Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2549(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0233/2010

Rozpravy :

PV 20/04/2010 - 11
CRE 20/04/2010 - 11

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.52
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0142

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 20. dubna 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

11. Summit EU-Kanada (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k summitu EU-Kanada.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, Kanada je jedním z nejstarších a nejpodobněji smýšlejících partnerů Evropské unie. Spolupracujeme na řadě věcí – jak dvoustranně, tak pochopitelně i po celém světě.

Náš vztah je zakotven ve společně sdílené historii, která sahá hluboko do minulosti, a ve společných, hluboce zakořeněných hodnotách. Na tomto základě spolupracujeme na ochraně svých společných zájmů. Činíme tak samozřejmě ve prospěch občanů v Evropě a v Kanadě, ale podporujeme tím i bezpečnost a prosperitu ve světě.

Je to tedy významný vztah. Musíme o něj pečovat a investovat do něj, abychom využili jeho plný potenciál. To je cílem nadcházejícího summitu EU-Kanada, který se uskuteční dne 5. května v Bruselu.

Načasování je příznivé. Vzhledem k tomu, že koncem června Kanada předsedá summitům G8 a G20, to totiž znamená, že nám náš summit EU-Kanada umožní revidovat a sladit své strategie týkající se globálních témat, která se na těchto summitech G8 a G20 objeví, například jak podporovat udržitelnou hospodářskou obnovu, spolupráce na reformě finančního trhu a regulace, změna klimatu a boj proti šíření jaderných zbraní.

Nedávno jsem se v Kanadě zúčastnila zasedání ministrů zahraničních věcí G8, kde se řada těchto témat skutečně projednávala.

Budeme mít možnost projednat i dvoustranné vztahy mezi EU a Kanadou a spolupráci při regionálních krizích. Naším cílem je uspořádat účelný, praktický summit.

Pokud jde o naše dvoustranné vztahy, summit se bude zabývat úsilím o rozšíření a modernizaci vztahů mezi EU a Kanadou. Budeme tak mít skvělou příležitost poskytnout podporu na nejvyšší politické úrovni a co nejdříve tak dosáhnout ambiciózní komplexní hospodářské a obchodní dohody.

Zrevidujeme pokrok dosažený během prvních tří kol jednání, ale dodáme těmto jednáním i nový podnět, protože si uvědomujeme jejich význam pro rozšíření obchodu a tvorbu pracovních míst. Pokud jde o obchod v obecnějším smyslu slova, summit by měl vyslat jasný signál, že EU a Kanada odmítají protekcionismus, a připomenout naše odhodlání dosáhnout ambiciózního, komplexního a vyváženého závěru kola jednání v Dohá o rozvoji.

Summit by se měl věnovat i otázce vzájemného bezvízového cestování. Náš cíl je jasný: Co nejdříve chceme pro všechny občany EU možnost cestovat do Kanady bez víza.

Budeme mít příležitost projednat i spolupráci v krizovém řízení, která, a to říkám ráda, se rychle rozšiřuje. V současné době probíhá několik operací krizového řízení, zejména naše policejní mise v Afghánistánu, kde je naše spolupráce s Kanadou příkladná.

Z pochopitelných důvodů bude na programu jednání summitu i Haiti. Kanada hraje na Haiti velmi důležitou roli a jednou z oblastí, kde můžeme a měli bychom posílit naše společné snahy, je spojení krizového řízení s dlouhodobějším rozvojem. Tento bod jsem zdůraznila i na newyorské konferenci o Haiti dne 31. března, které EU a Kanada předsedaly společně s Francií, Španělskem a Brazílií.

Společně se svými kolegy, komisařem pro rozvoj Andrisem Piebalgsem a komisařkou pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristalinou Georgievou, jsem v New Yorku s potěšením oznámila, že EU přispěje na rekonstrukci a rozvoj Haiti částkou vyšší než 1,2 miliardy EUR.

Jak EU, tak Kanada jsou dlouhodobě odhodlány pomoci Haiti na cestě k rekonstrukci, k přestavbě pro lepší budoucnost.

Summit se bude věnovat i změně klimatu. S ohledem na kontext po Kodani bude na čelním místě programu nadále přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění, což bude vyžadovat podpůrné energetické politiky. Myšlenka, že spolupráce mezi EU a Kanadou by se měla zaměřit na mechanismus financování a na podporu čistého rozvoje třetích zemí, má širokou podporu.

Dalším důležitým bodem našeho jednání na summitu budou důsledky změny klimatu pro Arktidu. Nikde nejsou důsledky změny klimatu pociťovány tak silně jako v oblasti Arktidy. Změny životního prostředí mají stále větší dopad na její obyvatele a na její biologickou rozmanitost a krajinu – a to jak na pevnině, tak v moři. Ochrana regionu, včetně jeho obyvatel, je hlavním cílem rozvíjející se arktické politiky EU, jak si vážení poslanci mohou pamatovat z mého vystoupení na plenárním zasedání v březnu. Více než 40 % území Kanady se nachází za severním polárním kruhem, takže Kanada sdílí náš zájem na ochraně životního prostředí v Arktidě a na zajištění udržitelného hospodářského a společenského rozvoje regionu.

A nakonec, hovoříme-li o rozšíření a modernizaci vztahu mezi EU a Kanadou, existuje rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Kanadou z roku 1976. Je stale platná, ale zastaralá. Spolupráce mezi EU a Kanadou se rozšířila do jiných oblastí, jako je zahraniční a bezpečnostní politika a užší spolupráce v oblasti soudnictví a vnitrostátních záležitostí.

Potřebujeme tedy modernizovanou rámcovou dohodu, která by sloužila jako zastřešující dokument pro všechny naše odvětvové dohody, včetně komplexní hospodářské a obchodní dohody, a vedeme s Kanadou orientační rozhovory o současném rozšíření této dohody.

Ve světě velkých výzev a stálých změn potřebujeme partnery. Kanada patří mezi nejdůležitější partnery, které Evropská unie má. Usilujeme proto o plodný summit s jasnými výsledky.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Jeggle, jménem skupiny PPE. - (DE) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, chtěla bych vám, paní baronko Ashtonová, poděkovat za vyčerpávající prohlášení. Jako místopředsedkyně delegace pro vztahy s Kanadou v Evropském parlamentu jsem obzvláště potěšena, že v Parlamentu projednáváme nadcházející summit EU-Kanada. Jak víte, hlasování bylo bohužel posunuto na začátek května. Chtěla bych však v krátkosti uvést body, které jsou pro skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) důležité.

Kanada je od roku 1959 jedním z nejbližších a nejstarších partnerů Evropské unie. Kanada a Evropská unie sdílí mnoho společných hodnot a jsou rozhodně pro mnohostranný přístup k řešení celosvětových problémů. V roce 2010 Kanada předsedá G8 a bude hostit summit G20. S ohledem na probíhající jednání o komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou je pro nás důležité dobré vztahy mezi těmito dvěma partnery na nadcházejícím summitu prohloubit a posílit.

Z tohoto důvodu vyzýváme v našem společném usnesení ke koordinovanému a ucelenému přístupu k problémům, před nimiž stojíme, zejména s ohledem na hospodářskou a finanční krizi, zahraniční a bezpečnostní politiku, rozvojovou spolupráci, klimatickou a energetickou politiku a kola jednání v Dohá. Vyzýváme však i k tomu, aby byl na nadcházejícím summitu EU-Kanada řešen problém vízové povinnosti, kterou kanadská vláda částečně znovu zavedla pro občany EU, a sice pro občany z České republiky, Bulharska a Rumunska. V této souvislosti velmi vítáme otevření vízového oddělení na kanadském velvyslanectví v Praze a zřízení expertní pracovní skupiny k této problematice.

Nakonec bych chtěla ještě jednou zdůraznit, že jsem přesvědčena, že summit EU-Kanada prohloubí již tak úzké politické vztahy mezi oběma stranami. Děkuji vám za odhodlání a pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu, jménem skupiny S&D.(RO) Jak paní Ashtonová, vysoká představitelka, rovněž uvedla, Kanada je jedním z nejstarších partnerů Evropské unie, a letošní summit je důležitý, aby tato úzká spolupráce pokračovala a konsolidovala se ve všech oblastech: v oblasti hospodářství, obchodu, změny klimatu a ve vojenské oblasti. Chtěl bych skutečně přivítat opatření, která byla doposud přijata a směřují k podpisu obchodní dohody mezi EU a Kanadou, a já doufám, že letošní summit dá nezbytný podnět k dokončení tohoto procesu.

S ohledem na nynější hospodářskou situaci a stav klimatu musím zdůraznit, že je nutné úzce spolupracovat na nalezení alternativ k tradičním zdrojům výroby energie, které budou respektovat specifické rysy obou států, Evropské unie a Kanady, které se zabývají vývojem a používáním nízkouhlíkové technologie. Zároveň by měla být podporována spolupráce v odvětví energetiky a klimatu a v námořním odvětví v arktické oblasti.

Summit se bude zabývat i citlivými záležitostmi. Mám na mysli ekologické záležitosti, globální oteplování, dohody ACTA a CETA, bankovní odvětví, nastolení stability na finančních a hospodářských trzích, konference CITES a dohoda mezi EU a Kanadou o informacích z PNR. Myslím si, že vezmeme-li v úvahu zkušenosti z minulosti, Evropské unii a Kanadě se podaří vyřešit co nejvíce těchto záležitostí. Je však třeba k nim přistupovat s taktem a s porozuměním, bez jakékoliv rekriminace, prostě s výhledem do budoucnosti a s ohledem na zájmy občanů na obou stranách. K základním zásadám Evropské unie patří zaručení reciprocity ve dvoustranných vztazích. Doufáme, že Kanada v blízké budoucnosti zruší vízovou povinnost pro rumunské, české a bulharské občany a zajistí tak spravedlivé a rovné zacházení pro všechny občany Evropské unie.

Závěrem chci říci, že s ohledem na to, že při podpisu každé mezinárodní smlouvy se vyžaduje názor Evropského parlamentu, musí být Parlament zapojen a konzultován již v počáteční fázi každého projektu. Využívám této příležitosti, abych požádal Komisi, aby s Evropským parlamentem účinně komunikovala, abychom dosáhli udržitelných výsledků.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, partnerství mezi EU a Kanadou funguje velmi dobře nejen v oblasti hospodářské, ale i co se týče takových otázek zahraniční politiky, jako je Írán, Afghánistán, Haiti a další podobné případy.

Navzdory tomu však stojíme před řadou vážných problémů. Jsem si jist, že je můžeme překonat, neboť nás pojí tak úzké přátelství a partnerství. Mám na mysli zejména těchto pět bodů: Zaprvé, musíme řádně provést regulaci finančního sektoru. Hodně přislíbily země G20 a já věřím, že je pro ně důležité, aby na svém summitu v Torontu, který hostí Kanada, ukázaly, že přijímají konkrétní opatření a nedávají jen sliby.

Druhá věc, na kterou chci upozornit, již byla zmíněna. Co se týče politiky klimatu, máme velmi podobné cíle. V Evropě se můžeme od Kanady učit, pokud jde o projekty zachycování a ukládání uhlíku a jiné věci v této oblasti. Doufám, že budeme schopni dohodnout se na společných normách ohledně snížení emisí.

Můj třetí bod se týká potřeby nové obchodní dohody a já jsem přesvědčen, že naše cíle jsou i v této oblasti velmi podobné. Rád bych zdůraznil dvě oblasti, kde je nutno jednat a kde máme v úmyslu se více sblížit, ale stále zůstáváme poněkud vzdáleni. Jedna z těchto oblastí se týká bezvízového cestování, o kterém jste se, paní baronko Ashtonová, již zmínila. Doufám, že bude možno zacházet s etnickými menšinami z členských států EU stejně jako se všemi ostatními občany EU.

Můj poslední bod se týká dohody o údajích o cestujících, jejíž platnost skončila na podzim loňského roku. Ve skutečnosti je stále v platnosti, ale nemá již žádný právní základ. Potřebujeme nový právní základ, abychom mohli vypracovat novou dohodu. Tento nový právní základ musí zaručovat respektování občanských práv. Neměly by být využívány nové technologické síťové možnosti tak, aby všechny informace o jménech, datech narození, podrobnostech o letu, úvěrových kartách atd. byly snadno dostupné a mohly tak být zneužity. Doufáme, že můžeme spolupracovat a vytvořit právní základ, který odpovídá našemu evropskému pojetí občanských práv.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, Kanada je dobrý přítel a významný partner EU. Je to i významný mezinárodní hráč a již dlouho je vyzrálou demokracií, od níž se toho můžeme hodně naučit. Jelikož je to ale již hodně dlouho, co jsme v této sněmovně přijali usnesení o Kanadě, měli bychom této příležitosti využít a podívat se na vztahy mezi Evropou a Kanadou vážněji, než to dělá toto usnesení.

Připadá mi poněkud trapné, že usnesení se týká mnoha společných problémů, ale nezahrnuje mezi ně arktickou politiku. Není v něm ani zmínka o ochraně Arktidy za použití cílů a standardů. O Arktidě se hovoří jen mimochodem a naprosto se přehlíží skutečnost, že Kanada v březnu dosti nepřátelsky zabránila Švédsku, Finsku, Islandu a domorodým obyvatelům zúčastnit se mezinárodního setkání týkajícího se Arktidy.

Jsem v rozpacích z toho, že není zmíněn problém živičných písků, tuňáka obecného a zákaz vybíjení tuleňů. Nejde o provokování Kanady. Pokud však vedeme seriózní rozhovor s přítelem, je hloupé a ostudné nezmínit se o problémech, které máme. Není zde zmínka o skutečnosti, že Kanada nehrála v Kodani právě kladnou úlohu. Problém vízové politiky, zvláště s ohledem na Českou republiku a její romské obyvatele, by měl být zdůrazněn zřetelněji.

Musíme spolupracovat přátelsky, ale nesmíme zametat problém pod koberec, protože to nikomu nepomůže. Moje skupina se tedy bude snažit při hlasování zajistit, aby byl do usnesení zahrnut problém živičných písků a dovozu tuleních produktů.

 
  
MPphoto
 

  Philip Bradbourn, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, jako předseda delegace pro vztahy s Kanadou vřele vítám toto usnesení, které je vlastně prvním dílem summitu EU-Kanada. Jak bylo řečeno, Kanada je jedním z nejstarších partnerů Evropy a posílení našich transatlantických vztahů se stalo pro obě strany prioritou. Jak vážená paní baronka uvedla ve svém úvodním projevu, diskuse s Kanadou o komplexní hospodářské a obchodní dohodě, která se snad stane normou pro budoucí obchodní dohody mezi EU a třetími státy, postupuje kupředu.

Parlament bude muset tyto dohody schvalovat a já doufám, že Komise bude v plném rozsahu informovat poslance, zejména meziparlamentní delegace a Výbor pro mezinárodní obchod, a bude je zapojovat ve všech stádiích těchto diskusí.

Usnesení, které máme před sebou, mohu plně podpořit, protože je výstižné a zabývá se záležitostmi, které budou projednávány na summitu, a našimi vztahy s kanadskou vládou. Usnesení se staví kladně k budoucím diskusím a ukazuje vůli tohoto Parlamentu pozitivně s naším nejstarším obchodním partnerem jednat. Může se spoléhat nejen na šíření dobrého jména této sněmovny, ale i na budoucí jednání s dalšími třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 

  Joe Higgins, jménem skupiny GUE/NGL. – Pane předsedající, neexistuje žádné hodnocení sociálních, ekologických a hospodářských účinků hospodářské dohody mezi Evropskou unií a Kanadou.

Odborová organizace Canadian Union of Public Employees se 600 000 členy v oborech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, místní správa, veřejné služby a doprava, má vážné obavy, pokud jde o účinky takové dohody. Obavy má rovněž odborová organizace National Union of Public and General Employees se 400 000 členy ve veřejných a soukromých odvětvích, stejně jako odborová organizace Public Service Alliance of Canada se 165 000 členy.

Tito zaměstnanci jsou znepokojeni, neboť je jim jasné, že tato dohoda bude použita v první řadě ve prospěch hospodářských zájmů velkých podniků jak v Kanadě, tak v Evropské unii, nikoli přednostně v zájmu pracujících nebo sociální spravedlnosti.

Jak evropské, tak kanadské nadnárodní korporace mají nyní zájem proniknout do oblasti poskytování veřejných služeb v Kanadě, a to samozřejmě s cílem maximalizovat zisk. Považují dohodu mezi EU a Kanadou za nástroj k vynucení rozsáhlé privatizace v oblastech, jako je veřejná doprava, zásobování vodou a energetika. Takový vývoj by byl osudný pro platy a podmínky kanadských pracujících. Může to být začátek pádu na dno přesně tak, jak to vidíme v Evropě, kde si Komise EU sama osobuje práva soukromých společností poskytujících služby k vykořisťování pracujících, jak se ukázalo, když Komise žalovala lucemburský stát za to, že chtěl, aby se migrujícím zaměstnancům ve službách dostalo stejné ochrany jako lucemburským zaměstnancům.

Kanadská voda je nyní zvláštním cílem nadnárodních vodohospodářských společností. Několik nadnárodních společností se sídlem v EU již dříve způsobilo zmatek s privatizací vody například v Bolívii a jejich neblahý vliv je již cítit i v Kanadě.

Obyčejní lidé v Kanadě jsou naštěstí připraveni bojovat na ochranu svých veřejných dodávek vody. Budou muset být ve střehu.

Obavy mají i evropské odbory zaměstnanců veřejného sektoru a já vyzývám jak kanadské odbory, tak odbory v EU, aby připravily skutečnou kampaň na ochranu veřejného vlastnictví ve veřejných službách s demokratickou kontrolou na místo maximalizace zisku a aby při tom nespolupracovaly jen na úrovni vedení, ale aby do ochrany svých veřejných služeb zapojily i řadové členy.

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, Evropa a Kanada mají již mnoho let dobré partnerství, takže pro nás je jen přirozené snažit se o rozšíření volného obchodu. Je však tato metoda ta nejlepší s ohledem na dobu, kterou zabírají jednání? Je aparát EU příliš nešikovný a byrokratický, aby se s tímto úkolem vypořádal?

Kanada by ráda měla dohodu o volném obchodu s EU, ale zároveň odmítá zakázat strašlivý způsob zabíjení tuleňů, které porušuje naprosto všechna pravidla dobrého zacházení se zvířaty.

Podobně chce mít Kanada právo zdaňovat lodní dopravu Severozápadní cestou, kde je odstraněn led. Severní cesta Amerikou však musí být volně k dispozici všem. Severozápadní cesta je ideálním způsobem, jak ušetřit čas, peníze a pohonné hmoty a prospět životnímu prostředí. Zlepšuje konkurenceschopnost všech zemí na severní polokouli. Proto naléhavě vyzývám Kanadu, aby se držela myšlenek, které tvoří pozadí dohody o volném obchodu, a opustila myšlenku na zdaňování použití volného moře.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, jako kdyby nebylo dost trapné, že unikly informace uprostřed jednání o komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA), bylo vzneseno také obvinění, že Kanada je nucena přizpůsobovat svůj autorský zákon normám USA a EU, jež jsou součástí dohody CETA a obchodní dohody proti padělatelství (ACTA). Zdá se, že dohoda CETA se týká významné privatizace, deregulace a restrukturalizace. V rámci toho by místní orgány neměly používat konkrétní místní nebo etnické pokyny pro zadávání veřejných zakázek. U větších smluv má samozřejmě smysl zadávat výběrová řízení a musí pochopitelně existovat pravidla, která zajistí, že korupce a nepotismus nebudou běžnou praxí.

