Ústní vysvětlení hlasování

Usnesení – Posilnění kapacit Evropské unie v oblasti reakce na katastrofy (B6-0303/2008)

  Oldřich Vlasák (PPE-DE). - (CS) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mně, abych vysvětlil své hlasování k rezoluci Evropského parlamentu o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy. Rozhodně nastoupený směr solidarity a vzájemné pomoci je správný a potřebný. Je potřeba navázat konkrétními kroky na Barnierovu zprávu a sdělení Komise je v tomto ohledu cestou kupředu. Je totiž nesporně zapotřebí, aby docházelo k zajištění kompatibility a posilovala se spolupráce záchranných složek různých úrovní na hranicích našich států. Rezoluci jsem bohužel nemohl podpořit, protože nedošlo k přijetí našeho ústního pozměňovacího návrhu, a tím zavádíme požadavek na vytvoření právně závazných nástrojů, které budou zasahovat do národních programů, politik a zákonů a dojde i k narušení prvku solidarity. Jsem totiž přesvědčen, že vyšší ochranu našich zájmů před dopady katastrof zajistíme podporou záchranářů našich členských zemí, jejich koordinací a investicemi do vybavení, nikoliv novými zákony, které vnesou do celého procesu pouze další prvky byrokracie.

Usnesení – 1 červenec 2008, čtyřicáté výročí celní unie (B6-0297/2008)

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Celní unie zastává od roku 1968 klíčovou roli při zachovávání a rozvíjení jednotného trhu. 40 let trvání celní unie přineslo EU výrazné úspěchy a výhody nejen pro podniky, ale i občanům Evropské unie.

Vítám a hlasovala jsem pro usnesení, které předložila Arlene McCarthyová jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele o 40. výročí celní unie.

Celní unie vzhledem na globalizaci a technologický pokrok čelí výzvám jako falšování výrobků, zvýšený dovoz nebezpečného zboží, potřeba elektronizace celních postupů. Jen vzájemná spolupráce celních úřadů a úřadů dohledu nad trhem na mezinárodní úrovni dokáže zabránit vstupu nebezpečných a falšovaných výrobků na evropský trh, a tím zaručit lepší ochranu spotřebitele. Přesvědčila jsem se o tom na návštěvě ústředních celních orgánů a celních správ v Praze, v Antverpách a ve Washingtonu, ale i v Pekingu a v Šanghaji.

Toto jubileum nám dává prostor poděkovat celním úředníkům za jejich náročnou, mnohokrát i nebezpečnou práci a vyjádřit uznání za jejich úspěchy v boji proti nebezpečným výrobkům a falšování produktů a pirátství.

  Daniel Hannan (NI). - Vážená paní předsedající, 40. výročí je vhodnou příležitostí na vysvětlení nedorozumění existujícího v naší zemi, pravděpodobně od té doby, kdy naše země hlasovaly za připojení se k tomu, co považovaly za společný trh před asi 35 lety – toto nedorozumění se týká rozdílu mezi oblastí volného obchodu a celní unií.

Myslím, že většina Britů rozuměla pod pojmem společný trh to, že bude existovat vzájemné uznávání produktů, to znamená, že pokud můžete prodávat výrobky v Británii, můžete je stejně prodávat i v Německu, Francii, Španělsku a podobně.

Ale místo toho máme jen standardizaci. Od některých produktů se vyžaduje, aby obsahovaly určité složky, aby neměly menší množství jako x a větší než y, a dokonce, i když tento výrobek nebyl původně určený na vyvážení a nikdy neprojde přes hranice, může se stát, že jeho prodej bude omezený a zakázaný ve vlastní zemi. To se často stává jen z důvodu konkurence někde v EU – ani ne tak často  ve Spojeném království – která splňuje všechny předpisy, a využívá mechanizmus Evropské unie, aby postoupila své náklady na konkurenci.

Považuji za hanbu, že jsme ztratili původní myšlenku svobodného oběhu zboží a služeb ve prospěch harmonizace, která snižuje výběr spotřebitele.

  Syed Kamall (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, je úžasné vidět vás v předsednickém křesle.

Když mám projev ve svém volebním obvodě v Londýně – pro ty z vás, kteří slyšeli o Londýně, nejúžasnějším městě na světě, hlavním městě nejúžasnější země na světě – moji voliči často poukazují na to, že v roce 1973 si mysleli, že se připojujeme k celní unii. Tehdy jsem jim řekl: „Nerozumíte povaze dravce? Nerozumíte povaze evropského projektu? Všechno je to jen o další politické a hospodářské integraci.“

Ve skutečnosti se během mého prvního týdne v Parlamentu lídr mé skupiny Hans-Gert Pöttering postavil a řekl: „Nic se nesmí postavit do cesty evropské integraci, nic se nesmí postavit do cesty evropskému projektu“. Proto v mém volebním obvodě existuje nepochopení povahy projektu.

Moje žádost k vám, kteří v tomto Parlamentě podporujete projekt, je: Prosím, buďte upřímní v záměrech projektu. Pokud se snažíte popřít pravdu o tomto projektu, potom jednou, když se zeptáte lidí, odmítnou to, jako to udělali v referendu v Irsku.

Usnesení – Dovoz uhynulé drůbeže (B6-0309/2008)

  Marian Harkin (ALDE). - Vážená paní předsedající, já vás také s potěšením vidím v předsednickém křesle.

Hlasovala jsem za pozměňovací návrh č. 6, protože věřím, že povolení na dovoz kuřat po chloraci porušil evropské normy na dvou úrovních. Po prvé, máme nedostatek vědeckých údajů o důsledcích používání těchto látek na životní prostředí a zdraví. Po druhé, tím, že určíme systém řízení, v rámci kterého fungují výrobci drůbeže, je zbytečné mít dvě různé normy, právě tak z pohledu výrobců, jako i, a to je důležitější, z pohledu spotřebitelů.

Předcházející řečník připomněl lisabonské referendum v Irsku. Samozřejmě, jedna z věcí, s kterými jsem se setkala během své agitace byla, že lidé protestují vůči různým normám. Ale dnes se v Parlamentě zabýváme právě tímto, takže jsem ráda, že Parlament přijal toto usnesení.

Společné usnesení – Krize v odvětví rybolovu v důsledku rostoucích cen pohonných hmot (RC-B6-0305/2008)

  Marian Harkin (ALDE). - Vážená paní předsedající, naprosto podporuji usnesení přijaté Parlamentem. Znovu opakuji, jednou z věcí, o kterých hovoříme v Parlamentu často, je to, jakým způsobem reagujeme na potřeby obyvatel. Myslím si, že toto je jasný příklad, kdy je potřebná určitá reakce.

Odvětví rybolovu je v krizi, protože cena nafty vzrostla během posledních pěti let o více než 300 %, přičemž ceny ryb jsou podobné těm, které byly před 20 lety. Tedy závěr z toho je, že rybáři nemohou přežít a vytrácejí se z obchodu. Myslím si, že některé z návrhů v našem usnesení pomohou zlepšit tuto situaci.

Ráda vidím vyhlášení slovinského předsednictví, že se ujme této problematiky, a já vyzývám Radu pro zemědělství a rybolov, která bude zasedat příští týden, aby věnovala pozornost zvláště tomuto usnesení.

  Předsedající. − Nyní, pane Kamalle, předpokládám, že se nám chystáte vyprávět o rybářích v Londýně?

  Syed Kamall (PPE-DE). - Paní předsedající, nemyslím, že tam ještě nějací zůstali, díky společné politice rybolovu!

Děkuji velmi pěkně, že jste mi dali možnost vysvětlit mé hlasování v této důležité rozpravě. Chtěl bych však říci svým kolegům v Parlamentě, abychom se podívali na to, co je skutečným problémem. Kdykoli existuje mezinárodní krize, hledáte způsob jak z ní udělat příčinu problémů v odvětví rybolovu. Ve skutečnosti problémem v rybářském průmyslu není růst cen ropy. Je jím společná politika rybolovu, systém centrálního plánování, na který by byli pyšní Sověti. Považuji za úžasné, jak jsou kolegové v Parlamentě ochotni bránit sovětskou ekonomiku.

Podívejme se na některé úspěšnější systémy na ochranu ryb ve světě. Pokud se podíváte na ty, které jsou například na Islandu a Novém Zélandu, zjistíte, že jsou založené na právním státu, vlastnických právech a přenosných vlastnických právech. Pokud skutečně chceme vyřešit tento problém v odvětví rybolovu, je načase, abychom věřili právnímu pořádku, vlastnickým právům a též je načase, abychom věřili volnému trhu.

Usnesení – Dovoz uhynulé drůbeže (B6-0309/2008)

  Peter Skinner (PSE). - Vážená paní předsedající, nechci hovořit o tomto bodě, ale spíš o předcházejícím. Snažil jsem se upoutat vaši pozornost.

Zdržel jsem se hlasování o problematice drůbežího masa, především proto, poněvadž se domnívám, že existují informace na vyvrácení tvrzení, podle kterého je tento zákaz opodstatněný. Myslím si především, že existují opodstatněné vědecké informace, které by napomohly zrušení tohoto zákazu. V každém případě se však ani jedna z těchto diskusí nezviditelnila.

Namísto toho máme v Evropě velmi drahý postup na čištění drůbežího masa. To je skutečný problém, protože drůbeží maso, které se dováží do Evropské unie se zdá být levnější, v důsledku čeho se prodává rychleji a spotřebitelé ho zjevně mají raději.

Není to o zdravotních požadavcích, je to o protekcionismu. Myslím si, že pro Evropu je velmi smutné, že právě tuto rozpravu vedeme tak rychlým a zkráceným způsobem, stejně tak unáhleně jako parlamentní usnesení z tohoto týdne.

Hlasování jsem se zdržel právě z tohoto důvodu. Domnívám se, že výsledkem tohoto jsou poskvrněné naše vztahy se Spojenými státy a dalšími zeměmi.

Společné usnesení – Schůzka na nejvyšší úrovni EU-Rusko, která se uskuteční 26.–27. června 2008 v Chanty-Mansijsku (RC-B6-0235/2008)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) V případě summitu EU – Rusko je mu právem věnovaná velká pozornost. Vzhledem k důležitému geopolitickému postavení Ruska, jeho přetrvávající historické a kulturní vazbě k Evropě podporuji vybudování silného politického partnerství mezi EU a Ruskou federací.

Toto partnerství by mělo zahrnovat vzájemnou pomoc v bezpečnostních otázkách, především v oblasti boje proti terorismu a organizovanému zločinu, odstraňování překážek pro volný obchod a cestování. Přitom nesmíme přehlížet, že ve vztazích mezi Unií a Ruskem se vyskytují i víceré problematické aspekty. V tomto ohledu je potřebné, aby Unie vystupovala jednotně.

Žádná členská země, která to se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou myslí vážně, by neměla budovat své bilaterální vztahy s Ruskem za cenu poškození oprávněných zájmů členských zemí. V citlivých mezinárodních problémech by se však Unie a Rusko měly shodnout na zásadě respektování mezinárodního práva a územní integrity, například v případě Srbska a Kosova.

Na závěr mi dovolte zdůraznit můj názor, že EU by měla podporovat Rusko v budování a upevňování demokracie, právního státu a ochrany lidských práv.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Vážená paní předsedající, summit EU-Rusko se blíží. Je to důležitá událost, a právě proto je rozprava týkající se příprav v našem Parlamentě tak důležitá.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou nesmírně důležité pro stabilitu, hospodářský růst a bezpečnost Evropy a celého světa. Tyto vztahy nabyly nového rozměru po té, co se EU rozšířila o dalších 12 zemí, zejména ze střední a východní Evropy. To jsou země, které byly v minulosti blízce spjaté hospodářsky, politicky a vojensky se Sovětským svazem.

Doposud byly bilaterální obchodní vztahy s jednotlivými zeměmi posouvané na úroveň vztahů mezi EU a Ruskem. Rusko se neustále snaží dohodnout s jednotlivými zeměmi a vynechat EU. Často jsou pro tuto bilaterální spolupráci uváděné výjimečné situace.

Rusko je obrovskou zemí s velkými politickými a vojenskými snahami, s nesmírnými zdroji energie, zemí určující svoji pozici v Evropě a ve světě. Ratifikováním Kjótského protokolu se Rusko stalo důležitým partnerem, který je zapojený do opatření boje proti změně klimatu stejně jako opatření související s ochranou životního prostředí.

  Tunne Kelam (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, v případě odstavce 29, který končí „aby nabídlo EU intenzivnější účast v procese urovnání konfliktu“ podporuji původní verzi, která dodává a pokračuje „včetně možnosti vyslání mírové mise EU přímo do oblasti a vystřídání jednotek SNŠ a Ruska.“

Myslím, že právě nyní je nejdůležitější vyslat jasný signál jménem EU, že jsme připraveni na konkrétní závazek ve formě mírové mise v Abcházii.

– Zpráva: Liam Aylward (A6-0196/2008)

  Jim Allister (NI). - Vážená paní předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože stejně tak jako v jiných odvětvích, jsem znepokojen, když vidím pokles produkce ovčího masa v EU proti rostoucímu trendu dovozu.

Nejsou to jen otázky příjmu farem, ale související otázky životního prostředí, protože ze všech hospodářských zvířat, ovce pravděpodobně nejvíc přispívají k přirozenému udržování méně úrodných oblastí a udržování druhové různorodosti.

Environmentální úpadek mnoha hornatých a méně upřednostňovaných oblastí vyústí do poklesu chovu ovcí. Proto je nezbytné pro zachování tohoto průmyslu zvážit platby spojené se životním prostředím a jeho podporou.

Právě tak se domnívám, že lepší systém označování země původu by mohl výrazně napomoci propagaci růstu spotřeby místního jehněčího masa, zejména s růstem dovozu.

Nakonec, spěch Komise ke schválení elektronického označování způsobí další náklady v odvětví, které už i tak slábne díky slabým výnosům. Takovéto označování by mělo být dobrovolné pro každý členský stát a oblast.

  Marian Harkin (ALDE). - Vážená paní předsedající, souhlasím s posledním řečníkem v problematice elektronického označování. Určitě by mělo být dobrovolné.

Podporuji pozměňovací návrh č. 4, protože chci požádat Komisi a Radu, aby se podívaly na zavedení některých způsobů financování systému na elektronické označování prostřednictvím Společenství. Kozí, ovčí a jehněčí odvětví je v krizi, a proto si určitě nemohou dovolit další výdaje, které bychom na ně takto uvalili.

Určitě bych upřednostnila pozměňovací návrh 1 – ale samozřejmě ten spadá pod přijetí pozměňujícího a doplňujícího návrhu 4 - kde bylo doporučené odložit zavedení elektronického značkovacího systému nejdřív na rok 2012. Souhlasím s předcházejícím řečníkem, jak jsem už řekla, že byrokracie a náklady daleko převážily jakýkoli přínos.

  James Nicholson (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, jak jsem už včera řekl, tato zpráva je velmi dobrá. Naneštěstí, včera komisař Tajani nepřipustil možnost souhlasu Komise s návrhem zpravodaje na pracovní skupinu, která by se přesvědčila o situaci v průmyslu.

Nejsem velkým zastáncem pracovních skupin, protože jsou téměř všude. Pokaždé když máme problém, založíme pracovní skupinu, a potom už o tomto nikdy víc neslyšíme.

Ale myslím si, že kdybychom lépe spolupracovali před příchodem do tohoto sálu, mohli jsme předložit silný návrh, který by pomohl průmyslu a pracoval by ve prospěch průmyslu.

Nyní ale nemáme nic. Máme elektronické označování. Nedosáhli jsme to, o co jsme žádali, aby bylo odložené na rok 2012. Průmysl si to nemůže dovolit. Ale já si myslím, že se k tomu vrátíme, neslyšeli jsme totiž ještě poslední slovo, protože jsme museli bránit ovčí průmysl v rámci celé Evropské unie.

Písemná vysvětlení hlasování

– Zpráva: Boguslaw Liberadzki (A6-0227/2008)

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Mnohokrát jsme diskutovali o přepravě nebezpečného zboží a výsledkem těchto diskusí je ozřejmění a zjednodušení bezpečnostních norem. A tak existující právní předpisy o přepravě nebezpečného zboží spolu se správou pana Liberadzkiho vytvoří základ směrnice, která byla rozšířena o vnitrozemské vodní cesty. Gratuluji zprostředkovatelům k dosažení dohody, která umožní uzavření tohoto dokumentu během druhého čtení.

Rozšíření směrnice na vnitrozemské vodní cesty bude zahrnovat dvouleté přechodné období pro členské státy, které budou moci regulovat nebo zakázat přepravu nebezpečného nákladu na svých územích z jiných důvodů než z důvodu bezpečnosti během přepravy.

Proto musíme zdůraznit, že tento právní předpis ukazuje naše snahy o to, aby přeprava nebezpečného zboží v Unii byla stále více efektivnější a bezpečnější, a to prostřednictvím odstranění zbytečné byrokracie a přidávání nákladů a pravidel, vlivem kterých není řízení této přepravy efektivnější.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, popravdě, ve vynikající zprávě pana Liberadzkiho o vnitrozemské vodní přepravě nebezpečného zboží najdeme velmi málo k diskusi. Hlasoval jsem ve výboru pro tuto zprávu a nyní svoje hlasování potvrzuji.

Čím víc se rozvíjí vnitřní trh mezi členskými státy Unie, tím je, podle mého názoru, užitečnější na porovnání, zejména co se týče bezpečnosti, ale též kontroly a souvisejících administrativních postupů. Navíc by nebylo logické, abychom kritizovali, nebo co je horší, odmítli takovéto technické znění, konzultaci se širokým záběrem, na které se zúčastnilo a do které kvalitativně přispělo tolik expertů z členských států.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Plně podporuji tuto zprávu. Každý rok se prostřednictvím vnitrozemských vodních cest v Evropské unii přepraví obrovské množství nebezpečného zboží, jako je například ropa a chlór. Dosud nebyla sestavena žádná pravidla v dané oblasti, ačkoli na přepravu nebezpečného zboží prostřednictvím silnic a železnice právní předpisy existují.

Skutečně potřebujeme právní předpisy v oblasti přepravy nebezpečného zboží loděmi, a to nejen z bezpečnostních důvodů, ale i na usměrnění ochrany životního prostředí a zdraví veřejnosti v Evropě. Velká část takovéto přepravy je mezinárodní. Navíc evropská pravidla jsou ve prospěch firem, které v současnosti musí vyhovět různým požadavkům, která jsou v jednotlivých členských státech různé. Vnitrozemská vodní přeprava také produkuje méně skleníkových plynů. Proto je velmi důležité, abychom sladili požadavky různých forem přepravy. Tímto způsobem se zatraktivní kombinovaná přeprava vícerými dopravními prostředky, například část cesty může náklad absolvovat prostřednictvím železnice a potom může náklad pokračovat lodí. Nejen že je takováto doprava efektivní, ale i dlouhodobě udržitelná. Proto doufám, že se přepravní společnosti rozhodnou častěji pro kombinaci odlišných způsobů přepravy.

