Předsedající. – Dalším bodem na pořadu jednání je rozprava k otázce k ústnímu zodpovězení, kterou pokládají Daniel Caspary za skupinu PPE, Kader Arif za skupinu S&D, Niccolò Rinaldi za skupinu ALDE, Yannick Jadot za skupinu Verts/ALE, Joe Higgins za skupinu GUE/NGL a Robert Sturdy za skupinu ECR Komisi, o nařízení o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (O-0022/2010 - B7-0018/2010)

  Daniel Caspary, autor. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) Evropská unie v současnosti umožňuje přístup na svůj trh 176 rozvojových zemím díky sníženým dovozním clům. To jsou výhody, které jako Evropská unie nabízíme, aniž bychom za to něco očekávali od svých partnerů. Pro určité země, jež jsou vystaveny specifickým problémům, a pro ty, jež splňují zvláštní podmínky existuje také systém GSP+.

Jaká je naše výchozí pozice? Po 1. lednu 2012 budeme potřebovat nové nařízení, protože platnost toho stávajícího vyprší. Potřebujeme čas na řádný postup, který nám umožní projednat tuto záležitost ve dvou čteních. Jménem své skupiny proto očekávám, že Komise předloží nový návrh co nejrychleji. Jak jsem řekl, potřebujeme dostatek času na postup se dvěma čteními a bylo by nepřijatelné, kdybychom jako Evropský parlament museli pod tlakem přijímat pochybná rozhodnutí. Potřebujeme také zhodnocení dosavadního systému. Doufám, že již velmi brzy obdržíme fakta a číselné i jiné údaje, jež ukáží, nakolik byl dosavadní systém úspěšný v praxi. Usnadnil současný systém skutečně obchod státům, jež zvýhodňuje? Vzrostl také objem vývozu? Zvýhodňuje tento systém ty správné země? Položím každému zde tuto otázku: je při stávajícím systému vše v pořádku? Jsou-li například do systému GSP zahrnuty země jako Katar, jejichž příjem na osobu je vyšší, než je příjem 25 členských států Evropské unie, jsem si jist, že to při přezkoumání celého systému budeme muset velmi kriticky posoudit.

Existuje jedna věc, o kterou bych v souvislosti se zítřejším hlasováním chtěl požádat kolegy poslance ze všech skupin: měli bychom udržet usnesení ve velmi obecném duchu, jak bylo dohodnuto v původním návrhu. Byl bych kolegům poslancům velmi povděčen, kdybychom se v usnesení nezmiňovali o specifických případech, o nichž se diskutovalo.

  David Martin, zastupující autora. – Pane předsedající, podobně jako pan Caspary vítám tři preferenční režimy, jež máme v rámci všeobecného systému preferencí – Vše kromě zbraní, GSP a GSP+.

Je správné, aby 49 nejchudších zemí světa získalo otevřený přístup na naše trhy pro vše kromě jejich zbraní. Je správné, jak řekl pan Caspary, aby 176 rozvojovým zemím byl poskytnut zvýhodněný přístup na náš trh. Je také správně, aby 16 zemí získalo ještě snadnější přístup na náš trh v rámci systému GSP+ výměnou za zavedení a provádění 27 konkrétních mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv, pracovních podmínek, udržitelného rozvoje a dobré veřejné správy.

Je však také správné, abychom očekávali, že těchto 16 zvýhodněných zemí bude uplatňovat a dodržovat své závazky plynoucí z těchto úmluv.

Jestliže zemím umožníme, aby se s úspěchem vyhýbaly plnění svých závazků nebo dodržování právních předpisů plynoucích z těchto úmluv, pak ztratíme pobídku, kterou má systém GSP+ poskytovat A to není všechno, protože vlastně potrestáme ostatní země v režimu GSP tím, že omezíme jejich zvýhodnění a zvýhodníme 16 zemí, jež nedodržují svá práva.

Proto vítám, že Srí Lanka byla podrobena šetření ze strany Komise, která také navrhla přijmout vůči Srí Lance opatření. Proto také pevně věřím, že Komise by měla zahájit šetření, zda Kolumbie dodržuje oněch 27 úmluv, či nikoli. To neznamená, že bychom přijali opatření vůči Kolumbii. Znamená to prostě to, že bychom ji podrobili šetření, stejně jako tomu bylo v případě Salvadoru, avšak rozhodli jsme, že není nutné přijímat opatření.

Mám k panu komisaři tři otázky:

Akceptuje Komise, aby byl Parlament v budoucnu oprávněn požádat o šetření v rámci systému GSP+?

Zadruhé, předloží mezitím Komise Parlamentu požadovanou zprávu o stavu ratifikace a provádění úmluv zeměmi, které jsou v současnosti zvýhodněny v rámci systému GSP+?

A konečně, kdy hodlá Komise předat Parlamentu revidované nařízení pro příští fázi systému GSP? Bylo nám slíbeno, že nejpozději v červnu, a rádi bychom je do června obdrželi.

  Niccolò Rinaldi, autor. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, krátce po zvolení tohoto Parlamentu jsme byli okamžitě postaveni před otázku pozastavení všeobecného systému preferencí (GSP+), zejména pokud jde o uplatňování, nebo neuplatňování tohoto nástroje vůči Srí Lance a Kolumbii.

V prvním případě jsme byli svědky toho, že se Srí Lanka, země, jež měla tu polehčující okolnost, že právě ukončila velmi dlouhou občanskou válku proti hrozné teroristické organizaci, dopustila řady někdy i vážných chyb. Komise v tomto případě podle mého názoru jednala poněkud ukvapeně, a z toho rychle vyplynul návrh na pozastavení systému GSP+. Srí Lanka však neměla žádné „ochránce“ v Radě, můžeme-li je tak nazvat, a tak bylo toto rozhodnutí přijato. Pokud jde o Evropský parlament, na ten žádná úloha nezbyla: nikdo se nás na naše stanovisko nezeptal.

Ve druhém případě máme zemi, která musí bojovat v hrozné vnitřní gerilové válce a kde dochází k vážnému porušování lidských práv včetně častého zabíjení členů odborů. Komise doposud nevyjádřila stanovisko, zda je načase zahájit šetření, a fakticky pokračuje cestou dohody o volném obchodu, což osobně schvaluji. Pokud jde o Radu, víme, že jsou v ní vlády, jež velmi aktivně hájí zájmy kolumbijských orgánů, a opět neexistovala žádná úloha Evropského parlamentu: nikdo si nevyžádal stanovisko Parlamentu nehledě na to, že musí naslouchat téměř každý den stanoviskům těch ostatních.

V obou případech jsme neměli žádné studie o dopadech zaměřené na důsledky případného pozastavení režimu GSP+ v oblasti zaměstnanosti a hospodářství. Mezi všemi těmito nesrovnalostmi však existuje jeden společný prvek: okrajová role Evropského parlamentu. Přitom tato rozhodnutí jsou povýtce polická, a nikoli technická, a já to považuji za nepřijatelné. Proto potřebujeme nové nařízení, přičemž využijeme vypršení platnosti stávajícího nařízení ke konci roku 2011, a jsem toho názoru, že tyto dva konkrétní příklady to jasně potvrzují. Mezitím by však bylo také výhodné prodiskutovat, co se dělo v těchto konkrétních zemích v posledních měsících.

Bylo by například zajímavé vědět, jaké meze porušování lidských práv musí být podle názoru Komise překročeny, než zahájí šetření v Kolumbii nebo v jiné zemi, a jaká konkrétní opatření by měla přijmout vláda Srí Lanky, například zrušit stanné právo, aby bylo pozastavení GSP+ odvoláno.

Pane komisaři, žádáme o toto: nový návrh, pokud možno do konce června; jasná kritéria způsobilosti zvýhodněných zemí s ohledem na to, že systém GSP je nástrojem rozvoje a my máme na seznamu některé země, které otevřeně řečeno příliš rozvojovými zeměmi nejsou; podpis a uplatňování 27 úmluv Mezinárodní organizace práce ve zvýhodněných zemích; transparentnost pravidel jejich chování; systém pro posouzení dopadů systému GSP; a sdělení Parlamentu. Jak se o tom zmínil i pan Martin, Parlament musí být plně zapojen v případě pozastavení, protože to je, opakuji, povýtce politické rozhodnutí.

  Nicole Kiil-Nielsen, zastupující autora. – (FR) Pane předsedající, naše dnešní rozprava vyplývá ze tří aspektů, jež souvisejí se všeobecným systémem celních preferencí.

Zaprvé, platnost stávajícího nařízení vyprší 31. prosince 2011. Aby byl Parlamentu umožněn výkon jeho pravomocí, které jsou mu svěřeny Lisabonskou smlouvou, musí nám Komise předat návrh nového nařízení nejpozději v červnu 2010.

Zadruhé, způsob, jakým funguje všeobecný systém preferencí+ (GSP+), není ani zdaleka dokonalý. Kdo rozhoduje o seznamu zvýhodněných zemí a na základě jakých kritérií? Podivuhodné! Kdo skutečně sleduje provádění 27 mezinárodních úmluv v oblasti sociální problematiky a problematiky životního prostředí, které jsou vyžadovány, aby mohla být země zvýhodněna v rámci systému GSP+? Nevíme.

Jaké výsledky ukázal systém GSP+? Vedl k udržitelnému rozvoji, diverzifikaci výroby a vytváření poctivých pracovních míst, nebo spíše k přemíře krátkodobých smluv, narůstání počtu opuštěných zemědělských usedlostí a koncentraci velkých holdingových společností orientovaných na vývoz? Netušíme.

Proto je nezbytná důkladná reforma tohoto nařízení, aby byla zaručena demokratická kontrola a bylo zajištěno, že přijatá opatření skutečně dosáhnou požadovaných cílů.

Skutečným důvodem této dnešní večerní rozpravy je však politováníhodný případ Kolumbie. Až dodnes Komise ve věci velmi závažného porušování lidských práv v této zemi odmítala zahájit šetření. Takové šetření je však v tomto nařízení stanoveno.

Vzhledem k hodnotám, jež vyznává Evropská unie, je nepředstavitelné, aby v honbě za ziskem pro naše vlastní nadnárodní společnosti v odvětví mléčných produktů, automobilů, léčiv, telekomunikací a v bankovním odvětví EU upustila od podmíněnosti systému GSP a za několik posledních dnů s Kolumbií narychlo vyjednávala dohodu o volném obchodu. To je smrtelný úder pro odbory, drobné zemědělce a spotřebitele v Kolumbii a pro její vlastní průmyslovou výrobu.

  Joe Higgins, autor. – Pane předsedající, systém, v rámci kterého EU poskytuje některým zemím zvýhodněné obchodní podmínky, je v platnosti od roku 1971. Má to být nástroj pro řešení obchodních nerovností mezi vyspělými kapitalistickými zeměmi a chudšími zeměmi světa a na podporu udržitelného rozvoje.

Pane komisaři, souhlasíte s tím, že z tohoto hlediska je zcela neúspěšný a že obchodní dohody EU zvýhodňují především nadnárodní společnosti se sídlem v EU, které využívají své převahy ve zdrojích k potlačení malých místních výrobců v mnoha chudších zemích, což způsobuje závažné přesuny výroby včetně ztráty místních pracovních míst a ničení životního prostředí? Není toto skutečný smysl strategického dokumentu Komise EU nazvaného „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu“, který byl zveřejněn před pouhými třemi lety?

A, pane komisaři, jakou naději mají pracující lidé Afriky, Asie a Latinské Ameriky, když vaše Komise jen v posledních týdnech zbaběle padla na kolena před zločinnými spekulacemi loupeživých prodejců zajišťovacích fondů usilujících o masivní rychlé zisky pomocí ostudných spekulací proti euru a zejména proti Řecku? A těmto parazitům – vlastně zločincům – jste vydali na milost a nemilost dělnickou třídu Řecka a chudé lidi v Řecku. Jakou naději mají vzhledem k této situaci chudí a pracující lidé za hranicemi Evropy?

Otázka dnes stojí takto: jakým způsobem Komise EU hodnotí, zda státy, jež jsou zvýhodněny preferenčními obchodními dohodami s EU, chrání práva pracovníků a lidská práva. Povězte nám to, prosím.

A jak můžete pokračovat ve vztazích s Kolumbií, kde vládou kontrolované agentury a zejména armáda dnes a denně zcela jasně páchají ty nejodpornější zločiny, jak se zcela nedávno ukázalo při hrozném nálezu masového hrobu nevinných obětí vražd v La Macareně.

A konečně, jaký je současný názor Komise, pokud jde o pokračování systému GSP+ na Srí Lance s ohledem na to, že politiky vlády pana Radžapaksy po volbách i nadále směřují proti lidským právům a právům pracujících v této zemi?

  Syed Kamall, zastupující autora. – Pane předsedající, všichni myslím chápeme, že jedním z cílů systému GPS bylo integrovat chudší země do systému světového obchodu. Poskytnutí preferenčního přístupu bylo považováno za pozitivní způsob řešení některých obchodních nerovností mezi bohatšími zeměmi a chudšími zeměmi.

