Kontrolní režim Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (rozprava)
Elspeth Attwooll, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu Romeva i Ruedovi za jeho zprávu a podrobněji se zmínit o jejím obsahu v širším kontextu společné rybářské politiky.
Za uplynulých deset let jsem se setkala s řadou kritických pohledů na společnou rybářskou politiku, jako je nedostatek rovných podmínek, omezené zapojení zúčastněných stran, nevyváženost hospodářství, sociální požadavky a potřeby životního prostředí a příliš centrálního mikrořízení.
V nedávné době se mi však podařilo ujišťovat veřejnost o tom, že politika prochází zásadní změnou. Samozřejmě před sebou máme ještě dlouhou cestu – například co se týče vyloučení situace, kdy jsou vylovení živočichové vraceni zpátky do moře – a někdy se zdá, že Komise stále tíhne k mikrořízení. Zmiňuji zde článek 47 nařízení o kontrole, alespoň v jeho původním znění. Často však říkávám, že společná rybářská politika se jistým způsobem podobá ropnému tankeru – trvá určitou dobu, než se podaří jej otočit, a já skutečně věřím, že nařízení o kontrole ujde dostatečně dlouhou cestu k dosažení rovných podmínek v oblasti prosazování pravidel a sankcí, a stejně tak vývoj v regionálních poradních sborech učiní vše k tomu, aby v ostatních ohledech došlo ke zlepšení.
Chtěla bych tedy skončit osobnějším vyjádřením toho, že si cením hodnotné práce, kterou odvedli členové Výboru pro rybolov, a poděkováním panu komisaři Borgovi a jeho spolupracovníkům za vše, čeho dosáhli v průběhu pěti let u kormidla.