– Zpráva: Helmuth Markov (A6-0050/2008)

  Stanisław Jałowiecki (PPE-DE), písemně. − (PL) Zdržel jsem se hlasování pro tuto zprávu sestavenou panem Helmuthem Markovem o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Důvod mého zdržení se hlasování je, že tato zpráva jde zřetelně proti zásadě subsidiarity: „větší organizační jednotka by neměla uplatňovat úlohy uskutečňované menšími jednotkami“. Tuto zásadu je potřebné starostlivě zachovávat. Bohužel, dokonce i v tomto Parlamentě, jsem byl často svědkem toho, že tato zásada byla porušována. Doufám, že při této příležitosti se nám podařilo zachránit tuto zásadu aspoň částečně, ale kolik času se tím strávilo! Naše legislativní práce nesměřovala k vytvoření dobrého zákona ale k pozměnění chabého legislativního návrhu. Nedělám si žádné iluze, že by to byl poslední útok na zásadu subsidiarity. Je to skutečně paradoxní, když tyto útoky přicházejí ze stejné čtvrtiny Parlamentu jako ta nejhlasitější kritika Irska, země, která před pár dny odmítla Lisabonskou smlouvu. Lidé si jednoduše nespojí skutečnost, že obyvatelé této země řekli „ne“ právě proto, že je dobře známé, že Evropská unie pravidelně porušuje tuto zásadu. Ve skutečnosti je to právě příklad Irska, při kterém si máme uvědomit, že subsidiaritu nemůžeme jednoduše ignorovat, nebo ji obětovat takzvaným vyšším cílům, jako je bezpečnost silnic. Dřív nebo později, a pravděpodobně to bude dřív, se nám to vrátí.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu hlasovat pro zprávu pana Markova. Podle mého názoru je to velmi komplexní návrh, který obsahuje celou škálu aspektů zaměřených na zabezpečení toho, aby se k bezpečnosti přihlíželo během celé životnosti silniční infrastruktury: od jejího plánování, po její projektování a používání.

V návrhu souhlasím s respektováním zásady subsidiarity, ponecháním pravomoci rozhodnutí na jednotlivých členských státech o tom, jak intenzivně bude využívané „posouzení vlivu bezpečnosti na silnicích“, audity bezpečnosti silnic a bezpečnostní inspekce.

Přijetí legislativního nástroje zaměřeného na bezpečný rozvoj sítě silnic, prostřednictvím přístupu, který je flexibilní, na který se musíme dívat jako na pozitivní výsledek, a kterého účinky budou záviset od intenzity, s jakou bude využíván. Myslím si, že základem je stanovit závazné minimální normy, od kterých nemůže být víc upuštěno, tak aby se týkaly všech členských států.

Usnesení – Posílení schopnosti Evropské unie reagovat na katastrofy (B6-0303/2008)

  Richard James Ashworth (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci vědí, jak zničující mohou být následky přírodní katastrofy. Od záplav v minulých letech ve Velké Británii si uvědomujeme lidskou, hospodářskou a environmentální újmu, která může být jimi způsobena. Právě tak chápeme, jaké následky mohou mít takového přírodní katastrofy pro ostatní země.

Stejně se domníváme, že individuální členské státy mohou reagovat velmi rychle a přiměřeně na katastrofy vyskytující se v rámci jejich vlastního území. Domnívám se také, že vytvoření evropských civilních ochranných sil by jen zpomalilo schopnost reagovat přidáním ještě víc byrokratických úkonů. Tato situace vyžaduje včasnou a nezbytnou intervenci, a ne víc byrokracie.

Nakonec, nemůžeme souhlasit s dalším právním předpisem EU v oblasti prevence a reakce na katastrofy. Myslíme si, že postačující právní předpisy už existují na obou úrovních, úrovni členských států i Evropské unie, a že finanční pomoc je k dispozici prostřednictvím Fondu solidarity EU, který slouží účelu, pro který byl založen, a to na zmírnění strukturálních a dlouhodobých škod.

Podpořením tohoto usnesení v závěrečném hlasování bychom rádi vyjádřili skutečnost, že jsme stejně hlasovali ve prospěch pozměňujících a doplňujících návrhů, které vyzvaly k vymazání odkazů na civilní ochranné síly a další právní předpisy EU v této oblasti.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Hlasuji jasně ve prospěch tohoto návrhu usnesení na zvýšení schopnosti reakce na katastrofy v rámci Evropské unie.

Jako člen Výboru pro rozvoj tohoto Parlamentu jsem měl příležitost navštívit některé oblasti světa, které jsou jedny z nejchudších a nejčastěji zasažených katastrofami, v některých případech postižené (jako je to v případě cunami) tragickými přírodními katastrofami. Rád bych využil tuto příležitost, abych vyzdvihl vynikající práci našeho komisaře pro rozvoj Luise Michela, který vždy pohotově a efektivně reagoval, aby ukázal solidaritu a nabídnul spolupráci, pokud se vyskytly takové tragické události.

Jak se zdůrazňuje v usnesení, postupy stanovené v našem právním rámci jsou stále příliš komplikované: mechanizmy je potřebné zjednodušit a vyčlenit značné zdroje pro případy nouze, které se naneštěstí budou stále vyskytovat. Parlament v současnosti vysílá jasný signál tímto směrem. Nyní musíme přejít od slov k činům.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Navzdory našemu hlasování ve prospěch litujeme, že některé z našich návrhů nebyly přijaty, především návrh, který považuje za nejdůležitější v případě přírodních katastrof zdůrazňovat zejména méně upřednostňované nebo „ohniskové“ regiony v souvislosti s regulováním strukturálních fondů, nebo těch návrhů, které zdůrazňují důležitost zachování přednosti regionálních katastrof pro Evropský fond solidarity a jeho přizpůsobení samotné povaze přírodních katastrof, jako jsou sucha a požáry, z hlediska časových lhůt a potřebných činů.

Považujeme za pozitivní, že ostatní návrhy byly přijaty vzhledem na poznání přírodních katastrof ve středomořském regionu, a to sucha a lesních požárů. Potřebujeme podpůrné mechanizmy, a to pro postižené lidi a opětovné zalesnění, které musí pokrýt i prevenci dalších rozsáhlých katastrof. Takovým mechanizmem je i schéma státní pomoci na platby pojistného placená Evropskou unií, která garantuje zemědělcům minimální příjem v případě národní katastrofy, jako například sucha, požáru nebo povodně.

Společná zemědělská politika se musí zásadně upravit tak, aby podpořila malé a střední zemědělce a rodinné zemědělské podniky, a tím stimulovat zemědělskou výrobu, biodiverzitu a využití půdy.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Domníváme se, že musí být stanovený rámec pro spolupráci mezi členskými státy na předcházení, minimalizaci a zápasení s důsledky katastrof. Mezi jiným nesouhlasíme s vytvořením evropských civilních ochranných sil (zejména pokud to má vojenský rozměr), protože možnosti a operační zdroje v této oblasti musí být řízeny zákony členských států, které musí zaručit zdroje a strategie na poskytnutí (rychlé) reakce na potřeby, a které poznají své území lépe.

Považujeme za velmi pozitivní, že byly přijaty naše návrhy obsahující:

– poznání samotné povahy přírodních katastrof na úrovni společenství ve středomořské oblasti, jako jsou sucha a lesní požáry, a vyplývající přizpůsobení prostředků Společenství v rámci prevence, výzkumu, řízení rizik, ochrany obyvatelstva a solidarity s cílem zlepšit reakce každého členského státu;

– potřebu lepšího financování nástrojů Společenstvím na prevenci.

Ale litujeme zamítnutí našich návrhů na:

– zdůraznění důležitosti udržování účasti Evropského fondu solidarity na oblastních katastrofách;

– obhajování přizpůsobení Evropského fondu solidarity samotné povaze přírodních katastrof, jako jsou sucha a požáry, z hlediska časových limitů a vhodných úkonů.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Vítám iniciativu Komise s cílem konečně vytvořit dokument na zlepšení soudržnosti, účinnosti a zřetelnosti reakce EU na přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem.

Ačkoli mě mrzí, že to stále není skutečně praktický návrh, který by podpořil evropské možnosti v této oblasti ochrany obyvatelstva včetně prevence a rychlé reakce v případě vážné krize, která se může vyskytnout uvnitř nebo mimo Unii.

Děkuji poslancům Evropského parlamentu za podporu mého doplňujícího a pozměňujícího návrhu o využití posudku souvisejícího s geografickou polohou nejvzdálenějších oblastí a zámořských zemí a teritorií.

Díky těmto zámořským společenstvím je Evropa přítomna i na pobřeží Afriky (Kanárské ostrovy, Madeira), v Indickém oceánu (Réunion), blízko amerického kontinentu (Guyana, Guadeloupe, Martinik, Azory), včetně tichomořských zámořských zemí a území (Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie).

Evropská zámořská teritoria se mohou stát základem pro umístnění důležitých produktů a logistiky předem. To by mohlo zjednodušit předvídání dosažitelných evropských lidských a materiálních zdrojů v případě potřeby rychlé intervence mimo Unii.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Velký význam má zlepšená koordinace a připravenost na vzájemnou pomoc organizací poskytujících reakci na katastrofu v evropských zemích. Ačkoli, jako vždy, Evropská komise využila jinou příležitost na rozšíření jejích pravomocí a povinností – „vytvořit vědomostní základnu, zjistit mezery“ a pod. Ve zprávě se i proti přání britských konzervativců uvádí i výzva na právně závazné prostředky. Z těchto důvodů jsem se zdržel hlasování.

Usnesení – Čtyřicáté výročí celní unie (B6-0297/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Navzdory pozitivnímu zhodnocení 40leté celní unie uvedenému ve zprávě, mnoho výrobních sektorů, zejména v Portugalsku, nesdílí stejný názor. Což je ve skutečnosti dost protikladné. Vědí, že úplné otevření hranic, ve jménu svobodné konkurence, vytvořilo velmi nespravedlivé situace a zvětšilo strukturální deficit způsobený nerovnoměrným rozvojem mezi různými zeměmi.

Kromě tohoto nepoměru ve výrobní kapacitě a v rozvoji výrobního procesu tu existují další opatření, politiky a prostředky, které ještě zhoršily tuto situaci, nejvýrazněji v souvislosti s vytvořením vnitřního trhu, liberalizací mezinárodního obchodu, paktem stability v rámci hospodářské a měnové unie a neoliberalizmem lisabonské strategie.

Z tohoto důvodu a i navzdory tomu, že zpráva obsahuje některé pozitivní návrhy na posilnění spolupráce, její základ je neakceptovatelný. Proto jsme hlasovali proti této zprávě.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Toto usnesení bereme pozitivně, protože podporujeme společnou obchodní politiku a celní právní předpisy jako předpoklad pro fungování vnitřního trhu. Upozorňujeme však, že se velmi kriticky díváme na mnoho obchodních dohod, které uzavřela EU s třetími zeměmi.

  Kartika Tamara Liotard, Erik Meijer, Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Ačkoli plně podporujeme spolupráci mezi členskými státy při prevenci dovozu nebezpečných hraček, drog a jiných nezákonných nebo nebezpečných výrobků a ačkoli pro tento účel plně podporujeme spolupráci s obchodními partnery, nemůžeme hlasovat ve prospěch tohoto usnesení z důvodu vážného vlivu celní unie na obchod v rozvojových zemích.

EU využívá celní unii jako nástroj na dohodnutí výhodných obchodních dohod s rozvojovými zeměmi, přičemž zároveň uvaluje vysoké clo na výrobky, které klasifikuje jako nežádoucí konkurenci pro výrobky z EU. Taková politika omezuje potenciál pro hospodářský růst v rozvojových zemích.

– Zpráva: Mia De Vits (A6-0202/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva začíná podporou množství liberalizačních balíčků pro trh s elektřinou a zemním plynem, naléháním na jejich privatizaci, ačkoli jsou strategickými sektory pro rozvoj a sociální pokrok. Jak je dobře známo, využití těchto balíčků v Portugalsku zhoršilo zásobovací problémy a zvýšilo spotřebitelské ceny, stejně tak zvýšilo nezaměstnanost a pracovní nejistotu v tomto sektoru.

Evropská komise v současnosti přehlíží problémy, které způsobila její strategie předložením tzv. evropské charty práv spotřebitelů energie. I navzdory omezenému počtu práv, na které odkazuje, s ní nemůžeme nesouhlasit. Otázkou je, jestli se bude dodržovat ekonomickými skupinami řídícími sektor, kterým je stále víc podřízena politika Společenství. Proto jsme se zdrželi při závěrečném hlasování o této zprávě.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Zpráva, která byla přijata o Evropské chartě práv spotřebitelů energie, značně rozšiřuje práva spotřebitelů energie. Spotřebitelům se poskytne víc informací, což zjednoduší jejich výběr mezi dodavateli a různými dodacími možnostmi. Charta je velmi důležitým krokem k liberalizaci trhu s energiemi.

Jsem přesvědčená, že jasnější a lépe čitelné informace poskytnuté spotřebitelům umožní těmto spotřebitelům rozhodnout se co nejlépe. Toto je důležité, především v době, kdy ceny energií stále stoupají a stávají se oblastí obrovského zájmu spotřebitelů.

Výsledkem řešení, které bylo přijato, bude jednodušší porovnání nabídky a skutečné spotřeby energie, což povzbudí spotřebitele ke změně dodavatele, když budou nespokojeni s nabídnutými službami. Důsledkem toho bude skutečná konkurence mezi dodavateli energie, větší zájem o uspokojení zákazníka a větší možnosti pro zákazníky, kteří mohou mít vliv na rozhodnutí energetických společností.

Domnívám se, že charta práv spotřebitelů energie pomůže, pomalu, ale jistě, změnit trh s energiemi, a toto je situace, na kterou jsme čekali dlouhou dobu. Nezapomínejme, že spotřebitelé jsou nejdůležitější částí vnitřního trhu, a tedy očekávají od nás skutečné změny.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní de Vitsové o evropské chartě práv spotřebitelů energie. Se stálým růstem cen energie je nezbytné zabezpečit dodávku energií pro občany s nižším příjmem a pro lidi žijící v odlehlých oblastech, kde je trh s energiemi menší a bez konkurence. Členské státy by měly začít konat co nejdřív, aby jasně určily tyto skupiny spotřebitelů, a též by měly propagovat a podpořit například sociální tarify na to, aby zajistily plynulost přístupu těchto obyvatel k elektřině a zemnímu plynu.

Hlasovala jsem za doplňující a pozměňující návrhy 3, 4, 5, 6 a 7 předložené skupinou evropských socialistů. Určili potřebu zavést sociální tarify, které by čtvrtletně informovaly spotřebitele o jejich vlastní spotřebě energie, a žádali informování veřejnosti o podmínkách evropské charty práv spotřebitelů energie. Lituji, že tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty.

Ochrana spotřebitelů energií se má spoléhat na společné jednání Unie a členských států stejně i v budoucnosti. Evropská charta práv spotřebitelů energie představuje způsob, jakým je možné podpořit obyvatele, aby získali informace o svých právech účinnějším a jednodušším způsobem.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Souhlasím s tím, aby spotřebitelé mohli za rozumnou cenu získat stálé, bezpečné, spolehlivé a dlouhodobé dodavatele plynu a elektřiny. V této oblasti by měly hrát důležitou roli vnitrostátní regulační orgány. Jsem však proti snahám Evropské komise zasahovat do této oblasti, aby tu zvyšovala svůj vliv a pravomoci prostřednictvím „studií“, „charty“ a „harmonizace“, a neuznávám ani myšlenku „občana Unie“. Pro tyto důvody jsem se zdržel hlasování.

Usnesení – Dovoz uhynulé drůbeže (B6-0309/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Považujeme za pozitivní, že Evropský parlament kritizoval návrh Evropské komise na změnu a doplnění pravidel o obchodování s drůbežím masem, jen aby se povolilo obchodování s tímto masem určeným ke spotřebě, které prošlo antimikrobiálním ošetřením.

V praxi se tento návrh Evropské komise jen snaží splnit požadavek USA vůči Evropské unii na povolení dovozu drůbežího masa ze Spojených států, které bylo zpracováno chemicky nebo pomocí antimikrobiálních látek.

Evropská komise ignoruje zásadu prevence a právě tak ignoruje přijetí a posilnění norem potravinové bezpečnosti a hygieny, které už existují v EU. Tyto normy jsou mnohem přísnější než normy v USA, které využívají jen levná řešení a v současnosti chtějí od Evropské unie, aby je přijala, aby mohli prodávat své výrobky v Evropě.

Proto doufáme, že Rada nepřijme návrh Evropské komise.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Nebyly dokázané žádné škodlivé následky na zdraví nebo škodlivost jiným způsobem v důsledku chlorace kuřat. Naše politická rozhodnutí mají být vždy založena na důkazech. V zájmu volného obchodu jsem tedy hlasoval proti této zprávě, která je podle mého názoru motivovaná protekcionizmem.

Z pohledu obecného znepokojení veřejnosti v EU, co se týče chlorace kuřat je maximálně důležité, abychom stanovili zákonné podmínky na takové označení výrobků, aby se každý jednotlivec mohl takovým produktům vyhnout, například v obchodech nebo v restauracích.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože poukazuje na jeden z nejnaléhavějších problémů, kterým čelí EU uvnitř i navenek.

V EU jsme se rozhodli usilovat o přísné normy potravinové výroby, protože si uvědomujeme potřebu potravinové bezpečnosti a kvality potravin.

Nepovolujeme využívání chlorace kuřecího masa v rámci EU pro účely jeho konzumování v EU, a proto nedává smysl to, abychom povolili dovoz takto upravených amerických kuřat do EU.

V posledních měsících jsme měli podobný problém s dovozem hovězího masa z Brazílie, kde jsou normy na zjištění původu vzdálené těm, které máme v EU.

Můžeme čelit podobnému problému, když v EU zakážeme klecovou produkci vajec, a tím se dostaneme k dovozu výrobků z práškových vajec produkovaných v klecových chovech.

Když bude EU trvat na svých normách, musí se připravit na jejich obranu a zastavit dovoz výrobků, které nesplňují naše vnitřní normy.

  James Nicholson (PPE-DE), písemně. − Návrh Komise zrušit zákaz dovozu drůbežího masa upraveného antimikrobiálními látkami, například chlorem, je nesmírně znepokojující. Musíme dát jasně na vědomí, že takové metody jednoduše nesplňují normy potravinové bezpečnosti EU.

Zdá se, že tento návrh je motivovaný politicky a nehanebně ignoruje oprávněné obavy o zdraví a bezpečnost obyvatel EU. Ujištění, že tato drůbež bude pro spotřebitele označena a jasně identifikovatelná jednoduše nejsou postačující.

EU by neměla propagovat použití antimikrobiálních látek ve zpracování drůbeže jakýmkoli způsobem. Tento zákaz platil víc jak deset let a původně byl zavedený z dobrého důvodu. Naneštěstí, návrh Komise na zrušení zákazu představuje obrovský krok zpět a je úplně neakceptovatelný.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komise musí přehodnotit své původní rozhodnutí, které je založené výhradně na obchodním kritériu a vede k zločinu proti veřejnému zdraví a ochraně spotřebitelů. Nemůžeme ignorovat existující evropské právní předpisy děláním ústupků Američanům a kladením obchodních zájmů nad veřejné zdraví. Očekáváme reakci příslušné komisařky pro zdraví paní Vassiliouové a též reakci řecké vlády.

Společné usnesení – Krize v odvětví rybolovu v důsledku rostoucích cen pohonných hmot (RC-B6-0305/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Děkuji vám, paní předsedající. Toto usnesení je první reakcí na velmi vážnou krizi, kterou prochází naše odvětví rybolovu, jejíž příčinou je růst cen nafty. V posledních dnech jsem osobně navštívil různé přístavy ve své zemi, kde jsem viděl velmi složitou a komplikovanou situaci, na kterou musíme poskytnout pohotovou a účinnou reakci.

Růst cen ropy, která nemá obdoby, představuje riziko, že celé odvětví padne na kolena. Unie vyčlenila mimořádné prostředky pro rybolov, které mohou být využity v obzvlášť závažných situacích. Vyzývám komisaře Borga, aby přijal okamžité opatření na zjištění, zda by bylo takové jednání Komise vhodné. Činy, ne slova. Jednání, ne sliby. Mezi pracovníky jsem se setkal s narůstající nedůvěrou vůči institucím EU. Naší úlohou je vyplnit toto prázdné místo a především převzít naše povinnosti vzhledem k hospodářskému a sociálnímu rozvoji, které by mohlo přivodit vážnou krizi.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jak bylo zdůrazněno v tiskové zprávě, nepodporujeme toto usnesení z následujících důvodů:

– nereaguje na naléhavý problém mezd zaměstnanců, tím, že nebere do úvahy fakt, že rybáři (pracovníci) platí za naftu, a že z tohoto důvodu je daný problém přímo ovlivňuje (stejně jako vlastníky velké většiny malých lodí);

– ignoruje nečinnost a odmítání EU přijmout nezbytná rozhodnutí;

– neuvádí žádné samostatné návrhy ve vztahu k cenám paliva (benzinu a nafty), a též pokud jde o vytváření cen ryb v místě jejich původního prodeje;

– nezavrhuje politiku, která čerpá výhody z růstu cen paliva, aby ještě víc omezila a koncentrovala toto odvětví, vytvořila vyšší nezaměstnanost, zapříčinila pokles produkce sektoru a zhoršila potravinovou a obchodní rovnováhu;

– je daleko pozadu za předcházejícími stanovisky přijatými Evropským parlamentem a navrhovanými Portugalskou komunistickou stranou.

V souladu s nedávnými návrhy ohlášenými Evropskou komisí a bez ohledu na jeden nebo dva aspekty, které pokud budou využity, mohou mít pozitivní účinek na daný sektor, toto usnesení dále podporuje rušení lodí a nabízí rybářům možnost vzdát se svého povolání.

Rybolov má budoucnost, a proto vyzýváme k přijetí opatření, t.j. návrhů v usnesení, které jsme odevzdali k naléhavému přijetí.

  James Nicholson (PPE-DE), písemně. − Odvětví rybolovu čelilo v průběhu let mnoha krizím, ale ani jedna z nich nebyla tak vážná, jako je ta v současnosti, kterou způsobuje růst cen nafty, která tlačí tento průmysl do kouta, do bodu, v kterém v budoucnosti nemůže přežít.

Přetrvávající spirálový růst cen ropy může znamenat katastrofu pro mnohá odvětví průmyslu, ale ani jedno není zranitelnější než odvětví rybolovu, s ohroženými pracovními místy na moři i na souši.

Musíme prozkoumat všechny možnosti, které máme k dispozici. Jednou cestou, kterou bychom měli prozkoumat, je snížení daní s cílem snížit náklady na naftu.

Ptám se: když nebudeme mít rybáře, odkud získáme ryby, které potřebujeme? Budeme jen nečinně sedět, přitom dovolíme zahraničním dovozcům převzít náš trh a vytlačit náš průmysl ven?

Záchrana našeho rybářského loďstva a průmyslu bude obecně znamenat obrovskou výzvu. Jsem však přesvědčený, že s dobrou vůlí a všestrannou spoluprací to možné je. Vítám včerejší vyjádření Komise, která vyjádřila svůj úmysl poskytnout nouzovou podporu rybářským plavidlům. Upřímně doufám, že tato opatření budou příští týden formálně přijata Radou pro zemědělství a rybolov a potom okamžitě zrealizována.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Dramatický růst ceny motorové nafty, 300% od roku 2003, vyústil do důsledků, které pocítilo odvětví rybolovu. S nepřetržitě zhoršující se krizí, mnoho podniků v oblasti rybolovu je v současnosti ve velmi nestálé finanční situaci.

Rybolov je ve skutečnosti obzvlášť důležitým pilířem hospodářského a sociálního rozvoje nejvzdálenějších regionů. Tyto regiony jsou navíc těžce zasažené růstem cen nafty kvůli jejich vzdálené geografické poloze. Toto je neakceptovatelná situace. Evropská unie má povinnost najít na ni řešení.

Evropský parlament vyslal rybářům jasný signál. Prostřednictvím výzvy na úřední podporu dosahující 100 000 eur na loď, a ne na podnik, požadavky bezodkladného využití mimořádných a sociálních podpůrných opatření a nakonec žádostí o reorganizaci Evropského fondu pro rybní hospodářství poslanci Evropského parlamentu naznačili rybářům, že slyšeli jejich volání o pomoc.

O těchto návrzích bude jednat Rada pro zemědělství a rybolov EU 23. – 24. června 2008. Evropská unie nemá jinou možnost, jak obnovit důvěru rybářů s cílem zaplnit obrovskou díru, která se nedávno objevila.

Společné usnesení – Schůzka na nejvyšší úrovni EU-Rusko, která se uskuteční 26.–27. června 2008 v Chanty-Mansijsku (RC-B6-0235/2008)

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Vážená paní předsedající, rád bych znovu zdůraznil, že neexistuje žádná západní společnost, která by byla těsněji spjata se státem, jako je Gazprom spjatý s Kremlem. V současnosti čelíme chladné politické kalkulaci. Dominance Gazpromu v odvětví energie povede k dalšímu zvýšení cen energie v Evropě. Rusko se může protlačovat prostřednictvím ještě větších politických ústupků při dodávkách plynu a ropy. Už teď vidíme následky vysokých cen v ještě častějších protestech v Evropě. Právě tak máme v čerstvé paměti opakované přerušení dodávek plynu našim východním sousedům.

Pani předsedající, podpořil jsem toto usnesení protože si myslím, že Evropa musí začít hovořit jedním hlasem ve vztahu k Rusku, protože jedině tímto způsobem můžeme garantovat to, že EU bude účinná.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Je dobře známo, že Rusko je pro Evropskou unii důležitým strategickým partnerem, a naše geografická poloha nás činí navzájem závislými. Proto musíme použít diplomacii k nalezení nejlepšího řešení této nezměnitelné blízkosti. Potřeba spolupráce nás však nesmí nutit do skutečného nebo skrytého zaslepení vůči vážným problémům, které Rusko způsobuje.

Vnitřně nemůžeme ignorovat, že Rusko není úplně demokratické a že právní pořádek nezabezpečuje skutečný respekt vůči lidským právům. Navenek je nemožné ignorovat využívání energie jako zbraně v zahraničních vztazích, zejména propagováním nejednotnosti EU v této oblasti, nejednoznačnou úlohou, kterou Rusko hrálo v problematice Íránu, a jeho neochotu přinutit Čínu, aby se zavázala k respektování lidských práv, kromě jiného.

Hlas Evropy ve vztahu k Rusku musí být hlasem seriózního partnera, který je ochotný spolupracovat, ale který není ochoten dělat kompromisy v základních otázkách demokracie, lidských práv a bezpečnosti.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Složité vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem vyžadují dobře zorganizované a promyšlené jednání.

Blížící se summit EU – Rusko vyvolává mnoho emocí, protože se tu budou projednávat dohody, které jsou nesmírně důležité pro obě strany, Rusko i Evropskou unii. Před tímto summitem si musíme uvědomit, vzhledem k budoucnosti Evropské unie, důležitost toho, abychom na mezinárodní scéně hovořili jedním hlasem. Z tohoto důvodu je hanbou, že lidé v Irsku položili minulý týden v referendu otazník nad ratifikaci Lisabonské smlouvy, protože právě tato smlouva obsahuje nařízení, která z Evropské unie učiní důvěryhodného partnera v mezinárodních vztazích.

– Zpráva: Liam Aylward (A6-0196/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme ve prospěch této zprávy, která obsahuje několik důležitých návrhů na ochranu ovčích a kozích výrobků, zejména v méně preferovaných oblastech a horských regionech. Byli bychom rádi, kdyby tato iniciativa pokračovala dále, zejména co se týká ochrany původních plemen a tradiční výroby sýru. Je nezbytné, aby Evropská komise a rada zohlednily tyto schválené návrhy a rozpravu na schůzi, kde jsme též vysvětlili naše stanovisko k tomuto důležitému problému.

V současnosti probíhající revize společné zemědělské politiky má napravit problémy, které vznikly reformou v roku 2003, zejména pokud jde o zrušení přímých plateb. Právě tak musím zdůraznit význam zabezpečení dodatečných plateb pro výrobce na podporu původních plemen ovcí a koz. Tyto platby musí být zvýšené v horských regionech a zbývajících samostatných oblastech s cílem zachovat biodiverzitu v zemědělství, ochránit tato zvířata v citlivých oblastech a využít půdu přirozeným způsobem, což představuje důležitý přínos k ochraně životního prostředí a prevenci lesních požárů v jižní Evropě.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože poukazuje na problémy v chovu ovcí, který, pokud něco neučiníme, bude v konečném stádiu v úpadku.

Parlament hlasoval ve prospěch financování elektronického označování ovcí Evropskou unií, a i když je to třeba přivítat, upřednostnila bych odložení programu elektronického označování až po tom, jak se zabezpečí životaschopnost chovu ovcí.

Vzhledem na návrh k vytvoření pracovní skupiny, který Parlament zamítnul, je nyní toto břemeno na Komisi, a je třeba, aby zaměřila svoji pozornost víc na chov ovcí a informovala Parlament o vývoji a realizování návrhů uvedených v této zprávě.

– Zpráva: Zita Gurmai (A6-0169/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Děkuji vám, vážená paní předsedající, hlasuji pro zprávu paní Zity Gurmaiové a rád bych jí pogratuloval k její vynikající práci.

Především podporuji iniciativu eSafety (http://www.esafetysupport.org" ), v rámci které Evropská komise, státní orgány, průmysl a ostatní zainteresovaní pracují všichni společně, aby se pokusili urychlit rozvoj a zavedení tzv. inteligentních automobilových bezpečnostních systémů. Tyto systémy používají informace a komunikační technologie s cílem zvýšit bezpečnost na silnicích a snížit počet nehod na našich silnicích. Elektronická bezpečnost eSafety je prvním krokem v rámci iniciativy inteligentní automobil započatým Evropskou komisí v roce 2006. Domnívám se, že toto je cesta, kterou bychom měli jít, abychom podpořili budoucí růst dopravy, která bude podle slov Komise „modernější, bezpečnější a čistější.“

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) V dnešní době jsme stále více závislí na dopravě. Všichni občané mají právo na bezpečnou a udržitelnou mobilitu. Dnešní pokrok v informačních a komunikačních technologiích nám vytváří prostor vyrábět a kupovat modernější, bezpečnější a čistější automobily. Spotřebitelé musí mít k dispozici informace, aby dokázali učinit kvalifikovaná rozhodnutí ve prospěch inteligentních automobilů. Důležité je, aby tyto automobily byly cenově dostupné.

Zpráva zpravodajky Zity Gurmaiové přináší podněty, aby bezpečnostní potenciál v dopravě mohli evropští občané využívat co nejdříve, proto jsem ji v hlasování podpořila.

Dopravní nehody jsou důsledkem jednak lidského selhání, ale také důsledkem neodpovídajícího technického stavu automobilu. Zavedením těchto inteligentních technologií můžeme předejít 16% nehod. Moderní systémy dokážou snížit počet smrtelných nehod až na jednu třetinu. Významným způsobem může k tomu přispět i program Galileo.

V oblasti celoplošného zavedení celoevropského palubního tísňového volání eCall mají svou velkou zodpovědnost i členské země EU. Systém eCall by měl být zaveden do roku 2010, proto vyzývám ty členské země, které ještě nepodepsaly memorandum o porozumění a systému eCall, aby tak učinily ještě v roce 2008.

Na evropských silnicích každoročně zahyne podle statistik 41 600 občanů, proto v dopravním sektoru musíme zahájit novou epochu. Když zachráníme jakýkoli počet lidských životů, uděláme mnoho pro evropské občany.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Moje kolegyně, Zita Gurmaiová, vytvořila vynikající zprávu. Chci jí poděkovat za její podrobnou práci a odevzdanost, kterou prokázala.

Zpráva o prvním inteligentním automobilu je vlajkovým projektem v rámci strategické politiky Komise pro informační společnost a média. Naše zpravodajka správně chápe, že inteligentní automobilový systém může snížit roční úmrtnost, v současnosti je okolo 42 000, na silnicích EU. Právě tak správně upozorňuje, že v současnosti si mnoho lidí nemůže dovolit nové systémy, takže prioritou musí být snížení nákladů.

Elektronická kontrola stability vozidla, používání přenosných zařízení a směřování úsilí k poskytování dokonalejších automobilů, to všechno jsou témata, o kterých se zmínila zpravodajka.

Je to vynikající zpráva a má moji plnou podporu.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. − (PL) Iniciativa Inteligentní automobil je velmi cenná. Je důležité používat moderní technologii co nejvíc tak, aby byla doprava bezpečnější a efektivnější. Odhady naznačují, že pokud by všechna auta byla vybavena elektronickou kontrolou stability (ESC), bylo by nejméně o čtyři tisíce násilných smrtí v EU méně každý rok. Dalším důležitým bodem, který dosud ještě nebyl obecně uvedený, je celoevropská služba palubního tísňového volání, známá jako eCall. Průzkum naznačuje, že jeho zavedení v Evropské unii by mohlo snížit dopravní smrtelné nehody o dva a půl tisíce každý rok. Poslední problematika, kterou je třeba zvážit, je velké množství oxidu uhličitého a skleníkových plynů produkovaných auty, zahrnuje 12 % celkových emisí CO2 v EU. Myslím si, že auta s nejnižšími emisemi CO2 by se měla prodávat s využitím kampaní. Měli bychom také zavést omezující nařízení na snížení emisí škodlivých plynů produkovaných auty.

  Předsedající. − Tímto bylo ukončeno vysvětlení hlasování.

(Zasedání bylo přerušeno ve 12:45 a pokračovalo v 15:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA
Místopředseda