Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2528(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0073/2009

Rozpravy :

PV 05/02/2009 - 11.2
CRE 05/02/2009 - 11.2

Hlasování :

PV 05/02/2009 - 12.2
CRE 05/02/2009 - 12.2

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0055

Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 5. února 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

11.2. Situace barmských uprchlíků v Thajsku
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem rozpravy je 6 návrhů usnesení o situaci barmských uprchlíků v Thajsku.(1)

 
  
MPphoto
 

  Erik Meijer, autor. (NL) Paní předsedající, Barma je známá svou násilnou vojenskou diktaturou, díky níž se již řadu let drží u moci kasta prospěchářů. Útlak a chudoba donutila řadu lidí opustit zemi nebo se o to pokusit.

Etnická rozmanitost země diktaturu na jedné straně odůvodňuje a na druhé straně posiluje. V rozsáhlých oblastech tvoří menšinové národy většinu. Požadují autonomii a pořádají protesty proti centrální vládě. Vojenští vůdci považují svou diktaturu za nezbytnou k uchování trvalé jednoty země a potlačení rebelujících národností. Zajímá je více území než lidé, kteří na něm žijí. Vinou rozsáhlých těžebních povolení pro zahraniční společnosti přicházejí domácí obyvatelé o cenný zdroj příjmu a dochází k vážnému poškozování životního prostředí.

Potřebu útěku ze země dále posiluje skutečnost, že není brán ohled na většinové národnosti v regionech. Režim se snaží odstranit problémové skupiny buď jejich vražděním anebo jejich vyháněním ze země. Mnozí prchají po moři na provizorních člunech a riskují utonutí. Mnozí prchají přes hranice do Thajska: podle některých odhadů za posledních 25 let uprchly až 2 miliony lidí, přičemž desetitisíce z nich nebyly vpuštěny do země a zůstávají bez domova na území nikoho podél hranic.

Naneštěstí jsou soucit a solidarita s uprchlíky v jihovýchodní Asii ještě na nižší úrovni než v Evropě. Uprchlíci jsou často vraceni zpět, i když to pro ně znamená jistou smrt. Veřejné mínění projevuje jen velmi malý zájem, a to i v případě, kdy se jedná o lidi stejného náboženství, jako v případě muslimských uprchlíků, kteří na lodích připlouvají z Barmy do Indonésie.

Vlády navíc dávají přednost dobrým vztahům se svými kolegy v diktátorských státech namísto toho, aby vyvíjely tlak na zlepšení situace. Někteří lidé v Evropě by rádi přijali podobný postoj a víme, jaký katastrofální dopad to má na Asii. To je další důvod, proč bychom měli vyzývat asijské země, aby nalezly řešení.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock, autor. − Paní předsedající, tento případ ukazuje tíživou situaci, v níž se nacházejí menšiny v zemi, kde jsou menšiny v nejlepším případě opomíjeny a dokonce týrány. Rohingyaský národ je již po léta vystaven dvojí diskriminaci. Jako muslimům je jim odpíráno právo praktikovat svobodně své náboženství, což je právo, které v EU považujeme za základní, a jejich mešity jsou ničeny a znesvěcovány. Jakožto menšině jsou Rohingyům soustavně odpírána občanská práva, která většina světa považuje za samozřejmá: právo na vstup do manželství, právo na volný pohyb, právo na občanství v zemi, ve které žijí, a právo na řádné vzdělání.

Jako lidé, kteří využívají výdobytků na poli lidských práv, někdy v EU zapomínáme na skutečnost, že mnoha lidem se ve světě nedostává ani těchto základních nároků. My v této sněmovně jsme si vědomi tíživé situace barmského lidu obecně, avšak od povstání buddhistických mnichů v roce 2007 se tato země jaksi vytratila z povědomí veřejnosti.

Otřesný osud neznámého národa Rohingyů, zejména těch, kteří v člunech prchají po moři, jichž se týká toto usnesení, obnovil naši pozornost věnovanou tyranskému režimu v Barmě, zemi jinak tak bohaté na lidský potenciál. Krutost a vojenské junty stojí v ostrém protikladu vůči jednání Thajska, které dle mého soudu neplní v plné míře své povinnosti vůči rohingyským uprchlíkům, neboť bohužel tvrdí, že většina z nich jsou uprchlíky hospodářskými, což považuji za velmi nepravděpodobné, a snaží se je vracet zpět. Thajsko musí začít brát vážněji svou rostoucí úlohu jakožto síly stability a lidskosti v regionu.