Jako člověk, který má v mnoha z těchto chudších zemí množství přátel a příbuzných si myslím, že stačí, když se podíváme na vlády mnoha těchto zemí: špatná veřejná správa; státní monopoly a zkorumpované vlády, jež brání podnikatelům v těchto zemích vytvářet bohatství; to, že mají potíže s dovozem materiálů, které potřebují pro vytváření přidané hodnoty a bohatství; dále to, že mnoha občanům těchto zemí je upírán přístup ke zboží a službám, které zde v EU a v mnoha bohatších zemích považujeme za samozřejmé.

Uvědomme si také, že nejlepší způsob, jak pomoci lidem vymanit se z chudoby, je pomoci podnikatelům. Podnikatelé vytvoří pracovní místa, vytvoří bohatství a vyvedou chudé lidi z chudoby.

Při nedávných jednáních o dohodách o hospodářském partnerství mnozí poslanci skutečně napříč politickým spektrem byli znepokojeni nediferencovaným přístupem Komise k dohodám o hospodářském partnerství.

V jednom případě, se kterým jsem měl co do činění, úředník Komise, když byl dotázán ve výboru, prohlásil, že dohody o hospodářském partnerství nejsou jen o obchodu; jsou také o regionální integraci a o vývozu modelu EU. Když jsme se však zeptali, zda by některým ze zemí AKT, jež se nacházejí ve zvlášť obtížné situaci, mohl být alternativně poskytnut systém GSP+, bylo nám řečeno, že to není možné, protože porušují některé úmluvy, a proto nejsou pro GSP+ způsobilé.

Do budoucna bychom snad mohli být při uplatňování systému GSP+ flexibilnější, možná by mohl být alternativou k dohodám o hospodářském partnerství. Můžeme k tomu přistupovat několikerým způsobem. Buď můžeme uvalit sankce na země, které nesplňují požadavky, nebo s nimi můžeme vést trvalý dialog, abychom zajistili, že se podmínky v těchto zemích budou zlepšovat, a přitom chápat, že ani Řím nebyl postaven za jediný den, a stejně tak ani vysoká úroveň v Evropě. Je načase se zapojit a pomoci podnikatelům v rozvojových zemích, a ne tuto záležitost nadměrně politizovat.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, platnost současného systému GSP vyprší 31. prosince 2011. Komise již připravuje zásadní aktualizaci a přezkum dosavadního systému. Ještě tento měsíc zahájím široké veřejné konzultace o možných zlepšeních a změnách a poté bude následovat důkladné posouzení dopadů. Lze tedy očekávat, že návrh následného nařízení bude mít Komise k dispozici během prvního čtvrtletí roku 2011. Tento návrh bude samozřejmě podléhat běžnému legislativnímu postupu, což může docela dobře trvat i déle, než je datum vypršení stávajícího systému, tj. 31. prosinec 2011.

Všichni se mnou budete souhlasit, že musíme zamezit situaci, kdy by země zvýhodněné v rámci systému GSP počínaje 1. lednem 2012 všechny své preference ztratily. Proto souběžně se zahájením této nezbytné práce na přípravě nového systému GSP předložíme návrh na prodloužení stávajícího nařízení, což zajistí kontinuitu, dokud nebude zaveden nový systém. To by vám mělo poskytnout čas k tomu, abyste se mohli vážně zabývat následným systémem, a současně to umožní, aby země zvýhodněné v rámci systému GSP nebyly ponechány na holičkách. Tento dokument byste měli obdržet v dubnu.

Zaznamenal jsem vaši otázku a veškeré obavy, pokud jde o způsob, jakým Komise sleduje dodržování stávajících kritérií pro udělení GSP+ zeměmi, které jsou v rámci tohoto systému zvýhodněny. Hlavním kritériem pro GSP+ je ratifikace a účinné provádění 27 mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv, základních pracovních norem, udržitelného rozvoje a dobré veřejné správy. Úkolem Komise je plnění těchto kritérií všemi zvýhodněnými zeměmi pečlivě sledovat.

Komise je povinna a odhodlána realizovat systém GSP spravedlivě a objektivně. V souvislosti s tím při sledování a hodnocení účinnosti uplatňování ustanovení systému GSP+ vycházíme co nejvíce z poznatků a zpráv mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce a další příslušné agentury, a dále z mechanismů dohledu obsažených v úmluvách samotných.

To zajišťuje jednoznačný a nestranný přezkumný proces. Sledování se dále opírá o dvoustranný dialog Komise se zeměmi systému GSP+ o otázkách souvisejících s jeho prováděním. Pokud takové zprávy obsahují informace, že kritéria GSP nejsou zcela dodržována, nařízení o GSP poskytuje možnost, aby Komise provedla šetření za účelem vyjasnění skutečné situace a navrhla příslušná opatření.

Toto šetření je důležitým nástrojem, který by měl být využíván, jestliže to situace vyžaduje, ale zahájení šetření by nemělo být krokem braným na lehkou váhu, neboť může ovlivnit naše širší vztahy s partnerskými zeměmi. Vzpomeňte si například na nedávný případ Srí Lanky.

Jelikož cílem systému GSP+ je podpořit země, aby převzaly mezinárodní normy dobré veřejné správy, měla by být zemím GSP+ nejprve poskytnuta možnost prokázat, že se cítí být vázány závazky vyplývajícími z cílů GSP+, že jsou ochotny spolupracovat s orgány mezinárodního dohledu a odstraňovat zjištěné nedostatky.

Tento přístup umožňuje ocenit kroky, které byly těmito zeměmi již podniknuty, a je v souladu s obecným pobídkovým systémem, na němž je GSP+ založen.

S radostí budu s vámi diskutovat o budoucnosti systému GSP a zejména GSP+. V rámci přípravy přezkumu dosavadního systému, který se bude týkat i kritérií GSP+ a sledování jejich dodržování, budou témata nastolená Evropským parlamentem pečlivě posouzena.

Jelikož se tento přezkum nebude řídit běžným legislativním postupem, bude Evropský parlament při určování konečné podoby nového systému GSP ve stejné pozici jako Rada.

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, v návaznosti na to, co řekl náš kolega pan Caspary, jehož plně podporuji, bych chtěla zdůraznit několik aspektů. Především vstup Lisabonské smlouvy v platnost v mnoha ohledech mění úlohu Parlamentu při formulování obchodní politiky EU. Systém GSP je jednou z oblastí, kde bude mít Parlament větší slovo a větší vliv.

Pane komisaři, chtěla bych vás také požádat, abyste pozitivně zohlednil větší úlohu Parlamentu v oblasti, za kterou odpovídáte. Proto vás žádám, abyste až v otázce dokončení nebo přezkumu seznamu zemí zvýhodněných v rámci systémů GSP a GSP+ Parlament konzultoval.

Zatřetí, Parlament by měl být také vtažen do procesu sledování toho, zda země zvýhodněné v rámci GSP dodržují – nejen ratifikují, ale také účinně provádějí – oněch 27 úmluv Mezinárodní organizace práce a Organizace spojených národů. Komise by přinejmenším měla tuto otázku s Parlamentem konzultovat a je samozřejmě naší povinností v Parlamentu zajistit, aby rozvojové nástroje v našich příslušných institucích a našich výborech k takovému dohledu přispívaly. Závěrem bych chtěla zopakovat výzvu vyjádřenou v návrhu usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat. Komise by měla vypravovat návrh nového nařízení o GSP co nejdříve.

V neposlední řadě pak nesouhlasím s tím, co bylo řečeno některými kolegy poslanci o Kolumbii. Kolumbie je podobná země jako mnohé země v regionu a nemůžeme ignorovat pozitivní vývoj a výsledky v oblasti lidských práv a pokud jde o situaci obhájců lidských práv v této zemi. Není třeba jmenovat a obviňovat tuto konkrétní zemi, protože naše usnesení se týká nového nařízení a nutnosti toto nové nařízení přijmout.

  Vital Moreira, jménem skupiny S&D. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, je dobré slyšet, že pan komisař De Gucht zaručuje, že stručně řečeno Komise zašle Parlamentu legislativní návrh zaměřený na revizi všeobecného systému preferencí, takže zbude dost času na legislativní postup, jenž zabrání vypršení platnosti dosavadního systému všeobecných preferencí, která má skončit ke konci příštího roku.

Tento systém musí být přezkoumán. Především je to nástroj rozvojové pomoci, který poskytuje zemím zvýhodněný přístup na evropský trh bez jakékoli reciprocity. Zadruhé je tento systém také nástrojem pro zlepšování situace v oblasti lidských práv a dobré veřejné správy v těchto zemích vzhledem k tomu, že toto zvýhodnění je vázáno na podmínky, jež zvýhodněné země musí splnit.

Z těchto dvou důvodů musí Evropská unie znovu začít používat tento nástroj, jenž dává obchod do služeb rozvoje a lidských práv. Právě tak musí být při revizi zohledněno hodnocení výsledků předchozího období.

Na druhé straně by nové nařízení mělo splňovat tyto požadavky, které vycházejí z dosavadní praxe: zaprvé, zachovat dočasný charakter systému všeobecných preferencí, tak aby mohl být zrušen, až už nebude nutný. Zadruhé, posilování a zdokonalování diferencovaného přístupu a výběru zvýhodněných zemí na základě úrovně rozvoje každé z nich a její vnější konkurenceschopnosti. A nakonec zatřetí, zlepšení mechanismů pro dohled nad dodržováním podmínek spojených se všeobecným systémem preferencí, zejména v oblasti dodržování lidských práv.

A konečně, pane komisaři, bylo užitečné, že stanovisko Parlamentu bylo zohledněno od počátku legislativního procesu.

  Georgios Papastamkos (PPE). – (EL) Pane předsedající, zacházení, které se odvíjí od všeobecného systému preferencí, je výjimkou ze zásady doložky nejvyšších výhod uplatňované v rámci Světové obchodní organizace a jako takové musí být cílené, jinými slovy, musí být rozvojovými zeměmi přijímáno proto, že ho více potřebují. Nový seznam zvýhodněných zemí musí zohlednit skutečný stav hospodářství a konkurenceschopnost rozvojových zemí.

Kromě toho nedostatečná diferenciace mezi rozvojovými zeměmi koneckonců poškozuje nejméně rozvinuté země. Je logické, aby navrhovanému přezkumu předcházelo hodnocení dopadů, jež měl tento systém na zvýhodněné země během předchozího období jeho uplatňování.

Obchodní politika, a zejména podmíněnost obchodu, může za použití umírněných prostředků bezpochyby přispět k účinnější globální správě. Pomocí pobídek může přispět k podpoře sociální dimenze globalizace v širokém smyslu slova: slušné práce, udržitelného rozvoje a demokratické odpovědnosti.

Evropský parlament by měl mít nástroj pro tvůrčí zapojení v rámci nového, revidovaného systému a pro účinné sledování plnění dohod zvýhodněnými zeměmi.

  Bernd Lange (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, všichni víme, že GSP je dobrým systémem, a GSP+ je velmi dobrým systémem. Musíme také zajistit jejich prodloužení, a proto potřebujeme váš návrh, abychom mohli vést řádnou rozpravu v Parlamentu. Takže to., pane komisaři, prosím urychlete

Možná budeme schopni leccos zlepšit i v systému GSP+. V souvislosti s tím existuje pět aspektů, na které bych chtěl poukázat a které se týkají oblastí, kde možná budeme schopni dosáhnout dalšího zlepšení. Zaprvé, kdo stanoví, jak je vlastně plněno oněch 27 norem, nejen reálně uznáváno, ale formálně prosazováno? Je to pouze úkolem Mezinárodní organizace práce, anebo je snad zapotřebí hodnotící výbor, který poskytne konkrétní podporu při realizaci?

Zadruhé, jak zapojujeme občanskou veřejnost? Přál bych si koordinaci občanské společnosti v příslušné zemi v otázce hodnocení provádění GSP+, stejně jako jsme se na tom nyní dohodli v dohodě s Jižní Koreou.

Zatřetí, kdo vlastně dává podnět k šetření, jestliže jsou zjištěny nějaké problémy? Zde musí být zapojen Parlament, protože mám pocit, že v Radě se dostávají do hry jiné zájmy, než aby bylo skutečně provedeno šetření. V souvislosti s tím by podnět k šetření měl dávat i Parlament.

Zajisté také potřebujeme jasné struktury pro další kroky a také jasné struktury pro pozastavení, ale o tom si snad můžeme podrobně promluvit jindy.

  Thomas Mann (PPE). – (DE) Pane předsedající, GSP především poskytuje obchodní zvýhodnění rozvojovým zemím a rozvíjejícím se hospodářstvím. V tomto moderním typu rozvojové pomoci od snížení cel až po osvobození od cel na trzích průmyslových zemí bylo mnohé dosaženo. Prostřednictvím zvláštního režimu GSP+ mají být naplňovány sociální normy a normy v oblasti životního prostředí. Umožňuje také zvýšit počet signatářů úmluv OSN a Mezinárodní organizace práce.

Avšak, pane komisaři, jak Komise kontroluje plnění těchto kritérií? Je důsledně uplatňováno pozastavení zvýhodnění, když je vyváženo zboží, jež bylo vyrobeno nucenou prací nebo v otroctví, když jsou zjištěny nekalé obchodní praktiky a když není zaručena kontrola původních produktů? Dále, nemělo by zlepšení v oblasti lidských práv, jehož má být v rámci GSP+ dosaženo, koneckonců zahrnovat také větší státy? Mám na mysli například Čínu. Všechna naše usnesení, demonstrace a dvoustranná jednání mezi EU a Čínou nepřinesly žádné zlepšení situace v oblasti lidských práv. V důsledku toho vyjdou zítra, na mezinárodní Den Tibetu, do ulic tisíce lidí a v desetitisících měst a obcí v Evropské unii budou vyvěšeny tibetské vlajky. Vyjádříme solidaritu s národem, který bojuje za svou kulturní, jazykovou a náboženskou autonomii.

Pane komisaři, sdílíte názor, že normy v oblasti lidských práv, sociální normy a normy v oblasti životního prostředí mají být vyjmuty ze zvláštního režimu a zařazeny na seznam kritérií GSP? Spolupráce s našimi obchodními partnery se nesmí omezovat na čistě hospodářské aspekty.

  Gianluca Susta (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, toto je důležitá příležitost, abychom především potvrdili význam všeobecného systému preferencí. Jak základní systém GSP, tak systém GSP+, které jsou oba spojeny s iniciativou „vše kromě zbraní“, přispívají k odstraňování chudoby v přísném souladu s prvořadou povinností zajistit dodržování lidských práv. Právě porušování těchto základních zásad soužití vedlo nedávno Evropskou unii k pozastavení preferenčního celního zvýhodnění Srí Lanky, jež následovalo po podrobném šetření Komise.

Nový institucionální rámec však musí do legislativního procesu zaměřeného na změnu dosavadního právního předpisu plně zapojit Parlament. Doufáme proto, že bude zahrnovat úplný přezkum tohoto nařízení v souladu s řádnými postupy, protože vykazuje některé nedostatky, a to včetně samotného předmětu šetření. Příštím krokem bude společné usnesení.

Účinnost tohoto nařízení závisí na jeho důvěryhodnosti, objektivitě kritérií, na kterých je založeno, a na jeho přísném uplatňování. V Evropě, kde velká většina občanů nesouhlasí s vývozem demokracie pod hrozbou zbraní, jsou obchod a pomoc související s obchodem důležitými nástroji pro šíření zásad soužití, které je založeno na dodržování základních lidských práv. Je naší povinností neupadnout do lhostejnosti – což by bylo chybou – ale také nevynášet unáhlené soudy nad určitými stranami, soudy, jež zní jako neodvolatelné rozsudky, jako je tomu v případě Kolumbie.

Proto se necítím být způsobilým pro to, abych podpořil jakékoli téměř jednostranné nepružné postoje vůči té či oné zemi, ale důrazně podporuji potřebu intenzivnějšího sledování všech problematických situací v duchu platných právních předpisů a v souladu se zásadami pravidel, na nichž chceme založit legislativní přezkum, který požadujeme.

  Christofer Fjellner (PPE). – (SV) Pane předsedající, všeobecný systém preferencí, o kterém dnes diskutujeme, je velmi dobrým a důležitým nástrojem, protože usnadňuje některým, snad nejchudším zemím světa vyvážet do Evropy a obchodovat s ní. Mnohé ze zemí Evropy vytvořily své bohatství tímto způsobem, a proto je pro nás důležité, abychom se pokusili to umožnit i jiným zemím.

V diskusi, jako je tato, a při nadcházející přípravě přezkumu všeobecného systému preferencí musíme mít na zřeteli hlavní úkol a zaměřit se na hlavní cíl všeobecného systému preferencí, totiž boj proti chudobě. Obchod je zdaleka nejúčinnějším způsobem, jak bojovat proti chudobě a dosáhnout hospodářského růstu, a je důležité, abychom na to pamatovali.

Všeobecný systém preferencí je samozřejmě dobrý také k tomu, vyvíjet na země tlak, a přimět je tak k dodržování mezinárodních dohod a úmluv i závazků v oblasti lidských práv a tak dále. Nesmíme však zapomínat, že cílem je rozvoj. EU musí být přirozeně schopna toto zvýhodněné zacházení zemím, jež neplní své závazky, odmítnout nebo zrušit, ale je důležité si připomínat, že jde o citlivou záležitost. Pro zemi, které je odepřena větší svoboda v obchodu a nové vývozní příležitosti, nebude o to snadnější splnit závazky a požadavky, jež na ni klademe.

Existuje zde souvislost: korupce, špatné pracovní podmínky a problémy s dodržováním lidských práv přispívají k chudobě, ale chudoba také ztěžuje boj proti korupci, problémům v oblasti lidských práv a špatným pracovním podmínkám. Chtěl bych znát názor pana komisaře na článek 22; jinými slovy, riziko, že zrušení obchodního zvýhodnění ztíží zemím to, aby se dostaly se ze situací, jako jsou špatné pracovní podmínky.

Dále bych chtěl také poukázat na to, že nyní požadujeme, aby některé země ratifikovaly 27 úmluv Mezinárodní organizace práce a OSN a v plném rozsahu je prováděly. Rád bych viděl poctivou analýzu, zda všechny tyto úmluvy OSN a Mezinárodní organizace práce v plném rozsahu provedly a ratifikovaly všechny členské státy EU. Myslím si, že je přinejmenším nepravděpodobné, že byly všechny provedeny, a je důležité to vzít v úvahu, až začneme vznášet požadavky vůči jiným.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Mám k panu komisaři jednu jednoduchou otázku. Podle nařízení (ES) č. 732/2008 státy, které si přejí získat zvýhodnění v rámci systému GSP+, mají možnost o to požádat nejpozději do konce dubna letošního roku. Protože se tato lhůta blíží, chtěl bych se pana komisaře zeptat, pokud má tuto informaci k dispozici, které státy až dosud tuto žádost předložily a zda bychom, když připravujeme změnu požadovaných kritérií, měli poskytnout zvýhodnění některým novým státům. Podporuji také kolegy poslance, kteří zdůraznili, že o uplatňování všeobecného systému preferencí by měl být informován Evropský parlament.

Děkuji.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, bylo položeno několik otázek ohledně Srí Lanky a Kolumbie a toho, proč jsme se v jednom případě rozhodli provést šetření, a ve druhém nikoli.

V případě Srí Lanky se pozornost Komise zaměřila na veřejně dostupné zprávy a prohlášení Organizace spojených národů a dalších příslušných zdrojů včetně nevládních organizací, ze kterých bylo patrné, že Srí Lanka efektivně neplní různé úmluvy v oblasti lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluvu o právech dítěte.

Na rozdíl od Kolumbie však obecným přístupem Srí Lanky bylo popírat existenci jakýchkoli problémů a nespolupracovat s Komisí v žádné fázi šetření.

V případě Kolumbie výsledky sledování Organizace spojených národů a Mezinárodní organizace práce ukazují, že existují otazníky nad úrovní efektivního provádění určitých úmluv OSN a MOP, ale je také jasné, že Kolumbie spolupracuje s MOP a s orgány OSN a provedla významné změny ve svém právním řádu a že vláda přijímá opatření s cílem změnit právní řád a zlepšit jeho praktické provádění. Ve spolupráci s Organizací spojených národů a Mezinárodní organizací práce probíhá trvalý dialog.

Pokud jde o otázku, kterou položil pan Moreira, chtěl bych říci, že při přezkumu nařízení o GSP usilujeme o nalezení rovnováhy mezi různými požadavky, které zde byly vzneseny. Byli jsme požádáni, abychom to udělali co nejdříve, a splníme to. Byli jsme požádáni, abychom vypracovali posouzení dopadů, ale údaje týkající se GSP za rok 2009 obdržíme až letos v červenci a pak budou samozřejmě následovat konzultace s Parlamentem.

Chtěl bych také připomenout slib, který jsem dal Výboru pro mezinárodní obchod během svého slyšení a i později, že poskytnu časový plán našich legislativních návrhů, jež budou tomuto výboru předloženy v nejbližších měsících. Asi víte, že se máme sejít zítra. Pokusíme se společně vypracovat něco, co Parlamentu v co největší míře umožní projednat ve vší otevřenosti různé složky včetně nového nařízení o GSP a systému obnovování, který bychom měli zavést už od dubna.

  Předsedající. - Obdržel jsem dva návrhy usnesení⁽¹⁾ předložené v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava skončila.

Hlasování se bude konat ve středu 10. března 2010.