Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0118/2009) paní Wallisové předložená jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se obchodování s produkty z tuleňů (KOM(2008)0469 – C6-0295/2008 – 2008/0160(COD)).

  Diana Wallis, zpravodajka. − Paní předsedající, máme kompromis, zítra možná budeme mít před sebou dohodu z prvního čtení. Co se mě týče, jako zpravodajka tohoto Parlamentu bych řekla, že to byla velice obtížná oblast, velice těžká cesta.

Nicméně jsme dospěli do situace, kdy jak doufám, budeme respektovat přání těch poslanců Parlamentu, kteří podepsali písemné prohlášení k tomuto tématu, a zohledníme přání mnoha občanů v mnoha našich zemích po celé EU, kteří nám říkají, že to, co vidí z komerčního lovu tuleňů, se jim nelíbí a že nechtějí mít nic společného s obchodem, který je s tímto lovem spojený. Toto přání jsme respektovali; zabývali jsme se pouze tím, čím se v rámci vnitřního trhu Evropy zabývat můžeme, tedy oběhem zboží na trhu, které pochází z komerčního lovu. Na základě této právní úpravy – pokud bude zítra schválena – by naši spotřebitelé měli být ujištěni, že na evropském trhu se nebude prodávat nic, co pochází z komerčního lovu.

Jsou však samozřejmě výjimky. Tuleni jsou velmi krásná mořská zvířata – vlastně jsem si během tohoto procesu uvědomila, že mají velkou přitažlivost pro veřejnost. – ale pro některé jsou mořskými krysami. Takto je vnímají mnozí rybáři: dospělý tuleň denně spořádá obrovské množství ryb. Proto bude i nadále nutno tuleně lovit, aby v některých oblastech byla zachována udržitelnost rybolovu.

Žádnou regulaci lovu jsme zde však neprováděli. Pokud lidé v kterémkoli z našich členských států chtějí lovit, mohou lovit i nadále. Nemohou mít ale z výsledků tohoto lovu komerční zisk. Je však třeba, aby takto získané úlovky bylo možno použít, a zvláště doufám, že budou moci být použity ty části tuleňů, které mají využití v medicíně.

Největším problémem v celé této věci je postavení tradičních arktických komunit – původních obyvatel Arktidy. Tvrdíme, že pro ně máme výjimku, ale jak to společně se zakázaným produktem skutečně ovlivní jejich životní styl a jejich hospodářství? Arktida není žádný zábavný park či muzeum, je to živoucí, dýchající společenství s vlastním moderním hospodářstvím, jehož základ tvoří to, co se získá z moře. Doufám, že tyto komunity budou moci i nadále fungovat tak jako odjakživa. Ale mám pochybnosti a vím, že tyto pochyby stály za rozhodnutím Arktické rady z minulého týdne odmítnout udělit Evropské unii statut stálého pozorovatele.

Tato oblast je pro mě opravdový hlavolam. Potýkala jsem se s tím, že tady dochází ke střetu svobod, respektovala jsem hlasování ve výboru a snažila jsem se respektovat názory těch, které zastupuji doma. Ale dnes vám řeknu pouze toto: Navštívila mě delegace z komunity Nunavut. Po vzájemné výměně názorů jsme všichni plakali. Doufám, že výjimka funguje. Tento balíček zítra podpořím, a doufám, že se ukáže, že to bylo správné rozhodnutí.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodajce paní Wallisové a navrhovatelům stanovisek panu Martinovi, paní Brepoelsové a paní Mathieuové za jejich mimořádné úsilí. Zejména bych chtěl poděkovat předsedkyni Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů paní McCarthyové za její přínos k tomuto konkrétnímu návrhu.

Skutečnost, že dohody bylo dosaženo v prvním čtení, dokazuje politickou vůli orgánů Společenství urychleně řešit dva hlavní problémy související s obchodováním s tuleními produkty, zejména s rozdělením vnitřního trhu a nutností chránit dobré životní podmínky zvířat. Tato konkrétní dohoda obsahuje tři rozhodující prvky: první souvisí s harmonizací vnitřního trhu a jedná se o zákaz obchodování s produkty z tuleňů na trhu Evropské unie. Bude se vztahovat jak na zdejší produkty, tak na produkty dovážené. Jak bezpochyby víte, tuleni jsou loveni na území Společenství i mimo něj. Získávají se z nich produkty, jako je například maso, olej, tuk, a výrobky z jejich orgánů, kožešiny a kůže. S těmito produkty se obchoduje na různých trzích včetně trhu Společenství. U některých z těchto produktů, jako jsou tablety obsahující omega tři kyseliny, vyčiněné kůže nebo tulení kožešiny, je obtížné, nebo dokonce nemožné, aby je spotřebitelé rozeznali od podobných výrobků, které nepocházejí z tuleňů. Lov tuleňů a jeho podoba vyvolaly závažnou reakci a znepokojení veřejnosti a mnoha vlád, které jsou zvlášť dobře obeznámené s otázkou životních podmínek zvířat. Tyto obavy pramení ze způsobu, jakým jsou tuleni loveni, z metod používaných k jejich zabíjení a z bolesti, kterou způsobují. Rozhořčení veřejnosti je zřejmé z mohutné účasti na příslušném veřejném dialogu, ale výmluvně o něm vypovídá také obrovský počet dopisů a petic, které jsem obdržel v posledních dvou letech. Občané si nyní mohou být jisti, že výrobky z tuleňů už na trhu nebudou k dostání.

Druhým důležitým prvkem v návrhu je logické vynětí Inuitů a jiných komunit původních obyvatel. Cílem není ovlivnit základní hospodářské a sociální acquis těchto společenství, které jsou na lovu tuleňů již tradičně závislé. Je třeba vzít v úvahu, že tento druh lovu je historickým prvkem jejich kultury a kulturní identity a je zdrojem příjmu, který jim pomáhá přežít.

Třetím prvkem je výjimka pro lov v malém měřítku. Rybáři zabývající se příležitostným lovem tuleňů, ale pouze pro účely udržitelného řízení mořských zdrojů, tak budou moci uvádět na trh výrobky z tuleňů na neziskovém základě, aby si pokryli náklady související s lovem. V souladu se základní zásadou tohoto nařízení tato konkrétní činnost musí mít nekomerční charakter. Komise schválí podrobná prováděcí opatření, která objasňují, jak mají být výše uvedené výjimky uplatňovány, prostřednictvím postupu projednávání ve výborech a po kontrole provedené Parlamentem.

Doufám, že Parlament, stejně jako Rada a Komise podpoří tento kompromisní balíček jako celek. Zmíněný text zohledňuje harmonizaci vnitřního trhu a zároveň reaguje na obavy evropských občanů o dobré životní podmínky zvířat v souvislosti s lovem tuleňů. Evropská komise má možnost přijmout kompromisní balíček v plném znění za účelem dosažení dohody o příslušném nařízení v prvním čtení.

  Frieda Brepoels, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (NL) Paní předsedající, pane komisaři, jistě jste si vědomi, jak nesmírně mě těší, že o tomto dokumentu můžeme na poslední chvíli hlasovat, neboť mnoho občanů, stejně jako Parlament již řadu let vyzývají k přijetí opatření namířených proti krutým praktikám komerčního lovu tuleňů.

Nebylo snadné najít ten správný přístup, neboť Evropa sama nemá pravomoc tento lov zakázat. Jsem proto Komisi vděčna, že předložila Parlamentu návrh, ačkoliv Parlament byl toho názoru, že návrh je třeba zpřísnit.

Jako navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jsem proto velice vděčna svým kolegům z různých politických skupin za bezprostřední podporu svého návrhu, který prosazuje úplný zákaz obchodování s tuleními produkty s jedinou výjimkou, a to lovu, který tradičně provádějí inuitské komunity. Tímto výbor rozhodl proti původnímu návrhu Komise, který povoloval několik výjimek, a také proti systému označování, které by podle nás nebylo možno kontrolovat.

Chci poděkovat také českému předsednictví za to, že pokračovalo v práci na dosažení dohody. Umím si představit, že příslušná jednání s členskými státy neprobíhala vždy hladce. Stejně jako svým kolegům z Parlamentu chci poděkovat také různým nevládním organizacím (NGO), které hrály konstruktivní úlohu jako nátlakové skupiny přímo v průběhu procesu a které nyní zároveň tento kompromis výslovně podporují. Kompromisy samozřejmě vždy znamenají, že je třeba něčeho se vzdát, abychom mohli něco získat, jsem však přesvědčena, že tento text splňuje požadavky všech dotčených stran.

Nakonec bych chtěla pro naše občany zdůraznit, že kompromis bude mít skutečný dopad na komerční lov v zemích, jako je například Kanada. V očekávání možného zákazu obchodování poptávka po tuleních kožešinách klesla již v tomto roce a cena se ve srovnání s minulým rokem snížila na polovinu. Proto jakmile bude zákaz zaveden, zasadí to bezesporu tomuto lovu a mezinárodnímu obchodu s tuleními produkty těžkou ránu.

Mám proto z výsledku velkou radost a ze strany svých kolegů poslanců očekávám v zítřejším hlasování výraznou podporu.

  Véronique Mathieu, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. – (FR) Paní předsedající, nesdílím názor svých kolegů, ani pana Dǐmase, protože si vzpomínám na názor právního poradce Rady. Pamatuji si také názor právního poradce Parlamentu. Oba tito poradci nám sdělili, že byl použit nesprávný právní základ. Na to si vzpomínám.

Nezapomínejte, pane Dimasi, že zakazujete produkty z lovu tuleňů, aniž byste je něčím nahradil, což je protiprávní. Měl byste si uvědomit, že Kanaďané si toho jsou dobře vědomi a mají v úmyslu uplatnit své právo a odvolat se ke Světové obchodní organizaci. Nehodlají se o tyto produkty nechat připravit a vy je nemůžete zastavit. Osobně se domnívám, že v tomto směru mají naprostou pravdu. O špatném kompromisu – a podle mého názoru je tento kompromis velice špatný – pro který budou někteří z mých kolegů zítra hlasovat – beze mne, protože já budu hlasovat proti – se bude hlasovat v předvečer vrcholné schůzky EU-Kanada. Evropská unie vlastně vyhlašuje našim kanadským přátelům válku. Doufám, že si moji kolegové dobře uvědomují, co dělají.

Musím svým kolegům poslancům a panu Dimasovi také říci, že budou mít velkou předvolební kampaň postavenou na tuleních a na Kanaďanech, protože v otázce lovu tuleňů neřešíme vůbec nic. Problém pouze přesunujeme. Sám jste, pane Dǐmasi, prohlásil, že lov tuleňů nezakazujete. Potenciálně přesunujete tento problém do Číny a jiných zemí, které budou tyto produkty přijímat. Nevyřešili jste nic.

Tento kompromis považuji proto za špatný. Připadá mi, že problém byl zameten pod koberec, že se nic nevyřešilo a že opravdu není na co být pyšný. Rovněž není na co být pyšný, podíváme-li se na klesající cenu kožešin mezi Inuity. O textu se ještě ani nehlasovalo, kompromis ještě ani nebyl přijat, a přesto tito lidé kvůli nám už hospodářsky velice strádají. Necítím v tom žádné sebeuspokojení.

  Malcolm Harbour, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, jako koordinátor za svou skupinu při Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jsem podepsal kompromisní text a jsem přesvědčen, že jsem udělal správně, ale jak řekla Diana Wallisová, je to velice obtížné téma, protože je těžké sladit rozdílné názory.

Jistě již víte o dvou členech mojí skupiny, kteří na to mají odlišný názor, a myslím, že zítra zjistíte, že naše skupina se postaví proti tomu – ledaže by byly schváleny některé pozměňovací návrhy mých kolegů. Nicméně mnozí – včetně mě – pro to hlasovat budou, protože vzhledem k názoru, který zastávám, to považuji za svou morální povinnost.

Vyberu jen některé z hlavních otázek. V první řadě je zde výzva, abychom něco podnikli. Lidé doposud dávali najevo, že toto je začátek procesu, nikoli konec. Problémem je nehumánní způsob, jakým jsou tuleni zabíjeni, a neschopnost profesionálních lovců tuto otázku řešit. Zabývat se tím musí rovněž kanadská vláda. Existuje množství doložek o přezkoumání, které sem byly začleněny, aby to fungovalo, ale já se ztotožňuji s tím, co říká Diana Wallisová, že klíčové pro tento kompromis byly výjimky.

Výjimky jsou dobře vyvážené, neboť odrážejí v první řadě důležitost podpory tradičního lovu v komunitách. Diana Wallisová má pravdu, když říká, že to musí fungovat, a to znamená, že produkty pocházející z těchto komunit musí být na prodej a musí být nabízeny vhodným způsobem. Za druhé, je kladen důraz na udržitelnost mořských zdrojů a na to, jak bude tato otázka řešena.

Máme před sebou kompromis. Myslím, že evropští občané si přejí, abychom jej schválili, ale tento parlament jej také bude muset napříště pečlivě kontrolovat.

  Arlene McCarthy, jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, myslím, že zapomínáme na to, že to byl právě tento parlament, který jako první zahájil kampaň za všeobecný zákaz krutého obchodování s tuleními produkty v celé EU. V roce 2006 většina poslanců podpořila písemné prohlášení, které tento zákaz požadovalo – bylo připojeno 425 podpisů – a zahrnovalo studie veterinárních specialistů jasně dokládající, že tuleni jsou zabíjeni nesmírně trýznivým způsobem, často jsou stahováni z kůže ještě zaživa. Veřejnost už obchodování netoleruje a my jako její zástupci máme pravomoc skončit to. Kromě toho naše zítřejší hlasování bude rozhodujícím krokem kupředu v celosvětové kampani za zákaz tohoto obchodování.

Ve Spojených státech platí zákaz již mnoho let. Mexiko zakázalo obchodování. V Evropě existuje zákaz jednotlivě již v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku a Itálii; Německo a Spojené království zvažují zákaz obchodování. Zákazy jsou nyní zavedeny v Rusku. Zákaz plánuje Hongkong. Je to politická otázka, která je nyní aktuální. Po 40 let trvající kampani proti obchodování má Evropa nyní možnost zavést zákaz ve všech 27 státech.

Není to poprvé, kdy jsme se ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů na popud občanů začali zabývat ukončením tohoto krutého obchodování. Parlament má pravomoc občanům vyhovět a výbor pro vnitřní trh se rozhodl usilovat o kategorický zákaz a zároveň zajistit výjimku pro tradiční lov Inuitů. Výbor zamítl smíšený návrh Komise na částečný zákaz a označování; výbor zamítl návrh paní Wallisové na pouze nepovinné označování. Proč? Protože toto polovičaté gesto, které by umožnilo pokračování krutých jatek, by občané odsoudili. V řadě průzkumů veřejného mínění ve všech evropských zemích dali občané najevo, že si přejí toto obchodování ukončit: ukončení si přeje 75 % dotázaných ve Spojeném království, 80 % v Rakousku, více než 90 % ve Francii a Nizozemsku. Dokonce i v těch zemích EU, kde probíhá tradiční lov tuleňů v malém měřítku, veřejnost obchodování nepodporuje, ve Švédsku je proti němu 70 % občanů. Lov ve své zemi nepodporuje ani jasná většina Kanaďanů.

Kromě toho 86 % dotázaných Kanaďanů vyjádřilo názor, že EU by měla mít možnost svobodně se rozhodnout pro zákaz těchto produktů. Mám zde dopis od jednoho kanadského senátora, který obdržel předseda Pöttering, kde se píše: „Váš hlas pro zákaz obchodování s výrobky z tuleňů pomůže obrovské většině Kanaďanů, kteří s obdivem sledovali, jak Ruská federace ukončila minulý měsíc svůj krvavý masakr tuleňů, přinutit své politiky, aby bez ohledu na politickou výhodnost usilovali o to, co je správné, a tento nehumánní lov jednou provždy zakázali. Jménem většiny Kanaďanů, kteří s tímto lovem zásadně nesouhlasí, vám děkuji za vše, co v této věci podnikáte. Velice to oceňujeme.

V tomto roce bylo při kanadském lovu zabito 50 000 tuleňů ve srovnání s 220 000 v minulém roce. To znamená, že my jako občané máme nyní možnost tento krutý obchodování zakázat. Vím, že občané Evropy tomu budou tleskat. Doufám, že Parlament v zítřejším hlasování návrh výboru pro vnitřní trh na zákaz tuleních produktů podpoří.

  Toine Manders, jménem skupiny ALDE. – (NL) Paní předsedající, podepsal jsem kompromis jako koordinátor za Skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Rovněž v naší skupině panují názorové rozdíly, stejně jak to o své skupině konstatoval pan Harbour, ale to jen dokazuje, jak je tato otázka citlivá.

V demokracii musí volení zástupci naslouchat veřejnosti a pryč je doba, kdy kvůli získání komerčních produktů musela být zvířata brutálně zabíjena. Nemáme naprosto v úmyslu určovat, jak má být lov prováděn, nehodláme zasahovat do nakládání s lovnou zvěří. Chceme však ukončit obchodování se zvířaty, která jsou zabíjena brutálním způsobem.

A to je, myslím, vzkaz, který tímto kompromisem vysíláme. Považuji za správné, že se udělením výjimky zohledňuje situace tradičních komunit a také že spotřebitelé či turisté přivážející si výrobky zakoupené jako suvenýry mají být ušetřeni honu na čarodějnice. Nebylo by dobré vydávat se tímto směrem, ani by to se svobodou dnešní Evropské unie nešlo dohromady.

Vzhledem k tomu, že chceme, aby všechny výrobky byly opatřeny informacemi, bylo by možná dobré na výrobcích jednoduše uvádět, že obsahují části z tuleňů, takže zákazníci budou mít na výběr, neboť za daných okolností o tom často ani nevědí. Je třeba zajistit lepší informace, protože zákazníci by měli mít možnost informovanější volby.

Dobrým nápadem by mohla být podpora původních tradičních komunit na základě opatření, které jim umožní rozvíjet alternativní ekonomiky. Děkuji vám, paní předsedající, a doufám, že tento kompromis zítra velkou většinou přijmeme.

  Leopold Józef Rutowicz, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, případy brutálního zabíjení tuleňů spadají do oblasti pytláckého lovu, s nímž se bohužel setkáváme dosti často. Pytláci zabíjejí mořská a lesní zvířata a mnoho druhů ryb, aniž by dodržovali nějaké zásady, ničí populace a působí jim utrpení. V zemích Evropské unie a v Kanadě existují příslušné právní předpisy a rovněž příslušné orgány, jejichž úkolem je zajistit dodržování těchto předpisů.

Jedním ze způsobů, jak mohou obyčejní lidé poskytnout těmto orgánům užitečnou podporu, by byla pomoc při odhalování a zjišťování pytláků. Stát by měl zajistit, aby zvířata žila v dobrém fyzickém stavu, psychické pohodě a v souladu s prostředím, a také zabránit tomu, aby se nelegálně získané kůže a maso divokých zvířat včetně tuleňů dostalo na trh, a takové obchodování přísně trestat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady je dokumentem, který smiřuje zájmy všech stran v oblasti obchodování s tuleními kůžemi.

  Heide Rühle, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, i já vítám dohodu jménem naší skupiny a zítra pro ni budeme hlasovat. Plníme přání mnoha občanů, kteří nás žádali v četných dopisech a elektronickou poštou, abychom v této oblasti přijali opatření. Řídíme se samozřejmě písemným prohlášením Parlamentu, které jasně požadovalo zákaz.

Jsem poněkud překvapena předchozí řečnicí z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Zajímalo by mě, zda opravdu hovořila jménem výboru nebo jen sama za sebe. V každém případě bych chtěla jasně prohlásit, že právní základ pro to zde rozhodně existuje. Například na začátku letošního roku vstoupil v platnost zákaz obchodování s kůžemi psů a koček. To zcela jasně ukazuje, že právní základ pro to, co děláme, zde je. Kromě toho zřetelnou deformaci na vnitřním trhu již máme, protože minimálně pět členských států již zákaz implementovalo a další to plánují. Evropská unie musí proto jednat, aby na tuto deformaci vnitřního trhu mohla dál reagovat.

Naše opatření jsou podložená. Pro naše opatření existují právní základy a základy vnitřního trhu. Ještě jednou bych toto chtěla velice důrazně podtrhnout. Pokud jde o výjimky, říkám jasně, že trhy pro Inuity se zhroutily již před několika lety. Inuité to vysvětlovali při konzultacích. Vyzvali jsme je, aby hovořili před výborem a oni výslovně řekli, že se trhy zhroutily ještě předtím, než jsme zasáhli. Pokud Inuité chtějí i nadále tyto produkty prodávat, mohou to dělat pouze tehdy, je-li naprosto jasné, že produkty nemají nic společného s obvyklými metodami lovu tuleňů. Jedině když bude stanoven jasný rozdíl, budou mít Inuité možnost něco prodávat.

  Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Paní předsedající, prosazuji úplný zákaz vývozu kožešinových kůží tuleňů. Každým rokem se velkolepá přírodní scenérie stává kulisou pro krvavou a hrůznou přehlídku bolesti a utrpení, kdy 12denní mláďata tuleňů jsou ubíjena nebo střílena. Tato jatka probíhají v zájmu trhu a velkého byznysu, aniž by se někdo zajímal o životní podmínky zvířat, a to mě naplňuje hrůzou.

Nechceme přece něco tak nepřijatelného dovážet do EU. Rozhodně mnoho občanů EU to odmítá a podporuje úplný zákaz dovozu tuleních kožešinových kůží. V Nizozemsku jsme za tento zákaz tvrdě bojovali a uspěli jsme. Přijetí návrhu Komise v jeho původní podobě by podkopalo výsledek dosažený v Nizozemsku.

Zpráva Parlamentu mě však vede k závěru, že tato sněmovna dosáhla hranice přijetí úplného zákazu obchodování s tuleními kožešinami. Takový zákaz podporuji a vyzývám všechny poslance této sněmovny a také Komisi, aby se k tomu připojili.

  Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Paní předsedající, navzdory tomu, že navržená právní úprava, o které debatujeme, se týká obchodu s produkty z tuleňů, diskuse se místo toho často stáčí na lov tuleňů, a tedy především mimo EU. Hromadné ubíjení tuleňů způsobem, jak jsme viděli na snímcích ze zemí mimo EU, je strašné a nemělo by se dopustit, aby k němu docházelo.

Měli bychom však rozlišovat mezi lovem a masakrováním. Lov tuleňů se provádí ve Švédsku, ale jedná se o regulovaný ochranný lov. Nepoužívají se žádné hole či klacky, nýbrž pušky. Celý průběh lovu je svázán přísnými pravidly a bylo by to velice špatné využívání přírodních zdrojů, kdyby se zastřelená zvířata nesměla využít. Kompromis, který byl teď navržen, je lepší než původní návrh. Nicméně mám určité obavy o to, jak některé části právní úpravy mohou být vykládány, a obávám se, že by to mělo negativní důsledky pro Švédsko a naše severské sousedy. Doufejme, že se mýlím.

  Jan Cremers (PSE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve chci poděkovat paní zpravodajce za její obtížnou práci při zpracování tohoto tématu. Poté, co sněmovna již v roce 2006 vyzvala k přijetí plošného zákazu tuleních produktů v celé EU, zmínila se o tom paní McCarthyová, jsem velice rád, že nyní bylo dosaženo kompromisu s Radou, který vystihuje přání této sněmovny.

Každý rok umírá přibližně 900 000 tuleňů strašnou smrtí ve jménu komerčního lovu tuleňů. Je to nejen kruté, ale také zcela nesmyslné. Co se týče Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, hned od počátku bylo jasné, že návrh Komise nezachází dost daleko. Četné výjimky v návrhu by znemožnily kontrolu vzhledem k obecně rozšířenému charakteru lovu po dobu 10 dní v roce. Kapacity pro sledování jsou nedostatečné a vlády, kterých se to týká, nejsou příliš ochotné.

Naše skupina považovala za rozhodující, aby se při jednáních podstatně omezil rozsah výjimek, a ze současného výsledku mám radost – zákazem obchodování se tento cíl z velké části naplnil. Skupina PSE také pokládá za důležité co nejméně zasahovat do tradičního způsobu obživy původních národů. Výjimka pro Inuity a jiné původní národy, která tvoří součást kompromisu, odpovídá představám naší skupiny.

Ačkoliv nemůžeme přinutit země EU, aby tento lov tuleňů zastavily, doufáme, že obchodování s produkty z tuleňů se stane mnohem méně výnosné a lov sám bude omezen – a doufejme, že postupně bude úplně zastaven. Proto se z dosaženého výsledku raduji.

  Peter Šťastný (PPE-DE). - Paní předsedající, tento konečný návrh týkající se lovu tuleňů je zcela nepřijatelný, neboť hrubým způsobem zasahuje do záležitostí jiných zemí. Přestože tyto země hrají podle pravidel a snaží se pouze dobře využívat přírodní zdroje a zajistit svým lidem.pracovní příležitosti.

Tento návrh ničí životy lidí a jejich společenství v odlehlých regionech. Likviduje obchodní příležitosti na obou stranách Atlantiku a vážně narušuje dobré vztahy s významnými obchodními a strategickými světovými partnery. Kromě toho tento návrh porušuje pravidla WTO.

Jako poslanci Parlamentu máme povinnost chránit lidi a vytvářet podmínky pro pracovní příležitosti. S tímto zákazem selháváme v obou oblastech. Chránit přemnožené tuleně zákonem je bláznovství a naprosté selhání našich hodnot. Všem poslancům EP vzkazuji: zastavte prosím tuto katastrofu a hlasujte proti tomuto návrhu.

  Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Paní předsedající, mám skutečně velkou radost, že jsme konečně došli až sem. Na začátku mnozí prohlašovali, že je to nemožné, že toho nelze dosáhnout. Lze toho dosáhnout. Nyní podporujeme občany Kanady, kteří se už nechtějí stydět za chování své země na ledových krách.

Třicet let jsme se pokoušeli kontrolovat a regulovat tento lov. Nepodařilo se to ani v Norsku, ani v Kanadě. Venku na ledu nejsou pravidla dodržována. Je čas, abychom se vzdali myšlenky, že je možné dosáhnout nějakého humánního způsobu komerčního zabíjení v průmyslovém měřítku.

Za dnešní rozhodnutí musíme poděkovat nevládním organizacím a většině občanů Evropy, kteří si zavedení tohoto zákona přejí. Je to vítězství zdravého rozumu, je to vítězství humanitárního úsilí, je to vítězství demokracie, a v neposlední řadě je to vítězství všech tuleňů, kteří budou moci dospět, aniž by byli utloukáni a zabíjeni jen pro lidskou marnivost. Chci poděkovat všem svým kolegům, kteří to umožnili.

  Christian Rovsing (PPE-DE). - (DA) Paní předsedající, chci říci, že tuto věc považuji za nesmyslnou, a hovořím teď výhradně jménem Grónska, které je součástí Dánského království. Na dalekém severu existuje několik maličkých, odlehlých osad s pouhými 10-20 obyvateli, kteří jsou živi z lovu tuleňů. Vezmeme-li jim jejich obživu, nebudou mít žádnou naději na ekonomické přežití. Nemůžeme jim nabídnout žádné alternativní zaměstnání. Je to stovky kilometrů k další osadě a měli bychom být rádi, že tam jsou, protože nám to umožňuje udržet Grónsko jako součást Dánského království.

Gróňané tuleně střílí. Má někdo něco proti tomu? Nikdo! Nebudou-li moci zastřelit dost tuleňů, pak nebudou mít žádné ryby, které by chytali. To, co se tady připravuje, je tudíž pro Grónsko katastrofa. Tato věc nebyla dostatečně důkladně projednána a nebyli vzati v úvahu chudí lidé, kteří tímto přijdou o obživu, aniž by jim místo toho bylo poskytnuto něco jiného. Takové jednání s chudými lidmi je pod naši úroveň.

  Caroline Lucas (Verts/ALE). - Paní předsedající, téměř před třemi roky jsem se podílela na původním písemném prohlášení, které vyzývalo k přijetí tohoto zákona a chci poblahopřát všem, díky jejichž úsilí byla tato předloha návrhu předložena. Zmíněné prohlášení podepsalo čtyři sta dvacet pět poslanců této sněmovny, což odráží sílu, s jakou je tato otázka vnímána nejen mezi poslanci EP, ale také mezi našimi voliči.

V současné době je na celém světě při komerčním zabíjení tuleňů ročně zabito téměř milion tuleňů, a když zítra budeme hlasovat pro tento balíček, pomůžeme ukončit jeden z nejhanebnějších příkladů krutosti vůči zvířatům.

Jsem velice ráda, že kompromisy, jako například systém označování, byly důrazně odmítnuty, takže můžeme plně uspokojit požadavky milionů evropských občanů.

Kladný hlas bude hlasem pro ukončení brutality. Bude to zároveň hlas a vítězství pro všechny z nás, kteří jsme odmítli považovat „ne“ za odpověď. Dobře si vzpomínám na řadu jednání s úředníky Komise, kdy nám tvrdili, že zákaz prostě nebude možný. A právě toto ukazuje, že když chceme podnítit dostatečnou politickou vůli – a skládám poklonu nevládním organizacím, které nám v tom pomáhaly – pak nemožné věci se stávají možnými, a z toho mám velkou radost.

  Avril Doyle (PPE-DE). - Paní předsedající, tato rozprava byla obtížná, často emocionální, mnohokrát srdce ovládalo hlavu. Mám velké pochopení pro to, co právě řekl můj kolega Christian Rovsing o společenstvích, za něž hovořil, ale kompromis zítra podpořím. Potřebuji však ujištění, od pana komisaře. Možná bych mohla panu komisaři položit přímou otázku prostřednictvím paní předsedající.

Pane komisaři, pokud bude kompromisní návrh zítra schválen, mohl byste mě ujistit, že bude možno stále využívat tkáně tuleňů pro lékařský výzkum a pro biologické náhrady, jak je současné době běžné v některých částech světa? Velkého pokroku bylo dosaženo například v přežití a kvalitě života kardiaků při použití tkání aorty, dýchacích cest a osrdečníku tuleně grónského za předpokladu, že tuleni jsou loveni či zabíjeni udržitelným, nikoli krutým způsobem. V souvislosti s kompromisem bych chtěla ujištění ohledně pokračujícího lékařského výzkumu a využití produktů z tuleňů pro biologické náhrady.

  Marios Matsakis (ALDE). - Paní předsedající, kompromis také podpořím, ale nejsem si jist, zda děláme dobře, protože aktuální otázkou není, zda zabíjíme tuleně nebo zda tuleňům hrozí vyhynutí: to bylo již vyjasněno.

Otázkou je, zda jsou, či nejsou zabíjeni humánním způsobem. A pochopitelně z našeho každodenního života víme, že jsou stovky tisíc zvířat, která bychom rádi zabili, a buď je snědli, anebo jiným způsobem využili jejich produkty. Nerozrušuje nás, když ryby umírají po hodinách utrpení na hácích a v sítích, a nestěžujeme si na to. Tak proč si stěžujeme v případě tuleňů?

No, protože jsou to krásná zvířata a protože pohled na to, jak se jejich krev rozlévá na bílém ledu, není příliš příjemný. Hlasujeme tedy a rozhodujeme o tom spíše svým srdcem, nebo svým rozumem a svou hlavou? Jen by mě to zajímalo.

  Stavros Dimas, člen Komise. − Paní předsedající, chtěl bych poděkovat všem řečníkům za jejich příspěvky v dnešní večerní diskusi. Velmi mě těší, že v této velice citlivé oblasti můžeme dnes večer dosáhnout dohody v prvním čtení.

Vzhledem k tomu, že Evropský parlament vznesl tuto otázku asi před dvěma roky, Komise prováděla rozsáhlé přípravné práce, aby získala úplnou představu o situaci a informovala o ní širokou veřejnost. Náš závazek vzít plně v úvahu obavy vyjádřené občany Evropské unie a rovněž nutnost harmonizovat vnitřní trh byly klíčovými otázkami, které bylo nutno touto právní úpravou ošetřit.

Až nařízení vstoupí v platnost, můžeme občany ujistit, že výrobky z tuleňů pocházející z komerčního lovu se na trhu Evropské unie již neobjeví.

Výjimka pro Inuity zajistí, že to nijak nepříznivě neovlivní zájmy Inuitů a jiných domorodých komunit, které se lovem tuleňů tradičně zabývají.

Pokud jde o otázku, na kterou poukázala paní Doyleová, bude řešena v rámci prováděcích opatření.

Na závěr bych řekl, že přijetím tohoto nařízení přispějeme ke zvýšení povědomí o vysoké úrovni životních podmínek zvířat v Evropské unii a k jejímu udržení.

Chtěl bych proto znovu zdůraznit, jak je důležité dosáhnout dohody o této otázce, která je pro občany Evropské unie tak závažná, v prvním čtení. Vyzývám vás proto, abyste plně a beze změn podpořili soubor kompromisních opatření, a umožnili tak dosažení dohody v prvním čtení.

Ještě jednou chci poděkovat zpravodajce paní Wallisové a paní Brepoelsové a všem těm, kteří se na dosažení kompromisní dohody podíleli.

  Diana Wallis, zpravodajka. − Paní předsedající, myslím, že dnešní rozprava dobře dokresluje obtížnost této otázky, a zároveň proto ukazuje, jak je úžasné, že jsme schopni dosáhnout určité formy kompromisu. Jako u všech kompromisů někteří, případně všichni budou možná něčím trochu zklamáni.

Myslím, že to, co jsem chtěla zdůraznit, jsme se pokoušeli říci prostřednictvím našich jednání: řešili jsme to, co může vyřešit vnitřní trh, a to je obchodování. Odsud nemůžeme rozhodovat o lovu, aspoň nikoli o lovu v třetích zemích. Bylo to těžké; mnozí z nás stále mají pochybnosti, jak se bude vše provádět, a jsem vám, pane komisaři, vděčná, že jste nám poskytl ujištění o tom, jak bude postupováno v případě původních komunit: to je něco, co bude důležité pro mnoho lidí, a něco, co budeme muset velice pečlivě sledovat.

Domnívám se, že řada z nás má stále obavy o legálnost – a hodně se o tom hovořilo na úrovni Světové obchodní organizace nebo v souvislosti s našimi pravidly vnitřního trhu. V tuto chvíli postačí, řeknu-li, že chci jen poděkovat právníkům všech tří orgánů za to, že nás díky svému úsilí dostali tam, kde dnes jsme. Mám dojem, že v budoucnu budou mít mnohem víc práce, ale jak jsem řekla, o tom až někdy jindy.

Tak tady to máme: uvidíme, co přinese zítřejší hlasování. Jsem přesvědčena, že kompromis si naši podporu zaslouží, kompromis, který respektuje původní písemné prohlášení a respektuje názory evropských občanů. Doufám, že nebudou zklamáni, když pochopí, že to nějakým způsobem naruší práva jiných lidí někde jinde. To mě právě trápilo po celou dobu nejvíc a doufám, pane komisaři, že uděláte vše, co bude ve vašich silách, abyste těmto malým a křehkým komunitám zajistili ochranu.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 5. května 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, se zprávou paní Wallisové souhlasím. Souhlasím s návrhem nařízení, na němž se shodly členské státy a na základě kterého bude zaveden zákaz obchodování s produkty z tuleňů. Myslím si, že výjimky by měly být povoleny pouze tehdy, až budou splněny podmínky stanovené pro metody, které jsou používány k zabíjení tuleňů. Neměli bychom zakazovat lovy, které tradičně provádějí inuitské komunity.

Díky tomuto nařízení bude obchodování s tuleními produkty prováděno za jednotných podmínek v celé Evropě. Nařízení podporuje mnoho občanů EU, kteří jsou citliví na otázku dobrých životních podmínek zvířat. Všichni víme, že tuleni jsou často zabíjeni za podmínek, kdy tato zvířata, která jsou savci a jsou schopna vnímat, zažívají strašnou bolest a utrpení. Nyní máme příležitost toto utrpení ukončit. Udělejme to. Zákaz bude znamenat, že zboží vyrobené z masa, tuku a kůží tuleňů, jako například tašky, boty, klobouky a rukavice zmizí ze společného trhu. Prodej některých farmaceutických výrobků vyrobených z tuleňů, jako jsou potravinové doplňky, nebude povolen. Velice vám děkuji.

  Lasse Lehtinen (PSE), písemně. – (FI) Je pochopitelné, že by se před volbami EU měla snažit činit gesta dobré vůle vůči svým občanům, ale tentokrát se Komise pohybuje po tenkém ledě. Pokusí-li se Evropa zakázat nebo omezit tradice jiných demokratických zemí, dobrá vůle by se prostě mohla později vrátit zpět a dát jí facku. Čekám na den, kdy si Spojené státy americké nebo Austrálie si uvědomí, že ve Španělsku se provozují býčí zápasy a ve Finsku lov losů.

Každým rokem u nás ve Finsku rybáři uloví několik stovek tuleňů, protože počet tuleňů prudce stoupl a brzy bude hrozbou pro rybí populace v Baltském moři. Kompromis dosažený s Radou znamená, že rybáři mohou lovit dál jako dříve, pokud nebudou mít zisk. Je mojí zásadou, že nepodporuji zákony, jejichž dodržování nelze kontrolovat, ale kompromis je rozhodně vylepšením výsledku hlasování Výboru.