Naproti tomu od krutých vůdců vojenského režimu v Barmě, kteří jsou již léta hluší k našim výzvám, nemůžeme mnoho očekávat. Doufám, že za toto opovrhování civilizovaným míněním budou jednou generálové vojenské junty, až bude Barma konečně osvobozena od tyranie, souzeni např. před mezinárodním trestním tribunálem.

 
  
MPphoto
 

  Marios Matsakis, autor. − Paní předsedající, krutý režim, který již dlouhou dobu vládne v Barmě, je vinen tím, že tisíce civilistů opouštějí tuto zemi v naději na bezpečnější budoucnost a lepší životní úroveň a odcházejí do sousedního Thajska nebo přes Thajsko do dalších zemí jihovýchodní Asie.

Mezi těmito strádajícími lidmi jsou původní obyvatelé západní Barmy Rohingyové, kteří se v posledních letech stali oběťmi etnických čistek ze strany barmské vlády. Thajské orgány však bohužel neposkytly těmto uprchlíkům humanitární pomoc, kterou si jednoznačně zaslouží. Namísto toho se objevují zprávy, že tito lidé byli krutě pronásledováni. Vyzýváme thajskou vládu, aby respektovala lidská práva barmských uprchlíků a jednala s nimi s respektem, soucitem, důstojností a lidskostí.

Toto usnesení mi však dává možnost upozornit na případ 41letého australského spisovatele kyperského původu Harryho Nicolaidese, který byl v Thajsku odsouzen ke tříletému vězení za údajnou urážku thajské královské rodiny v románu, který napsal v roce 2005. Pan Nicolaides tehdy vyučoval angličtinu na Thajské univerzitě a v jeho románu se objevuje pouze anonymní zmínka o jednom z členů thajské královské rodiny a navíc se jednalo o dílo jednoznačně fiktivní.

Během soudu byl pan Nicolaides předváděn světovým sdělovacím prostředkům v řetězech a reportérům sdělil, že musel vystát nevýslovné utrpení. Pan Nicolaides se královské rodině omluvil a požádal o královskou milost.

Jsme přesvědčeni, že pan Nicolaides již byl vystaven dostatečnému postihu a špatnému zacházení ze strany thajských orgánů, které k tomuto případu přistupovaly necitlivě a nepřiměřeně, a žádáme je, stejně jako královskou rodinu, aby okamžitě propustily pana Nicolaida a pustily jej domů do Austrálie. Pokud tak neučiní, bude to velmi nemoudré, politováníhodné a bude to mít na Thajsko negativní dopad.

 
  
MPphoto
 

  Marcin Libicki, autor. (PL) Paní předsedající, hovoříme dnes o Srí Lance, Barmě a Thajsku. Během jiných zasedání jsme hovořili o dalších zemích. Vždy se však jedná o ustavičné občanské války, o vraždy, o porušování základních lidských práv.

Nikdy však tyto otřesné zločiny nedokážeme zastavit, dokud nerozpoznáme politické síly a bezohledné zahraniční zájmy, které se skrývají v pozadí těchto válek. Tyto války by nikdy nemohly trvat neomezeně v chudých zemích, které by si je vůbec nemohly dovolit, pokud by se za nimi neskrývaly zahraniční zájmy.

Musíme proto udělat dvě věci, abychom dostali tento proces pod kontrolu. Za prvé musíme poznat, o jaké zájmy a o jaké politické síly se jedná, a za použití politických metod je zastavit. Za druhé musíme vytvořit expediční policejní a vojenské složky, které podniknou preventivní opatření v případě, že politické prostředky nebudou účinné. Evropská unie k tomu má možnosti.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Stihler, autorka. − Paní předsedající, zacházení s lidem Rohingyů a jeho diskriminace nás všechny děsí. Jako muslimská menšina v buddhistické Barmě nejsou považováni za národnostní menšinu. Mají jen málo zákonných práv, a jak zdůrazňuje pozměňovací návrh 3, který předkládá Glenys Kinnocková, jsou úmyslně udržováni v chudobě, je jim upíráno právo na občanství, svobodu pohybu, jsou vystaveni svévolnému vybírání daní a zabavování půdy a je jim upíráno právo na vstup do manželství.

Není divu, že mnozí se snaží Barmu opustit, protože nemají jinou možnost. Otřesné zprávy o zhruba 1 000 rohingyjských uprchlíků na lodích objevených během dvanácti dnů thajskými úřady, které je, namísto aby je dostaly do bezpečí, odvlekly do mezinárodních vod, kde je nechaly bez naváděcího zařízení, potravin a vody vlastnímu osudu, musí znechutit každého, kdo má pojem o lidské důstojnosti.

Jen včera se v deníku The Guardian objevila zmínka o dalším případu. Jednalo se o 220 mužů, které objevili rybáři na otevřeném plavidle. Tito uprchlíci tvrdili, že byli dva měsíce zadržováni thajskými orgány na odlehlém ostrově a že – dříve než byli donuceni vrátit se do lodí a ponecháni vlastnímu osudu – byli biti.

Týrání, jemuž jsou vystaveni Rohingyové, a nedostatek koordinované akce ze strany mezinárodního společenství musí být řešen. Thajsko musí přijmout odpovědnost. Thajský předseda vlády musí jednat. Případy týrání ze strany thajských úředníků je třeba řádně řešit. Thajská vláda musí podepsat Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967. Jak uvedl Joel Chamy, místopředseda washingtonské organizace Refugees International, Rohingyové potřebují ochranu a azyl.

Thajsko už projevilo svou neochotu, přetrvává však problém, který nezmizí. Objevují se další zprávy o zacházení s barmskými uprchlíky, kteří přicházejí do Malajsie. Mnozí z těchto lidí jsou prodáváni do otroctví, ženy a děti jsou nuceny k sexuálnímu otroctví a muži jsou prodáváni jako pracovní síla na rybářské lodě. Některé z těchto ryb se možná objevují i na trhu EU. Doufám, že se nám dnes podaří upozornit na kritickou situaci barmských uprchlíků a zejména na kritickou situaci Rohingyů.

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda, autor. (ES) Před dvěma týdny jsem měl příležitost navštívit obyvatele Barmy na hranici mezi Thajskem a Barmou. Na vlastní oči jsem tam viděl nespravedlnost, jíž vystavujeme některé části světa a to jak z hlediska politického, tak z hlediska sdělovacích prostředků.

Často jednáme pouze na základě titulků hlavních zpráv. To, čeho jsme byli svědky v Barmě, která už není na předních stranách novin, je drama, které se nijak neliší od dramat, jež nás v jiných případech přiměla jednat.

Jsou to jednoznačné případy pronásledování, mučení, nezákonného zadržování, znásilňování a dalších krutostí páchaných barmskou vojenskou juntou. Snad nejostudnější bylo nedávné přijetí takzvané ústavy, která porušuje většinu demokratických zásad a zaručuje téměř naprostou beztrestnost pro všechny skutky, o kterých jsem se právě zmínil.

Je zcela pochopitelné, že lidé za tohoto stavu utíkají, jako to činí obyvatelé Karenu po mnoho let, stejně jako Rohingyové, jak uvádí dnešní zpráva, a jsou zadržováni v Thajsku.

Během své návštěvy jsem zaznamenal, že jak Thajsko, tak mezinárodní společenství přijaly znepokojivý postoj podrobení se juntě. Například řada právnických sdružení, opozičních stran, uprchlíků a politických vězňů nás varovala před hrozícími důsledky, které by postihly barmský lid, pokud by mezinárodní společenství, a zejména Evropská unie, podpořila a schválila fingované volby, které svolala rada SPDC na rok 2010. Varovali nás, že vojenská junta by tak získala neomezenou moc a mohla pokračovat v beztrestném páchání množství zločinů.

Politické a národnostní skupiny, které jsou v opozici vůči juntě, jsou dobře organizované a vypracovaly alternativní ústavu, která mnohem lépe odpovídá zásadám, o nichž v Evropské unii tvrdíme, že je hájíme. Proto, pokud je ponecháme jejich vlastnímu osudu, dopustíme se tím chyby, a staneme se tak spoluviníky – aktivně či pasivně – barmské diktatury.

 
  
MPphoto
 

  Giovanna Corda, jménem skupiny PSE.(FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, včera jsem viděl některé výjevy rohingyjských uprchlíků z Barmy. Život na těchto provizorních plavidlech je charakterizován utrpením.

Po krátkém zadržení je thajské námořnictvo vyvedlo ze svých teritoriálních vod a ponechalo je strádat bez prostředků. Thajsko se přitom snaží dokazovat, že je vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl laskavé. Jako bezprostřední soused Barmy je si Thajsko navíc velmi dobře vědomo, jak nelidské životní podmínky vytváří junta, jež nutí mnoho obyvatel Barmy k emigraci, k tomu, aby riskovali život během plavby, kterou já bych nazvala plavbou smrti.

Vyzýváme Thajsko a další země sdružení ASEAN, aby se snažily nalézt trvalé řešení pro uprchlíky a zejména pro rohingyjský lid, o němž zde dnes mluvíme.

Chceme rovněž vyzvat Thajsko, aby ratifikovalo Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967.

 
  
MPphoto
 

  Urszula Krupa, jménem skupiny IND/DEM. (PL) Paní předsedající, o problému porušování lidských práv v Barmě jsme během tohoto volebního období Evropského parlamentu už jednali mnohokrát.

Barma, země známá svými nádhernými buddhistickými chrámy oplývajícími zlatem, je rovněž vězením pro tisíce Barmánců. Žijí v jednom z nejhorších policejních režimů světa, před nímž se snaží uprchnout – do USA, Austrálie, Kanady a do evropských zemí a ke svým sousedům. Poté, co jsme přijali usnesení, které požaduje propuštění tisíců politických vězňů, včetně mnoha vůdců opozice a včetně jednoho nositele Nobelovy ceny, a po protestech ze strany mezinárodních organizací proti povinné vojenské službě dětí v Barmě, které jsou následně nuceny k práci a nedostává se jim řádné péče, dnes jednáme o problému porušování lidských práv.

Během útěku z tohoto barmského pekla bylo tisíce lidí – příslušníků muslimské menšiny – na svých lodích v thajských teritoriálních vodách zajato, odtaženo do mezinárodních vod a ponecháno bez navigačního zařízení a zásob potravin, přičemž někteří z nich byli uvězněni.

Tato muslimská etnická menšina je rovněž pronásledována vládnoucím vojenským režimem v Barmě. Toto pronásledování zahrnuje případy upírání občanských práv, věznění, omezeného přístupu ke vzdělání, překážek při vstupu do manželství, omezení volného pohybu, bourání mešit a dalších bohoslužebných míst. I když oceňujeme povolení k dočasnému pobytu uprchlíků ze strany thajských orgánů stejně jako vyhlášení thajského ministerského předsedy, v němž oznámil vyšetřování, nedávné události jsou přesto jednoznačným dokladem porušování lidských práv ze strany thajských orgánů.

Podporujeme samozřejmě usnesení, které však nemůže změnit lidské tragédie v regionu, kde v pozadí konfliktu nestojí pouze nelidský vojenský režim a náboženské konflikty, ale i zájmy různých sil. Je proto zapotřebí účinněji vystoupit jak proti vojenské juntě, tak proti separatistickým tendencím skupin, které pronásledují lidi vyznávající odlišnou víru.

 
  
MPphoto
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE).(PL) Paní předsedající, v posledních letech tisíce Barmánců opustilo svou zemi ze strachu z útlaku ze strany vládního vojenského režimu a z důvodu šířícího se hladu ve snaze nalézt útočiště v Thajsku nebo v sousedních zemích jihovýchodní Asie. Tento problém se zejména týká rohingyjské národnostní menšiny, která obývá západní část země. Je jim soustavně odpíráno občanství, svoboda jejich projevu a svoboda pohybu jsou omezeny a jsou jim upírána další základní lidská práva.

Problém barmských uprchlíků má regionální rozměr a sousední země jako například Indie, Bangladéš a Indonésie musí úzce spolupracovat na vyřešení tohoto problému a poskytnout uprchlíkům odpovídající péči a přístřeší. Mezinárodní agentury informují o případech nelidského zacházení s barmskými uprchlíky a krutých deportací, které se rovnají jejich odsouzení k jisté smrti. Když thajská pobřežní hlídka vytlačila člun s tisíci uprchlíky na otevřené moře a neposkytla jim potraviny, jednalo se o nelidský akt, který vedl ke smrti mnoha uprchlíků.

Navíc je třeba důrazně odsoudit skutky barmského vojenského režimu a násilí páchané na rohingyjské menšině a je třeba požadovat plné obnovení jejích občanských práv.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). (LT) Tragické události na barmsko-thajské hranici mají dvě strany. Je politováníhodné, že se thajské orgány uchýlily k neobvyklým opatřením tím spíše, že Thajsko je známé jako stát, který dodržuje lidská práva a který přijímá mnoho uprchlíků. Ministerský předseda prohlásil, že tyto události budou vyšetřeny a že ti, kteří jednali nepatřičně vůči barmským uprchlíkům na lodi, budou potrestáni. Doufejme, že tyto přísliby budou splněny. Na druhé straně to není poprvé, kdy zde jednáme o bezostyšném a nepřijatelném jednání barmského režimu. Jsem přesvědčen, že Evropská unie by měla přijmout přísnější opatření, a samozřejmě očekáváme nejen slova, ale i činy ze strany velkých států. Zejména Čína by měla na Barmu vyvíjet tlak, aby respektovala práva opozice a menšin.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, dnes jsme v této sněmovně přijali zprávu o podmínkách pro přijímání žadatelů o azyl. Ty se musejí týkat rovněž zemí, jako je Barma nebo Thajsko. Zástupcům Evropského parlamentu slouží ke cti, že dnes vystupujeme na obranu práv muslimské menšiny v Barmě.

Situace je otřesná a znepokojivá, když thajští vojáci vyhánějí barmské uprchlíky na otevřené moře v lodích bez motoru; nejméně 500 jich podle všeho přišlo o život. Svědectví těch, kdo zůstali naživu, je pro Thajsko přinejmenším usvědčující. Poslat uprchlíky zpět do nebezpečí je špatné, ponechat je však napospas smrti je mnohem horší. Ostatní pracují jako otrocká pracovní síla v Thajsku.

Ministerskému předsedovi slouží ke cti, že slíbil úplné vyšetření, musíme jej však podpořit, aby jednal nezávisle na své armádě a řídil se mezinárodními normami lidského jednání.

 
  
MPphoto
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Paní předsedající, o situaci v Barmě jsme v této sněmovně hovořili už mnohokrát. Nikoho proto nepřekvapí, že ohrožení barmští obyvatelé podnikají tak drastické pokusy o útěk přes Andamanské moře.

Lidem, kteří se dostanou k thajskému pobřeží, se často dostává nelidského zacházení. Jsou posíláni na moře se svázanýma rukama a v bezmotorových člunech. Čtyřicet šest příslušníků rohingyjské menšiny, kteří dopluli k ostrovu Phrathong, uvěznila zásahová skupina thajských orgánů vnitřní bezpečnosti. Nedostalo se jim právní pomoci, ani neměli možnost kontaktovat právníky pro záležitosti uprchlíků. Barmští uprchlíci potřebují okamžitou humanitární pomoc a útočiště.

 
  
MPphoto
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, Evropská komise sleduje s velkým zájmem situaci v Myanmaru a v Thajsku, včetně nedávných událostí, kdy byli uprchlíci z Bangladéše a Myanmaru ponecháni v Thajsku bez pomoci.

Thajsko hostí přibližně 140 000 uprchlíků, kteří žijí v devíti táborech umístěných podél hranic. Více než milion občanů Myanmaru představuje v Thajsku významnou část pracovní síly v zemědělském, textilním a turistickém odvětví. Případ rohingyjských uprchlíků na lodi zajatých v Thajsku tvoří jen jednu stránku z mnohotvárné nucené či dobrovolné emigrace z Myanmaru. Thajsko navíc musí řešit i jiné problémy s uprchlíky, jako například problémy s Hmongy z Laosu.

Složitost těchto problémů vyžaduje komplexní politické, humanitární, hospodářské a sociální řešení. Komise vede intenzivní rozpravu s mezinárodním společenstvím a thajskou vládou ve snaze nalézt možné řešení.

Nedávná nejistá politická situace v Thajsku přerušila dialog s vládou o této otázce, avšak jen dočasně. Komise proto očekává, že iniciativa EU ve vztahu k vládě povede ke konstruktivnímu přístupu.

29. ledna 2009 vyjádřili účastníci setkání EU-Troika na úrovni velvyslanců v Bangkoku své obavy thajské vládě. Uvítali záměr thajské vlády provést úplné vyšetření případu a informovat o jeho závěrech a vyzvali thajskou vládu, aby jednala s uprchlíky na lodích, kteří připlouvají do thajských vod, v souladu s mezinárodními normami a normami v oblasti lidských práv.

Komise vítá záměr vlády umožnit úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přístup k uprchlíkům na lodích.

Komise vyzývá thajskou vládu, aby usilovala o regionální spolupráci, zahrnující i Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, protože problém Rohingyů a dalších výše uvedených vysídlených osob vyžaduje komplexní reakci.

Závěrem chci říci, že udržitelné řešení nemůže být výsledkem krátkodobých bezpečnostních zájmů, ale musí zohledňovat dlouhodobé humanitární, politické a sociálně-hospodářské zájmy.

I když Thajsko není signatářem úmluvy o uprchlících z roku 1951, královská thajská vláda v minulosti prokázala značnou míru zájmu v humanitární oblasti. Komise bude i nadále připomínat thajským orgánům, že předpokladem jakéhokoli řešení je důsledné dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat na konci rozpravy.

 
  

(1) Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí