy, protože nedostatečná přeshraniční spolupráce a nedostatek spolupráce mezi systémy trestního soudnictví k tomu vytvářejí příznivé podmínky. Copak není právě tato oblast naší vrcholnou prioritou? Právě proto, že řešení tohoto problému je mnohem složitější, se v tomto směru nic nepodniká.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Díky mandátu, který Evropské komisi v minulém týdnu udělili ministři pro vnitřní věci členských států Unie, má Komise v současnosti vyšší pravomoc k jednání.

Kromě toho máme za sebou několik plodných setkání s americkými představiteli, přičemž posledním z nich bylo setkání trojice ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci mezi Evropskou unií a Spojenými státy, které se uskutečnilo dne 13. března.

Myslím si, že bychom měli co nejvíce trvat na vykonávání tří zásad přijatých na tomto setkání, především na společném cíli, který se týká co nejvčasnějšího zrušení víz.

Přestože jsme v této otázce zaznamenali značný pokrok, počet odmítnutých žádostí o vízum v některých členských státech neustále narůstá.

V Rumunsku tvoří podíl odmítnutých žádostí až 37 % z jejich celkového počtu, což představuje o 10 % více než v minulém roce, a to i přesto, že naše země mezitím vstoupila do Evropské unie.

Tento vývoj nás bohužel ještě více vzdaluje od cílové hranice 10 %, která je potřebná k účasti v programu bezvízového styku.

V současné situaci může tento problém reciprocity ve vízovém režimu mezi Evropskou unií a Spojenými státy vyřešit pouze spojené úsilí všech členských států.

Musíme zajistit, aby do začátku příští schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Spojenými státy byl náš postoj v otázce zrušení víz pro všechny evropské občany jednotný a kategorický a aby byl založen na kvalitně připraveném harmonogramu.

  Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Vážený pane předsedající, úsilí Rady a Komise o dosažení dohody se Spojenými státy, kterou by byla zrušena vízová povinnost pro všechny evropské občany, je chvályhodné. Chvályhodné jsou i přípravné odborné kroky, které jsou v této souvislosti uskutečňovány. Již nyní se však vytvořila mezera mezi vícestrannými jednáními, která se EU chystá zahájit a která si s velkou pravděpodobností vyžádají určitý čas na přípravu, a konkrétními výsledky, jichž některé členské státy dosáhly již nyní díky dvoustranným jednáním se Spojenými státy. Vždyť nám všem jde přece v konečném důsledku o dosažení stejného cíle: zrušení víz při cestování do Spojených států. Problém je v tom, že máme na výběr: můžeme počkat na zahájení vícestranných jednání mezi EU a Spojenými státy a dosáhnout tohoto cíle později, a nebo můžeme se Spojenými státy zahájit dvoustranná jednání a dosáhnout svého cíle mnohem dříve. Nutit členské státy Evropské unie, aby si vybraly méně atraktivní možnost v zájmu falešné solidarity, kterou mnohé členské státy nerespektují ani v jiných, mnohem významnějších otázkách (například energetických), je přinejmenším morálně nesprávné, o to více, že polovina evropských občanů již může výhod bezvízového styku s USA využívat díky dvoustranným jednáním mezi jejich zemí a Spojenými státy, která se uskutečnila v minulosti.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Myslím si, že mezi Evropskou unií a Spojenými státy existuje zvláštní vztah. Většina členských států Unie je rovněž členským státem NATO a společně se podílejí na udržování bezpečnosti v Evropě a v případě potřeby i v jiných zemích, aniž by mezi nimi existovaly nějaké rozdíly v názorech.

V otázce udělování víz pro vstup do Spojených států, která jsou v současnosti založena na nedostatečně jasných a transparentních kritériích, však tyto rozdíly existují. Splnění hlavního kritéria, kterým je méně než 10 % zamítnutých žádostí o udělení víza, závisí výlučně na amerických občanech, nikoliv na občanech žádajících o vízum.

Evropským orgánům se zatím nepodařilo ukončit jednání ve prospěch evropských občanů. Z tohoto důvodu musí každý členský stát hledat jiné, nezávislé metody pro vyřešení této situace.

Kladnou zprávou je skutečnost, že tato jednání probíhají v poslední době intenzivněji a že mohou probíhat současně s jednáními mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Je důležité, aby se tato jednání zabývala kritérii pro udělování víz. Pouze jasná a hlavně transparentní kritéria budou moci poskytnout našim občanům všechny potřebné informace ještě před předložením jejich žádosti.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, zamítnutí žádosti o vízum závisí výlučně na rozhodnutí amerických státních úředníků. Pokud je právo vstupu na území Spojených států podmíněno procentem zamítnutých žádostí o udělení víza, rovná se to v podstatě tomuto zdůvodnění: budeme si dělat, co chceme, na vašem názoru nezáleží, využijeme však tohoto procesu k tomu, abychom vás vystavili ponižujícímu zacházení a postupům a přinutili vás přijmout tento ponižující systém. To je prostě nepřijatelné a dokazuje to, že žádné partnerství neexistuje a že se v podstatě nacházíme v postavení, v němž nemůžeme vůbec nic ovlivnit.

Doufám však, že společným přístupem k tomuto problému a využitím dalších nástrojů z oblasti vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy se podaří nalézt řešení tohoto problému.

  Monika Beňová (PSE). – (SK) Vítáme iniciativu Evropské komise a vnímáme ji jako krok vedoucí ke zrovnoprávnění občanů všech členských států Evropské unie, tedy i těch, kteří budou v květnu v Evropské unii již čtvrtým rokem a navzdory tomu stále podléhají přísné vízové politice ze strany Spojených států amerických.

Vláda Slovenské republiky patří k těm, které vedou dvoustranná jednání se Spojenými státy, ale v upřímném přesvědčení, že tato jednání povedou k rychlejšímu a vstřícnějšímu jednání ze strany Washingtonu.

Byla bych proto velmi ráda, kdyby bylo dvoustranné jednání vlády Slovenské republiky i v evropských kruzích vnímáno jako pozitivní krok, který pouze doplňuje, a nikoli nahrazuje činnost evropských orgánů. Ráda bych také zdůraznila, že zde v žádném případě nejde o nějakou ukřivděnost ze strany našich vlád, ale že nám jde o dodržování základních zásad Společenství a jednou z těchto zásad je i rovnost práv všech občanů.

  Titus Corlăţean (PSE). – (RO) Rumunsko patří mezi členské státy Evropské unie, jejichž občané potřebují ke vstupu na území Spojených států víza.

Na rozdíl od jiných zemí se Rumunsko až dosud vyhýbalo zahájení dvoustranných jednání se Spojenými státy, a to i přesto, že naše partnerství s touto zemí a přítomnost rumunských jednotek v Iráku a Afghánistánu nás opravňuje vyzvat USA k hledání dvoustranných řešení vízové otázky.

Podporuji společný postup členských států Evropské unie a udělení mandátu Evropské komisi k urychlenému vyřešení otázky zrušení víz pro cestování do Spojených států pro všechny evropské občany včetně občanů Rumunska.

Evropská komise musí při těchto jednáních vynaložit skutečné, vytrvalé a účinné úsilí. V opačném případě bude Rumunsko nuceno – vzhledem k tlaku, který vyvíjí rumunské veřejné mínění, které nelze ignorovat – nalézt v určitém okamžiku rychlé řešení prostřednictvím dvoustranných rozhovorů se Spojenými státy, přesně tak jako jiné členské státy Evropské unie, kterým se podařilo úspěšně vyřešit problém amerických víz, tj. bez ohledu na společné stanovisko Bruselu.

Nakonec bych rád sdělil, že lituji nepřítomnosti pana Frattiniho na dnešní diskusi, neboť by měl být povinen bojovat za slušné zacházení s evropskými a rumunskými občany a za svobodu jejich pohybu, a nikoliv podporovat politiku diskriminace rumunských občanů, občanů Společenství, kteří žijí a pracují v Itálii a z nichž většina je řádně začleněna do italské společnosti.

  Dragutin Mate, úřadující předseda Rady. − (SL) Pokusím se podat odpovědi na některé problémy a otázky, které zde dnes byly nejvíce slyšet. Nejprve bych rád řekl, že je nesmírně důležité, že se na posledním zasedání Rady, které se konalo dne 18. dubna, podařilo dosáhnout konsenzu a Komisi byl udělen mandát k zahájení jednání. Je to skutečně nesmírně důležité, neboť nám to umožňuje postupovat v souladu s myšlenkou, která zde dnes byla opakovaně zdůrazňována, tj. aby měli všichni evropští občané stejná práva a samozřejmě také stejné povinnosti.

Dříve než se dotknu konkrétních otázek, které zde dnes zazněly, rád bych sdělil, že již od samotného počátku jednání – právě tak, jak dnes již připomněl jeden z pánů poslanců – jsme nebyli ochotni přistoupit na strategii, která byla Evropě svým způsobem vnucována. Možná také vzhledem k počátečnímu tlaku během vytváření této strategie jsme jí dokázali odolat. Uzavřeli jsme dohody, nalezli jsme řešení tohoto problému, podařilo se nám do budoucna dosáhnout duálního systému spolupráce a těmito kroky jsme určitým způsobem Spojeným státům i členským státům Unie objasnili, jak bychom mohli spolupracovat a kde se nacházejí naše hranice přípustnosti.

Rád bych se zmínil především o otázkách týkajících se otisků prstů a problému, který v této souvislosti někteří z vás – jako poslanci Evropského parlamentu, ale především jako občané Evropské unie – pociťují. Je velmi důležité, abychom nezaměňovali systém ESTA se systémem PNR. Systém PNR zůstane beze změn, přesně v téže podobě, v jaké se nachází nyní, v téže podobě, v jaké byl přijat a schválen. Nevztahuje se tedy na něj odebírání otisků prstů v cestovních kancelářích nebo kdekoliv jinde. Tato záležitost je pevně dána a nemůže se stát předmětem žádných diskusí nebo změn. Domnívám se, že je to velmi důležité.

Pokud jde o otázku ochrany údajů a činnosti skupiny uznávaných odborníků, musím říci, že od té doby, co stojím v čele Rady ministrů a předsedám Radě, bylo mé jednání ve spojení s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vždy naprosto transparentní. Příslušným výborům jsem v souvislosti s touto otázkou doručil dvě zprávy a dnes jsem před tímto Parlamentem přednesl informace o současném dění.

Myslím si, že v první etapě jsme jednali v souladu se zásadou, která káže, abychom nejdříve určili oblasti, v nichž existují problémy, tedy společné problémy, a také oblasti, v nichž existují společné zásady, jsou-li takové, a oblasti, v nichž žádné společné zásady neexistují. Na tomto základě pak budeme moci pokračovat v dalších aktivitách. Další aktivity a jednání začnou v roce 2009, přičemž je velmi důležité, aby na těchto jednáních, za předpokladu, že se skutečně uskuteční, vystupovaly Evropský parlament, Rada i Komise jednotně. Je to jediný způsob, který nám umožní zabezpečit dostatečně silný vliv na dosažení dohody. Myslím, že i Evropský parlament rozhodl, že dosažení této dohody je pro nás nesmírně důležité, protože to přinese zastřešující dohodu o ochraně údajů, tak, abychom vždy, když budeme jednat o nějaké nové dohodě, nemuseli tuto otázku znovu a znovu otevírat. A právě to je naším cílem. Nebyla to jen tak nějaká jednání spojená s dosažením dohody. Prozkoumali jsme určité zásady. Na tomto základě budeme pracovat, přičemž již nyní víme, že dvanáct zásad je prakticky identických. Až tato jednání začnou, pak se samozřejmě zásada, která nebude identická, stane předmětem jednání. Doufám, že tato jednání skončí úspěchem.

Chtěl bych se také zmínit o spolupráci mezi členskými státy, Komisí a předsednictvím v otázkách memorand, dalších rozhovorů a prováděcích programů. Je nutno zcela jasně říci, že memoranda nejsou dohodami. Memoranda o porozumění jsou vyjádřením politické vůle země stát se zemí, v níž platí bezvízový styk. Tyto dokumenty neobsahují žádné prvky, které by jim dávaly status mezinárodní dohody.

Pokud jde o další rozhovory a prováděcí dohody a/nebo prováděcí pravidla, v této oblasti máme s členskými státy velmi intenzivní vztahy. Před několika dny jsem vedl například velmi otevřený rozhovor s Janem Langerem z České republiky o těchto rozhovorech a o jejich vývoji. V tomto okamžiku dosud neexistují žádné písemné dokumenty týkající se těchto rozhovorů a prováděcích pravidel, které by Spojené státy odevzdaly členským státům.

Podle mého názoru je nejdůležitější, aby byla práce členských států, Komise a předsednictví i nadále transparentní. Jedině v rámci tohoto trojúhelníku, a v některých oblastech samozřejmě také ve spolupráci s Evropským parlamentem, lze nalézt vhodný způsob řešení této otázky. Myslím si však, že bychom měli poskytnout prostor také panu komisaři, místopředsedovi Komise, aby nám mohl dát odpovědi na některé otázky, které spadají do pravomoci Komise.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, musíme napravit tuto nespravedlivou situaci. Není přípustné, aby existovaly dvě skupiny evropských občanů: skupina, která potřebuje víza, a skupina, která je nepotřebuje. Domnívám se, že tento názor všichni sdílíme.

Zadruhé, já osobně věřím v sílu jednoty při jednáních. Evropa je mnohem silnější, hovoří-li jedním hlasem, projevují-li všichni její členové solidaritu. Jak pan Mate určitě ví, dovolil jsem si upozornit – v souvislosti s jiným tématem, tématem dohody o otevřeném nebi, které dnešnímu tématu není příliš podobné – na to, že právě díky tomu, že Komise dostala v určité konkrétní době mandát, se nám podařilo uzavřít první etapu dohody o otevřeném nebi.

V tomto případě však také věřím v sílu jednoty při jednáních, přičemž musím říci, že společně s panem Matem budeme pracovat skutečně tvrdě a s rozhodností.

Rád bych ještě dodal, že Komise v minulosti vždy vytvářela vzájemné dohody s množstvím nečlenských zemí. Tyto dohody nám umožnily dosáhnout pozitivních výsledků ve vztazích s Kanadou, Austrálií a dalšími zeměmi. Neexistuje tedy žádný důvod, proč by se nám nemělo podařit tuto diskriminaci zastavit.

Již v uterý a ve středu přijedou zástupci Komise do Washingtonu, aby tam zahájili formální jednání. Jinými slovy, dokazuje to naše odhodlání získaný mandát plně využít. To je z mé strany k prvnímu bodu vše.

Nyní bych rád odpověděl na otázky týkající se prováděcích dohod, které položil především pan Deprez. Přesně jak řekl před chvílí pan Mate, v současnosti dosud nemáme prováděcí dohody a z tohoto důvodu je velmi těžké je hodnotit. Později však budeme samozřejmě povinni tyto dohody pozorně přezkoumat ve vztahu k ustanovením práva Společenství. Chtěl bych dodat, že v našich jednáních se Spojenými státy budeme postupovat transparentně, především ve vztahu k Parlamentu. Totéž však musí platit i pro členské státy. Nechci tím nikoho, ani žádný členský stát, obvinit, ale platí, že členský stát, který vede dvoustranná jednání, musí také dodržovat zásadu transparentnosti. Chceme-li být produktivní, musíme si navzájem důvěřovat. To bych rád skutečně zdůraznil.

Samozřejmě, pokud se v prováděcích dohodách objeví v budoucnu věci, které nebudou z hlediska práva Společenství přijatelné, dohodneme se na krocích, které je nutno podniknout. Určitě však budeme jednat.

Zatřetí, někteří z vás položili otázku týkající se ochrany údajů. Rád bych upozornil na to, že výměnu informací v rámci PNR upravuje dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy z roku 2007. Ustanovení této dohody jsou pro nás v této chvíli závazná a neexistuje tedy žádný důvod k tomu, abychom museli strpět jakékoliv zastrašování ze strany našich amerických přátel. V souvislosti s tímto tématem jsem si všiml rovněž poznámky pana Depreze, že by bylo nepochybně užitečné zřídit v rámci obecné transatlantické dohody nezávislý orgán pro monitorování ochrany údajů.

To jsou tedy některá vysvětlení, mohu vás však ujistit o tom, že Parlament bude pravidelně informován o pokroku dosaženém v našich jednáních a že naše síla bude pramenit z úplné meziinstitucionální dohody, která vyšle směrem k našim americkým přátelům signál, že Evropská unie požaduje rovné zacházení se všemi svými občany a bude se jej dožadovat s nezlomným odhodláním.

(potlesk)

  Předsedající . − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat během květnové schůze ve Štrasburku.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Vítám prohlášení předsednictví o rovném zacházení se všemi občany Evropské unie. Nastal čas, aby byl Komisi udělen poslanecký mandát k dosažení komplexní dohody o programu bezvízového styku mezi EU a USA. Cílem je v co nejkratší době zajistit bezvízové cestování všem občanům Evropské unie bez výjimky. Očekáváme rovněž, že Komise bude během těchto jednání dodržovat nejvyšší možnou transparentnost. V tomto okamžiku neexistuje podle našeho názoru žádný důvod, proč by měly USA naléhat na poskytování dodatečných údajů. Je také důležité, aby mohli občané k zasílání svých osobních údajů a žádostí o udělení víz využívat elektronických prostředků.

Někteří z mých kolegů projevili dnes své podráždění nad kroky některých členských států, vedoucími k urychlenému dosažení dohody o bezvízovém styku s orgány Spojených států prostřednictvím dvoustranných konzultací. Tyto kroky nejsou však příčinou rozdělení EU. Nezapomínejme na to, že prakticky všechny starší členské státy mají v současnosti s USA podepsánu dohodu o bezvízovém styku a prakticky všechny nové členské státy tuto dohodu nemají.

Memoranda o porozumění, která tyto členské státy podepsaly, je nutno vnímat jako projev politické vůle na cestě k bezvízovému režimu. Určitě se nejedná o žádné separatistické dohody.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:25 a pokračovalo v 11:30.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
Místopředseda