Předseda. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.

  Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) Rumunská vláda se zabývá možností zavést daň z rychlého občerstvení v naději, že se tak trvale sníží počet občanů, především dětí a mládeže, kteří dávají přednost tomuto způsobu stravování, jenž má ze střednědobého a dlouhodobého hlediska velmi škodlivé účinky na lidský organismus.

Daně se mohou v době krize jevit jako složité řešení, ale bude-li takové opatření vhodně realizováno, nemusí jeho účinek být pouze fiskální, ale také výchovný. Umožní stále většímu počtu lidí, aby si uvědomili, že péče o zdraví začíná výživou. Prostředky plynoucí z těchto daní by měly být použity výhradně na programy zaměřené na informování veřejnosti o přísadách a látkách, které jim mohou zdravotně uškodit.

Choroby, jejichž příčinou je obezita, vykazují tendenci stávat se pro systémy zdravotní péče členských států stále větší zátěží. Souvislost mezi obezitou a rychlým občerstvením je spolehlivě prokázána. Podpora zdravého stravování by se měla stát v Evropské unii klíčovou politikou a tato věc se nesmí odkládat. Evropský program opírající se o iniciativy navržené několika členskými státy by byl vítaný a velmi prospěšný. Mohl by napomoci tomu, aby bylo v Evropské unii běžnější se zdravě stravovat.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedo, chtěl bych hovořit o zabezpečení dodávek surovin, které jsou v Evropské unii nezbytné pro zemědělskou výrobu, obchod, ale také výrobce krmiv a potravin. Pro evropský dodavatelský řetězec představuje jeden z klíčových problémů a hrozeb skutečnost, že není pevně stanoven určitý přijatelný výskyt velmi nízkého podílu různých geneticky modifikovaných organismů, které dosud nebyly v Evropské unii schváleny. Podle nejnovějších studií bude na světě do roku 2015 vyšlechtěno na 120 nových druhů GMO. Absence řešení povede k růstu cen krmiv a potravin, což se pak může stát příčinou toho, že se mnozí evropští zemědělci neudrží na trhu. Nejnovějším dokladem této skutečnosti je situace z července loňského roku, kdy se v dodávkách sóji vyskytlo stopové množství geneticky modifikovaných odrůd. To mělo na celý zásobovací řetězec s potravinami a krmivy velmi závažný dopad, protože Evropa své potřeby není schopna uspokojit vlastní produkcí a musí dovážet ročně 14 milionů tun sojových bobů.

  Ádám Kósa (PPE). – (HU) Chtěl bych požádat pana předsedu nebo předsednictví Parlamentu, aby Evropské komisi tlumočili, že během svého působení jsem za těch více než šest měsíců položil dvě otázky k písemnému zodpovězení. V prvním případě jsem odpověď obdržel po dlouhém čekání. Druhá otázka, kterou jsem položil 30. listopadu, mi dosud nebyla zodpovězena. Domnívám se, že by bylo důležité, aby spolu orgány EU náležitě komunikovaly a vedly dialog. Vzkažte to prosím Komisi, abych měl jistotu, že budu moci pracovat bez překážek a dostanu požadované odpovědi.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane předsedo, pane Komisaři, pro Evropskou unii je velmi dobré, že ji v osobě Cathy Ashtonové konečně zastupuje konkrétní tvář, tak říkajíc konkrétní ministryně zahraničních věcí. O Číně, jejíž globální význam zde není nutno zdůrazňovat, se však během svého slyšení zmínila jen jednou větou. Bylo s podivem, že se neozval žádný z poslanců Parlamentu, kteří by se mohli na Čínu zeptat, a to i přesto, že nedávno na klimatickém summitu v Kodani, na němž se Čína a USA dohodli za našimi zády, EU dostala políček do tváře. Neméně překvapující je skutečnost, že Evropská rada nikdy za celou dobu své existence nejednala o vztahu mezi EU a Čínou. Žádám proto předsedu, aby vyzval Radu, aby zařadila na svůj pořad jednání strategický vztah mezi EU a Čínou. Parlament by se měl zároveň v budoucnosti úměrně významu Číny touto otázkou zabývat.

  George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Hlavní prioritou budoucí Evropské komise musí být snížení ekonomických rozdílů mezi členskými státy prostřednictvím navázání úzké spolupráce na úrovní fiskální a měnové politiky.

Tato ochota ke spolupráci byla patrná již od propuknutí hospodářské krize a je naprosto nezbytné, aby trvala i nadále. Co se týče koordinace na fiskální rovině, musí se současně vzít v úvahu skutečnost, že Evropskou unii tvoří země, jejichž ekonomiky mají rozdílnou strukturu. Ekonomiky v některých členských státech se totiž vyznačují většími cyklickými pohyby, vyžadují větší míru veřejných investic a mají vyšší růstový potenciál než vyspělé ekonomiky Evropské unie.

Pakt růstu a stability a současný postup pro přistoupení k eurozóně by proto měly obsahovat doložky flexibility, které umožní vyhodnotit veřejné výdaje za celou dobu trvání hospodářského cyklu, aby mohly členské státy v případě nutnosti přistoupit k investicím. Tím by se mělo zajistit, že vývoj v jednotlivých členských státech bude probíhat v souladu s fází, v níž se nachází jejich ekonomika.

  Anni Podimata (S&D). – (EL) Pane předsedo, v posledních dnech jsme byli svědky nebývalého koordinovaného útoku na ekonomiku členských států zemí eurozóny. Ziskové rozpětí vládních dluhopisů některých zemí, například Řecka, Portugalska a Španělska, přesáhlo únosnou míru.

Tyto země nepochybně slouží jako nástroj k ohrožení eurozóny obecně, ale zejména eura. Stejných mechanismů, jež způsobily vznik globální krize důvěry, nyní spekulanti bezostyšně využívají na úkor zemí, které čelí závažným finančním problémům.

Z toho důvodu Evropa nemůže celou záležitost zúžit na vyhodnocení opatření přijatých ke snižování schodku. Skutečná otázka musí znít takto: Hodláme na evropské úrovni přijmout opatření solidarity, kterými ochráníme eurozónu a euro, a rozhodneme se případně přijmout politiky, jež budou sloužit nejen měnové, ale také hospodářské soudržnosti?

  Carl Haglund (ALDE). – (SV) Pane předsedo, od počátku tohoto roku stanovuje směrnice o obsahu síry limit 0,1 % síry u paliv používaných plavidly kotvícími v přístavech a plavidly vnitrozemské plavby. Z ekologického hlediska se jedná o prospěšné opatření. Je důležité, aby se konkrétně také lodní doprava stala šetrnější k životnímu prostředí.

V současnosti většina námořních lodí pro osobní a nákladní dopravu používá těžký topný olej. V  Baltském moři kvůli ochraně životního prostředí již po mnoho let používáme těžký topný olej s nízkým obsahem síry, a to 0,5 %. Nízký obsah síry na otevřeném moři se z hlediska životního prostředí nepovažuje za důležitý, protože hlavním cílem bylo snížit znečištění zastavěných oblastí. Domnívám se proto, že EU by měla k této problematice změnit přístup – totiž doporučovat používání topného oleje s nízkým obsahem síry.

Problém, se kterým se musíme vypořádat, spočívá v tom, že úmluva Marpol přijatá organizací IMO doporučuje pro všechna plavidla v Baltském moři s účinností od roku 2015 limit 0,1 % – což by ovšem mohlo mít pro Baltské moře zničující následky. Chtěl bych proto poslance na toto upozornit a vybídnout je, aby ne…

(Předseda řečníka přerušil.)

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedo, kolegové poslanci z tohoto Parlamentu svým přátelům občas velmi komplikují život. Předsednictvo doporučilo výdaj na zaměstnání dalších 150 lidí v Parlamentu a politických skupinách, aby se dostálo požadavkům Lisabonské smlouvy – což představuje v době, v níž je tolik našich občanů vystaveno omezování veřejných služeb a zvyšování daní, výrazný nárůst výdajů.

Problematice přijímání právních předpisů postupem spolurozhodování jsem se věnoval přes deset let. Nemyslím si, že potřebujeme tolik zaměstnanců: jsem přesvědčen, že bez navýšení našeho rozpočtu můžeme přesunout a efektivněji využít naše zaměstnance.

Všichni z nás, kdo řídí zastupitelstvo – nebo dokonce vládu – ví, že úměrně našim prostředkům se občas musíme uskromnit. Neměli bychom dělat to, z čeho se nemůžeme zodpovídat. Měli bychom si pokaždé položit kontrolní otázku: Můžeme veřejně předstoupit před občany a vysvětlit jim své kroky? Domnívám se, že v tomto případě bychom to udělat nemohli.

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Pane předsedo, základem energetické bezpečnosti Evropské unie je diverzifikace dodávek plynu. Z dlouhodobého hlediska naruší závislost na dodávkách z jednoho směru rovnováhu nejen po stránce energetické bezpečnosti, ale také po stránce ekonomické. Nikdo v Evropě tomu nerozumí lépe než postkomunistické země, na které má dosud vliv, a to obrovský vliv, Rusko. Severní plynovod udělá definitivní tečku za možností diverzifikace a omezí možnosti rozvoje baltských přístavů, a zejména nového diverzifikovaného zdroje dodávek plynu do Evropy, plynového terminálu v přístavu Świnoujście. Stavba plynovodu má navíc nepříznivý dopad i z ekologického hlediska. Loňská zpráva jednoznačně dokládá, že severní plynovod bude mít negativní dopad. Žádám proto Komisi, aby tuto záležitost znovu prošetřila.

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, zajímalo by mě, jaká opatření Evropská unie zavede, aby zajistila, že všechny členské státy budou respektovat právo na azyl a dodržovat lidská práva lidí, kteří sem směřují z jižního pobřeží Středozemního moře.

Mnozí se sem vydávají na chatrných plavidlech. Přestože několik tisíc Afričanů utone, nikdo neprotestuje. Věnují vůbec Rada a Komise náležitou pozornost těmto problémům, které spadají do oblasti lidských práv i humanitární pomoci?

Prohlášení pana ministra Moratinose ohledně posílení bezpečnostního přístupu a dodatečné prostředky přidělené agentuře Frontex na základě nedávného rozhodnutí Rady mě v tomto směru nechávají na pochybách.

Dámy a pánové, je zapotřebí, abychom jednali a uvedli naše činy do souladu s našimi hodnotami. Je to naléhavé, protože v sázce jsou životy.

  Bairbre de Brún (GUE/NGL). – (GA) Pane předsedo, v posledních několika týdnech probíhala jednání, která jsou součástí nejnovější fáze mírového procesu v Severním Irsku. Těchto rozhovorů se zúčastnily britské a irské politické strany a vlády. Byly u nich přítomny především proto, aby zajistily přenesení kontrolních pravomocí z parlamentu v londýnském Westminsteru na Shromáždění v Belfastu. Jednalo se také o dalších důležitých otázkách.

Jsem ráda, že tyto rozhovory byly zakončeny dohodou zúčastněných stran a jsem přesvědčena, že také Evropský parlament uvítá tento pokrok. Doufám, že se nyní budeme moci zabývat dalšími závazky, které dosud nebyly vyřešeny nebo splněny. Přiblížíme se tak stabilním politickým institucím, které budou fungovat na základě rovnosti, rozdělení pravomocí a budou se vzájemně respektovat.

  Paul Nuttall (EFD). – Pane předsedo, požádal jsem o tento jednominutový projev, abych upozornil na to, jak strašný dopad má na mé voliče v severozápadní Anglii čtrnáctidenní perioda svozu odpadu.

Vezměme si například mé rodné město Bootle, v němž mnohé rodiny žijí v řadových domcích bez předzahrádek jen s malým prostorem před domem. Je nesmyslné je nutit, aby dávaly odpadky před dveře vždy až za čtrnáct dní.

To pochopitelně vedlo k hromadění smetí, protože není k dispozici žádný odkládací prostor. Nastane-li horké léto, bezpochyby se bude nadměrně množit hmyz, což zase představuje ohrožení veřejného zdraví.

Proč to zde v Parlamentu vyprávím? Jednoduše proto, že čtrnáctidenní svoz odpadu je přímým důsledkem směrnice EU o skládkách, kterou v této sněmovně podpořila britská Labouristická strana a Konzervativní strana. Pokud jde o mne, doufám, že britští voliči na to nezapomenou, až letos za určitý čas půjdou ve všeobecných volbách k urnám.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedo, za dva dny se budeme zabývat problematikou detektorů pro fyzickou kontrolu. V rámci této rozpravy se zaměříme na souhrnnou otázku bezpečnosti na letištích, tj. na náš přístup k bezpečnosti na letištích Evropské unie. Evropská unie byla známa tím, že čas od času přijímá ukvapené právní předpisy opírající se buď o domnělé, nebo někdy skutečné hrozby terorismu. Tím se bezpečnost na letištích nezvýšila. Výsledkem bylo vytváření stále náročnějších a stále absurdnějších opatření.

Podíváte-li se například na situaci na nádražích, zjistíte, že se v zásadě podobá dění na letištích. Nádraží obecně nepoužívají bezpečnostní opatření, alespoň co se týče vnitroevropské a vnitrostátní dopravy. Vnucuje se tedy otázka, zda naše starosti o bezpečnost na letištích nejsou přehnané. Přebujelá byrokracie a nekonečný proud bezpečnostních opatření nepřispějí k vyšší bezpečnosti, ale budou jen obtěžovat pasažéry letecké dopravy.

  Krzysztof Lisek (PPE). – (PL) Pane předsedo, zmínil jste tu, že budeme hlasovat o jmenování nové Evropské komise. Jedná se, jak jste prohlásil, o velmi důležitý okamžik, o okamžik spojený s mnoha nadějemi, a to nejen poslanců Evropského parlamentu a členů evropských vlád, ale hlavně občanů Evropské unie. V této souvislosti má zvlášť důležitý význam vytvoření společné zahraniční politiky Evropské unie, a proto poslání, které leží před baronkou Ashtonovou, je o to mimořádnější.

Objevily se dva nové úkoly. Ten první, o kterém jste se také zmínil, pane předsedo, se týká Ukrajiny. Ať již budou výsledky tamních voleb jakékoliv, musíme vůči Ukrajině zformulovat a důsledně uskutečňovat novou politiku, politiku Evropské unie, kterou bychom této zemi umožnili stát se v budoucnosti členským státem Evropské unie. Druhý úkol se však týká Běloruska. Chtěl bych oznámit, že jen před několika hodinami v Bělorusku bohužel zase došlo k dalšímu případu porušení lidských práv. Běloruská policie obsadila Polský dům ve městečku Ivjaněc, aby zamezila činnosti Svazu Poláků v Bělorusku.

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedo, loni v prosinci Evropská unie a Marocké království uzavřeli dohodu o liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty. Bohužel jediné informace, které o obsahu této smlouvy máme k dispozici, jsme získali z médií.

Tyto informace nasvědčují o zvýšení kvóty na dovoz rajčat do Evropské unie. Proti tomu se kategoricky ohrazujeme, protože Marocké království opakovaně nedostálo svým závazkům vůči Evropské unii. Evropská komise odmítá tuto situaci vzít na vědomí, i když na ni upozornil sám OLAF.

Nemůžeme dovolit Komisi, aby nadále dělala, že nevidí, a přehlížela potřeby pěstitelů z Kanárských ostrovů, Andalusie, Murcie a provincie Alicante. Proto důrazně naléháme na to, aby byly ctěny dohody a věnovalo se více pozornosti kontrole zdraví rostlin. Kromě toho by měl být časový plán marockých vývozů pružnější, aby tyto vývozy umožnil rozdělit do celého roku.

  Paulo Rangel (PPE). – (PT) Pane předsedo, chtěl bych při této příležitosti podat nelichotivou zprávu o aktuálním dění v Portugalsku, kde vyšlo najevo, že média odhalila plán vlády na kontrolu novin, televizních kanálů a rozhlasových stanic, jenž ohrožuje svobodu projevu. Tento týden byl na výzvu ministerského předsedy – nebo podle všeho na jeho výzvu – rovněž zcenzurován novinový sloupek velmi známého novináře Mária Crespa.

Ministerský předseda José Sócrates v souvislosti s tím musí podat portugalským novinám O País zásadní vysvětlení a musí jasně vyložit, že v Portugalsku nekontroluje, nijak neomezuje ani necenzuruje svobodu projevu.

Jedná-li takto, Portugalsko již není státem řídícím se zásadami právního státu, nýbrž státem, v němž zákony platí jen na papíře, v němž se ministerský předseda schovává za formality, postupy a byrokracii a nechce podat věcná vysvětlení.

Chceme, aby Portugalsko bylo státem, který se řídí hmotným právem!

  Véronique De Keyser (S&D). – (FR) Pane předsedo, dne 27. ledna ve dvě hodiny ráno poničil výbuch plynu historické centrum města Liège. Byla jsem přímo na místě s kolegy z městské rady a přežili jsme jen zázrakem. Výbuch však připravil o život čtrnáct osob. Desítky lidí byly zraněny a pět set osob přišlo o střechu nad hlavou.

Chtěla bych zde vyjádřit úctu nejen obětem a jejich rodinám, ale také hasičům a všem záchranářům. V této souvislosti bych vás chtěla upozornit, že v Evropské unii neexistuje žádný samostatný právní předpis o požárnících a že v mé zemi stejně jako v ostatních není zaměstnání požárníka dosud pokládáno za rizikovou profesi. Žádám proto o evropský právní předpis o požárnících, protože v mnoha situacích musí poskytovat přeshraniční pomoc.

  Předseda. – Velmi vám děkuji za vaše prohlášení a za to, že jste nás upozornila na tragédii, která se stala velmi blízko nás, v Belgii. Jde o opravdu tragický případ. Velmi vám děkuji. Chtěli bychom vyjádřit hlubokou účast všem, kdo byli v důsledku této tragédie poškozeni a také jejich rodinám.

  Rosario Crocetta (S&D). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, účelem mého projevu je upozornit na vážnost procesu deindustrializace, kterým je postižena řada sicilských průmyslových center, především centrum automobilového průmyslu Termini Imerese vlastněné skupinou FIAT a centrum petrochemického průmyslu Gela, jež patří skupině ENI. Na Termini Imerese má negativní účinky konkurence živená v některých zemích EU systémem nízkých mezd, na centrum Gela má zase negativní dopad asijská konkurence.

Vzhledem k závažnému rozsahu deindustrializace, která je běžným jevem v mnoha oblastech Unie, bych si dovolil konstatovat, že je vhodná doba přehodnotit politiku nezasahování, které se Evropská komise dosud držela, a začít zavádět řadu důležitých strategických opatření na podporu evropského průmyslu. S touto výzvou se obracím hlavně na Evropskou komisi a komisaře pro průmysl a podnikání, pana Tajaniho.

  Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Minulý týden ve čtvrtek parlament Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (Makedonie) přijal prohlášení, jímž podpořil usnesení Evropské parlamentu o Srebrenici, které bylo přijato převážnou většinou hlasů před rokem.

Ve zmíněném usnesení vzdal Parlament čest nejen obětem genocidy ve Srebrenici, nýbrž veškerým obětem všech válek posledního desetiletí dvacátého století, ať pocházely z jakékoliv strany. Parlament ve Skopji je třetím parlamentem na západním Balkáně, jenž ratifikoval a přijal toto usnesení. Pro bylo sedmdesát hlasů, proti jen jediný. Shoda takové většiny si zaslouží rovněž úctu a uznání této sněmovny.

Ačkoliv Makedonie do této tragické události nebyla vůbec zapletena, její nepřeslechnutelná odpověď je skutkem solidarity a civilizovaným gestem hodným úcty a obdivu. Rozhodnutí makedonského parlamentu je vyjádřením úcty vůči všem obětem a znamením, že všichni společně neseme odpovědnost za vytváření lepší a šťastnější budoucnosti všech západobalkánských zemí. Je to krok vstříc budoucnosti, ruka na usmířenou podaná všem sousedním státům a příklad pro všechny ostatní země v tomto regionu.

Jakožto přímý účastník přípravy návrhu tohoto usnesení chci blahopřát poslancům makedonského parlamentu, že projevili politickou odvahu a přispěli ke smíření v tomto regionu.

  Michail Tremopoulos (Verts/ALE). – (EL) Pane předsedo, chtěl bych upozornit, že v tomto období hospodářské krize některé země zažívají hospodářský pokles, ale vzhledem k tomu, že krize zasahuje ženy hůře než muže, potřebují jiné státy, například Řecko, vyřešit určité problémy týkající se otázek rovnosti žen a mužů.

V posledních letech se v Evropě vyvinulo značné úsilí a byly vydány právní předpisy, které v této oblasti přinášejí určité možnosti a nabízejí konkrétní nástroje, ale směrnice Společenství o rovném zacházení pro muže a ženy nejsou prováděny ve vnitrostátním právu.

Vzhledem k tomu, že i navzdory tomuto úsilí musíme stále překonávat nepoměr mezi muži a ženami, protože ženy vydělávají o 17 % méně než muži a jsou na pracovním trhu vystaveny určitým formám diskriminace, chtěl bych zdůraznit, že jakékoliv nařízení nebo změna týkající se pojištění nebo pracovních otázek musí doprovázet nová sociální infrastruktura.

  Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedo, děkuji vám, že jste mi dal možnost promluvit, protože bych rád hovořil o důležité věci týkající se nákladů klimatické politiky.

Evropská unie klimatickou politiku plánuje důsledně. Velmi důležitá je však skutečnost, že tato politika má obrovský dopad na hospodářství členských států. Vezmou-li se v úvahu strukturální rozdíly ekonomik různých členských států, je stále jasnější, že náklady za realizaci této strategie, které ponesou jednotlivé členské státy, se budou velmi lišit. Zároveň je pravdou, že nové členské státy své závazky na snížení emisí skleníkových plynů stanovené Kjótským protokolem splnily s velkou rezervou. V případě Polska bylo toto snížení místo požadovaných 6 % téměř 30%, ale v případě „staré patnáctky“ dosáhlo sotva 1 %, přičemž tyto státy se zavázaly snížit emise o 6 %. Vzhledem k tomu Komise musí ve všem, co podniká, vzít v úvahu rozdílnou míru nákladů na přizpůsobení hospodářství v jednotlivých členských státech – jedná se o náklady, které jednotlivé členské státy dosud vynaložily na snížení emisí skleníkových plynů podle Kjótského protokolu – a musí také přestat se změnami, které by mohly narušit rovnováhu mezi členskými státy.

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Joe Higgins (GUE/NGL). – (GA) Pane předsedo, irská vláda nyní musí uvalit 21% daň z přidané hodnoty na veřejné služby poskytované místními orgány, například na svoz odpadků a recyklaci. Evropská unie nutí irskou vládu zavést tyto nové daně. To ještě více zatíží obyčejné pracující a chudé lidi, kteří již nyní těžce doplácejí na kapitalistickou krizi v Irsku. Vláda také plánuje zavést nové vodné pro vlastníky domů, které by ročně mohlo činit 500 a 1000 eur. To by znamenalo další újmu životnímu standardu pracujících. Kromě toho se chystá veřejný vodovodní systém v budoucnu zprivatizovat. Tímto varuji irskou vládu a Evropskou komisi, jež jsou zastánci zdaňování a privatizace, že tyto kroky nebudou přijaty a narazí na silný bojkot a lokální odpor. Jedná se o další ekonomickou zátěž, se kterou se irští pracující nesmíří.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedo, zítra budeme hlasovat o nové Evropské komisi a staneme se Spojenými státy evropskými. Po dokončení tohoto postupu bude zapotřebí, abychom se v rámci této nové formy správy zabývali otázkou společné zahraniční politiky, otázkou společné hospodářské politiky, otázkou užších vazeb mezi členy Unie, solidarity a plánování budoucnosti Evropy. Budoucnosti, ke které budeme muset přistupovat velmi opatrně, jak co se týče rozšíření Evropy o další země, tak zejména co se týče přistěhovalectví, které představuje z hlediska budoucnosti Evropy veliký problém. Tento problém by se měl řešit, domnívám se, nejen na úrovni vlád jednotlivých členských států, ale také v rámci společné politiky Evropské unie.

Proto bych chtěl vyzvat Komisi a Parlament, aby této otázce věnovali zvláštní pozornost.

  Louis Bontes (NI). – (NL) Pane předsedo, tak jako vy jsem před několika týdny navštívil Osvětim. Seznámili jsme se na vlastní oči s hrůzami, jež se tam udály. Dokážete si představit, jak jsem byl o několik dní později šokován odpornými výroky na oficiálním zpravodajském kanálu palestinské samosprávy, které démonizovaly Židy.

Stručně cituji: „Židé jsou nepřáteli Alláha a lidstva. Prorok říká: ‚Zabijte Židy.‘“ Tyto výroky jsou naprosto odporné a podle mého názoru je nemůžeme nechat bez odezvy. Orgán, jehož takzvaný veřejný televizní kanál citací „Proroka“ podněcuje k vraždění Židů, by již neměl dostat ani haléř – ani jediný haléř – z rozvojových fondů. Evropský parlament by se měl zasadit za zastavení přísunu prostředků z fondů a měl by vyjádřit svoji nelibost nad takovými praktikami.

  Nuno Teixeira (PPE). – (PT) Pane předsedo, Zelená kniha o reformě společné rybářské politiky, k níž byla zpravodajkou moje kolegyně z Azorských ostrovů, paní poslankyně Patrão Neves, skýtá jedinečnou příležitost k rozpravě o odvětví, jež má mít podstatný význam pro stabilizaci lokálního rozvoje nejodlehlejších regionů.

Madeira sleduje probíhající diskuse s obzvláštním zájmem a domnívá se, že je zásadní nutností navrhnout rozdílný přístup k loďstvům pro drobný rybolov a loďstvům pro průmyslový rybolov, pro něž by měly platit jiné režimy. Velmi důležitý význam má podpora zásady pozitivní diskriminace, která přístup do teritoriálních vod výlučné hospodářské oblasti vyhradí pouze místním lodím pro drobný rybolov.

Pro Madeiru je zcela zásadní prioritou podpora modernizace loďstva a přijetí stylu hospodaření, jež dlouhodobě zajistí zachování široké škály druhů. Pouze takto se dokážeme vyhnout situacím, které neumožňují udržet hospodářskou, ekologickou a sociální rovnováhu.

Poslední bod: Budeme usilovat o trvalou a moderní podporu rybářství v nejodlehlejších regionech.

  Romana Jordan Cizelj (PPE). – (SL) Evropa je plná menšin a jejich významnou část tvoří národnostní menšiny. Původní menšiny představují celkově jen 8 % našeho obyvatelstva, ale musíme počítat také s menšinami přistěhovalců, které tvoří dalších 6,5 %.

Před posledními dvěma vlnami rozšíření musely kandidátské země prokázat, že splňují kritéria týkající se práv menšin. Na rozdíl od toho politiky a vztahy vůči menšinám v zemích, které členství v Evropské unii získaly do té doby, nebyly nijak kontrolovány. Takový stav byl rozporný.

V poslední době se slovinské národnostní menšiny v Itálii, Rakousku a Maďarsku ocitly pod velkým tlakem kvůli snížení finančních prostředků na svoji činnost. Vyzývám proto evropské politiky, aby na evropské úrovni začali problematiku menšin vážně řešit. Nová Lisabonská smlouva poskytuje pro takové kroky právní základ. Vyzývám rovněž Komisi, aby připravila a předložila nám plán, jak hodlá provádět ustanovení Lisabonské smlouvy na ochranu menšin.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Slovensku hrozí stavba obrovského kasina se zavádějícím názvem Metropolis. Jelikož Slovinsko, Maďarsko a Rakousko odmítly vydat potřebná povolení, obracejí se nyní zájmové skupiny na Slovensko, aby zde prosadily svůj podnikatelský záměr. Bratislavský parlament k tomu vyjádřil negativní stanovisko, ale rozhodnutí zatím není konečné a projekt hazardních her pokračuje.

Investor se nyní uchyluje k eufemismu a tento projekt prezentuje jako multifunkční centrum. Mluví o hřištích, akvaparku a konferenčním centru, o obrovském kasinu mlčí.

Jaké překážky může EU použít k tomu, aby zabránila provozování hazardních her v členských státech? Jak EU chrání ty nejzranitelnější skupiny? Není žádným tajemstvím, že hazardní hry jsou spojeny s kriminalitou, organizovaným zločinem, prostitucí a různými dalšími souvisejícími jevy. Vyzývám kolegy poslance a také národní sdružení, aby se připojili k protestu slovenských občanů, podepsali písemné prohlášení, a tak podpořili náš protest.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D). – (RO) Název Roşia Montană musí evropským institucím i občanům znít stále povědoměji. Jedná se o oblast v Rumunsku, v níž se nachází historické památky, o které se zajímala organizace UNESCO, ale nyní jim hrozí různý stupeň zničení. Provádění těžby pomocí kyanidu, která může vážně narušit ráz a cenné prvky tohoto místa, je opět skutečnou hrozbou na obzoru.

V posledních týdnech rumunská vláda povolila zahájení této těžby a dala tím na vědomí, že poškození této oblasti lze považovat za přijatelné. Naléhavě žádám Evropský parlament a Evropskou komisi, aby zvážila možnost zásahu v této věci na fórech představitelů EU a zastavila tak zmíněný záměr, který nepochybně bude ekologickou i lidskou katastrofou.

  Derek Vaughan (S&D). – Pane předsedo, chci hovořit o energetické politice. Jak již řekl některý řečník přede mnou, zajištění budoucích dodávek energie je velmi důležitou otázkou pro nás pro všechny. Abychom tento problém vyřešili, musíme se zaměřit na celou škálu technologií, nikoli pouze na jedinou, nikoli pouze na plyn. Obnovitelná energie bude pochopitelně muset hrát náležitou roli: ať již půjde o vítr, biomasu nebo energii přílivu. Patřičné místo musí mít také jádro a technologie CCS.

Vítám proto nejnovější iniciativy vlády Spojeného království. Nedávno předložila řadu projektů zaměřených na nové technologie pro obnovitelné zdroje, ale také na jádro a CCS. Jsem přesvědčen, že tyto politiky v budoucnosti zajistí Spojenému království dodávky energie a zbytek Evropy se jimi podle mne může inspirovat. Samozřejmě si nemyslím, že můžeme všechno vsadit na jedinou kartu: musíme mít širokou řadu technologií. Naléhavě bych kolegům poslancům doporučoval, abychom se tím v budoucnosti zabývali.

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, po propuknutí globální finanční krize předložila Komise opatření – příslušný návrh budeme dnes projednávat – k posílení boje proti daňovým únikům. Toto opatření prostřednictvím výměny informací o aktivech umožňuje zvýšit transparentnost daňových systémů všech evropských států.

Jedná se o dobré opatření, ale je rovněž třeba připomenout, že před několika měsíci schválila většina italského parlamentu daňový štít, který skrývá totožnost pachatelů daňových úniků a okrádá evropské občany o výnos z DPH.

Přestože celý svět bojuje s nezákonnými zlořády, v některých členských státech se vyskytují právní předpisy, které poškozují čest poctivých občanů. Z tohoto důvodu jsme spolu s dalšími kolegy poslanci ze strany Itálie hodnot a z Demokratické strany předložili Komisi stížnost.

Bylo nám řečeno, že úřady jednají na základě našich připomínek. Vyzývám proto Komisi, aby byla odvážná, aby přijala svoji odpovědnost a prohlásila daňový štít za nezákonný, a tím umožnila zdanění tohoto kapitálu.

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Pane předsedo, chtěl bych se vrátit k tématu, které tu již bylo zmíněno, ale chtěl bych posílit jeho závažnost. Zatímco zde mluvíme, v běloruském městečku Ivjaněc probíhá nezákonná prohlídka Polského domu, jednoho z center Svazu Poláků v Bělorusku. Jde o další represívní zásah vůči polské menšině v Bělorusku. Vím, pane předsedo, že jste již osobně intervenoval v případu velmi vysoké pokuty uložené Angelice Borysové, a chtěl bych vám za tuto přímluvu poděkovat, protože pomáhat této organizaci je naší skutečnou povinností. Zároveň bych se chtěl na vás, pane předsedo, ale také na Radu a Komisi obrátit s naléhavou žádostí, abyste učinili co nejdříve prohlášení a intervenovali proti porušování lidských práv v Bělorusku, proti porušování práv Poláků, o kterém však hovořím zejména v kontextu porušování občanských práv, lidských práv, což jsou problémy, které by měly být pro Evropský parlament důležité.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedo, v několika posledních týdnech jsme byli svědky zesílení záludné ideologické kampaně ohledně opatření, která mají členské státy přijmout, aby udržely v rovnováze veřejné finance. Není jen pouhou náhodou, že mnozí z těch, kteří v této kampani hráli hlavní roli, jsou zároveň zodpovědní za současnou hospodářskou a sociální krizi. Tak jako již v minulosti, tak i dnes opět podporují nejnovější útoky na mzdy, sociální práva a práva zaměstnanců a sociální funkce státu.

Desetitisíce portugalských pracujících na protest proti těmto útokům vyšly do ulic a požadovaly zvýšení mezd, jež by obnovilo kupní sílu oslabenou za posledních deset let, a slušné podmínky pro odchod do důchodu.

Rovnovážný stav veřejných financí by měl být přizpůsoben hospodářskému růstu a zároveň je nutno udělat přítrž závažným nespravedlnostem v rozdělování bohatství, které stojí u kořenů této krize. Vzrůstající elán zápasu pracujících je nadějným znamením a nejhmatatelnějším důvodem pro víru v lepší budoucnost.

  Godfrey Bloom (EFD). – Pane předsedo, před několika týdny můj vážený přítel a kolega z Yorkshiru, pan poslanec Edward McMillan-Scott, přivedl sem do Parlamentu předsedu Mezinárodního panelu o změně klimatu (IPCC) a na obědě o něm mluvil jako o legendě a velkém guru klimatologie. Musím přiznat, že mi sice opravdu připomínal guru, ale vyšlo najevo, že se jedná o železničního inženýra, jenž píše lechtivé knihy. Nemám nic proti železničním inženýrům. Pár mých nejlepších přátel vykonává toto povolání a určitě čtou lechtivé knihy, v tom nevidím žádný problém. Tato skutečnost by však mohla do jisté míry vysvětlovat, proč IPCC za posledních několik let vyrukovala s tolika absurdními hloupostmi.

Nebylo by dobré, kdyby Komise dejme tomu napsala do IPCC a navrhla jim, aby si vybrali nového předsedu, možná trochu odborně způsobilejšího?

  Krisztina Morvai (NI). – (HU) Paní Anna Záborská před několika minutami hovořila o obrovských investicích. V Maďarsku se také jednalo o zahraniční investice do center hazardních her a protestoval proti nim György Budaházy, známý vůdce neparlamentní opozice, spolu s dalšími dvanácti členy tzv. opoziční skupiny Hunnia. Zmínění lidé již téměř rok čekají ve vyšetřovací vazbě. Není jim umožněno seznámit se s tím, jaké důkazy proti nim svědčí. Navíc v důsledku různých kliček v maďarských předpisech a v rozporu s právem „habeas corpus“ se soudce, jenž prodlužuje vyšetřovací vazbu, usvědčujícími důkazy proti nim důkladněji nezabývá. Považuji za skandální, že v Evropské unii může k něčemu takovému dojít, a již po bůhvíkolikáté proti tomu opět protestuji.

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE). – (EL) Pane předsedo, chtěla bych se zmínit o věci, kterou považuji z politického hlediska za velmi důležitou. Týká se parlamentů členských států a jejich spolupráce s Evropským parlamentem v rámci současného evropského úsilí o dosažení hospodářského zotavení a finanční stability.

Jak krize důvěry postupně odeznívá, všichni hovoří o potřebě zpevnění eura, o soudržnosti v eurozóně, o ekonomických nerovnostech v rámci Evropské unie a o mechanismech solidarity, jež je třeba vytvořit.

Domnívám se, že dialog mezi Evropským parlamentem a parlamenty členských států vedený v tomto rámci dá vyniknout našemu společnému cíli, naší společné odpovědnosti a solidaritě, kterou musíme na evropské i vnitrostátní úrovni projevit, abychom dospěli ke správným rozhodnutím a uplatnili opravdu vhodné politiky, politiky, které často sledují dlouhodobé hledisko, jež není vždy snadné pochopit, zvláště pro naše kolegy ve vnitrostátních parlamentech, kteří musí skládat politické účty doma.

Domnívám se, že právě my můžeme zahájit tento dialog.

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Pane předsedo, budu se věnovat evropské listině práv obětí terorismu.

Dne 15. prosince se pan Barrot zavázal, že prosadí vznik evropské listiny práv obětí terorismu. Dne 19. ledna paní Malmströmová jeho slova opravdu vstřícně přivítala. Za španělské předsednictví prohlásil dne 26. ledna pan Pérez Rubalcaba, španělský ministr vnitra, že oběti terorismu se těší jeho plné podpoře a že Španělsko udělá v Komisi a Radě vše, co bude v jeho silách, aby jim pomohlo.

To vše vítáme. V souvislosti s VI. mezinárodním kongresem o obětech terorismu, který se má konat letos v Salamance ve dnech 11., 12. a 13. února, je však na čase přejít od slov k činům. Přeji tomuto kongresu, aby byla jeho práce po všech stránkách úspěšná. Pane předsedo, Parlament musí v této oblasti nadále požadovat a podporovat konkrétní závazek.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedo, moje kolegyně, paní poslankyně De Keyserová zde již připomněla tragédii, jež se stala dne 27. ledna v Liège. Samozřejmě již nebudu opakovat to, co řekla o obětech a záchranných službách, které si zaslouží právní předpis.

Na této události mne však znepokojuje skutečnost, že vlastník budovy nebyl pojištěn. Chci pouze upozornit Komisi na to, že by bylo užitečné se kromě povinného protipožárního pojištění všech občanů nejprve zabývat povinným pojištěním zákonné odpovědnosti občanů za škody způsobené třetím osobám, někdy ze zlého úmyslu, ale většinou z nedbalosti.

Domnívám se, že Komise by mohla předložit buď návrh, například v rámci právních předpisů o ochraně spotřebitelů – spotřebitelem je v tomto případě občan –, nebo podnět, který by mohl vzejít rovněž z Parlamentu.

Chtěl bych v každém případě požádat ty kolegy poslance, kteří se v této věci mohou ke mně přidat, aby vyzvali všechny občany, aby si sjednali pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Gas Natural, což je španělská holdingová společnost, předložila projekt týkající se pobřežních zařízení na zpětné zplyňování, jenž by se týkal terstské oblasti, a italské ministerstvo životního prostředí jej schválilo.

Odborná komise pro terstské zařízení na zpětné zplyňování poukázala na některé závažné nedostatky. Po neoficiální schůzce Evropské komise s Itálií a Slovinskem, která proběhla dne 26. ledna, italský stálý zástupce při Evropské unii veřejně vyslovil domněnku, že Evropská unie projekty schválila, zatímco Slovinsko oficiálně prohlašuje, že svářící se strany byly vyzvány k tomu, aby dosáhly dohody.

K této dohodě však bude v praxi pravděpodobně obtížné dospět kvůli zvláštnímu pozadí, které tato aféra se zařízením na zpětné zplyňování má. Vychází totiž najevo, že orgány, jež odpovídají za bezpečnost provozu, náležitě nesplnily svoji funkci. Bylo upozorněno na závažné průtahy při přípravě vnějších havarijních plánů a při jednání s orgány a úřady odpovědnými za řešení havarijních situací, dále na to, že pokud jde o pravidla chování, zanedbalo se informování veřejnosti o rizicích závažných nehod, a také na to, že není k dispozici žádné objektivní posouzení dominového efektu, který by ve vysoce rizikových průmyslových závodech mohla vyvolat potenciální nehoda.

Z těchto důvodů se domníváme, že se opět jedná o pokus postavit vysoce rizikový závod, i když se ví, že nejsou zajištěna vůbec žádná ochranná a bezpečnostní opatření.

  Předseda. – Dámy a pánové, část zasedání vyhrazenou jednominutovým projevům jsme přesáhli o patnáct minut.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ROUČEK
Místopředseda