Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0166/2008) pana Ioannise Gklavakise, za Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu (KOM(2007)0701 – C6-0447/2007 – 2007/0242(CNS)).
Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, než se dostanu k obsahu zprávy, chtěla bych poděkovat panu zpravodaji Gklavakisovi a členům výboru pro zemědělství za velmi dobrou práci, kterou věnovali tomuto velice citlivému problému reformy týkající se bavlny.
Jak víte, Soudní dvůr v roce 2006 prohlásil reformu odvětví bavlny, kterou jsme ujednali v roce 2004, za neplatnou, přičemž rozhodl, že porušuje zásadu proporcionality. Soud také rozhodl, že by měl být v přiměřené lhůtě přijat nový režim. Komise proto na rozhodnutí okamžitě reagovala zadáním několika studií, zahájením podrobného postupu konzultací a provedením posouzení dopadu.
Na základě toho Komise navrhuje nadále vázat 35 % podpory, díky čemuž se zachová výroba bavlny a dodrží se řecká, portugalská a španělská smlouva o přistoupení. Zároveň se oddělí 65 % podpory v souladu s reformním procesem SZP a závazky Evropské unie vůči zahraničním partnerům, konkrétně rozvojovým zemím.
V těchto souvislostech velmi vítám podporu 35% podílu vázané podpory ve zprávě jako vyrovnaný krok kupředu. Vaše zpráva správně upozorňuje na proces restrukturalizace, jímž odvětví bavlny Evropské unie prochází. Chápu potřeby tohoto odvětví, a proto jsem v souvislosti s pozměňovacími návrhy, v nichž se navrhuje podpora tohoto procesu, například prostřednictvím snížení vnitrostátní základny, a tudíž zvýšení vázané podpory na hektar, optimistická. V tomto bodě považuji vaše návrhy za velmi rozumné.
Žádáte však také vyšší podporu na hektar v případě, kdy je plocha osetá bavlnou na vnitrostátní úrovni menší než stanovená plocha, a to je problematické. Musím říci, že se jedná o proticyklický systém, kvůli němuž by podpora v rámci evropského odvětví bavlny znamenala větší narušení trhu a byla by v naprostém rozporu s naším mandátem spojeným s mnohostranným obchodním jednáním v rámci kola rozvojového jednání v Dohá.
Mohu podporovat pozměňovací návrhy spojené s vnitrostátním balíčkem. Zvláště vítám opatření zaměřené na restrukturalizaci vyzrňovacího odvětví a na zlepšení kvality výroby. Všechna restrukturalizační opatření by však měla být slučitelná s green box WTO a neměla by přesahovat opatření, která již máme zavedena v rámci politiky rozvoje venkova.
A zřejmě není překvapivé, že jsem proti převodu podpory bavlnářských regionů ze druhého pilíře do prvního. Domnívám se, že je jasné – a měla jsem několik příležitostí toto stanovisko zde v Parlamentu vyjádřit – že je třeba, abychom podpořili naši politiku rozvoje venkova. Chtěla bych poukázat na to, že v bavlnářských regionech Španělska a Řecka jsou programy rozvoje venkova skutečně účinně využívány, například co se týče různých agroenvironmentálních plánů.
Těším se v souvislosti s tímto velmi důležitým problémem na plodnou diskusi.
Ioannis Gklavakis, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, paní komisařku jsem pozorně vyslechl.
V EU jsou čtyři země, které pěstují bavlnu: Řecko, Španělsko, Bulharsko a ve velmi malé míře také Portugalsko. Když jsem začal s touto zprávou, úzce jsem spolupracoval s celou řadou lidí, dostával jsem doporučení a účastnil jsem se diskusí, a tak mohu říci, že se jedná o výsledek dlouhé rozsáhlé spolupráce.
Pracoval jsem se členy svého výboru, jimž chci poděkovat, se španělskými zástupci odvětví výroby bavlny a vyzrňovacího odvětví a také samozřejmě se svými řeckými krajany.
Chtěl bych poukázat na to, že zprávu schválil výbor pro zemědělství 28 hlasy pro, 6 bylo proti. To dokládá vysokou míru přijetí.
Dovolte mi, abych se stručně zmínil o návrhu k podpoře bavlny z roku 2004. Evropský soudní dvůr jej prohlásil za neplatný. Požadovaly se v něm 35% vázané platby a 65% oddělené. V dalších letech pak pěstování bavlny zaznamenávalo pokles a nakonec došlo k 50% snížení ve Španělsku a 20% v Řecku.
Bavlnářské podniky se ve Španělsku zmenšily o 25 % a v Řecku o 11 %.
Cílem této zprávy je to, aby se v Evropě nadále pěstovala bavlna: na celou EU připadají pouhá 2 % světové produkce. Proto jsme se shodli na tom, že podpora vyčleněná pro členské státy, jež pěstují bavlnu, bude zachována v plné míře.
Abychom zabránili riziku, že pěstování bavlny bude upadat nebo se stane nehospodárným, požadujeme samozřejmě malé zvýšení podpory na hektar a jsem potěšen, že tento návrh přijímáte. Nutným důsledkem je to, že vzhledem k tomu, že celková částka zůstane stejná, obdělávaná plocha se zmenší. Samozřejmě se nepředpokládají žádné problémy v případě, kdyby členský stát chtěl zvětšit obdělávanou plochu dle svých představ bez vymezení horního limitu.
Poměr mezi vázanou a oddělenou podporou zůstává na hodnotách 35 % – 65 %. Žádáme však, aby členské státy mohly změnit svůj podíl vázané podpory, budou-li si to přát, avšak tento podíl nesmí být nižší než dolní 35% hranice.
Chtěl bych říci, že jedna věc by měla být jasná. Nová plocha půdy nebude představovat stanovenou horní mez a nebudou ukládány tresty za její překročení, jako tomu bylo dříve. Naopak se jedná o způsob, jak zaručit tomuto odvětví stávající celkovou podporu. Skutečně věříme, že navrhované zvýšení podpory bude výraznou pobídkou k tomu, aby se zachovalo pěstování této plodiny.
Rovněž navrhujeme, aby byl vytvořen vnitrostátní balíček ve výši 1 % dotovaný odvodem z vázané podpory, z nevyužitých přidělených částek, a z 22 milionů EUR převedených do druhého pilíře.
Čeho bude vnitrostátním balíčkem dosaženo? Zaprvé, má náročné cíle: například se bude poskytovat podpora výzkumu nových druhů, které vyžadují méně vody a pesticidů, což bude velmi prospěšné pro životní prostředí. Zadruhé, kvalita vyráběné bavlny se zvětší a zmodernizuje se vyzrňovací odvětví.
Návrh zprávy je v souladu s potřebami pěstitelů bavlny v členských státech a zároveň i s cíli EU. Je zaměřen na současné financování a zároveň se jím zavádí opatření spojená s životním prostředím, jež jsou pro EU nezbytná.
Dovolte mi, abych se na závěr zmínil o vynikající spolupráci a podpoře, kterou mi při sepisování zprávy poskytovali všichni kolegové poslanci a díky níž jsme do ní mohli vnést nové myšlenky a doporučení.
Jsem přesvědčen o tom, že díky zavedení tohoto nového plánu bude zachováno vzkvétající odvětví výroby bavlny v EU i životaschopné vyzrňovací odvětví.
Na závěr bych chtěl znovu poděkovat Komisi za konstruktivní způsob, jakým reagovala na potřeby zemí vyrábějících bavlnu. Nakonec jsme dosáhli výsledku a budeme moci Radu orientovat správným směrem.
Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedající, je překvapivé, že reakcí Evropské komise na rozsudek Soudního dvora byl nový návrh pozměňující plán podpory bavlny, jenž je téměř totožný jako ten předchozí, až na to, že se podpora vztahuje na sklizenou bavlnu.
Vzhledem k tomu všemu vřele vítáme vynikající zprávu, kterou navrhl pan Gklavakis a jež poukazuje na hlavní problémy spojené s výrobním a zpracovatelským odvětvím.
Zaprvé, návrh Komise týkající se zachování 35% vázané podpory je, jak se v posledních letech promítlo ve snížení výroby v takové zemi jako Španělsko, zcela nepřiměřený; proto se domníváme, že řešení obsažené ve zprávě spočívající v ponechání maximální hranice na subsidiaritě je velice vhodné.
Pan Gklavakis uvedl několik údajů a já vám mohu, paní komisařko, říci, že Andalusie, která je hlavním regionem výroby bavlny v mé zemi, přišla v posledních třech letech o 65 % výroby.
Rovněž, navzdory tomu, co jste, paní komisařko řekla, a mrzí mě, že vám musím odporovat, se domnívám, že pozměňovací návrh 17, jejž jsem sám předložil a jenž byl do zprávy zahrnut, je velmi pozitivní, neboť se v něm správně uvádí, že podpora výrobců se může zvýšit, je-li obdělávaná plocha menší než základní plocha pro výrobu, což dle mého názoru odvětví prospěje, bude zachována finanční neutralita a v důsledku se plně využijí prostředky a samozřejmě tím odvětví získá velkou pružnost.
Na závěr bych, paní komisařko, chtěl v souvislosti s vyzrňovacím odvětvím zdůraznit, že dle mého názoru bylo v reformě z roku 2004 velmi opominuto, že jeho restrukturalizace je nepopiratelný fakt a že je nezbytné vytvořit restrukturalizační fond, jak je zmíněno ve zprávě pana Gklavakise.
Kromě toho si skutečně myslím, že pozměňovací návrh 39, který jsme předložili jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, skutečně pomůže k tomu, že se prostřednictvím článku 69 poskytnou větší dotace zpracujícímu odvětví.
Na závěr bych, pane předsedající, chtěl vyjádřit své odmítnutí dohody uzavřené v tomto týdnu zvláštním výborem pro zemědělství, protože si myslím, že stále nepředstavuje přiměřenou reakci na problémy tohoto odvětví, a především na problémy vyzrňovacího odvětví; musím vám říci, že jsem dnes obdržel zprávu španělského vyzrňovacího odvětví, v níž se uvádí, že pokud Rada tento návrh nepozmění, bude v důsledku ukončena činnost 27 vyzrňovacích podniků.
Doufám, že Rada to vše změní, a děkuji paní komisařce, že tu s námi je.
María Isabel Salinas García, jménem skupiny PSE.
– (ES) Pane předsedající, paní komisařko, ráda bych se také připojila k dle mého názoru zaslouženým blahopřáním panu zpravodaji a děkuji mu za to, že byl vždy dostupný a spolupracoval, zejména co se týče jeho uskutečněných setkání se všemi výrobci v mém regionu, Andalusii.
Chtěla bych žíci, že se zabýváme novou reformou odvětví bavlny, protože moje země, Španělsko, a zejména můj region, Andalusie, se odvolaly proti předchozí reformě u Soudního dvora, a chtěla bych poukázat na to, že to je poprvé, kdy byla reforma Komise zamítnuta.
Je překvapivé, jak bylo řečeno, že Komise v reakci na tuto situaci nevysvětlitelně předložila návrh podobný tomu předchozímu, zatímco postoj Španělska se samozřejmě nezměnil. Španělští pěstitelé bavlny chtějí – my chceme – aby se bavlna nadále pěstovala. Byly zde již zmíněny závažné škody, které zasáhly můj region.
Abychom toho dosáhli, potřebujeme reformu odlišnou od té předchozí, jež nám umožní i nadále pěstovat. Proto si myslím, že zpráva pana Gklavakise je vhodná a je řešením, které by mělo být bráno v potaz.
Ve zprávě se navrhují rozpětí míry vázanosti rozsáhlejší podpory a větší subsidiarity pro členské státy. Mám za to, že zpravodaj pochopil odlišný stav řeckého a španělského odvětví. Proto si myslím, že díky řešení navrhovanému ve zprávě pana Gklavakise by mohlo odvětví pěstování bavlny ve dvou hlavních zemích výroby bavlny pokračovat.
Je také jasné, že je zde třeba plán restrukturalizace odvětví. Minule, kdy o to Parlament žádal, to Komise nevzala v potaz.
Odvětví zvažuje náhradu způsobených škod, jež jsou vyčíslitelné, a bylo by vhodné to zohlednit.
Je také důležité podpořit pozměňovací návrh socialistické skupiny v Evropském parlamentu, v němž se požaduje přechodné období k přizpůsobení nové situaci. Nejedná se zde o zachování stávající situace, neboť je neudržitelná. Ráda bych vám připomněla, že se nejedná o společnou organizaci trhu. Je třeba dospět k dohodě, která nám umožní i nadále pěstovat bavlnu v Evropské unii.
Přestože stále bohužel nemáme zavedeno spolurozhodování, doufám, že při této příležitosti bude provedená práce a stanovisko Parlamentu zohledněno. Bude-li tomu jinak a v návaznosti na zprávy, jež přicházejí z Rady, Španělsko nevylučuje, že v případě, kdy nebude stanovisko Parlamentu zohledněno, požádá o přezkum rozsudku.
Diamanto Manolakou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, odvětví bavlny v EU vykazuje 70% schodek. Toto odvětví by proto mělo mít větší podporu. Díky tomu by se také rozvíjelo celé odvětví, od pěstování bavlny po výrobu látek a oděvů. Namísto toho s kvótami a poplatky za spoluodpovědnost klesá výroba, příjmy ze zemědělství a počet pracovních míst.
Od minulé reformy SZP byly důsledky tohoto poklesu citelnější, vzhledem k zavedení částečného oddělení z objemu výroby v 65% míře. V Řecku je rok po zavedení nové společné organizace trhu (SOT) s bavlnou výroba o 20 % nižší a ve Španělsku je tento pokles více než 50%.
V Řecku skončilo 11 % malých a středních zemědělských pozemků, ve Španělsku je to 25 %. Velký počet vyzrňovacích podniků není životaschopný a je na pokraji zavření a lidé zde přišli o mnoho pracovních míst. Se zvýšením výrobních nákladů měla být zvýšena i podpora, která se však namísto toho snížila.
Navzdory konstruktivním návrhům, které doporučení pana Gklavakise obsahuje, toto doporučení daný problém neřeší; přijímá se jím návrh Komise. Nesouhlasíme se snížením kvóty v Řecku ke zvýšení vázané podpory na hektar. Kvůli tomu zaniknou ještě další malí a střední pěstitelé bavlny. Nikdo jiný se nemůže spoléhat na nalezení konečného řešení jejich problémů.
Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, pokaždé, kdy diskutujeme v této sněmovně o zemědělské politice EU, racionálním občanům je vždy připomínáno, jak nevhodná pořád je, navzdory jistým zlepšením, k nimž v posledních letech došlo. Setkáváme se s neustálými žádostmi zájmových skupin o trvalou ochranu proti zahraniční konkurenci. Tento režim je v platnosti již tak dlouho, že narušil dokonce i způsob, jakým o těchto otázkách přemýšlíme a hovoříme. Proto je zpravodaj schopen s kamennou tváří říci následující: „Je důležité, aby odvětví produkce bavlny ve Společenství i nadále prosperovalo a zároveň zachovat dostatečnou úroveň produkce zajišťující rentabilitu odvětví vyzrňování bavlny, které poskytuje 3 200 pracovních míst v Řecku a 920 ve Španělsku.“
Pokud bychom uplatňovali tutéž argumentaci i v jiných oblastech, byla by Evropa na cestě ke krachu. Skutečnost je taková, že Španělsko je velmi úspěšná průmyslová země s pracovní silou čítající přibližně 20 milionů lidí. Taková země nemůže mít potíže se směrováním 920 lidí z odvětví vyzrňování bavlny do jiných produktivnějších činností. Zpravodaj rovněž neváhá používat fráze jako „Zachování prosperujícího odvětví zemědělství ve Společenství, kterým je pěstování bavlny, je naprosto zásadní“. To je krajní příklad vzájemné negace. Selský rozum nám říká, že prosperuje-li výroba bavlny, nevyžaduje žádnou podporu. Smutná pravda je taková, že výroba bavlny v EU není výnosná, a proto by měla být ukončena. Takové přizpůsobení by mohlo být obtížné a vyžadovalo by státní podporu, ale podpora by se měla uplatnit na změnu, nikoli na ochranu výroby, jež probíhá očividně lépe v jiných zemích mimo EU.
Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Pane předsedající, dovolte, abych nejprve blahopřála panu zpravodaji k jeho práci, ale i stínovým zpravodajům, kteří se zpravodajem spolupracovali na sestavení této zprávy.
Zpráva, o níž zde dnes hovoříme, bohužel vznikla kvůli tlaku rozhodnutí Evropského soudního dvora spíše než v důsledku politického přání spojeného se zajištěním dlouhodobého a stabilního plánu pro odvětví bavlny do roku 2013 nebo s dosažením reformy související s podmínkami a předpisy WTO a SZP.
Je obtížné přijmout, že způsobilá půda v Řecku bude zmenšena z loňských 340 000 obdělávaných hektarů na 270 000 hektarů. Ze zmenšení plochy vyplyne další omezení podpory. Rovněž je obtížné přijmout, že vyzrňovací podniky budou podporovány v rámci prvního pilíře. Mohli bychom podporovat zlepšení kvality, ale nikoli v souvislosti s opatřeními obsaženými ve druhém pilíři.
Přirozeně bychom měli upřednostňovat stabilitu tak, aby oddělená i vázaná podpora a rozvoj venkova spadaly do prvního pilíře a aby spadaly do vnitrostátního balíčku, jak je o tom pojednáno v příloze VIII nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, na základě něhož by členské státy mohly jednat v prosazování tohoto nařízení pružně.
Na závěr bych chtěl zvláště blahopřát španělské vládě, že problém bavlny předložila Evropskému soudnímu dvoru, stejně jako to měla udělat řecká vláda v případě tabáku.
Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, mohli byste ve své brzké odpovědi objasnit, pokud hovoříme o číslech 65 a 35, že 65 % není vypuštěno, ale že tyto peníze obdrží podniky? Jestliže se, podle tohoto 35% rozdělení, již nebude pěstovat další bavlna, vyplatí se více vzít jen 65 % a pěstovat něco jiného nebo dokonce nepěstovat vůbec nic, protože 35 % nestačí na to, aby se jimi pokryly výrobní náklady takovým způsobem, že bavlna bude přijímána za ceny, jež platí odvětví.
Jedná-li se o pracovní místa ve zpracovatelské oblasti, nelze popírat, že by bylo nezbytné znovu jednat s odvětvím, zda je schopné platit pěstitelům za tuto bavlnu odpovídající ceny, aby se pěstování bavlny vyplatilo.
Samozřejmě je důležité, aby daných oddělených 65 % bylo nadále výrobcům vypláceno, ať už pěstují, či nikoli. Takový je systém oddělené podpory. Zdá se mi, že to bylo v předešlých projevech poněkud zmatené.
Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, pozorně jsem si vyslechla různé obavy a různé myšlenky, které poslanci přednesli. Domnívám se, že si nejsme tak vzdáleni, a jsem si jistá, že na konci dne bude možné dospět k přijatelnému kompromisu.
Myslím si, že bychom měli mít na paměti, že když Soudní dvůr zrušil reformu bavlny, v žádném případě nezpochybnil část spojenou s vázanou/oddělenou podporou, tedy 35/65. Důvodem tohoto postoje Soudního dvora byla skutečnost, že dospěl k závěru, že potřebujeme provést podrobnější hodnocení dopadu. Právě to jsme v současné době dělali. To však neznamená, že jsme přišli na nějaký důvod ke změně části o vázané/oddělené podpoře, a pokud zemědělci přestanou bavlnu vyrábět, samozřejmě nebudou oddělenou část uplatňovat. Mohou pokračovat s vlastními penězi, přestože už nebudou v budoucnu vyrábět žádnou bavlnu.
Domnívám se, že bychom mohli skončit v situaci, protože mám za to, že některé obtíže, s nimiž se toto odvětví potýká, mají ve skutečnosti své kořeny před reformou bavlny z roku 2004. Doufám však, že výsledkem této reformy bude to, že budeme mít odvětví bavlny. Pravděpodobně bude spojeno s vývojem, který jsme zaznamenali – bude menší, ale já doufám, že bude zároveň konkurenceschopnější.
Domnívám se, že lze udělat dost – o tom se zmínila paní Batzeliová – pro to, abychom zlepšili kvalitu produkce. Tím přispíváme k přidané hodnotě výrobku s označením původu. V tomto bodě by měly, myslím, členské státy vyrábějící bavlnu této možnosti využít a dosáhnout tak lepších cen svých výrobků, abychom si mohli v Evropské unii zachovat prosperující konkurenceschopné odvětví bavlny.
Ioannis Gklavakis, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, chápu to tak, že se všichni shodneme na tom, že musí pěstování bavlny v EU pokračovat. Jak bychom také nemohli? EU má v odvětví bavlny 70% schodek. Bude-li odvětví výroby bavlny nadále na všech úrovních upadat, bude mít EU nedostatek ve všech ohledech.
V EU pěstujeme pouhá 2 % světové produkce, která si musíme za každou cenu chránit. Nezapomínejme, že bavlna představuje pouhých 0,15 % zemědělské výroby EU. V této zprávě jde navíc o zvláštní úsilí; významné je to, že v zemích pěstujících bavlnu, které jsem navštívil, mě samotní výrobci ujišťovali, že velmi chtějí vyrábět kvalitní bavlnu.
Veškeré předložené návrhy by měly přispívat k výrazným úspěchům. Musím však znovu zdůraznit to, co si myslím, že nebylo pochopeno. Plocha půdy byla zmenšena, aby se zvýšily dotace, a celková částka dotací jednotlivým zemím byla zachována. Není zakázáno zvětšit obdělávanou půdu, přestože by to bylo samozřejmě za cenu snížení dotací na hektar.
Tak jsme se v případě Řecka posunuli ze 370 000 hektarů s dotací 594 EUR na hektar na 270 000 hektarů se 750 EUR; budeme-li však obdělávat více než 270 000 hektarů a zvolíme si 370 000 hektarů, k čemuž máme naprosté právo, nikdo už nám nebude říkat jako dříve, že je zde horní hranice nebo nějaký trest. To znamená, že zde v podstatě není žádný zákaz.
(Poznámka ze zasedací místnosti)
Oslovte prosím sněmovnu a vysvětlete to. Buďte tak laskav a zprávu si prosím přečtěte a uvidíte, že je to naprostá pravda, protože překročíme-li 270 000 hektarů, obdržíme místo 750 EUR menší částku. Sám se o tom prosím ve zprávě přesvědčte.