Když si i naše místní orgány stěžují, že nesmějí využívat společnosti vykazující sociální závazky, ale jsou místo toho obvykle nuceny uzavírat smlouvy s podniky, které dominují trhu, je tím spíše nepochopitelné, že ukládáme podobná pravidla jiným zemím. Jestliže dohody o volném obchodu umožňují nadnárodním společnostem žalovat vlády za škody způsobené jejich rozhodnutími v oblasti ekologické a zdravotní politiky, je jasné, že Evropská unie se z finanční a hospodářské krize příliš neponaučila a nadále směřuje špatným, neoliberálním směrem.

Jestli tu EU skutečně chce být pro své občany, jak vždycky tvrdí neformální řečníci, musí opustit špatný směr a stát se záštitou proti globalizaci a zároveň podporovat přátelské mocnosti, jako je Kanada.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Především bych chtěl stejně jako někteří kolegové zdůraznit, že summit EU-Kanada je významnou příležitostí k prohloubení našeho partnerství s touto důležitou demokracií. Tento vztah je pro EU mimořádně významný, neboť jde o partnery, kteří sdílejí stejné hodnoty a spolupracují s ní již dlouho.

Zároveň bych vám chtěl připomenout prohlášení z dřívějšího summitu EU-Kanada konaného v Praze v květnu 2009, v němž byl znovu zdůrazněn společný cíl, cituji, „posílit volný a bezpečný pohyb osob mezi EU a Kanadou s cílem co nejdříve rozšířit bezvízové cestování do Kanady na všechny občany EU“.

Po roce jsme nuceni konstatovat, že jsme se dosažení tohoto cíle nepřiblížili. V současné době mají vízovou povinnost nejen Rumuni a Bulhaři, ale, jak víte, loni byla znovu zavedena víza pro Českou republiku.

Myslím si, že tu máme především problém reciprocity. Vzhledem k tomu, že – jak všichni dobře víte – všechny členské státy EU zrušily v souladu s našimi právními předpisy víza pro kanadské občany, máme na druhé straně, smím-li to tak říci, problém s důsledností, neboť Kanada zrušila vízovou povinnost pro jeden z kandidátských států, Chorvatsko, zatímco – opakuji – v současné době stále vyžaduje víza od občanů z členských států EU.

Proto jsem přesvědčen, že květnový summit musí učinit významný, ne-li rozhodující pokrok ve věci zrušení víz pro všechny občany členských států EU. Myslím si, že je třeba přijmout zvláštní opatření a tento cíl musí dostat na programu jednání co nejvyšší prioritu, neboť nás již neuspokojují zásadní prohlášení. Tato forma diskriminace je mimořádně nespravedlivá, zejména pro občany v zemi, odkud pocházím, v členském státě Evropské unie, který učinil značný technický pokrok, co se týče rušení víz.

 
  
MPphoto
 

  Jörg Leichtfried (S&D).(DE) Pane předsedající, přemýšlím, proč se mi vždycky zdá, že bych měl podezřívat Komisi z toho, že nechce věci předkládat Evropskému parlamentu. To je případ dohody o volném obchodu, o níž se jedná s Kanadou. Chtěl bych se připojit ke kritice svých kolegů, kteří uvedli, že některé skutečnosti jsou podezřelé, zejména ta skutečnost, kterou uváděl pan Higgins, a já s ním plně souhlasím.

Podle mého názoru jsou obchodní dohody dobrá věc, pokud podporují všeobecnou prosperitu na obou stranách, ale ne v případě, že slouží téměř výhradně zájmům několika málo velkých nadnárodních společností. Když zjistíte, že zdravotnictví, vzdělávání nebo veřejná bezpečnost se náhle staly předmětem obchodních dohod a že mají být deregulovány a privatizovány, pak začnete mít podezření, že dohoda má sloužit prospěchu několika málo jedinců a mnoha ostatním uškodí. Chtěl bych vyslat varování těm, kdo se při provádění takových dohod pokouší obejít Evropský parlament.

Druhá poznámka, kterou chci učinit, je následující. Pokud se setkáte a jednáte s dlouholetým partnerem, jako je Kanada, musíte se zabývat i některými nepříjemnými tématy. Myslím, že diskuse a dohoda tohoto druhu by měla zahrnovat i takovou záležitost, jakou je vybíjení tuleňů. Nechci tím nikoho rozhněvat, ale chci vysvětlit evropské stanovisko a najít řešení, které by ukončilo toto otřesné vydělávání na úkor malých zvířat.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE).(RO) Můj kolega, Sebastian Bodu, se dnes nemohl dostat do Štrasburku, takže ho zastoupím.

Momentálně nemůže 39 milionů evropských občanů z Rumunska, České republiky a Bulharska cestovat do Kanady bez víza. Více než polovinu z nich – 22 milionů – tvoří Rumuni. Zachování systému víz pro vstup do Kanady vytváří stejně systém Spojených států situaci, kdy se někteří Evropané stávají občany druhé kategorie.

Ke svobodě pohybu evropských občanů je třeba přistupovat jednotně. Záležitost víz ovlivňuje vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou. Předseda Barroso volal na předchozích summitech po usnesení v této věci. Touto záležitostí je třeba se nadále zabývat.

V Rumunsku klesl poměr zamítnutých žádostí o víza podaných rumunskými občany z 16 % v roce 2004 na 5 % v roce 2008. Zhruba 200 000 Rumunů žije v Kanadě, velká většina z nich se dostala do Kanady prostřednictvím kanadských oficiálních státních přistěhovaleckých programů. Nechápu, proč Kanada zaujímá různý přístup. V roce 2009 byla zrušena víza pro evropskou zemi, která není členským státem Evropské unie, a důvodem bylo, že v Kanadě již žije velké množství občanů pocházejících z této země.

Jsem rovněž přesvědčen, že musí být obnoven bezvízový styk s Českou republikou. Důvod pro znovuzavedení víz nesmí ovlivňovat systém pro ostatní státy. Evropský parlament zařadil problematiku víz na program summitu EU-Kanada. EU musí zachovávat postoj, který zaujala v říjnu 2009, tedy musí si vynutit doložku solidarity, pokud nebude problém vyřešen do konce roku 2010.

Paní místopředsedkyně Ashtonová, dosáhnete-li zrušení víz pro členské státy, bude to váš ohromný úspěch ve vaší funkci. Přeji vám při této snaze mnoho úspěchů.

 
  
MPphoto
 

  Kriton Arsenis (S&D).(EL) Pane předsedající, Kanada je jedním z nejstarších a nejbližších spojenců Evropské unie a je tomu tak od roku 1959. Naše spolupráce však musí být vždy založena na společných hodnotách a vzájemném uznání.

Kanada je jedním z deseti nejhorších emitentů skleníkových plynů ve světě a je jedinou zemí, která sice podepsala a ratifikovala Kjótský protokol, a přesto poté veřejně oznámila, že nemá v úmyslu dodržet své právní závazky. Místo aby omezila emise o 6 % ve srovnání s rokem 1990, zvýšila je o 26 %. Hlavní příčinou je výroba živičného písku. Emise skleníkových plynů z výroby živičného písku jsou 3-5krát větší než z konvenčního zpracování ropy a zemního plynu. Při výrobě živičného písku se také spotřebovává dva až pět barelů vody na každý barel extrahovaného dehtu a vzniká tak řada odpadních produktů, které ohrožují jak biologickou rozmanitost, tak život domorodého obyvatelstva. Tato výroba rovněž ničí arktický les, jeden z největších pohlcovačů uhlíku na této planetě. Do roku 2020 bude z živičného písku pravděpodobně vyprodukováno více emisí, než vypustí Rakousko a Irsko. Kanada utratí na zelené dotace jen 77 USD na osobu – oproti 1 200 USD v Koreji, 420 v Austrálii a 365 ve Spojených státech.

Zaručení ochrany arktického lesa je mimořádně důležité a my musíme Kanadu naléhavě požádat, aby plnila mezinárodní dohody, které jsme společně podepsali, ale které dodržujeme jednostranně jen my, a to musí být základem veškeré budoucí spolupráce.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Od roku 1959 je Kanada jedním z nejbližších a nejstabilnějších partnerů Evropské unie. Jsem rád, že hospodářská situace v Kanadě se v období pravicové vlády zlepšila, což se v této zemi v předchozích volebních obdobích nedělo.

Posilování hospodářské situace, silnější kanadský dolar a v důsledku větší prosperita kanadských občanů rovněž vyslaly pozitivní signál ostatním zemím a vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj nejen politické, ale i hospodářské spolupráce. Věřím, že summit EU-Kanada v Bruselu přinese konkrétní pokrok v jednáních o komplexní dohodě o hospodářském partnerství.

Kanada je jedenáctým největším obchodním partnerem EU, což znamená 1,7 % celkového zahraničního obchodu Unie, a EU je druhým největším investorem v Kanadě, zatímco Kanada je čtvrtým největším investorem v EU.

V roce 2008 dosáhl celkový objem zboží téměř 50 miliard EUR, zatímco objem služeb byl 20,8 miliard EUR. Liberalizace obchodu se zbožím a službami mezi EU a Kanadou společně s větším přístupem na trhy umožní posílit a prohloubit dvoustranný obchod, což jistě přinese významné výhody hospodářství EU i Kanady.

 
  
MPphoto
 

  Jan Březina (PPE). (CS) Vážený pane předsedající, paní vysoká představitelko, kolegyně a kolegové, společná vízová politika EU nyní stojí před velkou výzvou v podobě již 10 měsíců trvající vízové povinnosti pro občany ČR na území Kanady. Kanada svým jednostranným opatřením ve vztahu k ČR navíc naprosto nepřijatelně obešla orgány EU, do jejichž pravomoci společná vízová politika spadá. Práva občanů členského státu a spolu s nimi i prestiž institucí EU, které jsou jejich garantem, se tak ocitly v ohrožení. Bezprecedentní postup kanadské vlády vůči členskému státu Unie vystavuje celou EU testu soudržnosti.

Občané ČR spoléhají na to, že se Evropská komise se vší rozhodností ujme role obhájce a zástupce členského státu a jeho oprávněných zájmů. Jedinečná příležitost k tomu bude na nadcházejícím summitu EU-Kanada, kde by otázka víz měla být jedním z jednacích bodů. Je nejvyšší čas učinit vše pro to, aby ve vlekoucí se kauze došlo k průlomu. Ocenil jsem, že Evropská komise v říjnu 2009 přijala zprávu, v níž Kanadu vyzvala k otevření vízového pracoviště v Praze a ke stanovení časového harmonogramu zrušení vízové povinnosti. První podmínku Kanada splnila, druhou stále ne, a tak by se Evropská komise ani Rada neměly s dosavadním vývojem spokojit. Je třeba v tlaku na Kanadu nepolevovat, naopak jej spíše zesílit. Vyzývám v této souvislosti Evropskou komisi, aby se jasně přihlásila ke svému závazku navrhnout v případě nedostatečného pokroku protiopatření v podobě zavedení vízové povinnosti pro kanadské úředníky a diplomaty.

Jsem přesvědčen, že přešlapování na místě musí skončit. Čeští občané od orgánů EU neočekávají líbivé přísliby a soucitné chlácholení, ale konkrétní činy směřující k cíli. Domnívám se, že míč je nyní na straně Evropské komise, a zejména předsedy Barrosa, který bude na summitu hlavním jednacím partnerem kanadského premiéra. Nezačneme-li ve vztahu ke kanadské vládě vystupovat sebevědomě a razantně, budou se jakékoliv naše snahy míjet účinkem a výsledkem bude, že důvěra českých občanů v evropské instituce utrpí vážné trhliny. Pak jim o evropské solidaritě můžeme vykládat, co chceme.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE).(DE) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, jako člen delegace EU pro vztahy s Kanadou bych chtěl zdůraznit skutečnost, že Kanada a EU sdílejí společné hodnoty. Naše společné hodnoty jsou základem struktury naší společnosti a jsou v tomto ohledu zcela zásadní. Měli bychom více využívat tento společný základ a převzít společnou odpovědnost za restrukturalizaci základních globálních podmínek. Naše úzké historické a kulturní propojení a náš respekt pro multilateralismus, včetně naší podpory Charty OSN, tvoří základ našeho partnerství. Musíme zlepšit a posílit své vztahy na různých úrovních, samozřejmě zejména na politické úrovni.

Dohoda, o které dnes jednáme, bude první dohodou založenou na nové Smlouvě a Komise by si to měla uvědomit. Hlavními požadavky pro úspěšné rozhodování o této dohodě jsou transparentnost, spolupráce a zapojení Parlamentu. V této diskusi zazněla dvě důležitá témata. Jednostranné vízové předpisy pro české občany jsou nepřijatelné a měly by být zrušeny. Kanadská kritika přísných nařízení týkajících se prodeje tuleních produktů neznamená, že my se musíme změnit, ale že Kanada se musí změnit.

Ovšem jedním z cílů dohody mezi EU a Kanadou je skutečnost, že bychom měli spolupracovat na vytvoření silnější obchodní oblasti, než je oblast Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Nejde jen o hospodářskou spolupráci, ale i o vyslání jasného signálu, že protekcionismus je nepřijatelný. Je šťastnou shodou náhod, že Joe Biden vystupuje v Evropském parlamentu v Bruselu tentýž den, kdy se koná summit EU-Kanada, neboť účinná profesionální spolupráce s oběma částmi severoamerického kontinentu je pro nás důležitá a protože společně chceme převzít větší odpovědnost ve světě.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Paní vysoká představitelko, dovoluji si vás upozornit, že Achillovou patou úspěšné ratifikace smlouvy EU s Kanadou jsou jednostranná víza pro Česko, Rumunsko a Bulharsko, protože vytváří nepřípustné občanství druhé třídy v Unii. Nejen další solidární země, ale i mnoho poslanců bude mít plné právo blokovat ratifikaci, pokud Kanada nesplní, co slíbila, tj. že zpřísní svou benevolentní azylovou politiku, což má být podmínkou pro zrušení vízové povinnosti. Paní Ashtonová, můžete mi říci, zda jste Kanadu upozornila na to, že není únosné, aby plánovala zpřísnění svého štědrého a ke zneužívání lákavého azylového zákona až do roku 2013, ale že jej musí změnit co nejdříve, také s ohledem na společné hodnoty a dobré hospodářské vztahy s Evropskou unií, jejichž podmínky má obsahovat nová hospodářská smlouva? Paní místopředsedkyně, považujete za svou prioritu otevřít otázku posunu termínu na summitu s Kanadou, který se bude konat za dva týdny, a dosáhnout zrušení víz před podpisem smlouvy s Kanadou? V opačném případě, jste si vědoma případného neúspěchu při ratifikaci tak významné smlouvy tady v Evropském parlamentu, protože nehodláme akceptovat kanadský postup vůči třem členům Evropské unie?

Milí kolegové, vám chci jménem milionů občanů poděkovat za solidaritu a oceňuji, že návrh našeho společného usnesení, o kterém budeme v Bruselu hlasovat, obsahuje zřetelný apel na změny kanadského azylového systému a co nejrychlejší zrušení vízové povinnosti pro téměř 50 milionů evropských občanů.

 
  
MPphoto
 

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE).(IT) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, dámy a pánové, myslím si, že diskuse a rozprava v této sněmovně klade velký důraz na její činnost v souvislosti s květnovým summitem.

Není pochyb o myšlenkách, které tu všichni vyjádřili: význam našich vztahů s Kanadou, význam partnerství a našich hodnot sdílených s velkou demokratickou zemí, s níž máme strategickou potřebu spolupráce.

Byly však nastoleny některé otázky, které jsou podle mého názoru a na základě vašeho mandátu z této sněmovny otázkami, jež musí být rozhodně řešeny a pokud možno vyřešeny, neboť nakonec se počítá řešení, nikoli jednotlivé bitvy.

První z těchto otázek se týká potřeby zdůraznit zásadu reciprocity, pokud jde o volný pohyb kanadských a evropských občanů. Nejsem ani Čech, ani Rumun, ani Bulhar a přede mnou hovořili jiní rumunští kolegové, ale přesto se jako evropský občan cítím být podveden ve věci svých práv, nemohou-li se evropští občané svobodně pohybovat po Kanadě – hovořím rychle, protože vy mi rozumíte, pane předsedající, ale myslím si, že budete chtít, abych to zopakoval kvůli překladu – ale přesto se cítím podveden, jestliže se jiní občané z jiných evropských zemí nemohou svobodně pohybovat po Kanadě, zatímco kanadští občané se mohou svobodně pohybovat po všech evropských zemích.

Přejdu k záležitosti masakrování tuleňů: jsme vždy dojati, když televizní programy nebo tiskové zprávy ukazují zvrácené, strašlivé praktiky používané při některém lovu: v tomto Parlamentu máme možnost vyslovit svůj názor a já si myslím, že bychom se měli přestat rozčilovat a protestovat a měli bychom začít jednat.

Naše vztahy s velkou demokratickou zemí, jakou je Kanada, by nám měly umožnit nastolit problém a požadovat moratoria. Děkuji paní baronce Ashtonové za akce, které podnikne a o nichž podá zprávy tomuto Parlamentu, počínaje květnovým summitem.

 
  
MPphoto
 

  Olga Sehnalová (S&D). (CS) Vážená paní místopředsedkyně Komise, vážené kolegyně a kolegové, v souvislosti s nadcházejícím summitem EU-Kanada mi dovolte připomenout jeden ze základních principů, na kterých je založena Evropská unie. Jde o princip solidarity. Tato hodnota by měla být, pokud chce Evropská unie být pro své občany věrohodná, ctěna za všech okolností, a to i tehdy, pokud jde o problém pouze jedné členské země. Jak již bylo řečeno, v červenci 2009 zavedla Kanada vízovou povinnost vůči občanům České republiky. Na žádost České republiky byla otázka vízové relace s Kanadou zařazena jako řádný bod na zasedání únorové Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Solidaritu s Českou republikou zde vyjádřilo Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Slovensko a jednoznačně také španělské předsednictví. Solidaritu proklamovala i Komise, nicméně ani po jednáních expertních skupin není konkrétní řešení na dohled. Čas ubíhá a rozhodně nepracuje ve prospěch EU a jejich občanů. Pro občany EU z České republiky je čekání na přijetí nového kanadského azylového zákona jako podmínky pro odstranění vízové povinnosti s nejbližším reálným termínem v roce 2013 těžko přijatelné. V tomto smyslu proto očekávají od Evropské unie skutečnou pomoc. Hovoříme-li často o krizi důvěry občanů v evropské instituce, hledejme důvody i v tomto přístupu, který zatím bohužel nelze solidaritou příliš nazvat.

 
  
MPphoto
 

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedající, doufám, že vysoká představitelka pogratuluje Kanaďanům k jejich diplomatické obratnosti, neboť se od nich máme co učit. Na nedávné konferenci o obchodu s ohroženými druhy (CITES) se dali dohromady se svými japonskými spojenci, aby naprosto zmařili náš pokus o zavedení zákazu obchodování s tuňákem obecným.

Tato konference CITES příliš připomínala konferenci o změně klimatu v Kodani, kde bylo postavení EU nejasné. Zdá se, že trávíme spoustu času každodenním debatováním mezi sebou, místo abychom debatovali s ostatními, a výsledek je ten, že dostaneme pořádně nařezáno.

Japonsko a jeho kanadští spojenci strávili předchozí měsíce pořádáním řady jednání, získáváním přátel a kupováním vlivu kde se dalo, aby získali hlasy potřebné k tomu, aby výsledek byl takový, jaký si přáli. My jsme nakonec vypadali jako nesoudržní, dezorganizovaní a slabí.

Komisař pro životní prostředí řekl, že se to už nesmí nikdy stát. Je odhodlán provést změnu. Takové konference však probíhají po celém světě neustále a my musíme zajistit, že plně použijeme diplomatické dovednosti Evropské unie, abychom zaručili, že budeme mít prozíravou strategii, že své zdroje budeme využívat účinně a že už nebudeme hrát nižší hru, než umíme.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, chtěl bych zdůraznit velmi vážný problém, který máme při těchto vyjednáváních s vymáháním práv duševního vlastnictví. Kritické poznámky kanadských profesorů práv, dokonce i z Harvardu, naznačují, že plánovaná dohoda by nemohla obnášet úplnou revizi kanadského autorského, patentového a známkového práva.

Kanaďané na jednu stranu cítí, že jejich svrchovanost a jejich právo využívat své vlastní duševní vlastnictví se omezují. Na druhou stranu jsou však mimořádně důležitá přísná a přesná pravidla upravující ochranu proti kopírování a rozšíření této ochrany na filmy.

Zdá se mi, že je zvláště důležité zahrnout do každé diskuse o vymáhání práv duševního vlastnictví internet, neboť je nemožné chránit duševní vlastnictví na internetu bez mezinárodních dohod. Jsem pro konkrétní zákaz natáčení videokamerami v kinech. To by mělo být vymáháno v Kanadě. Pro nás je však důležité najít střední cestu. Měli bychom podporovat ochranu duševního vlastnictví, ale postavit se proti tiskovému dohledu a perzekuci na internetu.

Je samozřejmě také nutné počítat s tím, že Kanada má odlišné právní tradice a odlišný právní systém. Tento problém se řeší obtížně, ale já doufám, že budeme moci najít účinné řešení.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE). - (DE) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, naším nejdůležitějším zájmem by mělo být poskytnutí podpory malým a středním podnikům, zejména v době hospodářské krize. Tyto společnosti zaměstnávají dvě třetiny všech pracujících a produkují 80 % daňových příjmů. Z tohoto důvodu je při veřejných výběrových řízeních důležité zaměřit se na to, aby bylo možné uzavírat s malými a středními podniky veřejnoprávní smlouvy. Při uvažování o této dohodě musí být samozřejmě příslušným způsobem zohledněny technické předpisy, jinými slovy opatření na zjednodušení obchodu. Chtěl bych vědět, zda existuje nějaká dohoda se Světovou obchodní organizací o začlenění základních zásad z jednání v Dohá do této dohody o volném obchodu.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Pane předsedající, paní komisařko, letecká doprava je důležitá pro sblížení Evropské unie a Kanady tím, že usnadňuje přepravu zboží a osob. Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou podepsaná dne 18. prosince 2009 a dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropskou unií a Kanadou podepsaná v Praze dne 6. května 2009 jsou dvěma důležitými prvky transatlantického dialogu mezi Evropskou unií a Kanadou. První dohoda je vymáhána provizorně, dokud nevstoupí v platnost po své ratifikaci. Rada v tomto ohledu ještě neobdržela žádné oznámení.

Druhá dohoda není prozatím vymáhána. Rada musí zaslat návrh rozhodnutí Rady a text dohody Evropskému parlamentu ke stanovisku.

S ohledem na význam letecké dopravy při spolupráci mezi Evropskou unií a Kanadou bych se vás chtěla zeptat, paní místopředsedkyně, kdy tyto dvě dohody mezi Evropskou unií a Kanadou budou moci skutečně vstoupit v platnost.

 
  
MPphoto
 

  Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedající, Kanada je blízkým spojencem, ale EU musí být v případě potřeby kritickým přítelem. Kanadské počínání v souvislosti se změnou klimatu je nešťastné; Kanada kladla překážky jednání v Kodani. Obavy budí zejména průmysl živičných písků, jak uvedl pan Arsenis. Extrakce ropy z živičných písků vyžaduje mnohem vice energie než produkce ropy z jiných zdrojů a velmi znečišťuje místní životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že kanadská vláda se v současné době usilovně snaží přimět Komisi, aby zmírnila svůj přístup k měření uhlíku v rámci provádění směrnice o jakosti paliv, mohu se zeptat vysoké představitelky, zda nastolí otázku živičných písků v diskusích na summitu?

 
  
MPphoto
 

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, tato rozprava byla mimořádně užitečná a hodnotná pro přípravu summitu. Vážení poslanci se zabývali širokou škálou různých témat a já se v neposlední řadě spoléhám na to, že oba předsedové – předseda Komise a předseda Rady –, kteří budou pochopitelně vést Evropskou unii na summitu, jsou plně informováni o záležitostech, o nichž se diskutovalo.

Jsem poslancům velmi vděčná za to, jak mi pomohli poskytnutými informacemi a položenými otázkami v oblastech, o nichž toho, přiznávám, moc nevím – například v oblasti letecké dopravy – a budu se o nich muset informovat.

Chtěla bych vyzdvihnout dvě nebo tři věci, o kterých se diskutovalo. V dané souvislosti se jeví, že obecně se vážení poslanci domnívají, že jde o důležité vztahy. Něco z nespokojenosti, kterou jsem ve sněmovně cítila, vzniklo patrně proto, že si uvědomujeme význam Kanady a význam našich sdílených hodnot. Proto je naprosto pochopitelná nespokojenost poslanců ze zemí, jichž se konkrétně týká problematika víz.

Začnu obchodem, protože řada různých příspěvků se na něj soustředila. Správně usilujeme o ambiciózní obchodní dohodu. Nebude to snadné a od samého počátku – a právě já jsem zahajovala obchodní jednání – jsme uznávali, že to nikdy nebude snadné jednání vzhledem ke specifickým zájmům EU a Kanady. Na obou stranách bychom však měli mít ambice.

Jedním z příkladů jsou práva duševního vlastnictví. Obávám se, že se zde Kanada musí ujistit, že má ten správný systém. Vím, že se tím zabývá a že diskuse a jednotlivá kola jednání byla až doposud velmi pozitivní a konstruktivní a záležitosti se hýbou správným tempem.

Souhlasím, že musíme plně informovat Výbor pro zahraniční obchod, jak řekl pan Bradbourn, a ti, kdo mají na Kanadě zvláštní zájem, o tom musí být také jasně informováni. Proběhne posouzení dopadu, které je v současné době již připraveno, a Parlament samozřejmě sehraje svou úlohu, když dá nebo nedá svůj souhlas s dohodou, až bude konečně předložena. Tady má Parlament jasnou a klíčovou úlohu.

K tomu bych chtěla dodat dvě věci. Jednu, že dobrá obchodní dohoda přinese skutečně prospěch našim občanům. K tomu ostatně slouží. Má zajistit, aby spotřebitelé měli větší výběr a zaměstnanci měli větší možnosti. Musíme zajistit, aby všechny naše obchodní dohody skýtaly skutečné příležitosti po celé Evropské unii.

Co se týče záležitosti malých a středních podniků, která je, souhlasím, velmi významná, připomněli jste mi statistický údaj, který mne vždycky ohromil, protože je velmi zajímavý, a sice že jen 8 % našich malých a středních podniků skutečně obchoduje a jen 3 % obchoduje mimo Evropskou unii.

Vždycky jsem cítila, a i nyní cítím, že pokud bychom byli schopni tato čísla zvýšit a poskytnout příležitosti – a jednou z oblastí, kde tato možnost existuje, by mohly být státní zakázky –, pak by to byla příležitost pro obě strany, z níž by mohly mít naše malé a střední podniky prospěch.

Řada poslanců hovořila o Arktidě a v Parlamentu jsme o ní před nedávnem vedli diskusi. Připouštím, že je to velmi důležitá věc, a to v neposlední řadě proto, že je spojena s jinou důležitou věcí, kterou jsem chtěla zmínit dříve, než budu hovořit o vízech, a tou je změna klimatu.

Pokud se nás týče, Kanada patřila do skupiny zemí, které nás podle našeho názoru v jednáních v Kodani příliš daleko nedovedly. O Kodani můžeme dále diskutovat a bezpochyby k tomu bude příležitost při dalších debatách s příslušným komisařem. Zaujalo nás, že při trůnní řeči dne 3. března kanadská vláda uvedla, že plně podporuje kodaňskou dohodu o změně klimatu. To je důležité a v souvislosti se summitem to chceme podpořit a naléhavě Kanadu vyzvat, aby byla ambiciózní, zejména při zvyšování cíle pro omezování emisí do roku 2020.

Mezinárodní trh s uhlíkem je klíčový při přesunu investic do nízkouhlíkového hospodářství a mezi to, co v rámci našich dvoustranných vztahů můžeme dělat, patří prosazovat strategické otázky investování, zelených technologií a spolupráce a pokusit se tak podporovat veškerá opatření, která musíme přijmout, abychom zmírnili problémy spojené se změnou klimatu.

Poslední věc – bylo jich hodně, ale já se chci zastavit u tří – , věc, o které jsem se samozřejmě chtěla zmínit, je celá problematika víz. Je velmi důležitá a jak uvedly členské státy, které jsou zde zastoupeny prostřednictvím svých poslanců, skutečně jsou postiženy tři členské státy.

K řešení této záležitosti bude třeba mnoho práce. S Kanadou jsme vedli mnoho jednání, mnohé záležitosti jsou dobře známy a Kanada musí vyřešit některé záležitosti týkající se právních předpisů, které musí v budoucnosti zavést. Poslanci naprosto oprávněně nastolili tuto otázku a ta se stane součástí diskusí.

Druhé setkání odborné pracovní skupiny se konalo v Praze a jejím cílem bylo projednat záležitosti týkající se zejména České republiky, čemuž napomohla Komise, takže Komise se plně zapojila.

Všimla jsem si – a odnesu si to z této rozpravy – nespokojenosti poslanců, kteří se zmínili o nutnosti pracovat na tomto problému rychleji a více a rozlišit, co je na něm nejpodstatnější, totiž to, že nejde o dvoustrannou záležitost, ale o záležitost mezi Evropskou unií a Kanadou, a jako takovou ji musíme řešit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat během prvního dílčího zasedání v květnu.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně.(RO) Momentálně nemůže 39 milionů evropských občanů z Rumunska, České republiky a Bulharska cestovat do Kanady bez víza. Více než polovinu z nich, 22 milionů, tvoří Rumuni. Zachování systému víz na vstup do Kanady pro některé z nás je neudržitelné, neboť to vytváří dvě třídy evropských občanů. Se svobodou pohybu evropských občanů musí být nakládáno na společném jednotném základě, neboť záležitost víz se týká vztahu mezi EU a Kanadou, nikoli dvoustranných vztahů mezi Kanadou a příslušnými státy.

V případě Rumunska klesl poměr zamítnutých žádostí o víza podaných rumunskými občany z 16 % v roce 2004 na 5 % v roce 2008. Zhruba 200 000 Rumunů žije v Kanadě, někteří z nich se dostali do Kanady prostřednictvím kanadských oficiálních přistěhovaleckých programů. To je jedním z důvodů pro velký počet žádostí o víza. Problematika víz byla Evropským parlamentem zařazena na program summitu EU-Kanada.

Postoj EU musí být takový, že nebude-li záležitost vyřešena do konce roku 2010, uplatní doložku solidarity. Zrušení víz pro členské státy by bylo prvním úspěchem vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně.(RO) Myslím si, že jedním z prioritních témat na programu summitu EU-Kanada, který se má uskutečnit 5. května v Bruselu, musí být zrušení víz pro všechny občany Evropské unie na základě reciprocity, aby se odstranila nynější diskriminace, která neumožňuje rumunským, bulharským a českým občanům navštívit Kanadu bez víza.

Tato situace je o to podivnější, uvážíme-li, že v minulém roce kanadské orgány zrušily povinnost žádat o víza na krátkodobý pobyt pro občany Chorvatska, země, která stále jedná o přistoupení k EU. Rumunsko učinilo v posledních několika letech významný pokrok, pokud jde mimo jiné i o některá důležitá kritéria pro zrušení systému víz. Počet zamítnutých žádostí o víza, počet případů překročení povolené doby pobytu a počet žádostí o azyl stále klesají.

Zavedení bezvízového styku by tedy odráželo tento vývoj, nehledě na to, že rovné zacházení s evropskými a kanadskými občany by pomohlo posílit vzájemnou důvěru.

 
  
 

(Zasedání bylo na několik minut přerušeno)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN LAMBRINIDIS
Místopředseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí