Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2209(REG)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0027/2009

Předložené texty :

A6-0027/2009

Rozpravy :

PV 05/05/2009 - 17
CRE 05/05/2009 - 17

Hlasování :

PV 19/02/2009 - 5.2
CRE 19/02/2009 - 5.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
PV 06/05/2009 - 4.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0353

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 5. května 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

17. Postup při projednávání petic (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0027/2009) pana Onesty, jménem Výboru pro ústavní záležitosti, o změně jednacího řádu, pokud jde o postup projednávání petic (2006/2209(REG)).

 
  
MPphoto
 

  Gérard Onesta, zpravodaj. (FR) Pane předsedající, po vydatném kusu, kterým byla zpráva poslance Corbetta, nevím, zda je toto třešnička na dortu; jde spíše o malý zákusek, který vám přinesou ke kafi, aby vám podstrčili účet.

Budu mluvit o peticích. Viděli jsme v minulosti, že jednací řád, tak jak je, nám způsobil pár obtíží, protože se některé články obtížně vykládají nebo dokonce došlo k uvíznutí jednání na mrtvém bodě, jako v případě přípustnosti tohoto nebo onoho znění. Pokusili jsme se proto udělat „úklid“, objasnit a konsolidovat, což ovšem neznamená revoluci.

Především chceme přesněji určit předkladatele petic, protože nyní, když dostaneme půl tuny petic, nebývá jasné, kdo je kontaktní osobou. Budeme proto požadovat po předkladatelích, aby blíže určili, kdo je jejich vedoucí, pokud ho mají, jinak za něho budeme považovat první jméno na první stránce petice.

Zavedli jsme právo na zrušení petice. Tím říkáme občanům: „Můžeš předložit petici, ale můžeš se také zřeknout tohoto práva a požádat o stažení svého jména ze seznamu signatářů.“

Víte, že Parlamentu může být zasílána korespondence v menšinových jazycích, jako jsou galicijština, baskičtina, katalánština atd., pokud je uznávají členské státy. Rozhodli jsme se toto právo rozšířit i na petice. Pokud dostaneme korespondenci v nějakém jazyce, který Předsednictvo uzná jako jazyk pro písemnou komunikaci s občany, v tomto jazyce také odpovíme.

Opravdovou reformou je však otázka přípustnosti. Doposud se museli členové Petičního výboru potýkat se zjišťováním, zda se daný dokument týká práva EU, či nikoli. Od té doby, co se EU rozšiřuje do všech oblastí, pro předkladatele toho nakonec nebylo těžké oklikami dosáhnout. Pokusili jsme se proto zjednodušit věci a přípustnost udělali podněcující.

Pokud je čtvrtina členů Petičního výboru toho názoru, že text je přípustný, bude za něj považován, neboť nemáme důvod omezovat základní právo, které se zakládá na právu primárním. V případě, že bude prohlášen za nepřípustný, pokusíme se stejně doporučit možná nápravná opatření.

Transparentnost bude stále zajištěna, neboť jméno předkladatele a obsah petice budou vždy zveřejněny v našem rejstříku. Pokud však předkladatel za účelem ochrany svého soukromí požádá o utajení svého jména, budeme to schopni zajistit, stejně tak i v případě žádosti o důvěrné projednávání.

Předkladatelům bylo samozřejmě ponecháno právo se ujmout slova, jež zůstává na úvaze předsedy.

Právo prošetřování petic jsme trochu rozšířili, nebo spíše objasnili, neboť dříve se mohl Petiční výbor prakticky sám rozhodnout vypracovat zprávu z vlastního podnětu téměř více méně o všem, nebo o ničem. Nerozumíme tomu, proč má tento výbor větší práva než ostatní výbory. Toto právo mu bude ponecháno za předpokladu, že Konference předsedů proti tomu nevznese námitky.

Elektronický rejstřík zůstává zachován. V případě potřeby se za účelem ověření skutečností nebo dokonce hledání řešení uskuteční vyšetřovací mise. Jde v tomto případě poněkud nově o roli ochránce veřejných práv, kterou jsme se rozhodli zavést a jež má zlepšit pověst Parlamentu.

Bude-li třeba, výbor požádá Komisi, která je dnes večer zastoupena v plném počtu, o pomoc při objasnění uplatňování práva Společenství a případně o poskytnutí informací. Shromážděné informace budou samozřejmě poskytnuty Komisi, Radě a předkladateli.

A pokud by byla ratifikována Lisabonská smlouva? Víte, že tato smlouva stanoví nový typ petic, podobný peticím, jež jsou Evropskému parlamentu předkládány již dlouho – půjde o petici předkládanou Evropské komisi s nejméně milionem podpisů.

Rozhodli jsme, bude-li Lisabonská smlouva ratifikována, že pokud bude Komisi předložena petice milionu občanů k souvisejícímu tématu, Parlament ověří, zda jsme jednali o stejné věci a do jaké míry by mohla Komisi předložená petice ovlivnit naši činnost, v tomto případě bychom pouze informovali předkladatele.

Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že jsem více méně krátce shrnul situaci. Nejde o žádnou revoluci, ale spíše o upřesnění a zamezení tomu, aby došlo k jakémukoli zablokování jednání.

 
  
MPphoto
 

  Richard Corbett, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, je mi velkým potěšením oznámit, že moje skupina podporuje zprávu pana Onesty, který vykonal před časem znamenitou práci při jejím vypracování. Je s podivem, že Konference předsedů tak dlouho čekala se zařazením této zprávy na pořad plenárního zasedání.

Skutečnost, že se tak dlouho otálelo se zařazením zprávy na pořad jednání jako s mou zprávou, nicméně napovídá o vzájemném styčném bodě obou zpráv, který zmínila paní Frassoniová v naší předchozí rozpravě. To je dějiště spolupráce mezi Petičním výborem a výborem příslušným pro projednávání této otázky. Každý souhlasí, že oba výbory musí a potřebují spolupracovat, ale objevil se argument o tom, co bychom mohli nazvat konečným zúčtováním: když spolu nesouhlasí, kdo má poslední slovo?

Je možné chápat obě strany. Členové Petičního výboru dostali petici, zhodnotili její předmět, možná proběhla slyšení, návštěvy, mohli zjistit, že je něco nesprávného v legislativě, kterou se zabýval předmětný výbor. A jsou toho názoru, že by se s tím mělo něco dělat a měli by mít konečné slovo, jestli předmětný výbor nesouhlasí. Na druhé straně můžete mít pochopení pro předmětný výbor. Proč by měl najednou najít jiný příslušný výbor pro projednání této otázky jenom proto, že někdo zaslal petici jinému výboru? Lze mít pochopení pro obě strany.

Pokusil jsem se smířit obě strany tím, že řekneme, ano, samozřejmě, měly by úzce spolupracovat, ale na konci dne musí Petiční výbor vyslechnout stanovisko předmětného výboru. Pokud tomu tak bude, může se začít stanovisky předmětného výboru – to je povoleno – ale za cenu toho, že předmětný výbor bude mít právo předkládat pozměňovací návrhy v plénu.

Myslím si, že je to rozumné quid pro quo. Nevím, proč paní poslankyně Frassoniová předtím řekla, že to zničí Petiční výbor. Opravdu nechápu, jak mohla dojít k takovému závěru. Členové Petičního výboru v mé skupině mi rozhodně řekli, že jsou s tímto kompromisem spokojeni, a já jsem toho názoru, že jde o přijatelný kompromis. Je to kompromis, tj. pokud jste extrémista v názorech na tento argument, ať už pro, či proti, nebudete spokojen, ale já si myslím, že je to kompromis přijatelný. Velmi pěkně se to doplňuje s vynikající zprávou pana poslance Onesty a myslím, že se vším dohromady tento balíček bude fungovat.

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen (PSE).(DE) Pane předsedající, pan Onesta řekl, že jeho zpráva není revoluční, avšak jedná se o důležitou reformu, která posiluje občanská práva i práva Petičního výboru. Právo pro zaslání petice je právo udělené občanům a bude provedeno pár vylepšení, která budou motivovat občany k zasílání petic Parlamentu. Myslím si, že je správné, že o přípustnosti petic by neměl rozhodovat předseda výboru. Ačkoli jsem sám předsedou výboru, souhlasím s tím, že pokud si čtvrtina členů myslí, že je o věci třeba jednat, musí se diskutovat.

Chtěl bych upřesnit jednu věc, kterou řekl pan Onesta: Evropská občanská iniciativa není petice – je to aliud. Je to vlastně „Evropská lidová petice“, jiný druh práva. Nezasílá se Parlamentu, ale Komisi, a neměli bychom je zaměňovat. Zástupci občanské společnosti tímto mnoho získali.

Možná půjde o poslední zprávu pana Onesty, kterou vypracuje tady v Parlamentu. Rád bych mu poděkoval co nejupřímněji za jeho práci, která byla v mnohém excelentní, jak ve funkci místopředsedy, tak člena našeho výboru. Měl bych také zmínit parlamentní fórum občanské společnosti Agora, které píše historii a je opravdu důležitým nástrojem. My proto podporujeme zprávu pana Onesty a chtěli bychom vám poděkovat ještě jednou za konstruktivní spolupráci.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Musím opravit pana Leinena, od té doby, co se pan Onesta zabývá politikou ochrany duševního vlastnictví, zanechá po sobě mnoho trvalé práce kromě té, která souvisí s iniciativní politikou.

 
  
MPphoto
 

  Costas Botopoulos (PSE).(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych rovněž poděkovat panu Onestovi za jeho činnost a působení v Parlamentu a učinit několik poznámek k jeho poslední zprávě. Jsem přesvědčen, stejně jako paní Frassoniová, že právo zaslat petici je důležitým právem, ale musím říci, že Petiční výbor je spíše „příležitostným“ výborem – řekl bych důležitým, zajímavým, ale také zvláštním. Tento malý tribunál, kde se diskutuje o ničem a zároveň o všem, je dost důležitý a zajímavý, ale odlišný od toho, co děláme.

Chtěl bych se velmi stručně vrátit ke třem bodům. Zaprvé k menšinovým jazykům. Souhlasím, ale nesmí se otevírat dveře jazykům, jejichž užívání na půdě Parlamentu není plně legalizované. Za druhé – přípustnost. Úplně souhlasím a je dobře, že cílem je spíš petice přijímat než je zamítat. Nakonec bych rád zmínil, že souhlasím s naším předsedou, panem poslancem Leinenem. Právo občanské iniciativy vskutku nemá nic společného s právem zaslat petice, které je demokratickým, ústavním právem Parlamentu, a tato dvě práva by se neměla zaměňovat.

Ujal jsem se slova především proto, abych nakonec poděkoval panu Onestovi za jeho práci.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Omlouvám se váženému poslanci, byla mi ihned vytčena nepřesná výslovnost jeho příjmení, které je Botòpoulos, a ne Botopoùlos, ještě jednou se omlouvám.

 
  
MPphoto
 

  Monica Frassoni (Verts/ALE) – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, i já bych chtěla poděkovat panu Onestovi i jménem skupiny Verts/ALE. Byli jsme ostatně oba předtím na oslavě a brzy se tam vrátíme, abychom dokončili poděkování a oslavy.

Chtěla jsem samozřejmě v tomto ohledu říci, že podporujeme tuto zprávu, ale zároveň také cítíme, že otázka vztahu s hlavním výborem zůstává ožehavým tématem reformy poslance Corbetta a k tomuto bodu bych také ráda řekla něco panu poslanci Botopoulosovi. Petiční výbor není „zvláštním“ výborem, ale je výborem, který má velmi specifickou úlohu. Petice se většinou týkají uplatňování práva Společenství, porušování směrnic a zákonů, které nejsou vždy evidentně v jasném vztahu s hlavním výborem.

Ráda bych zašla dále a řekla, že kdokoli, kdo měl co do činění, i když málo, s činností Petičního výboru, vidí, že se jedná o „Popelku“ našeho Parlamentu. Také ví, že hlavní výbor neodpovídá na žádosti Petičního výboru, v žádném případě se neobtěžuje odpovědět na cokoli, co Petiční výbor prohlásí, dělá nebo navrhuje.

Toho se obávám, mým strachem je skutečnost, že Petiční výbor, který se ne vždy, ale často zabývá uplatňováním směrnic Společenství, musí jaksi čekat na povolení příslušných zákonodárných výborů, které mají jinou úlohu v této činnosti, a musí také žádat o povolení Konferenci předsedů i v jednoduchém případě kontroly uplatňování zákonů, což, opakuji, nemá nic společného s úlohou zákonodárce parlamentních výborů.

Proto vyjadřuji svůj zájem o reformu projednávání petic navrženou panem poslancem Corbettem, i když pevně souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Onesta, a děkuji vám znovu, pane místopředsedo, že jste mi ponechal více času.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Jednalo se v podstatě o galantní gesto, neboť to bylo poslední vystoupení večera před odpovědí našeho zpravodaje pana Onesty, který se nyní ujme slova.

 
  
MPphoto
 

  Gérard Onesta, zpravodaj. (FR) Pane předsedající, pokusím se odpovědět kolegům poslancům. Pane poslanče Leinene, máte absolutně pravdu: přeřekl jsem se. Postup je pro interpelace v Komisi podle ustanovení možné budoucí Smlouvy úplně odlišný od postupu pro projednávání petic v Parlamentu.

Kdyby se čistě hypoteticky tyto dva způsoby interpelací, co do místa a formy však velmi odlišné, týkaly totožného tématu, rozhodli jsme, že by předkladatelé petic měli být o tomto vyrozuměni, aby se stanovilo, zda je, či není vhodné pokračovat v našich šetřeních. Jednoduše jsme se v tomto modelovém scénáři rozhodli posílit spolupráci. Vysvětluji věci, ale právem jste mě požádal o doslovné vysvětlení.

Ve vysvětlování jazykové otázky budu pokračovat na žádost pana Botopoulose. Zcela zřejmě není nutné přistavovat Babylonskou věž, která je již značně komplexní. Stačí se podívat na množství tlumočníků, kteří jsou tady ještě dnes večer. Upřesnili jsme, že Předsednictvo Parlamentu rozhodne, že petice a korespondence s předkladateli budou vypracovány v jiných jazycích, které se používají v členských státech. Tyto jazyky musí být v členském státě uznány a členský stát musí o to požádat. To je v současné době případ pouze čtyř jazyků. Kdybych chtěl zítra psát ve volapüku – ve smyšleném jazyku – je jasné, že není uznán žádným státem, a tudíž Parlament ani Předsednictvo v něm neodpoví; to vše je jasně stanoveno.

Pokud jde o konflikty mezi výbory, na které nás upozornil pan Corbett. Rád bych zdůraznil, že má zpráva stanoví, že v souladu s čl. 46 a s přílohou VI si již Petiční výbor může vyžádat stanovisko ostatních výborů, které jsou „příslušné pro projednávanou otázku“. Vy říkáte, že v tomto případě může stále dojít ke konfliktu. Zvolili jsme si však rozhodce. Petiční výbor nebude moci vypracovat zprávy z vlastní iniciativy, ani se stavět proti zprávě z vlastní iniciativy příslušného výboru bez povolení Konference předsedů. Máme „předávací systém“, jmenovitě Konferenci předsedů, která rozhodne, kdy je na Petičním výboru a kdy na příslušném výboru přijmout opatření v případě, kdy oba výbory nedosáhnou konsensu. Přijali jsme bezpečnostní opatření pro všechny případy.

Domnívám se, že těmito objasněními můžeme skončit, pane předsedající. Čekal jsem téměř 20 let, abych měl právo promluvit šest minut na plenárním zasedání. Avšak před takovým publikem to bylo skutečné potěšení.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu, 6. května 2009.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí