Seznam 
Doslovný záznam ze zasedání
PDF 2491k
Úterý, 15. června 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis
 3. Předložení dokumentů: viz zápis
 4. Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (rozprava)
 5. Poskytování informací o potravinách spotřebitelům (rozprava)
 6. Kvalita statistických údajů v Unii a větší pravomoci Komise (Eurostat) v oblasti auditu (rozprava)
 7. Hlasování
  7.1. Volba místopředsedy Evropského parlamentu (hlasování)
  7.2. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: ES/Comunidad Valenciana (A7-0180/2010, Barbara Matera) (hlasování)
  7.3. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Irsko/Waterford Crystal (A7-0181/2010, Barbara Matera) (hlasování)
  7.4. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: ES/Castilla – La Mancha (A7-0179/2010, Barbara Matera) (hlasování)
  7.5. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: technická podpora z podnětu Komise (A7-0178/2010, Barbara Matera) (hlasování)
  7.6. Transparentnost regionální politiky a jejího financování (A7-0139/2010, Michail Tremopoulos) (hlasování)
  7.7. Finanční příspěvky Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010) (A7-0190/2010, Seán Kelly) (hlasování)
  7.8. Evropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (A7-0162/2010, Marian-Jean Marinescu) (hlasování)
  7.9. Přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu Lisabonské smlouvě (A7-0043/2009, David Martin) (hlasování)
  7.10. Mandát ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011 (A7-0183/2010, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska) (hlasování)
  7.11. Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky (A7-0187/2010, Werner Langen) (hlasování)
  7.12. Internet věcí (A7-0154/2010, Maria Badia i Cutchet) (hlasování)
  7.13. Řízení internetu: další kroky (A7-0185/2010, Francisco Sosa Wagner) (hlasování)
  7.14. Inovační politika Společenství v měnícím se světě (A7-0143/2010, Hermann Winkler) (hlasování)
  7.15. Pokrok směřující k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konatv září 2010 (A7-0165/2010, Michael Cashman) (hlasování)
  7.16. Návrh rozhodnutí o zřízení a početním složení delegace v parlamentním výboru Cariforum-ES (hlasování)
 8. Vysvětlení hlasování
 9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 11. Doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise
 12. Ratingové agentury (rozprava)
 13. Veřejná nabídka cenných papírů a harmonizace požadavků na průhlednost (rozprava)
 14. Přezkum víceletého finančního rámce (rozprava)
 15. Doba vyhrazená pro otázky (Komise)
 16. Genderové aspekty poklesu hospodářství a finanční krize – Hodnocení výsledků plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 2006–2010 a doporučení pro budoucnost – Listina práv žen – následné kroky (rozprava)
 17. Společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) (rozprava)
 18. Uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (rozprava)
 19. Sport, konkrétně otázka agentů hráčů (rozprava)
 20. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 21. Ukončení zasedání


  

PŘEDSEDAJÍCÍ: SILVANA KOCH-MEHRIN
místopředsedkyně

 
1. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00)

 

2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

3. Předložení dokumentů: viz zápis

4. Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Prvním bodem programu je zpráva paní Bauerové, předložená jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (KOM(2008)0650 – C6-0354/2008 – 2008/0195(COD)) (A7-0137/2010).

 
  
MPphoto
 

  Edit Bauer, zpravodajka. – (HU) Předkládaný návrh má změnit směrnici 2002/15/ES, pokud jde o sociální ochranu. Návrh Komise se týká tří věcí: vyloučení dopravců, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, z působnosti právního předpisu, nalezení přesnější definice noční práce a podpory provádění právního předpisu. Směrnice sama, a tedy i její změna, jsou svou povahou doplňkovými předpisy a týkají se pouze vozidel nad 3,5 tuny, jako jiné právní předpisy použitelné na činnosti v silniční dopravě. Nelze ji tedy rozšířit na řidiče menších užitkových vozidel. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci hlasoval proti změně (30 hlasy proti 19 hlasům).

Při přípravě právního předpisu došlo k několika nedorozuměním. Chtěla bych se obrátit na některé z těch, kteří mohli ovlivnit poslance EP. Zaprvé, odborníci dospěli k jednomyslnému závěru, že pokud bude návrh Komise zamítnut, takže výsledkem by bylo rozšíření působnosti směrnice i na dopravce, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, bezpečnost silničního provozu se tím nezlepší. Dostupné statistické údaje a studie o dopravních nehodách ukazují, že jen 6 % dopravních nehod je způsobeno řidiči nákladních vozidel a únava se uvádí jako příčina pouze v 0,06 % případů. Navíc, doba řízení, která skutečně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu, je upravena jiným právním aktem, nařízením (ES) č. 561/2006, jenž se vztahuje i na dopravce, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Čas nakládky a vykládky je doplňkovým faktorem a nelze jej považovat za významnou součást pracovní doby, neboť právní předpis se nevztahuje například na jízdy kratší než 100 km. Zadruhé, odbory se obávají, že dopravci, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, by mohli pracovat dokonce až 86 hodin, pokud by se na ně právní předpis nevztahoval.

Nařízení obsahuje přísná pravidla týkající se doby řízení. Limit je stanoven na 45 hodin týdně za každé dva po sobě následující týdny, přičemž za jediný týden nesmí přesáhnout 56 hodin. To je přesně zaznamenáváno digitálními tachografy a nařízení obsahuje i podrobná pravidla pro doby odpočinku. Požadavek na možnost pracovního týdne čítajícího 86 hodin je proto hypotézou, kterou nepodporují žádné statistické údaje, studie nebo průzkumy. Zatřetí, návrh Komise by omezil rozsah působnosti směrnice na zaměstnance a na dopravce, kteří jsou nepravými osobami samostatně výdělečně činnými. Doposud neexistuje žádný právní předpis, který by upravoval pracovní dobu samostatně výdělečně činných podnikatelů. Omezení pracovní doby je důležitým prostředkem v oblasti sociální ochrany zaměstnanců. V případě dopravců, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, je ovšem zaměstnavatelem i zaměstnancem tatáž osoba a ochrana soukromých dopravců jimi samými je extrémním opatřením. Začtvrté, když dojdou argumenty, objeví se skutečný důvod: sociální dumping. Nenechte se tímto termínem zmást, protože dopravci, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, a malé podniky mohou být rovněž nepříjemnými konkurenty na trhu, stejně jako samostatně výdělečně činní dopravci z nových členských států.

Mám bohužel takovou zkušenost, že nás už znovu pronásleduje fantom polského instalatéra. Dále bych tedy chtěla hovořit o fenoménu společného trhu práce, jímž bychom se neměli, a opravdu se jím nemůžeme, zabývat pouze v oblasti silniční dopravy. Jde o nepravé osoby samostatně výdělečně činné, což je skutečný evropský problém s negativním dopadem na hospodářskou soutěž a na trh práce. Je to věc, kterou musíme řešit, a toto očekávání bylo jasně řečeno v navrhovaném pozměňovacím návrhu.

Navrhovaný pozměňovací návrh č. 30, který je předkládán jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Evropské konzervativní a reformní skupiny a skupiny Evropy svobody a demokracie, se opírá o návrh Komise a je podporován Radou, a já bych chtěla poděkovat Radě za podporu. O pozměňovacím návrhu budeme hlasovat po jednotlivých sekcích. Chtěla bych dodat ještě jednu věc. Jako kompromisní řešení doporučujeme povolit, aby každý členský stát, pokud tak chce učinit, mohl rozšířit oblast působnosti směrnice na dopravce, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými.

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Paní předsedající, dnes tato sněmovna projednává mimořádně složité a citlivé téma. Otázkou je, zda podnikatelé, tedy řidiči, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, mají spadat do působnosti směrnice o pracovní době osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.

Zahrnutí podnikatelů by bylo precedentem a jasnou odchylkou od obecné směrnice o úpravě pracovní doby. Tato směrnice upravuje pouze pracovní dobu zaměstnanců, nikoli podnikatelů. Debaty o zahrnutí řidičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, probíhají již dlouho. První konzultace mezi sociálními partnery v 90. letech nepřinesly žádný výsledek. Poté, po čtyřech letech diskusí – v období let 1998 až 2002 – nebyl zákonodárce schopen dojít k závěru a požádal tedy Komisi o důkladnou studii hodnocení dopadu. Komise nyní vypracovala studie a provedla hodnocení dopadu, které jasně ukazuje, že směrnice není správným nástrojem na řešení takových problémů dopravní politiky, jako je bezpečnost silničního provozu nebo podmínky hospodářské soutěže, ale že její vymáhání, pokud jde o zaměstnance, je skutečností. To je i smyslem návrhu Komise.

Chtěl bych nejdříve vyjádřit hluboké uznání vaší zpravodajce, paní Bauerové, která odvedla vynikající práci. Jsem velmi rád, že zpravodajka sdílí znepokojení Komise, co se týče nedostatečného vymáhání předpisů a obecného problému nepravých osob samostatně výdělečně činných, a oceňuji konstruktivní návrhy paní Bauerové. Jsem přesvědčen, že změny navrhované zpravodajkou mohou dokonce lépe chránit zaměstnance před možným vykořisťováním ze strany zaměstnavatelů.

Evropa skutečně potřebuje opatření ohledně takzvaných nepravých samostatně výdělečně činných řidičů, tedy řidičů, kteří jsou formálně nezávislí, ale v praxi je zaměstnává konkrétní společnost, která jim dává zakázky a platí je. Návrh Komise i pozměňovací návrhy zpravodajky jsou pro toto odvětví jasným poselstvím: fenomén nepravých samostatně výdělečně činných osob nebude tolerován a zákonodárce dohlédne na to, aby byl tento předpis zaveden do praxe po celé Evropě.

Co se týče bezpečnosti silničního provozu, chtěl bych zdůraznit, že pracovní dobu nelze zaměňovat za dobu řízení. Situace týkající se doby řízení se od roku 1998 zásadně změnila. Jak víte, přijala tato sněmovna, společně s Radou, nová pravidla týkající se doby řízení, zavedla moderní a spolehlivá elektronická záznamová zařízení a přijala speciální směrnici ohledně vymáhání tohoto předpisu. Dnešní rozprava se netýká bezpečnosti silničního provozu. Statistiky a studie, které Komise poskytla Parlamentu, naprosto nijak nenaznačují, že by zahrnutí řidičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, zlepšilo bezpečnost silničního provozu.

V době, kdy doufáme, že se začneme vzpamatovávat z hospodářské krize, by nebylo dobrým tahem uložit malým a nepříliš stabilním podnikům, kterým se podařilo přežít hospodářskou recesi, další administrativní a finanční zátěž. Místo administrativních opatření ukládaných podnikatelům potřebuje Evropa směrnici o pracovní době, která skutečně zajistí ochranu těm řidičům – zaměstnancům, kteří takovou ochranu potřebují.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès (S&D). (FR) Paní předsedající, moje procesní námitka se týká kodexu chování, který tento Parlament přijal v souvislosti s jednáním o řádném legislativním postupu. Nechápu, jak může komisař hovořit o dohodě s Parlamentem, jestliže jednal s jedním jediným poslancem, poslancem, který v zásadě nemá žádné zmocnění příslušného výboru jednat o něčem takovém, jako je řádná dohoda.

Pane komisaři, vy porušujete pravidla fungování tohoto orgánu. To nás opravňuje se ptát, jak pracuje orgán, jehož jste členem.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – To nebyla procesní námitka. Na seznamu řečníků v této rozpravě jste uvedena později.

 
  
MPphoto
 

  Thomas Mann , jménem skupiny PPE.(DE) Paní předsedající, jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěl poděkovat paní Bauerové za zprávu a za skvělou práci, kterou v posledních měsících vykonala.

Základním problémem je, zda má být poprvé upravena pracovní doba osob samostatně výdělečně činných v oblasti dopravy. Komise říká, že ne, téměř všechny členské státy říkají, že ne, a většina v mé skupině také říká, že ne. Kdybychom měli zahrnout samostatně výdělečně činné řidiče do působnosti směrnice, posloužilo by to pouze zájmům velkých podniků. Musíme však podpořit male a střední podniky.

Musíme říci všem, kteří jako zdůvodnění pro zahrnutí osob samostatně výdělečně činných uvádějí nedostatky v bezpečnosti silničního provozu, že pravidla pro dobu řízení a dobu odpočinku se již dávno zpřísnila. Všichni řidiči, samostatně výdělečně činní i zaměstnanci, musí mít v průběhu 24 hodin dobu odpočinku v délce nejméně 11 hodin. Proto máme digitální tachografy, které automaticky zaznamenávají dobu řízení, a příslušné orgány kontrolují její dodržování.

Kdysi jsem byl zpravodajem Evropského parlamentu ve věci tachografů. Jsem rád, že paní Bauerová zabránila rozšíření nařízení na vozidla o hmotnosti nižší než 3,5 tuny. Digitální kontrolní zařízení EU ve všech užitkových vozidlech by se stalo časově náročnou a nákladnou dokumentační povinností. Chceme omezovat byrokracii, ne ji zvětšovat.

Proto doporučuji, aby tato sněmovna podpořila kompromis, který zpravodajka vyjednala s ostatními skupinami.

 
  
MPphoto
 

  Stephen Hughes, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, stanovisko této skupiny je po celou dobu stejné. Moje stanovisko jako zpravodaje se nezměnilo od roku 2002, kdy jsme poprvé navrhli zahrnutí samostatně výdělečně činných a nezávislých řidičů. Jsme nadále přesvědčeni, že by tomu tak mělo být, a proto pevně věřím, že návrh na zamítnutí návrhu Komise bude v zítřejším hlasování schválen, stejně jako tomu bylo vloni na jaře v plénu a letos v březnu ve Výboru pro zaměstnanost.

Velmi litujeme, že zpravodajka při výkonu svého mandátu zřejmě zazmatkovala. Místo aby reflektovalavala a podporovala jasně majoritní názory členů Výboru pro zaměstnanost Evropského parlamentu, pracovala aktivně na podpoře názoru Komise a Rady. Ostatní orgány, jak uvedla paní Berèsová, nevykázaly ani špetku loajální spolupráce a místo toho se vydaly cestou podrývání naprosto jasného doporučení, které dal Výbor pro zaměstnanost plénu – odmítnout návrh Komise.

Paní předsedající, unavený řidič je nebezpečný řidič bez ohledu na zaměstnanecký status. Neměli bychom z cestování po silnicích dělat ještě větší hazard, než již je. Zpravodajka dnes dopoledne znovu ukázala, že zaměňuje pojmy doba řízení a pracovní doba. V současném systému je dobře možné, aby samostatně výdělečně činný, „nepravý“ samostatně výdělečně činný řidič, řídil týdně 86 až 95 hodin. Možná ne každý týden, ale i jeden týden jako nebezpečí stačí. Pokud pan komisař o tomto údaji pochybuje, může mne kdykoli navštívit. Mám údaje od lidí, kteří v této oblasti pracují. To je skutečnost. Návrh Komise musíme zamítnout.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin , jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, na úvod bych ráda poděkovala paní zpravodajce Bauerové za usilovnou práci.

Tím hlavním, čím se zde v této zprávě zabýváme, je, zda máme zahrnout samostatně výdělečně činné řidiče do směrnice o úpravě pracovní doby, nebo je z ní vyloučit. Je nezbytné si uvědomit, že na všechny řidiče, zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, se vztahují předpisy o době řízení z roku 2006, které upravují jejich dobu řízení, přestávky a doby odpočinku. Tato směrnice tedy pojednává odpovídajícím způsobem o záležitostech bezpečnosti silničního provozu a domnívá-li se někdo, že nikoli, pak se musíme zabývat směrnicí o době řízení.

Neexistují údaje, které by dávaly do souvislosti nehody s pracovní dobou řidičů z povolání, ani údaje, z nichž by byl patrný rozdíl mezi řidiči – zaměstnanci a řidiči, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Nemáme proto žádné údaje související s rozhodnutím o zahrnutí řidičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Právní předpisy se musí opírat o spolehlivé údaje a celá panika kolem samostatně výdělečně činných řidičů, kteří řídí 86 hodin týdně a způsobují tak nehody, je pouze panikou a není založena na žádných spolehlivých údajích.

Pokud bude tento právní předpis zahrnovat osoby samostatně výdělečně činné, bude ve skutečnosti nevymahatelný. Budeme mít armádu inspektorů, kteří budou nahlížet přes rameno osobám samostatně výdělečně činným, aby zkontrolovali, že se řídí obecnými správními povinnostmi nebo správními předpisy platnými pro jejich činnost? Podle právních předpisů je pracovní dobou čas, kdy je osoba samostatně výdělečně činná na svém pracovišti. To je v právních předpisech definováno jako hlavní provozovna podniku, jakož i různé vedlejší provozovny. Bude kancelář doma v malé ložnici nebo na půdě u samostatně výdělečně činného řidiče definována jako jeho pracoviště? A kdo bude kontrolovat a vymáhat dodržování právních předpisů? Existují samozřejmě záležitosti týkající se hospodářské soutěže u osob samostatně výdělečně činných, ale tento právní předpis se jimi nebude zabývat. V mé zemi řešíme tento problém velmi účinně prostřednictvím daňového systému.

A nakonec, odmítneme-li návrh Komise, budeme mít špatný právní předpis. Návrh je nepřiměřený, nesplní své cíle a nakupí malým a středním podnikům, které již tak bojují o přežití, další administrativní a byrokratické povinnosti, a to ve většině zemí, a zejména v mé zemi, v Irsku. Takový právní předpis je nevymahatelný a je proto stupidní.

 
  
MPphoto
 

  Emilie Turunen, jménem skupiny Verts/ALE.(DA) Paní předsedající, dámy a pánové, záležitost, kterou dnes projednáváme, se týká naprosto zásadní otázky: chceme zde v Evropském parlamentu zajistit sociální Evropu se spravedlivou hospodářskou soutěží a slušnými pracovními podmínkami? Nebo necháme trh a nahodile se objevující právní předpisy, aby ovládaly oblast dopravy, která se dostává pod stále větší tlak? My ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci zde v Parlamentu nemáme žádné pochybnosti. Chceme, aby samostatně výdělečně činní řidiči byli zahrnuti do působnosti směrnice o úpravě pracovní doby. Odmítáme proto návrh Komise vyloučit samostatně výdělečně činné řidiče z následujících tří důvodů. Zaprvé, na samostatně výdělečně činné řidiče se musí vztahovat předpisy o pracovní době, abychom mohli v Evropě zajistit bezpečnost silničního provozu. S tunovým nákladem za zády je naprosto nezbytné stanovit omezení jejich pracovní doby, abychom zde neměli unavené řidiče a dopravní nehody. Zadruhé, v oblasti dopravy chceme zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž. V uplynulých letech jsme byli svědky obrovského nárůstu počtu nepravých samostatně výdělečně činných řidičů. Pro oblast dopravy to bylo řešení, jak obejít předpisy o pracovní době. Jako zákonodárci nesmíme podněcovat k tomu, aby v Evropě bylo více samostatně výdělečně činných řidičů. Musíme naopak zajistit jednotná pravidla tak, abychom všem vytvořili stejné podmínky. Zatřetí, pro každého chceme vytvořit dobré pracovní prostředí. Ze studií EU víme, že samostatně výdělečně činní řidiči jsou častěji nemocní a více stresovaní, než řidiči – zaměstnanci. Je to přiměřený stav z hlediska zdraví a bezpečnosti? To si nemyslíme.

O této směrnici bylo řečeno hodně a bylo řečeno i mnoho nepravdivých věcí. Ráda bych vyvrátila dva mýty. Prvním je mýtus týkající se administrativy. Kancelářská práce není součástí nařízení a je velmi důležité tuto skutečnost uvést. Tento mýtus bychom měli pohřbít. Druhým mýtem je mýtus o vymáhání. Slyšela jsem, jak moji kolegové říkají, že tuto směrnici nebude možné vymáhat. Těmto kolegům bych prostě řekla, že máme digitální tachograf, kterým lze zajistit měření. V současné době se to provádí u řidičů – zaměstnanců, takže je samozřejmě možné to provádět i u řidičů samostatně výdělečně činných.

Dále bych chtěla říci pár slov paní Bauerové. Jako stínová zpravodajka za Zelené jsem velmi zklamaná tím, jak se v poslední době postupovalo. Paní Bauerová porušila všechna zaběhnutá pravidla jednání, porušila kodex chování této sněmovny a nyní předkládá něco, čemu říká kompromis. Pokud mohu soudit, je to její odpovědnost, není to kompromis platný pro Parlament. Je to její nepoctivý návrh, který vypracovala společně s Radou, a obešla přitom všechna pravidla.

Závěrem bych ráda uvedla, že nejde o vyjednávací metody paní Bauerové. Jde o lidi a jde o to, zda chceme zajistit důstojné podmínky v oblasti dopravy, která je pod stále větším tlakem. Doufám, že to při zítřejším hlasování všichni v Parlamentu podpoří.

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen, jménem skupiny ECR.(NL) Paní předsedající, někteří z mých kolegů tvrdí, že dodržování 48 hodinového pracovního týdne je v zájmu samostatně výdělečně činných řidičů a bezpečnosti silničního provozu. Je to špinavá kampaň, neboť na samostatně výdělečně činné řidiče se každopádně i nadále vztahuje nařízení o době řízení a o dobách odpočinku. Bezpečnost silničního provozu není naprosto nijak ohrožena. Problém je, že některé odborové organizace z jižní Evropy se obávají, že samostatně výdělečně činní řidiči z Rumunska a Bulharska převezmou celé toto podnikání do svých rukou. Tito poslanci utíkají za odbory jak roztřesení psíčci. To je podstatou věci.

Pan Kallas, komisař pro dopravu, chce vyloučit samostatně výdělečně činné řidiče z působnosti směrnice. V zítřejším hlasování si zaslouží naši podporu. Nedostane-li se mu jí, bude 16. červen černým dnem v dějinách Evropského parlamentu. Budeme tak kopat do bezmocných občanů a navíc je zahltíme byrokracií. A pak si stěžujeme, že volební účast se s každými dalšími volbami snižuje.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Paní předsedající, opět tu máme rozpravu, která je zásadní pro ochranu práv osob pracujících v silniční dopravě a pro bezpečnost silničního provozu. To, jak Komise od října 2008 trvá na změně směrnice z roku 2002, je nepřijatelné. Komise ji chce nyní přestat uplatňovat na takzvané samostatně výdělečně činné řidiče, což zhorší pracovní podmínky všech zejména proto, že bude možné prodloužit pracovní dobu na nepřijatelnou úroveň, jen aby největší zaměstnavatelé v této oblasti dosáhli vyšších zisků.

Jako příklad uvedu, že takzvaní samostatně výdělečně činní řidiči by nakonec mohli pracovat až 86 hodin týdně po celý rok. To by ohrozilo nejen jejich zdraví a bezpečnost, ale také by to ohrozilo bezpečnost všech ostatních uživatelů silnic. Podpořilo by to i sociální dumping a deregulaci zaměstnanosti, neboť větší počet řidičů by nepravdivě uváděl, že jsou osobami samostatně výdělečně činnými.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci přijal argumenty a studie prokazující nebezpečí schválení takového návrhu a již dvakrát jej zamítl, ale zpravodajka, s podporou Komise a Rady, bohužel trvá na pokračování jednání o samotné směrnici, jako by rozhodnutí Výboru pro zaměstnanost a sociální věci nikdy nebylo přijato.

Proto jsme nyní v této velmi závažné situaci. Je třeba, aby se většina v Parlamentu proti této věci postavila, ale tuto možnost již ohrozil komisař. Podporujeme zamítnutí návrhu, abychom předešli dalšímu vážnému ohrožení práv pracujících a bezpečnosti všech uživatelů silnic v Evropské unii.

Vyzýváme proto k zamítnutí návrhu Komise a k dodržování směrnice z roku 2002, která by se od roku 2009 měla vztahovat na samostatně výdělečně činné řidiče a bojovat tak proti sociálnímu dumpingu, chránit právo osob pracujících v této oblasti na zdraví a odpočinek a zlepšovat podmínky bezpečnosti silničního provozu.

 
  
MPphoto
 

  Mara Bizzotto, jménem skupiny EFD.(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, máme v plánu rozšířit působnost této směrnice na samostatně výdělečně činné řidiče a předpokládáme, že se tak zvýší bezpečnost.

Předkládané argumenty jsou však zavádějící a budou mít škodlivý vliv. Jsou zavádějící, protože bezpečnost je již zaručena nařízením z roku 2006, a škodlivé, protože konkurenceschopnost tisíců malých nezávislých podniků, které jsou již tak tvrdě zkoušeny hospodářskou krizí, je ohrožena.

Dámy a pánové, nepředstírejme, že nevíme o tom, že za právními a technickými spory ohledně směrnice se ve skutečnosti skrývá další měření sil evropských stoupenců státní byrokracie, kteří jsou připraveni zatížit podniky novým nebezpečným břemenem, a těch, kdo podporují lidskou tvář Evropy a znají skutečné potřeby našich občanů.

Pokud by Parlament zasáhl prostřednictvím právního předpisu do organizace pracovní doby samostatně výdělečně činných řidičů, vytvořil by nebezpečný precedent a umožnil by převzetí podnikání a svobodného výkonu hospodářské činnosti pod hlavičku Evropy.

Je čas, abychom uvedli svá slova do praxe. Přestaňme zneužívat malé a střední podniky k vlastním účelům. Je příliš snadné vychvalovat rozšířené podnikání, jedná-li se o vytvoření účinných strategií na boj proti krizi, a poté je obětovat, chce-li byrokracie EU opětovně získat na síle. Proti utopické válce opírající se o zásady stavím účelnost. Evropa nesmí zasahovat do sféry soukromého podnikání a musí respektovat požadavky našich regionů.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE).(FR) Paní předsedající, jsem pro zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do návrhu směrnice a odmítám proto jak návrh Komise, tak zprávu paní Bauerové.

Jsem pobouřena tím, jak je tento návrh zaměřen proti zájmům malých a středních podniků tím, že již ode dneška zavádí nekalou hospodářskou soutěž ze strany nepravých samostatně výdělečně činných řidičů. Tato zpráva zavádí praktiky nekalé soutěže a umožní, aby se tyto praktiky rozvíjely společně s nárůstem počtu nepravých samostatně výdělečně činných řidičů.

Tento návrh se staví i proti zájmům zaměstnanců. Ve chvíli, kdy se my všichni snažíme společně vybudovat sociální Evropu, posiluje tato zpráva sociální dumping mezi členskými státy. Je namířena proti zájmům zaměstnanců i proti zájmům Evropy.

Zkrátka řečeno, tato zpráva naprosto opovrhuje bezpečností silničního provozu. Stála jsem v čele regionu s velmi hustým provozem z celé Evropy, kde docházelo k závažným nehodám, které vedly k soudním žalobám. Na tyto závažné nehody bychom neměli zapomínat. Ze svých rozhodnutí bychom se měli zodpovídat svým spoluobčanům. Ostatně v roce 2002 se dva členské státy Evropské unie obrátily na Evropský soudní dvůr s žádostí o zrušení směrnice 2002/15/ES proto, že se vztahuje i na samostatně výdělečně činné řidiče. Soudní dvůr jejich žádost zamítl z důvodu bezpečnosti silničního provozu.

Potřebujeme tedy evropský předpis pro všechny členské státy, protože dnes je doprava celoevropskou záležitostí. Hlasování ve výboru bylo jasné. Doufám, že stejně jasné bude i v plénu.

 
  
MPphoto
 

  Alejandro Cercas (S&D).(ES) Paní předsedající, pane komisaři, paní Bauerová, musím v první řadě promluvit o svém hlubokém zklamání, které jste mi způsobili tím, že jste vedli jednání, v nichž Parlament nebyl zohledněn, a způsobem, jakým zde dnes předkládáte tuto rozpravu a který je zásadně nepravdivý.

Pane komisaři, není pravda, že jde o zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů. Ti byli zahrnuti již v roce 2009. To vy chcete tyto osoby samostatně výdělečně činné vyloučit z působnosti směrnice.

Zrovna tak není pravda, pane komisaři, že nehovoříme o zdraví a bezpečnosti silničního provozu. O tom právě hovoříme, pane komisaři. Nehovoříme o ničem jiném než o bezpečnosti samostatně výdělečně činných řidičů a evropské veřejnosti na evropských silnicích. O tom právě hovoříme a vy tu uvádíte falešné argumenty.

Jako vždycky uvádíte byrokracii. To není pravda. Pěli jste chválu na tachograf a na velký pokrok, který jeho používání způsobilo v regulaci silniční dopravy v Evropě. Tachograf může být používán bez jakýchkoli požadavků na byrokracii. Vy upřednostňujete ekonomické zájmy menšiny před právy většiny. O to tady ve skutečnosti jde. Takže ještě jednou, sám odporujete svým vlastním slovům o tom, že lidé jsou přednější než podnikání. Pro vás je podnikání přednější než lidé.

Přeji si, aby zde byl náš protest zaznamenán, a doufám, že Parlament zopakuje, že nejdůležitější je veřejnost, bezpečnost, zákon a pravda.

Pane komisaři, protestuji. Jsem velmi zklamán.

Paní Bauerová, jsem velmi zklamán tím, jak vedete tuto rozpravu a toto jednání.

 
  
MPphoto
 

  Gesine Meissner (ALDE).(DE) Paní předsedající, slyšeli jsme toho již hodně. Je pravda, jak uvedla paní Figueiredová, že toto je směrnice, která měla být zaměřena na zaměstnance. To je správné. Existují však osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou klasifikovány jako zaměstnanci.

Je důležité, aby se lidé v Evropě mohli rozhodnout, jak chtějí pracovat – zda jako zaměstnanci, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. Jen tak je to správné. I pro osoby samostatně výdělečně činné musí pochopitelně existovat nějaká pravidla hry. Ve všech těžkých nákladních vozidlech a vozidlech jim podobných, o nichž zde hovoříme, jsou již instalovány digitální tachografy. Pokud bychom nyní měli zahrnout do této směrnice osoby samostatně výdělečně činné, bylo by jejich svobodné rozhodování neoprávněně omezeno. Proto moje skupina podporuje vyloučení osob samostatně výdělečně činných z této směrnice za každou cenu. Považujeme návrh paní Bauerové a návrh Komise za správný. K tomu by se mělo přihlédnout. Chceme chránit malé a střední podniky a v tomto případě je můžeme chránit tím, že návrh schválíme.

 
  
MPphoto
 

  Eva Lichtenberger (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, předchozí vystupující popsala ideální svět, v němž se sami řidiči rozhodují, zda chtějí být samostatně výdělečně činní, nebo zda chtějí být zaměstnanci. Ve skutečnosti řidiči bohužel již dlouho tuto možnost volby nemají. Jsou zpravidla nuceni stát se osobami samostatně výdělečně činnými, nebo alespoň zdánlivě samostatně výdělečně činnými. Ocitáme se zde před velkým problémem. A jestliže zde jde o soukromý kompromis mezi poslankyní a Radou, který je předkládán jako všeobecný kompromis a který tuto otázku nezohledňuje, pak nahráváme sociálnímu dumpingu v Evropě.

Navštivte nějaké kontrolní stanoviště a podívejte se, co se děje na silnicích. Podívejte se, co se v této oblasti skutečně děje. Podívejte se na nehody a uvědomíte si, že si jako poslanci Evropského parlamentu nemůžeme dovolit obhajovat sociální dumping.

 
  
MPphoto
 

  Julie Girling (ECR). – Paní předsedající, rozhodující je, aby se osoby samostatně výdělečně činné takto nedostaly do spárů směrnice o úpravě pracovní doby. Tato pracovní oblast je již ve velké míře upravena předpisy o době řízení a poslouchat, jak někdo říká, že lidé jsou nuceni stát se osobami samostatně výdělečně činnými, je naprosto směšné. Je to každého volba. Jediným pseudoproblémem všech těchto diskusí jsou panické požadavky lidí, kteří tvrdí, že tato problematika je spojena s nebezpečím v silničním provozu.

Donekonečna zde hovoříme o podpoře podnikatelů. Hovoříme o tom, že jim umožníme v Evropské unii rozkvět. Aktivně zde podporujeme drobné podnikatele a jejich zastrašování nemůže být cestou kupředu. Naléhavě vás proto žádám, abyste hlasovali pro zprávu Edit Bauerové.

 
  
MPphoto
 

  Thomas Händel (GUE/NGL).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, problematiku doby řízení a pracovní doby v silniční dopravě projednáváme již řadu měsíců. Začínám být zvědavý, jaký bude příští argument, kterým se někdo pokusí poukázat na to, že všechno, o čem jsme po celé měsíce jednali, je naprostý nesmysl. Nejnovější argument je, že musíme naléhavě něco změnit, aby se nic nezměnilo. Paní Bauerová, nevidíte, jak je tento argument absurdní, jak je prošpikován lží a polopravdami?

Nejednáme tady o ničem jiném, než o prodloužení pracovní doby osob samostatně výdělečně činných. Již více než 150 let však právní předpisy o pracovní době dodržují zásadu, že lidé jsou chráněni před nepřiměřeně dlouhou pracovní dobou. To se týká jak osob samostatně výdělečně činných, tak zaměstnanců. Mezi tím, zda jde o osobu samostatně výdělečně činnou, která pracuje příliš dlouho, nebo o zaměstnavatele, který nutí zaměstnance pracovat příliš dlouho, není rozdíl. Jde o ochranu lidí před jimi samými a před nepřiměřeně dlouhou pracovní dobou a částečně i před zaměstnavateli a před jinými osobami, které jim zadávají práci.

Pokud jde o druhý bod, o bezpečnost silničního provozu, někdo zde tvrdil, že v tomto ohledu se nedá nic dělat. Dámy a pánové, nejsme amatéři ani dobrovolníci! Nemůžeme schvalovat právní předpisy stylem „uvidíme, co se stane“. Každý ví, že nepřiměřeně dlouhá pracovní doba zvyšuje nebezpečí vzniku nehod, zejména v silničním provozu, kde jsou důsledky taki závažné.

Zatřetí se chci zeptat, kdo bude na našich silnicích kontrolovat tento navrhovaný diferencovaný předpis? Pro naše soudy je již nyní obtížné rozhodnout bez zdlouhavého zkoumání důkazních materiálů o tom, zda je někdo osoba samostatně výdělečně činná nebo zdánlivě samostatně výdělečně činná.

Nechme tento nesmysl být. Jde o spravedlivou hospodářskou soutěž. Nejde o to, abychom dnes vytvořili precedent pro budoucí rozpravu o prodloužení pracovní doby. Nehrajte si tak s touto sněmovnou!

 
  
MPphoto
 

  Derek Roland Clark (EFD). – Paní předsedající, důležité je, aby byl pozměňovací návrh č. 30, se speciálním ohledem na odst. 7 písm. a), přijat. Samostatně výdělečně činní řidiči by pak nebyli do těchto předpisů zahrnuti.

Není to záležitost bezpečnosti silničního provozu. Na všechny řidiče se vztahuje omezení doby řízení a souvisejících prací pomocí tachografu. Zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů bude znamenat jejich penalizaci, zejména těch, kteří nevyužívají nějakou agenturu. Firemní řidiči mají své pracovní harmonogramy zajištěné, ale skutečně nezávislí řidiči tráví čas přípravou svých harmonogramů a sháněním nové práce. Pokud by byli zahrnuti do tohoto předpisu, staly by se tyto úkoly součástí jejich pracovního týdne, takže by měli, na rozdíl od řidičů – zaměstnanců, méně času na řízení, nakládku, vykládku a obsluhu cestujících. Ztráceli by tak práci a v oblasti malého podnikání by vznikala nezaměstnanost. Větší poskytovatel služby by se chopil příležitosti a my bychom byli svědky dalšího příkladu, kdy by EU podporovala velkopodnikatele na úkor malých a středních podniků, které zaměstnávají polovinu pracovních sil.

Proto podporuji zpravodajku i Komisi, pokud jde o pozměňovací návrh č. 30. Něco takového neslyšíte z této části sněmovny příliš často.

 
  
MPphoto
 

  Veronica Lope Fontagné (PPE).(ES) Paní předsedající, jsme přesvědčeni, že je nezbytné zahrnout do působnosti této směrnice osoby samostatně výdělečně činné, a tento názor sdílí v mé zemi představitelé odborů i sdružení zaměstnavatelů, kteří výslovně žádají zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do působnosti této směrnice.

Myslíme si, že pro jejich zahrnutí existuje několik důvodů. Zaprvé, bezpečnost pracujících: samostatně výdělečně činní dopravci si zasluhují stejnou ochranu jako jiní dopravci, a to nejen v době, kdy řídí, ale i v době, kdy plní jiné úkoly, které mají přímou souvislost s provozováním silniční dopravy.

Zadruhé, z důvodů spravedlivé hospodářské soutěže, neboť návrat diskriminace mezi osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance poškodí jak trh práce, tak trh v oblasti dopravy.

Nakonec si také myslím, že je nevhodné, aby každý členský stát mohl na řidiče uplatňovat ustanovení směrnice jen v případě, že si to bude přát. Pro celou EU musí existovat obecné pravidlo, neboť většina dopravců pracuje mimo svou zemi. Nebude-li tomu tak, bude ohrožena spravedlivá hospodářská soutěž.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès (S&D). (FR) Paní předsedající, i když to není zvykem, budu hovořit o postupu. Každý samozřejmě souhlasí, že bychom měli podporovat malé a střední podniky, a každého by pochopitelně měly zíroveň znepokojovat otázky bezpečnosti, pracovníků, uživatelů silnic a podmínek svobodné a nenarušené hospodářské soutěže.

Ovšem poté, co Parlament zamítl na jaře 2009 toto znění, nám pak v létě váš předchůdce, komisař Tajani, který v té době vedl u své vlády kampaň za své opětovné jmenování komisařem, řekl, že nám dá nějaké nové návrhy. Tyto nové návrhy nebyly příslušnému parlamentnímu výboru nikdy předloženy k posouzení. Zprávu paní Bauerové navíc zamítlo více členů výboru než předchozí zprávu.

Paní Bauerová není zmocněna vyjednávat jménem tohoto Parlamentu dohodu v prvním čtení s Radou. Komise a Rada vědomě porušily pravidla fungování těchto dvou orgánů. Paní Bauerová porušila kodex chování tohoto orgánu. Tento Parlament někdy zpochybňuje dohodu v prvním čtení, neboť to omezuje naši schopnost vyjednávat. Budou-li pozměňovací návrhy paní Bauerové schváleny, dojde v této chvíli k dohodě v prvním čtení, aniž by byly přezkoumány orgány tohoto Parlamentu.

Ve chvíli, kdy se snažíme o obnovení rovnováhy mezi orgány na základě Lisabonské smlouvy, nevyužívá tento Parlament svého kolektivního myšlení. Žádám alespoň, aby návrhy paní Bauerové, které nebyly nikdy přezkoumány ve výboru, byly vráceny výboru k projednání.

 
  
MPphoto
 

  Dirk Sterckx (ALDE).(NL) Paní předsedající, podporuji pana komisaře. Osoby samostatně výdělečně činné si organizují svou pracovní dobu a tak by to mělo zůstat. Je rozdíl mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci, a to je jedině správné a patřičné. Nemá to nic společného s bezpečností silničního provozu, neboť doby řízení a doby odpočinku jsou stejné bez ohledu na to, zda jde o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zaměstnance. Tyto doby kontroluje tachograf, který je určen jedině k tomuto účelu. Nezabýváme se dále kontrolou bezpečnosti silničního provozu v souvislosti se zaměstnanci a s osobami samostatně výdělečně činnými.

Další poznámka se týká něčeho, co považuji za velmi problematické v návrzích těch, kdo obhajují zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do oblasti působnosti předpisu: jak to, proboha, budete kontrolovat? Jak navrhujete navštěvovat osoby samostatně výdělečně činné a ptát se jich kdy, kde a jak moc pracovaly? Takový způsob kontroly by nebyl schůdný a byl by pak považován za nepřijatelný. Takový předpis bychom neměli vytvářet. Neměli bychom zahrnovat osoby samostatně výdělečně činné do oblasti působnosti směrnice, která se týká zaměstnanců.

 
  
MPphoto
 

  Timo Soini (EFD).(FI) Paní předsedající, já pocházím z Finska, kde žije málo lidí, vzdálenosti jsou velké a je tam mnoho osob samostatně výdělečně činných. Nepotřebujeme, nebudeme tolerovat a nebudeme zavádět další omezení pro samostatně výdělečně činné řidiče. Jsem rád, že to estonský komisař, který zná podmínky v severských zemích, ví, a to se týká i slovenské zpravodajky. Chci vám za to poděkovat.

To je důležitá otázka zásady. Na malé podniky nemůžeme uplatňovat omezení, která by byla platná pro celou Evropu. To by mohl být precedens a je to velmi nebezpečné. Jak má Evropa dosáhnout růstu a zaměstnanosti, jestliže její správní rozhodnutí ničí a zabíjejí zaměstnanost a předpoklady růstu?

Jsem na straně samostatně výdělečně činných finských řidičů, což znamená, že jsem na straně drobných podnikatelů po celé Evropě. Znemožní-li správní rozhodnutí drobným podnikatelům pracovat, nebude v Evropě ostatně žádný růst a větší prosperita.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE).(FI) Paní předsedající, dámy a pánové, za žádných okolností se na pracovní dobu samostatně výdělečně činných řidičů nesmí uplatňovat žádná jiná omezení než omezení doby řízení.

Bezpečnost silničního provozu řeší omezení doby řízení a povinné doby odpočinku, na což zde existuje platné nařízení Evropského parlamentu a Rady o silniční dopravě, dobách řízení a dobách odpočinku, které se vztahuje na všechny – skutečně na všechny – řidiče nákladních vozidel a autobusů, včetně řidičů samostatně výdělečně činných. Mnohem lepším způsobem, jak předcházet nehodám způsobeným únavou, by byla účinnější kontrola doby řízení a doby odpočinku podle platných předpisů, a nikoli umělé omezování pracovní doby osob samostatně výdělečně činných.

Je zde snaha zahrnout do omezení pracovní doby samostatně výdělečně činných řidičů takové práce, jako je čištění vozidla, technická údržba a vyplňování nákladních listů. Jak můžeme zkontrolovat, zda samostatně výdělečně činný řidič myje na svém dvorku manželčino auto nebo svůj nákladní vůz? Je to naprosto nepochopitelné, neboť pracovní doba jiných podnikatelů není nijak omezena. Pokud bychom se vydali touto cestou, byl by to vážný precedens.

Jak správně uvedl kolega přede mnou, v severských zemích, jako je má země – Finsko, dominují dopravě drobní podnikatelé a převažují firmy jen s jedním nebo se dvěma vozidly. Omezení pracovní doby podnikatelů by zvýhodnilo velké nadnárodní dopravní společnosti a novým dopravním společnostem by ztížilo start v podnikání. Pokud začneme uměle omezovat možnost vydělat si na živobytí, nebude odvětví zajisté přitažlivé pro mladé lidi. Znamenalo by to snížení kapacity a zvýšení nákladů. Logistické náklady jsou již nyní v severských zemích v průměru vyšší než ve zbytku Evropy, vzhledem k naší severní poloze a k řídkému osídlení.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Saïd El Khadraoui (S&D).(NL) Paní předsedající, dámy a pánové, půjdu přímo k jádru věci, totiž k záležitosti osob samostatně výdělečně činných. Zajisté nebude nevhod, když připomenu, že od loňského března jsou do směrnice zahrnuty všichni samostatně výdělečně činní řidiči. Takový je současný stav věcí. To je východisko, které měla zpravodajka vzít v úvahu.

Není to tedy precedens, jak tvrdil pan komisař. Byl by lepší pragmatičtější přístup, který by do působnosti směrnice zahrnul osoby samostatně výdělečně činné, ale zohlednil by zároveň specifickou povahu samostatně výdělečně činných řidičů a omezil by administrativu na úplné minimum.

Jak zpravodajka Výboru pro dopravu a cestovní ruch ví, předložil jsem řadu návrhů. Navrhl jsem například, aby digitální tachografy měřily nejen dobu řízení a dobu odpočinku, ale i dobu nakládky a vykládky, která by byla doplněna pevně stanovenou neměřenou dobou na celou řadu dalších činností, jako jsou administrativní úkoly, ale také úklid a podobné činnosti. Také velmi dobře ví, že takové činnosti, jako je kontakt se zákazníkem, nejsou předmětem sledování a ani se v žádném případě nepočítají do pracovní doby.

Lituji proto, že ani Komise ani zpravodajka nebyly ochotny tyto skutečnosti jakkoli zohlednit. Návrh, aby si členské státy rozhodovaly samy, zda mají samostatně výdělečně činní řidiči spadat do působnosti směrnice, mi nepřipadá dobrý. Cílem musejí být společná jednotná základní pravidla na evropské úrovni, aby platila stejná pravidla pro všechny.

 
  
MPphoto
 

  Raffaele Baldassarre (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, návrh Komise a stanovisko, které zastává zpravodajka, ponechává na členských státech, aby se rozhodly, zda zahrnou či nezahrnou osoby samostatně výdělečně činné do působnosti směrnice.

Tato dobrovolnost je nepřijatelná a je v rozporu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž. Pokud bychom dali členským státům možnost volby, byli by samostatně výdělečně činní řidiči ze zemí, které již provedly minulou směrnici 2002/15/ES, vystaveni přímé konkurenci kolegů z EU, kteří nepodléhají stejným pravidlům.

Osoby samostatně výdělečně činné by se mohly přemístit do země s jinými platnými právními předpisy a vztahovalo by se na ně méně kontrol, což by způsobilo závažný problém s dumpingem, a tedy i závažné poškození hospodářské soutěže. Obchodní organizace by tak mohly více využívat osob samostatně výdělečně činných, neboť jejich nabídka služeb může být pružnější a levnější. Nemusím ani zdůrazňovat, že nízké náklady často znamenají sníženou kvalitu a především nižší bezpečnost, což v odvětví dopravy vede k vážnému zvýšení rizik v silniční dopravě.

Ve světle těchto skutečností jsem přesvědčen, že návrh je nepřijatelný a že je v rozporu s jedním z předpisů tvořících právní základ, konkrétně s článkem 153 smlouvy, neboť nevede ke zlepšení pracovního prostředí ani nechrání zdraví a bezpečnost pracujících.

 
  
MPphoto
 

  David Casa (PPE).(MT) Myslím, že tento Parlament souhlasí s tím, že evropští řidiči by měli mít co nejlepší podmínky, že bychom měli zajistit, aby naše silnice byly bezpečné, a že bychom měli udělat vše pro to, abychom tuto oblast regulovali, aniž bychom ohrozili evropskou hospodářskou soutěž. Existují však rozdílné názory na to, zda bychom do toho všeho měli zahrnout osoby samostatně výdělečně činné.

Domnívám se, že bychom si neměli osobovat pravomoc regulovat těmto osobám způsob, jakým využívají čas. Dochází-li u osob samostatně výdělečně činných ke zneužívání, měli bychom se soustředit na toto zneužívání a ne na ty z nich, kdo se snaží, jak mohou, aby tuto oblast zlepšily.

Myslím si, že bychom při zavádění byrokracie měli být velmi opatrní, neboť je-li jí příliš mnoho, může to být na újmu a může to poškodit celé toto odvětví, zejména v době, kdy máme krizi, která má negativní dopad na celé evropské hospodářství. Gratuluji proto paní Bauerové k její zprávě a ke kompromisům, které doporučila. Chtěl bych apelovat na nás na všechny, abychom byli opatrní, chceme-li regulovat osoby samostatně výdělečně činné.

 
  
MPphoto
 

  Georges Bach (PPE).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, směrnice představuje důležitý krok, pokud jde o zlepšení zdraví a bezpečnosti osob pracujících v tomto odvětví, ale i pokud jde o zlepšení bezpečnosti silničního provozu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. To jsou slova samotné Komise z doby, kdy byla dne 23. března 2005 tato směrnice zavedena.

Od té doby Komise úplně obrátila a předložila návrh, který vylučuje osoby samostatně výdělečně činné. Tím se vytváří precedens a já nemohu obhajovat takovou politiku. Existují různé důvody, proč nepodporovat návrh, který podle mne představuje krok zpět z hlediska sociálního, snižuje bezpečnost silničního provozu a pobízí k nespravedlivé hospodářské soutěži. Návrh není koncipován ani tak, aby podporoval malé a střední podniky.

Pro mne tento obrat o 180 stupňů představuje neschopnost provádět evropskou politiku. Přestože byla dvakrát zamítnuta ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a jednou v plénu, přestože je v rozporu se zprávou o Evropském hospodářském prostoru i s rozsudkem Evropského soudního dvora, je tato směrnice – tedy evropský právní předpis – jednoduše pozměňována a míří tam, kde platí jedině ekonomické zájmy.

 
  
MPphoto
 

  Proinsias De Rossa (S&D). – Paní předsedající, jako bývalý samostatně výdělečně činný řidič kamionu podporuji zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do působnosti této směrnice. Na samostatné řidiče, a to vím jistě, se vyvíjí ohromný tlak, aby pracovali dnem i nocí. Pane komisaři Kallasi, vaše vystoupení a váš návrh jsou ostudné. Ohrožují zdraví a bezpečnost řidičů. Ohrožují ostatní uživatele silnic. Ohrožují malé a střední podniky nespravedlivou hospodářskou soutěží, vytvářejí větší tlak na slušné zaměstnavatele, aby nutili své zaměstnance stát se samostatně výdělečně činnými osobami.

Padesát procent řidičů připustilo, že za volantem usnuli. Dvacet procent nehod vzniká v důsledku únavy. Třicet procent pracovní doby řidičů zabírá nakládka a vykládka a obsluha cestujících. Paní Harkinová, pokud jste ještě tady, co dělají doma na půdě je jejich věc. Tento Parlament se musí postavit za bezpečnost občanů a proti těm, kdo chtějí mít oblast dopravy neregulovanou. Pane komisaři Kallasi, vraťte se k rýsovacímu prknu.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, chtěla bych vyjádřit souhlas s paní Morin-Chartierovou. Nesmíme zapomínat, že v této věci přicházíme do styku s Evropským soudním dvorem, který se jasně vyjádřil, že prioritní musí být bezpečnost silničního provozu a že se to týká již existující směrnice o úpravě pracovní doby a doby odpočinku.

Chceme najednou zpochybnit obecný evropský předpis o bezpečnosti silničního provozu? Proč bychom to dělali? To by bylo absurdní a nepochopitelné. Mají-li být osoby samostatně výdělečně činné znovu vyloučeny z působnosti této směrnice, budou moci kromě svých 56 hodin doby řízení strávit ještě 28 hodin nakládkou a vykládkou. Výsledkem bude, že se stanou hrozbou na silnicích. Já bych na evropských silnicích určitě nechtěla potkávat takové řidiče.

Jak můžeme najednou začít propagovat porušování hospodářské soutěže na úkor našeho společného zdraví? Jak bychom to mohli vysvětlit našim občanům? Proto naléhavě vyzývám k zamítnutí návrhu Komise.

 
  
MPphoto
 

  Dieter-Lebrecht Koch (PPE).(DE) Paní předsedající, stejně jako již mnoho let se i dnes snažím o zlepšení bezpečnosti silničního provozu, o zlepšení pracovních podmínek řidičů z povolání a o zlepšení jejich odborné pověsti.

Je zřejmé, že dnes nejednáme o předpisech týkajících se doby řízení a doby odpočinku, které mají vliv na bezpečnost silničního provozu a uplatňují se u všech řidičů z povolání bez ohledu na to, zda jsou to zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Jednáme o předpisu o pracovní době. Je to především předpis na ochranu zaměstnanců, tedy jinak řečeno, je určen pouze na sociální ochranu řidičů a v žádném případě neslouží bezpečnosti silničního provozu. Není třeba chránit osoby samostatně výdělečně činné před jimi samými. Jak bychom zkontrolovali hodiny odpracované řidiči těžkých nákladních vozidel nebo autobusů, aniž bychom k tomu potřebovali rozsáhlou byrokracii, a na jakém základě bychom to vůbec kontrolovali?

Takové omezování povolené pracovní doby samostatně výdělečně činných řidičů z povolání – a v budoucnosti možná i samostatně výdělečně činných obchodníků, architektů nebo poslanců – by vyslalo špatný signál. Členské státy by místo toho měly bojovat s problémem zdánlivě samostatně výdělečně činných osob mezi řidiči. Podporuji návrh předložený Evropskou komisí a paní Bauerovou.

 
  
MPphoto
 

  John Bufton (EFD). – Paní předsedající, rozšíření směrnice o pracovní době na osoby samostatně výdělečně činné je nesmyslné. Je to aranžmá určené na ochranu práv zaměstnanců a v oblasti osob samostatně výdělečně činných nemá co dělat. Bez narušení svobody občanů při provádění kontrol v jejich domovech je tento předpis navíc nevymahatelný.

Nejde o bezpečnost silničního provozu. Nařízení (ES) č. 561/2006 se již zabývá dobou řízení a vztahuje se na velké podniky, malé podniky i na osoby samostatně výdělečně činné. Jste-li samostatně výdělečně činný řidič, potřebujete k práci provozní licenci a jste tedy registrovaným držitelem této licence. Vše, co by mohlo ohrožovat licenci, by proto ohrožovalo celé živobytí držitele licence. S tímto vědomím můžeme bezpečně předpokládat, že samostatně výdělečně činní řidiči mají důvod být ještě úzkostlivější než velké podniky. Vše, co je v přímém vztahu k provozu, by bylo považováno za součást pracovní doby – například kancelářská práce, údržba a obecně celá administrativa. Velké podniky na to mají zaměstnance, takže čas strávený administrativní činností nijak neovlivňuje dobu řízení. Samostatně výdělečně činným řidičům, kteří si administrativní práci dělají sami, by podle podmínek této směrnice zbylo málo času na samotné řízení.

A teď odbočím. Myslím, že Komise navrhla rovněž zmírnění omezení noční práce zavedením dvouhodinové lhůty před tím, než se uplatní omezení noční práce. Zřídkakdy souhlasím s Komisí, ale tohle by byl vítaný pozměňovací návrh. Plně podporuji zpravodajku, paní Bauerovou.

 
  
MPphoto
 

  Jutta Steinruck (S&D).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych ještě jednou apelovat na konzervativce a liberály, že zde nemůžeme upřednostňovat zájmy osob samostatně výdělečně činných nad bezpečností lidí v Evropě.

Svoboda podnikání je bezpochyby dobrá věc, ale bezpečnost našich dětí a všech lidí na silnicích je důležitější, a takto zodpovědným způsobem by podle mého názoru Evropa měla jednat. Zítřejší hlasování je příležitostí ukázat, že nepodporujete sociální dumping.

V posledních měsících tato rozprava také ukázala, že debata o osobách zdánlivě samostatně výdělečně činných měla začít již dávno. Řádné pracovní poměry jsou stale více vytlačovány zdánlivou samostatně výdělečnou činností, a proto je nezbytně nutné, abychom analyzovali situaci a navrhli, co s tím můžeme dělat. Jak dnes pan komisař zcela jasně uvedl, k tomuto problému existuje řada prohlášení o záměru. Nastal čas konečně jednat.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Chtěl bych se zeptat: jak lze stimulovat podnikání v době krize? Jak lze stimulovat nárůst počtu malých a středních podniků? Jak lze například stimulovat hospodářskou činnost, pokud se toto místo – Evropský parlament – stane místem, kde vytváříme nové právní předpisy, které toto podnikání omezují? Ostatně, chtějí-li lidé začít podnikat, a to se týká i podnikání v dopravě, měli by mít právo to udělat. Nesmíme s nimi zacházet na jedné straně jako s podnikateli a na druhé straně říkat, že musejí splnit kritéria určená pro zaměstnance. Stejně tak bychom mohli zacházet s lidmi, kteří sami a se svou rodinou provozují restauraci, nebo s lidmi, kteří provozují obchod. Tyto dvě věci nesmíme směšovat.

Právních předpisů je nadbytek a Evropský parlament k tomu také přispívá. Vím, že v Polsku jsme měli nejlepší právní předpisy o hospodářské činnosti na začátku devadesátých let. Nyní jsme zvětšili toto předpisové břemeno a výsledkem je, že se setkává s kritikou. Od koho? Od lidí, kteří podnikají.

Podporuji to, co uvádí paní Bauerová, i když se samozřejmě nepouštím do problémů, které se objevily, když se jednalo o kompromisu.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Paní předsedající, v době hospodářských problémů splnil tento Parlament mnohá očekávání a podpořil podnikání a hospodářskou soutěž, ale zároveň se začínáme omezovat právo pracovat jako samostatně výdělečně činný řidič kamionu. Musím říci, že odmítám jako naprosto falešná tvrzení, která dnes zaznívají v této sněmovně, že jde o zdraví a bezpečnost. Všem nám jde o zdraví a bezpečnost a nechceme vidět na našich silnicích další nehody.

Zastupuji Severní Irsko. To je úplně na okraji Evropy. Silniční doprava je pro hospodářství nesmírně důležitá a zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů nákladních vozidel do působnosti směrnice bude mít jen negativní dopad na konkurenceschopnost. Jde o odvětví, které je nanejvýš regulované pomocí předpisů o tachografech, a finanční důsledky další administrativy by byly zničující. Bylo by to i nanejvýš zničující pro ty, kdo chtějí být nezávislými řidiči.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, zpravodajka, paní Bauerová, nadále vyjednávala – bez mandátu – navzdory rozhodnutí výboru, a ukázala tak, že neví, co je demokracie. Má-li Evropský parlament skutečně zajišťovat růst a bohatství, pak my, poslanci, musíme zamítnout návrh Komise.

Samostatně výdělečně činní řidiči nesmějí být vyloučeni z působnosti směrnice o pracovní době. Byl by to krok zpět, neboť na samostatně výdělečně činné řidiče autobusů a řidiče kamionů se musí uplatňovat stejná pravidla jako na zaměstnance podniků. Naším cílem nemůže být stále méně lidí, kteří stále více pracují, a obvykle za čím dál méně peněz. Naším cílem nemůže být, aby řidiči autobusů a kamionů ohrožovali své vlastní zdraví a bezpečnost ostatních uživatelů silnic.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Paní předsedající, jsem přesvědčen, že evropské malé a střední podniky jsou v této době mimořádně důležité, protože je pravda, že cestu z krize ven najdeme pouze tak, že budeme pracovat více. Je naprosto zbytečné zatěžovat osoby samostatně výdělečně činné větší administrativou a kancelářskou činností. Máme-li být schopni zajistit v Evropě sociální zabezpečení, pak je zcela jednoduše velmi důležité, abychom zvýšili produktivitu a konkurenceschopnost. Doby řízení a doby odpočinku, které jsou v současné době zaručeny tachografy, jsou tedy naprosto dostatečné. Ty poslance, kteří obhajují působnost směrnice na všechny, bych požádal, aby ji uplatnili na sebe a nechali si do svých automobilů instalovat tachograf a nepoužívali pak své automobily na cestu domů ve čtvrtek večer poté, co zde 15 hodin pracovali.

Zajištění bezpečnosti je důležité, ale na druhé straně musíme také chránit osoby samostatně výdělečně činné.

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Velmi vám děkuji za tuto rozpravu. S velkým zájmem jsem poslouchal všechny vaše příspěvky. Je lákavé jít do podrobností a vést rozpravu o detailech této diskuse, ale chtěl bych říci jen to, že stale souhlasím se stanoviskem Komise, které je postaveno na skutečnostech. Nemáme zde uváděné studie o tom, že samostatně výdělečně činní řidiči pravidelně pracují 90 hodin týdně, a myslíme si, že nařízení o době řízení, které bychom chtěli prosadit, sjednotí praxi v členských státech a splní tento úkol, aby byla zajištěna a zlepšena bezpečnost silničního provozu.

Díky uplatňování směrnice o době řízení se bezpečnost silničního provozu značně zlepšila. Nemáme žádné informace, že by byli častěji nemocní. Proč si někdy myslíme, že se malé a střední podniky chovají nezodpovědně, že se nestarají o bezpečnost silničního provozu nebo o vlastní zdraví, takže potřebují více předpisů než ostatní?

Komise nemůže podpořit právní předpis, který omezuje svobodu podnikatelů v silniční dopravě tím, že organizuje jejich pracovní dobu, zatímco v jiných odvětvích se na podnikatele podobná omezení pracovní doby nevztahují. Pokud bude ovšem při hlasování v této sněmovně potvrzeno zamítnutí návrhu Komise, pak Komise prověří veškeré možnosti, včetně stažení návrhu, a pokud Parlament rozhodne o zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do působnosti této směrnice, prosadíme vaši vůli. Neprodleně se dotážeme členských států, jak uplatňují pravidla o pracovní době na samostatně výdělečně činné řidiče a jak sledují jejich dodržování.

 
  
MPphoto
 

  Edit Bauer, zpravodajka. – (HU) Chtěla bych se velmi stručně zastavit u pěti problémů. Jednací řád. Pečlivě jsem prostudovala jednací řád, a pokud vím, poslanci EP mohou vykonávat svůj mandát naprosto podle svého uvážení a mohou proto vést konzultace, s kým chtějí. Podle jednacího řádu parlamentní výbor nepožaduje, aby poslanci EP hlasovali v souladu se stanoviskem výboru. Závazné je stanovisko plenárního zasedání. Tak to přesně uvádí jednací řád. Já nezpochybňuji, na jakém základě předložila skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu svůj pozměňovací návrh, ani to, s kým vedla konzultace.

Po dohodě se stínovými zpravodaji jsem vedla i neformální diskuse se zástupci Komise a Rady ve chvíli, kdy jsem to považovala za důležité. Souhlasím s tím, že problém zdánlivě samostatně výdělečně činných podnikatelů je skutečným evropským problémem, a začlenili jsme jej do návrhu ve spolupráci s kolegy poslanci, kteří považují vyloučení samostatně výdělečně činných podnikatelů za důležité. Je třeba se tímto problémem zabývat, ale není to specifický problém tohoto odvětví.

Opakovaně tu byla zmíněna chybná představa, že dodržování tohoto právního předpisu musí být sledováno na mezinárodní úrovni. Tento právní předpis vyžaduje sledování na vnitrostátní úrovni. Ještě dodám, že při 4% úrovni by kontrola byla dražší než přestěhování Evropského parlamentu z Bruselu do Štrasburku. Chtěla bych požádat kolegy poslance, aby vzali v úvahu i tuto skutečnost. Kolegům poslancům bych chtěla rovněž říci, že zamítneme-li tento návrh, vytvoříme výhodné podmínky pro dopravce ze třetích zemí. Ráda bych požádala kolegy poslance, aby si uvědomili, že toto je návrh, který schválila Komise. Zamítnutí návrhu Komise, tedy Evropské komise, znamená, že bude neúčinný, drahý a nebude možno jej uplatnit.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 16. června 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně.(LT) Souhlasím se stanoviskem, které přijal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci k zamítnutí návrhu Komise, a souhlasím s tím, že Komise musí ve spolupráci s Parlamentem postupovat tak, aby v budoucnu předložila nový a lepší návrh. Chtěla bych zdůraznit, že návrh Komise na vyloučení samostatně výdělečně činných řidičů z působnosti směrnice by byl výrazným krokem zpět v sociální politice EU a v oblasti dopravy. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že „nepraví“ samostatně výdělečně činní řidiči oslabují celý trh práce, a hlavním problémem je, že v praxi je obtížné „nepravou“ samostatně výdělečnou činnost prokázat. Nepodnikneme-li konkrétní kroky a nepřijmeme-li právní opatření, stane se nepravá samostatně výdělečná činnost jedním z největších problémů trhu práce a nebudeme schopni zabránit nekalé hospodářské soutěži. Máme-li zlepšit pracovní podmínky všech řidičů a zajistit jejich sociální práva a záruky a máme-li zlepšit bezpečnost silničního provozu a vyhnout se nekalé hospodářské soutěži v evropské silniční dopravě, nemůžeme přijmout návrh Komise v takovém stavu, v jakém je dnes.

 
  
MPphoto
 
 

  Pascale Gruny (PPE), písemně.(FR) Směrnice, kterou dnes projednáváme, je výsledkem zdlouhavých jednání po dobu dvou volebních období Evropského parlamentu. Je to velmi citlivý problém, neboť se týká našich pracovních míst, a to dnes i v budoucnosti. Jde o bezpečnost silničního provozu a o spravedlivou soutěž mezi podniky v členských státech. Pro mne samotnou by byl sociální dumping uvnitř Unie nepřijatelný.

Mohl by nezávislý řidič pracovat 14 hodin denně, 84 hodin týdně, a nepředstavovat hrozbu na silnicích? Ve srovnání s řidiči zaměstnanými v podnicích je to nekalá soutěž. I to vede některé podniky k tomu, že navrhují svým zaměstnancům, aby se prohlásili za osoby samostatně výdělečně činné. Musíme chránit své spoluobčany a podniky.

Vyzývám proto Evropskou komisi, aby stáhla svůj návrh, a neučiní-li tak, vyzývám poslance EP, aby při zítřejším hlasování v plénu hlasovali ve prospěch zachování osob samostatně výdělečně činných v působnosti právních předpisů o pracovní době.

 
  
MPphoto
 
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně.(FI) V některých zemích EU jsou odbory oprávněně znepokojeny falešnou samostatně výdělečnou činností v souvislosti se směrnicí o úpravě pracovní doby a se samostatně výdělečně činnými řidiči. Outsourcing a v důsledku toho zaměstnavatelé, kteří se vyhýbají svým povinnostem, jsou stále větším problémem. Ovšem navrhovaný způsob, jak tento problém vyřešit, tedy zahrnout samostatně výdělečně činné řidiče do působnosti směrnice, je špatný. Správný způsob, jak řešit problémy spojené s falešnou samostatně výdělečnou činností, by byl dohodnout se na definici samostatně výdělečné činnosti s pracovníky a s organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU. V současné době musí trpět nevinní lidé.

S ohledem na to bychom měli postupovat na základě kompromisu, který vyjednala, kromě jiných, paní Wortmann-Koolová, místopředsedkyně středopravé Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Podle tohoto kompromisu zůstanou samostatně výdělečně činní řidiči mimo působnost směrnice, ale členské státy mohou, pokud chtějí, uplatnit na své samostatně výdělečně činné řidiče nařízení o pracovní době při práci na plný úvazek. Návrh by pravděpodobně znamenal, že Parlament a Rada by dosáhly shody ve věci směrnice v prvním čtení.

Je škoda, že Parlament neumožňuje žádnou příležitost pro kompromis. Zatímco bychom se měli více zaměřit na zlepšení postavení podnikatelů, je naopak možné, že pracovní doba skutečných podnikatelů bude omezena. To je znepokojující, neboť možnosti malých podnikatelů, jak si vydělat, závisí zpravidla pouze na práci, kterou odvedou.

 

5. Poskytování informací o potravinách spotřebitelům (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá paní Sommerová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)0040 – C6-0052/2008 – 2008/0028(COD)) (A7-0109/2010).

 
  
MPphoto
 

  Renate Sommer, zpravodajka. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych prodloužit čtyři minuty, které mi byly přiděleny, na šest minut, neboť problematika je tak rozsáhlá, že jinak by nebylo možné o té záležitosti odpovídajícím způsobem pohovořit.

Spotřebitelé mají právo vědět, co potraviny obsahují. Jen v případě, že znají složení a nutriční hodnotu potravin, mohou se informovaně rozhodnout o nákupu. Přestože právní řád Společenství obsahuje velmi mnoho nařízení a směrnic o označování potravin, doposud neexistuje komplexní povinný system označování. Pro výrobce a distributory potravin je nyní obtížné mít stálý přehled o existujících právních předpisech, ať již jde o právní předpisy EU, nebo o vnitrostátní právní předpisy členských států. Na vnitřním trhu panuje právní nejistota, porušování hospodářské soutěže a překážky obchodu. Tento návrh nařízení má řešit všechny tyto problémy tím, že zajistí jednotné označování v celé EU. Cílem jsou lepší informace pro spotřebitele, lepší regulace, harmonizace a menší byrokracie.

Návrh Komise však tyto požadavky nesplňuje, neboť se opírá o předpoklady a domněnky týkající se přání a požadavků spotřebitelů, ukládá nerealistické povinnosti označování, jako například velikost písma 3 mm, což ani nezajišťuje čitelnost informace, a zvýhodňuje velké podniky na úkor malých a středních podniků, které ovšem představují 80 % potravinářského průmyslu. V tomto ohledu je v rozporu se Small Business Act. Je v rozporu i s cílem harmonizace na vnitřním trhu v tom smyslu, že záměrem je výslovně povolit 27 dalších vnitrostátních systémů označování. Znění předkládané Komisí tedy potřebuje rozsáhlé změny.

Právě o to se pokoušíme. Informace musí být čitelné. Velikost písma je však v tomto případě jen jedním z mnoha faktorů. Potřebujeme pravidla pro písmo, šířku řádek, kontrast atd. Potřebujeme závazné pokyny pro čitelnost. Informace musí být srovnatelné, proto se vždy musí vztahovat ke 100 gramům nebo 100 mililitrům, nesmí uvádět pouze nutriční hodnotu na jednu porci. Pak budou lidé moci při nákupu na první pohled poznat, který jogurt je „nejlehčí“, bez ohledu na velikost kelímku.

Informace musí být srozumitelné. Je čas zbavit se konečně kilojoulů, které nikdo neumí spočítat. Chceme se znovu zaměřit na kilokalorie. O to mají spotřebitelé zájem a tomu rozumí. Uváděné velikosti porcí musí odpovídat skutečnosti a být realistické a pro spotřebitele srozumitelné a měly by být pokud možno jednotné v celé EU. Nesmí být možné, aby informace mátla spotřebitele, co se týče obsahu produktů nebo jejich původu nebo jejich skutečné povahy. Napodobené potraviny, jako jsou například výrobky obdobné sýru a zpracované maso, které je vyrobené z malých kousků slisovaných dohromady, by měly být jako takové označeny na přední straně obalu. Spotřebitelé musí vědět, co kupují.

Jestliže však zahltíme přední stranu produktů dalšími informacemi, spotřebitelé se nakonec nebudou obtěžovat čtením. Navrhuji tedy, aby jediná uváděná nutriční hodnota byla počet kilokalorií na 100 gramů nebo 100 mililitrů. Pak to budou číst, protože to je zajímá, a já si myslím, že je to realistické řešení.

Měli bychom také odstranit nutriční profily. Snad by je bylo možné přestat používat. Tyto profily jsou zbytečné, neboť podle nového nařízení se nutriční hodnoty uvádějí v každém případě. Nutriční profily znevýhodňují základní potraviny a limitní hodnoty soli, cukru a tuku jsou naprosto subjektivní, neboť je vymysleli úředníci Komise a neopírají se o žádný vědecký základ.

Skutečným cílem nařízení o poskytování informací o nutričních hodnotách a zdravotních vlastnostech potravin je poskytování pravdivých informací, a proto nepotřebujeme žádné další hodnocení jednotlivých potravin nebo jejich rozdělení na dobré a špatné potraviny. Rozhodující je nakonec strava a životní styl. Měli bychom si položit otázku, proč velké potravinářské společnosti v současné době tolik lobbují za nutriční profily. Na to bychom se skutečně měli ptát.

Takzvaný system výstražných světel, který se zde navrhuje, má tytéž nedostatky jako nutriční profily. Opět nás nutí nesprávně dělit produkty na dobré a špatné. Limitní hodnoty pro jednotlivé barvy jsou nahodilé a každá barevná kategorie je příliš široká. Znevýhodňuje to základní potraviny, upřednostňuje to imitace potravin a podporuje to produkty obsahující umělé přísady – tedy produkty obsahující sladidlo místo cukru a zvýrazňovače chuti místo soli. To skutečně nemůže být v zájmu spotřebitelů.

Model doporučené denní dávky – model potravinářského průmyslu pro označování – má jasné nedostatky. Je nesrozumitelný, protože obsahuje příliš mnoho čísel. Je zavádějící, protože popisuje pouze denní požadavek čtyřicetileté ženy, ale neuvádí žádné doporučené denní dávky, pokud jde například o zkonzumované množství cukru. Pro male a střední podniky je obtížné zavést model doporučené denní dávky. Konkurenčně by tak opět byly zvýhodněny velké podniky. To je další důvod, proč by označování podle modelu doporučené denní dávky nemělo být povinné.

Musíme rovněž chránit svou tradiční potravinářskou produkci. Jen tak můžeme i nadále zajistit existenci regionálních specialit a potravinovou rozmanitost v EU, na kterou jsme tak hrdí. Proto potřebujeme, aby z tohoto nařízení byly ve velké míře vyjmuty nebalené produkty, neboť právě tradiční produkty nejsou standardizovány. I tito výrobci mohou poskytovat informace o alergenech, a to například ústně při prodeji.

A nyní pár slov o označování země původu. Otázkou je, zda spotřebitelé skutečně chtějí vědět, odkud pocházejí všechny přísady v jejich potravinách, nebo zda se tu neprosazuje spíše určitá protekcionistická myšlenka. Já bych nejdříve ráda věděla, zda je to proveditelné, a proto požaduji analýzu dopadu.

Závěrem je třeba jasně říci, že označování potravin nemůže být nikdy příručkou správného stravování. Potřebujeme informační kampaně a musíme vzdělávat lidi v členských státech v oblasti vyváženého stravování a zdravého životního stylu.

Úlohou zákonodárce není rozmazlovat svého pána, tedy občana. Zákonodárce musí poskytnout pomoc, ale naši občané jsou zodpovědní sami za sebe a my tuto zodpovědnost nemůžeme přejímat. Nakonec bych chtěla vyjádřit své velké díky všem, kdo se zapojili, stínovým zpravodajům, i když nebyli vždy připraveni na kompromisy, každému, kdo mě podpořil, zejména svému …

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Paní předsedající, jak jsem řekl už při jiných příležitostech dříve, naším cílem je zajistit, aby spotřebitelé věděli, co kupují a co jedí, a usnadnit jim tak výběr stravy pro sebe a pro jejich rodiny v souladu s jejich potřebami, přáními a cíli. Občané – spotřebitelé mají právo na řádné informace. Chtěl bych vyzvat ctěné poslance, aby to měli v průběhu této rozpravy na mysli.

Než se dostanu k podstatě návrhu, chtěl bych nejdříve poděkovat zpravodajce, paní Sommerové, za přípravu zprávy a poděkovat i stínovým zpravodajům. I když sdílím většinu jejích postojů, nemohu říci, že souhlasím se všemi. A měl bych zmínit i příspěvky jiných výborů, IMCO a AGRI.

Rád bych zdůraznil nejdůležitější problémy, jimiž se zabývají navrhované pozměňovací návrhy.

Velmi důležitá je otázka povinného označování původu, a potřebuje proto pečlivě zhodnotit. Opakovaně se skutečně objevují požadavky na povinné poskytování těchto informací u některých potravin. Komise by mohla částečně akceptovat navrhované zvýšení množství případů, kdy by označování původu bylo povinné. Pragmatickým řešením by mohlo být označování původu základních primárních potravin, které nejsou podstatným způsobem zpracovány a jsou obecně považovány za jednodruhové produkty. Vzhledem ke složitosti problematiky by však uplatňování povinného označování mělo následovat až poté, co by vstoupila v platnost delegovaná opatření, a mělo by se opírat o posouzení dopadu.

Čitelnost je velkým problémem a je jednou z hlavních věcí, na které si spotřebitelé stěžují. Zde se jasně ukazuje, že spotřebitelé mají v naší rozpravě přednost, a já doufám, že podpoříte myšlenku minimální velikosti písma. Je proto politováníhodné, že by předložené pozměňovací návrhy narušily cíl, jímž je existence měřitelných kritérií jako základu pro vymáhání.

Sdílím vaše obavy, pokud jde o imitace potravin. Proto jsem rád, že Parlament předkládá pozměňovací návrh obsahující ustanovení o výslovném zákazu těchto zavádějících praktik. Zavedení definice a konkrétního označování těchto produktů by však vyvolalo právní problémy, takže musíme najít taková označení, která spotřebiteli poskytnou řádné a jednoznačné informace. Těší mě rovněž, že zaznamenávám širokou podporu povinného uvádění nutričních hodnot na přední straně obalu a podporu dobrovolných systémů ze strany členských států.

Zásada, že spotřebitelé by měli vědět, co jedí, by se neměla vztahovat jen na balené potraviny, ale i na potraviny, které spotřebitelé kupují nebalené v pultovém prodeji nebo když jedí mimo domov. Nepodporuji proto pozměňovací návrhy, které by omezovaly rozsah návrhu nařízení. Tím chci říci, že jsem nakloněn změnit znění týkající se nebalených potravin tak, aby samotná informace o alergenech byla povinná, zatímco členské státy by mohly rozhodovat o ostatních povinných požadavcích na potraviny.

Pokud jde o návrh na povinné označování nano přísad, rád přijmu zásadní pozměňovací návrh, ovšem je potřeba, aby existovala vhodná definice.

A konečně pokud jde o nutriční profily, chtěl bych říci, že nemohu akceptovat pozměňovací návrhy na zrušení nebo úpravu článku 4 tak, jak je navrhován, neboť takové opatření by narušilo stávající úpravu požadavků na potraviny. Všichni víme, že mnohá tvrzení jsou pro spotřebitele zavádějící. Některá proto, že nejsou podložená, jiná proto, že neposkytují celkový obraz dané potraviny, neboť zdůrazňují pouze pozitivní aspekty. Je třeba rovněž říci, že tyto údaje jsou iniciativou výrobce s cílem prodat více produktů. Nikoho do nutričních profilů nenutíme. Na nutričních profilech trváme v případě, že se výrobci pro zajištění odbytu svých produktů rozhodli uvádět údaje o jejich nutriční hodnotě, aby v tomto případě spotřebitelé měli vyvážené informace o potravinách.

Zavedení nutričních profilů nezakazuje ani nijak neomezuje potravinářské výrobky, které mohou výrobci produkovat. Výrobci potravin mohou nadále vyrábět, co chtějí. Vůči našim spotřebitelům a občanům je však nefér umožnit uvádění údajů, které je mohou mást. Pro mne je to otázka poskytování poctivých a úplných informací o produktech, které naši občané konzumují. Nezapomínejme, že nařízení o zdravotních tvrzeních bylo přijato po důkladné rozpravě mezi jednotlivými orgány. Hlavní zásady nařízení jsou stále platné a relevantní. Na základě toho přistupuji k zavedení nutričních profilů s otevřenou myslí a jsem připraven kladně zvážit některé výjimky, týkající se tradičních a základních produktů, které hrají ve výživě důležitou úlohu.

Na základě toho vás naléhavě vyzývám, abyste podpořili snahy Komise zajistit smysluplnou základnu ochrany spotřebitelů a podpořit inovace v potravinářském průmyslu.

Děkuji vám za pozornost. Nyní se těším na zajímavou rozpravu a na vaše názory.

 
  
MPphoto
 

  Christel Schaldemose, zpravodajka ke stanovisku Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.(DA) Paní předsedající, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zformuloval stanovisko ke zprávě paní Sommerové o označování potravin. Při naší práci v tomto výboru je pro nás hlavní zajistit, aby spotřebitelé dostali řádné nástroje a byli tak schopni se řádně a správně rozhodnout, pokud jde o potraviny. Proto jsme se ve výboru shodli na tom, že je naprosto nepřijatelné, aby se označování potravin využívalo ke zmatení spotřebitelů. Shodli jsme se rovněž na tom, že spotřebitelé musí prostřednictvím kvalitního značení dostávat jasné informace. Samozřejmě také souhlasíme s tím, že pravidla musí umožňovat co nejlepší fungování vnitřního trhu. Shodli jsme se tak na základních zásadách. Jde-li však o konkrétní věci – o otázku, jak by se to mělo dělat, nepanovala v našem výboru příliš velká shoda a stejnou míru neshody je možno vidět ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Z toho je patrné, o jak obtížný problém se jedná. Proto bych chtěla především naléhavě vyzvat zpravodajku, aby si uvědomila, že tyto informace o potravinách mají být především nástrojem pro spotřebitele, nikoli marketingovým nástrojem pro podniky.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella, zpravodaj ke stanovisku Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem poněkud rozhořčen, když tu mám před vámi mluvit, protože se chci zaměřit na pozměňovací návrh č. 101, který se týká země původu nebo místa původu.

Moje skupina předložila návrh na dílčí hlasování, aby byl jasný rozdíl mezi těmito dvěma pojmy, neboť neznamenají totéž. Ve stručnosti, země původu je země, v níž byla potravina naposledy zpracována, zatímco místo původu je jasně místo původu suroviny, zejména ovoce a zeleniny, a pan Dalli to zdůraznil.

Mimořádně vážná je skutečnost, že služby Parlamentu odmítly pozměňovací návrh na dílčí hlasování a nejsou schopny mi sdělit, které pravidlo jednacího řádu jim to umožňuje. Říkají mi dokonce, že je to standardní postup. Je to tedy velmi vážné, neboť toto rozhodnutí – podle mého názoru nepodložené – pochopitelně ovlivní obsah rozhodnutí.

Paní předsedající, chtěl bych vás požádat, abyste se mým jménem obrátila na služby, odsoudila toto nepodložené rozhodnutí a zajistila, aby v následujících 24 hodinách služby tento správný pozměňovací návrh znovu posoudily a přijaly.

 
  
MPphoto
 

  Peter Liese, jménem skupiny PPE.(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl upřímně poděkovat paní Sommerové za její vytrvalou a angažovanou práci. Stala se předmětem neopodstatněné kritiky a to si nezaslouží.

To také zamlžuje skutečnost, že se na mnoha otázkách shodneme. Všichni chceme, aby imitace potravin byly označovány lépe. Sýr se vyrábí z mléka, a pokud obsahuje ještě nějaké další látky, pak musí být označen na přední straně obalu jako imitace. Všichni chceme také závazné označování nutričních hodnot. Doposud tomu tak není. Je to něco, co chceme všichni. Všichni také chceme, aby to bylo v jednotkách, kterým spotřebitelé rozumí.

K tomu bych vám rád řekl vtip, který koluje u nás v Německu a možná i v jiných zemích: „Jak se jmenují ty potvůrky, které vám zmenší šaty, co vám visí v šatníku? Kalorie.“ Nikdo v Evropě, kdo by vyprávěl tenhle vtip, by nepoužil kilojouly. Kilojouly se jako jednotky neujaly. Lidé jsou z nich zmatení, a proto bychom je neměli stanovit jako povinnou informaci. Kalorie je jednotka, ve které počítají informovaní spotřebitelé. V tom panuje velká shoda. Existují i rozdíly, například v problematice nutričních profilů. Naše skupina si přeje jejich odstranění nebo alespoň vyjasnění, že základní potraviny jim nepodléhají.

Proběhly zuřivé diskuse o soli v chlebu, o francouzském sýru a o podobných věcech. Chtěl bych poděkovat komisaři Dallimu a předsedovi Barrosovi, že se pokusili tyto záležitosti vyjasnit. Neexistuje však žádné rozhodnutí kolegia, a proto potřebujeme, aby to bylo jednou pro vždy vyjasněno. Chtěl bych vás požádat, abyste podpořili pozměňovací návrhy předložené Skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Glenis Willmott, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, tento návrh je velmi kontroverzní a velmi složitý. Otázky, které jsem jako stínová zpravodajka své skupiny sledovala, vycházely z těchto zásad: jaké informace spotřebitelé chtějí, když nakupují potraviny pro své rodiny, a jak nejlépe můžeme tyto informace poskytovat?

Náš kontinent se potýká s epidemií obesity v takovém měřítku, jako nikdy dříve. Jíme příliš mnoho tuku, cukru a soli a to přispívá k onemocněním srdce, k cukrovce, ke zvýšenému riziku rakoviny, k mrtvici, k jaterním onemocněním, a dokonce i k depresím. Pochopitelně že pouze to, že spotřebitelům zajistíme jednoduchou možnost, jak zjistit nutriční složení potravin, není zázračným lékem, ale umožní to spotřebitelům lépe si uvědomit, jaké potraviny kupují, srovnávat produkty, vidět už na první pohled, které jsou z nich nejzdravější, a mít tak pod kontrolou, co jedí.

Navrhuji, abychom za tím účelem používali barevný kódový systém, nikoli proto, aby potravina byla podle toho posuzována jako celek, nýbrž proto, abychom informovali spotřebitele, zda produkty, které kupují, obsahují malé, střední nebo vysoké množství soli, tuku a cukru. To se bude týkat jen celkově zpracovaných potravin, jako jsou hotová jídla, snídaňové cereálie a všechny takovéto průmyslově vyráběné hotové potraviny, o jejichž obsahu živin – často chudém – nejsou spotřebitelé často vůbec informováni nebo jsou informováni špatně.

Chtěla bych zdůraznit, že se to nebude týkat německého chleba. Nebude se to týkat másla nebo sýru nebo jablečného džusu, a dokoce ani alkoholu. Všem poslancům EP jsem poslala mail s dalšími informacemi, takže než si vytvoříte názor, přečtěte si ho prosím, abyste přesně věděli, co je obsahem návrhu, a abyste nenaslouchali zavádějícímu lobbování potravinářského průmyslu nebo chatrné argumentaci některých sekcí této sněmovny.

Chtěla bych také vyzvat své kolegy, aby podpořili povinné označování země původu. Je jasné, že spotřebitelé si stále více uvědomují původ jídla, které mají na talíři, a proto chtějí řádné označování. To samozřejmě nebude vždycky proveditelné. Je ovšem jasné, že u jednotlivých produktů by o jejich zemědělském původu měli mít spotřebitelé k dispozici informace, a to je stoprocentně proveditelné. Informace jsou již k dispozici u hovězího masa, u ryb a u čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny. Pokud jde o jednotlivé složky zpracovaných produktů, je to samozřejmě složitější, a proto se označování navrhuje pouze u masa, drůbeže a ryb ve zpracovaných potravinách.

Závěrem chci říci, že v této sněmovně hovoříme často o významu možnosti volby pro spotřebitele a prevence v oblasti veřejného zdraví. Nyní máme příležitost dokázat, že to myslíme vážně. Vážení kolegové, hovoří činy, ne slova. Podpořte prosím mé návrhy.

 
  
MPphoto
 

  Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE.(NL) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři za stanovisko uvedené na začátku této rozpravy a také paní Sommerové za její práci v roli zpravodajky. Po necelém roce stráveném v této sněmovně mám dojem, že věříme, že můžeme jen tak změnit chování milionů Evropanů pouhým právním předpisem.

Tatáž víra panuje v souvislosti s tímto nařízením. Musíme si však uvědomit, že není nic těžšího než změnit chování lidí, zejména pokud hovoříme o 500 milionech lidí. Náš skutečný vliv na jejich chování v souvislosti s označováním bude proto pouze omezený. To neznamená, že chci toto nařízení na základě svých výhrad shodit pod stůl, to vůbec ne, ale pokud jde o sílu tohoto nástroje, musíme být realističtí.

Musíme si uvědomit, že spotřebitelé mají nárok na informace. A navíc bez ohledu na výsledek této rozpravy budou mít spotřebitelé po druhém čtení více informací. V dlouhodobé perspektivě však musíme investovat více do výchovy a naučit lidi od základu zdravému životnímu stylu.

Další věcí je, že rozprava v této sněmovně se týká základních cílů této směrnice. Nutíme lidi vybírat si zdravé potraviny, nebo jim dáváme příležitost, aby se sami rozhodovali, jaké potraviny si vyberou? My, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, máme za to, že lidé by měli mít k dispozici informace a že jsou schopni se rozhodnout sami.

Nakonec chci říci, že musíme zachovávat rovnováhu, pokud jde o objem informací, které lidem poskytujeme, neboť příliš mnoho ani příliš málo informací nebude nikdy fungovat. Myslím si, že jsme na správné cestě. Důvěřujme tomu, že lidé, kteří byli schopni zvolit nás, mají také dostatek schopností k tomu, aby si na základě příslušných informací v obchodech vybrali správné potraviny.

 
  
MPphoto
 

  Carl Schlyter , jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Paní předsedající, síla spotřebitelů je založena na tom, že dostávají informace. Nebudeme-li podniky nutit k tomu, aby poskytovaly řádné informace, spotřebitelé je nedostanou a celý vnitřní trh se tak zhroutí. Nemůžeme centrálně stanovit, jaké informace jsou pro konkrétního spotřebitele důležité. Spotřebitelé mají různé požadavky a my se musíme pokusit uspokojit jich co nejvíce.

Vystavujeme se riziku, že nebudeme-li spotřebitele upozorňovat na vysoký obsah kalorií, soli, tuku atd., budeme hrát do ruky potravinářskému průmyslu. Systém barevných kódů pro obsah živin není o nic podivnější než varování spotřebitelů, že si kupují energeticky náročný automobil nebo chladničku.

Nesmíme oddalovat označování původu tím, že budeme provádět nějaké studie. Musíme je zavést teď hned. Zvířata a ti, kdo chtějí chránit jejich dobré životní podmínky, nemohou čekat, až budou k dispozici informace o tom, zda zvířata byla převážena živá na vzdálená jatka.

Nesmíme nahrávat ani lihovarnickému průmyslu. Výrobci alkoholických nápojů neustále požadují, aby se k nim přistupovalo stejně jako k běžným potravinářským podnikům, ale když se nyní chystáme vydat předpis týkající se potravin, nechtějí už do toho být zahrnováni. To je ostudné. Mnoho spotřebitelů neví, že alkohol má vysoký objem kalorií a že například sklenice bílého vína obsahuje dvakrát tolik kalorií jako podobné množství nealkoholického nápoje.

Pokud jde o nutriční profily, mám zcela jiný názor než paní Sommerová. Nutriční profily omezují možnost, aby výrobci označovali produkty jako zdraví prospěšné, jestliže takové nejsou. Tento systém stanoví hranice a omezuje možnost klamavého marketingu. V této věci naprosto souhlasím s Komisí.

Nakonec bych chtěl zmínit několik drobností. Hned v úvodním stádiu jsme řekli „ne“ trombinu. Na trhu jsou další podobné produkty a paní Sommerová i já jsme předložili pozměňovací návrhy, jejichž cílem je řádný popis těchto produktů. Doufám, že se jim dostane podpory. V současné době jsou na trhu uzeniny, které obsahují velké množství pojivových tkání a tuku, ale jsou přesto klasifikovány jako maso. Nyní máme příležitost to napravit. Pokud jde o produkty z vajec a další živočišné produkty, mohli bychom je označovat systémem, který se již používá pro vejce, tedy systémem, který označuje podmínky, v nichž jsou zvířata chována. To by byl krok správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Struan Stevenson, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, jednou z nejproblematičtějších věcí v této rozpravě je označování země původu. Jsem pevně přesvědčen, že spotřebitelé mají právo znát původ potravin, které kupují, a zejména v případě masa mají právo vědět, zda bylo vyprodukováno v souladu s nejvyššími standardy dobrých životních podmínek zvířat a zvířata nebyla před porážkou převážena na velké vzdálenosti. Avšak původ surovin ve zpracovaných potravinách je neodvratně spletitý, neboť jednotlivé složky se vybírají na základě ceny, kvality a dostupnosti a země původu surovin v jediném masokombinátu se může měnit ze dne na den, nebo dokonce z hodiny na hodinu.

Neustálé změny označení by přinášely vysoké náklady a nevyhnutelně by vedly k většímu objemu odpadu z obalů. Dodatečné náklady by se přenášely na spotřebitele. Proto si myslím, že proveditelnost pravidel o povinném označování se musí stát nejdříve předmětem posouzení dopadu, a jsem rád, že komisař Dalli uvedl, že tuto myšlenku podporuje.

Tato rozprava se však soustředí na suroviny nebo přísady v potravinách, ale netýká se původu konečného produktu. To je mimořádně důležité u typických produktů, jako je například whisky. Stále je možné, aby nekvalitní whisky ze zemí, jako je Indie, Čína a Japonsko, byla vydávána za pravé zboží tak, že má na etiketách obrázky, vyobrazení nebo názvy, které připomínají tradiční země EU, v nichž se whisky vyrábí, s cílem zvýšit jejich konkurenční výhodu a zmást spotřebitele. Tomu musíme bránit, a já vás proto žádám, abyste podpořili pozměňovací návrh č. 254.

 
  
MPphoto
 

  Kartika Tamara Liotard , jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) To, oč se tu jedná, je opět otázka, zda si Evropa zvolí potravinářský průmysl, nebo spotřebitele. Zítra přiznáte barvu: podpoříte jasný systém barevných kódů pro označování potravin, nebo budete důvěřovat potravinářskému průmyslu? Pokud jde o mne, politická volba je jednoduchá. Chcete-li ochránit komerční zájmy, podpoříte myšlenky potravinářského průmyslu. Chcete-li označení, které vám pomůže označit vysoký, střední nebo nízký obsah cukru, soli nebo tuku, budete hlasovat pro systém barevných kódů.

60 % vašich voličů má nadváhu, stejně jako 25 % vašich dětí. 25 % lidí má problém se čtením. Proč každý považuje barevné kódy za normální na energetických štítcích například u domů, automobilů nebo elektroniky, ale za nevhodné na potravinách? Odborníci na výživu a spotřebitelské organizace doporučují jednoduchý systém barevných kódů, aby bylo označení potravin srozumitelné a aby usnadnilo lidem vlastní volbu. Já to také podporuji.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Giancarlo Scottà, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, žádá se po nás, abychom hlasovali o návrhu zprávy o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, ale zeptali jsme se skutečně sami sebe, co spotřebitelé chtějí? Shodli jsme se na těchto úvahách za zavřenými dveřmi Parlamentu, nebo odrážejí zájem spotřebitelů?

Nejnovější průzkum, o kterém informovala Komise, možná není reprezentativní, pokud jde o větší zájem, který spotřebitelé v posledních letech projevují o informace, podle nichž se rozhodují o tom, jaké potraviny si koupí. Nejde jen o původ, ale i o jednotlivé složky a jiné vlastnosti, které se stávají základní součástí procesu rozhodování. Jsme si vědomi, že rozhodnutí, která činíme dnes, ovlivní zítřejší nákupy? Neměli by být tím, kdo určuje podobu trhu, spotřebitelé? Neměli bychom se prostřednictvím nového průzkumu nebo prostřednictvím stálého a přímého dialogu se spotřebiteli pokusit pochopit, co skutečně chtějí?

Musíme zastupovat spotřebitele tak, jak nejlépe umíme. Proto jsme tady, a na setkáních, která jsem absolvoval, jsem pochopil, že spotřebitelé se chtějí více zapojit. Neočekávají, že nakupování se zkomplikuje zavedením zbytečných informací na štítcích, ale neočekávají ani příliš zjednodušený a zavádějící způsob vybírání, jako je systém výstražných světel, u něhož je riziko, že bude poskytovat nepodstatné informace, které nejsou nezbytné pro informovanou volbu a neuspokojují jejich potřeby. Náš přístup nesmí být paternalistický, ale musí být otevřený a hotový k dialogu.

 
  
MPphoto
 

  Csanád Szegedi (NI). (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, strana Jobbik je přesvědčena, že poskytování náležitých informací spotřebitelům je mimořádně důležité. Podporujeme povinné uvádění místa původu a jsme rovněž přesvědčeni, že by v případě nedodržení předpisů mělo být možné volat k odpovědnosti nejen výrobce, ale i distributora. Kromě číselných údajů, které je často obtížné interpretovat, je podle našeho názoru potřeba zavést jednotné barevné kódy, které by rozlišovaly zdravé a nezdravé potraviny. To však nestačí k tomu, aby se zdravé potraviny dostaly na přední místo. Je třeba říci, že nadnárodní společnosti jsou odpovědné za šíření těchto nekvalitních produktů, kterým říkají potraviny, po celé Evropě.

Je třeba říci, že firmy jako Cora, Tesco, Auchan, Metro a podobně jsou odpovědné za to, že maďarský trh je zaplaven odpadem, kterému říkají potraviny. Proč proboha máme mít na maďarském trhu čínský česnek, čínské broskve, brazilská mražená kuřata a karcinogenní slovenskou dětskou výživu? Strana Jobbik je pevně přesvědčena, že by měli být podporováni malorolníci a ekofarmy, nikoli nadnárodní společnosti. To by bylo řešení, jak dostat na trh zdravé potraviny.

 
  
MPphoto
 

  Pilar Ayuso (PPE)(ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, toto nařízení je mimořádně významné pro spotřebitele a pro zemědělsko-potravinářský průmysl, protože není v žádném případě snadné dosáhnout vyváženého označování, které by obsahovalo veškeré základní informace, ale ne tolik informací, aby to komplikovalo situaci.

Tato zpráva je vynikající a zpravodajce je třeba poblahopřát. Souhlasím s ní v hlavních bodech týkajících se nutričních informací a v kontroverzní záležitosti nutričních profilů, zejména vezmeme-li v úvahu, že Komise nesplnila svůj závazek zavést tyto profily a podmínky pro jejich používání do 19. ledna, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1924/2006.

Problém, který se mne týká, je možnost souběžné existence vnitrostátních norem pro označování: to je v rozporu s cílem tohoto právního předpisu, jímž je harmonizace a odstranění co možno nejvíce překážek, které brání fungování skutečného jednotného trhu.

Pokud jde o označení země původu, podle nynějších právních předpisů musí být tato informace uvedena v případě, že by její neuvedení mohlo spotřebitele uvést v omyl. Kromě toho je stanoveno, že bude vždy uvedeno i dobrovolné označení. Mělo-li by to zacházet dále, znamenalo by to pro společnosti finanční a administrativní náklady, aniž by to přineslo spotřebitelům nějaký výrazný a zřejmý prospěch.

Pokud jde o používání různých jazyků, musím říci, že návrh Komise je v souladu se stávající směrnicí, která se osvědčila a nezpůsobuje žádné problémy. Opětovné otevření této diskuse by mohlo být nebezpečné a zbytečné a mohlo by způsobit problém s pohybem zboží.

 
  
MPphoto
 

  Nessa Childers (S&D). – Pane předsedající, více než 60 % dospělých Irů má nadváhu nebo je obézních a podobná čísla lze vidět po celé Evropě. Toto nařízení nám pomůže řešit nejen tuto krizovou situaci s obezitou, ale i jiné zdravotní problémy, jako je cukrovka, mrtvice a srdeční choroby. Systém značení doporučené denní dávky, který vypracoval potravinářský průmysl, je bohužel složitý, prokazatelně zavádějící a obecně nesrozumitelný.

Označování potravin pomocí výstražných světel je jednoduchý, všeobecně srozumitelný a transparentní způsob, který podporuje zdravotnictví i celé skupiny spotřebitelů, a mnoho výrobců potravin, kteří dbají na zdravotní stránku věci, jej již dobrovolně a úspěšně převzalo. Myslím si také, že výrobci alkoholických nápojů by měli své výrobky označovat podobným způsobem, pokud jde o kalorickou hodnotu a o cukr. Nikdo mi dosud nepředložil pádný důvod, proč by z toho měl být alkohol vyloučen.

Všichni víme, že potravinářský průmysl vyvíjí na tento právní předpis velký tlak. Naléhavě proto žádám své kolegy poslance, aby tomuto tlaku odolali a zaujali stanovisko ve prospěch zdraví tak, že při zítřejším hlasování podpoří označování systémem výstražných světel a označování alkoholických nápojů.

 
  
MPphoto
 

  Corinne Lepage (ALDE).(FR) Pane předsedající, můj příspěvek se zaměří na problematiku barevných kódů. Dozvídáme se, že „je to složité“. To není pravda, naopak to věci zjednodušuje. Dozvídáme se, že „to znamená zákaz“. To neznamená zákaz, je to vlastně určitý typ informace. Dozvídáme se, že „tak jednáme se spotřebiteli jako s dětmi“, ale v tomto případě bychom se měli, pane předsedající, také dozvědět, proč sdružení spotřebitelů požadují právě toto označování barevnými kódy.

Musíme se vyjadřovat jasně a skoncovat s tímto pokrytectvím a přetvářkou. Musíme si totiž vybrat mezi tím, zda budeme ochraňovat veřejné zdraví a spotřebitele, nebo zda se skloníme před požadavky lobby, což jsou navíc velmi krátkodobé požadavky, neboť bez tohoto označování jsou platné jen krátkodobě.

Pokud jde o mne a pokud jde o nás, volba by měla být jasná. Je naprosto zřejmé, že my podporujeme tyto informace pro spotřebitele, informace, po nichž volají i orgány sociálního zabezpečení a zdravotnické orgány v Evropě, a to právě proto, že jde o prostředky na boj s obezitou a s řadou nemocí.

Takže se nevzdávejme! Uvědomme si, proč jsme zde, proč jsme byli zvoleni. Jsme zde, abychom hájili své spoluobčany.

 
  
MPphoto
 

  Satu Hassi (Verts/ALE).(FI) Pane předsedající, dámy a pánové, jsme-li to, co jíme, stáváme se průmyslovými produkty. Souvisí to s tím, že je stále obvyklejší, že lidé mají nadváhu, a stále běžnější jsou také průvodní jevy, jako je cukrovka druhého typu a kardiovaskulární choroby.

Obal potraviny musí poskytovat jasné a pravdivé informace o svém obsahu. Nejjasnějším označením vlastností obecně podporujících zdraví by byl systém výstražných světel, kterému i dítě rozumí na první pohled. Nedosáhneme-li toho na úrovni EU, mělo by to být povoleno alespoň na vnitrostátní úrovni.

Chtěla bych ještě upozornit na problematiku transmastných kyselin. Výbor podpořil povinné označování průmyslově vyrobených transmastných kyselin a já doufám, že Parlamen jako celek jej bude následovat. Výbor zadal, aby bylo vypracováno shrnutí studií o účincích transmastných kyselin na zdraví. Podle tohoto shrnutí existuje tolik důkazů o jejich škodlivém vlivu, že nejpřirozenější možností by bylo zakázat transmastné kyseliny, jako je tomu v Dánsku. Měly by být přinejmenším uvedeny na obalu, abychom věděli, co kupujeme, když kupujeme například sušenky, čokoládu, bramborové lupínky nebo zmrzlinu.

 
  
MPphoto
 

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, v první řadě vítám zprávu a chtěl bych poblahopřát zpravodajce. Pracovala na ní po značně dlouhou dobu a ukázalo se, že je to velmi schopná zpravodajka.

Chtěl bych zcela jasně říci jednu věc. Naprosto podporuji označování původu, ale myslím si, že musíme jasně říci, co označováním původu myslíme. Především musíme zajistit, aby lidé – spotřebitelé věděli, odkud produkt pochází. Spotřebitel pak musí také naprosto jasně vědět, jak byla potravina připravena nebo jak se dostala tam, kde je. V tom se zpravodajkou souhlasím a myslím si, že je zde riziko, že velmi brzy zajdeme příliš daleko.

Toto je proces, první čtení. Snažme se k tomu přistupovat poctivě, protože je to věc, ke kterému se budeme znovu a znovu vracet. Chci, abychom postupovali opatrně, ale abychom se toho zhostili správně. Nechci, abychom Evropu svázali přílišným množstvím předpisů, takže bychom ani my v Evropě nevěděli, odkud vlastně jsme. Je tu velké nebezpečí, že se v důsledku nadbytečného množství předpisů sami vyřadíme z trhu. Musíme to hlídat a zhostit se toho správně, a to naprosto podporuji. Myslím si, že bychom měli využít čas mezi prvním a dalším čtením a vypracovat posouzení dopadu, abychom zjistili, jaké budou náklady a jaký bude účinek, protože to je to, co v dlouhodobém výhledu požadujeme.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, myslím si, že nikdo v této sněmovně nebude polemizovat s faktem, že spotřebitelé chtějí a potřebují bezpečné, vysledovatelné a zdravé potraviny, a nikdo nemůže namítat, že není potřeba, aby potraviny byly označovány přesně a řádně. Musíme však být opatrní, abychom systém označování nepřetížili informacemi. Nadměrné množství nesrozumitelných informací povede k tomu, že spotřebitelé budou základní informace přehlížet a pozornost budou věnovat informacím, které nemají žádnou skutečnou hodnotu. Klíčovými kritérii systému označování musí být proto jednoduchost a hodnotné informace.

Já, stejně jako moji kolegové, podporuji označování země původu. Jsem přesvědčena, že je důležité, abychom věděli, odkud naše potraviny pocházejí. Zemědělství, rybolov a společenství, která jsou zastoupena v této sněmovně, produkují potraviny podle velmi přísných předpisů, nicméně například 60 % ryb, které jíme, je do EU dováženo a ve většině případů tyto ryby nejsou produkovány podle stejně přísných environmentálních podmínek a předpisů. Musíme zajistit, aby naše systémy vytvořily stejné podmínky pro naše společenství a pro náš průmysl.

V Severním Irsku je zemědělsko-potravinářský průmysl velmi důležitý a já bych znovu chtěla vyzvat, abychom netrestali tento průmysl zbytečnou byrokracií a papírováním.

 
  
MPphoto
 

  Françoise Grossetête (PPE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych zdůraznit dvě konkrétní věci. První se týká nutričních profilů. Jsem proti jejich zrušení a chtěla bych vám připomenout, že byly vytvořeny s jediným cílem, jímž je stanovit, zda potravina může být opatřena zdravotním tvrzením. Cílem je vlastně zabránit tomu, aby byli spotřebitelé uvedeni v omyl zdravotními tvrzeními, která se někdy objevují na potravinách, které mají často velmi vysoký obsah tuku, soli a cukru. Předkládám tedy k úvaze, že bychom měli odmítnout pozměňovací návrh na zrušení profilů, které jsme – mimochodem – schválili v roce 2006.

Chtěla bych vás také upozornit na riziko obsažené v pozměňovacím návrhu č. 205, který předpokládá označování masa pocházejícího ze zvířat, jež byla rituálně poražena. Existuje nebezpečí, že by to stigmatizovalo některé náboženské skupiny, neboť takové označování by u některých spotřebiletů způsobilo nezdravou nedůvěru. Možná bych vám mohla připomenout, že některé maso, které je naprosto vhodné ke spotřebě, se prodává na běžném trhu, neboť věřící jej z náboženských důvodů nemohou konzumovat. Toto maso navíc pochází z certifikovaných jatek, které naprosto splňují zdravotní požadavky.

Ekonomické důsledky by tedy byly poměrně značné, přežití mnoha rituálních jatek by bylo ohroženo a to by ohrozilo existence malých místních zemědělců. Myslím si, že v otázce označování potravin potřebujeme velkou dávku zdravého rozumu, aby spotřebitelé dostali správné informace, ale hlavně pokud jde o systém barevných kódů, domnívám se, že bude mít rovněž stigmatizující účinek na některé výrobky. Nemyslím si, že je to správné řešení.

 
  
MPphoto
 

  Andres Perello Rodriguez (S&D). (ES) Pane předsedající, těch tisíc pozměňovacích návrhů tohoto výboru, jimiž se v Parlamentu zabýváme, je nejlepší ukázkou naší ochoty. Myslím si však, že kromě ochoty musíme být při označování potravin praktičtí, nechceme-li dosáhnout opačného účinku než toho, o jaký se snažíme: jinými slovy, nechceme-li spotřebitele spíše mást než je informovat.

Spíše než o upozorňování jde o vysvětlování. Jde o to, aby spotřebitelé byli informováni, co mohou jíst a v jakém množství to mohou jíst. Je nutné označovat tuk, cukr a transmastné kyseliny? Rozhodně je. Je nutné označovat složky, které mezi všemi těmi uvedenými ovlivňují cholesterol, tedy obezitu a lidské zdraví? Je to nutné. Ovšem začlenění dalších druhů informací, přestože jsou pravděpodobně velmi poučné, by mohlo vést u některých potravin k matoucím výsledkům: například místo původu nebo v případě masa místo narození zvířete, míst, kudy prošlo, kde vyrostlo a kde bylo poraženo.

Musíme být praktičtí a zajistit, aby se tento předpis stal harmonizačním předpisem, který bude informovat spotřebitele. Pokud ne, způsobí větší zmatek a nařídí opatření, jejichž výsledkem nebude vyšší úroveň zdraví, nýbrž větší stupeň zmatení.

Proto navrhuji, abychom u některých potravin zvolili jako vodítko místo systému výstražných světel denní doporučované množství, protože tak bude naprosto jasné, že sníte-li určité množství nebo dvojnásobné množství daného produktu, ztloustnete, takže byste měli sníst jen základní množství. Někteří z nás navrhují místo jiných druhů kódů maximální denní dávky, aby se spotřebitelé neuváděli dále v omyl.

 
  
MPphoto
 

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedající, co může být jednoduššího než stanovit pravidla pro podávání informací spotřebitelům? Ale různé výklady a různá praxe v různých zemích a soupeření s obchodními zájmy vedou k velkým složitostem.

Já osobně budu hlasovat pro systém výstražných světel, pro označování země původu a pro více informací o alkoholických nápojích, ale minulé zkušenosti napovídají, že stále ještě zůstává mnoho nejasností. Ve svých úvodních poznámkách se pan komisař zmínil o právních předpisech o zdravotních tvrzeních na potravinách. Když odpovídal na otázky poslanců, tak v odpovědi na mou otázku uvedl, že různé společnosti podaly 44 000 žádostí o zdravotní tvrzení. Evropský úřad pro bezpečnost potravin je úplně zavalen a Komise dosud na tyto žádosti nezareagovala vydáním ani jediného stanoviska.

Komise sama tak nyní porušuje evropské právní předpisy, takže panuje naprostý zmatek. Pan komisař snad využije své závěrečné poznámky a řekne nám, jak se z té situace dostaneme.

 
  
MPphoto
 

  Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, zásada poskytování většího množství lepších nutričních informací spotřebitelům stojí v této zprávě na prvním místě a je to chvályhodný cíl. Ovšem s tím, jak tato zpráva postupovala tímto parlamentem, měla jsem několik poučných diskusí o velikosti písma na balíčku žvýkaček, o tom, zda kuře je skutečně maso, nebo zda je tyčinka Twix klasifikována jako jedna porce nebo jako dvě porce. Zapomněli jsme, co je pro spotřebitele podstatné a důležité.

Systém označování pomocí výstražných světel příliš zjednodušuje nutriční profily, neboť podle něj jsou i nejzákladnější informace vágní a abstraktní. To přímo ovlivňuje, jakou mají spotřebitelé možnost volby, a má to krajně negativní dopad na základní potraviny. Stejně jako někteří poslanci dělají unáhlené soudy, přináší systém výstražných světel unáhlené hodnocení potravin a celkového obsahu nutričních složek potravin. Jejich místo ve výživě se nemůže omezovat na pouhou barvu.

Spotřebitelé chtějí vědět, odkud jejich potraviny pochází, a chtějí mít základní informace o tom, co v nich je – chtějí zejména informace o alergenech, aby se mohli co nejlépe rozhodnout pro určitý potravinářský produkt. Věřím, že jsou na to dostatečně inteligentní. Nechtějí, aby se jim diktovalo, které potraviny mohou a nemohou jíst.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE).(PL) Pokud jde o společný vnitřní trh, je velmi důležitá otázka harmonizace zásad označování a vzájemného uznávání potravinářských produktů. Doplňující vnitrostátní právní předpisy a stávající předpisy EU o potravinách, které jsou v jednotlivých členských státech různě vykládány, jsou v současné době příčinou obtíží v obchodování a v plynulém toku zboží a zdrojem problémů v oblasti hospodářské soutěže.

Znepokojují mne ustanovení o povinnosti poskytovat informace o zemi původu u některých kategorií produktů. Podle mého názoru je to výraz protekcionistického přístupu členských států a je to v rozporu s myšlenskou společného trhu, na němž jsou odstraněny překážky a potíže s volným pohybem zboží. S ohledem na spotřebitele si proto myslím, že informace o zemi původu produktů by měla být uváděna dobrovolně a v případech, kdy by neuvedení této informace mohlo uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. Takový přístup považuji za vyvážený jak z hlediska ochrany spotřebitelů, tak z hlediska zájmu výrobců potravin.

Během této rozpravy o nařízení Komise a o zprávě paní Sommerové byla mnohokrát zmíněna otázka vyváženého stravování a stravovacích zvyklostí obyvatel EU. Podle mého názoru je označování potravin jen jedním z mnoha aspektů informací pro spotřebitele týkajících se zdravého stravování. Může rozšířit informovanost společnosti v oblasti zdravé životosprávy, například prostřednictvím kampaní a výchovných opatření, ale nemůže tyto znalosti nahradit. Jsem proto proti zavedení systémů barevných kódů u potravin, což by mohlo mít trvalé důsledky pro stravovací zvyklosti.

V naší společnosti rozhodně nemůžeme a nesmíme zavádět takové předpisy, podle nichž by občané nezodpovídali za své chování a za svou volbu.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, úlohou politiky a úlohou Parlamentu by mělo být další zvyšování kvality života obyvatel Evropy. K tomu patří zdravé životní prostředí a patří k tomu i zdravé potraviny. Mám-li jíst zdravě, potřebuji jako spotřebitel tyto informace.

Naléhavě potřebujeme proveditelný povinný systém označování země původu, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat, jaké potraviny si koupí a z jaké oblasti. Na druhé straně však nadále potřebujeme i nutriční profily, neboť jen ty mohou zajistit, aby spotřebitelé nebyli klamáni, pokud jde o to, zda jsou potraviny zdravé a zda jednotlivé složky skutečně přispívají ke zdraví a ke zdravé stravě.

Kromě toho ovšem rozhodně potřebujeme vysvětlování a výchovu v oblasti výživy. K tomu patří zdravé potraviny ze zdravého prostředí a nezbytné cvičení.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Pane předsedající, o právních předpisech, které vyvolávají mezi našimi voliči tolik zájmu, nediskutujeme každý den. Je dobře známo, že jasné označení na potravinářském výrobku ovlivňuje rozhodování spotřebitele a navíc podněcuje výrobce, aby propagovali zdravé potraviny.

V průběhu legislativního procesu a naší diskuse se objevila věc, která se týká informací o původu potravin. Označení by mělo uvádět zemi, v níž byly potraviny vyrobeny, a to včetně zpracovaných potravin. V tomto druhém případě to bude jistě obtížnější, ale zdá se mi, že dobrým řešením je poskytování informací o původu surovin ve zpracovaném potravinářském výrobku.

Stejně důležitá je informace o složení alkoholických nápojů. Sdílím názor, že informace o složkách a nutričních hodnotách alkoholických nápojů by měla být na obalu k dispozici. Spotřebitel by měl vědět, zda vodka, kterou kupuje, byla vyrobena z obilovin, z brambor nebo třeba z banánů. Nikdo v této sněmovně nezpochybňuje potřebu změny a zavedení komplexnejších právních předpisů. Doufám, že se všichni také shodneme na tom, že by to měl být vstřícný krok vůči očekávání evropských spotřebitelů, který by měl ovšem rovněž zohledňovat možnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu.

 
  
MPphoto
 

  Paolo Bartolozzi (PPE). (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jak víme, Evropský parlament byl požádán, aby se s konečnou platností vyjádřil k poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Měl bych začít tím, že to byl bezesporu obtížný, dlouhý a kontroverzní legislativní proces, který nebylo možno zkrátit. Cílem je vlastně harmonizovat evropské právní předpisy o potravinách prostřednictvím nařízení, díky nimž budou informace pro spotřebitele transparentní, a předcházet tak situaci, kdy by se spotřebitelé museli rozhodovat na základě matoucích údajů nebo byli dokonce vedeni k volbě, která by byla škodlivá jejich zdraví.

Zpráva paní Sommerové, které je potřeba poděkovat za úsilí, s nímž shromáždila řadu požadavků, má proto posloužit jako řešení sporných bodů a rozdílů mezi platnými systémy spotřebitelských informací v členských státech. Není náhodou, že vnitrostátní předpisy se doposud liší v tom, jak popisovat vlastnosti prodávaných potravin, čímž vzniká systém, který je v každé zemi jiný a který podporuje nekalou hospodářskou soutěž, a to ke škodě potenciálních spotřebitelů. Na základě návrhu Evropské komise probíhá proto pokus o aktualizaci stávajících právních předpisů za účasti potravinářského průmyslu i spotřebitelů. Zpráva zároveň zavazuje evropský potravinářský průmysl, aby vnesl jasno do povinného označování i do označování a uvádění nutričních hodnot potravin.

Evropa se nemůže na globalizovaném trhu vyhnout nutnosti přizpůsobit a reformovat právní předpisy v oblasti potravin, ochránit tak mimo jiné obchod s potravinami a ubránit jej před stále agresivnější a nekontrolovanou mezinárodní konkurencí. Není nic nového na skutečnosti, že stále častěji slýcháme o nebezpečí, jež představují potravinářské produkty, které neoprávněně nesou označení a prohlášení, jež často nesplňují požadavky správné výživy, dostávají se nicméně na trh jako produkty, které jsou prospěšné lidskému zdraví.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Fernandes (PPE).(PT) Pane předsedající, označování potravinářských produktů je velmi důležité, aby byla zachována bezpečnost potravin. Já uvádění jasných informací pro spotřebitele podporuji, zároveň však podporuji snížení byrokracie, zjednodušení předpisů, větší právní jistotu a zvýšenou konkurenceschopnost v potravinářském průmyslu, aniž bychom přitom zapomínali na malé společnosti.

Předmětem tohoto nařízení nemůže být přímý prodej zemědělců ani místní a řemeslné produkty. Takové produkty zajišťují rozmanitost a zachování našich kořenů. Spotřebitelé musí být informováni, aniž by na jejich volbu byl vyvíjen nátlak a aniž by byly stigmatizovány naše regionální produkty.

Návrh Komise je nepřiměřeně paternalistický, neboť se spotřebitele pokouší tlačit určitým směrem, místo aby jim poskytoval informace. Někdo jiný chce rozhodovat o tom, co budeme mít na jídelníčku. Někdo jiný nám chce říkat, která jídla můžeme jíst a která nikoli. Ujišťuji vás, že Portugalci, zejména ti z regionu Minho, nikdy nepřestanou jíst pica no chão nebo arroz de cabidela. Nikdy se nevzdají caldo verde a cozido à portugesa s dobrými místními zákusky a pohárem vinho verde tinto.

Vítám proto pozměňovací návrhy, úpravy a práci, kterou vykonala zpravodajka. Souhlasím s jejím stanoviskem a s její zprávou a zastávám názor, že spotřebitelé by měli být dobře informováni, avšak o tom, co budou jíst, by se měli rozhodovat oni sami.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, hovoříme o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jako poslanci této sněmovny dostáváme informace o mnoha věcech, ale nejde ani tak o informace samé, jako o to, co s nimi uděláme, to je to hlavní.

Chci se zabývat dvěma konkrétními věcmi v této zprávě. Jednou z nich je země původu. Existuje označování země původu u hovězího masa. Unie by to snad ani nechtěla, ale krize nás k tomu přinutila. Zdá se, že to funguje velmi efektivně a velmi dobře. Podporuji myšlenku, že zejména u masných produktů je potřeba informovat spotřebitele o zemi původu, aby věděli, odkud jejich potraviny pocházejí.

Přejdu ke druhé věci, k věci, u které bych rozsvítil oranžové světlo. Díky těm, kdo mě o tom informovali, jsem četl o systému výstražných světel a o doporučených denních dávkách a pokoušel jsem se tyto informace velmi pečlivě analyzovat. Chtěl bych upozornit na několik bodů. Na krabičkách cigaret máme zdravotní varování. Já nekouřím a myslím si, že ta varování jsou skvělá, a nebudu kouřit. Ti, kdo kouří, kouří dál navzdory všem alarmujícím varováním, která jsou uvedena na označení. Chtěl bych zdůraznit, že díky označení nezhubnete. Označení nesníží výskyt obesity. O tomto problému potřebujeme vést mnohem hlubší diskusi. Měli bychom zakázat výtahy a automobily, abychom měli více pohybu, ale tuto cestu si patrně nezvolíme.

Jsem rád, že toto je první čtení. Myslím si, že je to příliš složité, abychom to v této fázi vyřešili. Potřebujeme hlubší debatu a diskusi a musíme přijít s něčím, co je v nejvlastnějším zájmu toho, co vyjadřuje název této zprávy: „Poskytování informací o potravinách spotřebitelům“.

 
  
MPphoto
 

  Herbert Dorfmann (PPE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat zpravodajce. Účinné označování potravin je skutečně velmi důležité. Spotřebitelé musí vědět, co jedí, a musí být tuto informaci schopni najít během krátké doby, kterou mají při nákupu v supermarketu k dispozici. Informace musí být ovšem podány takovým způsobem, aby jim rozuměl i člověk, který nemá odborné vzdělání v potravinářství. Naše cílová skupina, jíž jsou tyto informace určeny, je naprosto odlišná, nejde o osoby, které se i bez těchto informací velmi dobře vyznají v tom, jak jsou jednotlivé potraviny zdravé.

Jednu oblast považuji za zvláště důležitou, a tou je oblast tradičně vyráběných produktů, zejména produktů zpracovávaných a prodávaných přímo zemědělci. Na složení těchto produktů nejsou často normy. Hovořím například o zavařeninách a ovocných šťávách. U nich prostě není možné uvádět informace, jako je přesný obsah cukru nebo přesné kalorické hodnoty.

V posledních letech jsme udělali velký kus práce, abychom zkrátili vzdálenost mezi zemědělci a spotřebiteli, a dnes jsou takové věci, jako život na farmě, farmářské trhy atd., pro image farmářů a zemědělství celkově velmi důležité. Na propagaci takových věcí jsme v rámci našeho programu rozvoje zemědělství utráceli i evropské peníze. Při takovém prodeji navíc často existuje přímý vztah mezi zemědělcem a nakupujícím a ten je často důležitější než informace uvedené na označení. Proto vás naléhavě žádám, dámy a pánové, abyste podpořili ty pozměňovací návrhy, jejichž cílem je nalezení citlivého řešení pro tento způsob prodeje.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber (PPE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, není pochyby o tom, že v Evropské unii se vyskytují zdravotní problémy, a není ani pochyby o tom, že zájmy spotřebitelů musí být na prvním místě a že potraviny nejsou stejné jako jiné komodity, neboť je to něco, co konzumujeme a přijímáme do svého organismu. Je proto naprosto jasné, že musíme být zvláště opatrní, když hovoříme o potravinách a o jejich označování, a že se i v této oblasti musí uplatnit zásada předběžné opatrnosti tak, jak je zakotvena ve Smlouvě.

Je však naivní si myslet, že všechny tyto problémy můžeme vyřešit označováním potravin. Podívejte se na USA: v USA je mnoho lidí s nadváhou, přestože Američané mají nejpřísnější pravidla označování potravin. Proto musíme zvláště dobře uvážit, jak řešit tento problém tady v Evropě.

Zaprvé si proto myslím, že systém výstražných světel tak, jak je navrhován, naše cíle nesplní, neboť zmatek, který způsobí, bude větší, než informace, které poskytne. Zadruhé se ovšem také domnívám, že systém doporučených denních dávek tak, jak je také navrhován, může velmi dobře přinášet informace, které spotřebitel, jenž o tyto informace stojí, může využít k tomu, aby si podle nich správně vybral.

Zatřetí si myslím, že označování země původu je důležité, zejména u potravin. Většina spotřebitelů chce vědět, odkud jejich jídlo pochází a kde bylo zpracováno. Začtvrté si myslím, že mají-li zdravotní informace ovlivňovat rozhodování spotřebitelů, musí mít odborný základ.

Nakonec bych chtěl pana komisaře o něco požádat. Stále čekáme na návrh Komise o financování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. To je jediný orgán, který si za svou činnost nic neúčtuje. Můžete nám říci něco o tom, kdy můžeme návrh očekávat?

 
  
MPphoto
 

  Anja Weisgerber (PPE).(DE) Pane předsedající, dnešní dobrá zpráva je, že s novým právním předpisem bude zavedeno jednotné a povinné označování nutričních hodnot, které se budou udávat pro 100 gramů a které tak budou lépe srovnatelné. Díky údajům o nutriční hodnotě budou spotřebitelé informováni a budou se tak při nákupu moci podle svého přání rozhodnout.

Model, který mám na mysli, je model zodpovědného spotřebitele, který ví, co kupuje. Imitace, které nejsou jasně označeny jako imitace, záměrně spotřebitele matou. Imitace sýra, lisované šunkové produkty, vanilkové jogurty, které neobsahují žádnou vanilku – to je jen několik příkladů. Všechny tyto imitace musí být označeny jako imitace. Jsem ráda, že zítra vyšleme Radě jasný signál a že my všichni tady jsme zajedno, že potřebujeme lepší označování.

Pokud jde o mne, úkolem je poskytovat informace. Měli bychom však nechat spotřebitele, aby si udělali vlastní názor. Proto jsem proti označování pomocí systému výstražných světel. Nejsou žádné nezdravé potraviny, je jen nezdravý, nevyvážený jídelníček. Systém výstražných světel je zavádějící. Jsem pro označování potravin podle modelu doporučovaných denních dávek a jsem ráda, že zítra budeme pravděpodobně hlasovat tak, abychom se mu přiblížili.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Spotřebitelé musí vědět, co jedí. Proto maďarské strany plně podporují kombinovaný hybridní systém označování pomocí barevných kódů. I národní sdružení pro ochranu spotřebitelů v Maďarsku tento systém upřímně podporuje. Kombinovaný systém barevných kódů je vynikající, snadno srozumitelný a jednoznačný. Umožňuje poskytovat spolehlivé informace a pomůže spotřebitelům s výběrem zdravějších potravinářských výrobků. Aby nevznikaly obavy, pokud jde o konzumaci tradičních produktů, doporučujeme používání tohoto systému označování pouze pro některé kategorie produktů. To je naprosto jasné. Podporujeme rovněž co nejobsáhlejší uvádění země původu. Musíme schválit toto nařízení tak, aby vyžadovalo označování původu u jednodruhových produktů, jako je ovoce a zelenina, maso, ryby a jiné potraviny.

 
  
MPphoto
 

  Giovanni La Via (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je-li pro tento Parlament prioritou zajistit, aby spotřebitelé dostávali potraviny, které jsou bezpečné a ze zaručeného a vysledovatelného zdroje, je stejnou prioritou prosazovat snadný přístup k informacím o potravinách prostřednictvím odpovídajících systémů označování. Schválení jasného a srozumitelného označování potravin je správným krokem tímto směrem a může skutečně ovlivnit volbu spotřebitelů tím, že jim dodá odvahu kupovat zdravější produkty ze zaručeného zdroje.

V této souvislosti bych chtěl tuto sněmovnu požádat, aby pečlivě přezkoumala pozměňovací návrh, který byl předložen a podepsán 40 poslanci, tedy pozměňovací návrh č. 351, v němž se požaduje, aby spotřebitelé dostávali informace nejen o původu surovin použitých v některých nezpracovaných zemědělských produktech, které se dostávají na naše stoly, ale i informace o surovinách použitých ve zpracovaných produktech, které obsahují jedinou přísadu, tedy jinak řečeno v těch, které obsahují kromě zemědělského produktu jedinou přísadu.

 
  
MPphoto
 

  Frédérique Ries (ALDE).(FR) Pane předsedající, měla bych k nařízení dvě poznámky. Důležité je, abychom zítra potvrdili svou volbu, pokud jde o povinné označování původu potravin, které již u mnoha produktů platí: nejen u ryb, ovoce a zeleniny, ale i u nezpracovaného hovězího, a tento druh označování se používá od doby, kdy vypukla krize šílených krav.

Musíme rovněž zajistit, aby toto evropské nařízení chránilo investice mnoha malých a středních podniků, které jsou nositeli inovací a vytvářejí pracovní místa. Musíme se tedy zbavit všech opatření, která nejen že nebudou fungovat, jako jsou například nutriční profily uvedené v článku 14, ale u nichž se jasně prokáže, že pro podnikatele představují jen ztrátu času.

Závěrem bych chtěla jen velmi krátce položit otázku panu komisaři Dallimu. Chtěla bych znát stanovisko Komise k pozměňovacímu návrhu č. 205, kterým se obšírně zabývala paní Grossetêteová a který předpokládá, že bude navíc zavedeno označování zvířat, která byla rituálně poražena. Jak již bylo řečeno, bezúčelně by to tyto produkty stigmatizovalo a pro potravinářský průmysl by to bylo velmi kontraproduktivní. Chtěla bych vědět, jaké stanovisko Komise k tomuto důležitému problému zaujímá.

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach (EFD). (DA) Pane předsedající, já jsem evropský spotřebitel a chci vědět, co si vkládám do úst. Ve své zemi si mohu samozřejmě přečíst, odkud pochází salát, maso a sýr, které jím. Jako spotřebitelé máme nárok na jasný přehled o složení potravin, které kupujeme, aniž bychom přitom museli být školení chemici nebo kliničtí dietologové. Vítáme skutečnost, že na přední straně obalů budou muset být uvedeny informace vztahující se na 100 gramů a 100 mililitrů, neboť statistiky ukazují, že právě tyto informace spotřebitelé vyhledávají. Nesmíme mást spotřebitele příliš mnoha systémy označování a nesmíme ani zničit regionální rozmanitost oblastí potravinářské produkce tím, že u nebalených potravin zavedeme podrobný systém označování. Neměli bychom ani klást do cesty překážky mnoha malým a středním podnikům, které dohromady vytvářejí potravinářský průmysl. To by stálo tisíce pracovních míst po celé Evropě a nemůžeme si dovolit, aby se něco takového stalo.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE).(SV) Pane předsedající, moje vize je, že bychom měli posílit pravomoc spotřebitelů tím, že budeme poskytovat jasné, jednoduché a srozumitelné informace o potravinách, aniž bychom zatěžovali drobné výrobce při výrobě další administrativou. Proto jsem proti jakékoli formě zavádějícího označování a falzifikace. Jsem proti systému označování pomocí výstražných světel, protože to lidi děsí a nerespektuje skutečnost, že každý z nás má jiné zdravotní požadavky a jiný životní styl. Ze stejných důvodů jsem proti označování povinné denní dávky.

Jsem pro označování země původu u masa. Komise musí přijít s návrhy na praktická řešení, která je možno vyhodnotit a k nimž poté můžeme zaujmout stanovisko.

Máme dvě protichůdné možnosti: buď politici shora prosadí a stanoví, co bychom měli jíst, nebo budeme mít volnější výběr a právo na více informací. Jsem pro systém označování nutričních profilů, který je pružný a opírá se o výzkum. Potravinářský průmysl musí přijmout zodpovědnost, zamést si před vlastním prahem a vyloučit to, co vede k nekvalitním potravinám. Jídlo je zdravotní záležitost a je důležité si to uvědomit. Musíme spolupracovat na tom, aby potraviny byly lepší.

 
  
MPphoto
 

  Kriton Arsenis (S&D).(EL) Pane předsedající, i já podporuji barevné značení, ale chtěl bych zdůraznit jinou věc. Každou hodinu se tropický prales o rozloze tříset fotbalových hřišť změní na palmovou plantáž. To proto, abychom měli palmový olej, který se používá k výrobě potravin, které máme na regálech. Před našimi spoluobčany jsou však tyto informace zamlčovány.

Vyzývám tuto sněmovnu, aby hlasovala pro pozměňovací návrh č. 263, v němž se uvádí, že palmový olej musí být povinně zařazen na seznam potravin, které naši spoluobčané naleznou na regálech supermarketů, aby naši spoluobčané proti své vůli a aniž by věděli, že tak činí, nefinancovali globální odlesňování, ztrátu biologické rozmanitosti a změnu klimatu.

Až budeme zítra v této sněmovně hlasovat, měli bychom rozhodnout, zda občané mohou přijmout environmentální zodpovědnost za potraviny, které si vyberou, nebo zda budou bez svého vědomí financovat společnosti a budou tak ničit životní prostředí a naši společnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, tři miliony školáků v Evropě má nadváhu a každoročně se toto číslo zvyšuje o dalších 85 000. Nadváha samozřejmě způsobuje řadu chronických onemocnění, a proto je důležité, jak se stravujeme. Jinými slovy, jsme to, co jíme.  Je v zájmu spotřebitelů, aby existoval jasný a srozumitelný systém označování, který se týká některých složek. Proto vítám myšlenku poskytnout všem spotřebitelům rychle dostupné informace o obsahu tuku, cukru a soli v daném produktu. Do tohoto nařízení však nepatří zodpovědnost za původ jednotlivých složek produktu. Proto je důležité, aby někdo přijal zodpovědnost za to, odkud pocházejí jednotlivé složky v hotovém produktu. V této souvislosti je v této velmi citlivé části trhu také velmi důležité, aby existovaly sankce: sankce pro ty, kdo záměrně klamou spotřebitele a uvádějí nepravdivá tvrzení o produktech a o jejich jednotlivých složkách.

 
  
MPphoto
 

  Christa Klaß (PPE).(DE) Pane předsedající, hovoříme dnes o informacích a informace lze šířit po celém světě pouhým stisknutím tlačítka. Neexistuje nedostatek informací, chybí spíše jasné, stručné a odpovídající informace.

Jedna věc je jistá. Označování potravin nemůže sloužit jako příručka pro zdravé stravování. Znalosti o stravě jsou něco, co se musí předávat v rodině, ve školách a ve společenstvích. Má-li být člověk schopen využívat informací uvedených na potravinách a sestavovat si tak svůj vlastní zdravý jídelníček, musí mít některé základní znalosti. Doporučené denní dávky, nutriční profily a zdravotní tvrzení nejsou na označeních nutná. Označení výstražnými světly, která mohou být zároveň zelená i červená, neboť vysoký obsah cukru a nízký obsah tuku se vzájemně nevylučují, spotřebitelům nijak nepomůže.

Označování oblasti původu již není v dnešním světě vyhovující. Náš mlékař v oblasti Eifel bere mléko z Německa, z Belgie a z Lucemburska. Jaká je tedy země původu vyrobeného sýra? Musíme samozřejmě zavést taková opatření, aby spotřebitelé nebyli klamáni. Na označení musí být uvedeno, co je v produktu obsaženo, a to tak, aby nemohlo v žádném případě dojít k nedorozumění. Náhražka sýra musí být jako taková jasně rozpoznatelná a musí být příslušným způsobem označena. Potravinová přísada, kus masa slisovaný dohromady, nesmí být u lahůdkářského pultu prodáván jako šunka. Naléhavě vás žádám, abyste podpořili návrhy zpravodajky.

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela (S&D).(PT) Pane předsedající, správné označování potravinářských produktů je velmi důležité. Informace o místě původu je důležitá stejně jako informace o obsahu tuku, cukru a soli. Má-li tedy tato informace účinek, musí být jasná a dostupná a musí obsahovat jen základní údaje. Neznamená to však, že některé tradiční produkty, které jsou v mnoha případech výrazem kultury konkrétních evropských regionů, nemohou nebo by neměly být z označování vyloučeny.

Pokud jde o víno, myslím si, že by také mělo být vyloučeno ze dvou důvodů. Zaprvé je to zvláštní produkt, na který se již vztahují specifické předpisy. Víno neobsahuje tuk nebo cukr, ale alkohol, který je klasifikován již podle stávajícího označování. Červené víno navíc doporučuje Světová zdravotnická organizace. Zadruhé, nové označování by jen poškozovalo toto hospodářské odvětví, které má již tak značné těžkosti.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi (EFD). (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nemusíme se obávat uvádět místo původu některých produktů, které jíme my, naše rodiny a všichni občané.

Spotřebitelé, kterým musí být zaručena naprosto svobodná volba, mají právo vědět, jaké produkty kupují, co tyto produkty obsahují a odkud pocházejí. To jsou užitečné nástroje, které umožní spotřebitelům rozumně zhodnotit stravovací a spotřebitelská rozhodnutí. V tomto ohledu je informovaný nákup prvním krokem ke zdravému, vyváženému jídelníčku, který lidem pomůže starat se o vlastní zdraví.

Víme, že z ekonomických důvodů nebo z pohodlnosti mnoho podniků raději řadu informací na svých označeních neuvede, ale to nemůže schvalovat zákonodárce, který musí jednat výhradně v zájmu evropských spotřebitelů.

Účinné označování nesmí provádět soudy o tom, které potraviny jsou dobré a které špatné, ale musí spotřebitelům poskytnout nástroje, které jim pomohou rozhodovat se nezávisle a informovaně.

Lega Nord vždycky bojovala za ochranu a zachování kvalitních výrobků, produkovaných pokud možno v dané oblasti, neboť je přesvědčena, že dobrá a zdravá strava je klíčem k lepšímu zdraví a kvalitnějšímu životu.

 
  
MPphoto
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE).(RO) Zdá se, že že nejbouřlivějším bodem dnešní rozpravy je označování pomocí barevných kódů. Myšlenka je to možná přitažlivá, ale systém je to naprosto neúčinný, a dokonce nebezpečný.

Nikoho nenapadne tvrdit, že poskytování řádných informací spotřebitelům a přijímání opatření proti nemocem spojeným se stravováním by nemělo být prioritou. Myslím si však také, že nesmíme démonizovat některé potraviny. Neexistují dobré a špatné potraviny, existuje jen konzumace přílišného množství potravin. Spotřebitelé by se nakonec mohli začít vyhýbat mnoha tradičním evropským produktům a výrobci by je mohli případně upravovat, což by mělo vážné důsledky pro náš potravinářský průmysl.

Rád bych nakonec zdůraznil, že sdílím stanovisko paní Grossetêteové k masu pocházejícímu z rituálních porážek a stanovisko pana Dorfmanna k řemeslně vyráběným potravinám, což je také významná evropská tradice. V neposlední řadě podporuji pozměňovací návrh č. 351, který uvedl pan Giovanni La Via.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Úvodem bych chtěl pochválit práci zpravodajky Renaty Sommerové, která se při přípravě zprávy soustředila na zkvalitnění směrnice navržené Komisí. Jsem pevně přesvědčen, že při označování nutriční hodnoty potravin se musíme zaměřit na to, aby toto označování mělo smysl. Nezbytné údaje musí být uváděny ve srovnatelných hodnotách a nesmí se ztrácet za různými symboly a značkami.

Musíme se zaměřit i na srozumitelnost. Hlavní informace by měla být uvedena na přední straně, aby byla na první pohled zřejmá. Doplňující informace o jednotlivých složkách by stačilo uvést i na zadní straně produktu.

Musíme se zaměřit i na objektivitu. Dodavatelé musí zodpovídat za přesnost informací uváděných na produktech, a to i pod hrozbou sankcí. Další věc, kterou musíme sledovat, je čitelnost informací. Velikost a síla písma, kterou uvádí návrh Komise, je nedostatečná. Informace musí být spotřebiteli jasná na první pohled.

Pokud jde o označování místa původu, vidím zde mnoho nevyřešených problémů. Koncoví výrobci často nakupují na trhu polotovary v závislosti na ceně a střídají různé dodavatele z různých zemí, takže tyto suroviny jsou pak v konečných produktech smíchány dohromady. Hovořím o konkrétních produktech, jako jsou salámy nebo klobásy. V takových případech bude zřejmě obtížné uvádět zemi původu.

 
  
MPphoto
 

  Gilles Pargneaux (S&D).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, jde o velmi významnou záležitost v oblasti ochrany spotřebitelů. Nedávno provedený průzkum veřejného mínění ukazuje, že evropští občané jsou přesvědčeni, že situace v oblasti bezpečnosti potravin se za posledních 10 let zhoršila, a jeden spotřebitel ze tří stále nemá důvěru v kvalitu produktů. Proto je naléhavě nutné aktualizovat, zjednodušit a upřesnit označování potravin v Evropské unii tak, aby byla zajištěna lepší ochrana spotřebitelů.

Dovolte mi uvést dvě věci. Pokud jde o barevné kódy, jsme pro za předpokladu, že budou obsahovat i odkaz na nutriční hodnoty vyjádřené v procentech. Já jsem navíc proti povinnému označování nutričních hodnot u vína a lihovin. Byli bychom rádi, kdyby v příštích třech letech, nikoli pěti, jak navrhla Evropská komise, bylo připraveno nařízení týkající se vína a lihovin. Pane předsedající, na to jsem chtěl pana komisaře upozornit.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Chtěl bych poděkovat své kolegyni Renatě Sommerové za náročnou a důkladnou práci na zprávě k tomuto návrhu nařízení. Jde o velmi důležitou právní normu, zejména z hlediska zdraví obyvatel Evropy, které je naprostou prioritou. Dnes není pochyb o tom, že mnohé choroby a poruchy vyplývající ze životního stylu souvisejí se špatným stravováním, a proto musíme k tomuto problému přistupovat koncepčně.

Chtěl bych zdůraznit, že spotřebitelé musejí dostat jasné a průhledné informace o nutričních hodnotách produktu, ale rozhodnutí pak musí být na nich. Naším cílem je sdělovat spotřebitelům, jak to je, nikoli jak by to mělo být. Proto považuji systém označování pomocí výstražných světel za povrchní a dosti nevhodný. Jelikož 80 % zemědělsko-potravinářských producentů tvoří malé a střední podniky, je rovněž důležité zdůraznit, že přijatá opatření je nesmí příliš zatěžovat.

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych vám poděkovat za tuto živou a zajímavou rozpravu, v níž se objevila přesvědčivá stanoviska k mnoha aspektům návrhu. Tato stanoviska Komise samozřejmě pečlivě posoudí.

Je zde několik věcí, o kterých si myslíme, že jsou pro spotřebitele zásadní – například informace o alergenech uvedené na všech potravinách, označování nutričních hodnot na přední straně obalu a schválení dodatkového označování ze strany členských států, měřitelná kritéria čitelnosti a vyvážené informace týkající se zdraví spotřebitelů. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit svou silnou podporu zásadě nutričních profilů a chtěl bych podtrhnout, že nezastavíme výrobu žádné potraviny a že práce na této problematice bude nadále probíhat objektivně. Komise nemůže akceptovat odstranění tohoto ustanovení z nařízení o zdravotních tvrzeních.

Pokud mohu, rád bych reagoval na některé věci, které zde dnes zazněly. Pokud jde o financování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, mohu říci, že v současné době pracujeme na nelegislativní zprávě, která by měla být hotova koncem léta a v níž bude uvedeno, jakým způsobem budeme dále postupovat.

Pokud jde o inovace, věřím, že naše návrhy nejsou zaměřeny proti inovacím. Jsem pro inovace stejně jako Komise, ale musí to být zodpovědné inovace. Máme zájem o inovace, které fungují ve prospěch spotřebitelů, a o inovace ve prospěch zdraví spotřebitelů.

Pokud jde o uváděná zdravotní tvrzení a schvalování, o němž se zmínil pan Davies, musím říci, že podle článku 13 jsme od členských států dostali 44 000 zdravotních tvrzení. Když jsme požádali členské státy, aby tato zdravotní tvrzení revidovaly, snížily jejich počet na 4 000. Z toho usuzuji, že zdravotní tvrzení se tvoří nedbale a povrchně a že je důležité, abychom kontrolovali tato tvrzení, která, jak jsem uvedl, jsou marketingovými nástroji pro prodej produktů. Tento proces je z důvodu velkých objemů poněkud zpožděn, ale po dávkách je zpracováváme. Evropský úřad pro bezpečnost potravin dokončil první dávku, kterou nyní Komise před zveřejněním reviduje, a Evropský úřad pro bezpečnost potravin již zpracoval velkou část druhé dávky. Tento proces stále probíhá. Na druhou stranu bylo již 50 zdravotních tvrzení posouzeno podle článku 14 a Komise se vyjádřila pro nebo proti. Práce tedy postupuje – vzniklo nám zpoždění, ale práce pokračuje.

Chtěl bych ještě něco poznamenat k posouzení dopadu. Komise tento návrh podpořila tím, že vedla rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami a podnikla terénní posouzení dopadu při zvážení nákladů a přínosů různých možností této politiky. Dopad několika pozměňovacích návrhů na zavedení dalších požadavků na označování, které vážení poslanci předložili dnes i v minulosti, nebyl předmětem žádného posouzení. Domnívám se, že má-li být vytvořen lepší předpis, mělo by posouzení dopadu vždy podpořit proces rozhodování.

Nakonec bych ještě jednou rád poděkoval paní Renatě Sommerové a všem poslancům za jejich příspěvky. Parlament bude mít jako obvykle k dispozici úplný seznam postojů Komise ke každému pozměňovacímu návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat ve středu 16. června 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnešní rozprava je obzvláště významná.

Evropské právní předpisy nabízejí řadu nařízení a směrnic o potravinových složkách a o označování potravin. V současné době však v členských státech neexistuje žádný koordinovaný požadavek na označování. Zdá se být jasné, že v důsledku mnoha obecných evropských pravidel týkajících se informací o potravinách je pro evropské spotřebitele obtížné najít jasné vodítko. Dodatečné předpisy jednotlivých členských států vedly ve snaze překlenout mezery spíše k vytvoření překážek obchodu na vnitřním trhu Evropské unie.

Z těchto důvodů jsem přesvědčen, že tyto problémy může rozumně odstranit pouze jednotný celoevropský systém označování potravin. Povinné označování musí být prezentováno srozumitelnou formou, aby spotřebitelé mohli informovaně nakupovat. Spotřebitelé mají v našem rozhodovacím procesu skutečně zvláštní postavení, pokud jde o ochranu jejich zdraví a kvalitu zboží, které nakupují.

Musím zdůraznit význam ochrany evropských podniků před veškerými formami padělání a nekalé soutěže a souběžné podpory omezování byrokracie. Informací, která je z hlediska podpory konkurenceschopnosti evropského potravinářského průmyslu zásadní, je i jméno výrobce na obalu potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  António Fernando Correia De Campos (S&D), písemně.(PT) Zpráva paní Sommerové je důležitá nejen pro podávání jasných informací spotřebitelům, ale i pro to, abychom se vyhnuli narušování trhu a mohli jednat jako katalyzátor evropského hospodářství pomocí transparentních mechanismů a jednotného uplatňování pravidel v rámci EU. Je proto překvapivé, že se tu v podobě snahy vnášet změny do plenární schůze znovu objevují pokusy, jejichž cílem je zahrnout víno do systému označování, pokud jde o energetické hodnoty a obsah cukru.

Již nyní je povinné, aby na označení vína byla uvedena řada údajů, a přidávání dalších požadavků znamená, že označení budou zahlcena informacemi, obtížně čitelná a budou mít zanedbatelnou praktickou hodnotu. Zvláštní požadavky na označování vína lze vysvětlit historicky skutečností, že jde o produkt, který podléhá řadě předpisů a má určité vlastnosti. Z tohoto důvodu by mělo spadat do navrhované pětileté výjimky, která umožní provedení pečlivé analýzy toho, co by označení měla obsahovat. Finanční krize, která v současné době postihla Evropu, znamená, že je zapotřebí opatrnosti tam, kde je vinařský průmysl tvořen převážně malými a středními podniky. Kromě již tak vysokých nákladů na kvalitní produkci to bude další požadavek s minimálním praktickým využitím. Na základě toho se domnívám, že je nevhodné a chybné, aby víno bylo označováno v souladu s nařízením, o němž nyní uvažujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Zpráva o informacích na potravinách má za cíl sjednotit sedm stávajících směrnic i jedno nařízení a vyjasnit stávající předpisy na evropské i národní úrovni. Stávající nesoulad způsobuje nejistotu a zmatečnost informací o složení a nutričních hodnotách, které jsou na potravinách uvedeny. Vedlejšími efekty těchto změn v jednotném označování potravin v EU je posílení konkurenceschopnosti evropských výrobců i podpora zdravé výživy obyvatelstva. Zásadně nesouhlasím s návrhem Komise, ponechat členským státům rozsáhlé možnosti stanovovat vlastní právní úpravy. To by vedlo k dalšímu tříštění a nejednotě ve vnitřním trhu s potravinami a zcela se míjí s hlavním cílem nařízení, který spočívá v jednotném a srozumitelném označování potravin. Komisí navržené 3mm pro velikost písma jsou v mnoha případech v praxi neproveditelné. Pro dodržení by byla nutná změna velikosti jednotlivých balení, což s sebou zcela logicky nese zvyšování nákladů na výrobu obalů, přepravu takto balených výrobků, velikost skladovacích prostor, cenu potravin i následnou ekologickou likvidaci obalů. Zcela byly ze strany Komise opomenuty malé zemědělské subjekty i přímý prodej nebalených výrobků. Je nepřijatelné, aby nám Komise předkládala podobně nevyvážené a neúplně zpracované návrhy bez zohlednění nejnovějších vědeckých poznatků. V zásadě souhlasím s upravenou verzí zprávy z výboru ENVI, podpořím proto její nové znění svým hlasováním.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Dnes hlasujeme o nařízení, které má ochránit spotřebitele a zaručit jejich právo na informace o potravinách, které jsou jim prodávány, tak aby mohli o nákupu informovaně rozhodovat.

Nejsme zde proto, abychom diktovali, co mají občané Evropy jíst. Nemůžeme proto akceptovat takové přístupy, jako je označování pomocí výstražných světel nebo nutričních profilů, které dávají potravině zelenou nebo červenou na základě tzv. zdravotních zásad, které mimo jiné neberou v potaz gastronomické tradice nebo místní speciality. Přední odborníci na výživu jsou navíc přesvědčeni, že neexistuje něco takového jako dobré potraviny a špatné potraviny, ale jen dobrý jídelníček a špatný jídelníček podle toho, jak jsou jednotlivé potraviny zkombinovány v celkovém jídelníčku toho kterého člověka. Systém výstražných světel i systém nutričních profilů přehlíží skutečnost, že lidské tělo ke svému správnému fungování potřebuje i tyto tak proklínané tuky, cukr a sůl.

Chtěla bych upozornit i na potřebu uvádět původ potravin. Dobře víme, že v některých zemích mohou být používány složky, které jsou zdraví škodlivé, a ve výrobě mohou být tolerovány špatné hygienické normy. Musíme také chránit ty podniky, které se pyšní kvalitou a zdravotní prospěšností svých produktů. Svým hlasem můžeme rozhodnout o značném pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Za kampaň na podporu zdravého jídelníčku evropských školáků jsme utratili přibližně 90 milionů EUR. Cílem je nabídnout dětem ovoce a vést je tak k tomu, aby jedly zdravě. Utrácíme tedy miliony, abychom dětem vtloukli do hlavy, že mají jíst jablka a jiné ovoce. Pak máme v plánu zavést systém označování potravin, v němž by potraviny s nízkým obsahem cukru, tuku a soli měly na označení zelenou a potraviny s vysokým obsahem těchto látek by měly červenou. Náhle by tak ta jablka, která jsme jim dodávali za miliony eur, měla červenou v důsledku obsahu cukru a byla by považována za nezdravá. V takovém případě by se děti nevyjadřovaly o EU asi příliš zdvořile. Dokonce i k těm lidem, kteří nepřemýšlejí o tom, co jedí, se nakonec dostane informace o tom, že konzumace přílišného množství hotových jídel, sušenek, sladkostí a alkoholu je nezdravá. Pro všechny, kdo chtějí při nakupování potravin brát ohled na vlastní zdraví nebo kdo jsou k tomu nuceni nemocí, je mnohem důležitější seznam složek. Tak bude například pro diabetiky snadnější vypočítat množství jednotek chleba, místo aby museli hádat, kolik inzulínu si mají píchnout. Pro přibližně 10 % spotřebitelů, kteří patrně čtou nutriční informace, je ideálním řešením kalorická hodnota a obsah kalorií. Na rozdíl od toho zavádějící systém barevných kódů není ve skutečnosti příliš užitečný.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Mnoho občanů Evropy trpí zdravotními obtížemi souvisejícími se stravováním, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a srdeční choroby. A počet případů těchto onemocnění, jimž lze často předcházet, je na vzestupu. Obrovská závislost na zpracovaných a hotových jídlech v kombinaci s nedostatkem dostupných informací o jejich složení s sebou nese to, že spotřebitelé nevybírají svůj jídelníček vždy zdravě, i kdyby chtěli. Máme právo na jasné a přesné informace o tom, co jíme, a jednotlivé produkty by měly být snadno porovnatelné, zejména pokud jde o jejich obsah tuku, cukru a soli. Normy pro označování, zejména systém barevných kódů, který v zítřejším hlasování podpořím, pomůže se správným výběrem jak těm, kdo mají zvláštní stravovací požadavky, tak těm, kdo obecně dbají na svůj jídelníček. Samotná výchova v oblasti stravování a výživy nestačí, musí být podpořena dostupnými a spolehlivými informacemi, které lze snadno využívat. Je to důležité k tomu, aby bylo možné zajistit, že si lidé svůj jídelníček budou správně vybírat, a je to jeden z nejlepších způsobů, jak můžeme řešit choroby související se stravováním, které jsou v Evropě tak rozšířené.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Zpráva k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o níž se bude dnes hlasovat na plenární schůzi Evropského parlamentu, je dalším krokem k tomu, aby spotřebitelé mohli dostávat potřebné informace o produktu a informovaně se tak mohli rozhodnout, zda si produkt koupí. K silným stránkám tohoto právního předpisu patří, že Unie zavede systém označování potravin, který bude povinný ve všech členských státech. Je to příklad dobrého právního předpisu, který racionalizuje stávající systém sedmi směrnic a jednoho nařízení. Harmonizace právních předpisů na evropské úrovni povede k tomu, že bude zaručeno řádné fungování společného trhu, umožní spotřebitelům informovaný výběr a zároveň zajistí právní ochranu výrobců. Množství různých systémů označování potravin jen způsobuje zbytečné pochyby mezi spotřebiteli při nakupování, jelikož poskytované informace jsou často nečitelné nebo nejsou na obalu dobře znázorněny. To je zvláště důležité s ohledem na epidemii obezity v Evropě. Zpráva paní Sommerová má tuto situaci změnit, a proto budu hlasovat pro její přijetí.

 

6. Kvalita statistických údajů v Unii a větší pravomoci Komise (Eurostat) v oblasti auditu (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem jednání je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi, kterou jménem Hospodářského a měnového výboru položili pan Karas a paní Bowlesová a která se týká kvality statistických údajů v Unii a větších pravomocí Komise (Eurostat) v oblasti auditu (O-0080/2010 – B7-0314/2010).

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas, autor.(DE) Pane předsedající, pane komisaři Rehne, dámy a pánové, dnešní rozprava je důležitým politickým signálem, který chce Evropský parlament v této době vyslat. Tato otázka k ústnímu zodpovězení byla předložena uprostřed procesu transformace Eurostatu a to, že Evropský parlament zformuloval své stanovisko vůči Komisi, je znamením naší odhodlanosti.

Předkládáme-li zvláštní usnesení, prokazujeme tím, že Evropský parlament chce a potřebuje, aby činnost Eurostatu byla nezávislá a komplexní. Jedná se o první přímou reakci legislativy na zkušenosti s Řeckem a získané v Řecku. Zároveň bychom neměli zapomenout ani na to, že v roce 2005 Rada zamítla pětibodový plán komisaře Almunii, čímž zabránila tomu, aby Komise měla k dispozici potřebné nástroje. Doháníme to, co jsme mohli a měli udělat již dávno. Dovolil bych si proto Komisi i Radě připomenout, že je zde politická vůle k vytvoření všech nástrojů, které potřebujeme k tomu, aby euro nestálo pouze na pilíři měnové unie, ale také na pilíři unie hospodářské. Vyzývám Radu k tomu, aby Komisi v této věci neblokovala, aby ji nezdržovala a nebránila jí v tom, nýbrž aby jí k tomu naopak poskytla příležitost.

Chceme také vědět, provádějí-li se nějaká šetření, kdy Eurostat nebo členské státy jednaly nesprávně, protože jedině když budeme mít jasnou analýzu, můžeme také vědět, co je třeba napravit a doplnit.

Co Evropský parlament chce? Chceme nezávislost, chceme srovnatelnost – a tedy minimální normy pro sběr statistických údajů, minimální normy pro institucionální strukturu orgánů a spolupráci s ECB. Chceme, aby veškeré činnosti bylo možno kontrolovat a z tohoto důvodu musí být Eurostat schopen provádět v kteroukoli dobu neohlášené kontroly. Chceme rozšíření jeho pravomocí, protože chceme mít přístup ke všem údajům, a to i z regionální a obecní úrovně, jakož i v případě sociálního zabezpečení. Chceme kvalitní spolupráci, chceme, aby došlo k posílení koordinační funkce, a chceme, aby nám ještě předtím, než svou zprávu dokončíme, Komise sdělila, zda vše, co bylo až dosud dojednáno s Radou, je dostatečné. My si to nemyslíme. Jedná se o minimální prohlášení, jedná se o dohánění toho, co se zameškalo, musíme udělat další krok směrem k větší nezávislosti a rozsáhlejším pravomocem.

 
  
MPphoto
 

  Sharon Bowles, autorka. – Pane předsedající, Hospodářský a měnový výbor zastává konzistentní a jednotný názor, že Eurostat musí být posílen, a my se již dlouhou dobu snažíme o zajištění vyšší kvality statistických údajů.

Historie, jak na to zde již poukázal pan Karas, je nám známa. V roce 2005 Rada svým nechvalným rozhodnutím zasela semeno současných problémů se státním zadlužením, protože oslabila Pakt stability a růstu a Eurostatu současně upřela kontrolní pravomoci. Vzhledem k této historii ještě potrvá, než se podaří obnovit důvěru, a byl to nedostatek důvěry, co přispělo k tomu, proč v souvislosti s nedávnými potížemi musely členské státy vysázet na stůl tolik peněz. Slova a politická předsevzetí Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci nestačila.

Eurostat bude mít brzy kontrolní pravomoci, což je právě nyní o to důležitější, že je to klíčem k tomu, jak zajistit účinnost dalších plánů týkajících se hospodářského dohledu. Nástroj na zachycení výsledků je mnohem lepší než nástroj na zachycení slibů.

Chceme, aby se zlepšila kvalita údajů, aby údaje byly známy včas, chceme, abychom měli možnost zkoumat, jaké prostředky přicházejí z vyšší úrovně do vnitrostátních financí, a ptáme se: je tato nová pravomoc, která byla Eurostatu udělena, dostatečná? Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) přidala dokonce i nyní k této nové kontrolní pravomoci určité podmínky, které sice představují menší omezení, než jakých se mnozí z nás obávali, ale nepodrývá možnost provádění skutečně včasných šetření a zásahů?

Zpráva Evropského parlamentu se přiklání k tomu, aby práva Eurostatu na provádění tzv. metodických inspekcí byla nepodmíněná. Prostředky musí samozřejmě směřovat tam, kde jsou potřeba, ale šetření musí proběhnout ve chvíli, kdy vznikne podezření, nikoli až ve chvíli, kdy už je po všem.

A konečně, kdy budeme vědět, že se srovnává podobné s podobným? Jakého se daří dosahovat pokroku, pokud jde o zavádění norem a transparentnosti v oblasti účetních postupů, aby bylo možné zachytit podrozvahovou činnost a další inovativní postupy?

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi předně poděkovat panu Karasovi, paní Bowlesové a dalším za to, že vznesli tyto velmi důležité otázky týkající se kvality statistických údajů a Eurostatu. Dovolte mi rovněž přivítat, že jste ve svém návrhu stanoviska vyjádřili podporu návrhu Komise na změnu nařízení o Protokolu o postupu při nadměrném schodku (EDP).

Rád bych podotkl, že je to vůbec první zákonodárný návrh druhé Komise pana Barrosa v únoru. Jsem rád, že tento návrh bude v brzké době, jak pevně věřím, přijat a že se stane součástí našeho arzenálu. Jak zde řekla paní Bowlesová, potřebovali jsme ho už dlouhou dobu.

Původní návrh tohoto zaměření byl předložen v roce 2005, členské státy ho však tehdy zamítly. Doba se změnila, takže pro tento návrh máme nyní v Radě širokou podporu.

Pokud jde o tento návrh, obecný přístup, na němž se minulý týden 8. června shodla Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin), potvrzuje význam zajištění vysoké kvality statistických údajů o státních dluzích a schodcích a uznává v této souvislosti úlohu Komise a Eurostatu.

Nařízení, na jehož dokončení se nyní pracuje, zachovává hlavní cíl návrhu, jak jej stanovila Komise, který spočívá v udělení větších kontrolních pravomocí Eurostatu v případě, že bude zjištěno významné riziko či problém týkající kvality údajů. Komise proto může toto kompromisní znění akceptovat.

Komise má v úmyslu podniknout několik dalších kroků s ohledem na posílení kvality evropských statistických údajů pro EDP. Dojde k okamžitému posílení personálních zdrojů, které se budou zabývat touto prací, hlavně prostřednictvím interních přesunů v rámci Eurostatu. Oproti současnosti se budou konat pravidelnější návštěvy členských států v rámci tzv. návštěv zaměřených na dialog v rámci postupu při nadměrném schodku.

Komise zajistí integraci většího množství informací o zdrojových údajích, které budou sloužit k tvorbě statistik v podobě soupisů vznikajících v rámci postupu při nadměrném schodku, s jejichž vytvářením toto nařízení počítá. Pokud by nastal výjimečný případ, kdy by byla jednoznačně zjištěna významná rizika či problémy týkající se kvality údajů, Eurostat uplatní všechny své pravomoci, které mu poskytují nová pravidla a mezi které samozřejmě patří i pravomoci kontrolní.

Ještě než skončím, dovolte mi říci pár slov o aktuálních záležitostech týkajících se Řecka. Rád bych této příležitosti využil, věnujete-li mi ještě trochu svého času. Komise, jak známo, provedla hloubkovou analýzu řeckých statistik za několik let. Změněné nařízení by do budoucna mělo zmírňovat riziko podvodů či manipulace se statistickými údajů a jakýchkoli dalších nesrovnalostí.

Včera došlo v souvislosti s Řeckem k novým událostem. Asi již víte, že agentura Moody’s se včera rozhodla snížit hodnocení řeckých státních dluhopisů. Jednal jsem o tom již také se svým kolegou Michelem Barnierem a s předsedou Komise. Musím říci, že načasování rozhodnutí agentury Moody’s je překvapivé a velmi nešťastné, protože přišlo po uzavření dohody o makroekonomickém ozdravném programu mezi Řeckem, Komisí, ECB a MMF.

Opatření řecké vlády názorně dokazují jejich velkou snahu o provádění strategie, jejímž cílem je reforma statistického systému, stabilizace jejich veřejných financí a obnovení dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu. Zdá se proto, že toto rozhodnutí agentury Moody’s není v souladu s vývojem hodnoty řeckých státních dluhopisů a rozpětí swapů úvěrového selhání, které se po uzavření dohody o programu výrazně zúžilo. Opět je tak nastolena řada otázek týkajících se úlohy ratingových agentur ve finančním systému a obezřetnostní regulace.

Komise vezme tyto a některé další otázky v úvahu, až bude přemýšlet o budoucnosti ratingových agentur. V nadcházejících měsících se Komise zaměří zejména na otázky týkající se úrovně hospodářské soutěže v tomto odvětví – které je v tuto chvíli velmi koncentrované – a současně i na transparentnost v oblasti metodologie a na otázku konfliktu zájmů, protože tento systém je založen na modelu plátce-emitent.

Závěrem bych chtěl říci, že je nesmírně důležité, abychom měli přesné a spolehlivé statistické údaje o vnitrostátním účetnictví. Jak to zde zdůraznil pan Karas, je to jeden z úhelných kamenů řádného a účinného fungování hospodářské a měnové unie. Změna v pravomocích Eurostatu je tudíž součástí posilování hospodářského řízení v Evropě, které je skutečně zcela nezbytným cílem.

 
  
MPphoto
 

  Edward Scicluna, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, jsem rád, že Komise podala zákonodárné návrhy na posílení Eurostatu, které v současnosti zkoumá Hospodářský a měnový výbor.

Kvalita statistického řízení spočívá v základech krize eurozóny. Osobně nemám nejmenší pochybnosti o tom, že Eurostat by měl mít rozsáhlejší pravomoci, zejména aby mohl provádět inspekce přímo na místě v členských státech. Těchto inspekcí by se však neměli účastnit pouze úředníci z ministerstva financí či vnitrostátních statistických orgánů nebo dokonce ze společností ve státním vlastnictví daného členského státu: s ohledem na povahu práce by do nich měli být zahrnuti také ekonomové z akademické sféry, odbory, nevládní organizace atd. Tímto způsobem přece pracují i ratingové agentury, ba dokonce i delegace MMF.

Zadruhé musíme mít společný systém účetnictví, takový, který budou používat všechny členské státy, založený na normalizovaných a mezinárodně přijímaných účetních metodách a přijatý na základě dohody mezi členskými státy, Komisí a Parlamentem. Neměl by se uplatňovat pouze v případě finančních zpráv předkládaných Komisi, ale mělo by se ho používat i ve veřejné sféře členských států.

Během jednoho desetiletí po vzniku eurozóny a zavedení eura jsme odhalili základní trhliny v systému, které způsobují škodu. Tyto trhliny jsme přehlíželi, a to paradoxně právě proto, že v nás úspěšné euro vyvolávalo falešný pocit bezpečí. Musíme se postarat o to, aby trhy v budoucnu mohly důvěřovat vládním hospodářským předpovědím a statistikám. Musíme tyto trhliny zapravit, a to rychle.

Naléhavě proto Komisi žádám, aby i nadále pracovala v těsné součinnosti s Parlamentem a Radou na řešení těchto naléhavých problémů.

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Goulard, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedající, pane komisaři, současnou krizi eurozóny samozřejmě nelze přičítat na vrub nedostatkům společného statistického systému. Tyto nedostatky měly nicméně závažné důsledky. Jedná se jednak o důsledky hospodářské, o tom jsme toho slyšeli už hodně, ale jedná se také o důsledky pro důvěryhodnost Evropské unie. Dotýkáme se tím podle mého názoru jednoho z největších problémů týkajících se způsobu, jakým dnes Evropská unie funguje. Vlády svým občanům dávají nejrůznější sliby, a to je správné; prohlašují, že společné činnosti budou přísně sledovány, že kritéria budou zkoumána až do posledního desetinného místa – v německé originále to zní drei komma null –, ale tytéž vlády přitom každoročně odmítaly poskytnout Eurostatu zdroje, které potřebuje k tomu, aby mohl vykonávat svou práci. To vše v neprospěch nás všech, protože všechno, co oslabuje Komisi, oslabuje i nás všechny.

Proto zcela a rozhodně podporuji toto usnesení, které vyzývá k tomu, aby Komisi, Eurostatu, byly uděleny pravomoci k provádění šetření a aby byly posíleny společné normy. Bez tohoto úsilí o zajištění přísných postupů při používání a zpracovávání údajů nebude možné sliby týkající se této přísnosti dodržet. Evropané budou mít stále silnější pocit nespolehlivosti a Evropská unie ztratí svoji tvář.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, rozprava o posílení pravomocí Eurostatu tento problém neřeší . Již nikdy se nesmíme ocitnout v situaci, kdy členské státy čarují s rozpočtovými údaji a na úkor ostatních si celé roky žijí nad své možnosti; v případě, že bude důvod k pochybám o správnosti údajů, je třeba tyto údaje ověřit. EU však nesmí využít Řecka a současné krize eura jako záminky k tomu, aby členské státy zcela zbavila pravomocí rozpočtové suverenity. Tento problém je spíše třeba od základu vymýtit.

Socioekonomické struktury členských států se od sebe v některých případech velice liší. To si musí uvědomovat i Eurostat, který provádění kouzlení s čísly pro EU. Nezaměstnaný v Londýně je jiný než nezaměstnaný v Paříži, protože se na ně vztahují odlišná kritéria. Ještě výraznější jsou rozdíly socioekonomických poměrů mezi zeměmi s tradiční tvrdou měnou a zeměmi s měkkou měnou.

Eurostat nesmí udržovat tento mýtus o srovnatelnosti za každou cenu; srovnatelnost zemí eurozóny je naopak třeba zcela zásadně přehodnotit.

 
  
MPphoto
 

  Anni Podimata (S&D).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, dovolte mi, abych úvodem vyjádřila své naprosté uspokojení s vaším komentářem, který jste před chvílí učinil v souvislosti se včerejším nenadálým a nepodloženým rozhodnutím ratingové agentury Moody’s snížit hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka, s rozhodnutím, které jste označil za nešťastné a chybné, a potvrdil tak, že naše rozhodnutí přistoupit k radikálnímu přehodnocení operačního rámce těchto firem na evropském území a vážně prozkoumat možnost vytvoření veřejné evropské ratingové agentury, bylo správné.

Co se týče dnešní rozpravy a návrhu na přezkoumání nařízení o kvalitě statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku, všichni víme, že je to důsledek tzv. řecké aféry s falšováním statistických údajů.

Jako řeckou poslankyni Evropského parlamentu mne samozřejmě nijak netěší, že se Řecka v této rozpravě používá jako příkladu, kterého se musíme vyvarovat. Chtěla bych této sněmovně nicméně připomenout – jak jste to učinil i vy, pane komisaři – že Řecko, současná řecká vláda, rozpoznala tento problém jako první a okamžitě přijala radikální rozhodnutí k jeho řešení. V první řadě provedla transformaci Národního statistického úřadu na zcela nezávislý orgán pod dohledem Parlamentu a zadruhé podnikla kroky vedoucí ke zřízení vyšetřovacího výboru, jehož úkolem je vyšetřit a povolat k odpovědnosti jednotlivé viníky, kteří se podíleli na tomto nepřijatelném postupu.

Měli bychom si nicméně uvědomit, že k této rozpravě dochází na evropské úrovni se zpožděním, protože zde bylo dostatečné množství statistických údajů, které nás už v roce 2005 měly vyburcovat k činnosti.

 
  
MPphoto
 

  Dimitar Stoyanov (NI).(BG) Chtěl bych tuto rozpravu obrátit praktičtějším směrem, protože minulý týden pan komisař prohlásil, že se bude konat zvláštní kontrola, kterou budou provádět Eurostat a jejímž předmětem budou statistické údaje, které Komise obdržela z Bulharska.

Z prohlášení pana Rehna nicméně nebylo bohužel jasné, z jakého důvodu bylo nutné k této kontrole přistoupit. Rád bych proto využil této příležitosti a položil mu jednu otázku.

Na základě jakých kritérií byl vybrán nejstabilnější členský stát na Balkáně v situaci, kdy se všechny ostatní členské státy na Balkáně potýkají s velkými těžkostmi? Na základě jakých kritérií bylo rozhodnuto o tom, že kontrolu je třeba provést právě v Bulharsku? Není to také znakem jisté nečinnosti z vaší strany vzhledem k tomu, že se jedná o oblast vaší dřívější odpovědnosti, o oblast rozšiřování?

Právě jste řekl, že snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka ze strany agentury Moody’s je velmi nešťastné. Uvědomujete si přitom, že roztrušování podobných prohlášení na veřejnosti může vést k tomu, že bude sníženo i hodnocení spolehlivosti Bulharska? Nemůžete se pak ale zlobit na Moody’s. V takovém případě se můžete zlobit leda sám na sebe.

 
  
MPphoto
 

  Olle Ludvigsson (S&D).(SV) Pane předsedající, existují jednoduchá opatření, která je třeba přijmout, abychom dosáhli hospodářské stability v EU. Jedním z nejjednodušších, zároveň však důležitých opatření, je zvýšení kvality hospodářských statistik. V této oblasti lze docela dobře dosáhnout poměrně rychle významných zlepšení. Vítám proto pozitivní signály, které vyslala Komise i Rada. Věřím, že se podaří rychle dosáhnout dohody o balíčcích účinných opatření, která zvýší kvalitu statistických údajů.

Domnívám se, že musíme posílit úlohu a pravomoci Eurostatu. Eurostat musí i nadále spolupracovat s vnitrostátními poskytovateli statistik, je však nutno jasněji stanovit hierarchii a úrovně rozhodování. Eurostat musí být oprávněn vyžadovat k nahlédnutí správné vnitrostátní údaje a využívat možnosti sankcí a zvláštní inspekcí v případě, že jejich kvalita nebude dostatečná.

Mají-li se statistické údaje zlepšit, budou potřebné větší prostředky. Je důležité, abychom si uvědomili, že vyšší kvalita vyžaduje větší investice do této oblasti. Musíme pro Eurostat vytvořit plán. Musí se zvýšit jeho kapacity a je třeba, abychom zajistili, že v rozpočtu budou na toto zvýšení kapacit uvolněny prostředky. Obávám se, že v rámci probíhajících diskusí o tvorbě rozhodnutí nebyla statistika až doposud v této oblasti prioritou. Doufám, že se těchto vyšších investicí dočkáme.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, všichni jsme si vědomi toho, že změna nařízení, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku, je s ohledem na současné problémy, které má většina vnitrostátních rozpočtů členských států, opatření velmi důležité a naléhavé. Bez přesných a jasných údajů lze jen obtížně stanovovat další opatření a rozhodovat o nich. Proto je třeba zavést kontrolní mechanismus, který umožní včasné ověřování údajů předkládaných vnitrostátními orgány. Nesmíme se každopádně již nikdy ocitnout v situaci – jak se nám to stalo s Řeckem – ve které se bude teprve zpětně ukazovat, že rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky byla přijímána na základě nesprávných či zfalšovaných údajů. Musíme také zvážit možnost udělování pokut státům, které předávají záměrně nesprávné údaje a statistiky. Posílení Eurostatu a jeho rozšíření do podoby nezávislého orgánu by proto mělo být vzato každopádně v úvahu. Nejedná se vůbec o narušování rozpočtové suverenity členských států, jde spíše o možnost účinného ověřování údajů.

 
  
MPphoto
 

  Liisa Jaakonsaari (S&D).(FI) Pane předsedající, domnívám se, že Komise si zaslouží poděkování za rychlost, s jakou v těchto záležitostech dokázala prorazit. Ještě před několika málo měsíci by například bylo nahlížení do statistických údajů určité země pociťováno jako zasahování do její státní suverenity. Tehdy to bylo chápáno jako něco naprosto nemožného, nyní už máme za sebou, jak vidno, značný kus cesty. Je skvělé, že by pravomoci Eurostatu měly být rozšířeny. Evropa by zabředla do morální krize, kdyby si lidé, takříkajíc byť i jen koutkem oka všimli, že se statistiky falšují.

Souhlasím se svou kolegyní, paní Podimatovou, že lidé by se nyní měli přestat Řecku tímto způsobem vysmívat. Řecko by mělo být respektováno za to, že učinilo několik velmi obtížných rozhodnutí. Oproti minulosti by lidé v této zemi měli také mít lepší přístup ke statistickým údajům a obecným informacím o hospodářství.

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi, abych vám poděkoval za velmi věcnou rozpravu a za vaši podporu ve prospěch návrhu na posílení pravomocí Eurostatu. Musím říci, že souhlasím s paní Jaakonsaariovou, že jsme se v posledních měsících stali svědky obrovské změny – skutečné kulturní změny –, pokud jde o postoje týkající se koordinace hospodářské politiky v Evropě.

Přijetí tohoto návrhu je jedním ze základních kamenů našeho úsilí o posílení hospodářské a měnové unie. Bylo zde upozorněno na několik věcí týkajících se Řecka a Bulharska a rád bych zde podal vysvětlení a odpověděl na některé z otázek, o kterých se tu dnes jednalo. Co se týče Řecka, nebudu zde líčit celou dlouhou historii. Souhlasím s těmi, kdo říkají, že pokračovat s „tepáním Řecka“ není spravedlivé, protože Řecko se již vydalo správnou cestou a jeho program je účinným způsobem realizován. Řecko si zaslouží důvěru a podporu, nikoli „tepání“. Co se týče statistických reforem, pracujeme na tom společně s řeckými orgány. V průběhu letošní zimy a jara jsme uskutečnili řadu návštěv a před nedávnem jsme se také dohodli na určité podobě akčního plánu, jehož cílem je zvýšení kapacity řeckého statistického systému a zlepšení kvality statistických údajů o řeckých veřejných financích.

Co se týče Bulharska, naše obavy se týkají především dvou aspektů rozpočtového výhledu. Věřím, že přinejmenším bulharští poslanci Evropského parlamentu budou poslouchat, co zde chci vyložit ohledně postupu při nadměrném schodku Bulharska a jeho statistických problémů.

Zaprvé, Komise byla Bulharskem se zpožděním informována o rozsáhlých revizích rozpočtového výhledu, což je v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy. Zadruhé, postrádáme informace o tom, proč Bulharsko revidovalo svůj plánovaný rozpočet na rok 2010 z rozpočtu vyrovnaného na rozpočet se schodkem ve výši 3,8 %, a to v průběhu několika týdnů, přestože makroekonomický scénář se nijak nezměnil, ba dokonce zlepšil. Komise proto v současnosti nemůže provádět hodnocení bulharských rozpočtových plánů na letošní rok.

Cílem cesty, kterou má Eurostat naplánovánu do Bulharska ve druhém pololetí tohoto roku, nebudou rozdíly a otázky týkající se výhledu na rok 2010. To není záležitost statistiky. Eurostat se zaměří na potenciální rizika spojená s dřívějšími údaji o postupu při nadměrném schodku za rok 2009, související s dříve neohlášenými smluvními závazky vlády.

Velice si cením této pozornosti věnované těmto důležitým záležitostem, které mohou mít rovněž určité důsledky pro postavení Bulharska na trzích. Podle informací, které poskytly bulharské orgány, budou výsledky vnitřních rozpočtových kontrol hotovy teprve v polovině léta. Výsledky těchto kontrol použije Eurostat v souvislosti s plánovou návštěvou Bulharska v rámci postupu při nadměrném schodku. V závislosti na rychlosti přijetí revidovaného nařízení, které uděluje Eurostatu větší pravomoci, může Eurostat ve své práci těchto pravomocí v případě potřeby využít.

Dámy a pánové, ještě jednou vám děkuji za pozornost a především za širokou a výraznou podporu našeho návrhu, který je vůbec prvním zákonodárným návrhem druhé Barrosovy Komise. Jeho přijetí je skutečně podstatnou podmínkou účinného fungování hospodářské a měnové unie.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji vám, pane komisaři, a děkuji vám také za vaše velkorysé poznámky na naši adresu; nevěnovali jsme jim dostatečnou pozornost. Je myslím politováníhodné, když má někdo v této sněmovně proslov a dochází při tom k takovým projevům, jako jsou vlny potlesku, které nemají nic společného s tématem, a řečnění v průběhu naší rozpravy.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 16. června 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Enikő Győri (PPE), písemně. (HU) Evropský parlament musí zaujmout stanovisko k jedné velmi důležité otázce dnešní rozpravy, a sice k otázce toho, jakým směrem se má statistický informační systém, který v současnosti spadá do působnosti Eurostatu, vyvinout, aby bylo do budoucna možné předejít situacím, jakou představuje řecký skandál. Dovolím si připomenout, že podvod, jehož se dopustily řecké orgány, vyšel najevo již v roce 2004, přibližně v téže době, kdy ležely stíny i na financích maďarské vlády, kterou tehdy vedli socialisté. EU navzdory tomu doposud nepodnikla žádné kroky, které by vedly k reformě statistického informačního systému. Jakkoli se domnívám, že plán Komise, spočívající v tom, že Eurostatu budou udělena kontrolní práva, je krokem správným směrem, jsem přesvědčena, že toho musíme udělat ještě více, protože v sázce je nyní budoucnost naší společné měny. Co bychom podle mého názoru měli dělat dál? Podle mého názoru bychom měli v rámci postupů při nadměrném schodku ukládat sankce nejen členským státům, které opakovaně neplní svou povinnost dodržovat maastrichtské kritérium 3% rozpočtového schodku, ale také těm, které poskytly nepravdivé statistické údaje za uplynulé roky a uvedly tak v omyl investory i EU a ohrozily stabilitu eurozóny. Souhlasím s tím, aby úředníci vnitrostátních statistických úřadů byli osobně odpovědní za kvalitu údajů, které poskytují Eurostatu. Proto také navrhuji, abychom s ohledem na práci, kterou pod vedením Hermana Van Rompuy odvedla pracovní skupina Rady, požádali Komisi o vypracování přísnějšího systému sankcí, který by nahradil stávající systém.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK
předseda

 

7. Hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis.)

 

7.1. Volba místopředsedy Evropského parlamentu (hlasování)
MPphoto
 

  Předsedající. – Přistupujeme nyní k volbě místopředsedy Evropského parlamentu podle článků 13, 15 a 18 našeho jednacího řádu.

Jak víte, jeden z našich kolegů poslanců, který byl 11. místopředsedou, byl zvolen do svého vnitrostátního parlamentu a zastává nyní funkci předsedy tohoto parlamentu. Mám na mysli pana Schmitta. Na jeho místo dnes zvolíme nového místopředsedu. Obdržel jsem následující nominaci: pan László Tőkés. Kandidát mne oficiálně informoval o tom, že s nominací souhlasí. Vzhledem k tomu, že je jediným kandidátem, navrhuji, aby byl zvolen aklamací podle čl. 13 odst. 1 Jednacího řádu.

Rád bych se vás otázal, je-li někdo proti tomu? Musím tak učinit v souladu s tímto řádem.

 
  
MPphoto
 

  Corneliu Vadim Tudor (NI). – Pane předsedající, dnes je to poprvé, kdy se stydím za to, že jsem poslancem Evropského parlamentu. Je to poprvé, kdy člověk, který popírá trianonskou mírovou smlouvu, podepsanou po první světové válce, je jmenován a volen do tak významné evropské funkce. Rumunský lid…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Nesouhlasíte s touto volbou, takže přistoupíme k formálnímu hlasování. Budeme hlasovat prostřednictvím elektronického systému.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda (S&D).(DE) Pane předsedající, bylo nám řečeno, že kandidát by si přál předtím učinit prohlášení. Možná je naše informace mylná, ale pokud si kandidát přeje učinit prohlášení, pak byste mu měl dát slovo.

 
  
MPphoto
 

  László Tőkés (PPE). – Pane předsedající, připravil jsem si na dnešek krátké prohlášení, které bych tu rád přečetl.

Nominace do funkce místopředsedy Evropského parlamentu, kterou podporuje Evropská lidová strana, je pro mne velkou ctí. Podobnou ctí pro mne bylo i udělení nejvyššího rumunského státního vyznamenání, Řádu hvězdy, v prosinci 2009 u příležitosti 20. výročí pádu komunistické diktatury v Rumunsku. Před dvaceti lety v Temešváru povstali proti Ceauşescovu režimu lidé různého etnického původu a odlišného vyznání, které sjednocovala společná myšlenka a odvaha a kteří se společně postavili stejnému nebezpečí. Stejně jako tenkrát pokračuji i dnes ve svém úsilí hájit zájmy své země v duchu boje za lidská, menšinová a náboženská práva a za svobodu a zůstávám při tom zároveň věrný evropským a křesťanským hodnotám.

Mou snahou je další prohlubování evropské integrace bývalých komunistických zemí a národů ve východní a střední Evropě, zejména pak maďarské menšiny v Rumunsku, kterou zde jako poslanec Evropské lidové strany zastupuji. Naplňuje mne radostí, že mohu být poslancem Evropského parlamentu v období, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která znamená nový počátek v dějinách sjednocené Evropy. Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Přistoupíme k elektronickému hlasování. Poté, co prohlásím hlasování za zahájené, objeví se na obrazovce následující informace: předmět hlasování a jméno kandidáta. Chcete-li hlasovat pro dotyčného kandidáta, měli byste stisknout tlačítko „+“. Hlasování se samozřejmě můžete i zdržet – k tomu je tam, jak víte, tlačítko „0“. Všechno je tedy jasné. Podle článku 15 jednacího řádu je zvolen kandidát, který získá absolutní většinu odevzdaných hlasů, což znamená, že v úvahu budou brány pouze hlasy odevzdané v jeho prospěch.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D).(FR) Pane předsedající, odpusťte, jsem možná jediný poslanec v této sněmovně, který tomu nerozumí, ale opravdu nevím, jak máme hlasovat. Máme tady nulu, jedničku a křížek. Zcela upřímně nevím, jak mám hlasovat pro, jak proti nebo jak se zdržet hlasování. Pomohlo by mi, kdyby to bylo možné náležitě vysvětlit.

 
  
MPphoto
 

  Martin Schulz (S&D).(DE) Pane předsedající, rád bych vám ve vší skromnosti položil jednu otázku. Máte tam nahoře velký počet dobře placených kolegů, kteří vám nepochybně budou schopni pomoci s odpovědí na následující otázku. Mám na obrazovce jméno Tőkés.

Můj přístroj má tři tlačítka, která se mají stisknout v případě jmenovitého hlasování. První tlačítko je „Ano“, prostřední tlačítko znamená „Zdržet se hlasování“ a třetí je pro „Ne“. Je to tak správně?

(Hlasitá ujištění.)

Znamená to, že ti, kdo chtějí hlasovat pro pana Tőkése, stisknou tlačítko „Ano“, ti, kdo pro něho nechtějí hlasovat, stisknou tlačítko „Ne“, a ti, kdo si přejí zdržet se hlasování – což je případ mojí skupiny – stisknou tlačítko „Zdržet se hlasování“? Je to tak správně?

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Přesně to jsem před chvílí řekl. Ti, jejichž volba je „ano“, stisknou tlačítko „ano“, ti, jejichž volba je „ne“, stisknou tlačítko „ne“, a ti, kteří se chtějí hlasování zdržet, stisknou „0“.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D).(FR) Pane předsedající, omlouvám se, ale mluvím opět já v návaznosti na otázku, kterou vznesl pan Schulz, a na vaši velmi jasnou odpověď, která je nicméně opakem toho, co mi řekla parlamentní služba.

Parlamentní služba mi před chvílí řekla, že mohu hlasovat ve prospěch kandidáta nebo se zdržet hlasování, ale že nemohu hlasovat proti. Není to tedy vůbec jasné. Omlouvám se, že do toho musím takto vstupovat, ale snad bychom mohli být konzistentní. Byl bych vám, pane předsedající, vděčný, kdybyste mi na to jasně odpověděl.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Jasná odpověď je taková, že v tomto hlasování budeme reagovat pouze na hlasy odevzdané ve prospěch kandidáta. Hlasy poslanců, kteří hlasují proti nebo se hlasování zdrží, budou počítány společně, protože záleží pouze na počtu hlasů pro. Věc je jasná. Ať už stiskneme tlačítko „ne“, nebo tlačítko „zdržet se hlasování“, výsledek bude stejný.

Nyní zodpovím ještě tři další otázky.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL).(EL) Pane předsedající, domnívám se, že jsme hrubě porušili jednací řád Evropského parlamentu. Tento postup je nepřijatelný; je nepřijatelné, aby neexistoval záznam o tom, kdo hlasoval pro, kdo proti a kdo se zdržel hlasování. Z toho, jak tato tlačítka fungují, je jasné, že hlasy proti nebudou zaznamenány. Musíte vydat takové pokyny, aby hlasování bylo jasným způsobem zaznamenáno, aby bylo zaznamenáno, kdo hlasoval pro, kdo proti a kdo se zdržel.

 
  
MPphoto
 

  Robert Atkins (ECR). – Pane předsedající, každý inteligentní člověk jistě pochopí, že chceme hlasovat pro, proti, případně se zdržet hlasování, tak jako obvykle. Nemohl byste to zařídit? Pokud to nemůžete zařídit, tak nemůžeme hlasovat.

 
  
MPphoto
 

  Hans-Peter Martin (NI).(DE) Pane předsedající, měl bych jednu technickou poznámku. Na našich přístrojích musíte nejdřív stisknout „Ano“, a když potom jdete na tlačítko „Ne“, svítí stále modře. Když chcete znázornit „Ne“, nic se neukazuje. Jinak řečeno se k tlačítku „Ne“ nedostanete jinak než přes tlačítko „Ano“, což není příliš dobré technické řešení.

 
  
MPphoto
 

  Dagmar Roth-Behrendt (S&D).(DE) Pane předsedající, podívejme se na celý tento postup s chladnější hlavou. Místopředsedové Parlamentu se obvykle volí najednou na začátku volebního období nebo v průběhu volebního období. Při jejich volbě, kolegové poslanci, zjišťujeme vždy pouze počet hlasů odevzdaných ve prospěch dotyčného kandidáta – což také rozhoduje o pořadí, ve kterém jsou poslanci voleni do předsednictva. Jelikož však jeden poslanec odešel z funkce, volíme dnes dalšího místopředsedu – takže záleží jedině na tom, jestli obdrží počet kladných hlasů, který je potřebný k jeho zvolení. Na ničem dalším už nezáleží. Toto hlasování se tak liší od ostatních.

(Potlesk)

Předseda Parlamentu podal dokonalý popis tajného hlasování a mně to fungovalo krásně, bez toho, abych musela tisknout různá tlačítka. Stiskla jsem tlačítko, které jsem chtěla, a rozsvítilo se modré světélko. Možná bychom to jednoduše mohli všichni zkusit ještě jednou, pane předsedající.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Prohlašuji hlasování za zahájené.

(Parlament zvolil v elektronickém hlasování (hlasovalo 621 poslanců, z toho pro: 334; prázdných hlasů: 287) László Tőkése.)

Náš místopředseda získal kvalifikovanou většinu. Chtěl bych našemu kolegovi poslanci, panu Tőkésovi, poblahopřát k dosažení výsledku, který ho opravňuje k zastávání funkce místopředsedy Parlamentu, a přeji mu ve výkonu jeho povinností úspěch. Pan Tőkés bude tuto funkci zastávat jako jedenáctý místopředseda v pořadí.

 
  
MPphoto
 

  Norica Nicolai (ALDE).(RO) Moje karta nefungovala. Hlasuji proti.

 
  
MPphoto
 

  Stavros Lambrinidis (S&D). – Pane předsedající, je mi velmi protivné, že to musím ještě protahovat. Ve svých pokynech jste řekl, že můžeme hlasovat buď ve prospěch kandidáta, anebo se zdržet hlasování. Konečné výsledky nicméně ukazují počet hlasů „pro“, „zdržel se hlasování“ a „proti“. Pochopil jsem, že je tu možná dost velký počet lidí, kteří by hlasovali jinak, kdyby věděli, že si mohou vybrat ze tří možností. Chtěl bych se zeptat, jestli je to skutečně správný postup, už naposledy.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Dámy a pánové, všechny vaše výhrady k hlasování vyslechnu v rámci zvláštního postupu po skončení hlasování. Nebudeme v této věci rozhodovat teď a tady. Jak vyplývá z výsledku hlasování, ve kterém bylo dosaženo kvalifikované většiny, zvolili jsme pana Tőkése. Všechny vaše výhrady budou vzaty v úvahu. Oznamte mi je prosím ještě během dneška. Zítra se v této věci rozhodneme. Na vaše výhrady dám přímé odpovědi. Velice vám děkuji.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda (S&D).(DE) Pane předsedající, chtěl jsem vám pouze sdělit, že podle předchozího hlasování máme v této sněmovně 789 poslanců. To je trochu příliš. Doufám, že z budoucího hlasování už nevyplyne, že máme 789 poslanců.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Lze-li ještě něco dodat na závěr hlasování, máte možnost.

 
  
MPphoto
 

  Robert Atkins (ECR). – Pane předsedající, poznámka pana Swobody je zcela oprávněná. Můj dobrý přítel, pan Malcolm Harbour, to sečetl, a pokud opravdu hlasovalo víc lidí, než kolik jich je ve skutečnosti přítomno – tedy 785 nebo snad dokonce 789 – pak toto hlasování samozřejmě nemůže platit.

(Potlesk)

Musíme tedy uvážit – a já vás naléhavě žádám, abyste to přednesl předsednictvu hned poté, co vstanete ze svého předsednického křesla –, že se musí zítra konat nové hlasování, pokud možno prostřednictvím hlasovacích lístků nebo alespoň prostřednictvím řádně fungujícího systému.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Jak jsem řekl, pokusím se k tomu vrátit ještě před koncem tohoto hlasovacího období. Skutečně se zdá, že došlo k určité nesrovnalosti. Upozornil na ni pan Swoboda, zaznamenal ji i Sir Robert Atkins. Budeme se snažit, abyste o tom měli co nejdříve informace. Opravdu to již nechci protahovat. Nastal zde určitý problém; musíme se jím zabývat, už nyní se jím zabýváme a já se k tomu vrátím, jakmile to bude možné.

 

7.2. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: ES/Comunidad Valenciana (A7-0180/2010, Barbara Matera) (hlasování)
  

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera, zpravodajka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v kontextu současné hospodářské krize je jedním z největších problémů, s nímž se rozvinuté ekonomiky musejí potýkat, problém nezaměstnanosti, hrozba, která v oblasti eurozóny dosáhla znepokojivé výše 10 %.

Evropské orgány a především Evropská komise ve svém návrhu rozpočtu na rok 2011 zavedly sérii opatření na podporu hospodářské obnovy, včetně posílení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, k němuž jsem zpravodajkou a s nímž jsou spojeny čtyři důležité požadavky týkající se uvolnění prostředků fondu, o kterých máme nyní hlasovat.

Domnívám se tedy, že postupy pro uvolnění prostředků z tohoto fondu by měly být zjednodušeny, aby bylo možné rychle pomoci zaměstnancům, jejichž společnost byla postižena hospodářskou krizí a kterých se dotkly přesuny, k nimž v jejich společnosti došlo. Naléhavě proto žádám své kolegy poslance, aby tento fond v jednotlivých členských státech podporovali.

 

7.3. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Irsko/Waterford Crystal (A7-0181/2010, Barbara Matera) (hlasování)

7.4. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: ES/Castilla – La Mancha (A7-0179/2010, Barbara Matera) (hlasování)

7.5. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: technická podpora z podnětu Komise (A7-0178/2010, Barbara Matera) (hlasování)

7.6. Transparentnost regionální politiky a jejího financování (A7-0139/2010, Michail Tremopoulos) (hlasování)
  

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Michail Tremopoulos , zpravodaj.(EL) Pane předsedající, dámy a pánové, podnětem k této zprávě o transparentnosti regionální politiky a jejího financování se stala skutečnost, že úplné zveřejnění příjemců prostředků z EU umožňuje veřejnou účast na smysluplné debatě o způsobu vynakládání evropských veřejných peněz. Je to nezbytné pro fungování demokracie na evropské úrovni.

Tato zpráva, jejímž vypracování mi byl přiděleno Výborem pro regionální rozvoj, obsahuje doporučení, která by se měla stát součástí budoucích nařízení týkajících se strukturálních fondů, jako je poskytnutí doplňujících informací potřebných v případě uveřejňování seznamů příjemců a dostatečně závazná pravidla partnerství.

Mezi další návrhy, které lze provádět v rámci stávajících programů soudržnosti, patří například:

– stanovení podrobnějšího a popisnějšího formátu, který vytvoří Komise a který bude určovat strukturu, formu a obsah informací, které je třeba poskytnout;

– propojení evropské iniciativy pro transparentnost s novými finančními kontrolami a audity;

– tvrdší postup kontrolních orgánů, pokud jde o požadavky na komunikaci a poskytování informací, včetně jmenovitého pranýřování a využívání finančních postihů v případech prokázaného podvodu;

– těsnější zapojení regionálních a místních orgánů a dalších relevantních partnerů do všech fází vytváření programu soudržnosti a jeho provádění s tím, že jim bude umožněn přístup k veškeré projektové dokumentaci;

– návrh, aby Komise poskytla podrobnější pokyny ke způsobu praktického uplatňování doložky o partnerství v rámci stávajících programů, a na zvýšení transparentnosti financování velkých projektů z prostředků EU.

Rád bych ještě jednou poděkoval stínovým zpravodajům z ostatních politických skupin za toto konečné znění, jehož se nám podařilo dosáhnout.

 

7.7. Finanční příspěvky Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010) (A7-0190/2010, Seán Kelly) (hlasování)
  

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly, zpravodaj. – Pane předsedající, vím, že kolegové nemají rádi, když někdo v tuto dobu hovoří, ale rád bych je poprosil o pár minut strpení.

Zaprvé proto, že se o tom ve sněmovně nejednalo, takže je důležité, aby o tom bylo něco řečeno, a to především s ohledem na význam Mezinárodního fondu Evropské unie pro Irsko. Zadruhé, většina lidí v Irsku – i jinde – si myslí, že tento fond z větší části financují Spojené státy americké. Spojené státy v tom samozřejmě sehrály nesmírně velkou roli – a rád bych jim za to poděkoval – stejně jako Kanada, Austrálie a Nový Zéland, ale je důležité poukázat na to, že v období od roku 2006 financuje 57 % fondu fakticky Evropská unie. Tato skutečnost není všeobecně známa a pokud se zde v Parlamentu o ní nemluví, znamená to, že ji udržujeme v tajnosti. Chtěl bych proto zvýraznit úlohu, kterou má pomoc Evropské unie při vytváření kontaktů, dialogu a smíření v Severním Irsku, které je jako mírový proces sice křehké, ale stále trvá.

Chtěl bych dnes vzdát čest všem lidem, kteří přispěli k míru v Severním Irsku – a je jich veliké množství –, a obzvláště pak myslím lidem z obou protilehlých stran. Strany, jako je strana dr. Iana Paisleyho, který byl řadu let poslancem této sněmovny, a strana Gerryho Adamse, u nichž dvacet let nepřipadalo vůbec v úvahu, aby se spolu sešly k jednání, nyní společně jednají o mírovém procesu a rozdělení moci. Evropská unie za to musí sklidit uznání – přinejmenším takové, které odpovídá jejímu podílu –, a na to chci dnes upozornit. Chtěl bych vzdát čest všem, kdo byli v zájmu míru v Severním Irsku ochotni riskovali, a věřím, že mír potrvá i nadále.

(GA) Věřím, že toto usnesení bude schváleno jednomyslně, a tleskám každému, kdo přispěl k mírovému procesu v mé zemi, za jeho podíl.

 
  
MPphoto
 

  Francesco Enrico Speroni (EFD).(IT) Pane předsedající, všiml jsem si, že mezi volbou místopředsedy a těmito několika posledními hlasováními zmizelo 150 poslanců. Nevím, jestli příčinou jejich odchodu byla žaludeční nevolnost nebo problém s klimatizací. Možná bychom to měli prošetřit.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Ne, nezmizeli. Dáme vám velmi jasné vysvětlení toho, co se stalo během hlasování o pastoru Tőkésovi, ale nešlo o žádný boží zásah.

 

7.8. Evropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (A7-0162/2010, Marian-Jean Marinescu) (hlasování)
  

- Po skončení hlasování:

 
  
MPphoto
 

  Robert Atkins (ECR). – Pane předsedající, nerad přidělávám další potíže, ale jmenovité hlasování o této stránce probíhá ve skutečnosti už počtvrté.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Bylo mi sděleno, že byl vydán nový hlasovací seznam, takže o tom bylo zřejmě rozhodnuto nesprávně. Ukončili jsme tedy hlasování o Marinescově zprávě.

 

7.9. Přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu Lisabonské smlouvě (A7-0043/2009, David Martin) (hlasování)
  

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, vidím, že na rozdíl od pana předsedy Buzka nemáte špatné periferní vidění a že jste si mě všiml.

– Pane předsedající, mám velmi stručnou procesní námitku. Cílem zprávy pana Martina je rozřešit problémy související s přizpůsobením se Lisabonské smlouvě, avšak mezi různými pozměňovacími návrhy, o nichž máme hlasovat, je jeden, který se Lisabonské smlouvy nikterak netýká a který je podle mého názoru v rozporu s obecnými zásadami parlamentního procesu. Jedná se o pozměňovací návrh, který zbavuje nezařazené poslance pravomoci jmenovat své zástupce.

Dámy a pánové, to je bez ohledu na vaše politické názory velmi vážná věc. Přenechat odpovědnost za výběr poslance, který bude zastupovat nezařazené poslance na Konferenci předsedů, na předsedovi Parlamentu místo toho, aby si svého zástupce zvolili nezařazení poslanci sami, přičemž tento výběr bude založen na bůhví jakých kritériích, to je myslím, při vší případné nestrannosti předsedy Parlamentu, opravdu v rozporu s obecnými právními zásadami a v rozporu s judikaturou Evropského soudního dvora.

Z tohoto důvodu se, pane předsedající, domnívám, že by tento pozměňovací návrh měl být ze seznamu pozměňovacích návrhů, o kterých dnes budeme hlasovat, vyřazen.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji vám, pane Gollnischi. Možná si vzpomenete, že i já jsem zde několik měsíců zasedal jako nezařazený poslanec a když dovolíte, mé politické názory jsou od těch vašich natolik odlišné, že to jen dokládá fakt, že sekce nezařazených poslanců netvoří a nikdy ani nemůže tvořit skupinu.

– V závěru hlasování:

 
  
MPphoto
 

  David Martin, zpravodaj. – Pane předsedající, nechci sněmovnu zdržovat, ale předtím, než jednání o tomto bodě uzavřeme, jsou tu dva technické problémy, kterými se musíme zabývat.

Jak víte, tento proces začal loni v listopadu. Musíme doplnit právní východisko, abychom toto hlasování spojili s hlasováním z loňského listopadu, a chtěl bych tuto sněmovnu požádat, zda by souhlasila s doplněním slov „s ohledem na své rozhodnutí ze dne 25. listopadu 2009 o přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu Lisabonské smlouvě“. Je to jen, jak jsem řekl, technický problém.

Druhá poznámka se týká toho, že nyní tvrdíme, že tento řád má vstoupit v platnost 1. prosince 2009. To samozřejmě není možné, a chci proto požádat, abychom použili obvyklý čl. 212 odst. 3, což by znamenalo, že jednací řád vstoupí v platnost prvního dne následujícího dílčího zasedání.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Martine, děkuji vám za všechnu vaši práci v této i v dalších věcech.

 

7.10. Mandát ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011 (A7-0183/2010, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska) (hlasování)

7.11. Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky (A7-0187/2010, Werner Langen) (hlasování)

7.12. Internet věcí (A7-0154/2010, Maria Badia i Cutchet) (hlasování)

7.13. Řízení internetu: další kroky (A7-0185/2010, Francisco Sosa Wagner) (hlasování)

7.14. Inovační politika Společenství v měnícím se světě (A7-0143/2010, Hermann Winkler) (hlasování)

7.15. Pokrok směřující k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konatv září 2010 (A7-0165/2010, Michael Cashman) (hlasování)
  

- Po hlasování o odstavci 25:

 
  
MPphoto
 

  Anja Weisgerber (PPE).(DE) Pane předsedající, chtěla jsem jen říci, že mi přestalo fungovat hlasovací zařízení. Nemohla jsem se zúčastnit posledních tří hlasování. Byla bych vám vděčná, kdybyste mi mohl poslat nějakého technika.

 

7.16. Návrh rozhodnutí o zřízení a početním složení delegace v parlamentním výboru Cariforum-ES (hlasování)
  

***

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Kolegové, informace pro ty z vás, kdo si chtějí poslechnout vysvětlení týkající se hlasování o panu Tőkésovi:

Počet odevzdaných hlasů: 621 – což je počet hlasů pro a počet hlasů těch, kdo se zdrželi hlasování; počet hlasů pro: 334; hlasování se zdrželo: 287, ale tyto hlasy se nepočítají jako odevzdané. Absolutní většina je 168.

Pan Takés získal 334 hlasů, a tedy více než absolutní většinu, která je 168. Elektronického hlasovacího systému se používá jako alternativy k hlasování pomocí hlasovacích lístků. Při volbě pomocí hlasovacích lístků mohou voliči hlasovat pouze ve prospěch určitého kandidáta nebo určitého pevně stanoveného počtu kandidátů. Jak zde vysvětlila paní Roth­Behrendtová, není v tomto případě vůbec možné hlasovat proti. Voliči, kteří si nepřejí hlasovat pro, odevzdají svůj hlasovací lístek prázdný. Vítám tedy pastora Tőkése v předsednictvu.

 
  
MPphoto
 

  Stavros Lambrinidis (S&D). – Pane předsedající, jestli vám správně rozumím, tak nám tu říkáte, že při volbě místopředsedy je vyloučeno, aby nezískal kvalifikovanou většinu, protože je-li možné hlasovat pouze v jeho prospěch nebo jako ten, kdo se zdržel hlasování, a je-li tomu tak, že hlasy těch, kdo se zdrželi hlasování, se do celkového počtu hlasů nepočítají, pak logicky vzato musí vždycky získat kvalifikovanou většinu. Je tohle význam toho, co nám chcete říct?

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Jak si, pane Lambrinidisi, vzpomínáte, tak na začátku v tomto Parlamentu proběhla ve skutečnosti tři tajná hlasování, ve kterých jsme si měli na základě kvalifikované většiny zvolit všechny místopředsedy, takže to byl postup, jímž jsme se tehdy řídili. Nyní tu byl pouze jeden kandidát a jelikož obdržel více než 168 hlasů, získal více než kvalifikovanou většinu, a byl tudíž zvolen na základě jediného hlasování. Tento postup není sice obvyklý, řídili jsme se při tom nicméně pravidel.

 
  
MPphoto
 

  Robert Goebbels (S&D).(FR) Pane předsedající, možná se řídíte pravidly, když ale sečtu 334 hlasů pro, 168 těch, kdo se zdrželi hlasování, a 287 lidí, kteří hlasovali proti, vychází mi 789 poslanců, což je jinak řečeno víc poslanců, než kolik jich je tady ve sněmovně. To znamená, že zde došlo k ucpání volebních uren, tak jako při volbách na Korsice. To je jasný případ zmanipulovaného hlasování, a musí se proto hlasovat znovu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Goebbelsi, odpověď na vaši otázku je taková, že mezi některými poslanci došlo k nedorozumění, protože se jim na obrazovce ukázala absolutní většina, jako kdyby to byl výsledek. Výsledek to však nebyl. Bylo to znázornění počtu hlasů potřebných pro získání absolutní většiny. Nelze ho proto sčítat s celkovým počtem odevzdaných hlasů. Znovu opakuji. Pan Tőkés získal 334 hlasů. To je víc než kvalifikovaná většina. Byl proto zvolen.

Chtěl bych, aby bylo zcela jasné, že číslo 168 neoznačovalo počet 168 hlasů. Bylo to znázornění počtu, minimálního množství hlasů, potřebného pro získání funkce místopředsedy. Omlouvám se za nedorozumění. Měli jsme to asi říci jasněji.

 
  
MPphoto
 

  Adrian Severin (S&D). – Pane předsedající, nechci zabíhat do zbytečných podrobností. Chci vám pouze připomenout, že předsedající zasedání a předseda Parlamentu nás informovali v tom smyslu, že hlasy těch, kdo se zdrží hlasování, a hlasy těch, kdo budou hlasovat proti, se budou počítat stejně. Toto sdělení bylo samozřejmě zavádějící, ale protože zaznělo z úst předsedajícího zasedání, bylo to sdělení platné, a domnívám se proto, že hlasování by se mělo opakovat na základě objasnění, které jste nám právě podal.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Jsem přesvědčen, že kdyby se hlasování konalo znovu, výsledek by byl stejný. Skutečně si myslím, že lidé pochopili, že hlasují jako při běžném elektronickém hlasování – tlačítka měla stejný význam; výsledek byl jasný. Nejasné bylo umístění čísla 168 na obrazovce, které způsobilo určité zmatky. Pokud došlo k nějakému nedorozumění, může vám předseda sám vysvětlit, co vám zde říkal, až před vás opět předstoupí.

 
  
MPphoto
 

  Joanna Senyszyn (S&D).(PL) Jmenuji se Senyszynová.

Vzhledem k tomu, že nám před hlasováním bylo řečeno, že hlasy těch, kdo budou hlasovat proti, a hlasy těch, kdo se zdrží hlasování, se budou počítat dohromady, což je v souladu s požadavkem pro kvalifikovanou většinu, jsou tato vysvětlení naprosto nedostatečná. Co vlastně myslíme „kvalifikovanou většinou“? Znamená to, že pro musí být větší počet hlasů, než je součet hlasů proti a těch, kdo se zdrželi hlasování. V tomto případě není ovšem vůbec jasné, jaký je výsledek hlasování. Pan Buzek řekl, že 334 hlasů bylo odevzdáno pro, 287 hlasů proti a 168 bylo hlasů těch, kdo se zdrželi hlasování. S ohledem na to se skutečně zdá, jako by hlasovalo 789 lidí, a vysvětlení, že některé hlasy se nepočítají, si lze vykládat tak, že se nepočítají i některé hlasy z těch 334, které byly odevzdány pro.

To je v rámci toho, co platí ve většině zemí, naprosto nepřijatelná situace. Myslím, že nejinak by tomu mělo být i v našem parlamentu. „Kvalifikovaná většina“ či „absolutní většina“ znamená, že pro bylo odevzdáno více hlasů, než bylo proti a než bylo těch, kdo se zdrželi hlasování. Tato situace v tomto případě vůbec nenastala, protože byl odevzdán chybný počet hlasů. To znamená, že hlasovací zařízení nefungovala správně a že se hlasování musí každopádně uskutečnit znovu.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, pokud dovolíte, měla bych dvě procesní námitky. První se týká hlasování při volbě místopředsedy. Výsledek tohoto hlasování nelze v žádném případě považovat za spolehlivý. Dostali jsme zavádějící pokyny. My tady v této řadě jsme se snažili hlasovat záporně, ale přístroje nám to nedovolily. Pokusili jsme se vznést procesní námitky, ale v danou chvíli jsme nedostali slovo, takže bych chtěla vyzvat k tomu, aby se toto hlasování uskutečnilo znovu prostřednictvím hlasovacích lístků nebo přímým způsobem, tak že by se hlasovalo pro, zdržel se hlasování nebo proti s jednoznačným znázorněním výsledků. A vzkaz od těch, kdo se k této instituci staví kriticky: opravdu vám velmi děkujeme – nechali jste branku prázdnou a my vás za to budeme kritizovat, velmi vám děkujeme!

Moje druhá kritika se týká toho, že mi nebylo dovoleno, abych vysvětlila své hlasování o Tremopulosově zprávě. Jednalo se o jmenovité hlasování o transparentnosti a já jsem hlasovala proti. Jsem teď v situaci, kdy mi není dovoleno, abych vysvětlila, proč jsem hlasovala proti, mí voliči ovšem uvidí, že jsem hlasovala proti transparentnosti. Chci vysvětlit, proč jsem hlasovala proti této zprávě. Mohla bych tedy prosím vysvětlit, proč jsem o ní tímto způsobem hlasovala?

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Co se týče prvního bodu, byl zde přítomný personál a byl zde i předsedající, který hlasování řídil. Pokud tedy došlo k nějakým technickým problémům, budou se řešit.

Co se týče druhého bodu, tak zjednodušený postup žádné rozpravy ani žádná vysvětlení hlasování, paní Sinclairová, neumožňuje, ale můžete své vysvětlení podat písemně, takže vás prosím, abyste využila této příležitosti.

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, vyslechl, a to velmi pozorně, co jste říkal. Řekl jste, že 168 hlasů je hranice pro získání kvalifikované většiny. To je to, co jsem slyšel, nebo je to každopádně to, co mi bylo přeloženo. Považuji to za naprosto neuvěřitelné, protože je-li to pravda, tak by pro nás měla být hranicí pro zvolení polovina těch, kdo hlasovali pro.

Takže ať už by se stalo cokoli, vždycky by bylo dosaženo kvalifikované většiny. To je zcela zřejmé. To je poprvé, co se dozvídám, že 168 hlasů je v tomto parlamentu kvalifikovaná většina. Možná jsem vaše slova pochopil nesprávně, ale celý tento postup mi připadá naprosto absurdní. Možná by byl vhodný pro volbu, ve které by bylo několik kandidátů, ale zcela určitě se nehodí pro obnovení mandátu místopředsedy.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Číslo 168 spočítal počítač na základě počtu reálně odevzdaných hlasů jako většinu.

Podívejte se, já jsem v životě nedělal zkoušku z matematiky, takže se do toho už dál nebudu pouštět!

 
  
MPphoto
 

  Mário David (PPE). – Pane předsedající, musím v tomto bodě pro jednou souhlasit s panem Gollnischem, i když doufám, že je to poprvé i naposled. Hlasuje-li 621 poslanců, tak potřebná většina je ve skutečnosti alespoň 311. Výsledek hlasování mě těší, protože náš kandidát získal 334 hlasů, takže byl každopádně zvolen, ale prosím vás, abyste to opravili, protože jestli je počítač naprogramován tímto způsobem, tak je to rozhodně matematicky špatně.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Vaši připomínku jsme si poznamenali.

 
  
MPphoto
 

  Matthias Groote (S&D).(DE) Pane předsedající, neměl jsem při této volbě možnost hlasovat „Ne“, protože hlasovací zařízení začala něco ukazovat teprve tehdy, když jsem stiskl tlačítko „Ano“ a po něm pak tlačítko „Zdržuji se“. Mohl byste prosím znovu ověřit, jakým způsobem toto zařízení sbírá a počítá hlasy, protože výsledek podle mého mínění není platný. Nebyl jsem jediný, kdo to zjistil; stejná věc se stala i několika dalším poslancům. Nemohli stisknout tlačítko „Zdržuji se“ ani tlačítko „Ne“, nýbrž museli napřed hlasovat „Ano“. Celý tento hlasovací postup je proto dosti nejistý. Mohl byste tedy znovu ověřit, jakým způsobem se hlasy sčítaly?

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Cosi mi říká, že znovu tento systém už používat nebudeme. Příště použijeme k hlasování papír!

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, chtěl bych ostatním, kteří ještě zůstali v této sněmovně, navrhnout, abychom se tím už dále nezabývali. Je zcela jasné, že bylo odevzdáno 621 hlasů. Místopředseda jich získal 334. To je většina; pojďme dál. Pokud nás veřejnost ve 27 zemích sleduje, tak tuto sněmovnu ve velké vážnosti mít nebude. Jsou větší problémy než tento, například vysoká nezaměstnanost. Pojďme se bavit o problémech, které jsou důležité, další diskuse na toto téma jsou už jen plýtváním časem. Přijímám vaše vysvětlení, pane předsedající; přijímám vysvětlení pana předsedajícího. Pojďme tedy dál a začněme se zabývat problémy, které jsou důležité.

 
  
MPphoto
 

  Toine Manders (ALDE).(NL) Pane předsedající, navrhuji, abyste vysvětlení, které jste nám podal a které je mi zcela jasné, zaslal emailem všem poslancům EP, když mnoho z těch poslanců, kteří jsou neustále znepokojeni otázkami transparentnosti, jasnosti a demokratičnosti, odkvapilo na oběd. Snad bude jasné i jim, když jim ho pošlete emailem.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – O tom by musel rozhodnout předseda, ale mohu mu to jistě navrhnout.

 
  
MPphoto
 

  Alexandra Thein (ALDE).(DE) Pane předsedající, pane místopředsedo, naše plenární zasedání jsou veřejná, a vytváříme tak o sobě velmi žalostný dojem. Ráda by se svým hlasem připojila k tomu, co zde bylo řečeno. Nežádám zasílání emailu; byla bych ve skutečnosti naopak ráda, kdyby to bylo oficiálně prezentováno a vysvětleno na webových stránkách Parlamentu, protože přinejmenším jedno tvrzení musí být nesprávné. Hranice nemůže být 168 hlasů. Pokud bylo odevzdáno 621 hlasů, pak tato hranice musí být 310 hlasů – pokud jsem to tedy pochopila správně. Chtěla bych proto požádat o písemné vysvětlení na webových stránkách, tak aby to pochopil i každý občan. Vzhledem k velkému počtu lidí, kteří nás sledovali, jsme na veřejnost udělali skutečně velmi žalostný dojem.

 
  
MPphoto
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D).(RO) Vzhledem k tomu, že vysvětlení pana předsedy Buzka ohledně postupu hlasování byla matoucí a rozporná a že některá hlasovací zařízení nefungovala, domnívám se, že má-li být hlasování transparentní a výsledek legitimní, mělo by se hlasování opakovat. Jak zde zmínil jeden z mých kolegů poslanců, sledují nás občané z 27 zemí. Myslím, že bychom těm, kdo nás zvolili, měli dokázat, že postupujeme transparentně a konzistentně.

Je politováníhodné, že při tak velkém počtu poslanců EP, kteří zpochybnili způsob, jakým proběhlo hlasování, byl návrh, aby se hlasování opakovalo za normálních podmínek, zamítnut, což svědčí o nekorektnosti jednání se všemi poslanci EP.

Proto musí být vaše přesvědčení, přesvědčení předsedy a přesvědčení kolegů poslanců, kteří zde tvrdili, že tyto hlasy byly přijaty, přesvědčením nás všech, přesvědčením každého poslance Evropské unie.

 

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Seán Kelly (A7-0190/010)

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, velice mne potěšil, současně ale nepřekvapil ten obrovský počet hlasů na podporu Mezinárodního fondu pro Irsko, s níž se tento fond v neochabující míře setkával i v průběhu debat. EU je samozřejmě jedním z těch, kdo nejvíce přispěli ke vzniku IFI v roce 1986, kdy ho vlády v Londýně a v Dublinu založily s tím, aby sloužil k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje ve 12 hrabstvích na obou stranách hranice.

(GA) Na příspěvcích bylo do fondu vloženo více než 800 milionů EUR a vezmeme-li v úvahu multiplikační efekt, tak to odpovídá investici v hodnotě více než 2 miliard EUR.

Já sám pocházím z pohraničního hrabství a jsem zde jako zástupce pohraničního regionu, a velmi dobře proto vím, jakou roli sehrál Mezinárodní fond pro Irsko v mírovém procesu.

Tento mezinárodní fond pomohl k vytvoření více než 40 000 přímých a 16 000 nepřímých pracovních míst a vytvořil pracovní příležitosti v hospodářsky znevýhodněném regionu.

Závěrem chci říci, že i když existuje dohoda o strategii, která má práci IFI závěrem letošního roku ukončit, já se každopádně domnívám, že je třeba ještě hledat způsoby, jak tento hodnotný a přínosný program prodloužit. Děkuji za vaši trpělivost.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože jejím hlavním cílem je pokračovat v podpoře mírového a usmiřovacího procesu v Severním Irsku a irských pohraničních oblastech a stavět tak mosty smíření a komunikace mezi navzájem rozdělenými komunitami a nadále zde hájit evropské hodnoty a lidská práva.

Nás v Euskadi – v Baskicku – doposud sužuje násilí ze strany teroristů a čekáme, kdy Euskadi Ta Askatasuna (ETA) vyslyší volání baskické společnosti, která už nechce dál trpět a žádá, aby násilí bylo jednou provždy ukončeno. Očekáváme, že s konečnou platností vyhlásí klid zbraní. Za těchto okolností očekáváme, že Evropská unie poskytne Euskadi stejnou solidaritu a přátelskou podporu v budování míru a usmíření, jež bychom si tolik přáli.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, žádná země nebyla znevýhodněna nouzovou pomocí tolik jako Irsko, s žádným národem se nejednalo tak drsně jako s Iry. Irský ministr financí Brian Lenihan učinil veškerá rozhodnutí, která bylo třeba učinit. Každý irský veřejný činitel, počínaje taoiseachem a konče nejnižším zaměstnancem ve veřejných službách, ba dokonce i lidé přijímající podporu v nezaměstnanosti, si museli utáhnout opasky a přistoupit na to, že se jim podstatně sníží příjmy. Nyní si uvědomují, že kdyby neučinili žádné z těchto bolestivých rozhodnutí – kdyby prostě jen pokračovali v utrácení –, mohli by mít podobně jako Řekové také nárok na nouzovou pomoc, ba co hůř, ještě k tomu zjišťují, že se na zachraňování Řecka musejí sami podílet. Ve skutečnosti však nejen to, nýbrž zjišťují, že v přepočtu na jednoho obyvatele přispívá Irsko víc než většina ostatních členů eurozóny.

Každý ortodoxně uvažující ekonom by navrhl, že v takové chvíli je třeba některým ekonomikám eurozóny dovolit, aby si opět vytiskly svou měnu, devalvovaly a koupily si čas, aby se mohly vrátit zpátky na svou tržní hodnotu. My místo toho odsuzujeme národy jižní Evropy k letům chudoby a deflace a daňové poplatníky severní Evropy zatěžujeme ohromným dluhem, a to všechno jen proto, aby si pár lidí zachránilo tvář. Máme věru ty nejdražší tváře od časů trójské Heleny, kvůli níž vyplulo na moře na tisíc lodí!

 
  
MPphoto
 
 

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, neměl jsem v úmyslu vysvětlovat, jak jsem hlasoval v této specifické záležitosti, ale zpravodaj ve svém projevu zmínil pouze dr. Paisleyho a pana Adamse s tím, že to byli oni, kdo Severnímu Irsku přinesli mír. Nuže, pan Adams a dr. Paisley toho možná přinesli hodně, ale rozhodně nepřinesli mír. V Severním Irsku si může podíl na zajištění míru nárokovat spousta lidí, avšak těmi, kdo vlekli to největší břemeno a odvedli tu nejtěžší práci při nastolování míru v Severním Irsku, byli ve skutečnosti David Trimble a John Hume, a já věřím, že pan zpravodaj si tato fakta do budoucna srovná. Tu nejtěžší práci v minulosti odvedli oni.

Rád bych nicméně jasně řekl, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože se domnívám, že v Severním Irsku ještě i dnes potřebujeme podporu, abychom byli schopni udržet to, čeho se podařilo dosáhnout. Dokud zde budou na obou stranách ti, kdo se neustále snaží o destabilizaci toho, čeho se podařilo dosáhnout – a jejich vystoupení jsme byli nedávno svědky – nemáme žádnou jistotu, že mír vydrží.

 
  
  

Volba místopředsedy Evropského parlamentu

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Pane předsedající, byl jsem mezi těmi 334 poslanci Evropského parlamentu, kteří podpořili zvolení pastora Tőkése do funkce místopředsedy Evropského parlamentu. Je to hrdina mých mladých let. Jako novinář z hnutí Solidarita jsem v roce 1989 dělal zpravodajství o rumunské revoluci, když tam Ceauşescova zločinecká bezpečnostní služba Securitate střílela do lidí, a tato revoluce začala dne 16. prosince 1989 v Temešváru projevem pana Tőkése.

Velmi mne dnes mrzí, že se stal obětí, jednak obětí chyby počítače, který špatně spočítal 168 hlasů, a jednak toho, že těchto 168 hlasů přičetla osoba, která řídí toto zasedání, k celkovému součtu hlasů, což se pak stalo příčinou všeobecné rozepře. Pokud tedy kolegové chtějí právoplatnost zvolení pana Tőkése do funkce místopředsedy Evropského parlamentu zpochybnit, jsem pro, aby se hlasování uskutečnilo ještě jednou. Jsem si jist, že výsledek dopadne ještě lépe. Mandát tak vynikající osobnosti v Evropském parlamentu nesmí nikdo zpochybňovat. Domnívám se tedy, že chce-li někdo vznášet pochybnosti, je i v zájmu pana Tőkése, aby se hlasování opakovalo.

 
  
  

Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A7-016/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Marinescu – kterému bych při této příležitosti rád poděkoval –, protože se domnívám, že efektivně fungující nákladní doprava využívající nejmodernějších technologií je základní podmínkou nejen konkurenceschopnosti, ale vůbec i samotného přežití evropského obchodu. Mimoto plně podporuji zpravodajovo přání, aby byly znovu použity některé části znění, které Parlament sám schválil při prvním čtení.

 
  
  

Zpráva: David Martin (A7-0043/2010)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, když jsme dnes začínali hlasovat, setkali jsme se s postupem, který jsme v této sněmovně vskutku ještě nikdy předtím nezažili – s postupem, při němž se jako platné počítaly pouze hlasy pro. Mohu vás, pane předsedající, ujistit, že to byla pouze otázka času. Je to samozřejmě úplně stejný postup, jakého EU použila v několika po sobě následujících referendech.

Evropská ústava či Lisabonská smlouva byly na základě hlasování postupně odmítnuty: odmítlo ji 54 % francouzských voličů, 62 % nizozemských voličů, 53 % irských voličů. Reagovalo se na to pokaždé tím, že se šlo bez ohledu na to dál stejným směrem, aniž by vzaly v úvahu námitky lidí, aniž by se chtělo slyšet něco jiného než „ano“, přestože lidé dali najevo svůj nesouhlas. Nyní jsme tento postup zakotvili, zavedli jako pravidlo i v postupech této sněmovny. Znemožnili jsme lidem, aby se jejich nesouhlas s projektem považoval za platný. Mám pokušení upravit podle toho jedno staré rčení: když říkám „ne“, co z toho nechápeš?

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, když se dívám na dnešní zprávu o postupu jednání a přizpůsobení postupu jednání Lisabonské smlouvě, je zajímavé, že zde hovoříme ke spoustě lidí, kteří sami jsou poslanci Evropského parlamentu, a přesto doopravdy nevědí, co Lisabonská smlouva ve skutečnosti obsahuje a jaké jsou její dopady na každodenní život našich voličů.

Vezměte si například celou tu nouzovou pomoc Řecku. Když se podíváte na to, co bylo předmětem jednání Rady, je to článek 122 Lisabonské smlouvy, který se měl stát článkem solidarity: „V duchu solidarity, když členskému státu vzniknou obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky, nebo nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi.“ Tohoto článku se nyní používá vůči členským státům, ať už jsou nebo nejsou členy eurozóny, jako výmluvy, aby zachraňovaly zemi, která se dostala do problémů nikoli vlivem mimořádných okolností, nýbrž svým vlastním přičiněním.

Neměli bychom voličstvu nijak zakrývat, co pro ně Lisabonská smlouva znamená. Mají ji chápat tak, že bere daňovým poplatníkům peníze na zachraňování zemí, které si nejsou schopny spravovat své vlastní záležitosti?

 
  
MPphoto
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, tento parlament má obzvláštní nadání, že kdykoli dojde na reformu jednacího řádu, je vždycky navržena tak, aby omezila práva menšiny, oněch podlidí, Untermenschen, jimiž do určité míry jsme. V minulém roce jsme hrubě šlapali po pravidle, které v podobě článku 24 jednacího řádu umožňuje nezařazeným poslancům jmenovat svého vlastního zástupce.

Ve své poznámce, která byla – omlouvám se – jednou z těch vůbec nejhloupějších, které jsem tady kdy během své poslanecké dráhy slyšel, jste, pane předsedající, prohlásil, že by k tomu nemohlo dojít, protože nesdílíte mé politické přesvědčení. To je pravda, já jsem nezařazený ze zásady, kdežto vy jste byl nezařazený kvůli tomu, že vás zradili vaši přátelé.

Byl tu nicméně přinejmenším jeden způsob, jak tuto při, pane předsedající, vyřešit, a sice hlasování. V demokracii je hlasování běžně užívaným postupem. Avšak nikoli, nyní bude zástupce nezařazených poslanců vybírat předseda Parlamentu. Opět další fraška.

Tato myšlenka je ve skutečnosti z dílny pana Martina, který to také spolu se zástupci dvou hlavních skupin naplánoval. Připomíná mi to ostatně také předchozí pozměňovací návrhy na změnu jednacího řádu, za nimiž stál pan Corbett, který ovšem nyní už zapadl a ve volbách do Evropského parlamentu byl naštěstí poražen, mým přítelem Nickem Griffinem.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, pozměňovací návrh 86 v Martinově zprávě stanoví, že o volbě zástupce nezařazených poslanců na Konferenci předsedů nerozhodují sami nezařazení poslanci, nýbrž předseda Parlamentu. Jako důvod se uvádí nedostatek shody mezi nezařazenými poslanci. Kladu si otázku, v čem je problém. Podobně přece není žádná shoda ani v samotné této sněmovně, když se koná volba předsedy Parlamentu, a právě to je důvod toho, proč pořádáme demokratickou volbu. Zástupce nezařazených poslanců musí být zástupce, a nejlepší řešení je tedy zorganizovat jeho volbu.

Evropský parlament se začíná jevit jako parlament nějaké banánové republiky, ve kterém jeho předseda sám rozhoduje o tom, kdo bude zástupcem jeho protivníků. Zajímalo by mě také, na čem by se takové rozhodnutí zakládalo? Na jeho reprezentativnosti? Na osobní náklonnosti či přátelském poměru k určitému nezařazenému poslanci? Jakými kritérii se bude předseda při rozhodování o jmenování zástupce nezařazených poslanců řídit? Byl bych býval rád, kdyby se k tomu předseda před hlasováním vyjádřil, bohužel jsme ale neměli nárok si takové vyjádření poslechnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Pane předsedo, při vší úctě k vám jakož i k této instituci nelze nyní během rokování o jednacím řádu a jeho přizpůsobení Lisabonské smlouvě nevzpomenout mezeru v jednacím řádu, která umožnila takovéto hlasování a takovýto výsledek hlasování při volbě pana Tőkése do funkce místopředsedy.

Nechápu, jak mohou předsedové vydávat rozporné hlasování, a tedy i rozporné výsledky hlasování, a rozumím všem svým kolegům, kteří mají pochybnosti o tom, zda byl jejich hlas správně započítaný. Z tohoto pohledu si myslím, že Evropská unie a Evropský parlament by měly jednat transparentně, přehledně, a pokud někteří kolegové poslanci mají pocit, že jejich hlasování bylo hlasovacím zařízením vyhodnoceno jinak, než jak hlasovali, a neměli si to možnost ověřit na svých monitorech, tak to hlasování bude asi i nadále rozporuplné.

Z tohoto pohledu si myslím, že je třeba, abychom se v zájmu pana Tőkése i v zájmu důvěryhodnosti Evropského parlamentu opravdu k tomuto hlasování vrátili a hlasovali znovu tak, aby o volbě místopředsedy Evropského parlamentu do budoucna nebyly žádné pochybnosti.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0183/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, rakovina z Řecka metastazuje do celého Středomoří. Tento týden jsme se dočetli, že Evropská komise chystá nouzovou pomoc pro Španělsko, a předseda Evropské rady, pan Van Rompuy, otevřeně přiznává, že v tomto případě by oněch 750 miliard EUR, které na tuto pomoc již byly vyčleněny, ani zdaleka nestačilo.

Nádor se šíří, ale naši vedoucí představitelé se místo toho, aby uvažovali o jeho odstranění, rozhodli pro dlouhodobou chemoterapii, která bude nákladná, bolestivá a její výsledek nejistý. Mám tím na mysli to, že se chtějí snažit o vytvoření mašinérie, kterou pan Van Rompuy nazývá hospodářským řízením a kterou jeho předchůdce nazýval fiskálním federalismem: sjednocení daní, zdanění finančních transakcí, Evropskou agenturu pro správu dluhu či Evropský měnový fond. Všechny tyto nástroje mají posloužit tomu, aby mohli převádět peníze a byli tak schopni udržet svůj projekt při životě i ve chvíli, kdy by bylo samozřejmě mnohem jednodušší zbavit daňové poplatníky břemena této nouzové pomoci a dát zasaženým ekonomikám rázný podnět k tomu, aby provedly devalvaci a vrátily se zpátky na svou tržní hodnotu. Jak vysokou cenu mají naši lidé zaplatit, aby vyhověli ješitnosti jejich elit!

 
  
  

Zpráva: Michael Cashman (A7-0165/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, u příležitosti Summitu tisíciletí OSN se nejbohatší země, včetně zemí Evropské unie, opětovně zavázaly k dosažení určitých konkrétních cílů do roku 2015: snížit počet lidí trpících hladem a chudobou, zlepšit kvalitu vzdělání a zdravotnictví a chránit životní prostředí v rozvojových zemích.

Bezmála po 10 letech se domníváme, že Evropa jako významný mezinárodní aktér na poli rozvojové pomoci musí na sebe nyní více než kdy předtím převzít vedoucí úlohu. Je nade vší pochybnost, že vyšší příspěvky na rozvojovou pomoc za posledních několik let pomohly zmírnit utrpení milionů lidí. Pomoc sice funguje, ale učinit je toho třeba ještě hodně, v neposlední řadě i proto, že současná mezinárodní krize přinutí mnohé členské státy ke snížení svých rozpočtů na pomoc těmto zemím.

Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že musíme v tuto chvíli prozkoumat možnosti vytvoření inovativních finančních mechanismů. Členské státy EU musí začít brát strategické partnerství politické povahy s těmito zeměmi vážně. To znamená, že všichni partneři musí prokázat novou politickou vůli k dosažení prioritních cílů, mezi něž stále patří: soudržnost politiky v oblasti rozvoje, boj proti změně klimatu a globální krizi, řízení a práva, právo na potraviny a rozvoj vzdělání. To je pro nás i nadále výzvou číslo jedna, pane předsedající.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro Cashmanovu zprávu, protože se domnívám, že tato sněmovna a evropské orgány nesou odpovědnost za to, aby dostály svým závazkům, které mají vůči lidem v méně rozvinutých zemích, zejména v zemích Afriky.

Nemůže se blížit k roku 2015 s vědomím toho, že těch osm cílů, které jsme si stanovili, se nepodařilo dosáhnout, protože kromě dosahování rozvojových cílů tisíciletí, kromě všech těch procent jsou zde – a na to nezapomínejme – miliardy lidí, kteří trpí a nemají možnost vést důstojný život.

Evropská unie musí jít příkladem a jde-li o rozvojovou pomoc, kráčet v čele. Rušení státních dluhů spolu s větší snahou o zajištění lepšího využití poskytnuté pomoci je jedním z klíčových bodů tohoto na solidaritě postaveného projektu, jejichž dosažení – a toho bychom si měli být vědomi – nelze odkládat, leda za cenu dalších obětí na lidských životech.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Volba místopředsedy Evropského parlamentu

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Pal Schmidt, místopředseda Evropského parlamentu, byl nedávno zvolen předsedou nově zvoleného maďarského parlamentu, a moji kolegové a já jsme si proto museli zvolit nového místopředsedu. Jelikož László Tőkés, maďarský poslanec za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), splňuje všechna kritéria, která jsou potřebná pro vykonávání takovéto funkce (bezúhonnost, odhodlání, podpora evropského projektu), hlasovala jsem pro jeho kandidaturu.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. (RO) Jmenování pana László Tőkése do funkce místopředsedy Evropského parlamentu je vzhledem k šovinistickému tónu prohlášení tohoto kolegy poslance urážkou Rumunska. Jeho zvolení do této funkce s sebou ostatně nese ještě vážnější důvod k obavám, protože je výsledkem pochybného postupu hlasování. Na půdě Evropského parlamentu, fóra, které je odpovědné občanům Evropy, by k takovému zvolení nemělo dojít. Jelikož se však již tak stalo, byli bychom bývali rádi, kdyby se toto hlasování konalo za okolností, které by byly v plném souladu s normálním postupem. Protože tomu tak nebylo, bude mít tato volba nepříznivý dopad na obraz Evropského parlamentu, zejména v Rumunsku, kde je tato záležitost předmětem živého zájmu široké veřejnosti. Za daných okolností nezáleží tolik na tom, jestli bude pan László Tőkés svou práci ve funkci, kterou nyní zastává, vykonávat dobře. Tím nejpodstatnějším je to, že byl hluboce uražen jeden evropský národ.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Dnešní hlasování při volbě pana Tőkése do funkce místopředsedy EP byla ostuda. Zaprvé, vysvětlení předsedy týkající se způsobu hlasování bylo matoucí a rozporuplné. Nikdo proto s jistotou nevěděl, jak má postupovat. Zadruhé, hlasovací zařízení řady rumunských poslanců EP – u nichž se dalo očekávat, že budou hlasovat proti – kupodivu nefungovala tak, jak měla. Zatřetí, hlasování i za těchto okolností proběhlo, předseda však celou tuto záležitost ponechal nevyřešenou a odešel. Začtvrté, rozumný požadavek z pléna, že hlasování by se mělo konat znovu za normálních okolností, byl zamítnut. Zapáté, odmítnuto bylo také sdělení, že hlasů bylo více než přítomných poslanců! Zašesté, byli jsme prostě jen informováni, že hlasování bylo přesto uznáno platným! Zasedmé, ani tehdy nedokázal nikdo vysvětlit, jak může 168 hlasů představovat „kvalifikovanou většinu“ v Parlamentu, který čítá 751 poslanců!

Evropská lidová strana tak ve skutečnosti násilím vnutila svou vůli celému Parlamentu! Mrzí mě to, protože by si jistě dokázali najít i lepší způsob než toto, a my, ostatní poslanci EP, bychom si to také zasloužili!

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0180/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Z politické solidarity se svými přáteli ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsem hlasoval pro zprávu mé italské kolegyně Barbary Materové (EPP, Itálie) o návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši přibližně 6,6 milionů EUR na pomoc Španělsku, které se potýká s problémem propouštění v odvětví nekovových minerálních výrobků. Aniž bych chtěl nějak zásadně zpochybňovat analýzu, kterou provedla Evropská komise na základě údajů poskytnutých Španělským královstvím, zdá se mi zvláštní, že by se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci měly uvolňovat prostředky na to, co je jednoduše důsledkem toho, že ve Španělsku praskla bublina na trhu s nemovitostmi. Důvodem prudkého poklesu počtu vydaných stavebních povolení, a tedy i spotřeby dlaždic, keramiky a nekovových minerálních výrobků je ve skutečnosti totiž poskytování menšího počtu hypoték. Kam se s tímto způsobem uvažování dostaneme? Můžeme vážně tvrdit, že se jedná o přizpůsobování podmínek globalizaci? Za nepřiměřenou považuji také výši správních výloh, která překračuje 400 000 EUR, i když tím hlavním důvodem takto vysoké částky je studie za 60 000 EUR, což je částka, která se taky zdá neúměrně vysoká. Pokračování příště...

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zvýšená nezaměstnanost je jedním z nejbolestivějších důsledků nedávné hospodářské a finanční krize. Narůstající nestabilita trhu přispěla k tomu, že situace mnoha společností se zhoršila a tyto společnosti se nyní v menší míře dokáží přizpůsobit globalizaci. V daném případě postihla 181 společností v regionu Comunidad Valenciana. Španělsko svou žádost o uvolnění prostředků z fondu dostatečným způsobem zdůvodnilo a já věřím, že tento požadavek bude podpořen.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Domnívám se, že pro pracující, kteří byli propuštěni z práce nebo kteří byli postiženi současným globálním hospodářským prostředím, jak k tomu došlo v tomto případě, kdy ve španělském regionu Valencie bylo ze 181 společností propuštěno 2 425 lidí, je zvláštní pomoc naléhavě důležitá. Realizace této pomoci, jejímž cílem je rekvalifikace těchto pracovníků a jejich znovuzapojení do trhu práce je klíčová nejen z hlediska zotavení ekonomiky, ale také z hlediska sociální stability. Proto hlasuji pro toto usnesení. Chtěl bych zde zopakovat doporučení Komise, že prostředky vyplácené v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) by se neměly převádět z Evropského sociálního fondu. Tyto prostředky jsou určeny na odlišné a komplementární cíle, které nelze nahradit jinými. Jelikož se jedná o výjimečné opatření, EGF musí mít své vlastní, autonomní financování a je to vážná chyba, má-li být EGF, toto mimořádné opatření, financován na úkor Evropského sociálního fondu nebo jakéhokoli jiného strukturálního fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Španělsko podalo dne 2. září 2009 žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), kterou zdůvodnilo propuštěním zaměstnanců 181 společností působících ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků v rámci jediného regionu NUTS II, Comunidad Valenciana. Domnívám se, že tato žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků, jak je stanoví článek 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Souhlasil jsem proto s touto zprávou a s návrhem Komise uvolnit částku 6 598 735 EUR, poněvadž z peněz Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jsou financována jedině opatření, která propuštěným lidem pomohou najít uplatnění na trhu práce, a peníze z tohoto fondu vytvářejí podmínky pro to, aby si tito zaměstanci mohli najít stálá nebo dočasná pracovní místa, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce, získali živnostenskou koncesi nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Litva také již využila podpory z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zpráv o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), protože se domnívám, že je důležité zdůraznit význam tohoto fondu.

Tento nástroj byl vytvořen na podporu opatření v oblasti trhu práce, jejichž cílem bude výlučně pomoc propuštěným pracovníkům v důsledku strukturálních změn v základních vzorcích mezinárodního obchodu, a za účelem pomoci těmto pracovníkům v jejich opětovném začleňování do trhu práce.

Je to nesmírně užitečný nástroj, na který se od roku 2007 až do dnešní dne obrátilo 17 členských států s 55 žádostmi o podporu pro 52 334 propuštěné pracovníky, pro něž byly vyčleněny prostředky v celkové výši 271,9 milionu EUR.

Z analýzy údajů, které máme k dispozici, tak vyplývá, že pro každého propuštěného pracovníka byla z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) uvolněna částka 5 195 EUR, částka, které se v současnosti využívá k poskytování balíčku individuálně zaměřených služeb, specificky zaměřených na znovuzapojení dotyčného pracovníka do trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR)  S ohledem na na španělské pracující regionu Valencie, kteří se stali obětí globalizace, se zdržuji hlasování. Vzhledem k situaci, do níž je důsledky neoliberálních politik prosazovaných Evropskou unií dohnaly, by se člověk cítil oprávněn hlasovat proti této almužně, kterou jim evropská elita uznala za vhodné nabídnout. Nicméně i to málo, co dostanou, může alespoň přispět ke zmírnění jejich utrpení. Logiku Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) však pro to ještě není důvod tolerovat. Podporuje probíhající přesouvání výroby do Maroka a Alžírska a posvěcuje zisky bohatších. Evropská oligarchie si své čisté svědomí umí koupit lacino.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat zaměstnancům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) využila již v minulosti řada jiných zemí EU a nyní je tento fond schopen poskytnout tutéž pomoc španělské Valencii, a to kvůli situaci, která zde v nedávné době nastala, kdy ze 181 společností působících v odvětví „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ bylo propuštěno více než 2 400 zaměstnanců. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z EGF ve prospěch španělského regionu Valencie (jedná se o částku 6 598 735 EUR) v souvislosti s tím, že ze 181 podniků, které zde působící v odvětví „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, bylo propuštěno 2 425 zaměstanců. Tyto prostředky půjdou přímo postiženým zaměstnancům. V Rozpočtovém výboru (COBU) byla tato zpráva přijata bez debat. Na plenární schůzi jsme ji my, Zelení, podpořili také.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0181/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Z politické solidarity se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a s Irskem a na základě zprávy mé vynikající italské kolegyně Barbary Materové jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši přibližně 2,7 milionů EUR na pomoc Irsku, které se potýká s problémem propouštění ve sklářském odvětví. Propouštění, které se týká 600 zaměstnanců, postihlo z větší části společnost Waterford Crystal. Aniž bych chtěl zpochybňovat analýzu, kterou provedla Evropská komise, zdá se mi zvláštní, že tato společnost, která má problémy už od roku 2005, by měla být hlavním důvodem přizpůsobování se globalizaci. V roce 2005 oznámila uzavření továrny v Dungarvanu, aby byla schopna konsolidovat všechny své provozy ve své hlavní továrně ve městečku Waterforf v Kilkenny, kde bylo zaměstnáno 1 000 lidí. Tento krok s sebou nesl propuštění téměř 500 zaměstnanců z Dungarvanu. Poté, co 30. ledna 2009 došlo k uzavření této továrny, zorganizovali bývalí zaměstnanci a jejich rodiny několik demonstrací, které skončily v březnu 2009, kdy s těmito zaměstnanci byla uzavřena dohoda a bylo jim vyplaceno 10 milionů EUR (zdroj: Wikipedie). Jedná se o přizpůsobování se globalizaci?

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně.(GA) Upřímně vítám náhradu, která je nyní přidělována bývalým zaměstnancům společnosti Waterford Crystal a přidruženým společnostem z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tento fond byl zřízen proto, aby pomáhal pracovníkům, kteří trpí vlivem strukturálních změn v celosvětové obchodní síti, a pro místní společenství, které bylo závislé na průmyslové výrobě podniku Waterford Crystal, bude velmi důležitý.

Vzhledem k tomu, že tento průmysl měl pro tento region ústřední význam, vzhledem k tomu, že ve sklářském odvětví a v přidružených společnostech zde bylo zaměstnáno mnoho zručných místních pracovníků, a vzhledem k tomu, že toto odvětví bylo zcela zásadní pro identitu waterfordského regionu, budou tyto prostředky představovat pro tyto pracovníky a jejich rodiny velkou pomoc a dopomohou jim k novým pracovním příležitostem.

Na místní úrovni musí být realizována koordinační opatření, která zajistí, aby byly tyto prostředky byly správně rozděleny. Jelikož je tato pracovní síla starší, než je tomu v případě jiných pracovníků, a jelikož tito lidé vykonávali vysoce kvalifikovanou práci, je nutno zajistit, aby těchto prostředků bylo využito k jejich dalšímu odbornému výcviku a vzdělání, k podpoře podnikání a k zajištění lepších možností získání zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Evropská unie je předním dárcem Mezinárodního fondu pro Irsko, do kterého vkládá přibližně 57 % jeho ročních příjmů.

Oceňuji proto roli, kterou Evropské společenství hraje v poskytování hospodářské a sociální pomoci Irsku, jejímž cílem je mír a usmíření.

Současná operační fáze se blíží ke svému konci, je však důležité, aby Evropské společenství přispívalo do Mezinárodního fondu pro Irsko i nadále a usilovalo o dosažení cílů, které si stanovilo, tedy budování mostů, stmelování komunit a podněcování rozvoje v regionech těchto dvou oblastí Irska, které nejvíce poznamenala nestabilita předchozích let.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Upřímně vítám toto rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc zaměstnanců společnosti Waterford Crystal. Celosvětová hospodářská krize, kterou zároveň provázejí i velké změny v oblasti mezinárodního obchodu, vedla k propouštění zaměstnanců v Irsku a v celé Evropě. Naléhavě žádám irskou vládu, aby jednala rychle a zajistila, aby tyto prostředky byly neprodleně a účelně použity na uspokojení individuálních rekvalifikačních a vzdělávacích potřeb těchto pracovníků. Časový rámec pro využívání těchto prostředků je omezený, a při poskytování potřebných služeb proto nelze ztrácet čas. Je potřeba přezkoumat nařízení o EGF, aby umožňovalo pružnější používání přidělených prostředků, zejména co se týče časového rámce.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Země přezdívaná Keltský tygr se svého času mohla chlubit pozoruhodným tempem růstu, v posledních letech však s obtížemi odolává dopadům krize a důsledkům globalizace. Postiženo bylo irské sklářské odvětví a v současnosti se téměř 600 zaměstnanců nachází v situaci, kdy potřebují pomoc. Souhlasím s uvolněním prostředků z fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) S ohledem na cíle Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) hlasuji pro poskytnutí pomoci zaměstnancům, kteří byli propuštěni ze společností Waterford Crystal v Irské republice. Tato pomoc dosahuje výše 2,5 milionů EUR, které budou postižení zaměstnanci nezbytně potřebovat k tomu, aby si zlepšili své dovednosti, protože převážná většina z nich přesáhla věkovou hranici 45 let. Rád bych nicméně poukázal na markantní odlišnosti a nerovnosti, k nimž v souvislosti s EGF dochází. Jsou způsobeny tím, že členské státy opakovaně nejsou schopny dostupných prostředků využít, ke zjevné škodě zaměstnanců, kteří v těchto zemích přišli o práci, jak k tomu v důsledku neustále se zvyšujícího počtu krachů firem a nezaměstnaných docházelo a dochází v Portugalsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Irsko dne 7. srpna 2009 podalo v souvislosti s propouštěním zaměstnanců společnosti Waterford Crystal a třech jejích dodavatelů, resp. následných odběratelů na nižším stupni obchodního řetězce žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Domnívám se, že tato žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků, jak je stanoví článek 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Souhlasil jsem s touto zprávou a s návrhem Komise uvolnit částku 2 570 853 EUR, poněvadž z peněz Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jsou financována jedině opatření, která propuštěným lidem pomohou najít uplatnění na trhu práce, a peníze z tohoto fondu vytvářejí podmínky pro to, aby si propuštění zaměstanci mohli najít stálá nebo dočasná pracovní místa, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce, získali živnostenskou koncesi nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Litva také již využila podpory z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) S ohledem na irské zaměstnance společnosti Waterford Crystal, kteří se stali obětí globalizace, se zdržuji hlasování. Vzhledem k situaci, do níž je důsledky neoliberálních politik zastávaných Evropskou unií dohnaly, by se člověk cítil oprávněn hlasovat proti této almužně, kterou jim evropská elita uznala za vhodné nabídnout. Nicméně i to málo, co dostanou, může alespoň přispět ke zmírnění jejich utrpení. Přístup Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) však pro to ještě nelze tolerovat. Nahrává současnému spekulování bank a posvěcuje zisky, které na úkor evropských pracujících inkasují americké fondy, jako například KPS Capital Partners. V království eurokratů nepřijde čisté svědomí opravdu příliš draho.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) využila již v minulosti řada jiných zemí EU, takže nyní bychom chtěli tuto pomoc poskytnout Irské republice, zejména společnostem působícím v odvětví sklářském a v odvětví výroby křišťálu. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z EGF ve prospěch irských zaměstnanců (jedná se o částku 2 570 853 EUR) v souvislosti s propouštěním zaměstnanců společnosti Waterford Crystal a třech jejích dodavatelů působících v odvětví výroby křišťálu. Tyto prostředky půjdou přímo postiženým pracovníkům. V Rozpočtovém výboru (COBU) byla tato zpráva přijata bez debat. Nemám žádný problém hlasovat pro.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0179/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Vítám rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci ve prospěch pracovníků, kteří v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize přišli o zaměstnání, a to hned ve třech případech – ve španělských regionech Comunidad Valenciana a Castilla-La Mancha a současně s tím i zaměstnanci společnosti Waterford Crystal, která v Irsku vyráběla křišťálové sklo. Celková výše této pomoci je v těchto případech 11 milionů EUR a je určena ve prospěch 3 663 propuštěných zaměstnanců. Pomoc poskytnutá z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci sice nevyřeší všechny problémy způsobené finanční a hospodářskou krizí, přesto však orgány EU naléhavě vyzývám, aby podané žádosti včas a efektivně vyhodnotily a členské státy, aby těchto prostředků aktivně využívaly.

V mé rodné zemi, v Litvě, byla finanční pomoc nedávno poskytnuta pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání v odvětví stavebnictví, výroby nábytku a o oděvním průmyslu, a rovněž zaměstnancům továrny Snaigė ve městě Alytus. Ti, které celosvětová finanční a hospodářská krize zasáhla nejtíživěji, tuto podporu velmi ocenili.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Z politické solidarity se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a na základě zprávy mé italské kolegyně Barbary Materové (PPE, Itálie) jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši přibližně 2 milionů EUR na pomoc Španělsku, které se potýká s problémem propouštění v odvětví dřevařské výroby. Španělské království svou žádost zdůvodňuje na základě toho, že hospodářská a finanční krize způsobila náhlé zhroucení celosvětového hospodářství, což mělo vážný dominový efekt na řadu odvětví, obzvláště na poptávku v odvětví stavebnictví, a potažmo tedy i na poptávku po dřevařských výrobcích. Tato krize však ve skutečnosti způsobila to, že praskla bublina na španělském trhu s nemovitostmi, a není zjevné jak zdůvodnit, že se jedná o přizpůsobení podmínek globalizaci… Když si uvědomíte, co bude tímto způsobem financováno (například 57 subvencí na podporu podnikání, z nichž každá činí 3 000 EUR, celkem tedy 171 000 EUR, 16 odborných pracovních seminářů spojených s pracovními stážemi, každý v ceně 12 500 EUR, celkem 200 000 EUR, atd.), kde zde hledat přizpůsobování se globalizaci? Pokračování příště...

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k vysokému počtu odvětví a podniků postižených krizí a globalizací se nelze vyhnout otázkám ohledně životaschopnosti a udržitelnosti evropského hospodářského modelu. Poskytování pomoci zaměstnancům, kteří přišli o práci, je nepopiratelně záslužným činem, což ale už nelze říci o udržování současného stavu, který vede k prohlubování současných obtížných situací, mezi něž patří i situace dřevařů a korkařů v Castilla-La Mancha.

Kromě občasného přidělování pomoci musí být Evropská unie a její členské státy schopny napomáhat vytváření hospodářského prostředí, které nebude zatíženo zbytečnými byrokratickými překážkami, které bude příznivé pro podnikatele a ve kterém se vyplatí riskovat a zavádět inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Vzhledem ke krajně nepříznivým důsledkům spojeným s uzavřením 36 dřevařských společností ve španělském regionu Castilla-La Mancha, k němuž došlo v rozmezí pouhých devíti měsíců a které připravilo o práci 585 lidí, jsem hlasoval pro poskytnutí pomoci z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tato situace je o to horší, že tento region trpí úbytkem obyvatel a pracovní síly, jíž téměř ve všech případech chybí jakákoliv jiná odbornost. Chtěl bych proto zdůraznit, že je potřeba, abychom věnovali zvláštní pozornost nepříznivých dopadům současné hospodářské krize na převážně venkovské oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Španělsko dne 9. října 2009 podalo v souvislosti s propuštěním 585 zaměstnanců 36 společností zabývajících se výrobou dřevěných, dřevařských a korkových produktů kromě nábytku a výroby slaměných a proutěných předmětů žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) v celkové výši 1 950 000 EUR. Souhlasím s hodnocením Komise, že tato žádost splňuje kritéria způsobilosti, jak je stanoví nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), a s doporučením Komise předloženém rozpočtovému orgánu, aby tato žádost byla schválena, poněvadž z peněz Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) jsou financována jedině opatření, která propuštěným lidem pomohou najít uplatnění na trhu práce, a peníze z tohoto fondu vytvářejí podmínky pro to, aby si propuštění zaměstanci mohli najít stálá nebo dočasná pracovní místa, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce, získali živnostenskou koncesi nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Litva také již využila podpory z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) S ohledem na španělské pracující regionu Castilla-La Mancha, kteří se stali obětí globalizace, se zdržuji hlasování. Vzhledem k situaci, do níž je důsledky neoliberálních politik zastávaných Evropskou unií dohnaly, by se člověk cítil oprávněn hlasovat proti této almužně, kterou jim evropská elita uznala za vhodné nabídnout. Nicméně i to málo, co dostanou, může alespoň přispět ke zmírnění jejich utrpení. Přístup Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) však pro to ještě nelze tolerovat. Nahrává spekulacím na trhu v oblasti stavebnictví a jeho rozkladu a posvěcuje zisky, které z úroků vznikají bankám. Eurokratičtí tyrani si umí čisté svědomí pořídit snadno.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) využila již v minulosti řada jiných zemí EU, takže by tento fond měl být nyní schopen poskytnout tutéž pomoc španělskému regionu Castilla-La Mancha, kde došlo k propuštění 585 zaměstnanců 36 společností působících v odvětví průmyslové výroby dřevěných a korkových produktů s výjimkou nábytku a výroba slaměných a proutěných předmětů. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z EGF ve prospěch španělského regionu Castilla-La Mancha (jedná se o částku 1 950 000 EUR) v souvislosti s tím, že z 36 podniků, které zde působící v odvětví „výroba dřevěných a korkových produktů s výjimkou nábytku; výroby slaměných a proutěných předmětů“, bylo propuštěno 585 zaměstanců. Tyto prostředky půjdou přímo postiženým zaměstnancům. V Rozpočtovém výboru byla tato zpráva přijata bez debat. My ze skupiny Verts/ALE, jsme ji podpořili.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0178/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Ze solidarity se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a na základě zprávy mé italské kolegyně Barbary Materové jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši 1,1 milionů EUR na financování technické pomoci spojené s EGF. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení o EGF z roku 2006 zůstává z podnětu Komise každoročně na tyto technické činnosti k dispozici 0,35 % z celkového objemu prostředků (500 milionů EUR). To činí 1 750 000 EUR. Na technickou pomoc nebyly dosud uvolněny žádné prostředky. Upřímně řečeno, uspořádání dvou setkání 27 odborníků (1 z každého členského státu), z nichž každé stálo 35 000 EUR, celkem 70 000 EUR, a dvou seminářů o EGF, z nichž každý stál 100 000 EUR, to vše se jeví jako činnost, která nemá valný smysl, zvlášť pokud by to mělo vést k tomu, že EGF bude hradit své provozní náklady, a nikoli přizpůsobování se globalizaci. A co říci o těch 10 studiích, z nichž každá stála 25 000 EUR? ... Pokračování příště… Skutečně se nicméně vnucuje dojem, že tyto technické činnosti se provádějí kvůli tomu, aby se utratily peníze, jen proto, že pro to existuje právní základ.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože více než polovina těchto prostředků, kterou jsou vyčleněny pro Komisi na technickou pomoc, bude použita na financování studií a hodnocení již uskutečňovaných případů, kdy byly čerpány prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), a jejich praktické uplatnění s tím, že budou shromážděny úspěchy a poznatky, z nichž se bude možno do budoucna poučit, a druhá část těchto prostředků přidělených na technickou pomoc bude použita na vytváření databáze s údaji o dlouhodobém znovuzačleňování do trhu práce. Vyzývám rovněž k tomu, aby alespoň část přidělených prostředků byla použita na technická opatření, která by mohla přispět ke zkrácení postupu podávání žádostí, který je v řadě případů, kdy jsou podávány žádosti o pomoc, neúměrně dlouhý. Ráda bych členské státy vyzvala k tomu, aby se seznámily s možnostmi a příležitostmi, které EGF nabízí v případě hromadného propouštění zaměstnanců, a chopily se jich a aby využívaly těchto dostupných prostředků na podporu propuštěných pracovníků a pomohli jim najít nové uplatnění na trhu práce. Členské státy bych dále také chtěla vyzvat k tomu, aby si mezi sebou vyměňovaly osvědčené praktické možnosti a učily se, a to především od těch členských států, ve kterých již fungují vnitrostátní informační sítě o EGF, zahrnující sociální partnery a zainteresované subjekty na místní úrovni, aby v případě, že dojde k hromadnému propouštění, měly spolehlivě fungující systém pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropská komise vyzývá k čerpání prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, aby mohla poskytovat vhodnou a dostatečnou technickou pomoc, která bude reagovat na množící se žádosti z různých zemí, jež se potýkají s nárůstem počtu nezaměstnaných pracovníků způsobeným mezinárodní hospodářskou a finanční krizí a globalizací, která nepříznivě doléhá na platební schopnost mnoha společností. Jednohlasný souhlas při hlasování v parlamentním výboru je důkazem toho, že mezi poslanci EP, kteří se tímto problémem nejvíce zabývají, panuje ohledně tohoto požadavku shoda. Domnívám se proto, že stejně by v této věci měla smýšlet i sněmovna.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, které chce podpořit zlepšení v poskytování pomoci a uplatňování mechanismů pomoci zaměřených na propuštěné pracovníky, a právě tak uznávám i význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro rekvalifikaci pracovníků v manuálních profesích a pro zmírňování socioekonomických dopadů celosvětové krize. Kromě posílení opatření, která zajistí důkladnější sledování, kontrolu a hodnocení provádění podpůrných plánů, které již byly schváleny, bych chtěl poukázat na to, že je třeba, abychom věnovali svou pozornost a své úsilí na podporování iniciativ, které povedou k většímu a širšímu využívání prostředků z EGF ze strany členských států, zejména Portugalska.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou a s návrhem Komise uvolnit částku 1 110 000 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na financování technické pomoci ve prospěch Komise. Podle č. 8 odst. 1 právního základu lze na podnět Komise každoročně uvolnit na technické zabezpečení částku ve výši 0,35 % z maximálního ročního objemu prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Každoročně tak lze na pokrytí potřeb uvedených jako nezbytných pro fungování fondu využít maximálně 1,75 milionů EUR. Souhlasil jsem s návrhem Komise, že z této částky by se měly platit následující činnosti: činnosti spojené se střednědobým hodnocením EGF – sledování a studie o provádění, vytváření vědomostní základny, výměna informací a zkušeností mezi členskými státy a odborníky a inspektory z Komise, budování sítí, organizace setkání expertní skupiny pro EGF, organizace seminářů o využívání prostředků z fondu jakož i informační a publikační činnosti a další rozšiřování webových stránek EGF a financování publikací ve všech jazycích EU. Tyto činnosti EGF mají důležitou úlohu a účelem peněz z tohoto fondu je poskytování jednorázové podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni ze zaměstnání v důsledku globalizace nebo celosvětové finanční a hospodářské krize, aby jim byl usnadněn jejich návrat na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu s neodbytným přesvědčením, že je důležité, aby postupy spojené s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci byly dynamičtější.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady z 20. května 2010 požaduje, aby byla uvolněna částka 1 110 000 EUR na financování činností spjatých s kontrolou a sledováním, především však na financování činností a technického a administrativního zabezpečení souvisejího s používáním prostředků ze strany členských států a sociálních partnerů. Poskytování jednoznačných informací má zásadní význam, pokud se má zkrátit délka trvání úředních postupů, a stejně tak má-li být transparentnost a jasnost, je klíčové, aby Unie byla vybavena nástroji, které ji přiblíží k jejím občanům. Od 1. května 2009 začalo být také možné využívat tohoto fondu na podporu pracovníků, kteří přišli o zaměstnání v důsledku hospodářské krize a krize finančních trhů, čímž význam a potřebnost tohoto fondu ještě vzrostla.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Pro nezaměstnané a pro oběti přesouvání výroby v důsledku globalizace je tato podpora zcela zásadní. Svou výrobu přesouvá stále větší počet společností, které využívají výhod nižších nákladů na pracovní sílu v různých zemích, obzvláště v Číně a Indii, často na úkor zemí, které dodržují práva zaměstnanců. Cílem EGF je pomáhat pracovníkům, kteří se stali obětí přesouvání společností, a tento fond má zásadní význam pro to, aby měli snadnější možnost získat nové zaměstnání. Je tedy také nezbytné, aby byla vyhodnocována výkonnost tohoto mechanismu pomoci. Komise s ohledem na to uvažuje o uvolnění prostředků z EGF, které by pokryly správní výlohy spojené s přípravou průběžného hodnocení fungování fondu. Součástí tohoto hodnocení budou studie o využívání EGF, znovuzačleňování pracovníků do trhu práce a budování sítí propojujících jednotlivé služby poskytované členskými státy, které mají pravomoci v záležitostech týkajících se EGF, výměna osvědčených postupů a zároveň s tím i tvorba a spuštění webových stránek.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) má za cíl poskytování rychlé pomoci pracovníkům, kteří se stali obětí strukturálních změn v mezinárodním obchodu.

Dne 24. dubna 2010 Komise přijala nový návrh na využití EGF. Tento návrh se týká uvolnění částky ve výši 1 110 000 EUR z tohoto fondu, částky, která by měla pokrýt primární činnosti EGF, mezi něž patří studie v oblasti sledování a provádění, vytváření vědomostní základny, výměna informací a zkušeností mezi členskými státy a evropskými odborníky z EGF, organizace seminářů a další rozšiřování webových stránek EGF a publikace ve všech evropských jazycích.

Využívání prostředků tohoto fondu lze podle mého názoru jedině vítat, protože pro členské státy je to reálný podnět ke správnému využívání možností, které EGF nabízí, zejména co se týče zaměstnanců. Domnívám se, že velmi užítečné je i vytváření vědomostní základny, protože tato základna funguje jako pojítko mezi členskými státy, které je vede ke vzájemné spolupráci a k tomu, aby čerpaly inspiraci od zemí, které mají v této oblasti větší zkušenosti. A konečně považuji též za povzbudivé, že členské státy vede v tomto procesu tým odborníků, a věřím, že projekt EGP se bude i v budoucnu nadále rozvíjet.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tato zpráva se týká uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na technickou pomoc z podnětu Komise ve výši 1 100 000 EUR. Podle návrhu Komise má tato částka sloužit k hrazení následujících činností: činností spojených se střednědobým hodnocením EGF (článek 17) – studie týkající se sledování a využívání prostředků fondu, vytváření vědomostní základny, výměny informací a zkušeností mezi členskými státy a odborníky a inspektory z Komise, budování sítí, organizace setkání expertní skupiny styčných osob pro EGF, organizace seminářů o využívání prostředků z fondu jakož i informační a publikační činnosti (článek 9) a dalšího rozšiřování webových stránek EGF a financování publikací ve všech jazycích EU. V Rozpočtovém výboru (COBU) byla tato zpráva přijata bez debat. Proto ji my Zelení podporujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Nedávné finanční zemětřesení připravilo spoustu lidí zcela nebo zčásti o zaměstnání. Je dobře, že EU je založena na principu solidarity. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl založen v roce 2006 a od té doby bylo podáno téměř 30 žádostí o čerpání prostředků v celkové výši 154 milionů EUR, z nichž byla poskytnuta pomoc 33 000 pracovníků v celé Evropě. Této pomoci bylo využito v celé řadě různých odvětví, včetně odvětví výpočetní techniky, mobilních telefonů a automobilového průmyslu.

Baltským státům zasadila finanční krize bolestivý úder. V rozmezí října 2008 a července 2009 přišlo o zaměstnání 1 600 pracovníků litevských stavebních společností. Polovině z nich se nepodařilo najít novou práci nebo odešli do důchodu a žádali o pomoc. Většina nákladů se hradí z prostředků EGF, zbytek hradí litevský Fond zaměstnanosti. Chtěl bych EGF poděkovat za poskytnutí této pomoci, která byla velmi pečlivě zvolena a je sociálně zodpovědná. Uvedu jeden konkrétní příklad: v období do května 2009 přišlo během pěti měsíců o svou práci 651 lidí, kteří byli zaměstnáni v litevské společnosti AB Snaigė, což je výrobce chladicích zařízení, a u dvou jejích dodavatelů. Mělo to přímý dopad na zaměstnance a jejich rodiny jakož i na město Alytus, ve kterém Snaigė sídlí. Vzhledem k této situaci, k níž došlo, byla velká část peněz z EGF rozdělena mezi pracovníky. Přidělené peníze dají pracovníkům příležitost, aby si našli práci, studovali a prošli rekvalifikací.

 
  
  

Zprávy: Barbara Matera (A7-0180/2010, A7-0181/2010, A7-0179/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – EGF byl vytvořen za účelem pomoci pracovníkům, kteří byli postiženi nepříznivými dopady globalizace. Komise přijala návrhy na uvolnění prostředků z tohoto fondu na pomoc Irsku a Španělsku. Chtěl bych poukázat na to, že skutečné případy, v nichž jsou tyto prostředky potřebné, bývají zpravidla velmi naléhavé, a postup umožňující uvolnění těchto prostředků by měl být proto pokud možno efektivní a rychlý. S ohledem na to jsem souhlasil se závěry, k nimž došla naše zpravodajka, a hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu.

 
  
  

Zprávy: Barbara Matera (A7-0180/2010, A7-0181/2010, A7-0179/2010, A7-0178/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) má zcela zásadní význam pro znovuzačleňování pracovníků, kteří v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize ztratili zaměstnání, na trh práce.

Evropské orgány sehrály důležitou roli v napomáhání hospodářské obnově členských států, které takovou pomoc nejvíce potřebují.

Znovu tak vyzývám orgány EU, aby při poskytování této pomoci postupovaly společně a rychlým a pružným způsobem a uplatňovaly zjednodušené postupy, tak aby mohly rychle reagovat na potřeby pracovníků nejvíce postižených současným hospodářským poklesem.

 
  
  

Zpráva: Michail Tremopulos (A7-0139/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sonia Alfano (ALDE), písemně. (IT) Podle průzkumu, který koncem roku 2009 uveřejnil sicilský region, se 75 % občanů domnívá, že evropské fondy nemají žádný, anebo jen velmi malý příznivý dopad. Když pak uvážíme, že podle Účetního dvora zůstalo 51 % všech prostředků vyčleněných pro Sicílii v programovém období 2000–2006 nevyužito a že značné procento použitých prostředků nebylo ušetřeno nesrovnalostí, lze snadno pochopit onu téměř naprostou nedůvěru veřejnosti.

Zpráva mé kolegyně poslankyně má tedy mou plnou podporu. Důvěru v orgány lze obnovit pouze na základě naprosté transparentnosti s tím, že bude zároveň zajištěno informování veřejnosti o účelném využívání veřejných prostředků. Každý musí mít možnost znát, komu byly prostředky přiděleny a především ovšem k jakému účelu jsou určeny, a musí mít zároveň i možnost sledovat všechny fáze od plánování až po provádění intervencí.

Bude-li evropským občanům umožněno sledovat využívání evropských prostředků, bude to nejen základním důkazem demokratičnosti celého procesu, ale bude to současně také odrazovat od všech forem vysávání těchto veřejných zdrojů. Připomínám přitom, že transparentnost neznamená pouze uveřejnění dokumentů: to je pouze první krok. Informace musí být přístupné a srozumitelné; jinak se z jejich poskytování stane pouhý technický úkon, který účelu demokratické kontroly nijak neposlouží.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která hájí jednotný a otevřený přístup k meziregionální výměně osvědčených postupů s cílem umožnit těm, kdo se podílejí na politice soudržnosti, čerpat ze zkušeností druhých. Domnívám se, že zvýšený důraz na otázky týkající se projektového řízení, které vykonávají ti, kdo se podílejí na provádění politiky soudržnosti, je klíčovým činitelem při zlepšování a zjednodušování tohoto řízení. Členské státy by měly decentralizovat provádění politiky soudržnosti, aby bylo možné zajistit víceúrovňové řízení při zachování zásady partnerství a subsidiarity. Vítám vytvoření referenčního manuálu pro audit a jeho zjednodušení, zejména v bodech souvisejících se způsobilostí, finančním inženýrstvím a podáváním finančních zpráv.

Chtěl bych poukázat na překážky objevující se v souvislosti s využíváním strukturálních fondů, jak je prezentují potenciální kandidáti. Potýkají se s velkou byrokratickou zátěží, s množstvím nadměrně složitých pravidel, nedostatečnou transparentností rozhodovacího procesu a pravidel spolufinancování a se zpožděním v platbách. Má-li se podařit tyto překážky odstranit, je třeba určit dlouhodobá kritéria vztahující se na projekty spolufinancované z prostředků strukturálních fondů a zvláštní opatření vytvořená spolu s novými kvalitativními ukazateli pro regiony se specifickými geografickými rysy, jako jsou nejvzdálenější regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, podporuji postoj pana Winklera a hlasoval jsem pro přezkoumání inovační politiky Společenství. Zejména pak souhlasím s přáním vytvořit rozsáhle koncipovanou strategii, která se bude týkat nejen inovací technologických, ale také inovací správních, organizačních a sociálních. Domnívám, že pro tento účel má klíčový význam, aby se na tvorbě opatření na podporu inovací koncepčně podílel finanční svět a malé a střední podniky a aby byla věnována pozornost politickým a hospodářským cílům na regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Původní verze této zprávy z vlastního podnětu pana Michaila Tremopulose se mi nelíbila ani trochu. Podala jsem tedy deset pozměňovacích návrhů, které měly změnit její orientaci. Mně a mým kolegům ve skupině Evropské strany lidové (Křesťanských demokratů) se tak podařilo vrátit francouzštině a němčině status jednacích jazyků vedle angličtiny, omezit požadované informace na informace, které jsou reálně potřebné, zachovat předpoklad, že evropských prostředků bylo využito řádným způsobem, a tak dále. Využívání prostředků by skutečně mělo být transparentnější, ale neměla by se z toho stát záminka pro to, aby se postupy podávání žádostí o přidělení prostředků z evropských fondů neúměrným způsobem komplikovaly. Díky našemu přispění budou mít evropští občané dostupné informace o využívání prostředků z evropských fondů, aniž by to ovšem vedlo ke zvýšení byrokracie. Hlasovala jsem tedy pro tuto pozměněnou verzi této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu mého řeckého kolegy poslance Michaila Tremopulose o transparentnosti v regionální politice a jejím financování. Vítám Evropskou iniciativu pro transparentnost (ETI), která byla přijata Evropskou komisí za účelem zvýšení transparentnosti, otevřenosti a zodpovědnosti v řízení Evropské unie. Podporuji názor, že je třeba zavést metody řízení a podávání žádostí, které zaručí transparentní postupy, poskytnou potenciálním příjemcům lepší přístup k prostředkům strukturálních fondů a sníží byrokratické zatížení žadatelů. Řídící orgány v členských státech musí transparentním způsobem prezentovat všechny fáze projektů financovaných z prostředků strukturálních fondů. Přál bych si také, aby poslanci Evropského parlamentu byli informováni a zapojeni do provádění projektů ve svých volebních obvodech.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Účelné využívání prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je nezbytnou podmínkou růstu našich ekonomik a tvorby pracovních míst. V zájmu zajištění transparentnosti využívání těchto prostředků by měla být v co nejúplnější podobě realizována Evropská iniciativa pro transparentnost. O rozhodnutích Komise o financování důležitých projektů je v současnosti nedostatek informací. Také členské státy informují veřejnost o příjemcích podpory z EU na různé úrovni. Domnívám se, že transparentnost by měla být zajištěna na všech úrovních, protože jde ruku v ruce s procesem zjednodušování postupů pro získání prostředků ze strukturálních fondů a protože umožňuje veřejnou účast na diskusi o vynakládání veřejných peněz, která je důležitá pro účelné využívání prostředků EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) V době, jako je ta naše, kdy se z hospodářské a finanční krize stává všudypřítomný fenomén, který se projevuje bez rozdílu ve všech odvětvích, není výjimkou ani odvětví zemědělství, které potřebuje výraznou finanční pomoc a transparentnost.

Zpráva pana Tremopulose navazuje na sdělení Komise o Evropské iniciativě pro transparentnost a předkládá návrhy, jejichž cílem je prosadit zpřístupnění údajů o příjemcích finančních prostředků jakož i transparentnost ve společném řízení a partnerství. Budu hlasovat pro tuto zprávu, a to právě z toho důvodu, že jak se domnívám, více informací a především jednodušší informace mohou složitý svět, jakým je politika soudržnosti EU, přiblížit světu podnikatelskému.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropská iniciativy pro transparentnost je v platnosti od roku 2005, kdy byla přijata Komisí. Jen o rok později byla uveřejněna zelená kniha, jejímž cílem bylo zvýšit transparentnost, otevřenost a odpovědnost řízení EU. Důvodem pro přijetí těchto dokumentů byla základní právo evropských občanů vědět, kdo je příjemcem prostředků z evropských fondů. Každý z nich ve větší či menší míře na tyto projekty přispívá.

Uveřejňování informací o důležitých projektech na internetu před rozhodnutím o jejich financování je v mezinárodních finančních institucích běžný postup. Evropská komise představovala v tomto směru až doposud výjimku, přestože není žádný dobrý důvod k tomu, aby se výkonný orgán Společenství řídil méně přísnými normami transparentnosti. Za těchto okolností je požadavek Parlamentu, aby Komise včas uveřejňovala informace na internetu a umožnila tak přímý přístup k dokumentaci evropských financí, v dokonalé shodě s politikou transparentnosti, která je schválena na úrovni EU. Je důležité, aby projekty schvalované Komisí byly mimo veškeré podezření a aby o nich byla široká veřejnost informována už od prvních fází podávání žádostí o financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Transparentnost v přidělování prostředků ze strukturálních fondů, zajišťovaná především následným zveřejňováním příjemců, názvů provozovaných činností a částka veřejných prostředků poskytnutých jejich provozovatelům, má pro diskusi o tom, jakým způsobem mají být vynakládány veřejné prostředky z evropských fondů, ústřední význam.

Definice pojmu „příjemci“ a částka veřejných prostředků vyplacených příjemci (částky přidělené, anebo částky skutečně vyplacené), k jejichž zveřejnění má dojít, není jasná.

Vítám doporučení obsažená v této zprávě jako příspěvek ke kultuře vzájemné důvěry mezi všemi zainteresovanými subjekty, která povede k lepšímu využívání evropských prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – V EU je celá řada fondů, k nimž mají přístup občané jakož i další subjekty. Mnozí si stěžují, že získání přístupu k prostředkům z těchto fondů je spojeno s postupy, které jsou složité a neúměrně byrokratické. Mělo by být k dispozici více jasnějších informací o postupech spojených s těmito fondy a měla by být zajištěna větší transparentnost, pokud jde o využívání těchto prostředků. Souhlasím se závěry, k nimž došel zpravodaj, a rozhodl jsem proto hlasovat pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro opatření navržené v této zprávě, protože se domnívám, že transparentnost se musí stát klíčovou podmínkou pro dosažení obecných cílů všech politik a zejména pak politik soudržnosti.

Různá forma prezentování údajů a různé podmínky týkající se jejich zpřístupňování, které jsou důsledkem evidentních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a řídícími orgány ve výkladu minimálních požadavků Evropské iniciativy pro transparentnost znemožňuje úplné srovnání na úrovni EU. S radostí proto vítám zavádění jasnějších pravidel, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích prostředků v rámci společného řízení. Snižování byrokracie, zjednodušování procesu získávání prostředků a umožnění větší kontroly finančního řízení jsou pozitivními kroky.

Domnívám se také, že dobrou myšlenkou je i návrh na dvojjazyčnost úředních informací, které o postupu poskytování prostředků podávají členské státy veřejnosti.

A konečně si také myslím, že Komise by měla jít příkladem a sama uplatňovat postupy, které podporují transparentnost. Měla by se tak zachovat především v záležitosti poskytování prostředků na velké projekty EU, u kterých nikdo nechápe, proč jsou zde i nadále benevolentnější požadavky na transparentnost, než je tomu u podobných projektů, jako například v případě Evropské investiční banky nebo Světové banky.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o transparentnosti v regionální politice a jejího financování, aby byla zajištěna větší kontrola nad způsobem využívání veřejných prostředků. V zájmu větší transparentnosti je naléhavě potřebné, aby kromě současných minimálních požadavků bylo zajištěno, že seznamy těch, kdo získali prostředky ze strukturálních fondů, uveřejňované na webových stránkách Komise, budou obsahovat podrobnější informace. Příkladem takových podrobnějších informací mohou být údaje o místě, souhrny schválených projektů, typy poskytnuté podpory a uvedení bližších informací o partnerech projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Regionální politika a Fond soudržnosti Evropské unie mají základní význam pro zásadu solidarity mezi členskými státy. Je zcela klíčové, aby prostředky, které mají k dispozici, byly využívány účelným a cíleným způsobem a aby přispívaly k rozvoji oblastí, pro něž byly tyto prostředky získány. Transparentnost v používání těchto prostředků je v první řadě odpovědností členských států a pokuty za špatné řízení povedou k výraznějšímu snížení nevyvážeností v rámci Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Vzhledem k velikosti a regionální rozmanitosti Evropy a zároveň i s ohledem na potřebu důvěryhodnosti evropských orgánů jsem hlasoval pro, protože se domnívám, že sdílení veřejných informací a normalizace postupů je zásadní pro zajištění nezbytné transparentnosti provádění a financování regionálních politik zaměřených na hospodářskou a sociální soudržnost a posilování spravedlivější Evropy. Chtěl bych také zdůraznit, že snaha o zajištění shody s obecnými pravidly a uveřejňování objektivních informací o veřejných investicích by neměla vést k větší byrokracii. Domnívám se naopak, že má-li dojít ke zlepšení transparentnosti a účinnosti evropských politik, je důležité, aby se míra byrokracie snižovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Transparentnost regionální politiky a jejího financování jsou obzvláště citlivá témata a velmi důležitá pro oblast, kterou zastupuji.

Benátský region a další regiony severní a střední Itálie spadají v rámci politiky soudržnosti na období 2007–2013 pod cíl 2, nazvaný Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, na který bylo vyčleněno 16 % dostupných prostředků. Většina těchto prostředků (83 %) je vyčleněna ve prospěch oblastí, které ve svém rozvoji pokulhávají za ostatními a mezi které patří oblasti jižní Itálie.

Souhlasím s názorem zpravodaje, že Evropská iniciativa pro transparentnost (ETI), která vznikla z podnětu Komise, se musí opírat o referenční parametry, které budou pro všechny stejné, aby bylo možné zaručit homogenní a efektivní úroveň transparentnosti. Tím, že bude vymezen typ požadované dokumentace, zaručen přístup k této dokumentaci, a to především v případě tzv. velkých projektů, a tím, že bude vytvořen společný vzor, kterého se budou všichni držet, se předejde plýtvání a nedostatečné transparentnosti postupů. Stanovením jasných a podrobnějších společných pravidel, které ovšem nesmějí mít nepříznivý vliv na výkonnost správy, bude odměňovat řádné regiony a trestat ty, kteří nebudou schopni definovat své požadavky a projekty s dostatečnou přesností.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Tremopulosova zpráva vychází z myšlenky, že transparentnost je nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů politiky soudržnosti, a já výzvy k větší transparentnosti v regionální politice plně podporuji. Zpráva rovněž vyzývá členské státy k tomu, aby plně zapojily regionální a místní orgány do provádění politik, a já jsem si jist, že až bude Skotsko nezávislé, bude skotská vláda schopna do těchto věcí zapojit všechny skotské regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Poskytování veřejných informací o příjemcích prostředků z fondů EU je úhelným kamenem Evropské iniciativy pro transparentnost (ETI). Domnívám se, že požadavek obsažený ve finančním nařízení, aby členské státy podávaly informace o způsobu využívání finančních prostředků z fondů EU v rámci společného řízení, a to především následným zveřejňováním příjemců, je nedostatečný. Komise se omezuje na úlohu navrhovatele jakési společné orientační normy pro zveřejňování údajů a poskytování odkazů na elektronické adresy členských států, které občané EU najdou na webové stránce DG REGIO a přes které se dostanou na stránky, na nichž budou zveřejňovány požadované údaje o příjemcích prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (angl. zkr. ERDF) a Fondu soudržnosti. V případě těchto zmíněných prostředků spravovaných v rámci tzv. sdíleného řízení jsou tyto odkazy a jejich obsah výlučnou odpovědností členských států a zakládají se na informacích poskytnutých řídícími orgány. Různá forma prezentování údajů a různé podmínky týkající se jejich zpřístupňování neumožňují úplné srovnání na úrovni EU. Souhlasil jsem proto s návrhy předloženými Evropským parlamentem, aby databáze členských států byly plně přístupné a kompatibilní a bylo tak možné snáze získat přehled o prezentovaných údajích a zajistit, aby nashromážděné údaje byly uveřejňovány a spravovány strukturovaným, navzájem porovnatelným způsobem, umožňujícím jejich plnou využitelnost. Provedení těchto návrhů přispěje k ETI.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) O práci Komise a Parlamentu, kterou odvádí v oblasti transparentnosti regionální politiky a jejího financování, mám dobré mínění. Je to oblast, která pohlcuje lví podíl rozpočtu EU, a daňoví poplatníci proto mají právo vědět, jak jsou jejich peníze používány, a měli by mít neomezený přístup k těmto informacím.

Chtěl bych rovněž vyjádřit naději, že tato přijímaná opatření povedou k vytvoření nových pravidel, která budou inspirována znalostí zveřejněných údajů, a že prováděcí postupy se díky tomu zjednoduší a zprůhlední.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Mají-li se evropské orgány a agentury přiblížit občanům, kterým slouží, a zdůraznit své přispění k sociální a hospodářské soudržnosti a udržitelnému rozvoji Evropy, musí být jednou ze základních starostí Evropské unie otázka, jak zvýšit svou transparentnost.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji Komisi v její snaze o prosazení normy a dobře stanoveného způsobu zpřístupňování informací o příjemcích prostředků Společenství. Umožní nám to odstranit neshody ve způsobu, jakým tyto informaci uveřejňují jednotlivé členské státy. To nám pak na celoevropské úrovni umožní získat celkový přehled o poskytnutých údajích a současně ovšem také získat v očích evropských občanů pověst důvěryhodné a zodpovědné instituce.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že potřeba transparentnosti regionální politiky s ohledem na to, aby potenciální příjemci měli lepší přístup k databázi Evropské iniciativy pro transparentnost (ETI), je skutečně velmi důležitá. Domnívám se, že pokud jde o transparentnost regionálních politik, je naprosto nezbytné zapojení místních a regionálních orgánů, neboť jsou v tomto ohledu povinny plnit dvojí úlohu. Na jedné straně budou využívat výhod, které jim přináší ETI tím, že jim usnadní a v maximální možné míře umožní přístup do databáze příjemců prostředků z fondů, což by mohlo poskytovat konkrétní příklady osvědčených postupů v oblasti regionálního financování. Zároveň však budou místní a regionální orgány zastávat klíčovou úlohu ve zpřístupňování této databáze, k čemuž budou využívat všech vhodných prostředků, tak aby tyto informace byly v maximální míře přístupné občanům.

Musí být rovněž zavedeny systémy měření úrovně využívání databáze ETI, abychom měli co nejjasnější představu o tom, v jaké míře jsou informace obsažené v této databázi využívány. Ukáže-li se, že se jich využívá v nedostatečné míře, orgány, které ji takto nedostatečně spravují, budou muset najít účinnější metody, jak propagovat její využívání.

 
  
MPphoto
 
 

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. (IT) Dohledatelnost příjemců, přidělených prostředků a projektů je klíčovým aspektem nástrojů, jimiž se řídí Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti, pokud jde o zaručení transparentnosti výdajů. Transparentní systém optimalizuje investice a snižuje náklady. Vzhledem k důležitosti této věci bude prospěšné, zvýší-li se pokuty za porušování předpisů týkajících se komunikace a povinnosti uveřejňovat informace, podaří-li se prosadit modernější a funkčnější systém propojující řídící orgány, definovat společný základ pro normalizaci postupů jednotlivých států a vytvořit vazbu mezi uveřejňováním informací, monitorováním a kontrolou. Tyto činnosti by se měly stát součástí balíčku opatření pro boj proti krizi. S podobným návrhem přišel Parlament v době, kdy se hlasovalo o Výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům, a kdy šlo o to, že jsou-li vyžadovány transparentní postupy, předchází se tak pochybením.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Transparentnost v používání prostředků Společenství a veřejné informace o příjemcích prostředků EU mají zásadní význam pro Evropskou iniciativu pro transparentnost (ETI). Toto zpřístupnění informací umožní vyhodnocovat, jakým způsobem se veřejné prostředky používají, což je zcela nezbytné pro dobré fungování demokracie a řádnou správu prostředků, kterých je vždy omezené množství. V této krizové době však potřebujeme ještě další mechanismy, které umožní větší transparentnost, zejména to, aby Komise podávala předběžné informace o rozhodnutích týkajících se financování velkých projektů. Je proto třeba i nadále pokračovat ve vytváření veškerých použitelných mechanismů, které povedou k větší transparentnosti ohledně příjemců prostředků EU. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Zveřejňování informací týkajících se financování projektů z evropských fondů jednoznačně umožní veřejnosti v členských státech zapojit se do diskuse o lepším využívání veřejných financí.

Zvýšení transparentnosti podle mého názoru vyžaduje zavedení jasných pravidel týkajících se zveřejňování informací, důsledkem čehož ovšem nesmí být přílišné administrativní zatížení potenciálních příjemců, kteří už i tak zápasí s komplikovanými administrativními požadavky.

Velice bych uvítal, aby ke zveřejňování informací o velkých projektech na internetu docházelo včas a umožňovalo přímý přístup k projektové dokumentaci, a to především k hodnocení vlivu na životní prostředí, jehož důležitost je ze strany subjektů mnohokrát brána na lehkou váhu, anebo je dokonce zcela obcházena. Občanská společnost by tedy měla mít možnost na stránkách Komise zasílat svoje stanoviska a přispívat tak k demokratické kontrole a ke zvýšení kvality projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropská iniciativa pro transparentnost byla zahájena už před lety, podařilo se v ní dosáhnout však jen omezeného pokroku. Zveřejněním příjemců dotací, například zemědělských, vyšlo najevo, že tyto prostředky jdou často ve prospěch velkého obchodu, královských domů atd. Pokud to EU myslí s transparentností vážně, pak ji musí uplatňovat důsledně i ve svém rozhodování. Iniciativa pro transparentnost je z větší míry, ostatně jako vždy, pouhou snůškou prázdných slov, a to je důvodem toho, proč jsem zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Shromažďování informací o tom, jakým způsobem se ve skutečnosti využívá veřejných dotací a kdo má z těchto peněz ve skutečnosti prospěch, je důležité a je to rovněž správná věc. Nesmí to vést ovšem k tomu, aby Komise získala natolik rozsáhlé pravomoci, že by si členské státy například už nemohly vybírat své vlastní projekty a partnery. Zdržel jsem se proto hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Finanční transparentnost veřejných orgánů je základem moderní demokracie. Občané musí mít přístup k informacím o tom, jakým způsobem bylo vydáno každé euro – protože každé euro pochází z daní, které zaplatili. Není žádným tajemstvím, že Evropská iniciativa pro transparentnost, kterou Komise přijala v roce 2005, přináší své první plody. Jsem tomu velmi rád. Na druhé straně je toho třeba ještě hodně udělat. Rmoutí mne, že normy týkající se transparentnosti používané v Evropské komisi při provádění regionální politiky jsou na nižší úrovni, než je tomu v jiných institucích, mj. zejména normy, které se používají v Evropské investiční bance. K tomu, aby tento stav nadále přetrvával, není žádný důvod. Sdílím uspokojení, které je vyjádřeno v usnesení nad pokrokem v oblasti sociální kontroly nad rozdělováním prostředků pro uskutečňování cílů regionální politiky. Velmi také oceňuji důraz, který je v usnesení kladen na úlohu instituce občanské společnosti v systému vytváření programů politiky soudržnosti. Jsem si jist, že opatření, která tato usnesení navrhuje, přispějí k zvýšení efektivnosti těchto programů a k legitimizaci politiky soudržnosti EU. S ohledem na tyto faktory jsem se rozhodl toto usnesení podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy pana Tremopulose, která obsahuje ustanovení zaměřená na zlepšení efektivity a transparentnosti evropské regionální politiky. Chceme-li potenciálním příjemcům evropských strukturálních fondů zajistit lepší přístup k dostupným prostředkům, zdá se mi, že nadbytečné administrativní požadavky spojené s podáváním žádostí o přidělení prostředků z těchto fondů bude třeba zjednodušit a postupy spojené se získáním prostředků EU učinit transparentnějšími. Stanovení jasnějších a jednodušších pravidel a způsobů jejich uplatňování povede k tomu, že používání prostředků z fondů EU bude efektivnější. Také si myslím, že lepší informovanost o projektech realizovaných Evropskou unií, zejména o projektech spojených s využíváním strukturálních fondů, je pro občany velmi důležitá. Jsem tedy pro to, aby Evropská komise v zájmu široké veřejnosti uveřejňovala více informací o velkých projektech uskutečňovaných díky těmto prostředkům, ať už se jedná o projekty dokončené, nebo projekty, které stále ještě probíhají.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Chci pozdravit svého kolegu z řad řeckých Zelených, Michaila Tremopulose, a poblahopřát mu k dnešnímu přijetí jeho zprávy o transparentnosti, regionální politice a jejím financování. Výsledek, 629 hlasů pro a jen 6 proti, svědčí o tom, že odvedl vynikající práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Podpořila jsem a hlasovala jsem pro Tremopulosovu zprávu, která vyzývá Evropskou komisi a vnitrostátní řídící orgány, aby uplatňovaly větší transparentnost při přidělování a využívání strukturálních fondů. Je důležité, abychom měli srovnatelné údaje o správě těchto prostředků v rámci celé Unie a majitelé projektů a občané měli představu o tom, jaké má EU v přidělování prostředků priority, které zainteresované subjekty prostředky již získaly, jak tyto prostředky byly použity a jaké jsou u různých projektů postupy a časové rámce. Cílem těchto kroků je informovat potenciální příjemce o těchto prostředcích a účinnějším způsobem sledovat jejich využívání. Důležité bylo nicméně i to, aby míra transparentnosti nebyla překročena a aby orgány pověřené správou těchto prostředků a vlastníci projektů nebyli neúměrným způsobem zatíženi požadavky na poskytování informací, které jsou bezpředmětné, neúčelné a kontraproduktivní. Z tohoto důvodu jsme já a moji kolegové z předsednické většiny Výboru pro regionální rozvoj původní znění pozměnili, aby nemohlo docházet k tomu, že cíle transparentnosti bude dosahováno na úkor cíle politiky soudržnosti, jímž je zjednodušování, protože jsou to právě tyto dvě hlavní otázky, jednoduchost a viditelnost, jimiž se politika soudržnosti musí zabývat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nicole Sinclaire (NI), písemně. – Hlasovala jsem proti tomuto opatření, ovšem nikoli proto, že bych byla proti transparentnosti, to ani zdaleka ne; jako jedna z několika mála poslankyň a poslanců EP ze Spojeného království, kteří si nechali prověřit účty, veřím ve větší transparentnost. Toto hlasování je však pro EU typické: předstírá transparentnost, ale zavádí na úkor daňových poplatníků větší byrokracii. Moji voliči si zaslouží něco lepšího.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva charakterizuje transparentnost obecně uplatňované vůdčí zásady procesu plánování a rozhodování v oblasti politiky soudržnosti a předkládá několik technických a správních návrhů, které osvědčily svůj přínos z hlediska větší efektivity práce na poli regionální politiky. Kromě otázek souvisejících se zajištěním širšího využívání údajů o příjemcích, potřeby menšího administrativního zatížení a zrychlení postupů je cílem tohoto dokumentu, kterému jsem dal svůj hlas, nastolit transparentnost v partnerství mezi regiony, členskými státy a Evropskou unií.

S ohledem na tuto snahu a na základě pozměňovacího návrhu, který jsem podepsal, byl do tohoto dokumentu zahrnut poukaz na potřebu cílenějšího, pravidelnějšího a včasnějšího informování partnerských organizací, zejména prostřednictvím technické pomoci a odborného výcviku. Pro partnery nejvzdálenějších regionů EU to má nepochybně stejně velký užitek jako pro nejvzdálenější regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, chtěl bych zdůraznit, že transparentnost je pro zemi, jako je ta má, pro Litvu, velice důležitá. Fondy EU, jako je strukturální fond a Fond soudržnosti, napomohly formování hospodářského, sociálního a environmentálního vývoje Litvy a po nějaký čas jej budou formovat i v nadcházející době. Je proto důležité, aby občané měli možnost stát se svědky tohoto procesu a měli vliv na přidělování těchto prostředků. Má-li k tomu dojít, je nezbytná účast společnosti. Účast společnosti se může v rozhodovacím procesu, v přidělování prostředků EU a v jejich využívání, uplatňovat různými způsoby. Větší účast společnosti by vedla ke snížení korupce a ke zvýšení efektivního využívání těchto prostředků, což má pro zemi jako Litva obzvlášť velký význam. Veřejná známost je důležitá i pro příjemce prostředků EU. Byly by tak podníceny diskuse o používání veřejných peněz v zemi, což je opět jedna z hlavních zásad fungování demokratického státu. Chtěl bych také podtrhnout potřebu zapojení regionálních a místních orgánů a především ovšem běžných občanů. Zpráva obsahuje několik poznámek týkajících se rozsáhlé internetové platformy, která by umožňovala získat přehled a učinit si lepší představu o existujících prostředcích. Jako začátek je to dobré, ale je třeba udělat ještě víc pro to, aby se podařilo zapojit lidi z různých vrstev společnosti – bohaté i chudé, lidi z velkých měst i z malých vesnic. Občanská společnost a nevládní organizace by rovněž mohly přispět k zefektivnění programů a k jejich odpovědnějšímu provádění.

 
  
MPphoto
 
 

  Kerstin Westphal (S&D), písemně. – Jménem skupiny S&D chci vyjádřit náš obecný souhlas s touto zprávou. Je důležité, aby Evropský parlament bojoval za větší transparentnost v regionální politice, odmítání však tzv. jmenovité pranýřování, jak se žádá v bodě 16 této zprávy. Souhlasíme samozřejmě se zavedením přísnějších požadavků na komunikaci a poskytování informací, ale pro dosažení daného cíle, jímž je větší transparentnost a který také podporujeme, nelze používat špatných prostředků. Obáváme se, že jmenovité pranýřování by mohlo vést k honům na čarodějnice. Z Evropské komise by se neměla dělat morální autorita, která označováním viníků, jejich pranýřováním a obviňováním udržuje skupinovou kázeň. Tento postup odmítáme i proto, že by mohl přivodit komplikovanější situaci a mohlo by se stát, že by v členských státech nedošlo k jeho provedení. I přes tuto výhradu souhlasíme – jak bylo výše řečeno – s obecným pojetím této zprávy a považujeme ji za velmi užitečnou.

 
  
  

Zpráva: Seán Kelly (A7-0190/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Projekt sjednocené Evropy vymysleli otcové zakladatelé, aby zajistili mír v Evropě. I když v Severním Irsku stále panuje napětí, musí současná Evropa pokračovat v poskytování finanční pomoci na podporu usmíření mezi tamními dvěma komunitami, které proti sobě tak dlouho bojovaly. Proto by Evropská unie měla zajistit další financování konkrétních projektů, které umožní vytvoření vazeb potřebných k zajištění trvalého míru. Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie nedávno z důvodů právní povahy zrušil nařízení (ES) č. 1968/2006, které právě tyto finanční příspěvky umožňovalo, byli poslanci Evropského parlamentu nuceni přijmout nové nařízení založené na patřičném právním základě. Proto jsem hlasovala pro přijetí nového nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně.(GA) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o dalším poskytování finančních příspěvků Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko. V letech 2007 až 2010 vložila Evropská unie do tohoto fondu 15 milionů EUR. Financování z prostředků Evropské unie (jež představuje 57 % všech příspěvků) je pro účinnost tohoto fondu zásadní.

Od svého založení v roce 1986 měl fond pozitivní vliv na události jak v Irsku, tak v Severním Irsku a poskytl podporu mnoha přeshraničním iniciativám. Podporoval mír a usmíření, prosazoval navazování vztahů a angažovanost a napomáhal hospodářskému a společenskému pokroku. Fond měl jasný a zásadní vliv na jím dotčené komunity a velkou měrou se podílel na úsilí o dosažení trvalého míru, zejména co se týká aktivit ve spolupráci s programem PEACE v Severním Irsku a v pohraničních okresech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Mezinárodní fond pro Irsko slouží jako dobrý příklad nadnárodní a mezinárodní spolupráce. Fond, který řídí nezávislý mezinárodní orgán, je financován několika zeměmi: Evropskou unií, Spojenými státy, Kanadou, Novým Zélandem a Austrálií. V Severním Irsku i v Irské republice podporují jeho projekty navazování kontaktů, dialog a usmíření mezi nacionalisty a unionisty. Tato mezinárodní podpora však bude v roce 2010 ukončena. Měli bychom se proto zamyslet, jakým způsobem by mohly být priority v oblasti činnosti fondu financovány po tomto datu, zejména pak ty, jež se váží k podpoře hospodářského a společenského pokroku a podpoře mírového dialogu.

Projekty realizované Mezinárodním fondem pro Irsko se již nyní doplňují s činnostmi v rámci programu PEACE Evropské unie. Bylo by užitečné určit, co se s těmito projekty stane v souvislosti s nadcházejícím plánováním rozpočtu Evropské unie. Vyzývám proto Evropskou komisi, aby prozkoumala, jak by strukturální fondy mohly navázat na roli Mezinárodního fondu pro Irsko, a to zejména s ohledem na cíl Evropské územní spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Po mnoha letech nestability v Irsku byl za účelem zajištění hospodářské a finanční stability v regionu ustaven Mezinárodní fond pro Irsko (MFI). Jak jsme viděli, zpráva se zabývá plány fondu do budoucnosti a ustavuje některé klíčové cíle, které je třeba naplňovat. Souhlasím se závěry zpravodaje, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro příjetí zprávy poslance Kellyho o návrhu na nařízení Evropského parlamentu a Rady o finančních příspěvcích Evropské unie do Mezinárodního fondu pro Irsko (MFI).

Projekty směřující ke spolupráci a usmíření mezi regiony si zaslouží podporu, zejména s ohledem na prosazování společenského a hospodářského pokroku. MFI sehrál v procesu usmíření mezi komunitami klíčovou úlohu a uznání si zaslouží i Evropská unie, která v této oblasti hrála zásadní roli. Z úspěchů iniciativ MFI se můžeme poučit a využít tyto zkušenosti v dalších oblastech Unie, kde dochází k marginalizaci komunit a ke vzniku napětí.

Rád bych vyzdvihl využití finančních prostředků Evropské unie na podporu projektu MFI „Fotbal pro mír“. Podpora usmíření a vzájemného porozumění mezi mladými lidmi prostřednictvím sportu je iniciativa, která si zaslouží pochvalu. Využití sportu jako prostředku k posílení jednotlivců a k boji proti sociálnímu vyloučení bychom vskutku neměli podceňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Mírový proces v Severním Irsku je příkladem úspěchu, který si zasloužil a i nadále by si měl zasluhovat podporu evropských orgánů. Stejně jako v případě evropské integrace i v postkonfliktní situaci, jako je tato, může být cesta ke stabilitě prošlapána vytvořením faktické solidarity, která usnadní a rozšíří přeshraniční vztahy a kontakt mezi komunitami. Doufám, že se i další oblasti Evropské unie, které se potýkají s fenoménem separatistického terorismu, poučí z irského procesu, což jim umožní vymýtit násilí a vytvořit takovou společnost, kde všichni cítí sounáležitost a kde se zároveň dodržují zákony, tradice a lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro další pokračování činnosti Mezinárodního fondu pro Irsko, protože věřím, že je potřeba zdůrazňovat poslání Evropské unie, co se týče míru mezi národy a komunitami, jakožto klíčový faktor hospodářského a společenského rozvoje a také posílení lidské důstojnosti a kvality života občanů. To je zřetelně vidět v případě Irska. Evropská unie by měla i nadále hrát klíčovou roli při udržování míru a odstraňování regionálního, etnického a kulturního napětí, čimž bude přispívat k vytvoření podmínek pro společenský a hospodářský pokrok.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Od svého založení v roce 1986 přispívá Mezinárodní fond pro Irsko k podpoře hospodářského a společenského pokroku a rozvoji vzájemných kontaktů, dialogu a usmíření mezi nacionalisty a unionisty v celém Irsku. Evropská unie musí i nadále podporovat mírový proces v Irsku prostřednictvím příspěvků do Mezinárodního fondu pro Irsko, jak to činila od roku 1989. Posílení této podpory povede ke zvýšení solidarity mezi členskými státy a jejich občany. To je důvod, proč jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Marian-Jean Marinescu (A7-0162/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Jednalo se o hlasování ve druhém čtení o nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Hlasovala jsem pro přijetí kompromisů dosažených Parlamentem a Radou Evropské Unie. Tyto kompromisy by totiž měly umožnit podporování podmínek pro lepší řízení přidělování přístupových kapacit a správu velkých evropských železničních koridorů pro nákladní dopravu. Po přijetí by toto nařízení mělo zlepšit účinnost velkých toků železniční nákladní dopravy v evropských koridorech, čímž přispěje ke snížení znečištění ovzduší způsobeného dopravou. Ze všech těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí znění vyjednaného s Radou, abychom dosáhli dohody ve druhém čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí doporučení pro druhé čtení obsažené ve zprávě mého rumunského přítele Mariana-Jeana Marinesca o postoji Rady během prvního čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Podporuji změny provedené v souvislosti s uspořádáním mezinárodních železničních koridorů za účelem vytvoření evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Rovněž podporuji myšlenku vytvoření „jediného kontaktního místa“ v podobě jednoho společného orgánu zřízeného správní radou každého nákladního koridoru, který žadatelům nabídne možnost požádat na jednom místě a v rámci jednoho úkonu o přidělení trasy v případě, že v jejím rámci dojde k překročení alespoň jedné hranice.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podporuji nařízení o vytvoření evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, jehož realizace, jak věříme, přinese přidanou hodnotu celé Evropské unii, jelikož povede k propojení Evropy společnou železniční sítí. Tím se zajistí účinný pohyb osob a zboží mezi regiony Evropy. Společně s tímto nařízením padlo také rozhodnutí o zavedení lhůt pro zprovoznění železničních koridorů. Byla přijata delší pětiletá varianta, která je výhodná pro Litvu, během níž bude v Litvě muset dojít k výstavbě evropské železnice. V současné době, kdy Litva zažívá bolestivé důsledky hospodářské krize, je toto rozhodnutí obzvláště výhodné, protože Litvě, stejně jako dalším zemím těžce zasaženým krizí, se v blízké budoucnosti nebude dostávat finančních zdrojů pro investice do projektů rozvoje železniční infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Oblast nákladní dopravy na úrovni Evropské unie může v době, kdy zažívá stabilní růst, nabídnout obrovský potenciál. Za těchto okolností se zdá být paradoxní, že stále méně společností využívá železniční nákladní dopravu. Pouze 10 % veškerého zboží v Evropské unii se přepravuje po železnici. Ve skutečnosti objem železniční nákladní dopravy oproti době před 20 lety poklesl o polovinu. Evropská komise uznala klíčovou roli železniční nákladní dopravy od roku 2001.

Lhůta pro bílou knihu o evropských politikách v odvětví dopravy pak byla stanovena na rok 2010. Trh železniční nákladní dopravy se nyní musí potýkat s výzvami v podobě zlepšování kvality nabízených služeb zapříčiněné nedostatečným souladem, což představuje v konkurenci s dalšími způsoby nákladní dopravy nevýhodu. Je nemožné vysvětlit pokles v oblasti železniční nákladní dopravy v situaci, kdy existují tři různé legislativní balíčky zabývající se železniční dopravou. Chybí dostatečné sladění s vnitrostátními právními předpisy a propojení železničních systémů mezi jednotlivými státy. Vzhledem k této situaci zamýšlí nařízení předkládané Evropským parlamentem zefektivnit železniční nákladní dopravu prostřednictvím podpory harmonizace mezi členskými státy a správci infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – Podporuji snahy o zefektivnění železniční nákladní dopravy s ohledem na její ekologické výhody v porovnání se silniční nákladní dopravou. Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy. Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace, a proto jsem pro něj hlasovala. Staví ale na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. – Podporuji veškeré snahy o zefektivnění železniční nákladní dopravy kvůli jejím ekologickým výhodám v porovnání se silniční nákladní dopravou.

Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy.

Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace. Proto jsem pro něj hlasoval, přestože. staví na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Návrh nařízení vymezuje koridory pro železniční nákladní dopravu, jinými slovy trasy protínající území několika členských států, na kterých správci koordinují řízení a využívání infrastruktury. To představuje opravdovou evropskou přidanou hodnotu, protože toto nařízení povede ke zlepšení transparentnosti v přidělování a správě slotů a bude podporovat nadnárodní koordinaci na všech úrovních: úrovni dostupných kapacit, investic, práce na infrastruktuře, provozního řízení a tak dále. Vytvoření jediného kontaktního místa pro každý koridor také umožní společnostem komunikovat pouze s jedním partnerem. To symbolizuje správu železničních koridorů v evropském kontextu. Nařízení tak představuje jasný signál ve prospěch evropské dopravní politiky a infrastruktury. Jedná se o zásadní krok k železniční nákladní dopravě, která je rychlejší a spolehlivější, a je tudíž důvěryhodnou a ekologickou alternativu k dálkové silniční nákladní dopravě. Skutečně evropský přístup byl o to potřebnější, protože pouze v tomto měřítku je trh železniční nákladní dopravy relevantní.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o přispění k vytvoření konkurenceschopnější evropské železniční sítě pro nákladní dopravu. Proměnlivost odvětví dopravy v posledních desetiletích a rostoucí otevřenost národních železničních trhů (což kvůli nesouladu mezi nimi vede k vážným problémům) vyžadují realizaci těchto opatření, která přispějí k vytvoření účinné distribuční sítě mezi členskými státy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V průběhu posledních desetiletí se tržní podíl železnic na přepravě zboží neustále snižoval, až v roce 2005 dosáhl hodnoty pouhých 10 % z tohoto typu dopravy. Ve snaze čelit této výzvě podpořila Komise myšlenku účinnějšího řešení problému. V prosinci 2008 navrhla nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou přepravu zboží.

V dubnu 2009 přijal Evropský parlament návrh v prvním čtení, a podpořil tak Komisi. Rada také dosáhla politické shody o tomto nařízení, i když s některými změnami. Aniž bychom zpochybňovali důležitost železniční přepravy zboží a potřeby její koordinace na evropské úrovni, a přestože podporujeme vytvoření takzvaných koridorů pro nákladní dopravu, faktem zůstává, že v současném hospodářském a finančním klimatu, které panuje v zemích Evropské unie, předpokládá vytvoření integrovaného nákladního dopravního systému nutně značné investice členských států, u nichž ale nelze zaručit, že jsou v pozici, aby takové investice mohly přislíbit nebo poskytnout. Nechceme podrývat cíle tohoto nařízení, avšak máme-li jej schválit, neměli bychom proto zapomenout, že současné klima úsporných opatření bude mít samozřejmě vliv na jakýkoli jiný plán.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. (IT) Uvítal jsem hlasování v plénu, které schválilo doporučení pro druhé čtení ohledně nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu.

Zpráva navrhuje opatření pro zavedení devíti koridorů určených pro dopravu zboží mezi členskými státy Evropské unie a zřízení jediného kontaktního místa pro každý z nich s cílem zajistit pro všechny veřejné i soukromé železniční společnosti potřebné informace o přidělování kapacity v každém koridoru. Důraz klade na interoperabilitu nákladní dopravy a navrhuje opatření pro napojení na námořní přístavy a splavné vnitrostátní vodní cesty.

Nařízení zcela jistě představuje velký krok vpřed na cestě ke koordinaci evropské železniční dopravy, v současné době pouze té nákladní, a doplňuje liberalizaci železničního trhu, což je absolutní priorita tohoto odvětví.

Je mi líto, že se jistí poslanci Evropského parlamentu pokusili sabotovat prioritní projekt koridoru mezi Stockholmem a Neapolí tím, že předložili pozměňovací návrh na vyjmutí obce Brenner z plánované trasy. Tento nezodpovědný pokus byl zmařen díky prozíravosti italských poslanců EP. Z těchto důvodů jsem bez váhání podpořil doporučení pro druhé čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) S nadšením jsem hlasovala pro přijetí tohoto textu. Představuje zásadní krok vpřed pro nákladní dopravu a dopravu v Evropě obecně, která tak bude konkurenceschopnější a levnější. Evropa směřuje k většímu propojení svých železničních sítí, nákladních koridorů a námořních i říčních přístavů. Jedná se o důležitý krok k dosažení udržitelného rozvoje sektoru železniční dopravy v Evropě, který tak po dlouhé době bude konečně schopný nabídnout skutečnou alternativu k letecké a silniční dopravě. Od této chvíle budou mezinárodní koridory spojující členské státy řídit přeshraniční orgány, které budou koordinovat správu infrastruktury a přidělování slotů. K završení toho všeho bude pro každý železniční koridor zřízeno jediné kontaktní místo, jejichž vytvoření jsem aktivně podporovala. Tato inovace Evropě umožní posunout se vpřed a charakterizuje její vůli po dosažení lepší spolupráce a hlubší integrace v oblasti dopravy. Vítám přijetí této zprávy, která posiluje základy velké evropské železniční sítě pro nákladní dopravu, po které volám již několik let.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. – Vysvětlení hlasování o zprávě poslance Marinesca (A7-0162/2010). Podporuji veškeré snahy o zefektivnění železniční nákladní dopravy kvůli jejím ekologickým výhodám v porovnání se silniční nákladní dopravou. Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy. Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace, a proto jsem pro něj hlasovala. Staví ale na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE), písemně. (DE) Právě jsem hlasoval proti změně ve zprávě poslance Marinesca, jejímž cílem je ustavení ústředního koordinačního orgánu, který má být jediným kontaktním místem pro správu železniční nákladní dopravy. Dalších 162 kolegů poslanců hlasovalo stejně na základě petice, k jejímuž zrodu jsem přispěl. Jsme pro kvalitu a konkurenceschopnost v oblasti železniční nákladní dopravy. Chceme flexibilní a účinná řešení a stejně tak věříme v podporu železniční dopravy z ekologických důvodů. Nesmí to však mít jakýkoliv vliv na místní a dálkovou osobní dopravu. Žádné takové jasné prohlášení ale v komplikovaném znění zprávy není. Evropský parlament bohužel hlasoval pro doporučení Komise a většiny Rady, aby přidělování tras vlakům v budoucnu řídil další centrální koordinační orgán. To bude mít za následek roztříštěnost pravomocí, což se vážně projeví na sestavování jízdních řádů. V Německu, které je tradiční tranzitní zemí, je železniční síť již téměř plně vytížená. Všechny tři plánované koridory procházejí důležitými demografickými centry. Ve spolkové zemi Hesensko se jedná o města Fulda a Frakfurt, které leží na trase mezi Stockholmem a Palermem. Dobrá pověst Evropského parlamentu coby hlavního ochránce spotřebitelů v Evropě dnes byla poškozena. Členské státy přijdou o pravomoc rozhodovat o svých vlastních železničních sítích a výsledná zpoždění vlaků se dotknou všech občanů Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva pouze potvrzuje obrázek Evropy coby úplného opaku Evropy solidarity a spolupráce, po které dnešní doba volá více než kdy jindy. S půdou bychom měli nakládat v obecném zájmu všech Evropanů, a nikoliv v individuálním zájmu soukromých podniků. Privatizace dopravní politiky slouží zájmům eurokracie na úkor mých spoluobčanů. Hlasuji proti tomuto škodlivému textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropská železniční síť pro konkurenceschopnou nákladní dopravu je nezbytná, má-li Evropská unie dosáhnout cílů vytyčených ve své strategii pro růst a zaměstnanost. Vzhledem k tomu umožní vytvoření železničních koridorů, které zajistí rychlé a účinné spojení mezi jednotlivými vnitrostátními sítěmi, umožní zlepšit podmínky pro využívání infrastruktury. Je nezbytné, abychom schválili toto nařízení, aby se železniční nákladní doprava stala konkurenceschopnější v porovnání se současnou situací. Přinese to nejen hospodářské, ale také ekologické výhody, protože železniční doprava je šetrná k životnímu prostředí. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti kompromisním návrhům nařízení o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Odejme moc vnitrostátním orgánům pro správu infrastruktury, které do nynějška pracovaly velmi účinně a výkonně, a to i na mezinárodní úrovni. Navrhovaná opatření budou mít za následek také větší byrokracii, což nemůže být naším cílem. Toto zvýšení byrokracie omezí účinnost. Část kapacity nebude využita. Podle mého názoru bude toto všechno mít na fungování železnice v Evropě negativní dopad.

Pokud chce Evropská unie skutečně přenést více nákladní dopravy na železniční síť, pak by si měla stanovit priority při zavádění transevropských dopravních sítí. Například úplné rozšíření jižního koridoru prostřednictvím takzvaného Koralmského tunelu by přineslo nebývalý přesun nákladní dopravy na železnici. Měli bychom podporovat železniční nákladní dopravu, nikoliv další centralizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Rozhodl jsem se hlasovat pro doporučení pro druhé čtení, jelikož řada nedávných neformálních třístranných schůzek se španělským předsednictvím vedla k dohodě. Domnívám se, že je důležité neztratit tempo. V prvním čtení v dubnu 2009 podpořila má skupina cíl vytvoření konkurenceschopné sítě železniční nákladní dopravy prostřednictvím vytvoření koridorů napříč Evropskou unií, jak Komise uvedla ve svém návrhu z prosince 2008. Mou podporu této dohodě dále posiluje význam železniční sítě v Litvě a hospodářské možnosti, které mé zemi nabízí. Zastavení poklesu tržního podílu železnice na nákladní dopravě má mimořádný význam – nejen pro samotnou Litvu, ale pro celou Evropskou unii. Jsem přesvědčen, že trhu železniční nákladní dopravy tato dohoda přinese výhody. Přispěje ke zvýšení kvality služeb a vytvoření součinnosti mezi vnitrostátními železničními systémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilja Savisaar (ALDE), písemně. (ET) Pane předsedající, dámy a pánové, bohužel jsem nemohla podpořit soubor čtyř kompromisních pozměňovacích návrhů, protože Estonsko a Lotyšsko byly vynechány ze železničního koridoru popsaného v bodě 8 přílohy I. S přihlédnutím k budoucnosti železnice obecně a také k projektu „Rail Baltica“, bylo možné očekávat zahrnutí Tallinnu a Rigy do trasy koridoru. Přijaté změny bohužel omezily naše možnosti – kterými disponují Estonsko a Lotyšsko – následkem čehož jsme se při zapojování všech členských států Evropské unie do jednotného železničního systému nehnuli z místa.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – Podporuji úsilí o zefektivnění železniční nákladní dopravy kvůli jejím ekologickým výhodám v porovnání se silniční nákladní dopravou. Chci však jasně říct, že jsem proti pokračující liberalizaci železnic v Evropské unii, která je zodpovědná za dnešní roztříštěnost, nedostatek investic a špatnou účinnost železniční nákladní dopravy. Tento kompromis s Radou představuje snahu o zlepšení situace, a proto jsem pro něj hlasovala. Staví ale na liberalizaci železnic, se kterou silně nesouhlasím. Toto hlasování se však netýká deregulace, která je již obsažena ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Přes dlouhodobý pokles nabízí železniční nákladní doprava v porovnání s ostatními alternativami silniční dopravy stále největší úroveň bezpečnosti a účinnosti. Zpráva se snaží zvýšit tržní podíl železniční nákladní dopravy vytvořením koridorů mezi alespoň dvěma členskými státy, aby přeprava zboží byla rychlejší.

Po přečtení zprávy chápu věc tak, že vytvoření koridorů nezvýhodní dopravu zboží na úkor osobní dopravy, protože rozumím-li tomu správně, neexistuje rozdíl v přístupu k těmto dvěma typům železniční dopravy. Jediné kontaktní místo bude strategicky důležité pro koordinaci, jelikož řízení požadovaných tras bude probíhat skrze něj. V představách Rady je toto místo pouhým informačním stánkem, ale já souhlasím s názorem zpravodaje, že má zásadní význam pro zajištění požadovaného toku zboží.

Tato síť koridorů umožní lepší synchronizaci evropské železniční dopravy. Povede k vytvoření rozhraní mezi různými druhy dopravy a poskytne nový impuls pro investice do tohoto odvětví. Z tohoto důvodu se domnívám, že tento projekt si zaslouží můj hlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. (DE) Tuto zprávu naprosto odmítám, i když konečné hlasování není bohužel ve druhém čtení možné. Pro Deutsche Bahn jakožto jediný subjekt potýkající se na liberalizovaném německém trhu s konkurencí se bude strategie jediného kontaktního místa prakticky rovnat vyvlastnění, jehož následkem bude konkurenční znevýhodnění, které nemůže být napraveno, protože Německo má smíšenou osobní a nákladní dopravu a neexistují tam samostatné vysokorychlostní železniční sítě. Naléhavě bych poradil Deutsche Bahn, aby zvážila právní kroky proti tomuto rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Jsem si jistý, že myšlenka zřízení evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu je oprávněná a důležitá. Existují však vážné pochybnosti o výkladu čl. 12 odst. 2a, kterým se ustavuje jediné kontaktní místo. Výhrady se týkají zejména pravomocí při rozhodování o možnosti využití konkrétní železniční sítě. Kromě toho situaci komplikuje skutečnost, že některé členské státy ještě nepřistoupily k deregulaci přístupu na svůj železniční trh.

S ohledem na výše zmíněné jsem hlasoval proti druhé části pozměňovacího návrhu 83.

 
  
  

Zpráva: David Martin (A7-0043/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro rozhodnutí o přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Úpravy přijaté na plenárním zasedání vstupují v platnost 1. prosince 2010. Zavedení změn jednacího řádu bylo nutné vzhledem k příchodu 18 nových poslanců, zvýšení legislativních pravomocí a novému rozpočtovému procesu, který staví Evropský parlament na stejnou úroveň s Radou. Další změny se týkají dodržování Listiny základních práv Evropské unie a zásady subsidiarity s přihlédnutím k rostoucímu vlivu vnitrostátních parlamentů; právu Evropského parlamentu navrhovat změny Smluv; postupu pro jmenování předsedy Komise vzhledem k tomu, že Evropský parlament získal v této oblasti větší pravomoci; možnosti vystoupení členského státu z Evropské unie a konečně k porušení základních zásad ze strany členského státu. Lituji, že nový jednací řád nepřezkoumala vyšší právní autorita, abychom se ujistili, že je v souladu s hierarchicky vyššími dokumenty, zejména se Smlouvami a ústavami členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro přijetí návrhu na přizpůsobení jednacího řádu Evropského parlamentu Lisabonské smlouvě. Větší pravomoci Evropského parlamentu se musí odrážet ve větší zodpovědnosti. Lisabonská smlouva má zásadní význam, protože Evropská unie ji potřebuje, aby skloubila rozšíření a prohloubení. S touto smlouvou se jí to podařilo udělat vyváženě a důvěryhodně, přičemž zlepšila důslednost, legitimitu, demokratičnost, efektivitu a transparentnost rozhodování, vyjasnila rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy a přispěla ke zvýšení účinnosti vztahů v rámci jednotlivých orgánů Evropské unie i mezi nimi.

Změny povinností dosažené přizpůsobením jednacího řádu Lisabonské smlouvě jsou především výsledkem úsilí skupiny Evropské lidové strany (PPE) o vyjasnění a zjednodušení rozhodovacího procesu v Evropském parlamentu a jeho vtahu s vnitrostátními parlamenty.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Kvůli tomu, že evropské orgány vydávají velké množství právních předpisů, jež vznikají participativním způsobem, kvůli velkému množství dokumentů, se kterými se pracuje, a skutečnosti, že hierarchie mezi zdroji a právními normami není často jasná, je nezbytné, aby Evropský parlament snížil tato rizika tím, že bude pracovat na přizpůsobení svých stanov nedávno přijaté Lisabonské smlouvě. Jsem přesvědčen, že je to nezbytné v zájmu vyjasnění jednotlivých postupů a v zájmu právní jistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost potřebuje Evropský parlament ukázat, že se přizpůsobil novým provozním podmínkám a sdílené odpovědnosti v rámci rozhodovacích procesů. Chtěl bych poukázat na dopad posílení pravomocí Evropského parlamentu, nové složení zastoupení jednotlivých států a navázání užších vztahů s vnitrostátními parlamenty. Souhlasím se změnami jednacího řádu, které byly nyní navrženy, také vzhledem ke zjednodušení a jasnému stanovení regulačních postupů s cílem dále posílit schopnost reagovat na potřeby veřejnosti, institucí a členských států a zároveň také zajistit podmínky pro účinné provádění evropských politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 110, který předpokládá spolupráci Evropského parlamentu s parlamenty členských států, ale nikoliv s regionálními parlamenty. Tento postoj ignoruje ústavní realitu některých členských států, například přestože tento týden Vlámsko učinilo historický krok na cestě k nezávislosti, zůstává prozatím belgický federální parlament z hlediska Evropské unie „vnitrostátním“ parlamentem. Nicméně belgická ústava dává vlámskému parlamentu v určitých otázkách týkajících se Evropské unie plnou pravomoc. Pozměňovací návrh ignoruje politickou realitu i v dalších členských státech: je směšné, že tato Sněmovna nemůže plně spolupracovat se skotským parlamentem v oblastech, jako je rybolov, na kterých má Skotsko z celého Spojeného království největší zájem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Schválení Lisabonské smlouvy přineslo Evropskému parlamentu novou odpovědnost, což znamená, že musí přizpůsobit svůj jednací řád novým ustanovením. Toto opatření tak sladí jednací řád Evropského parlamentu s novými výzvami, které přináší Lisabonská smlouva. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Současnou úpravu jednacího řádu si částečně vyžádal vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Do té míry se jedná o formální postup. V průběhu těchto změn se však dvě velké skupiny – Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – snaží omezit práva poslanců¸ kteří nepatří ani do jedné z těchto velkých skupin. To je obzvlášť špatné a nespravedlivé, protože by to zaniklo v rozvleklé diskusi o zásadních změnách Lisabonské smlouvy. Například bylo navrženo, že nezařazení poslanci se už nebudou moci sami rozhodnout, kdo je bude zastupovat, jak je tomu v současnosti. Jedná se o unikátní jev v demokratické politice, který je nepřijatelný. V jakémkoliv demokratickém parlamentu hodném takového označení má politická skupina právo rozhodnout o svých zástupcích v určitých výborech.

Zde se však navrhuje, aby předseda – který je členem jedné ze dvou velkých politických stran – rozhodl, kdo z nezařazených poslanců je bude zastupovat na Konferenci předsedů. Jinými slovy, jejich političtí odpůrci si budou moci vybrat zástupce, jehož názory jsou jim nejbližší. To je skandální. Podle mého názoru může být zástupce nezařazených poslanců zvolen pouze hlasováním shromáždění všech nezařazených poslanců. Proto jsem hlasoval proti navrhované změně.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Přírodní katastrofy, které lidem způsobují ztrátu obživy a veškerého majetku, jsou stále častější. Obzvlášť tvrdě jsou postiženi lidé, jejichž domy zasáhly záplavy, protože ty obvykle poškodí nebo zničí veškeré vybavení domu. Navíc vážné škody utrpí i zemědělská půda, jejíž obnova je velmi drahá. Takto postižení lidé mají často problém obnovu škod uhradit nebo si to nemohou vůbec dovolit. Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože je důležité poskytnout pomoc lidem, kteří byli zasaženi katastrofou.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), v písemné formě. (IT) Evropský parlament přijal rozhodnutí o přizpůsobení jednacího řádu Lisabonské smlouvě. Některé z pozměňovacích návrhů jednacího řádu Evropského parlamentu, které poslanci přijali, se týkají příchodu 18 nových poslanců z 12 členských států, posílení legislativních pravomocí a zavedení nového rozpočtového procesu, který staví Evropský parlament na stejnou úroveň s Radou. Pozměňovací návrhy jednacího řádu rovněž berou v úvahu rozpočtová pravidla, jelikož Evropský parlament bude v těchto otázkách rozhodovat ve spolupráci s Radou. Změny se týkají zejména tříletého finančního rámce, který se stane právním aktem vyžadujícím schválení dokumentů předložených poslancům, projednání návrhu rozpočtu, jeho odsouhlasení a konečné přijetí Evropským parlamentem.

Pozměňovací návrhy, které považuji za velmi důležité, se vztahují k dodržování Listiny základních práv Evropské unie, právu poslanců předkládat pozměňovací návrhy ke smlouvám, postupu pro volbu předsedy Komise a především odstranění zvláštního ustanovení týkajícího se jmenování vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Doufám, že tyto pozměňovací návrhy budou v textu Smlouvy o Evropské unii brzy provedeny s ohledem na zásadní inovace, které představují pro celou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), v písemné formě. (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy poslance Davida Martina po dlouhém vyjednávání za účasti všech členů poslaneckého klubu Evropské lidové strany (PPE) ve Výboru pro ústavní záležitosti, jehož jsem členem. Zpráva se soustřeďuje na změny v interním jednacím řádu Evropského parlamentu, které jsou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost potřebné. Po úvodním hlasování na listopadovém zasedání, na němž byly zajištěny potřebné změny, které se přímo týkají vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, byly další pozměňovací návrhy odloženy, aby tak bylo více času na úvahy. Skupina PPE, do níž patří portugalská Sociálně demokratická strana (PSD), podepsala různé kompromisní pozměňovací návrhy, zejména co se týká interpelací na předsedu a místopředsedu Komise nebo vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedu Euroskupiny, realizaci statutu poslanců, přezkumu smluv a aktů přenesené pravomoci. Rád bych však zdůraznil pozměňovací návrhy týkající se meziparlamentní spolupráce, vztahu mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v průběhu legislativního procesu a složení delegace Evropského parlamentu při konferenci COSAC – tři záležitosti, kterým jsem jakožto místopředseda skupiny PPE pro vztahy s vnitrostátními parlamenty musel věnovat zvláštní pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), v písemné formě. (PT) Evropský parlament dnes hlasuje o nezbytném přizpůsobení interního jednacího řádu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Po hlasování na listopadovém zasedání bylo další hlasování o pozměňovacích návrzích, které se netýkají přímo vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, odloženo na dnešní zasedání. Poslanecký klub Evropské lidové strany, do něhož patřím, podepsal jako závazek 12 pozměňovacích návrhů týkajících se několika oblastí: interpelací na předsedu a místopředsedu Komise a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, otázek k písemnému zodpovězení pro Radu a Komisi, pravidelné meziparlamentní spolupráce, realizace statutu poslanců, delegace při Konferenci výborů pro záležitosti Společenství a evropské záležitosti parlamentů Evropské unie, přezkumu smluv a delegování zákonodárné moci.

Hlasuji pro přijetí dalších změn v dokumentu, mezi nimiž bych chtěl vyzdvihnout zavedení principu subsidiarity a proporcionality při posuzování legislativy a ve vztahu Evropského parlamentu s vnitrostátními parlamenty v průběhu legislativního procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), v písemné formě.(PL) Tímto druhým kolem pozměňovacích návrhů končí dlouhý proces přizpůsobování jednacího řádu Evropského parlamentu změnám zavedeným Lisabonskou smlouvou. Ačkoli pozměňovací návrhy, o kterých jsme dnes hlasovali, se v menší míře týkají zásadních změn vztahujících se k Lisabonské smlouvě, které posílily pozici Evropského parlamentu v procesu rozhodování, jsou důležitou součástí změn jednacího řádu a umožní nám v plné míře využit nových možností. Stejně jako u všech změn, zejména pak takových důležitých změn, které se týkají základních práv, závisí mnoho na způsobu jejich realizace.

Ďábel se skrývá v detailech, a proto je velmi důležité sledovat tento proces až do samého konce.

 
  
  

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0183/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Jedním ze základních cílů pro rok 2011 bude udržovat, podporovat a získávat finanční prostředky pro technologický výzkum a vývoj v Evropské unii, získávat dostatečné finanční zdroje pro rámcový program a přispívat tak k plnění strategie Evropa 2020.

Nárůst počtu žádostí o financování vzrostl v poměru k růstu kontrolních mechanismů, které byly stanoveny, aby se zajistilo správné využívání finančních prostředků Společenství.

Interní byrokracie a vytváření stále dalších pravidel a administrativních postupů snižují důvěru veřejnosti v tento proces. Pro menší organizace, jako jsou malé a středně velké podniky, začínající technologické firmy, menší ústavy, univerzity a výzkumná centra, je obzvláště obtížné se v tomto složitém prostředí vyznat.

Chtěla bych proto apelovat na usnadnění přístupu k financování výzkumu. Musí být vytvořena kultura vzájemné důvěry zahrnující všechny zúčastněné strany. To povede ke stimulaci výzkumu a inovací, čímž se Evropa stane atraktivnějším místem pro život a práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), v písemné formě. (FR) Návrh rozpočtu Evropské komise pro rok 2011 neodpovídá problémům, kterým Evropa čelí. V situaci, kdy máme 142 miliard EUR závazků – tedy 1,15 % hrubého národního důchodu Evropy – navrhuje Komise financovat nové priority, stejně jako programy, které jsou již obsažené ve finančním rámci na období 2007–2013, přečerpáním financí z fondů již existujících programů a z rozpočtové rezervy, která se tak prakticky blíží nule. Strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, která má být cestovní mapou Evropské unie na příštích deset let, stejně jako boj proti globálním změnám klimatu nemohou být naplněny bez finančních zdrojů. Je nepřijatelné, aby nový nástroj pro spolupráci s industrializovanými zeměmi byl financován z prostředků vyčleněných na rozvojovou pomoc. Omezení evropské finanční pomoci pro mírový proces na Blízkém Východě o třetinu není realistické. To není seriózní přístup. Očekávali jsme od Komise více odvahy. Evropský parlament ale stále čeká na hrubý střednědobý finanční výhled, který je pro Evropu velmi potřebný. Tato otázka musí být v centru nadcházejícího vyjednávání o rozpočtu s Radou. Delegace francouzské strany Demokratického hnutí v Evropském parlamentu za to bude bojovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), v písemné formě. (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli hlasovat pro přijetí mandátu k jednání o rozpočtu na rok 2011. Do značné míry souhlasíme s prioritami vytyčenými ve zprávě. Například se domníváme, že je důležité investovat do mládeže, výzkumu a inovací a zelených technologií. Jsme také přesvědčeni, že je důležité, aby nové strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, byly poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které umožní její úspěch.

Chtěli bychom však zdůraznit, že nepovažujeme za nutné zvýšení přímých zemědělských dotací. Navíc nesouhlasíme s tím, aby Evropská unie poskytovala stálou tržní podporu mléčnému průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Role Evropského parlamentu při vyjednávání rozpočtu byla rozšířena vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. V době hospodářské, finanční a sociální krize jsou finanční prostředky na nastartování růstu a konkurenceschopnosti Evropské unie zásadní. V této souvislosti je důležité, aby Fond solidarity Evropské unie byl navýšen za předpokladu, že ho vlády budou účinně využívat ke zmírňování dopadů krize na chudší regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Vzpomínám si, že rozpočtový proces na rok 2011 byl prvním svého druhu od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a že nesporně vyžaduje větší spolupráci a koordinaci s druhým orgánem zodpovědným za rozpočet. Rád bych upozornil na problém a úsilí o zajištění dostatečných finančních prostředků pro strategické rozvojové cíle Evropské unie, zejména v oblasti mládeže a inovací, spolu s energetickou účinností, bojem proti globálním změnám klimatu a podporou zaměstnanosti a rovnosti pohlaví. Jsem také přesvědčen, že je nezbytně nutné zajistit životaschopnost mechanismů, které zaručují udržitelnost zemědělství. To se obzvláště týká mléčného průmyslu. V souvislosti se současnou krizí a velkým tlakem na veřejné finance členských států bych chtěl znovu zdůraznit potřebu zajištění udržitelnosti rozpočtu Evropské unie, abychom mohli usilovat o hlavní cíl sociální a hospodářské soudržnosti. Myslím si však, že je důležité, aby návrh rozpočtu pro rok 2011 od samého počátku odrážel finanční důsledky stěžejních iniciativ obsažených ve strategii Evropa 2020. Patří mezi ně: „Inovace v Unii“, „Mládež v pohybu“, „Evropa méně náročná na zdroje“, „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Průmyslová politika pro éru globalizace“.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Hlasovali jsme proti zprávě o návrhu rozpočtu na rok 2011, protože ani trochu neodpovídá dnešním potřebám financování Evropské unie, v níž vytvoření eurozóny prohloubilo sociální a územní nerovnosti, a nebere dostatečně v úvahu zásadu hospodářské a sociální soudržnosti.

V době krize je ještě více třeba jiný rozpočet Evropské unie, který přinejmenším zdvojnásobí příspěvky z fondů tak, aby alespoň polovina rozpočtu (vypočítaného na základě 2 % hrubého národního produktu Evropské unie) směřovala na investice do výrobního sektoru a na podporu sociálních funkcí členských států. To by vedlo k vytvoření více pracovních míst zaručujících práva zaměstnanců, boji s chudobou a snížení regionálních nerovností s cílem podporovat hospodářskou a sociální soudržnost.

Na druhou stranu je také velmi důležité zvýšit spolufinancování Evropské unie pro země se slabšími ekonomikami, a to zejména na sociální programy a produktivní investice.

Je také nutné podstatně snížit množství peněz určených pro armádu a změnit hlavní cíle rozpočtu tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi rozvojem a sociálním pokrokem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Návrh rozpočtu na rok 2011 bude prvním od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a při jeho přípravě je potřeba větší spolupráce a koordinace mezi všemi účastníky vyjednávání, aby během tohoto procesu bylo dosaženo shody na celkových výdajích. Na červencovém trojstranném jednání musí být jednoznačně připravena cesta, aby mohly být předem určeny body, u nichž by mělo být dosaženo větší shody. Hlavní body, které musíme mít na paměti, jsou rozpočtové důsledky evropského stabilizačního mechanismu, strategie Evropa 2020 a programy zaměřené na mládež.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), v písemné formě. (DE) Rozpočet na rok 2011 obsahuje mnohé body, které můžeme vážně kritizovat. Například rozpočet Evropského fondu pro uprchlíky, který kromě dalších aktivit podporuje usazování žadatelů o azyl v Evropské unii, je navýšen, zatímco příspěvky pro agenturu Frontex se omezují. Stejně tak se snižuje i finanční podpora Palestiny, ale rozpočet pro kandidátské země Evropské unie, včetně například Turecko, se podstatně zvyšuje. Proto jsem hlasoval proti přijetí zprávy o rozpočtu na rok 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Naše skupina, Zelení, nebyla proti prioritám zpravodaje pro třístranné jednání. Předložili jsme několik detailních pozměňovacích návrhů na „zelenější“ strukturální fondy, rozvoj venkova a zemědělskou politiku, které byly všechny zamítnuty, což není žádné velké překvapení, ale které mohou být znovu předloženy během podrobnějšího prvního čtení v Evropském parlamentu v září. Zelení poslanci z dalších výborů podepsali pozměňovací návrhy jménem svých příslušných výborů. Vzhledem k přístupu zpravodaje, který nechtěl zbytečně prodlužovat text, byla většina z nich zamítnuta.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), v písemné formě. (PT) Podporuji postoj naší skupiny k tomuto dokumentu Evropského parlamentu v reakci na návrh rozpočtu na rok 2011, který navrhla Evropská komise. Jsme přesvědčeni, že není možné jasně definovat důsledky návrhu rozpočtu na zásadní iniciativy strategie, a že potřebujeme další a přesnější informace.

Potěšilo mě také začlenění programu zaměřeného na mládež jako jedné z priorit v návrhu Komise pro příští rok, ale zklamalo mě pouze symbolické navýšení jeho rozpočtu, od těchto iniciativ jsme očekávali daleko více. Poslanci z nejvzdálenějších regionů i já jsme podpořili pozměňovací návrh, protože jsme přesvědčeni, že je nepřijatelné, aby rozpočet Programu možnosti voleb z hlediska odlehlosti a izolovanosti na rok 2011 byl nižší než na rok 2010, obzvláště pak v době, kdy uzavření dohody mezi Evropskou unií, Kolumbií a Peru bude mít zásadní dopady na produkci banánů, cukru a rumu. Zároveň také vyzýváme Komisi, aby co nejdříve podpořila studii o dopadu situace na tyto regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), v písemné formě.(PL) Zpráva o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rok 2011, která byla dnes přijata na plenárním zasedání Evropského parlamentu, zmiňuje šest priorit pro jednání o rozpočtu na rok 2011. Jednou z nich jsou programy zaměřené na mládež jako Mládež v pohybu, Celoživotní učení, Mládež v akci a Erasmus Mundus. V bodu 12 obecných poznámek poukazuje zpráva na to, že navýšení přidělených prostředků na tyto programy v návrhu rozpočtu je i přes současnou vysokou míru čerpání prostředků (dosahující v období 2007–2009 každoročně 95–100 %) nedostatečné. Vítám, že výsledný text, který byl přijat, vyzývá ke zvýšení přidělených prostředků na tyto programy, aby mohly být realizovány způsobem odpovídajícím jejich významu pro občanskou společnost v Evropě.

Navzdory hospodářské krizi, která donutila členské státy k výrazným úsporám, pokračuje Evropská unie v rozšiřování svých činností. To však musí probíhat tak, aby se současně zachovala odpovídající výše finanční podpory již existujícím programům. Zpráva poslankyně Jedrzejewské upozorňuje na tuto otázku, která podle mého názoru byla správně označena za prioritu pro jednání o rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), v písemné formě. (DE) Dámy a pánové, mandát pro třístranná jednání má pro Evropský parlament velký význam, protože definuje jeho vyjednávací pozici. Rozpočet na rok 2011 je značně ovlivněn hospodářskou krizí a recesí, což je jasně vidět, kromě jiného i na velmi malých rezervách. Jsou zde však i pozitivní signály. Jedním z nich je prioritní zaměření na programy pro mládež. Chce-li Evropská unie najít udržitelnou cestu z krize, je nezbytné investovat do mladých lidí, protože představují naši budoucnost. Navíc vzhledem k hospodářské situaci v Evropě musíme podporovat mandát pro sociálně vyvážený rozpočet Evropské unie, který bude brát v úvahu konkurenceschopnost. Děkuji.

 
  
  

Zpráva: Werner Langen (A7-0187/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), v písemné formě. (IT) Jak nám nedávná hospodářská a finanční krize názorně ukázala, potřebujeme zavést lépe regulovanou a transparentnější strategii pro trhy s deriváty, abychom zabránili nadměrně spekulativním situacím. Zejména vítám návrh zpravodaje, aby centralizovaná kontrola trhu byla svěřena do rukou Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), a také výzvu, aby náklady na budoucí infrastrukturu trhu nesli účastníci trhu, a nikoliv daňoví poplatníci. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) V tomto usnesení vyzývá Evropský parlament k přísnějšímu dohledu nad trhy s deriváty. Podpořila jsem ho, protože se mi zdá, že je důležité, aby Evropský parlament vyslal jasný signál Radě a Komisi, že podniká legislativní opatření. Cílem je zabránit nadměrným spekulacím zavedením standardizovaného postupu a dozorčích orgánů a také využitím centrálního registru transakcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z podnětu mého skvělého německého kolegy Wernera Langena o trzích s deriváty, kterou vypracoval v reakci na sdělení Evropské komise na stejné téma. Podporuji iniciativu Komise zaměřenou na vylepšení regulačního systému derivátů. Je nezbytně nutné, aby budoucí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy hrál klíčovou roli při schvalování zúčtovacích míst v Evropské unii a byl pověřen dohledem nad nimi.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože si myslím, že musíme zvýšit transparentnost trhů s deriváty (obchodování s budoucími transakcemi) a zajistit jeho lepší regulaci. Derivátové nástroje mohou hrát užitečnou roli při umožňování převodu finančních rizik v rámci ekonomiky, ale v důsledku nedostatečné transparentnosti a regulace sehrály během finanční krize velmi negativní úlohu. Vítám iniciativu Komise pro zlepšení regulace derivátů, zejména těch volně dostupných, s cílem omezit dopad rizik na stabilitu finančních trhů jako celku, a pro standardizaci smluv o derivátových nástrojích, používání centralizovaných úložišť údajů a organizovaných obchodních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), v písemné formě. (IT) Zpráva poslance Langena navrhuje řadu opatření s cílem zprůhlednit trh s derivátovými finančními produkty. Vzhledem k tomu, jak v roce 2008 vznikla finanční krize, a s ohledem na nestálost, kterou tyto komplexní produkty vnesly na trhy, se nepochybně jedná o slibný krok k zavedení větší stability a transparentnosti. Proto jsem hlasovala pro přijetí zprávy poslance Langena.

Nicméně bychom měli zdůraznit jiný bod, představující základní princip v jakékoliv debatě o financích, hospodářské krizi a trhu. Bez ohledu na všechny možné deriváty a složité finanční inženýrství byla krize roku 2008, s jejímiž negativními následky se naše společnost stále potýká, způsobena tím, že jsme se dlouhou dobu myslně domnívali, že se nemusíme zabývat reálnou ekonomikou. Proto vítám jakékoli současné opatření podporující transparentnost finančních trhů a produktů nabízených bankami a trhy s cennými papíry, všichni ale musíme mít na paměti, že je nutné přehodnotit ekonomický systém, na kterém stojí světové trhy. Naše volba tedy musí být zaměřena na posílení reálné ekonomiky jakožto jediného zdroje bohatství a trvalé stability.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), v písemné formě. (IT) Nejprve bych rád pogratuloval mému příteli a kolegovi, poslanci Langenovi, k jeho návrhu zprávy, který byl dnes předložen k hlasování.

S ohledem na finanční a hospodářskou krizi pozorujeme nebezpečí, které představují určité finanční nástroje, jež trhy bezostyšně používají bez jakýchkoliv pravidel a omezení. Mnozí občané a mnoho místních orgánů, včetně těch v Itálii, se stalo obětí těchto vysoce rizikových nástrojů a nyní se potýkají s alarmujícími rozpočtovými deficity.

Abychom předešli takové nešťastné situaci, jsem přesvědčen, že je vhodné, ba nutné, řádně regulovat deriváty, abychom vytvořili stabilnější a bezpečnější trh, který umožní provozovatelům i spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí. Evropská unie musí začít podporovat radikální změny dosavadní finanční politiky a musí vyslat jasné signály, že zabrání nástrojům, jako jsou volně dostupné deriváty, aby v budoucnu znovu ohrozily celý finanční trh.

Podporuji též pokyny stanovené panem Langenem v textu, který byl dnes schválen, v neposlední řadě proto, že finanční deriváty nejsou jen výsadou profesionálů v oboru, ale jedná se o nástroje pro širší využití. Z tohoto důvodu zajistí přísnější legislativa větší transparentnost a umožní „účastníkům trhu správně hodnotit příslušná rizika“.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Přísnější regulace trhů s deriváty musí vzít v úvahu specifickou situaci podniků, které musí i nadále zajistit, aby jejich finanční a operativní rizika byla kryta výhodnými podmínkami a určitým způsobem byla upravena i pomocí derivátů.

Firmy mimo finanční sektor užívají těchto nástrojů ke krytí rizik vztahujících se na měnu, úroky a suroviny. Taková ochrana, která není spekulativní, pomohla dosáhnout stability a růstu zaměstnanosti a investic.

Navrhovaná regulační opatření však nesmí vést ke zjevnému zhoršení krytí rizik pro podniky.

Chtěla bych požádat o výjimku a snížení požadavku na množství kapitálu v případě dvoustranných smluv o derivátech, zejména pro malé a středně velké podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), v písemné formě. (EL) Hlasoval jsem proti, protože i když zpráva obsahuje pozitivní body a snaží se pro trh s deriváty zavést některá minimální omezení a pravidla, problém ve skutečnosti zásadně neřeší. Jednou ze základních příčin hospodářské a finanční nestability je rozvoj a nárůst nebankovních transakcí, které zahrnují rizikové prémie a další finanční deriváty.

Nedávný kolaps peněžních trhů a spekulace proti řeckým dluhopisům odhalily nejen potřebu přísnější regulace finančního systému, ale také to, že určité transakce, jako například ty s rizikovými prémiemi, by měly být zakázány. Podle mého názoru by bylo špatné a nedostatečné soustředit se pouze na „regulační politiky“, jako jsou ty uvedené ve zprávě, které neuvádí problém do souvislostí ani nenabízejí adekvátní řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Trh s deriváty, jak dokázala hospodářská, finanční a sociální krize, kterou v současné době zažíváme, vyžaduje účinnou regulaci, která umožní větší transparentnost marketingu těchto finančních nástrojů. Tyto produkty musejí být pod účinnějším dohledem, aby obchodování s nimi nemělo nepříznivé dopady na trh. Vzhledem k rozmanitosti derivátů a potřebě chránit investory také podporuji přísnější pravidla, která se týkají informací.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Vítám zapojení evropských institucí s cílem zajistit nejvyšší možnou účinnost, bezpečnost a korektnost na trzích s deriváty, jako uznání jejich významu pro udržitelný hospodářský rozvoj, spolu s potřebou zajistit regulaci a ověření postupů a jednání o transakcích či uvádění těchto finančních nástrojů na trh. Vzhledem k velikosti trhu s deriváty a jeho vlivu na celosvětovou ekonomiku, jak se jasně ukázalo během současné hospodářské a finanční krize – a také vzhledem k exponenciálnímu nárůstu rizikové složky na globálním trhu – jsem přesvědčen, že zajištění transparentnosti je naprosto nezbytné. Je to důležité nejen kvůli zajištění účinného dohledu nad trhy, ale také pro udržení jasných, výstižných a ucelených norem týkajících se hlášení. Swapy úvěrového selhání na státní dluhy, které byly používané finančními spekulanty, vedly k neodůvodněně vysoké úrovni rozpětí úrokových sazeb různých států. To podtrhuje potřebu transparentnosti na trhu a posílených evropských předpisů týkajících se jednání o swapech úvěrového selhání, zejména pak těch, které souvisejí se státním dluhem. Doufejme, že budoucí legislativa přinese na trhy s deriváty nejen větší transparentnost, ale také pevné právní předpisy. Rád bych zdůraznil, že náklady na budoucí infrastrukturu trhu by měli nést jeho účastníci, nikoliv daňoví poplatníci.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Místo návrhu na zrušení trhů s deriváty se většina Evropského parlamentu omezila na podporu zákazu spekulativního obchodování se swapy úvěrového selhání na státní dluh. Vyzývají Komisi, aby zvážila maximální hranice rizika pro deriváty, zejména swapy úvěrového selhání, a uzavřela o nich dohodu se svými mezinárodními partnery. Nicméně z toho, co zde bylo řečeno, vyplývá, že Komise může předložit svůj návrh ohledně trhů s deriváty až v září a Evropský parlament o něm bude rozhodovat společně s Radou.

Celé toto čekání je nešťastné, když sledujete dramatický růst úrokových sazeb, jež vyplývají ze závazků státních emitentů v některých zemích eurozóny, na neudržitelnou úroveň, a víme, jak negativní vliv měly na celý proces swapy úvěrového selhání. Nelze nadále umožňovat existenci spekulativních cenných papírů založených na státním dluhu.

Je pravda, že Evropský parlament dnes prosazoval úplný zákaz swapů úvěrového selhání – které jsou čistě spekulativními obchody sázejícími na porušení závazku dlužníka – ale poté se omezil na požadavek trestu s delším odnětím svobody v případě rychlého prodeje cenných papírů a derivátů. Pokud jde o nás, vyjádřili jsme podporu pozitivním návrhům, ale jsme proti zpátečnické pozici a velkému zpoždění v regulaci kapitálových trhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslance Langena o trzích s deriváty, protože stejně jako zpravodaj jsem si jistá, že je třeba toto odvětví regulovat a zvýšit transparentnost na trzích s deriváty. Zejména podporuji myšlenku povinného zavedení zúčtovacích míst pro obsluhu transakcí s deriváty mezi subjekty na trhu. Díky standardizaci transakcí a zajištění nezávislosti zúčtovacích míst dosáhneme značného pokroku.

Regulační mechanismy, které budou díky spolupráci Komise, Rady a Evropského parlamentu brzy zavedeny, by však neměly převzít plnou kontrolu nad trhy s deriváty, které ve světě financí plní důležitou roli. Je nutné rozlišovat, stejně jako to dělá zpravodaj, derivátové nástroje používané k přímému krytí rizik spojených s předmětem podnikání společností od těch, které se používají čistě spekulativně. Právě tato druhá skupina představuje systémové riziko a z toho důvodu by měla být pod vhodným dohledem, který by zabránil opakování krize, kterou jsme nedávno zažili.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) V minulosti hrály derivátové nástroje důležitou roli při přenosu rizik v ekonomice. Nedostatek transparentnosti a regulace trhů s deriváty měl však velmi zhoubný vliv na finanční krizi. Jedním z nástrojů, který měl největší dopad na evropské ekonomiky a vedl ke zvýšení úroků státních dluhů, byly swapy úvěrového selhání (CDS). Toto nařízení podporuje zákaz spekulativního obchodování s tímto nástrojem, protože takové obchodování může vést k narušení trhů se státními dluhopisy. Je velmi důležité rozlišovat mezi derivátovými produkty používanými jako nástroje pro řízení rizik na pokrytí skutečného rizika daného subjektu a deriváty používanými čistě pro spekulativní účely. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Jsem rád, že klíčové body usnesení zůstaly v textu zachovány, zejména odstavce 33, 34, 35 a 36, a také body odůvodnění K, S a X. Z tohoto důvodu jsme hlasovali pro jeho přijetí. V opačném případě, pokud by byla byť jen jedna část zamítnuta, my zelení bychom hlasovali proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), v písemné formě. – Klíčové aspekty zprávy poslance Langena jsou přijatelné. Během diskuse ve výboru toho však bylo hodně řečeno na téma nebezpečí, které tento sektor představuje. Je jasné, že objem obchodování s deriváty vede k otázkám, jak tuto oblast regulovat, a tak se transparentnost a harmonizovaný dozorčí přístup považují za velmi důležité faktory. Zároveň není ale nutné zvyšovat náklady obchodování trváním na soustředění zúčtování těchto obchodů do jediné burzy. Poslanec Langen si je naštěstí dobře vědom omezení takového přístupu, který by zvýšil náklady na burze až desetinásobně oproti jiným způsobům. Musíme také zajistit zachování derivátových nástrojů takzvaně šitých na míru, jež firmám umožňují zajištění proti budoucímu růstu cen na komoditních trzích. Měli bychom rovněž zajistit mezinárodní kompatibilitu – zejména se Spojenými státy, které představují největší trh.

 
  
  

Zpráva: Maria Badia i Cutchet (A7-0154/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) Rychlý rozvoj internetu vede k šíření vzájemně propojených předmětů, které jsou tam volně dostupné a směnitelné. Vzniká tak „internet věcí“, který obsahuje všechno od knih po auta, včetně elektrických spotřebičů a potravin. Tato zpráva Evropského parlamentu z vlastní iniciativy je reakcí na sdělení Evropské komise, jež obsahuje 14 opatření k zajištění vedoucí pozice Evropské unie v rozvoji těchto nových sítí vzájemně propojených předmětů. Zpráva Evropského parlamentu se obzvlášť zabývá otázkou respektování soukromí, způsoby, kterými internet věcí může obohatit kvalitu života evropských spotřebitelů a jeho dostupností a inkluzivním charakterem. Jelikož s těmito prioritami naprosto souhlasím, hlasovala jsem pro přijetí této zprávy z vlastního podnětu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), v písemné formě. (IT) Vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií přinesl během posledních 20 let opravdovou revoluci v oblasti znalostí, především díky rostoucí obeznámeností veřejnosti s možnostmi internetu a celosvětové sítě.

Umístili jsme znalosti na internet, čímž jsme odstranili vliv vzdálenosti na výměnu informací, nejnovější hranicí této technologie je možnost kombinovat nový systém identifikace prostřednictvím radiové frekvence s výrobky, které tak mohou okamžitě předávat informace spotřebitelům.

Jsem pro realizaci pilotních projektů, které mají prozkoumat etické a sociální důsledky těchto nových zdrojů informačních technologií, které by mohly v budoucnu představovat nové možnosti zaměstnanosti v odvětví, a proto podporuji zprávu poslankyně Badia i Cutchetové.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Vítám obecný směr oznámení zveřejněného Komisí. Vývoj nových aplikací a samotné fungování „internetu věcí“, společně s obrovským vlivem, které budou mít na každodenní život a zvyky veřejnosti v Evropě, jsou velmi úzce spojeny s důvěrou, kterou mají evropští zákazníci v tento systém.

Zajištění právního a regulačního rámce, který na jednu stranu ochrání evropského spotřebitele, a na druhou stranu bude podporovat veřejné i soukromé investice do „internetu věcí“, je jasnou prioritou.

„Internet věcí“ představuje z ekonomického pohledu obrovskou příležitost, jelikož nám umožní optimalizovat výrobní procesy a spotřebu energie, a také napomůže vytvoření nových pracovních míst a nových služeb pro rostoucí počet evropských občanů a firem.

Chce-li být Evropská unie na tomto trhu opravdu ve vedoucí pozici, měla by k této oblasti přistupovat proaktivně podporou výzkumu a pilotních projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), v písemné formě. (PT) Rychlý a trvalý nárůst používání internetu znamená, že je dnes pomocí počítačů a mobilních zařízení propojeno zhruba 1,5 miliardy lidí. Dalším krokem je progresivní přechod od sítě vzájemně propojených počítačů k síti vzájemně propojených předmětů – internet věcí – od knih po auta, od domácích spotřebičů po potraviny. Například lednice může být naprogramovaná tak, aby rozpoznala prošlé nebo téměř prošlé výrobky. Tyto technologické inovace mohou pomoci reagovat na různá očekávání společnosti a veřejnosti, a stejně tak působit jako katalyzátor růstu a inovací přinášející výhody pro ekonomiku i veřejné blaho.

Musí však podléhat specifické a dalekosáhlé regulaci, která umožní tomuto internetu věcí, aby reagoval na výzvy ohledně důvěry, přijetí a bezpečnosti. Je nezbytně nutné zajistit plné respektování soukromého života a ochranu osobních údajů. Musí dojít k zavedení dostatečných opatření na ochranu údajů proti možnému zneužití a dalším rizikům spojeným s osobními údaji. Proto podporuji tento proaktivní přístup, aniž bychom ale zapomínali na to, že cílem internetu věcí je v první řadě prospívat lidem.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), v písemné formě. (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy. Vývoj internetu věcí představuje obrovskou příležitost pro růst a konkurenceschopnost a také vede k významné sociální změně, která má zásadní dopad na chování občanů. Z tohoto důvodu vítám záměr Komise zveřejnit v roce 2010 sdělení o respektování soukromí a důvěře v informační společnost, protože podle mého názoru je velmi důležité trvale sledovat aspekty týkající se ochrany osobních údajů.

Stejně důležitá je i debata o technických a právních aspektech práva na „umlčení čipů“. Kromě toho, vzhledem k rozsáhlým změnám, které internet věcí přinese, je nezbytné, abychom umožnili jednotný rozvoj technologií na regionální úrovni, který zabrání vytvoření větších rozdílů, než jsou ty současné, a také abychom řádně zapojili do tohoto procesu vlády a věnovali pozornost i těm nejvzdálenějším regionům.

Jsem též přesvědčena, že je důležité zvýšit evropské financování internetu věcí v souvislosti s výzkumnými projekty sedmého rámcového programu a pilotních projektů spadajících do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci, a také se zaměřit na rozvoj širokopásmové infrastruktury, její plošné zavedení a další snížení nákladů na datový roaming.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), v písemné formě. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o internetu věcí, protože se domnívám, že její přijetí přispěje k rozvoji inovativní technologie v rámci Evropské unie. Dále přinese evropským firmám obchodní příležitosti a také další výhody v podobě boje proti globální změně klimatu a zlepšené řízení energetiky a dopravy.

Jakožto stínový zpravodaj jsem předložil pozměňovací návrhy, které napomohou k ochraně osobních údajů a zabrání jejich využití firmami, jež k nim mají přístup, pro jiné účely. Můžeme tudíž říci, že zpráva obsahuje důležitá ustanovení na ochranu základních práv občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), v písemné formě. (RO) Internet věcí představuje koncepci budoucnosti se základy v přítomnosti. Zda bude „fungovat“ ve prospěch všech občanů harmonizovaným a účinným způsobem, záleží na našem pohledu na věc. Nový systém zavádění technologií do každodenního života musí být realizován v přísném souladu s právy spotřebitelů na soukromí. Komise musí neustále, nikoliv pouze tehdy, považuje-li to za nutné, konzultovat s pracovní skupinou pro ochranu údajů. Hovoříme zde o zařízeních a technologiích, které jsou schopné přenášet polohu, vlastnosti a identitu předmětu. Kromě práva na vypnutí musí být tyto mechanismy zaváděny pouze na žádost jednotlivců, nikoliv jako standardní výrobní funkce. Zároveň musí Komise v době, kdy se bude rozhodovat o realizaci projektů týkajících se internetu věcí, zvážit, kterou síť pro propojení těchto předmětů zvolí. V současné době čelíme na internetu mnoha kybernetickým útokům. Podle mého názoru může použití internetového připojení pro internet věcí způsobit bezpečnostní riziko a velké zatížení současné sítě. Vývoj paralelní sítě pro propojení předmětů by mohl v současné situaci nabídnout řešení prostřednictvím sdílení digitálního spektra a dividend.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslankyně Badia i Cutchetové na podporu zavedení internetu věcí. Jsem přesvědčena, že nové informační technologie přinášejí naší společnosti značný užitek, ale zároveň je velmi důležité zajistit, aby byly brány v úvahu jejich možné dopady na zdraví a životní prostředí, a také hledisko ochrany soukromí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Internet se stal běžnou součástí každodenního života milionů lidí a hraje dnes nezastupitelnou roli jako prostředek komunikace a nástroj pro předávání znalostí a informací. Exponenciální nárůst obsahu dostupného na internetu z něj udělal nástroj se širokou škálou využití, která se stále rozrůstá. Zároveň se ale stal i místem pro nový druh trestné činnosti, který využívá rychlosti a dematerializace informačních toků a obrovského množství osobních údajů, které dávají k dispozici uživatelé sítě.

Sdílím zájem obsažený v usnesení ohledně nutnosti řešit omezení přístupu k internetu z politických důvodů a také zajištění větší bezpečnosti pro děti a mladistvé při používání sítě. Souhlasím s názorem, že používání a každodenní správa sítě by měla být ponechána v rukou soukromých osob, ale jsem přesvědčen, že členské státy se nemohou oprostit od svojí role aktivního regulátora. Jeho hlavním cílem by bylo především zabránit zneužívání a porušování práv občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Vliv nových technologií na bezpečnost a kvalitu života veřejnosti je nesporný a zdůrazňuje jak výhody, tak i rizika, která s sebou přináší. V této souvislosti obnáší „internet věcí“ pro lidi řadu nových výhod, aniž by to ale bránilo identifikaci možných rizik spojených s nástrojem, který oplývá velkým potenciálem. Rád bych zdůraznil přístup podporující výzkum a spouštění pilotních projektů spolu s využíváním objevujících se příležitostí, zejména v oblasti optimalizace úspor energií, výrobních procesů, vytváření nových pracovních příležitostí a výzev. Je však nezbytné, aby Evropská unie disponovala společným referenčním rámcem k posílení ustanovení týkajících se dohledu nad systémem, důvěrnosti, bezpečnosti informací, etické správy, soukromí, sběru a uchovávání osobních údajů a informací o spotřebitelích. Rychlý vývoj „internetu věcí“ si žádá správu, která je bezpečná, transparentní a multilaterální. Vzhledem k tomu všemu sdílím obavy Komise ohledně bezpečnosti, ochrany osobních údajů a soukromí veřejnosti společně se správou „internetu věcí“ v zájmu respektování soukromí a ochrany osobních údajů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Internet věcí je projekt, který byl zahájen v roce 1999 ve Spojených státech. Stále více roste jeho popularita a očekává se, ze během následujících 10–15 let přinese revoluci do interakce mezi lidmi a předměty a mezi předměty navzájem prostřednictvím narůstajícího využití technologie identifikace na základě radiové frekvence (RFID).

Proces rozvoje internetu věcí s veškerými inovacemi a pozitivními aspekty, které může vnést do našeho každodenního života, v sobě skrývá také značnou dávku nejistoty, na koncepční i na technické úrovni, což si zaslouží určité obavy. Technologii, která se za tím skrývá, takzvanou RFID, se říká štítek: jedná se o elektrickou součástku sestávající z čipu a antény. Čip, který je široký jen několik milimetrů, je schopný uchovávat, přijímat a vysílat informace bez jakéhokoliv kabelového spojení. To vyvolává mimo jiné otázky ohledně vlastnictví, správy a soukromí.

Pokud jde o soukromí a ochranu údajů, zpravodaj poukazuje na „potřebu zajistit v procesu rozvoje internetu věcí ochranu všech základních práv, a nejen práva na soukromí“, což považujeme za pozitivní názor. Nicméně máme vážné pochyby o správě údajů. Cesta vpřed zůstává nejasná, a proto jsme se zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), v písemné formě. – S rozvojem stále vyspělejších technologií je důležité, aby Evropská unie a další političtí činitelé drželi s vývojem krok. Zpráva se zabývá celou řadou důležitých témat, jako je soukromí a zdravotní problematika, a já zcela podporuji zpravodajovu výzvu, aby Evropská unie byla v této oblasti proaktivnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Takzvané informační a komunikační technologie (IKT) hrají důležitou úlohu při podpoře společenského rozvoje, ekonomického růstu, výzkumu, inovací a tvořivosti ve veřejném i soukromém sektoru v Evropě. Rychlé změny, kterými internet prošel v nedávných letech, vedly k novým obavám a nutnosti přijetí společného referenčního rámce Evropské unie k posílení existujících ustanovení týkajících se chodu systému, zejména pak ohledně důvěrnosti, bezpečnosti informací, etické správy, soukromí a sběru a uchovávání osobních údajů a informací o spotřebitelích. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby orgány odpovědné za „internet věcí“ respektovaly bezpečnost, ochranu údajů a soukromí jakéhokoliv uživatele, protože jen takový přístup přinese výhody všem občanům Evropské unie. Z toho důvodu jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Jeden a půl miliardy lidí je dnes již on-line a používá internet. Ten představuje razantní nástup nového druhu síťové technologie, jejímž cílem je umožnit komunikaci mezi lidmi a předměty a mezi předměty navzájem. Informace o výrobcích se budou ukládat, přijímat a posílat. Je zde však obava, že všechny výhody nové technologie budou převážené jejími nevýhodami. Je nutné zajistit stálou ochranu soukromé sféry a zabránit zneužití osobních údajů. Nicméně se zdá, že budoucí uživatelé sítě budou ještě zranitelnější, než je tomu dnes. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože je nad míru jasné, že opatření, která autor navrhuje, jsou potřebná.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), v písemné formě. (DE) Vždy je důležité věnovat se s vývojem nových technologií, v tomto případě takzvaného internetu věcí, společně s možnými výhodami otázkám etiky a chránit osobní práva. Zpráva jde tímto směrem, a z toho důvodu jsem hlasoval pro její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), v písemné formě. (LT) Internet, který se ve větší míře začal používat teprve před 20 lety, se stal nedílnou součástí společnosti, stejně jako telefon nebo rádio. Dnes je k internetu připojeno 1,5 miliardy lidí a během několika let se tento počet zdvojnásobí. Nejmodernější technologie brzy umožní připojení k internetu nejen počítačům ale také automobilům, či dokonce knihám, potravinám a dalším věcem. Po připojení auta k internetu bude možné řidiče informovat o tlaku v pneumatikách. Naprogramované ledničky budou schopné rozpoznat prošlé výrobky. Hlasoval jsem pro zprávu, protože internet věcí oživí ekonomiku poznamenanou krizí a pomůže vytvořit nová pracovní místa a nové služby pro rostoucí počet občanů a firem v Evropské unii. Také nám umožní optimalizovat výrobní procesy a šetřit energii, což je velmi důležité v boji proti globální změně klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – My Zelení jsme výrazně podporovali zprávu naší socialistické kolegyně, poslankyně Badia i Cutchetové. Jedná se o důležitou novou aplikaci internetové technologie. Očekává se, že internet věcí vstoupí do našich životů během příštích 10 – 15 let. Pro bezdrátový příjem a přenos informací využívá technologii RFID (identifikace na základě radiové frekvence). Ta pracuje s malým čipem, jenž má velkou kapacitu pro ukládání velkého množství informací o předmětu nebo člověku, na kterém je umístěn. Například v zemědělsko-potravinářské oblasti umožňuje technologie RFID lepší a rychlejší sledovatelnost výrobku a poskytuje informace o obsahu: o chemických vlastnostech, obsahu lepku atd. Podobné aplikace se již používají, například existuje čip, který dokáže v reálném čase předávat řidiči informace o tlaku v pneumatikách. Tato nová technologie způsobí revoluci a rozšíří interakce mezi lidmi a věcmi a mezi věcmi navzájem. Inovace spočívá ve vzájemném vztahu mezi věcmi. Nejčastěji citovaný přiklad se týká lednic, které, budou-li správně naprogramovány, dokážou odhalit jakýkoliv výrobek, který se blíží nebo již překročil datum spotřeby.

 
  
  

Zpráva: Francisco Sosa Wagner (A7-0185/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Alvaro, Jorgo Chatzimarkakis, Jürgen Creutzmann, Wolf Klinz, Silvana Koch-Mehrin, Britta Reimers a Michael Theurer (ALDE), písemně.(DE) Boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii je zcela zásadní. Musíme využít všech prostředků, abychom šíření dětské pornografie v komunikačních sítích zastavili. Stálá a účinná obrana proti zneužívání dětí je jak politickou zodpovědností, tak povinností právního státu. Německá delegace Svobodné demokratické strany (FDP) v Evropském parlamentu je přesvědčena, že je nezbytné usilovat o odstranění tohoto kriminálního obsahu, a to co možná nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Svým hlasem jsem podpořila tuto zprávu, jejímž cílem je ovlivnit průběh nadcházejícího fóra pro správu internetu, které bude od 25. do 29. září zasedat ve Vilniusu. Parlament žádá fórum, aby při své činnosti zvýšilo zapojení rozvojových zemí a aby i koordinovalo svoje působení s národními a regionálními fóry. Dále pak vyzývá EU k tomu, aby vyvinula strategii pro základní aspekty správy internetu a také aby podpořila reformu ICANNu (Internetové korporace pro přidělená jména a čísla).

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Nemám jinou možnost než hlasovat pro přijetí zprávy pana Sosy Wagnera o nutnosti zajistit etické a bezpečné řízení internetu.

Tento nástroj, který v komunikaci překonává čas i vzdálenost, nabízí nezměrné množství potenciálních výhod, zároveň je však každodenním zdrojem rizik jak pro ochranu osobních údajů, tak pro bezpečí dětí. Je nezbytné umožnit svobodnou výměnu informací a komunikaci, ale jedině se zárukou toho, že se těm nejzranitelnějším jednotlivcům a nejcitlivějším údajům dostane potřebné ochrany. Jedině tak může být internet i nadále hybnou silou pozitivních společenských změn, respektující důstojnost každého jednotlivce.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Internet je označován za „celosvětový veřejný statek“ a snahy o jeho správu a řízení ze strany jisté vlády se často stává terčem značné kritiky.

Evropská unie by měla vyvinout takovou strategii, která bude odrážet shodný pohled jejích členů na základní aspekty správy internetu a kterou bude možné obhájit jak na mezinárodní scéně, tak v bilaterálních vztazích s USA.

Podporuji souhlasné stanovisko Evropské komise k současnému modelu řízení, založenému na vůdčím postavení soukromého sektoru.

Ráda bych také vyzvala k většímu zapojení rozvojových zemí, zejména prostřednictvím finanční podpory jejich účasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Internet má posledních 20 let obrovský vliv na společnost a veřejný život. EU je toho dobrým příkladem, neboť i když představuje pouze něco přes 7 % světové populace, v celosvětovém měřítku představuje téměř 19 % internetových uživatelů. Správa internetu je jednou z priorit politiky, jejímž cílem je zaručit veřejnosti možnost plně využívat potenciál internetu a zároveň hledat nejlepší možná řešení problémů týkajících se nevhodného nebo nelegálního obsahu, poskytovat dostatečnou ochranu uživatelům a snažit se řešit otázky ohledně kontrolních pravomocí v globální internetové sféře.

Naprosto souhlasím s myšlenkou, že internet je celosvětovým veřejným statkem, jehož řízení by mělo vždy chránit a respektovat všeobecné zájmy. Považuji za klíčové, aby EU vyvinula strategii týkající se základních aspektů správy internetu, a podporuji iniciativu španělského předsednictví za vytvoření „Evropské charty práv internetových uživatelů“. Je také důležité jít vstříc vnitřní reformě Internetové korporace pro přidělená jména a čísla (ICANN), aby získala reprezentativnější strukturu s větší možností kontroly ze strany mezinárodního společenství a zároveň se stala zodpovědnější a transparentnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o řízení internetu zabývající se citlivými oblastmi, jako jsou ochrana základních práv a svobod, přístup a využívání internetu a kyberkriminalita. Přijetí návrhu španělského předsednictví na vytvoření Evropské charty práv internetových uživatelů a uznání páté základní svobody (svobody přístupu k internetu) by EU poskytlo účinnější nástroje umožňující na jedné straně lepší ochranu v oblastech spojených s bezpečností, na straně druhé široký a nediskriminační přístup k internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. (SV) My švédští sociální demokraté jsme se rozhodli zdržet se hlasování o znění části věnované blokování webových stránek. Domníváme se, že uvedená opatření lze v některých situacích ospravedlnit, například pokud jde o kriminalitu spojenou s dětskou pornografií, avšak odkaz v textu na blokování webových stránek v případech kyberkriminality podle nás sahá příliš daleko, a proto jej nemůžeme podořit .

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Je nespornou skutečností, že internet dnes hraje veřejnou roli a že ovlivňuje nejen každodenní život, ale i masová hnutí, politické ideje a komunikační strategie. Lze říci, že internet zaujímá nenahraditelnou veřejnou úlohu, a to nemohou členské státy Evropské unie ignorovat. Měly by vyzývat k většímu přístupu a zapojení v oblasti správy internetu, aniž by přitom byla narušována vedoucí úloha soukromého využívání a každodenní správy, neboť ty se ukázaly pro životnost a růst internetu jako zásadní. Role členských států je čím dál tím důležitější, stejně jako otázky související s kyberkriminalitou, ochranou bezpečnosti a soukromí uživatelů a také se svobodným přístupem veřejnosti k internetu a svobodou vyjadřování se jeho prostřednictvím.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) S ohledem na stále narůstající důležitost internetu v každodenním životě veřejnosti a institucí a dokonce i v chodu mnoha zemí a na jeho dopad na ekonomický, kulturní, společenský a lidský rozvoj je správa internetu záležitostí zásadního významu na celosvětové scéně. To znamená, že pro Evropskou unii je klíčové udržovat podmínky pro aktivní zásahy v této oblasti a chránit veřejnost a její hodnoty a principy. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy a zdůrazňoval jsem i důležitost toho, aby v institucích, které mají v současné době dohled nad internetovými trhy, jako jsou například Internetová korporace pro přidělená jména a čísla (ICANN) a Autorita pro přidělování čísel na internetu (IANA), působilo více zástupců z celého světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva vychází z důležitosti úlohy internetu, který se stal nenahraditelným nástrojem pro propagaci demokratických iniciativ, politickou debatu, digitální gramotnost a šíření vědomostí. Přístup k internetu zajišťuje dodržování řady základních práv, včetně úcty k soukromému životu, ochrany údajů, svobody vyjadřování a sdružování, svobody tisku, nediskriminace, vzdělávání a kulturní a jazykové diverzity – a zároveň na těchto základních právech i závisí.

Zpráva proto upozorňuje na to, že instituce a účastníci veřejného života na všech úrovních nesou zodpovědnost za to, aby zajistili, že každý bude moci uplatnit své právo být součástí informační společnosti.

Zpráva se rovněž zabývá hrozbami kyberkriminality ve společnostech využívajících informační a komunikační technologie a uvědomuje si nárůst podnětů k páchání teroristických útoků, zločinů z nenávisti a k šíření dětské pornografie. Ty ohrožují celou společnost včetně dětí a zpráva uvádí, že „při stanovení globální strategie je třeba posílit úlohu veřejných orgánů“. A nakonec zpráva ukazuje znepokojení týkající se struktury Internetové korporace pro přidělená jména a čísla (ICANN), která je stěží reprezentativní, a omezené možnosit kontroly, kterou mezinárodní společenství včetně EU nad činnostmi ICANNu má.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Tato zpráva uznává důležitost internetu v propagaci kulturní různorodosti a podpoře demokratického občanství. Pro šíření demokratických hodnot je však zároveň klíčové, aby se vlády zdržely zavádění cenzury, a proto vítám ustanovení uvedená v odstavci 13.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Diskuze o správě internetu je jistě obzvlášť důležitá v situaci, kdy se tento komunikační nástroj stal pro profesní i osobní život lidí v mnoha zemích naprosto nezbytným. Právě z tohoto důvodu je pro nás přinejmenším zcela nepředstavitelné přenechat strategické rozhodování týkající se internetu výhradně soukromé společnosti odněkud z USA.

Zpráva, o níž jsme dnes hlasovali, je zásadní pro vytvoření modelu řízení zahrnujícího i koncové uživatele. Domnívám se, že je třeba podporovat spolupráci mezi univerzitami a podnikatelskou sférou, a to i na lokální, regionální a národní úrovni. Zároveň musíme zapojit i hráče z asijských trhů, a to s ohledem na extrémně rychlý vývoj této oblasti. Dále je důležité věnovat značnou pozornost hledání rovnováhy mezi ochranou soukromí uživatelů a shromažďování osobních údajů na nejrůznějších stránkách, nejen kvůli vzniku sociálních sítí, ale také kvůli rozvoji internetového nakupování. Další obzvláště důležitou skutečností je, že internet je skvělým nástrojem pro šíření evropského kulturního dědictví a evropských hodnot a stejně tak hybnou silou inovací, umožňujících nám zmenšit propast mezi námi a jinými částmi světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Vítám body odůvodnění této zprávy, které označují internet za celosvětový veřejný statek, který je zapotřebí spravovat s ohledem všeobecný zájem. Zpráva zdůrazňuje význam internetu pro politickou debatu. Kvůli takto formulovaným principům jsem hlasoval proti přijetí zprávy. Neboť jak můžeme na jedné straně prosazovat respekt ke společnému zájmu a na straně druhé zároveň vyzývat ke společnému veřejno-soukromému řízení, které nebude brzdit volnou hospodářskou soutěž ? Ačkoli tento text upozorňuje na důležitost obecného zájmu, jeho důsledky jsou právě opačné. Euroliberální dogmatismus znamená pro Evropu katastrofu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Internet je v dnešní době globálním nástrojem, a proto by jeho správa měla brát ohled na veřejný zájem. Internet je v dnešní době také jedním z hlavních způsobů šíření demokratických hodnot ve světě a nenahraditelným nástrojem pro prosazování nejrůznějších myšlenek, politickou debatu a šíření vědomostí. Je proto klíčové, aby se rozvíjel takovým způsobem, který umožní, aby k němu všichni v rámci EU měli stejný přístup. Rovněž je důležité, aby byl bezpečný pro všechny uživatele, zvláště pak děti, jež se dokáží hůře bránit potenciálním rizikům souvisejícím s jeho používáním. Pokud chceme udržet status internetu jako celosvětového veřejného statku, musíme se vyhnout scénáři, kdy by byl ovládnut samostatným celkem nebo skupinou organizací. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Co se týče internetu, musíme na jedné straně hájit zásadu svobody vyjadřování, na druhé straně bojovat proti kyberkrimilnalitě a jejímu zneužívání. Nesmíme však skončit tak, že budeme ve jménu boje proti kriminalitě a terorismu shromažďovat údaje i tam, kde není podezření ničím podloženo. Internet dal vzniknout novým problémům, například těm spojeným s ochranou údajů v sociálních sítích nebo s některými projekty typu Google Street View. Problematika nejnovějšího vývoje na internetu ve zprávě nebyla téměř vůbec zohledněna, a proto jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Internet je globální veřejnou komoditou a měl by fungovat na základě kritéria veřejného zájmu. Je třeba vytvořit specifickou infrastrukturu pro jeho řízení, aby byla zajištěna jeho bezpečnost, integrita a autenticita a omezily se možnosti kybernetických útoků. Otevřená globální spolupráce na správě internetu je nezbytná a my potřebujeme, aby byla navržena Evropská charta práv internetových uživatelů a uznána pátá základní svoboda v EU: přístup k internetu. Proto jsem dnes hlasoval pro přijetí zprávy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o řízení internetu, s ohledem na to, že EU by měla přijmout strategii zahrnující přístup k internetu bez diskriminace a a zaručující jeho neutralitu, úctu k soukromí, ochranu údajů, svobodu vyjadřování a ochranu menšin. Zvláštní důraz bychom měli věnovat skupině, která je vůči útokům z kyberprostoru nejzranitelnější, a dále je nutné zavést potřebná omezení, abychom zajistili nejvyšší možnou ochranu menšin a přispěli k mezinárodní spolupráci v boji proti nelegálnímu a škodlivému obsahu na internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiorello Provera (EFD), písemně. (IT) Internet se v současné době stal klíčovým nástrojem pro rozvoj vnitřního trhu, jenž je základním kamenem růstu a vývoje EU. Přes 60 % evropské populace má dnes přístup ke světu informačních technologií. Proto se zdá nezbytné, aby Unie stála v čele debat o správě internetu, čímž by zaručila, že tato služba, která je dnes nepostradatelná ve společenském i obchodním styku, bude náležitě zrcadlithodnoty EU, jako jsou ochrana uživatelů a menšin. Z toho důvodu jsem podpořila obsah i návrhy zprávy pana Sosy Wagnera.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Nejprve chci panu zpravodaji poblahopřát k jeho zprávě a jejímu skvělému načasování s ohledem na nadcházející setkání Fóra pro správu internetu (IGF), které se bude poprvé konat na území EU.

EU se podílí na činnosti IGF už od jeho počátku, ovšem skutečnost, že se setkání IGF bude konat ve Vilniusu, dává naší delegaci zvláštní význam. Letos je tomu pět let, co IGF vzniklo, a v souladu s Tuniskou agendou bude muset rozhodnout, zda dále pokračovat. Delegace EU už ve Sharm-el-Sheikhu vyjádřila svůj souhlas s dalším fungováním IGF v jeho současné podobě, a to kvůli významné roli, kterou toto fórum hraje jakožto nástroj pro otevřený dialog všech zúčastněných subjektů na poli řízení internetu.

To musí zůstat naším stanoviskem i v debatách, jež se budou konat ve Vilniusu. Pokud jde o další záležitosti, jako je například vývoj Internetové korporace pro přidělená jména a čísla, který bude v nadcházejících debatách bezpochyby zaujímat důležité místo, zpráva pana Sosy Wagnera jasně vyjadřuje společné stanovisko představitelů evropských institucí, které budeme na IGF zastávat.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V závěrečném hlasování jsem hlasoval proti přijetí zprávy, protože podporuje vládní zasahování do správy internetu, což se neshoduje se stanoviskem Zelených.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandra Thein (ALDE), písemně. (DE) Boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii má naprosto zásadní význam. Musíme využít všech dostupných prostředků, abychom dostupnosti dětské pornografie na internetu zabránili. Stálá a účinná prevence zneužívání dětí je záležitostí jak politické zodpovědnosti, tak zásad právního státu. Členové delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu jsou přesvědčeni, že kriminální obsah tohoto typu by měl být v co nejkratší době odstraněn.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Sosy Wagnera, protože si myslím, že EU by měla mít na meznárodním poli ve všech aspektech správy internetu vůdčí úlohu. Tato zpráva zachovává důraz kladený EU na nezbytnost bezpečnosti a stability celosvětové internetové sítě, na úctu k lidským právům, svobodu vyjadřování, soukromí, ochranu osobních údajů a propagaci kulturní a jazykové rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o řízení internetu, zdržela jsem se však hlasování o odstavci požadujícím upřednostnění ochrany vlastníků práv duševního vlastnictví tím, že je klade naroveň s uživateli.

Kvalitní správa internetu musí všem zaručit rovný přístup k prostředkům, zejména kulturnímu bohatství, v rámci digitálního prostředí, nelze toho však dosáhnout na úkor práv tvůrců, především autorů. S těmito právy není možné zacházet jako s pouhými právy duševního vlastnictví; autoři by měli mít možnost vybrat si, jakým způsobem svoji tvorbu lidem zpřístupní.

Dále je nutné zaručit soukromí uživatelů a tvořivost.

Proto je naprosto zásadní dosáhnout rovnováhy mezi právy uživatelů a tvůrců, aby se jednotlivci jakožto informovaní občané, uživatelé a tvůrci mohli rozvíjet.

 
  
  

Zpráva: Hermann Winkler (A7-0143/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), v písemné formě. (PT) Ačkoli jsem hlasoval pro přijetí této zprávy, povšiml jsem si omezení týkajících se některých regionů, zejména těch nejvzdálenějších, pokud jde o přístup k inovacím. Je třeba brát ohled na obtíže spojené s nedostatkem kritického množství, abychom v těchto regionech podpořili lepší využívání potenciálu v oblasti výzkumu a inovací. Jedinečné geografické a klimatické charakteristiky nejvzdálenějších regionů jim dávají zvláštní výhody, pokud se týče rozvoje specifických aktivit v oblastech biologické rozmanitosti, mořských zdrojů, klimatických změn, obnovitelné energie, vody, životního prostředí, přírodních zdrojů, zdraví a nových technologií.

Především co se týče přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti, umožňují nejvzdálenější regiony evropskému výzkumu privilegovaný přístup k tropickým ekosystémům obdařeným unikátní biologickou rozmanitostí a zemědělstvím. To umožňuje vést v rámci Evropského výzkumného prostoru výzkum v „přírodní laboratoři“. Jsou také dobrými místy pro experimentování. Avšak navzdory možnostem mnoha regionů a úsilí, které je jejich rozvoji věnováno, mají některé z nich stále problémy se zlepšováním faktorů přispívajících ke konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti podle Lisabonské strategie, především v souvislosti s výzkumem a vývojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), v písemné formě. (IT) Pane předsedající, souhlasím s názorem pana Winklera, který jsem svým hlasováním podpořil, že by EU měla přezkoumat svoji strategii pro podporu inovací. Zejména souhlasím s přáním nabídnout široce pojatou strategii, která se bude vztahovat nejen na technické inovace, ale také na inovace administrativní, organizační a sociální. Domnívám se, že pro dosažení tohoto cíle jsou klíčovými jednak zapojení finančního světa a malých a středních podniků při definování opatření na podporu inovací, jednak pozornost věnovaná politickým a hospodářským cílům na regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) Tato zpráva z vlastního podnětu se věnuje opatřením Společenství v oblasti inovací a stanovuje řadu priorit pro vymezení nové inovační politiky. Parlament vyjadřuje přání neomezovat inovace na oblast technologie, ale zahrnout také inovace administrativní, organizační nebo sociální. Zdůrazňuje rovněž důležitost vývoje nových ukazatelů inovací, lépe přizpůsobených hospodářstvím, jež jsou stále výrazněji založená na znalostech. Nakonec, a to je podle mého názoru důležité, zpráva podporuje zlepšení dopadů spojení rámcových programů pro výzkum a inovace se strukturálními fondy. Protože se směřováním uvedeným v této zprávě zcela souhlasím, podpořila jsem při hlasování její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastního podnětu mého německého kolegy, Hermanna Winklera, reagující na sdělení Evropské komise s názvem „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě“. Inovace jsou klíčovou součástí úspěchu při vyrovnávání se s významnými společenskými a ekologickými výzvami, kterým Unie v současné době čelí, a jsou důležité i pro dosažení jejích strategických politických cílů. Naše cíle v oblasti energetiky a klimatu se nám nepodaří splnit do roku 2020, pokud nezrychlíme vývoj a všeobecné zavádění kvalitních, udržitelných a účinných energetických technologií. Podporuji posílení dialogu mezi univerzitami a podniky. Co se týče rozpočtových hledisek, a to na úrovni statického financování ve veřejném sektoru, je nutné, aby prostředky na inovační politiku pocházely z celého Společenství .

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Podpořil jsem přijetí této zprávy. Vědecký výzkum a inovace jsou klíčem k úspěšnému vyrovnání se s aktuálními společenskými a ekologickými výzvami EU a k naplnění jejích strategických politických cílů v oblastech zahrnujících konkurenceschopnost, klimatické změny, zaměstnanost, demografické změny a mnoho dalšího. Aby EU zůstala konkurenceschopná, musí investovat do udržitelných technologií a zajistit, aby se jim dostalo požadované finanční podpory. Až doposud Evropa v oblasti vědeckého výzkumu a inovací zaostávala, protože tato oblast je značně roztříštěná a přetrvávají zde rozdíly mezi vědeckým výzkumem a inovacemi a tržní replikací. Domnívám se, že budoucí plán Evropské komise pro inovace musí vyřešit otázky financování vědeckého výzkumu a inovací soukromým sektorem, které by společnostem umožnilo vytvářet inovativní produkty a služby a přizpůsobovat je trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), v písemné formě. (IT) Inovace, ať již se týkají produktů nebo procesů a jsou radikální či nepatrné, jsou v současné době hybnou silou pro konkurenceschopnost aktuálních ekonomických a obchodních systémů usilujících o efektivitu a udržitelnost. Je proto nutné podporovat výzkum, který za každou inovací a každým objevem stojí, zejména pokud se mu podaří spojit malé a střední podniky a svět nových technologií.

Z toho důvodu můžu jedině podpořit zprávu z vlastního podnětu pana Winklera, která představuje třetího činitele, jímž uzavírá znalostní trojúhelník; jinými slovy zákazníka. V současné neustále se měnící situaci, kterou každodenně zažíváme, potřebujeme záchytné body. Proto je důležité, aby růst a konkurenceschopnost ekonomického a sociálního systému stále zůstávaly v lidském měřítku.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), v písemné formě. (RO) V současné době je na inovace využíváno méně než 1 % evropského rozpočtu. To je aktuální stav v době, kdy si Evropa uvědomila, že její budoucnost leží ve znalostním trojúhelníku výzkum – inovace – vzdělávání. Za těchto okolností je požadavek Evropského parlamentu na navýšení prostředků na inovace zcela pochopitelný. Pomalu začínáme uvažovat o finančním výhledu na období let 2014–2020 a i na tento požadavek musíme brát ohled. Proměna evropského hospodářství v udržitelné musí znamenat zvýšení konkurenceschopnosti evropských společností a musí také vytvořit nové příležitosti pro národní ekonomiky, které budou vycházet z hospodářských a ekologických výzev, jimž Evropa čelí.

Dále je pro inovativní kapacity společností zcela zásadní, a to především s ohledem na problémy spojené s hospodářskou a úvěrovou krizí, uvolnit více prostředků na evropské i národní úrovni a vytvořit přiměřené finanční nástroje. Rozdělování zdrojů mezi velké množství cílů a řadu specifických evropských iniciativ nepřineslo dosud uspokojivé výsledky. Financování musí být zaměřeno na oblasti, v nichž se tzv. bumerangový efekt projevuje nesilněji. Klíčovým kritériem zde musí být přidaná hodnota pro Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), v písemné formě. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Především bych rád poblahopřál zpravodaji, panu Winklerovi, k jeho vynikající práci.

Inovace a výzkum, podobně jako vzdělávání a školení, jsou klíčovými faktory, které umožní, aby byla Evropa schopná pozitivně konkurovat v technologicky konkurenčním světě. V současné době však bylo pro tento sektor vyčleněno pouhé 1 % evropského rozpočtu, což je množství, které rozhodně nestačí na to, aby Evropa dokázala čelit všem náročným výzvám. Nastal čas, kdy Evropská unie musí do oblasti výzkumu a inovací investovat více. Jsem přesvědčen, že dokážeme překonat hospodářskou krizi, a jedním ze způsobů, jak to udělat, je dát k dispozici více finančních prostředků.

Věřím také, že je důležité poskytnout finanční pobídky a podporovat soukromé investice do technologických inovací, neboť pouze prostřednictvím výzkumu můžeme dosáhnout konkurenčního prostředí, které odolá i zvyšujícímu se počtu přesídlených společností. Souhlasím rovněž s plány na vytvoření „nástrojů přizpůsobených podmínkám uživatelů“ a zjednodušení administrativy pro malé a střední podniky, které by měly rozhodující technologické inovace podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Inovační politika se musí zaměřit na velké společenské problémy, jimž nyní čelíme, a přivést dohromady všechny, kterých se to týká.

Je nezbytné investovat do znalostí a reforem propagujících technologický pokrok, výzkum, inovace, vzdělání a výcvik, abychom jak ve střednědobém, tak v dlouhodobém měřítku podpořili prosperitu, růst a zaměstnanost.

Boj s novými výzvami vyžaduje inovativní přístup v zavádění nových technologií společně s inovativním přístupem k sociálním otázkám na organizační úrovni.

Ráda bych vyzvala ke zvýšení úsilí, abychom od technologických inovací pokročili k inovacím sociálním – inovacím ve veřejných službách a v jednotlivých regionech.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), v písemné formě. (IT) Inteligentní růst založený na znalostech a inovační ekonomice vyžaduje konkrétní opatření ze strany nadnárodních i národních institucí.

Zlepšená politika na podporu podnikatelů ve výzkumném sektoru musí být doprovázena strategií na podporu investic do nových experimentů, abychom mimo jiné zajistili, že na evropském pracovním trhu budou konkurenceschopní kvalifikovaní pracovníci. Zároveň s naší výzvou pro jednotlivé státy, aby více investovaly do inovací, bychom jim měli nabídnout evropský regulační rámec, který bude zároveň všeobecný i specifický, s jednotnými, koordinovanými pokyny pro vývoj a s nástroji umožňujícími sledovat, zda financování přináší požadované výsledky.

Navrhuji a podporuji regulaci na evropské úrovni týkající se odborné přípravy, výcviku a odborného vzdělávání, kterou již některé státy začlenily do vzdělávacích systémů, a stejně tak i opatření týkající se „práv a povinností“ v oblasti vzdělávání. Pokud však chceme dosáhnout vyčlenění 3 % HDP na financování výzkumu, musí akademická obec poskytnout větší záruky, pokud se týče například akademické produktivity přednášejících, a musíme zabránit nesystematickému přidělování zdrojů, jež v posledních letech vedlo k nepřiměřenému a nevyrovnanému využívání již značně omezených zdrojů s neuspokojivými výsledky.

Souhlasím rovněž s tím, že je třeba usilovat o jednotné řešení sporů týkajících se patentů za účelem standardizace práv na nadnárodní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), v písemné formě. (RO) Inovace mají v moderní společnosti obzvlášť důležité místo. Společnost založená na inovacích dokáže předcházet možným krizím, ať již socioekonomickým nebo přírodním. Proto je zásadní, aby inovační politika podporovala pokrok ve společnosti a nenutila ji kvůli nejrůznějším byrokratickým překážkám stagnovat. Jak pan Winkler uvádí ve své zprávě, inovace musí v dnešní době brát ohled na přínos pro společnost. Věřím, že inovace 21. století musí brát ohled i na to, jaký budou mít dopad na jednotlivce a společnost jako celek. Inovace, jako je například „Internet věcí“, musí zohledňovat a respektovat právo na soukromí a ochranu osobních údajů jednotlivců. Evropská společnost se nesmí stát společností „Velkého bratra“. Právě naopak, inovace musí lidem umožnit svobodně komunikovat v otevřené společnosti. Náš pokrok je ve skutečnosti založen na přispění technologických a sociálních inovací. Z toho důvodu prosím Komisi, aby se touto záležitostí zabývala s maximální zodpovědností a aby předložila svoji vizi návrhu na budoucí akční plán pro inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Význam znalostí a inovací se stává stále podstatnější součástí politické agendy a politického žargonu a existuje jen málo těch, kdo by se důležitost investic v této oblasti a potřebu propojit znalosti, inovace, podnikání a pracovní místa odvážili zpochybňovat.

Rizikem jednomyslné shody na tomto konceptu by však mohlo být, že se zcela vyprázdní, jako se to stalo s jinými módními tématy, například životním prostředím, ekonomickou udržitelností nebo podporou podnikání. Tato témata zaplňují stránky volebních prohlášení a programů, ale téměř vždy nakonec ztratí jakékoli vlastní odlišující rysy a zůstanou pouhým konstatováním faktů. V tomto ohledu, i přes vážně míněné snahy vlády v některých aspektech, musím upozornit na negativní technologický populismus, jímž, jak se zdá, portugalský ministerský předseda trpí. Bylo by lepší soustředit se více na obsah a méně na prohlášení o pracovních podmínkách a vědecké produkci a myslet na to, že ačkoli konkurenční snahy potřebují ambice, nesmí jim chybět ani realistický přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) V dnešní době se všeobecně přijímá skutečnost, že inovace jsou nezbytné pro úspěch a udržitelnost ekonomického a společenského rozvoje a pro úspěch evropské integrace. Důležitost inovací, které musí být vždy doprovázeny výzkumem a vzděláváním, se ukázala ještě zřejmější v situaci zrychlujícího se vývoje světové i lidské reality. S ohledem na to podporuji tuto zprávu o přezkoumání evropské inovační politiky, zdůrazňující naléhavou potřebu EU soustředit své snahy na vytváření zdrojů v této oblasti. Zároveň bych rád vyzdvihl důležitost pobídek pro soukromý sektor a jako prioritu označil komplexní, jednotnou strategii pro naplnění evropské inovační politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Souhlasíme s řadou aspektů této zprávy, ačkoli se způsob, jakým jsou formulovány, nesoustředí vždy na ty nejpodstatnější otázky. Souhlasíme například s tím, že inovace jsou pouze jednou ze součástí potřebných k tomu, abychom se vyrovnali s výzvami dneška jak na společenské, tak na celosvětové ekologické úrovni, a že existují další oblasti, které jsou pro společnost stejně důležité.

Priorita, která je dána oblastem zahrnutým v takzvané strategii Evropa 2020, jako jsou například podnikání, zaměstnanost, demografické změny nebo inkluzivní společnost, je taková, že dokument a analýza nutných inovací v měnícím se světě zdaleka nestačí k tomu, co je potřeba pro podporu skutečné hospodářské a společenské soudržnosti, pro růst produktivity, vytváření pracovních míst a obnovu platů ve členských státech. Tyto oblasti považujeme za klíčové, a proto jsme se hlasování zdrželi.

Ve svém sdělení o přezkoumání evropské inovační politiky v měnícím se světě, vydaném 2. září 2009, nastínila Evropská komise vývoj, který se na poli inovační politiky EU odehrál od roku 2005. Nyní se dá očekávat, že se některé aspekty navrhovaného akčního plánu pro inovace, jenž by měl být v brzké době předložen, budou přehodnocovat a realizovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), v písemné formě.(PL) Zpráva o výzvách, které stojí před inovační politikou Evropské unie, je velice kvalitním dokumentem, který se zabývá těmi nejzásadnější otázkami spojenými s touto oblastí. Společně s mými kolegy ze skupiny S&D jsme podpořili přijetí této zprávy, a to včetně pozměňovacího návrhu č. 46, který vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly své úsilí o dosažení shody o patentu Společenství a o jednotné řešení sporů týkajících se patentů. Celá tato záležitost již trvá dlouhá léta a dlouhá léta se dokola opakují tytéž argumenty ve prospěch jednotného patentu, stejně jako ty stejné sporné otázky (například do kolika jazyků by se evropské patenty měly překládat). Některé právní otázky se od té doby, co v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, podařilo vyjasnit. Budeme mít dvě nařízení: jedno se bude týkat samotného patentu, druhé jazykového systému.

Navíc je zde problematika systému řešení sporů týkajících se patentů, jehož zavedení bude vyžadovat regulaci vztahu mezi Evropskou unií a Evropskou patentovou organizací způsobem, který bude v souladu s kompetencemi evropských institucí, a to včetně Evropského parlamentu. Aniž bych zacházela do podrobností patentového systému, které budou nepochybně předmětem mnoha diskuzí, ráda bych zdůraznila, že tato záležitost je v Evropském parlamentu jednou z nejdůležitějších výzev současného volebního období. Proto se domnívám, že při každém dalším kroku bychom měli vyzývat ostatní instituce k zahájení konstruktivní spolupráce v této oblasti, což je přesně to, co zpráva pana Winklera činí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), v písemné formě. – Zpráva pana Winklera se věnuje řadě důležitých otázek včetně ekologických inovací a zeleného podnikání. S ohledem na výzvy, před nimiž naše planeta stojí, je jasné, že inovace v těchto oblastech jsou zcela zásadní. Moje země, Skotsko, stojí v čele mnoha aspektů ekologických inovací, zejména v oblasti obnovitelné energie. Skotská vláda zavedla cenu Saltire v hodnotě 10 milionů liber, jejímž cílem je podpořit inovace ve využívání energie přílivu a odlivu, což dobře zapadá do širšího úsilí EU o vhodnou politiku v měnícím se světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), v písemné formě. (LT) Výsledkem celosvětových snah o přilákání investic je, že nejenom některá výrobní zařízení, ale také příslušné výzkumné a vývojové kapacity se stále častěji přesouvají do třetích zemí. Tento trend představuje vážnou hrozbu pro Evropu jakožto místo pro průmysl. Proto je nutné čelit mu prostřednictvím cílené podpory inovativního potenciálu dříve, než se stane zcela nezvratným. Podle Komise se v současné době přímo na opatření spojená s inovacemi využívá méně než 1 % rozpočtu EU. S ohledem na společenské výzvy, které máme před sebou, je to nedostatečné množství. Proto souhlasím s požadavky na navýšení rozpočtu EU pro inovace. To by se mělo odrazit v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020. Dále pak, a zejména vzhledem k problémům spojeným s finanční a úvěrovou krizí, je pro inovativní kapacitu podniků zcela zásadní, aby bylo zpřístupněno větší množství finančních prostředků jak na úrovni EU, tak na národní úrovni, a aby byly vytvořeny přiměřené finanční nástroje. Aby se podařilo inovační politiku zefektivnit, je potřeba lepší koordinace a propojení všech podpůrných nástrojů a zároveň lepší struktura řízení; jinými slovy, finanční podpora musí být lépe zacílená.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), v písemné formě.(PL) Bez neustálého zavádění inovací neexistuje šance na rozvoj. Inovativní opatření jsou zapotřebí ve všech oblastech hospodářského i společenského života – od nových terapeutických metod přes stále rychlejší způsoby komunikace a nové nápady v průmyslu a vědě až po alternativní metody získávání energie. To je vzhledem ke světové ekonomické krizi a problému stárnoucí společnosti obzvlášť významné. Rád bych upozornil na to, že kromě všeobecného charakteru inovační politiky je důležitá také občanská iniciativa.

Inovativnost malých a středních a rovněž zemědělských podniků je nezbytnou součástí nutnou pro vytvoření konkurenceschopné ekonomiky. Zatímco se budeme zabývat rychlým rozvojem hospodářství, což zahrnuje i péči o životní prostředí, neměli bychom zapomínat ani na občany a na nedostatek sociální rovnosti, neboť tyto rozdíly by se mohly časem ještě zvětšit, což by mohlo fungování opatření usilujících o rozvoj komplikovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), v písemné formě. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen, že současná přeměna evropského hospodářství na udržitelné musí naše evropské podniky učinit konkurenceschopnějšími. Je zásadní, aby se hospodářské výzvy proměnily v nové příležitosti pro národní ekonomiky. Boj proti přesouvání nejen výrobních zařízení, ale také příslušných výzkumných a vývojových kapacit do třetích zemí se musí stát jedním z našich cílů.

Vedle politického cíle týkajícího se konkurenceschopnosti se musí Evropská unie vyrovnat také s dalšími velkými výzvami, jimž naše společnosti v současné době čelí, včetně klimatických a demografických změn. K dnešnímu datu je na opatření spojená s inovacemi využíváno méně než 1 % rozpočtu Unie. Vzhledem ke společenským výzvám, jež máme před sebou, považujeme toto číslo za nedostatečné.

Z toho důvodu jsem podpořil stanovisko zpravodaje, který v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020 vyzývá k navýšení rozpočtu EU na inovace. Je nezbytné, aby pobídky byly cílené a aby se podařilo identifikovat a rozvíjet koordinaci mezi nástroji na podporu nových technologií a lepší koordinaci mezi zúčastněnými stranami. Vedle podpory z veřejných peněz je zapotřebí podporovat a propagovat investice soukromého sektoru do inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) Ve spojení s výzkumem a odbornou přípravou jsou inovace jednou z nejdůležitějších součástí hromadění znalostí v rámci EU. Inovační politika Společenství je velmi důležitá pro naplnění cílů stanovených ve strategii EU 2020. Inovace však vyžadují také finanční zdroje, kterých je zejména v podnikání nedostatek a jež je pro podniky, především ty malé a střední, velmi obtížné získat. Schválení tohoto nařízení je proto důležitým krokem k poskytnutí podpory podnikatelům, kteří jsou hybnou silou inovací v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), v písemné formě. (SK) Považuji za nepřípustné, aby celosvětová hospodářská soutěž dospěla k tomu, aby se nejen výrobní zařízení, ale i příslušné výzkumné a vývojové kapacity přesouvaly do třetích zemí.

Takovému trendu je třeba důrazně bránit odvážnou a důkladně promyšlenou inovační politikou, která zaručí konkurenceschopnost ekonomiky EU, stejně jako přechod na znalostní a nízkouhlíkové hospodářství.

Z toho důvodu považuji za nedostatečný objem finanční podpory EU pro inovace, který představuje méně než 1 % rozpočtu EU, a souhlasím se zpravodajem, že by se tento nedostatek měl napravit ve finančním výhledu na období let 2014-2020, na němž se začne pracovat již koncem tohoto roku.

Zároveň je nezbytné, aby se vzhledem k tomu, že finanční krize přispěla ke zmrazení úvěrů na inovační projekty podniků, také členské státy vážně zamyslely nad výrazným zvýšením financování výzkumu a vývoje, což z dlouhodobého hlediska zaručí jejich konkurenceschopnost a přispěje k zachování i k vytváření pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Výzkum, inovace a vzdělávání jsou důležitými faktory konkurenceschopnosti země. Pokud mají podniky zůstat schopné inovovat, potřebují investovat velké množství peněz – což je často problém, obzvlášť vzhledem k úvěrové krizi. V dobách, kdy je zdrojů nedostatek, je zásadní šířit a podporovat udržitelné technologie. Opakuji, že na jednu stranu je zapotřebí podporovat zemědělské regiony prostřednictvím rozšíření širokopásmového připojení k síti v těchto oblastech, zároveň s tím se však omezuje jejich infrastruktura, a to v důsledku privatizace železniční sítě, pošty atd.

Zatímco mluvíme o důležitosti univerzit a výzkumných kapacit, finanční podpora těchto institucí se ve skutečnosti snižuje. Jako vždy v této souvislosti zdůrazňujeme význam malých a středních podniků, teprve se však uvidí, zda to bude mít nějaký skutečný účinek. Zpráva v podstatě jenom omílá stará opatření, a proto jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), v písemné formě. (EL) Strategie pro následujících deset let (EU 2020) stanoví jako svůj druhý hlavní cíl navýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP do roku 2020. Tato zpráva z vlastního podnětu vyzývá Komisi ke konkrétním a ambiciózním iniciativám, a to ve stínu neúspěchu Lisabonské strategie v této oblasti.

Je třeba si uvědomit, že výdaje na výzkum a vývoj jsou v Evropě nižší než 2 %, ve srovnání s 2,6 % v USA a 3,4 % v Japonsku, především kvůli nízké úrovni soukromých investic. Proměny, které se odehrávají na pracovním trhu v souvislosti se současnou hospodářskou krizí a měnícím se výrobním procesem, znamenají nutnost rozvíjet inovační sektor, který bude přinášet nejen technologickou, ale také společenskou přidanou hodnotu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), v písemné formě. (FR) Vyrovnat se s velkými hospodářskými, společenskými a ekologickými výzvami nadcházejících desetiletí umožní Evropě budoucí inovace. Je zapotřebí zvýšit naše úsilí o zavedení ambiciózní inovační politiky v Evropě. Tato úvaha je podstatou zprávy pana Winklera, kterou jsem podpořil. Nejdříve potřebujeme navýšit finanční podporu vyčleněnou na tuto politiku. Podíl evropského rozpočtu určený na inovace musí být výrazně zvýšen a já doufám, že se to odrazí v dalším finančním výhledu na období 2014–2020.

Členské státy musí také zvýšit snahy co nejdříve dosáhnout barcelonského cíle prostřednictvím vyčlenění nejméně 3 % svého HDP na výzkum a vývoj. Rovněž zcela zásadní je zlepšit koordinaci evropské politiky s politikami národními. Aby byla inovační politika efektivní, musí být pojata komplexně, soudržně a s výhledem do budoucna. Dále je nutné posílit dialog mezi výzkumným a hospodářským sektorem. V tomto ohledu vítám vznik Evropského institutu pro inovace a technologie, který pomůže rozvoji vztahů mezi těmito dvěma oblastmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Mrzí mě, že požadavek Zelených na dílčí hlasování o vypuštění výzvy k vytvoření Evropského patentového soudu neuspěl a tato výzva proto ve zprávě zůstala zahrnuta. Zpráva zároveň vyzývá k využívání jednotných patentových nástrojů, patentových platforem a udělování plných práv a zdůrazňuje význam kvality patentů.

 
  
  

Zpráva: Michael Cashman (A7-0165/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť věřím, že vymýcení chudoby je záležitostí nejvyšší důležitosti. Boj s chudobou je jedním z hlavních cílů politiky spolupráce a rozvoje EU, stanovených v Lisabonské smlouvě, a vzhledem k tomu, že jde o morální povinnost, jejíž dlouhodobý přínos pro zájmy EU je zcela zásadní, domnívám se, že je nezbytné dát tomuto cíli v rámci naší zahraniční politiky prioritu. Za pozornost stojí také to, že navzdory hluboké ekonomické krizi, v níž se Evropa i zbytek světa nacházejí, bychom neměli a nesmíme zanedbávat zahraniční pomoc, protože je pro vytvoření spravedlivějšího a solidárnějšího světa nezbytná.

Vzhledem k tomu, že cíle stanovené na summitu tisíciletí v roce 2000, kde jsme se zavázali zvýšit náš příspěvek na boj proti chudobě, mají ke svému naplnění ještě daleko a že rok 2015 – rok, kdy mají být tyto cíle splněny – se rychle blíží, měli bychom prověřit různé faktory přinášející maximalizaci dopadů rozvojových cílů tisíciletí, neboť jde o velice naléhavou záležitost. Proto bych rád poděkoval zpravodaji za tento dokument a využil příležitosti k vyjádření své podpory tomuto projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), v písemné formě. (IT) Téměř osm milionů dětí každoročně umírá před dosažením věku pěti let. Tři a půl milionu umírá bezprostředně po narození kvůli komplikacím během těhotenství. Asi čtyři miliony umírají v pouhých pěti zemích: v Indii, Nigérii, Demokratické republice Kongo, Pákistánu a Číně.

Mnohým z těchto úmrtí by se dalo předejít prostřednictvím jednoduchých opatření, jako jsou kojení, používání moskytiér napuštěných insekticidy a očkování, zejména proti zápalu plic a malárii. Mnoho matek si neuvědomuje důležitost očkování a nebo, pokud si ji uvědomují, jsou tak chudé, že na zaplacení cesty do nemocnice či k lékaři nemají dost peněz.

Abychom těmto dětem dali budoucnost, nejsou potřeba obrovské investice; stačilo by dát zmíněným zemím léky, které stojí velmi málo a které jsou pro nás součástí každodenní preventivní medicíny, vybudovat studny s pitnou vodou, poskytnout jednoduché moskytiéry a zajistit, že se zásoby dostanou do vybraného cíle.

Proto potřebujeme především politické odhodlání k úsilí o záchranu mnoha životů, o zastavení tohoto tichého masakru nevinných dětí, jejichž jediným proviněním je to, že se narodily v chudé zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), v písemné formě. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana Cashmana, protože se zdá, že Parlament by měl dát jasně najevo svůj kladný postoj k realizaci rozvojových cílů tisíciletí. Současná hospodářská krize tyto cíle nesmí zpochybnit. Tyto cíle, přijaté během summitu tisíciletí v roce 2000, mají stále ještě daleko k naplnění. Jde o vymýcení extrémní chudoby a hladu, zajištění základního vzdělání, podporu rovnosti pohlaví, snížení dětské úmrtnosti, zlepšení hygieny matek, boj proti HIV a AIDS, malárii a tuberkulóze, zachování životního prostředí udržitelným způsobem a zavedení světového partnerství pro rozvoj. V září roku 2010 se sejdou všechny členské státy Organizace pojených národů, aby stanovily svůj postup a zlepšily výsledky. Přijetím tohoto rozhodnutí dává Evropský parlament představitelům států a vlád najevo, že je odhodlán naplnit rozvojové cíle tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), v písemné formě. (LT) Podporuji přijetí této zprávy. Vymýcení chudoby je jedním z hlavních cílů rozvojové politiky EU. Nepříznivé následky hospodářské a finanční recese však pokrok rozvojových a těch nejméně rozvinutých zemí ještě více zpomalily. Proto by měly členské státy EU vyvinout zvláštní úsilí, aby zajistily, že konkrétní opatření týkající se rozvojové pomoci budou přijata co nejdříve a budou zahrnovat oblasti obchodu, rozvojové spolupráce a jednotné zemědělské politiky. Musíme také usilovat o zapojení rozvojových zemí do světové ekonomiky a podporovat v těchto zemích rozvoj obchodu. Komise by měla zajistit efektivní administrativu podpůrných opatření pro rozvojové a nejméně rozvinuté země a průhlednost a efektivitu při distribuci finanční pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman, Trevor Colman a Nigel Farage (EFD), v písemné formě. – Strana UKIP nepodporuje zrušení dluhu na základě toho, že je to z hospodářského pohledu nevhodné, a to z následujících důvodů: 1. Věřitelský národ je obvykle zároveň sám dlužníkem. Spojené království je například významným poskytovatelem zámořské pomoci, a proto i jeho daňoví poplatníci obvykle nedobrovolně podporují příjemce pomoci, zatímco britské dluhy závratně rostou. 2. Zrušení dluhů brání zemím třetího světa v získání dalších mezinárodních financí. Proto není ani v zájmu dlužníků. 3. Zrušení dluhů přináší morální riziko. Co se zeměmi třetího světa, které své dlužní závazky plní, jichž rozhodně není málo? 4. Zrušení dluhů nepřímo omlouvá zpronevěru, korupci a zneužívání půjček, tolik rozšířené v afrických dlužnických zemích. 5. Kdo rozhodne, s ohledem na dnešní obrovské dluhy většiny mezinárodních ekonomik, které zrušení je přiměřené? To je další morální riziko.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), v písemné formě. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Cashmana zabývající se tím, do jaké míry se daří plnit rozvojové cíle tisíciletí, stanovené v roce 2000. Vypadá to, že podle všeho nebudou tyto cíly naplněny. EU má obrovskou zodpovědnost v tom, že je hlavním zdrojem pomoci chudým zemím, a v tomto ohledu je jí také věnována pozornost na mezinárodním poli ohledně záležitostí rozvoje. Zpráva pana Cashmana podává spravedlivé zhodnocení plnění rozvojových cílů tisíciletí, a to s důrazem na extrémní chudobu, postavení žen, zdraví, vzdělávání a životní prostředí. Tato zpráva nám připomíná, že Evropská unie musí zaručit konzistentnost rozvojové politiky. Aktivity států v oblasti zemědělství, rybolovu nebo podnikání nesmí rozvoji bránit. V celé této zprávě dává Parlament najevo svůj aktivní přístup prostřednictvím podpory nových způsobů financování, které je třeba všeobecně zavést. Zpráva, navržená během summitu tisíciletí v roce 2000, má dnes větší hodnotu než kdy dříve. Je povinností našich představitelů tyto realistické a dosažitelné cíle co nejrychleji uskutečnit. Jde především o otázku vůle.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), v písemné formě. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože plnění rozvojových cílů tisíciletí musí zůstat klíčovým zájmem Evropské unie. Splnění těchto cílů, navzdory všem nepříznivým okolnostem, je velmi důležitou a také naléhavou výzvou na evropské i mezinárodní úrovni. EU a mezinárodní společenství by měly zaměřit své snahy a přijmout konkrétní opatření, aby podpořily šance na úspěch těchto cílů. Ráda bych zdůraznila, že na úspory na úkor nemocných a hladových teď není čas. Proto bychom měli věnovat zvláštní pozornost oblastem, jako jsou zdraví, ženy a děti nebo boj proti chudobě, a více se věnovat otázkám zaměstnanosti a slušné práce. Ráda bych upozornila na to, že omezení chudoby prostřednictvím splnění rozvojových cílů tisíciletí musí být vnímáno jako všeobecný cíl politiky EU a že Evropa musí stát v čele společného úsilí o naplnění slibů EU, daných těm nejchudším. Souhlasím s výzvou Evropského parlamentu, aby byla většina finanční pomoci EU věnována těm, kteří jsou nejvíce v nouzi, především ženám, dětem a lidem s postižením a všem, kteří tuto pomoc nejvíce potřebují. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rovněž rovnosti pohlaví, právům menšin a boji proti diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), v písemné formě. (PT) Vítám roli, kterou Evropa hraje jako největší poskytovatel rozvojové pomoci na světě.

Rozvojová pomoc již dokázala přispět k odstranění chudoby milionů lidí v rozvojovém světě. Počet lidí, kteří trpí extrémní chudobou, se snížil z 1,8 miliardy na 1,4. Podařilo se učinit významné pokroky v boji s malárií a tuberkulózou, dětská úmrtnost prudce klesá.

V nedávné době však velkou část pokroku, kterého bylo v posledním desetiletí dosaženo, zničily potravinové a palivové krize a světová hospodářská recese.

Bohaté země jsou zodpovědné za současnou finanční, hospodářskou a klimatickou krizi, globální oteplování však nejvíce ohrožuje rozvojové země. To znamená, že musíme posílit opatření pro boj s klimatickými změnami, jako například poskytnutí vhodných technologií.

Ráda bych vyzvala k tomu, aby byly na pomoc rozvojovým zemím vyčleněny další prostředky. Ty by měly být udržitelné ve střednědobém i dlouhodobém měřítku a měly by pocházet ze soukromých zdrojů, trhu s uhlíkem a z veřejného sektoru průmyslových nebo těch hospodářsky nejrozvinutějších rozvojových zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), v písemné formě. – Hlasoval jsem proti přijetí této zprávy z důvodu kontroverzního znění odstavce č. 42 týkajícího se potratů. Z morálních důvodů s potraty nesouhlasím, a proto takový odstavec nemohu přijmout. Nicméně musím dodat, že podle mého názoru odvedl zpravodaj ve všech ostatních oblastech vynikající práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE), v písemné formě. (IT) Je velmi smutné, že už dlouhá léta není Parlament schopen vyřešit tragický rozpor. Do každého dokumentu přinášejícího nadšené návrhy opatření pro boj s chudobou, hladem a násilím ve světě se vždy někomu podaří zahrnout prohlášení, ať již přímé nebo nepřímé, o takzvaném právu na potrat jakožto nástroji pro zdraví a vývoj populací.

Tato iniciativa některých lidí se na jednu stranu střetává se zdánlivým nezájmem většiny, na stranu druhou s určitou nedůvěrou menšiny. Avšak onen rozpor a tragičnost jsou zcela očividné. Zásada stejné úcty ke všem lidským bytostem a oné zvláštní, spravedlivé solidarity s nejmladšími členy společnosti se opomíjí ve stejné chvíli, kdy bychom měli usilovat o úspěšné naplnění cílů boje s diskriminací a ochrany zdraví.

K tomu došlo i dnes v případě zprávy pana Cashmana, jejíž odstavec č. 42, který je v rozporu s celým zbytkem dokumentu, donutil mě a řadu další poslanců naprosto odmítnout zprávu jako celek. Při celkovém srovnání se totiž ukáže, že prosazované negativní body naneštěstí převažují nad těmi pozitivními, obsaženými v dalších částech textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), v písemné formě. (PT) Plnění rozvojových cílů tisíciletí je prioritou rozvojové politiky. Pouze několik měsíců po zasedání OSN na vysoké úrovni, navzdory výraznému pokroku, kterého bylo v některých oblastech rozvojových cílů dosaženo, je pravda taková, že jsme ještě daleko od toho, v co jsme doufali. Je zapotřebí učinit ještě více. Členské státy by měly respektovat svůj závazek daný oficiální rozvojové pomoci (ODA). Je třeba prozkoumat nové finanční mechanismy, které v současném období krize nebudou znamenat zvýšení daní. Především je ale nezbytné vnést do rozvojových politik konzistentnost (podle rozhodnutí schváleného v květnu tohoto roku o konzistentnosti rozvojových politik v EU a o konceptu větší veřejné rozvojové pomoci).

Vítám skutečnost, že Parlament si za svoji prioritu stanovil plnění rozvojových cílů v oblasti zdraví, vzdělávání, nezranitelnějších skupin společnosti a vymýcení chudoby prostřednictvím konkrétních opatření v obchodní, zemědělské a rybářské politice. Učinil to s ohledem na výzvy k nové světové správě věcí veřejných, která dává větší prostor rozvojovým zemím a podporuje v těchto zemích demokracii, mír a právní stát. Zároveň jsem však proti pojetí potratů jakožto antikoncepčního prostředku.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), v písemné formě. (PT) Scott McKenzie kdysi zpíval: „If you’re going to San Francisco, be sure to wear some flowers in your hair, If you’re going to San Francisco, you’re gonna meet some gentle people there“. Svět takový ale ve skutečnosti není a takový postoj nemůžeme při řešení současné hospodářsky a společensky komplikované reality uplatňovat. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti přijetí této zprávy, i když samozřejmě nepochybuji o tom, že za jejím vznikem stál dobrý úmysl. „Imagine there’s no countries, it isn’t hard to do, nothing to kill or die for, and no religion too. Imagine all the people living life in peace“. Ale i sám John Lennon dodával: „You may say I’m a dreamer“. V reálném životě to takhle bohužel nefunguje. Záleží však na nás, jestli svět učiníme spravedlivějším a bezpečnějším místem, kde bude moci každý žít s trochou úcty.

Návrhy obsažené v této zprávě usilují o plnění mnoha cílů, aniž by se zaměřily nebo si stanovily účinné priority. Střílení do všech stran ale znamená, že žádný ze zmíněných cílů není uskutečnitelný. Zdá se mi také, že jsou příliš centralistické a zaměřené na centrální vládu. S takovým přístupem nesouhlasím. Domnívám se spíš, že by investice do rozvojových cílů tisíciletí měly zahrnovat zejména projekty na úrovni Unie, jako jsou například vesnice tisíciletí, s výrazným zapojením všech institucí EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), v písemné formě. – Plně podporuji přijetí této zprávy o plnění rozvojových cílů tisíciletí. V době, kdy státy provádějí škrty ve svých rozpočtech na finanční pomoc, přispívá EU o 20 miliard euro méně, než se zavázala. Členské státy EU nesmí váhat, když dojde na plnění jejich závazků v rámci Evropského konsensu o rozvoji. Rozvojové cíle tisíciletí je navíc nutné vnímat jako možnost rozvoje a zároveň boje a vyrovnání se s hlavními příčinami chudoby. Členské státy musí do roku 2015 vyčlenit 0,7 % HND na pomoc, jak bylo slíbeno, a nikoli tento podíl ještě zmenšovat, což je obzvláště alarmující v době krize, kdy se sám HND snižuje. Vedle toho je pro EU nepřijatelné rozšířit definici oficiální rozvojové pomoci tak, že bude zahrnovat i jiné finanční toky, například dočasné úlevy nebo opatření na rušení dluhů. Aby rozvinutý svět vyřešil problém nedostatečného vývoje, musí odhodlaně bojovat proti daňovým rájům a nedovolenému pohybu kapitálu, které zbavují rozvojové země nutně potřebných zdrojů. Věřím, že zodpovědnost za rozvoj by měla zůstat v působnosti komisaře pro rozvoj, jenž by měl usilovat o lepší soudržnost politiky, především co se týče obchodu a jednotné zemědělské a rybářské politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), v písemné formě. (FR) Přijetím usnesení o pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí vyslal Parlament důrazný signál. Ukazuje to, jaký význam přikládá Evropa omezení chudoby, hladu, nemocí a dětské a mateřské úmrtnosti ode dneška do roku 2015. Těsně před setkáním Evropské rady je signál jasný. Představitelé států a vlád se musí držet svých finančních závazků, a to i – možná více než dříve – v současném období světové hospodářské a finanční krize. Je zapotřebí příspěvek ve výši 0,7 % HDP od členských států. Aby Evropa dodržela své finanční závazky, musí vytvořit nové mechanismy financování, jako je například daň 0,05 % z finančních transakcí. Vzhledem k tomu, jaké výše tyto transakce v současné době dosahují – naposledy to byla 70násobná hodnota celosvětového HDP – by taková daň mohla každoročně zajistit až 10 miliard eur. Měla by navíc výhodu v tom, že by donutila přispívat i finanční sektor. To se zdá spravedlivé, s ohledem na to, že tento sektor těžil z obrovských státních podpor, aby přestál tuto neočekávanou krizi, kterou sám způsobil. Jednostranná iniciativa EU by mohla působit jako katalyzátor i na celosvětové úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), v písemné formě. (FR) Vítám hlasování o zprávě pana Cashmana nazvané Pokrok směřující k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – střednědobé přezkoumání v rámci přípravy na zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010. Její přijetí bylo prostě nezbytné! Pouhých pět let před rokem 2015, termínem stanoveným pro splnění rozvojových cílů tisíciletí, se mezinárodnímu společenství nabízí jedinečná příležitost zdvojnásobit úsilí o jejich dosažení. Situace je kritická a vyžaduje naléhavé jednání. Je nezbytné obnovit snahy o smazání dluhů nejméně rozvinutých zemí a vydat se cestou snížení dluhové zátěže rozvojových zemí.

Podporuji také zavedení posílených opatření na sledování plnění závazku vyčlenit do roku 2015 na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % HND. Financování rozvojových cílů tisíciletí musí začít na národní úrovni a na splnění těchto cílů musí rozvojové země vytvářet a přidělovat vlastní prostředky, dárcovské společenství však musí dodržet svůj slib podstatně navýšit oficiální rozvojovou pomoc. Dané závazky je naprosto nezbytné dodržet i na setkání v září.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), v písemné formě. (FR) Splnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 je základní povinností mezinárodního společenství. Tomu se však dosud nepodařilo vybavit se na plnění tohoto závazku dostatečnými prostředky. Ve druhé třetině období je jasné, že mnoha nejméně rozvinutým zemím se nepodaří dosáhnout žádného z cílů – vymýcení chudoby, poskytnutí přístupu ke vzdělání a zdravotní péči – a že k jejich splnění bude mít daleko i většina rozvojových zemí. Evropa je největším světovým dárcem, se svým příspěvkem 0,4 % HND se však nemůže spokojit, když se zavázala do roku 2010 vyčlenit na oficiální rozvojovou pomoc 0,56 %, což byl cíl, který si sama stanovila. Skutečnost je taková, že nároky na pomoc jsou nyní vyšší než kdy dříve, zejména v oblasti bezpečnosti potravin, boje proti klimatickým změnám, vzdělávání, zdraví (především v případě pacientů s HIV), mateřské a reprodukční zdravotní péče. Prostřednictvím zprávy pana Cashmana vyzývá Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Evropskou radu, aby 17. června podpořila návrh na 0,05% daň z mezinárodních finančních transakcí, která by přinesla 10 miliard eur, a aby si za cíl stanovila dosažení 0,63 % evropského HND do roku 2012, s výhledem na zvýšení této hodnoty na 0,7 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Leonidas Donskis (ALDE), v písemné formě. (LT) Jakožto stínový zpravodaj jsem rozhodně hlasoval pro přijetí této zprávy, jejímž cílem je zajistit úspěšné dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Plně schvaluji úsilí svých kolegů o to, aby byl hlas Evropské unie v této oblasti jednotný a progresivní. Zároveň jsem však nemohl podpořit dva předložené pozměňovací návrhy, jejichž obsah je pro mě jako pro liberála nepřijatelný. Proto jsem svým hlasováním nepodpořil výzvy EU k jednostrannému zavedení daní z měnových a derivátových transakcí za účelem financovat globální veřejné statky včetně rozvojových cílů tisíciletí. Evropská unie by neměla svým občanům přinášet další daňovou zátěž, především daně, jejichž mechanismy a dopady ještě nebyly plně prověřeny. Nesouhlasím ani s tím, aby opatření týkající se rozvojové pomoci byla právně závazná.

Pro členské státy je důležité plnit své závazky na zvýšení oficiální rozvojové pomoci, Evropská unie by však neměla členské státy kvůli částečnému neúspěchu při plnění povinností v souvislosti se změnami způsobenými finanční krizí právně trestat. Ne všechny členské státy byly finanční krizí zasaženy stejným způsobem a ne všechny budou schopné dosáhnout cíle 0,7 %. Evropský parlament by je měl podpořit mírnějším a přijatelnějším způsobem, než jsou přísná právní opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE), v písemné formě. (SV) Je alarmující, kolik poslanců tohoto Parlamentu hlasovalo proti tomu, aby bylo ženám v rozvojových zemích poskytnuto právo na kontrolu jejich vlastního těla a reprodukce tím, že se pokusili o vypuštění odstavce č. 42 zprávy. Ukazuje to na velmi znepokojivý trend mezi odpůrci potratů v Evropě, kteří využívají program pomoci na zveřejňování svých názorů. Možnost plánování rodiny je důležitým faktorem pro to, aby bylo ženám v rozvojových zemích umožněno převzít kontrolu nad vlastním životem a v důsledku toho se pozvednout z chudoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), v písemné formě. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana Cashmana, neboť máme před sebou ještě dlouhou cestu ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. Je nezbytné posílit existující opatření tak, aby bylo možné cílů dosáhnout do roku 2015, zejména prostřednictvím zavedení zodpovědnosti přijaté členskými státy ohledně pomoci rozvojovým zemím.

Vítám přijetí odstavce č. 42, který „vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby zvrátily znepokojující pokles ve financování v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví a práv v rozvojových zemích a aby podporovaly politiky týkající se dobrovolného plánování rodiny, bezpečného provádění potratů, léčení pohlavně přenosných infekcí a poskytování pomůcek pro reprodukční zdraví ve formě léčivých přípravků pro záchranu života a antikoncepce, včetně kondomů“.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), v písemné formě. (PT) Vymýcení chudoby a zmenšení rozdílů mezi bohatými a chudými jsou důležité cíle a všechny vlády by jim měly věnovat pozornost a vyčlenit na ně patřičné prostředky. OSN je přijala na summitu tisíciletí v roce 2000 a Evropská unie, jakožto největší dárce, má na výsledcích tohoto společného úsilí velký podíl.

Navzdory veškerým snahám vyvinutým rozvojovými zeměmi, z nichž mnohé čelí krizím, které by mohly jejich odhodlání ohrozit, leží zodpovědnost především na státech, které z podpory těží, pokud jde o zodpovědnost za dobrou správu věcí veřejných, právní stát a základní občanské svobody. Nemohu se přenést přes zklamání, že pod zástěrkou dobrých úmyslů usiluje zpravodaj o to, aby tento Parlament přijal rozhodnutí, jež hrubě porušuje práva členských států a třetích zemí tím, že obhajuje potraty jako prostředek k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Nejde o žádnou novou taktiku, ale to neznamená, že je proto méně nenápadná nebo hanebná.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), v písemné formě. (PT) Mezinárodní společenství učinilo zásadní závazek týkající se plnění rozvojových cílů tisíciletí. Evropa je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě. Tato finanční podpora rozvojových zemí pomohla omezit chudobu, snížit úmrtnost a zlepšit dovednosti milionů lidí. Skutečnost je ta, že rozsah extrémní chudoby se podařilo zásadně omezit, téměř 90 % chudých dětí chodí do školy a dětská úmrtnost prudce klesá. Zbývá toho ještě hodně vykonat a musí se poskytnout ještě hodně pomoci, mají-li méně rozvinuté země splnit rozvojové cíle vymýcení chudoby a zpřístupnění vzdělání a zdravotní péče. Evropa, stojící v čele podpory základních lidských práv, která má solidaritu jako jeden ze svých hlavních principů a která je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci, se musí v této záležitosti ujmout vůdčí role, a to především na dalším zasedání OSN, jež se má konat v září. Jsem však zklamaný, že tato zpráva míchá dohromady vznešené cíle a citlivá témata související s individuálním svědomím, jako jsou potraty. Podpora politik ve prospěch potratů plnění rozvojových cílů nepomůže. Proto jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), v písemné formě. (PT) Původním cílem Deklarace tisíciletí z roku 2000 bylo snížit počet lidí žijících v extrémní chudobě na polovinu, poskytnout všem čistou vodu a vzdělání a zastavit šíření viru HIV a AIDS. Zpráva přiznává, že ke splnění těchto cílů máme ještě daleko, ačkoli byly samy o sobě již omezené. EU jako celek seškrtává svůj rozpočet na pomoc, protože její země v poslední době utratily miliony dolarů na záchranu svých bank a účet předaly svým občanům, zatímco ekonomické a finanční skupiny, které banky řídí, vyvázly bez škrábnutí.

Text však obsahuje některé rozpory, na něž je podle našeho názoru třeba upozornit, přinejmenším tehdy, když kritizuje liberalizaci obchodu, ale zároveň podporuje otevření obchodu prostřednictvím uzavření kola jednání z Dohá v kontextu WTO a přijímá dohody o hospodářském partnerství a oblasti volného obchodu. Liberalizace trhu přispívá k nerovnosti a vytváří podmínky pro vykořisťování pracovníků a nadměrné využívání přírodních zdrojů, více chudoby a více sociálního vyloučení a posiluje vztahy závislosti mezi zeměmi. Obětování rozvojové pomoci těmto cílům, tak jako to učinily EU a USA, znamená, že rozvojové cíle tisíciletí se do roku 2015 nepodaří splnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), v písemné formě. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť podporuji úsilí o splnění hlavního cíle rozvojové politiky, jímž je omezení chudoby. Členské státy mají důležitou zodpovědnost a musí se držet svých závazků; je potřeba jim to znovu připomenout. Ačkoli je dosavadní pokrok povzbudivý, zejména pokud jde o nárůst chudých dětí absolvujících školní docházku nebo boj proti malárii a tuberkulóze, bude nutné vyvinout značné úsilí, aby byly závazky všech ode dneška až do roku 2015 splněny, a to navzdory současnému období krize. Podporuji rovněž zavedení daně z měnových a derivátových transakcí, stejně jako zmírnění dluhové zátěže rozvojových zemí a zrušení dluhů nejméně rozvinutých států. Svým hlasem jsem také podpořila přijetí několika pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je rozvíjet opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, neboť jsou zásadní v boji proti AIDS a pro snižování mateřské úmrtnosti. Jsou to opatření, která není možné opomíjet.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), v písemné formě. – Zpráva pana Cashmana vyzývá EU a její členské státy k zavedení řady politik na poli mezinárodního rozvoje a já tyto výzvy rozhodně podporuji. Je třeba dodat, že kroky lze přijímat i na jiných úrovních než jen na úrovni EU nebo členských států. Například Skotsko významně přispělo svojí prací s rozvojovými zeměmi a skotská vláda rovněž zveřejnila strategii mezinárodního rozvoje s cílem přispět k plnění rozvojových cílů tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), v písemné formě. (FI) Ráda bych odkázala na bod č. 14 zprávy o dosažení rozvojových cílů tisíciletí, který vyzývá EU k vyčlenění důležitých finančních prostředků za účelem pomoci chudým státům v boji s dopady změny klimatu a dále trvá na tom, aby tyto finanční prostředky byly ke stávajícím závazkům týkajícím se rozvojové pomoci skutečně doplňkové.

Změny klimatu jsou skutečností a my se s nimi musíme naučit žít. Jednou z významných chyb, které ekologické hnutí ve svém hodnocení situace učinilo, bylo to, že po dlouhou dobu naprosto odmítalo mluvit o přizpůsobení. V tomto případě šlo o luxus, který jsme si mohli dovolit pouze na západě, protože opatření potřebná k adaptaci a nezbytné finanční prostředky chudé země světa neměly. Přínosem Kodaně bylo založení klimatického fondu pro rozvojové země.

Význam klimatických změn bychom však mezi problémy, jimž rozvojové země čelí, neměli přeceňovat. Vypadá to, jako by klimatické změny v našich představách všechny ostatní problémy přebíjely. Lidé by si měli konečně uvědomit, že i když se nám podaří snížit emise, všechny ostatní problémy prostě nezmizí. Nic nemůže být dál od pravdy. Potřebujeme zaručit, že nebudeme bránit stovkám milionů dětí v očkování nebo vzdělání a že neohrozíme boj s erozí či jiné řešitelné ekologické problémy ve jménu klimatických změn.

Nejlepší cestou, jak pomoci klimatu, je pomoci lidem z chudoby, protože je to právě chudoba, která když už nic jiného, nutí lidi uchylovat se k řešením škodícím životnímu prostředí. Proto jsem přesvědčena, že by ve zprávě mělo být výslovně uvedeno, že peníze vyčleněné na boj proti klimatickým změnám a na přizpůsobení se těmto změnám by neměly pocházet z ostatních závazků EU týkajících se rozvojové pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), v písemné formě. (FR) Tato zpráva obsahuje několik pozitivních bodů. Patří mezi ně důraz kladený na ekologický dluh zemí ze severu vůči těm z jihu nebo požadavek na další pomoc této oblasti. Podporuji rovněž požadavek, aby odpis státního dluhu nebyl nadále považován za součást oficiální rozvojové podpory.

Totéž platí i pro snahu o zavedení spravedlivého rozdělování bohatství, podporu lokálních statků a opatření na podporu přístupu k půdě, vodě a jiným zdrojům nutným pro biologickou rozmanitost. Je však politováníhodné, že zpráva, ačkoli obsahuje takovéto návrhy, zároveň podporuje dohody o hospodářském partnerství, kola jednání z Dohá a všechny dohody WTO; jinými slovy, že ve skutečnosti podporuje opačné principy, než jaké hlásá. Proto jsem se rozhodl hlasování zdržet.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), v písemné formě. (PT) EU zůstává hlavní hybnou silou při plnění rozvojových cílů tisíciletí a je také největším světovým poskytovatelem pomoci. To znamená, že musí převzít zodpovědnost a hrát vůdčí roli při zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září roku 2010. Dosažení rozvojových cílů tisíciletí, především vymýcení chudoby, je klíčové pro ukončení utrpení milionů lidí po celém světě. Je však důležité si znovu připomenout, že s pomocí lstivého využití boje proti chudobě jako zástěrky se objevily pokusy podloudně zahrnout odkazy na témata způsobující zásadní rozpory, především politiku potratů, jež ale zároveň nejsou zdůrazněny tak, jak si zasluhují.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) Omezení chudoby je jedním z hlavních cílů rozvojové politiky už od nepaměti. V posledních desetiletích se však podařilo dosáhnout jen máločeho; iniciativy rozvojové politiky spíš často mířily právě opačným směrem. Za pozornost stojí obzvláště to, že v mnoha státech slouží finanční prostředky od průmyslových zemí k udržení moci diktátorů nebo vládnoucích vrstev a k potlačování chudých mas. Dokonce i programy boje s hladomorem zřejmě dosáhly jen toho, že prudce vzrostl počet obyvatel. Pokud chceme bojovat proti chudobě, je v každém případě nezbytné zabránit spekulaci s potravinami a přezkoumat rozvojovou politiku.

Mikroúvěry jsou pro svépomoc očividně dobrým přístupem. Měli bychom ale zároveň mít možnost očekávat, že státy, které dostávají rozvojovou pomoc, přijmou zpátky přistěhovalce, kteří do našich zemí přišli nelegálně. Je nepravděpodobné, že se nám podaří stanovené cíle splnit, jestliže komplexně nepřehodnotíme svoji rozvojovou politiku. Proto jsem zprávu odmítl.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), v písemné formě. (RO) Domnívám se, že je důležité vypustit z bodu č. 22 výzvu k co nejdřívějšímu ukončení vývozních zemědělských dotací. Autor zprávy i ostatní poslanci si jistě velmi dobře uvědomují, že vývozní dotace – které podporují zemědělskou produkci v Evropě během současné krize – nejsou tím skutečným problémem. Závěrečného hlasování jsem se však zdržel proto, že se domnívám, že zpráva by měla více vycházet z reality a být pragmatičtější a méně ideologická.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), v písemné formě. (DE) Tato zpráva nebere v úvahu skutečnost, že EU může poskytovat pomoc ostatním pouze tehdy, pokud bude sama mít pevný hospodářský základ. Čím dříve EU překoná následky krize, tím rychleji bude schopna začít s dlouhodobou a udržitelnou rozvojovou pomocí. Zpráva o rozvojových cílech tisíciletí to nebere dostatečně v potaz, a proto jsem hlasoval proti jejímu přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), v písemné formě.(PL) Vzhledem k povinnostem členských států EU a potřebě souladu s obsahem Lisabonské smlouvy jsem se rozhodl podpořit zprávu o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010. Evropská unie, která je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci, by měla aktivně usilovat o naplňování svých priorit, jako je například omezení a odstranění chudoby. V této souvislosti od Evropské rady očekáváme, že na svém zasedání v červnu 2010, několik měsíců před zasedáním OSN na vysoké úrovni týkajícím se pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí, přijme jednotné stanovisko. S problémy rozvojových zemí, jako jsou chudoba, hlad, zdravotní péče a vzdělávání, je totiž nutné bojovat důsledně.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), v písemné formě. – Jsem rád, že jsme dnes přijali zprávu pana Cashmana o rozvojových cílech tisíciletí. Dokud budeme schopni zajistit rozvojovou pomoc, bude se dařit zachraňovat životy a mýtit chudobu. V září 2010 se všechny členské státy Organizace spojených národů sejdou v New Yorku, aby diskutovaly o pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí a shodly se na krocích potřebných pro jejich dosažení.

Zpráva, kterou jsme dnes přijali, je nesmírně důležitým dokumentem v tom ohledu, že pomáhá definovat ambiciózní stanovisko EU před zářijovým zasedáním a vyvíjí politický tlak na členské státy EU. Prosazení této zprávy drtivou většinou vysílá jasnou politickou zprávu napříč politickými tábory představitelům států a vlád EU před tím, než se 17. června sejdou v Bruselu, o tom, že by EU měla zůstat zcela a plně oddána plnění rozvojových cílů tisíciletí, a to především v době finanční krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Soullie (PPE), v písemné formě. (FR) Tato zpráva o pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí se vyvinula v něco, co jsem nemohla podpořit: považovala jsem za důležité hlasovat proti přijetí celé zprávy poté, co byl přijat druhý bod odstavce č. 42 návrhu zprávy pana Cashmana, o němž se hlasovalo. Nejasnost, co se týče výrazu „bezpečné provádění potratů“, nebylo možné přehlížet. Potraty, jakkoli nezbytné za některých výjimečných okolností, nelze považovat za antikoncepční metodu. Navíc jako všechny lékařské procedury nejsou nikdy úplně bez rizika. Nesmíme je trivializovat. Rozvoj závisí především na úctě k životu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), v písemné formě. (NL) Je čím dál tím jasnější, že je zapotřebí zvýšit úsilí, pokud chce svět rozvojové cíle tisíciletí splnit. Proto podporuji rozhodnutí o závazku Unie k efektivnější, soudržnější politice s cílem omezit chudobu a hlad na polovinu, poskytnout všeobecné základní vzdělání, odstranit nerovnosti mezi muži a ženami a zlepšit zdravotní situaci mnoha lidí.

Chci vidět Evropu, jak přijímá svoji zodpovědnost, počínaje cílem 0,7 %. Zapotřebí je také soudržnější rozvojová politika. Zemědělské dotace poskytované evropským zemědělcům znamenají, že zemědělci v rozvojových zemích nejsou schopni dostat za svoje produkty dobrou cenu. Chceme-li, aby se chudoba stala minulostí, musíme začít s „férovým obchodem“.

Rád bych také viděl zavedení daně z měnových a derivátových transakcí a také bych rád, aby se v rámci G20 a Organizace spojených národů skoncovalo s daňovými ráji, daňovými úniky a nedovoleným pohybem kapitálu. Nastal nejvyšší čas na větší transparentnost a automatické zveřejňování zisků a zaplacených daní. Dlouhodobě jsem zastáncem systému podávání zpráv po jednotlivých zemích, který by rozvojovým zemím umožnil ponechat si své zdroje na vlastní rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), v písemné formě. (LT) Záměry představené v programu rozvojových cílů tisíciletí jsou velmi vznešené a myslím si, že bychom měli všemožně usilovat o jejich naplnění. Litva je malou zemí a její rozpočet pro bilaterální rozvojovou spolupráci je omezený. Globální cíle jsou velmi složité a pro nás někdy nedosažitelné. Většina naší bilaterální podpory (okolo 50 %) je orientována na země, které jsou součástí evropské politiky sousedství. Není to proto, že bychom se o obyvatele Afriky nebo Karibiku zajímali méně než o ty, kteří žijí poblíž. Pro Litvu a země v podobné situaci je však podstatný nikoli malý finanční příspěvek, ale jeho efektivita. Jak to jen jde, potřebujeme dosáhnout lepších výsledků s poměrně malými zdroji, a to ve vzdálených zemích není vždy možné. Důležité pro nás je pomoci, kde jen můžeme, když ne prostřednictvím finanční podpory, tak alespoň sdílením našich zkušeností s integrací a dalšího výzkumu, který by mohl být užitečný. Omezení chudoby, ať již v Litvě nebo v nejvzdálenějším koutě Afriky, by mělo být jednou z našich hlavních priorit. Boj proti korupci a pomoc těm nejchudším – to je naše morální povinnost a také dlouhodobý zájem EU. V poslední době vzrostl počet podzaměstnaných a těch, jejichž zaměstnání je nejisté, a proto je pro nás důležité orientovat veškeré naše úsilí především na ochranu těch nejzranitelnějších skupin.

 
  
  

Návrh rozhodnutí o zřízení a početním složení delegace v Parlamentním výboru CARIFORUM-ES

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), v písemné formě. (DE) CARIFORUM-ES, představující partnerství mezi evropskými zeměmi a některými státy Karibiku, je očividně něco, co bychom měli podporovat. Rozvoj, boj proti chudobě, demokracie, lidská práva a zastavení celosvětového ohrožování míru, bezpečnosti a stability jsou základními pilíři, na jejichž základě se dá karibský region posílit. Nepovažuji však za přínosné sestavovat speciálně pro tento účel delegaci v parlamentním výboru, obzvlášť pokud by v ní neměli být žádní nezařazení poslanci. Proto jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

 

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 

(Zasedání bylo přerušeno v 13:50 a pokračovalo v 15:05.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK
Předseda

 

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

11. Doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise.

 
  
MPphoto
 

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE.(DE) Pane předsedo, pane Barroso, dámy a pánové, na svém dnešním zasedání schválila Komise novou dohodu SWIFT, a to velkou většinou či dokonce jednomyslně.

Chtěl bych se zeptat předsedy Komise – neboť jsem si jist, že si je vědom toho, že mnoho našich občanů se zajímá o předávané údaje –, kde pozoruje výrazný pokrok a jak přesvědčíme naše občany o nezbytnosti této dohody.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Je pravda, že revidovaný návrh dohody dnes Komise jednomyslně schválila. Jsme přesvědčeni, že je naprosto v souladu se zárukami ochrany soukromí a ochrany osobních údajů. Zajišťuje zásadu nezbytnosti a přiměřenosti a její účel je přísně omezen na prevenci, vyšetřování, odhalování či trestní stíhání terorismu a financování terorismu.

Dohoda ve schváleném znění respektuje základní práva a zachovává zásady uznávané především v Listině základních práv. Dohoda zajišťuje významné zabezpečení údajů zpracovávaných poskytovatelem. Zajišťuje rovněž transparentní používání údajů a dostupný způsob domáhání se soudní nápravy.

Komise se proto domnívá, že tento návrh je slučitelný s respektováním základních práv a poskytne odpovídající odpovědi na obavy Parlamentu, které zazněly v reakci na odhlasování usnesení o prozatímní páté dohodě v březnu 2010.

 
  
MPphoto
 

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE.(DE) Pane předsedo, mám jen stručnou doplňující otázku. Týká se obsahu dohody, o níž jste právě hovořil. Chtěl bych zopakovat svoji předchozí otázku. Jaké důsledky má tato dohoda pro transatlantické vztahy? Jak důležitá je pro ostatní aktuální témata, o kterých je třeba jednat se Spojenými státy? Kdybyste nám k tomu mohl něco říci, uvítal bych to.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Je to skutečně velmi důležité. Mohu vám říci, že naši američtí partneři to v současných jednáních s Evropskou unií považují pravděpodobně za jednu ze svých hlavních priorit, ne-li za tu nejhlavnější. Tato dohoda je pro vztahy Evropské unie se Spojenými státy klíčová. Americká vláda už od 1. ledna 2010 nedostává významné množství dat, které měla dříve k dispozici, což jí způsobuje problémy v programu. A proto si myslíme, že i toto bychom měli řešit, a mít přitom na paměti důležitost transatlantických vztahů. Tyto transatlantické vztahy jsou samozřejmě navýsost důležité, ale to neznamená, že bychom měli upustit od svých zásad ohledně soukromí a ochrany údajů.

Zároveň si myslím, že jsme nyní dosáhli opravdu velice dobré dohody a že paní komisařka Malmströmová odvedla velmi důležitou práci. Také si myslím, že i z širšího politického hlediska je důležité, že v této věci dospíváme s našimi americkými partnery k dohodě.

 
  
MPphoto
 

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedo, pane Barroso, navážu na otázky, které položil můj kolega pan Weber: informovala paní komisařka Malmströmová kolegium o tom, že současný stav jednání vyvolává v této sněmovně velké obavy?

Je si Komise vědoma toho, že její dnešní rozhodnutí Parlament rozhodně nepovažuje za dostatečný pokrok? Uvědomujete si, pane předsedo, že to, co jste dnes přijali, pokud to bude prováděno tímto způsobem, povede k tomu, že lidé budou zaměstnáváni soukromými společnostmi, jako je například Swift, které mají větší práva kontroly než úředníci Evropské unie? Vysvětlila vám to paní Malmströmová? Pokud ano, tak jak jste mohli takto rozhodnout? Pokud ne, proč vás o tom paní Malmströmová neinformovala?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Kolegium samozřejmě bylo komisařkou odpovědnou za průběh jednání průběžně informováno. Právě dnes nám paní komisařka Malmströmová oznámila konečný výsledek těchto jednání. A víc než to, sdělila nám, že s mnohými z vás v Evropském parlamentu vedla velmi intenzivní dialog. Jsme si dobře vědomi obav vyjádřených tímto Parlamentem, a paní komisařka mi řekla, že o průběhu jednání Parlament pravidelně informovala.

Komise svoji úlohu při jednání splnila a nyní je na Evropském parlamentu, zda vyjednanou dohodu přijme, či nikoli. Vřele vám doporučuji, abyste tak učinili, protože je to důležité i pro bezpečnost evropských občanů. Máme za to, že jsme v oblasti základních práv a ochrany údajů dosáhli potřebné míry ochrany, ale jedná se pochopitelně o velice citlivou otázku. Jsme přesvědčeni, že práva tohoto Parlamentu byla plně vzata na vědomí, ale museli jsme vyjednávat jménem Evropské unie, a jak jsem vám řekl, dnešní rozhodnutí Komise bylo jednomyslné.

 
  
MPphoto
 

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedo, pane Barroso, děkuji vám za popis vaší rozpravy. Ale to nebyla odpověď na moji otázku. Pokusím se proto, abych byl tentokrát přesnější, a žádám vás, abyste prosím odpověděl velmi přesně.

Řekla vám paní Malmströmová při rozpravě v Komisi, předtím než kolegium přijalo své rozhodnutí, že hrozilo nebezpečí, že znění, které nyní předkládáte jako dohodu, bude Parlamentem odmítnuto? Nebo vám paní Malmströmová řekla: „S tímto zněním získáme parlamentní většinu“? Dovolte mi, abych velmi přesně zopakoval svoji otázku. Řekla paní Malmströmová, že „pro toto znění získáme parlamentní většinu“, nebo řekla, že „není jisté, zda s tímto zněním získáme parlamentní většinu“? Byl bych velmi rád, kdybyste odpověděl přesně.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Komisařka Malmströmová nemůže předvídat, jak bude Parlament hlasovat. Toho si je velmi dobře vědoma.

Vaše otázka zněla, zda mně nebo kolegiu paní Malmströmová řekla, jak bude Evropský parlament hlasovat nebo reagovat, zda bude hlasovat „ano“, nebo „ne“.

Samozřejmě doufá, že Parlament bude pro. Pokud by tomu tak nebylo, jednání by jménem Komise neuzavřela. Poté co Parlament před několika měsíci hlasoval „ne“, jsme v rámci Komise vedli důležitou diskusi. Několikrát jsem také mluvil s paní komisařkou Malmströmovou. Jsme si vědomi toho, a ona sama si je toho vědoma velmi dobře, protože stykům s Parlamentem věnovala hodně času, že ohledně této dohody mohou být vzneseny určité námitky, ale nepředjímáme, jak bude Evropský parlament hlasovat. Toto vám nyní mohu říci. Nemohla mi říci výsledek, ale sdělila mi, že s Parlamentem stále konzultuje. Zatím není dohodnuto, kdy se o této navrhované dohodě bude hlasovat.

To je vše, co vám při svém nejlepším vědomí mohu říci o informacích, které mně nebo kolegiu odpovědná komisařka poskytla.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedo, ujišťuji vás, že nebudu klást otázky týkající se Swift – o tom budeme mluvit později –, ale včera se na vrcholné schůzce sešli paní Merkelová a pan Sarkozy. Rozhodli se pro přístup prosazující hospodářskou správu v Evropské unii, nikoli v eurozóně. Osobně se domnívám, že to není příliš vhodné rozhodnutí, protože zde nejde o to stavět eurozónu proti Evropské unii. Potřebujeme hospodářskou správu v Evropské unii a potřebujeme hospodářskou správu v eurozóně – potřebujeme ji v obou případech. Kromě toho ji v eurozóně potřebujeme dokonce ještě více než v Evropské unii, kvůli jednotné měně.

Moje otázka na pana Barrosa je následující: co si o tom myslíte? Souhlasíte s námi, že potřebujeme hospodářskou správu stejně tak v eurozóně jako v Evropské unii? Za druhé máme za to, že na tuto hospodářskou správu musí dohlížet Komise. Není možné, aby Rada, která zasedá čtyřikrát do roka, zajišťovala fungování hospodářské správy v Evropě se všemi problémy, které máme. Je nyní na Komisi, aby obsadila sedadlo řidiče. Také bych chtěl vědět, jaký k tomu má postoj.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise.(FR) Pane předsedo, pane Verhofstadte, samozřejmě pokud jde o pravomoci, které již byly Evropské unii poskytnuty, je Komise ekonomickou vládou Evropy. To je jediné řešení, které je v souladu se Smlouvou. Pokud jde o obchod, hospodářskou soutěž a velmi podstatnou část pravomocí týkajících se kontroly rozpočtu, je to Komise, a považuji za nutné toto občas připomenout těm z našich vlád, které Smlouvy řádně nečetly.

Nicméně Komise sama nemůže tento úkol splnit. Musíme pracovat ve shodě s Radou, která má některé velmi důležité pravomoci, a také s Evropskou radou, která určuje obecný směr a dává Unii podnět k činnosti. Souhlasím také s vaším prvním prohlášením. Ve skutečnosti máme řešení pro eurozónu a pro celou Evropskou unii. Stačí si přečíst článek 136. Článek 136 Lisabonské smlouvy nám nyní poskytuje mnohem více množností přicházet s návrhy pro eurozónu, protože to skutečně má v rámci eurozóny zvláštní význam. Více povinností také znamená více práv, a to nejen pro ty, kdo mají společnou měnu, ale i pro Evropskou unii jako celek. Proto doufám, že hospodářská správa Evropské unie bude posilována, ale vždy v souladu s duchem Smlouvy a metodou Společenství.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedo, k první zkoušce dojde nepochybně ve čtvrtek, kdy máme rozhodovat o Evropě 2020. Doufám, pane Barroso, že v žádném případě nebude strategii Evropa 2020 sledovat a řídit Rada. Musí se toho ujmout Komise, protože jsem nikdy nezažil, aby se hlavy států nebo předsedové vlád vzájemně trestali a kritizovali. To se mezi sobě rovnými neděje, a proto se domnívám, že Komise musí obhájit své postavení v souvislosti se strategií Evropa 2020 a v rámci pracovní skupiny, v jejímž čele v současné době stojí pan Van Rompuy.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise.(FR) Pane předsedo, pane Verhofstadte, vy sám jste byl členem Evropské rady a Evropskou radu dobře znáte. Evropská rada je samozřejmě velmi významný orgán, ale nemůže se zabývat mikrořízením hospodářské politiky. To by byla zásadní chyba.

Nejenže by to odporovalo duchu Smluv, ale byla by to zásadní chyba. Evropská rada samozřejmě určuje směr a dává podnět – to je stanoveno v článku 16 Smlouvy –, ale poté je na různých orgánech, na Komisi v rámci jejích pravomocí, a také na Radě a jejích různých skupinách, aby prověřovaly provádění politik.

Velmi rád vám oznamuji, že Komise je odhodlána plně se podílet na sledování celého průběhu strategie 2020. Nyní očekáváme, že naše členské státy tuto strategii podpoří. Povzbuzují mě diskuse, které doposud proběhly. Rovněž očekávám podporu ze strany Evropského parlamentu. Stanoviska přijatá tímto Parlamentem jsou pro mě velkým povzbuzením a mohu vám oznámit, že Komise je připravena plnit svou úlohu v plném rozsahu.

Na závěr bych vám rád, pane předsedo, co nejsrdečněji poděkoval za velmi jasný postoj, který zaujaly čtyři hlavní skupiny této sněmovny na tiskové konferenci, hájící postup Společenství a respekt k duchu Lisabonské smlouvy.

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedo, pane Barroso, změním téma: Mexický záliv. Deepwater Horizon je, domnívám se, jméno, které nutí lidi po celém světě, aby se zamysleli nad tím, kde leží meze růstu, jak omezit plýtvání ropou a kam až sahají možnosti člověka a techniky. V této souvislosti bych ráda věděla, pane Barroso, jak Komise hodlá zakázat – preventivně – plánovanou těžbu ropy a plynu v Severním a Arktickém moři v oblastech, za které nese Evropská unie odpovědnost. To je věc, kterou je ještě možno rozhodnout.

Za druhé bych ráda věděla, zda se skutečně domníváte, že předpisy, které v Evropské unii platí pro těžbu ropy a plynu, nás ochrání před opakováním těchto katastrof v oblastech, kde neseme odpovědnost.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Zatím neznáme příčiny nehody ve Spojených státech, neboť vyšetřování stále ještě probíhá. Je důležité vědět, zda příčiny byly především technického rázu nebo souvisí s nedostatky v regulačním rámci nebo s nedodržováním předpisů v rámci odvětví. Proto je příliš brzy na to poskytnout důkaz o tom, co se může nebo co by se mohlo stát v Evropě.

I když v Evropě se ropa netěží v tak extrémních podmínkách jako v Mexickém zálivu, musíme se také zabývat možností, že u našeho pobřeží může dojít k nehodě. Technika vrtů je obdobná, i když vody v Severním moři jsou mnohem mělčí.

Komise vývoj pozorně sleduje. Komisař Oettinger již svolal v květnu schůzku velkých ropných společností působících ve vodách EU, abychom si udělali přesnou představu o situaci v Evropě a získali z tohoto odvětví záruky o stávající úrovni bezpečnosti.

Komise spolupracuje s členskými státy na zajištění důkladné prevence a na přípravě systémů pro zvládání mimořádných událostí s cílem ochránit evropské občany a životní prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedo, chtěla bych vás požádat, abyste ještě jednou řekl, zda považujete směrnici o odpovědnosti za životní prostředí pro podmořskou těžbu ropy a zemního plynu za dostatečnou. Chtěla bych vědět, zda podle vás jsou nejednotné, relativně nízké horní limity odpovědnosti skutečně tím, co potřebujeme, vzhledem ke katastrofě v Mexickém zálivu. Ráda bych také věděla, zda jednáte o naléhavých zlepšeních při provádění technických kontrol na základnách. Opravdu si myslíte, že životní prostředí a klimatické podmínky v Arktickém moři jsou dostatečně příznivé pro lidi a techniku, abychom tam rovněž podstoupili rizika podmořského dobývání ropy? Možná není zdaleka tak hluboké jako v Mexickém zálivu, ale podmínky jsou tvrdé.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Ano, máte pravdu. Za prvé máme právní předpisy. Máme závazné nové normy a požadavky platné pro podmořská vrtná a těžební ropná zařízení, pokud jde o normy pro vybavení, bezpečnost pracovníků, udržitelnost životního prostředí, předcházení mimořádným událostem a připravenost. Kromě toho členské státy přijaly rozsáhlé vnitrostátní právní předpisy k udržení vysoké míry bezpečnosti činností na mořích v Evropě.

Za druhé máme krizový informační systém připravený bojovat s katastrofami způsobenými únikem ropy z tankerů nebo vrtů a těžebních zařízení. Tento systém zahrnuje soubor nástrojů řízený Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, který má předcházet znečištění a reagovat na znečištění.

Za třetí je zde mechanismus civilní ochrany Společenství, který může reagovat na jakoukoli závažnou krizovou situaci. Pokud jde o vaši konkrétní poznámku týkající se právní odpovědnosti, většina evropských právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí není zaměřena na konkrétní odvětví, ale vidíme, že tyto právní předpisy lze uplatnit na všechna důležitá hospodářská odvětví. Právní předpisy EU stanoví minimální bezpečnostní normy, které se jednotlivé členské státy musí snažit dodržet prostřednictvím svých právních předpisů. To je v souladu se zásadou subsidiarity.

 
  
MPphoto
 

  Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Dovolte mi, abych se jen na chvíli vrátil ke vztahům mezi EU a USA a vyjádřil své potěšení nad tím, že já a moje skupina – moje skupina je v této souvislosti velice významná – se dozvídáme o pokroku dosaženém ohledně tzv. dohody SWIFT, na níž jsme se značnou měrou podíleli.

Mohu požádat pana předsedu Barrosa, aby nám případně řekl, jaké užitečné poznatky v souvislosti s dohodou SWIFT si Komise odnesla, neboť je můžeme úspěšně a užitečně uplatnit při přípravě velmi důležitých dohod týkajících se údajů jmenné evidence cestujících? Těmto dohodám je třeba věnovat pozornost, nyní především dohodě se Spojenými státy, ale také dohodě s Kanadou a Austrálií.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Na vyvozování veškerých ponaučení je pravděpodobně ještě příliš brzy, protože jsme tento proces dosud nedokončili.

Velmi se těším na dokončení procesu v dobrém souladu s Evropským parlamentem, protože se při tom bez vaší podpory neobejdeme. To je, upřímně řečeno, důležité.

Jsou zde dvě základní otázky.

Jednou je otázka bezpečnosti s ohledem na základní práva a ochranu údajů. Zabýváme se tím a domníváme se, že tato dohoda ve své současné podobě reaguje na obavy vyjádřené Parlamentem po prvním hlasování.

Je zde také ještě další obecnější otázka, na kterou jste, pane Kirkhope, upozornil, a já vám za to děkuji. Je to důležitost vztahů se Spojenými státy. USA jsou jedním z našich nejvýznamnějších partnerů, ne-li tím nejdůležitějším, a mám tedy za to, že bychom se také měli pokusit politicky dospět k nějaké dohodě.

Byl zde viceprezident Biden a – řekněme – horoval pro význam transatlantických vztahů i v této oblasti. Komise nedoporučí hlasování, pokud nebudeme přesvědčeni o tom, že je to v zájmu evropských občanů. To chci zdůraznit. Je to rovněž v zájmu naší bezpečnosti. Zároveň bychom si dohodu přáli uzavřít na znamení našeho závazku k velmi důležitému vztahu s naším nejdůležitějším partnerem.

 
  
MPphoto
 

  Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – S tím plně souhlasím. Myslím si, že vystupování Evropského parlamentu v této věci, zejména v poslední době, je dobrým příkladem demokracie pro všechny. Moje doplňující otázka se týká sdílení nákladů na boj proti terorismu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Nedomnívá se pan předseda, že dohody, o nichž jsme jednali, kladou příliš velkou zátěž na Spojené státy, a nám na rozdíl od toho umožňují, pokud jde o boj proti terorismu, buď přijmout zátěž, nebo sdílet úkoly a zdroje?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Myslím, že to je důležitá otázka. Ve skutečnosti nám Američané při rozhovoru řekli, že jsou připraveni nás podpořit, budeme-li chtít zavést podobný systém na evropské úrovni. Toto rozhodnutí musíme učinit zde v Evropě.

Touto dohodou souhlasíme s poskytováním některých údajů americkým orgánům na základě přísných podmínek, ale mohli bychom také uvažovat o tom, co bychom mohli dělat lépe mezi sebou. Američané nám oznámili, že jsou připraveni nám pomoci technicky, protože mají v této oblasti větší investice, než máme my. Domnívám se, že by to mohlo být něco do budoucna, protože jsem přesvědčen, že na boji proti terorismu se musíme podílet všichni. Bylo by velkou chybou myslet si, že boj proti terorismu je povinností Američanů a že my je jen podporujeme. Je naší společnou odpovědností bojovat proti terorismu a chránit bezpečnost všech našich občanů.

 
  
MPphoto
 

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedo, Evropský parlament dnes přijal zprávu pana Cashmana o dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Jedním z našich hlavních vzkazů pro Komisi, pro vás, je to, že přirozeně chceme udělat vše, co je v našich silách, abychom spojili všechny zdroje EU s cílem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.

Zatím však EU a její členské státy své povinnosti neplnily. K dosažení samotných rozvojových cílů tisíciletí existuje v přijatých závazcích schodek ve výši 20 miliard EUR. Proto by mě zajímalo, co hodláte dělat – zejména s ohledem na nadcházející zasedání Rady –, abyste připomněli členským státům především jejich závazky a vyvinuli tlak na EU, aby na konferenci OSN v září nastínila jasnou a ucelenou představu, a nedovolila jednotlivým členským státům opakovaně se vyhýbat svým povinnostem – vzhledem k narůstající krizi a v době, kdy 1 miliarda lidí žije v chudobě a hladoví.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, plně sdílím obavu, kterou vaše otázka vyjadřuje. Dnes skutečně hrozí nebezpečí, že vzhledem k rozpočtovým omezením v některých členských státech nebudou některé závazky dodržovány.

Před několika dny jednala Komise v Addis Abebě s Komisí Africké unie a jednou z věcí, o nichž se naši partneři v Africe zmínili, bylo, že někdy mají pocit, že závazky nejsou dodržovány. Je to tedy otázka důvěryhodnosti a odpovědnosti, a to i na naší straně.

Komise bude tedy nepochybně obhajovat dodržování přijatých závazků, například závazků přijatých v rámci financování rychlého zahájení boje proti změně klimatu. Mám v úmyslu zúčastnit se akce na vysoké úrovni v New Yorku. Právě dnes jsem obdržel dopis od generálního tajemníka Ban Ki-moona, který zdůraznil důležitost této agendy, a my jeho obavy plně sdílíme.

Nadnesu tento problém nejen na zasedání Evropské rady tento týden, ale také na informačních schůzkách skupin G20 a G8 týden nato v Kanadě. Takže se i nadále v této oblasti velice angažujeme.

Před několika lety jsem se zúčastnil summitu skupiny G8 v Gleneagles a realita je opravdu taková, že ty nejvyspělejší země dosud nesplnily všechno, k čemu se zavázaly.

 
  
MPphoto
 

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedo, ani v nejmenším nepochybuji, že v uplynulých letech Komise opakovaně přicházela s podněty právě v souvislosti s těmito úkoly rozvojové politiky. Pro mě je otázkou, co Komise podnikla k vytvoření struktur, zdrojů a podmínek pro provádění například dvanáctibodového plánu vypracovaného Komisí, a to především komisařem Piebalgsem. Jinými slovy, co sama Komise dělá, aby byly vytvořeny podmínky pro soudržnost politik? Proč například tak závažné věci, jako je úsilí o naplnění rozvojových cílů tisíciletí, nemají žádnou úlohu ve strategii Evropa 2020?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Komise plní svou úlohu prostřednictvím rozpočtu Společenství. V praxi jsme při několika příležitostech navrhli dodatečné finanční prostředky pro členské státy. Vzpomínám si například, že na zasedání skupiny G8 v Japonsku jsem navrhl další 1 miliardu EUR na podporu rozvoje venkova v Africe a v dalších rozvojových částech světa, která by se čerpala z nevyužitých prostředků.

Abychom nyní splnili všechny závazky z evropské strany, musí většina prostředků pocházet z národních rozpočtů. V současném rámci při současném finančním výhledu nemůžeme být o mnoho pružnější. Takže to je to, co děláme – hovoříme s našimi členskými státy, abychom mohli skutečně dostát svým předchozím závazkům.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD.(EL) Pane předsedo, navážu otázkou na růst vzhledem ke čtvrtečnímu summitu Rady. Současná hospodářská krize a hrozící propad v Evropě je nutno řešit především zvýšením investic. Hlavní starost proto je zajistit finanční prostředky.

Moje otázka zní: uvažujete jako vedoucí politický představitel hospodářského rozvoje v Evropě a Komise jako orgánu o přezkoumání možnosti vydat evropské dluhopisy za účelem financování významných evropských rozvojových investic, jako jsou například celoevropské vysokorychlostní dálnice, evropský výzkum změny klimatu, e-zdravotnictví, celoevropský navigační systém nebo rozsáhlé investice do energetiky, jako jsou terminály LNG v evropském Středomoří, jinými slovy velké celoevropské investiční projekty, které budou financovány vydáním dluhopisů?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Doufáme, že tyto otázky budou řešeny v příštím finančním výhledu. Skutečně již v programu Evropa 2020 se všemožně snažíme, aby se tato vzájemná propojení stala prioritou pro budoucí financování na evropské úrovni, ať v energetice, dopravě nebo v jiných formách nehmotného připojení, jako je například digitální agenda.

To je opravdu jedno z odvětví, kde je podle nás přidaná hodnota, kde jedno euro vynaložené na evropské úrovni má větší smysl než euro vynaložené na národní úrovni, protože tento druh investic má z evropského hlediska odůvodnění.

Způsob financování těchto věcí je nutno samozřejmě projednat s členskými státy. V této době je velice těžké jednat s našimi členskými státy o rozpočtech, ale věříme, že dokážeme uvést přesvědčivý argument pro silnější propojení na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD.(EL) Pane předsedo, nemyslím, že jsem dostal odpověď na svoji otázku. Domníváte se, že můžeme řešit riziko recese přijetím okamžitých celoevropských koordinovaných opatření, vydáním evropských dluhopisů?

Nezapomínejte, že musíme čelit obrovskému konkurenčnímu světovému trhu v Indii, Číně a USA. Bude Evropa reagovat velkými investicemi v celoevropském měřítku? Budou tyto investice financovány prostřednictvím evropských dluhopisů? Co máte v úmyslu?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Upřímně řečeno, nemyslím si, že mezi všemi členskými státy dnes panuje otevřenost, aby bylo možno uvažovat o evropských dluhopisech pro tento druh výdajů. Zcela nedávno jsme přijali velice důležitý, ambiciózní program, pokud jde o mechanismus či nástroj na pomoc zemím, které se potýkají se zadlužením. Je to vlastně určitý závazek, který členské státy přijímají vůči finančním trhům, a domnívám se, že bude mimořádně obtížné získat v této době od členských států souhlas s vydáváním evropských dluhopisů pro tento druh projektů. Domnívám se však, že existují určité možnosti, jak využít jiných mechanismů. Ve svém programu jsem hovořil například o určitém partnerství veřejného a soukromého sektoru, hovořil jsem o lepším zapojení Evropské investiční banky, velmi otevřeně zkoumáme všechny možnosti financování těchto velice důležitých projektů. Pokud však ode mne chcete slyšet upřímnou odpověď, říkám, že by bylo obtížné, ne-li nemožné, získat nyní evropské dluhopisy na tento konkrétní účel.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedo Barroso, vždy jste byl zastáncem Severního Irska a podporoval jste významný pokrok, kterého bylo dosaženo při vytváření stabilní a mírové budoucnosti pro naše občany. Ve zprávě vaší pracovní skupiny jste uvedl, že vy a Komise podporujete místní decentralizovanou správu a její činnost při zajišťování mírové a prosperující budoucnosti obyvatel Severního Irska.

V této době hospodářských turbulencí je zemědělsko-potravinářský průmysl v Severním Irsku jedním z nejdůležitějších odvětví hospodářství. Tato velmi důležitá činnost by mohla být narušena navrhovanými postihy za údajné porušení režimu jednotné platby na zemědělský podnik, které zjistili auditoři Komise.

Pane Barroso, souhlasíte s tím, že navrhované postihy Ministerstva pro zemědělství a rozvoj venkova Severního Irska za porušení režimu jednotné platby na zemědělský podnik v letech 2004 až 2006 jsou nepřiměřené s ohledem na skutečné ohrožení režimu? Souhlasíte s tím, že vy a Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova znovu přezkoumáte návrh na pětiprocentní paušální snížení, vzhledem k tomu, že ministerstvo v Severním Irsku podniká kroky k nápravě ve snaze zajistit přesné dodržování režimů a že finanční prostředky byly již vráceny v souladu s původními požadavky?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Děkuji vám za vyjádření, co se týče podpory, kterou Komise poskytuje Severnímu Irsku. Vývoj v Severním Irsku nám opravdu dělá radost a podporujeme ho. Komise do tohoto procesu značně investovala. Pamatuji si také na svou návštěvu v Severním Irsku a budu v návštěvách pokračovat.

O problému s režimem jednotné platby na zemědělský podnik, o němž jste se zmínila, vím. Komisař Cioloş nastínil náš postoj k této věci, ale dovolte mi, abych velmi jednoznačně prohlásil, že postup schválení účetní závěrky je správní záležitost. Dotčený členský stát má plnou možnost vyjádřit svoje stanovisko, ale rozhodující je nezávislost tohoto procesu.

Komise nemá možnost vlastního rozhodování o úrovni oprav, které se řídí podle stanovených zásad, což všem členským státům zajišťuje rovné zacházení. Jsem si jist, že se všichni zde v Parlamentu shodnete na tom, že je zapotřebí z hlediska odpovědnosti dodržovat naše pravidla v plném rozsahu. To je mimořádně důležité. Právě včera jsem měl zajímavou schůzku trvající několik hodin s Komisí a Účetním dvorem a chci vám říci, že ačkoliv Severní Irsko má moji velkou podporu, musíme přísně dodržovat všechna pravidla, pokud jde o odpovědnost.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – V této souvislosti mi ještě věnujte svůj čas na jednu doplňující otázku.

V Severním Irsku panuje určitá obava, že skutečná sazba snížení byla uložena na základě velmi nízké úrovně sporadických kontrol.

Byla bych panu předsedovi vděčná, kdyby zajistil, aby Komise důkladně posoudila aktuálně platné postupy s cílem řádně uplatňovat daný režim.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Samozřejmě vám mohu ze strany Komise poskytnout veškeré záruky, že budeme usilovat o řádné uplatňování režimu.

Ale ještě jednou, postup schválení účetní uzávěrky je úvodní proces, který zahrnuje několik kroků zajišťujících právo členských států na obhajobu a rovněž možnost dohodovacího řízení prostřednictvím nezávislého subjektu. A nyní se do toho musíme se vší vážností a objektivním způsobem zapojit.

 
  
MPphoto
 

  Corien Wortmann-Kool (PPE).(NL) Pane předsedo Barroso, právě jste jasně prohlásil, že Evropská komise je ekonomickou vládou Evropy. V době, kdy se však snažíme posílit hospodářskou správu, potřebujeme, aby metoda Společenství byla více vidět. Stojíme pevně při vás, ale v kruzích Rady se objevují úvahy mířící spíše k metodě mezivládní, i s ohledem na Pakt o stabilitě a růstu.

Jaké jsou klíčové prvky, pokud jde o pracovní skupinu a její výsledky, které by podle vás měly být zahrnuty do těchto závěrů v zájmu dosažení silnější hospodářské správy a posílení Paktu o stabilitě a růstu metodou Společenství? Mohl byste některé z těchto prvků uvést? To by bylo pro veřejnou diskusi velmi užitečné.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pracovní skupina byla vytvořena v konkrétním kontextu podpory pro Řecko, a jak víte, Komise se zapojuje do pracovní skupiny naprosto konstruktivně a loajálně. Pracovní skupina byla vlastně zřízena předsedou Evropské rady ve spolupráci s Komisí. Komise se účastní činnosti pracovní skupiny a jsem spokojený, jakým způsobem práce v rámci pracovní skupiny postupují. Začíná se rýsovat shoda ohledně kroků směřujících k hospodářské koordinaci v Evropě a většina těchto kroků je plně v souladu s návrhy obsaženými v našem sdělení ze dne 12. května. Takže mohu říci, že tato pracovní skupina plní důležitý úkol, protože řešila důležité otázky, jako je provádění Paktu o stabilitě a růstu a Evropský semestr. Těším se na zprávu předsedy Evropské rady pro Evropskou radu, která bude předložena ve čtvrtek. Komise se samozřejmě nevzdá svého práva na podnět a předloží další návrhy, přičemž bude vycházet také z rodícího se konsensu v této pracovní skupině.

 
  
MPphoto
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE).(PL) Víme, v jak těžké hospodářské situaci se nacházejí některé členské státy a jaký dopad to má na pocity obyvatel, a to nejen v těchto zemích, a na rozhodnutí přijímaná jednotlivými vládami.

Nedávno jste, pane Barroso, hovořil o nutnosti bránit jednotu Evropské unie a zachovat integraci EU v rámci 27 členských států. Chtěla bych se zeptat a zjistit, jak tento cíl hodláte bránit v situaci, kdy roste tlak na to, aby se přicházelo s novými metodami, jako je například myšlenka na zřízení Evropského úřadu pro hospodářství, což by vedlo k užší hospodářské spolupráci v eurozóně. Jaké nám můžete poskytnout záruky, že země, které s velkým úsilím překlenují rozdíly v oblasti rozvoje, nebudou odsunuty do druhé ligy Evropské unie?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – V první řadě jsem několikrát v tomto Parlamentu a při jiných příležitostech uváděl, že jsme proti jakémukoli konkurenčnímu či paralelnímu rozdělení orgánů v Evropské unii.

Máme jednu Unii, Evropskou unii, s našimi orgány, v současné době s 27 členskými státy a samozřejmě plně respektujeme Smlouvy.

V současném rámci můžeme pro hospodářskou koordinaci a odstranění překážek dělat více. Máme totiž článek 121 Smlouvy, který jasně uvádí, že hospodářská politika členských států je věcí společného zájmu. Co dělá jeden členský stát, má dopady v jiných členských státech. Článek 121 je implicitní výzvou ke koordinaci ze strany členských států. Máme článek 126, který se zabývá konkrétně rozpočtovými politikami, a článek 136 umožňuje Komisi přijímat podněty na posílení koordinace, a to i v eurozóně, ale v obecném rámci Společenství.

Je třeba pochopit důležitou věc. Můžeme předkládat některé návrhy pro eurozónu, ale vždy v rámci Evropské unie, eurozónu nepovažujeme za něco odděleného od ostatní Evropské unie. To má podle mě zásadní význam pro úspěch Evropské unie, která je skutečně založena na principu solidarity.

 
  
MPphoto
 

  Sergio Gaetano Cofferati (S&D).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, můj názor na činnost Komise a na samotnou pracovní skupinu v posledních několika měsících se opravdu poněkud liší od názoru pana předsedy Barrosa.

Mám velmi zřetelný pocit – a chtěl bych, abyste mi dokázali, že se mýlím –, že myšlenka procesu oživení a potřebných úsporných opatření, o jejichž nezbytnosti jsem přesvědčen i já, zcela jednoznačně opanovala prostor, a to i ve sdělovacích prostředcích, ale myšlenka růstu a rozvoje na druhé straně významně oslabila. Hrozí nebezpečí, že Pakt o stabilitě a růstu se stane pouze paktem stability, ne-li ve svých záměrech, pak přinejmenším v ohlášených krocích.

Domnívám se, že je nezbytné, abychom místo zavádění opatření na podporu růstu začali s vytvořením evropských dluhopisů. Rád bych se od vás dozvěděl, zda zájem o růst je skutečně hlavním zájmem pracovní skupiny, ale co víc, zda je hlavním zájmem Komise.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pracovní skupina byla určena pro hospodářskou správu, a když jsem vyjadřoval celkovou spokojenost s dosavadní prací, odkazoval jsem na to. Samozřejmě že růst je nyní samostatnou otázkou. Růst je pro hospodářství Evropské unie to nejdůležitější. Bez růstu nebudeme schopni poskytnout svým občanům to, co očekávají. Nebudeme schopni udržet naše sociálně tržní hospodářství. Naši občané nebudou moci plně uplatnit svoje možnosti.

To je přesně cílem strategie EU 2020 – růst, růst a růst. Nejen jakýkoli růst, nýbrž inteligentní růst, udržitelný růst a růst otevřený všem. Jsme samozřejmě přesvědčeni, že k tomu, abychom měli růst, potřebujeme důvěru, a dokud se na finanční trhy v Evropě nevrátí důvěra, nedokážeme dosáhnout oné vyšší úrovně růstu a obnovit potenciál růstu před krizí. Proto je tak důležitá fiskální konsolidace a proto jsou tak důležité reformy, nikoli jako samotný cíl, ale jako prostředek k dosažení vyšších úrovní růstu, a tím zvýšení růstového potenciálu v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Myslím si, že se všichni shodneme na potřebě řádné hospodářské správy. Ale upřímně si přiznejme, k čemu dochází. To, čeho jsme byli svědky, je do očí bijící opovrhování pravidly Paktu o stabilitě a růstu a zapojení do čehosi, co poněkud eufemisticky nazýváme mimobilanční operace a finanční inženýrství.

Nyní jsem si jist, že se všichni shodujeme v tom, že členské státy EU musí dodržovat zásady zdravé měnové politiky, fiskální zodpovědnosti a poctivého účetnictví. Chápete to však jako příležitost k tomu, aby EU získala pravomoc nad rozpočty členských států, nebo budete řešit skutečný problém zemí, které falšovaly statistiky a nahromadily obrovské rozpočtové schodky, místo abyste se soustředili na zvýšení pravomoci nad rozpočty členských států?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Upřímně řečeno, nedívám se na tuto otázku z hlediska boje o kompetence nebo uchopení moci. To není problém. To, co máme dnes, a je to jasné – článek 120 Smlouvy –, je situace, kdy hospodářská politika jednoho členského státu není jen věcí národního zájmu. Pozorovali jsme během této krize, že rozhodnutí přijatá v jedné zemi mají velice přímé vedlejší důsledky pro ostatní země. Tak například je rozumné, aby členské státy při přípravě svého rozpočtu věděly, co dělají také druzí, protože rozhodnutí druhých budou mít vliv na jejich vlastní rozhodnutí.

Zcela odmítáme – a chci, aby v této věci bylo jasno – zasahovat do svrchované pravomoci našich národních parlamentů. Je velmi důležité toto respektovat, ale má smysl diskutovat o hospodářské politice pro Evropu – a viděli jsme, jak jsme nezávislí –, abychom měli představu o tom, jaké jsou hlavní záměry ostatních ekonomik. To je správné. Jaká je přidaná hodnota společného soužití? To je rozumná linie, kterou Komise navrhuje, a věříme, že nyní se v tomto směru rýsuje shoda.

 
  
MPphoto
 

  Enikő Győri (PPE). (HU) Dámy a pánové, pokračující krize jasně ukázala, že Evropská unie už nemá času nazbyt. Je třeba podniknout okamžité kroky v oblasti hospodářské politiky. Potřebujeme společný postup ve třech oblastech, a to v oblasti hospodářské správy, dlouhodobé strategie růstu a reformy finančních služeb. Navíc je třeba při tom pamatovat na začlenění vyzkoušených a osvědčených společných politik, jako je například společná zemědělská politika nebo politika soudržnosti. A to proto, že Evropa může jen stěží uspět ve světě, jestliže postrádá vnitřní soudržnost a neprodukuje bezpečné potraviny.

Proto se ptám pana předsedy Komise, zda je odhodlán harmonizovat strategii Evropa 2020 se stávajícími společnými politikami. Chtěla bych se vás jako strážce metody Společenství – za což si vás velice vážím – zeptat, zda chcete zachovat v uvedených třech oblastech politiky EU zásadu, že veškeré změny mohou být prováděny pouze v rámci EU jako jednotného subjektu a s přihlédnutím k zájmům států stojících mimo eurozónu, přičemž nesmí být dotčena vnitřní soudržnost EU.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Máte úplnou pravdu, když zdůrazňujete to, co jsem označoval jako holistický přístup k hospodářské politice. Je to chyba a mám za to, že členské státy si toho jsou dnes velmi dobře vědomy.

Když mluvíme o hospodářské politice v Evropě, jen abychom posoudili Pakt o stabilitě a růstu nebo jen abychom posoudili reformu finančních služeb, všechno se stáčí na růst. K dosažení udržitelného růstu samozřejmě potřebujeme řádnou hospodářskou správu v Evropě, musíme respektovat Pakt o stabilitě a růstu a potřebujeme důvěryhodné zdravé veřejné finance, ale potřebujeme rovněž nový regulační dohled na finančním trhu a musíme investovat do našeho potenciálu růstu. Přesně tím se zabývá strategie EU 2020. Souvisí to s reformou. Proto trvám na tom, že potřebujeme fiskální konsolidaci a strukturální reformu.

A pochopitelně musíme provádět hospodářské politiky, které jsou pro nás v Evropě tak důležité, zejména pokud jde o hospodářskou a sociální soudržnost – nejen pro 16 nebo 17, neboť doufám, že Estonsko se už brzy připojí k eurozóně – ale pro všech 27 členských států.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedo, pane Barroso, pan van Rompuy – předseda Rady – chce použít pracovní skupinu, která by rychle vytvořila nová pravidla pro euro, s cílem vyvést EU ze současné krize.

Pane předsedo Komise, již několikrát jste uváděl článek 121. Zcela správně mluvíte o vzájemné závislosti a o tom, že hospodářská politika se přirozeně netýká pouze jednoho členského státu. Konkrétně se vás, pane Barroso, chci zeptat, do jaké míry připravuje pracovní skupina případné sankce vůči státům, které opakovaně porušují rozpočtová pravidla? Dokáže si Komise představit zrušení dotací EU nebo odejmutí strukturálních fondů? Jaký má Komise názor na myšlenku dočasného odnětí hlasovacích práv jako možného postihu? A konečně, jaký je postoj Komise k požadavku na jednotné pravidlo o konkurzním řízení pro členské státy v platební neschopnosti?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Vznesl jste mnoho otázek. V rámci pracovní skupiny a samozřejmě v Komisi se nyní v první řadě zabýváme zkoumáním možnosti posílení Paktu o stabilitě a růstu – bylo to uvedeno již ve sdělení ze dne 12. května –, včetně rozšíření arzenálu pobídek k dodržování předpisů, jak to s oblibou nazývám.

Jsem přesvědčen, že tyto pobídky k dodržování předpisů mají smysl – někteří lidé mluví o sankcích –, protože potřebujeme, aby tyto nástroje byly věrohodné, a bylo tak možno zajistit dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Jak jsme viděli, problém spočíval v tom, že některé členské státy nerespektovaly Smlouvu, kterou samy přijaly a ratifikovaly.

Jak toho můžeme dosáhnout? Chceme to udělat spravedlivě, nejen trestat ty země, které jsou ve Fondu soudržnosti. Proto hledáme cesty, jak zavést tuto motivaci k dodržování předpisů bez ohledu na to, zda se jedná o země podporované z Fondu soudržnosti, či nikoli. Tuto motivaci k dodržování předpisů je možno posílit několika způsoby, například více preventivně, včetně jejího využití v části Paktu týkající se prevence, nebo více následně, například zvýšenou mírou automatického provádění. Zkoumáme několik způsobů a Komise v této souvislosti předloží některé legislativní návrhy.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D).(ES) Pane předsedo, pane Barroso, rád bych si poslechl, jak hovoříte o nezaměstnanosti, když podrobně popisujete cíle pracovní skupiny pro hospodářskou správu, protože jste při mnoha příležitostech označil tuto strategii jako strategii pro inteligentní, udržitelný a všem otevřený růst.

Kromě toho by měl být především otevřený pro více než 20 milionů Evropanů, kteří se cítí vyloučeni, protože jim v přístupu na trh práce brání nelítostná krize. Je zde více než 20 milionů nezaměstnaných, kteří požadují vysvětlení, když jim říkáme, že hospodářská správa, stabilita a dohled – soubor opatření v oblasti hospodářského a finančního dohledu – se odrazí ve strategii, která je přímo zaměřena na vrácení všech těchto lidí, kteří byli vypuknutím krize osobně postiženi, na pracovní místa, s cílem zvýšit produktivitu práce, a tedy konkurenceschopnost.

Zejména bych si od vás rád vyslechl, jak se to odrazí na účasti těch členských států EU, které tuto příležitost dostanou. Tato příležitost nesmí být promarněna a musí být relevantní pro stanovení nových pravidel pro světovou hospodářskou správu na nadcházejícím zasedání zemí skupiny G20 v Torontu.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise.(PT) To, co řekl pak López Aguilar, považuji za naprosto klíčové. Musíme se na to vše dívat komplexně. Nemůžeme zkoumat pouze některá pravidla správy týkající se Paktu o stabilitě a růstu, musíme přemýšlet také o tom, co můžeme pro růst v rámci Evropy udělat, a to především pro to, aby růst byl udržitelný a podporoval začlenění.

Při mnoha příležitostech jsme prohlásili, že nechceme, aby náklady na tuto změnu, na tuto úpravu nesli ti nejslabší. Nebyli to oni, kdo krizi způsobili. Z tohoto důvodu se domníváme, že je nutno ztráty lépe rozložit a také, jak uvedl pan López Aguilar, že je nutný vnější rozměr. Proto jdeme na zasedání zemí skupiny G20 s odhodláním navrhnout mechanismy, které by zapojily do řešení krize finanční odvětví, a zároveň usilovat o posílení společného evropského postoje na světové scéně, zejména v rámci skupiny G20.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Pokud jde o strategii Evropa 2020, novou evropskou strategii na podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu, její hlavní cíle schválené Evropskou radou ve dnech 25. a 26. března tohoto roku zahrnují také cíle související se zlepšením podmínek pro výzkum a vývoj, a jde zejména o to, aby sdružené veřejné a soukromé investice v tomto odvětví dosáhly výše 3 % HDP. Také se uvádí, že Komise navrhne ukazatel, který by měl zohledňovat intenzitu výzkumu, vývoje a inovací.

Moje otázka zní:

Kterou metodu máte v úmyslu použít pro vypracování tohoto ukazatele, a byl již pro to stanoven plán konzultací?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Máte pravdu. Uvedli jsme údaj 3 %, ale nehovořili jsme pouze o výzkumu a vývoji, ale také o pojmu inovace, neboť to není jen otázka základního výzkumu, ale jedná se také o to, jak jsou výsledky výzkumu přenášeny do hospodářské praxe. Co může výzkum udělat pro dosažení většího růstu a vytvoření více pracovních míst? Jak víte, chybí zde osvědčený ukazatel pro inovace, což je technický problém rozdělující některé odborníky.

Osobně jsem o této věci jednal například s organizací OECD. Generální tajemník OECD a někteří jeho odborníci zavítali nedávno do Bruselu a společně s nimi a ještě s dalšími pracujeme na indikátoru inovací, na kterém by se mohly shodnout akademické a politické kruhy. Tímto se tedy nyní zabýváme a s určitostí při tom chceme využít otevřených konzultací, a v souvislosti s tím proto velmi vítáme jakékoli příspěvky. Je to vysoce technická záležitost, ale jsem přesvědčen, že je nanejvýš důležité, abychom vytvořili lepší ukazatele pro inovace.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Pane předsedo, víme, že vývoj hospodářské a sociální situace vyvolává znepokojení v řadě členských států EU. Hospodářský růst zůstává i nadále velice slabý a nestačí na snížení nezaměstnanosti a vytvoření pracovních míst, která EU potřebuje.

Na druhé straně, přijímaná opatření, zejména úsporné politiky ve jménu dodržování Paktu o stabilitě a jeho kritérií, nejenže jsou v rozporu s potřebou vytvářet pracovní místa a hospodářský růst, ale zároveň prohlubují nerovnost a chudobu. Přímo v Evropském roce boje proti chudobě tak jsme svědky situace, kdy vyloučení, chudoba a nezaměstnanost jsou na vzestupu.

Takže by mě, pane předsedo, zajímalo, zda se nedomníváte, že je naléhavě zapotřebí stanovit si v těchto makro-ekonomických politikách jako prioritu sociální udržitelnost, nikoli stále trvat na finanční udržitelnosti, která samotnou sociální udržitelnost poškozuje? Nemáte pocit, že je čas revidovat Pakt o stabilitě a růstu a jeho nesmyslná kritéria a soustředit se na zaměstnanost a boj za sociální začlenění?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise.(PT) jsem přesvědčen, že bez finanční udržitelnosti nemůžeme mít sociální udržitelnost. Bez finanční udržitelnosti není důvěra, bez důvěry nejsou investice, bez investic nejsou pracovní příležitosti. Proto byste se neměli stavět do opozice vůči stabilním a zdravým makro-ekonomickým politikám a měli byste se zajímat o chudobu a ty nejvíce ohrožené.

Co se týče chudoby, my sami jsme si potírání chudoby a boj proti sociálnímu vyloučení vytkli jako jeden z cílů strategie pro rok 2020, spolu s některými konkrétními cíli, a souhlasím s tím, že v dnešní době existuje v našich společnostech větší riziko chudoby. Jsme svědky jevů nové chudoby, které jsou nanejvýš znepokojivé. Vlády proto musí přezkoumat, jak na tento problém v rámci svých priorit reagovat, ale řešení – musím znovu zdůraznit – nelze hledat v rozpočtové nekázni, protože pokud to bude řešeno tímto způsobem, dočkáme se pravděpodobně zhoršení situace v některých zemích, a v důsledku i situace těch nejzranitelnějších v těchto zemích.

 
  
MPphoto
 

  John Bufton (EFD). – Zajímalo by mě, můžete mi prosím říci, kdo ve skutečnosti těží z řeckého záchranného balíčku? Jsou to obyvatelé Řecka, nebo nejbohatší soukromý bankéř Řecka Spiro Latsis, který drží 40% podíl v třetí největší bance Řecka, Eurobank EFG Group?

Nemohlo by, pane, být vaše přátelství s panem Latsisem případně střetem zájmu?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Soubor opatření předložený Řeckem a evropskými orgány je ve prospěch řeckých občanů a celého evropského hospodářství. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by schválen 27 členskými státy. Co se týče vaší narážky, opravdu si myslím, že si nezaslouží jakoukoli odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pane předsedo, zdá se, že německá a francouzská vláda se shodují v tom, že Evropská unie nepotřebuje nové instituce. Alespoň tak se dalo rozumět prohlášení paní Merkelové a pana Sarkozyho minulý týden. Zdá se však – jak jsme již slyšeli –, že spějeme k nové změně Paktu o stabilitě, podle něhož budou ukládány sankce, například odnětí volebních práv, těm členským státům, které nedodržují kázeň ve finančním sektoru.

Moje otázka je velice jednoduchá. Domníváte se, že problém správy v Evropě lze řešit pouze dodržováním kázně a že se omezuje pouze na disciplinární otázky, pokud jde o finanční úpravu? Nebo se uprostřed krize, s peněžním nástrojem na úrovni Společenství a finančním nástrojem na národní úrovni, nakonec ocitneme ve slepé uličce?

Existují problémy, na které jsme opakovaně poukazovali. Právě včera agentura Moody’s opět bezdůvodně snížila úvěrový rating Řecka. Přinese do budoucna vámi zmiňované rozšíření arzenálu pobídek konkrétní, hmatatelné výsledky?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Evropské orgány společně s členskými státy budou všemožně usilovat o to, aby z hlediska provádění Paktu o stabilitě a růstu měly k dispozici něco věrohodnějšího.

Je zcela zřejmé, že v některých členských státech se vyskytly problémy při provádění a s dodržováním pravidel, která si tyto státy samy dohodly.

Již nyní je možné podle současných smluv a bez nových reforem uplatnit některá omezení, a dokonce sankce.

Do budoucna chceme, aby to bylo objektivní. Hledáme cesty, jak spravedlivým způsobem zlepšit věrohodnost paktu, aby bylo možno zavést opatření objektivně, bez ohledu na to, zda se jedná o jeden z nejbohatších či nejchudších členských států. Jsem přesvědčen, že je v zájmu nás všech, abychom Pakt o stabilitě a růstu prováděli důvěryhodnějším způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Tím končí doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise.

 

12. Ratingové agentury (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je rozprava na tato témata:

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládají Nikolaos Chountis a Jürgen Klute jménem skupiny GUE/NGL (O-0051/2010 – B7-0302/2010),

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládá Udo Bullmann jménem skupiny S&D (O-0072/2010 – B7-0309/2010),

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládá Jean-Paul Gauzès jménem skupiny PPE (O-0077/2010 – B7-0312/2010), a

– otázka k ústnímu zodpovězení o ratingových agenturách, kterou Komisi pokládá Sylvie Goulardová jménem skupiny ALDE (O-0078/2010 – B7-0313/2010).

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis, autor.(EL) Pane předsedo, dnešní rozprava v Evropském parlamentu se týká působení ratingových agentur a dopadu, který má jejich činnost na světové a evropské hospodářství. Evropská unie a Evropská centrální banka vydaly nařízení, která poskytují ratingovým agenturám, jako je Moody’s, SnP a Fitch, právo hodnotit nejen podniky, ale také samotné členské státy Evropské unie.

Když vypukla krize, tytéž orgány Evropské unie připustily, že ratingové agentury sehrály velmi negativní úlohu. Ačkoliv bychom očekávali, že Evropská komise postavení těchto agentur omezí, jejich úloha naopak vzrostla a byla formálně schválena v novém nařízení v listopadu 2009.

Ratingové agentury začaly snižovat úvěrový rating Řecka již na začátku roku 2009, a v důsledku toho Řecko platí dvojnásobnou úrokovou sazbu, než platilo předtím, a ocitlo se v začarovaném kruhu odpisů a spekulativních půjček. Všichni víme, jaké byly konečné výsledky. Právě včera se agentura Moody’s opět pokusila vytvořit kolem řeckého hospodářství a eura negativní klima nehorázným spekulativním zásahem, a to snížením hodnocení stavu řeckého hospodářství o 4 body bez jasného důvodu.

Agentura Moody’s je jednou ze tří soukromých amerických společností, které Evropská unie oficiálně uznává pro účely hodnocení ekonomik členských států, a to i přes to, že ji všichni ekonomové, politici a institucionální subjekty v Evropě a ve Spojených státech obviňují a přisuzují jí velkou odpovědnost za nedávnou krizi.

Abych byl přesný, právě tuto agenturu obvinili bývalí analytici v americkém kongresu, že je jejich nadřízení nutili, aby toxickým cenným papírům vystavovali kladné hodnocení. Právě tuto agenturu obvinily desítky podniků z toho, že z nich prostřednictvím ratingu vymáhala peníze. Právě tato agentura spolu se zbytkem „Nejsvětější Trojice“, jmenovitě agenturami SnP a Fitch, obdržela desítky stížností obcí, regionů a států ve Spojených státech, které byly zavádějícím způsobem navedeny k investicím, a přišly tak o miliony dolarů. Právě tuto agenturu obvinila řada pojistných fondů, které kvůli nesprávnému hodnocení přišly o své investice. Samotný pojistný fond Státu Ohio tratil 450 milionů USD.

Jelikož všechno toto víme a jelikož je nepřijatelné, aby evropské ekonomiky byly hodnoceny soukromými americkými agenturami, které sledují pouze vlastní zájem, měla by tuto činnost vykonávat veřejná, demokraticky kontrolovaná agentura, která není napojena na soukromé zájmy. Místo toho však, pane Barniere, i dnes vidíme obstrukční jednání Komise, s tím výsledkem, že mafie spekulantů i nadále vyvíjí nátlak a usměrňuje hospodářskou politiku na úkor pracujících a občanů členských států Evropské unie.

Myslím, že Evropský parlament by se měl konečně chopit svých povinností, jednat aktivně a požadovat, aby Evropská komise a Rada po konzultaci s Evropským parlamentem tuto nepřijatelnou situaci přímou legislativní cestou ukončila.

 
  
MPphoto
 

  Gianni Pittella, zastupující autora.(IT) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů Evropského parlamentu se snaží prostřednictvím otázky k ústnímu zodpovězení obrátit pozornost na problémy spojené s ratingovými agenturami. Naším cílem je od Evropské komise zjistit, jaké budou další kroky, počínaje možností vytvoření evropské ratingové agentury, kterou podporujeme a máme pocit, částečně na základě toho, co předseda Barroso na toto téma sám řekl, že se již rýsuje.

Musíme vyslovit pochvalu tam, kde je chvála na místě, a uznat, že ratingové agentury dosáhly doslova nemožného. Podařilo se jim sehrát rozhodující úlohu jak ve velmi raných fázích finanční krize v roce 2008, během pádu banky Lehman Brothers, tak i nyní v této druhé fázi, kterou spustila dluhová krize v Řecku.

V roce 2008 ignorovaly – a v některých případech dokonce podporovaly – rizika toxických produktů a nyní se rozhodly přispět ke stabilitě trhů prudkým snížením ratingu Řecka, Portugalska a Španělska, právě když probíhala jednání mezi Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem a řeckou vládou. Pane předsedo Buzku, zde neexistují žádné dvě možnosti, tito lidé jsou zlo!

To ovšem neznamená, že chci veškerou vinu za to, co se ve světě a v Evropě stalo, svalovat na ratingové agentury. Nicméně to, že se vždy nacházejí na místě činu – a mám na mysli případ Parmalat, případ Enron, případ banky Lehman Brothers –, by nás mělo přimět k tomu, abychom reagovali vhodnějším způsobem a více prakticky, než je tomu v současné době, neboť neděláme nic.

Pane komisaři, kdy bude provedeno šetření této záležitosti a v tomto sektoru? Před časem jsme na tom pracovali s panem Gauzèsem, kdy jsme navrhli regulaci ratingových agentur. Nyní je třeba v rámci odvětví provést šetření s cílem objasnit skandální, nepřijatelnou situaci, kdy v tomto odvětví dochází ke koncentraci a vzniku oligopolu.

Zvládněme situaci dřív, než se ještě zhorší, a přejděme od slov k činům. Stejně jako o nutnosti vytvořit evropskou veřejnou agenturu bychom měli přemýšlet také o úloze, kterou mohou sehrát nezávislé účetní dvory při posuzování svrchovaných dluhů, a zbavit tak soukromé agentury odpovědnosti za tyto dluhy.

Prezident Sarkozy a kancléřka Merkelová – a u toho skončím – oficiálně požádali Evropskou komisi o vypracování několika návrhů na posílení hospodářské soutěže na trhu s úvěrovými ratingy. Je škoda, že v Evropské radě, v níž prezident Sarkozy a kancléřka Merkelová zasedají, to jsou ve skutečnosti vlády, které oddalují schválení souboru opatření v oblasti finančního dohledu, a brání tak zřízení ESMA, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, který bude za sledování odpovídat.

Proto byste si, pane prezidente Sarkozy, paní kancléřko Merkelová, měli zamést nejprve před vlastním prahem, než začnete předsedovi Barrosovi radit, co má dělat.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Gauzès, autor.(FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, ratingové agentury byly na konci minulého funkčního období důvodem k obavám tohoto Parlamentu a já bych chtěl v této souvislosti vyzdvihnout to, jak zareagovala Komise i Parlament, který přijal nařízení o ratingových agenturách.

Dnes předkládáme toto téma znovu vzhledem k tomu, co bylo možno vypozorovat o úloze ratingových agentur v průběhu krize. Mohou být kritizovány za to, že nerozpoznaly blížící se krizi, mohou být kritizovány za kolísání svých ratingů a za svá předčasná rozhodnutí při vyhlašování ratingů, zejména pokud se týkají svrchovaných dluhů.

Přesto se domnívám, že musíme tento problém zkoumat s jasnou hlavou. Za prvé, skutečnost, že ratingové agentury hodnotí produkty, které předložily investorům, není sama o sobě nic pohoršujícího. Investoři, kteří investují, kteří poskytují finanční prostředky, mají právo snažit se odhalit rizika a obtíže, které mohou nastat, stejně jako mají právo snažit se zjistit, které ratingy jsou dobré.

Situace se stává poněkud nejednoznačnější tam, kde jsou tyto ratingy využívány v bankovní regulaci, k určení výše vlastního kapitálu, který musí banky mít výměnou za některé ze svých investic. Z tohoto pohledu nařízení z roku 2009 opravdu nenabízí žádné řešení, neboť představou bylo finančně zajistit schválení i kontrolu ratingových agentur. Rating je tedy možná legitimní, ale je legitimní vydávat ratingy tak, jak to dělají agentury?

Domnívám se, že znění, která chcete navrhnout – zdůrazňuji, pane komisaři, že jste právě předložil text týkající se zavedení evropského dohledu nad ratingovými agenturami v rámci nové finanční regulace –, musí umožnit nalézt řešení těchto otázek, zejména otázky hospodářské soutěže v oblasti ratingových agentur. Ze svého pohledu nemám pocit, že souhlas s vytvořením evropské agentury, i když je veřejná, problém jednoduše vyřeší. Jestli je záměrem mít agenturu, která je při vydávání ratingů shovívavější a štědřejší než jiné, příliš velký přínos to nebude.

Podle mého názoru je třeba více se zajímat o podmínky, ve kterých agentury vydávají svá hodnocení. Jsou ratingy soukromých společností a jsou ratingy svrchovaného dluhu. Kladu důraz na ratingy svrchovaného dluhu. Orgán, který na žádost Parlamentu bude odpovídat za sledování těchto agentur působících v Evropě a za dohled nad nimi, je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA, nový orgán finančních služeb. Myslím si také, že pravomoci přenesené na ESMA by měly zahrnovat nejen možnost účinně dohlížet na agentury, ale také – v souvislosti se svrchovaným dluhem – možnost zajistit nástroj pro sledování, nikoli však cenzuru, jakým způsobem ratingové agentury vydávají ratingy svrchovaného dluhu.

Nemůžeme dopustit situaci – a k takovým situacím skutečně docházelo –, kdy 15 minut před uzavřením trhů sníží agentura ratingové hodnocení země, a vyvolá tak naprosto nežádoucí důsledky. Ve skutečnosti je nutno zavést systém prevence, který přinutí ratingové agentury, aby v případě potřeby informovaly během velice krátké doby dohlížitele o podmínkách, za kterých plánují vydat hodnocení, aby dohlížitel mohl ověřit jak dodržení standardních postupů, tak především to, zda podmínky, za kterých jsou ratingy vydávány, negativně neovlivní situaci, zejména pokud se jedná o svrchovaný dluh. Dluh podniků není totéž co dluh států, zaslouží si jiné zacházení. Nicméně někteří se zmiňovali o účetním dvoře, ale v každé evropské zemi takové soudy neexistují a nejsou zcela nezávislé.

Zde je, pane předsedo, pane komisaři, účel našich otázek. Jak můžeme zlepšit fungování ratingových agentur a především šíření informací a jak můžeme zlepšit hospodářskou soutěž?

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Goulard, autorka.(FR) Pane předsedající, pane komisaři, pocházíte ze země, kde hodnocení často vyvolávala rozruch – mluvím o Michelinově průvodci nejlepšími restauracemi. Proto nebudeme říkat, že jsme proti ratingům, neboť konec konců přispívají ke zdravému soutěžení a umožňují odměňovat různou kvalitu výkonu.

Proto plně souhlasím s tím, co právě řekl pan Gauzès. Není to otázka démonizace ratingových agentur. Jedná se skutečně o to, abychom zkoumali podmínky, za jakých fungují. V tomto konkrétním případě jsou to organizace, které mají opravdu značné pravomoci, a proto musíme pozorně sledovat způsob jejich práce.

Pan Gauzès mě předešel, když prohlásil, že existuje rozdíl mezi hodnocením soukromých podniků a hodnocením státního dluhu. V obou případech je však problém stejný, jinými slovy, je v pořádku metodika? Jsou k posouzení toho, jak si podnik vede nebo jak stát spravuje svůj dluh, použita správná kritéria? Za druhé, jsou případné vazby mezi ratingovou agenturou a hodnoceným subjektem dostatečně průhledné?

To všechno si nepochybně zaslouží bližší zkoumání a dohled a těší nás, že s návrhy, které vypracoval samotný Parlament v minulém funkčním období s přihlédnutím ke zprávě pana Gauzèse, děláte pokroky.

V tomto směru považuji za velmi důležité, že dál pokračujeme v práci, kterou již započal Parlament. Sdílím názor, že v současné době evropská ratingová agentura není nutně nejvyšší prioritou. Důležité je, že zajišťujeme, aby kontrolní činnost ve své nynější podobě, tak jak je prováděna, byla sledována.

K tomu bych chtěla říci pár slov o Evropském úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA), úřadu, který má být zřízen v nejbližší době. Jsem jedna ze zpravodajů pro balíček opatření v oblasti finančního dohledu, stejně jako pan Giegold, který je v této sněmovně přítomen a který je zpravodajem pro ESMA. Chtěla bych vyslat výzvu k členským státům – předsednictví zde není, ale vím, že mu vzkazy, pane komisaři, dokážete předat, a oceňujeme vaše úsilí dosáhnout v této věci pokroku. Myslím, že členské státy k tomu musí přistoupit se vší vážností.

Na jedné straně nelze vydávat líbivá prohlášení pro sdělovací prostředky, neboť zde panuje oprávněné znechucení z důsledků některých rozhodnutí přijatých agenturami, na druhé straně nelze torpédovat snahu o vytvoření tohoto nového úřadu ESMA. My opravdu chceme, aby tento úřad byl jasně vymezen, vybaven silnými pravomocemi na evropské úrovni, a zejména aby byl schopen provádět dohled nad ratingovými agenturami. To bude jedním z jeho úkolů, a to úkolem velmi důležitým.

V tom se také odráží naše přání, aby například na infrastrukturu trhu a zúčtovací střediska dohlížel evropský orgán. Nedostatečná průhlednost trhu v nás vyvolává obavy. Nejsme proti hospodářské soutěži, naprosto ne. Nejsme proti konkurenci mezi zúčastněnými stranami, to vůbec ne. Zjednodušeně řečeno, způsob, jakým jsou jejich služby hodnoceny, musí být v souladu s pravidly průhlednosti a odpovědného jednání, které charakterizuje trhy hodné toho jména.

Proto znovu doporučujeme postupovat rychle vpřed a vyzýváme státy, aby nebránily procesu vytváření Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy, a nezbavily balíček opatření v oblasti dohledu veškerého obsahu, protože pokud bude použito právo veta, mohli bychom nakonec zjistit, že nejsme schopni tento dohled provádět, a přitom každý z nás, v této sněmovně a v hlavních městech, si zde přísnější dohled přejeme.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, v první řadě bych chtěl co nejsrdečněji poděkovat politickým skupinám, od nichž vzešla tato řada otázek na velmi důležité téma. Jsem vděčný panu Chountisovi, panu Pittellovi, panu Gauzèsovi, paní Goulardové – která právě hovořila – a dalším poslancům, kteří teprve dostanou slovo.

Rád bych vám otevřeně sdělil svůj názor, abyste plně ocenili mé odhodlání v této věci, stejně tak jako v jiných týkajících se poučení z této krize a průhlednosti, na kterou mají občané a podniky právo. Také jsem měl dne 20. dubna příležitost hovořit k vám o této otázce ratingových agentur a o jejich významu pro fungování hospodářství a finančních trhů.

Pokud jde o kontrolu, zda nějaký produkt, podnik, případně nějaký stát – mám zde na mysli hodnocení důvěryhodnosti státu a k tomuto tématu se ještě vrátím – je v dobré kondici, nebo má horečku, budete se mnou souhlasit, paní Goulardová, dámy a pánové, že když rozbijeme teploměr, teplota neklesne. Otázkou je, zda teploměr funguje správně, a případně zda můžeme za účelem ověření a provedení kontroly použít více teploměrů.

Mám pocit, že se toho dá říci hodně o fungování teploměru, a tedy o fungování ratingových agentur, které hrají významnou úlohu při posuzování rizik v souvislosti se situací podniků, stejně jako států. Krize ukázala, a nadále ukazuje, pane Chountisi – máte pravdu – že ne vždy fungovaly příkladným způsobem, a někdy s velmi vážnými důsledky.

To je oblast, dámy a pánové, ve které skupina G20 přijala silná rozhodnutí – stejně jako v jiných otázkách – a tato rozhodnutí v našem případě zahrnovala zavedení dohledu a pravidel správy. Připomínám vám, že v době krize – mnozí z vás se o tom zmiňovali, i pan Gauzès a paní Goulardová – Komise rychle převzala odpovědnost a regulaci činnosti ratingových agentur si v minulých dvou letech stanovila jako svou jako prioritu.

V září 2009 – jinak řečeno, rok po pádu banky Lehman Brothers – bylo přijato nařízení o ratingových agenturách za velmi výrazné podpory, pomoci a se zlepšeními ze strany Parlamentu – a jsem opět velmi vděčný panu Gauzèsovi – s cílem řešit problémy, které vznikly v důsledku fungování těchto agentur a které v jistém smyslu k finanční krizi přispěly.

Nařízení zavedlo systém povinné registrace pro všechny agentury se sídlem v Evropské unii a uložilo řadu přísných požadavků, které mají pokud možno zabránit případným dalším střetům zájmů, zlepšit úroveň ratingového hodnocení a používané metodiky, a rovněž zajistit průhlednější fungování těchto agentur.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tato nová pravidla značně zlepší nezávislost a integritu ratingového procesu, zprůhlední tuto činnost a zlepší kvalitu samotného ratingového hodnocení, i ratingová hodnocení státního dluhu zemí Evropské unie a jejích finančních institucí.

Před dvěma týdny, dne 2. června – jedná se o druhou fázi – přijala Komise na můj popud navrhovanou změnu k nařízení o ratingových agenturách s úmyslem pověřit budoucí Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) výhradní odpovědností za probíhající registraci a dohledem nad ratingovými agenturami.

Stále ještě však zbývá zřídit Evropský úřad pro cenné papíry a plně souhlasím s tím, co před chvílí konstatovala paní Goulardová, a o čem jste všichni zde přesvědčeni. Jak jsme o tom nedávno hovořili se zpravodaji pro soubor opatření v oblasti dohledu, tzv. de Larosièrův balíček, je nutno mezi Parlamentem a Radou dosáhnout dynamického, věrohodného kompromisu v zájmu realizace toho, co bylo navrženo, tedy vytvoření těchto tří nezávislých orgánů k 1. lednu. Tak daleko zatím ještě nejsme.

Musíme usilovat o to, a zde opět apeluji na tuto sněmovnu, Radu a Parlament, abychom sblížili své postoje. Znovu zdůrazňuji, pane předsedo, že Komise, a především já osobně, jsme ochotni k dosažení tohoto dynamického kompromisu přispět.

Kromě toho za účelem zvýšení výhod průhlednosti a posílení konkurence mezi ratingovými agenturami bylo zavedeno ustanovení usnadňující přístup k informacím o strukturovaných finančních produktech všech ratingových agentur, které mají zájem o zveřejnění nevyžádaného úvěrového ratingu.

Jinými slovy, když agentura obdrží informace, které jí umožní vypracovat ratingové hodnocení na strukturované produkty, ostatní agentury mají právo využít těchto informací pro vypracování svého vlastního ratingu.

V této fázi se právě nacházíme. To nestačí. V Evropě a po celém světě se stále více prosazuje názor, že současným nedostatkům ve způsobu hodnocení úvěrové důvěryhodnosti, které se v důsledku krize zřetelně projevily, nebyla věnována dostatečná pozornost, a v této věci chci vyjádřit svůj souhlas s panem Chountisem.

Proto jsem požádal své služby, aby znovu posoudily celou architekturu a úlohu ratingových agentur. Právě v tomto rámci, pane Pittello, budeme v příštích měsících provádět to, co jste nazval šetřením, ale v každém případě se jedná o objektivní, velmi přesnou analýzu a zkoumání metod, které tyto agentury používají, z hlediska nových právních předpisů a v souladu s nimi, i když ještě nejsou plně provedeny. Na to si budeme muset počkat do začátku prosince.

Já, stejně jako vy všichni, dámy a pánové, jsem toho názoru, že zde vyvstal problém, který úplně jednoduše souvisí s rozmanitostí tohoto trhu. Tento trh je příliš koncentrovaný, soustředěný ve velmi málo rukách. Konkurence v tomto sektoru je nedostatečná a to nás znepokojuje. Aniž bychom v dané chvíli vybrali jednu konkrétní možnost, pane Pittello, Komise zkoumá strukturální opatření, včetně vytvoření nezávislé Evropské ratingové agentury, kterou někteří z nás – mluvím zde za sebe – velmi vítáme, zejména pokud jde o hodnocení rizik země. O těchto hodnoceních se právě zmínil pan Gauzès, a také paní Goulardová a pan Pittella.

Další strukturální opatření, které zvažujeme, je větší zapojení nezávislých veřejnoprávních subjektů do procesu hodnocení. Zvláštní pozornost musí být věnována státnímu dluhu – neboť právě ten máme na mysli, když mluvíme o Řecku a případně i o dalších státech – abychom zajistili, že používané metody jsou skutečně správné a přiměřené.

Zvláštní pozornost si zaslouží také nedostatek obvyklé obezřetnosti ze strany bank a ostatních finančních institucí a chybějící alternativní kritéria pro posouzení spolehlivosti investice. Současná finanční nařízení, která výslovně stanoví používání úvěrových ratingů, je rovněž nutno důkladně znovu přezkoumat.

To všechno jsou témata a my se nechceme vyhýbat žádným obtížným otázkám, na nichž Komise pracuje. První obecné zásady budeme schopni předložit v září, a zároveň se budeme zabývat i jinými důležitými otázkami, které se týkají průhlednosti a kontroly v souvislosti s regulací derivátových produktů a prodeje nakrátko.

Kromě toho na konci tohoto roku, případně počátkem roku 2011, předložíme některé legislativní návrhy, nejen abychom pokračovali – opakuji vaše vlastní slova, paní Goulardová – v tom, co s vaší podporou započal můj předchůdce, což je prováděno, ale nedostačuje, nýbrž také abychom dosáhli větší míry průhlednosti, a zabránili tak střetům zájmů a zajistili větší počet a větší různorodost těchto hodnocení, a pokud jde o hodnocení rizika států, jejich nezpochybnitelnost.

 
  
MPphoto
 

  Antolín Sánchez Presedo, jménem skupiny S&D.(ES) Pane předsedající, pane komisaři, ratingové agentury nedokázaly předvídat krizi rizikových hypotečních úvěrů, riziko strukturovaných finančních produktů ani pád banky Lehman Brothers.

Nařízení přijaté v dubnu 2009 podporuje jejich průhlednost, samotné agentury podřizuje evropskému dohledu a začíná se zabývat otázkami, které souvisejí s jejich odpovědností a kvalitou, a řeší některé střety zájmů v jejich činnosti. Ve stejném duchu navazuje nový návrh Komise.

Jsem přesvědčen, že my v Parlamentu přispějeme k tomu, že dohled začne fungovat k 1. lednu 2011, a kromě toho budeme spolupracovat na projektech dohledu v zájmu přísnějšího regulačního rámce.

Úloha, kterou ratingové agentury sehrávají v dluhové krizi a v krizi schodků veřejných rozpočtů, odhaluje diskreční povahu metod, které agentury používají pro svá ratingová hodnocení, jejich vypracování a sdělování, dále velmi procyklický vliv ratingových hodnocení ze strany agentur někdy přirovnávaných k hasičům-pyromanům, kteří oheň ještě přiživují, a jejich střet s postoji hlavních mezinárodních a evropských finančních institucí v takové míře, že Evropská centrální banka se rozhodla, že při transakcích v oblasti státních dluhů nebude brát jejich ratingová hodnocení v úvahu. To všechno vyvolává potřebu důkladně přehodnotit jejich úlohu a konfrontovat je s obecnými zájmy.

Nyní otevřeně padají otázky, zda jsou ratingové agentury schopné provádět objektivní a odpovědná hodnocení, zejména hodnocení státního dluhu. Kladené otázky jsou dosti zásadní – jak jste prohlásil, jsou strukturální povahy – a ovlivňují jejich soulad s demokratickými zásadami, protože mají dopad na úsilí důchodců, zaměstnanců a zranitelných skupin obyvatelstva, kteří nechtějí být svědkem toho, jak je toto úsilí mařeno a pošlapáváno v důsledku nezodpovědnosti ve způsobu, jakým fungují trhy.

Jsou to otázky, které mají vliv na nezávislost. Jsou veřejné ratingové agentury slučitelné se soukromým vlastnictvím? Je možné, aby byly zároveň soudcem i zúčastněnou stranou? Je možné, aby bylo ratingové hodnocení jako obchodní model založeno na platbách ze strany právě těch subjektů, které mají být předmětem hodnocení? Mohou si subjekty samy vybírat, kdo je bude přezkoumávat?

Senát Spojených států se těmito otázkami již zabývá a musíme se s nimi vypořádat i zde. Jsou to otázky, které mají vliv na odpovědnost a udržitelnost.

Je možné zajistit odpovědnou správu, která upouští od krátkodobých výhledů a zajišťuje stabilitu? Mohou agentury zůstat lhostejné k závazkům evropských orgánů a k úsilí hlavních mezinárodních veřejnoprávních subjektů? Budou reagovat na vlivy trhu, a především jejich důsledky, které by mohly – jak jste uvedl – být označeny za škodlivé? Budou zachovány výsady regulace? Bude regulátor vázán pravidly, která vyžadují jejich ratingová hodnocení? Bude i nadále přetrvávat nedostatek konkurence?

Co se týče legitimity, mohou si agentury zachovat tak velký vliv na naše hospodářství s tak malou mírou kontroly? Není nutné jít nad rámec kontrolního dohledu a zaměřit se na vnitřní kontrolu samotné struktury správy, a dokonce samotného podnikání?

Bylo by třeba zavést veřejný evropský systém ratingového hodnocení a stávajícím evropským agenturám zadat novou úlohu, přičemž by zároveň měla být poskytována podpora novým agenturám a zvážena nutnost zavedení celosvětového systému ratingového hodnocení v duchu nových zásad.

To jsou otázky, které si vyžadují odpověď, pane komisaři.

 
  
MPphoto
 

  Sharon Bowles, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, není to tak dávno, kdy se ozývaly hlasy, že ratingové agentury neměly snižovat hodnotu řeckých a jiných dluhopisů. „Podívejte se, co to udělalo s eurem,“ říkali.

Nyní jsem chtěla říci, zda je nutno ještě cokoli dodávat, aby bylo jasné, k jakému obrovskému střetu zájmů by došlo, kdyby země skutečně hodnotily svůj vlastní dluh. Potom dnes dopoledne v rozpravě o statistice pan komisař Rehn prohlásil, že včerejší snížení hodnocení agenturou Moody’s není „vhodně načasováno“ a že ovlivní uvažování Komise o regulaci ratingových agentur.

Je mi líto, chápu zklamání, ale pomyslela jsem si: „nezbláznil jste se?“ Nestojím o hodnocení, která jsou „výhodná“, ať již výhodná pro investiční banky nebo „výhodná“ pro centrální banky. Samozřejmě že ratingová hodnocení byla trochu příliš „výhodná“ pro regulátory, kteří na ně spoléhali a opomíjeli důkladnou analýzu.

Veřejná agentura pro nestátní aktiva má nyní určitou přitažlivost, ale jak si poradíme s předpokládanými zárukami? Jak si poradíme s politickým vměšováním v případě ohrožení bankovního kapitálu s příslušnými makroekonomickými důsledky?

Máme určitý způsob jak postupovat při zkoumání kapacity, nezávislosti a integrity, ale jednou věcí jsem si jista – a to že zásady řízení a správy společnosti mají svůj význam, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a to by mělo platit pro Evropský úřad pro cenné papíry a trhy i pro ostatní evropské úřady pro cenné papíry.

 
  
MPphoto
 

  Sven Giegold, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedající, pane Barniere, děkuji vám, že jste hovořil německy.

Za prvé, chtěl bych říci, že krize, které jsme už zase znovu zažili, vyvolávají některé zásadní otázky. Kromě toho, co již bylo řečeno, bych rád zdůraznil zvláště některé aspekty. Jedním z nich je to, že z ratingových agentur se často staly agentury, které provádějí jen odhad, jinými slovy, agentury, které už nebyly schopné vyhodnocovat rizika víc než kdokoli jiný. V důsledku toho musíme značně snížit význam, který je přikládán hodnocením vydávaným těmito ratingovými agenturami ve srovnání s jinými hodnoceními na trhu.

Druhým základním problémem, který se objevil, je oligopolizace tohoto trhu. Existuje pouze několik spolehlivých poskytovatelů. Proto je logické rozšířit počet poskytovatelů a také jejich zázemí. Do té míry dávají vaše poznámky, pane Barniere, o přivedení více subjektů na trh – což zde opakovali i jiní – smysl.

Za třetí, máme základní problém pobídek, o nichž toho v této rozpravě zatím mnoho řečeno nebylo. Jaká situace tedy panuje v oblasti ratingových agentur? Dochází zde k tomu, že agentury poskytující ratingové hodnocení jsou vybírány svými klienty z nevelkého počtu stávajících agentur a jsou za to placeny. Je to podobné jako v případě studentů vysokých škol, kteří před zkouškami chodí za svým profesorem a vyjednávají s ním úplatu a pak se všichni diví, jak to, že známky jsou neustále tak dobré. Na tento problém pobídek je nutno se zaměřit.

Vím, že se Komise také zabývá tím, jak to udělat, aby ti, kteří nabízejí finanční produkt, si už nemohli vybírat, jak tomu bylo dříve, ratingovou agenturu. Tím se dostáváme k jádru nezbytných reforem v těch odvětvích, ve kterých působí soukromí poskytovatelé – ti které jsou předmětem hodnocení; jinými slovy, do oblastí jiných než jsou vládní dluhopisy. Tento falešný systém pobídek musíme odstranit. Spíše než nahradit soukromý oligopol veřejným monopolem, jak někdy navrhovali ti nalevo, bychom měli zajistit, aby veřejná agentura byla zárukou, že pro vydávání ratingových hodnocení budou důsledně vybírány různé subjekty a že kvalita ratingů bude zveřejňována a systematicky kontrolována.

Pane Barniere, těším se na vaše návrhy. Doufám, že tyto návrhy nám umožní systematicky řešit problémy, které v této oblasti přetrvávají po předchozím úsilí, i snahách pana Gauzèsa a minulé Komise a Rady – za což jsme vděčni, a že to dokážeme i bez vytvoření nového monopolu, ale spíše důslednou snahou vypořádat se s problémy pobídek a regulace.

 
  
MPphoto
 

  Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, v době finanční krize začalo být velmi brzy jasné, že došlo k obrovským pochybením ze strany ratingových agentur. Z toho důvodu to byla jedna z prvních věcí, kterou se Evropská unie loni zabývala. Aktualizace směrnice s cílem přenést na agentury převážně se sídlem ve Spojených státech odpovědnost za jejich působení v rámci EU je třeba uvítat jako krok k pozornějšímu sledování jejich činnosti zde v Evropě.

Ratingové agentury jsou mimořádně mocné organizace a jsou schopné změnou ratingu hýbat trhy. Je proto nutné zjistit jejich nezávislost a neustále ji udržovat. Nicméně žádná rozhodnutí v souvislosti s ratingovým hodnocením, která uvolňují proud miliard eur, by neměla trh zaskočit. Ratingové agentury by například měly zveřejňovat své průběžné zátěžové testy a scénářové analýzy, aby zvýšily průhlednost trhu a otřesy omezily na minimum.

Nesmíme však zapomínat, za jakým účelem ratingové agentury vlastně vznikly, tj. pro posouzení rizik selhání subjektu, ať se jedná o produkt nebo společnost, zejména veřejně kótovanou společnost, včetně finančních institucí nebo dokonce svrchovaných států. Stejně tak bychom neměli ratingové agentury vinit z tohoto, že reagovaly na všeobecně uznávané informace o stavu našich bank, neměli bychom je používat ani jako výmluvu pro reakci trhu na hrozivý stav našich veřejných financí.

Ačkoliv důslednější sledování jejich činnost je třeba podporovat, je nutno vypracovat zásadnější návrh k jiné otázce, a to proč se trhy, investoři, společnosti a svrchované státy tolik spoléhali na ratingové agentury, místo aby raději sami provedli přiměřenou důkladnou analýzu a shromažďovali informace? A zejména proč trh s úvěrovými ratingy ovládla tři jména, když na trhu jich existuje mnohem více? Až odpovíme na tyto obecnější otázky, pak způsob, jakým jsou ratingové agentury volány k odpovědnosti, nabude většího smyslu. Jejich velkou moc a vliv na trzích by měla provázet také výrazná odpovědnost.

 
  
MPphoto
 

  Jürgen Klute, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedající, chtěl bych vám jen připomenout, že ratingová agentura Moody´s včera večer opět snížila úvěrové hodnocení Řecka. Všichni víme, že řecká vláda v posledních týdnech vyvinula na své občany nesmírný tlak, aby dostala krizi pod kontrolu. Všichni víme, že Evropská unie shromáždila balíček v hodnotě 750 miliard EUR, aby podpořila země, které se ocitly v krizi, a pomohla jim ji překonat. Úvěrové hodnocení Řecka bylo přesto sníženo. Stejný osud postihl ve skutečnosti také Španělsko, protože poté co přijalo úsporný balíček, byl jeho rating rovněž snížen.

Pane Barniere, právě jste použil přirovnání s teploměrem a řekl jste, že se nesmí rozbít. Velice však pochybuji, že teploměr je opravdu vhodné přirovnání pro ratingové agentury. Teploměr samozřejmě nijak nepomáhá zlepšit stav klientů, předmětného pacienta – to prostě dělat neumí. Konec konců, teploměr není lék a stav pacienta zjevně ještě zhoršuje. Je však nepřijatelné, aby zemím, které se takto snaží, bylo hodnocení ještě sníženo, i přes všechno, co udělaly.

To vyvolává otázku, co tyto ratingové agentury skutečně dělají. Již bylo řečeno, že blížící se krizi agentury nezaznamenali. Proto ratingové agentury nemohly pomoci krizi předvídat ani popsat. Těsně před svým krachem obdržela banka Lehman Brothers velmi kladné ratingové hodnocení. S metodami, které agentury používaly, tedy nemohly nebo nechtěly zjistit, co nás čeká. V tomto směru tento nástroj úplně selhal.

Nepomohly nám ani při zvládání krize. K tomuto cituji z tisku: „Ratingová hodnocení krizovou situaci přes veškeré úsilí nezlepšila a panuje obava“ – jak uvádějí sdělovací prostředky – „že skrze samé balíčky už vůbec nic neuvidíme.“ To znamená, že nás stáhnou dolů a situace se ještě zhorší.

Na závěr bych rád zdůraznil, že země a společnosti prostě nelze srovnávat. Musíme se na tato ratingová hodnocení zaměřit důkladněji. Dělat jen kosmetické úpravy nestačí. Co potřebujeme, je celková reforma systémů hodnocení úvěrové důvěryhodnosti.

 
  
MPphoto
 

  Godfrey Bloom, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, ratingové agentury zaprodaly svou duši ďáblu před několika lety, když se začaly spoléhat na ty společnosti, jejichž dluhopisy bylo třeba hodnotit za úplatu. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

To nevyhnutelně vedlo k zavádějící klasifikaci. Většina ratingových agentur zaměstnává děti, které si stěží dokáží porozumět účetní rozvaze. Hodnocení změní, až když je katastrofa jasná už všem. Paradoxně, jsou to obvykle zajišťovací fondy, které zjistí, co se za čísly opravdu skrývá. Odhalily například společnost Enron. Ale pravda o číslech může být nepopulární, zejména zde, a proto je nemáme rádi.

Nicméně i mládež v ratingových agenturách, šňupající drogy ví, že Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Spojené království a Portugalsko jsou hospodářsky podlomeny. Kaput je kaput v každém jazyce!

Co tedy tento Parlament navrhuje? Naši vlastní námi placenou ratingovou agenturu, která bude zaručeně tančit, jak my budeme pískat. Může udělovat známku AAA rizikovým dluhopisům vydanými neúspěšnými ekonomikami eurozóny. Otázka zní, kdo by se jimi nechal oklamat. Tvrdím, že s výjimkou některých rad anglických hrabství a korespondentů BBC v oblasti hospodářství prakticky nikdo. Až si lidé v Evropě uvědomí, že byli pokusnými králíky v kolosálním nevydařeném měnovém experimentu, toto místo vypálí a mnozí z nás přijdou o hlavu, a kdo by jim to mohl zazlívat?

 
  
MPphoto
 

  Marine Le Pen (NI).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nyní jasně vidíme, jakou škodu způsobily ratingové agentury. Krize státního dluhu jen potvrdila jejich procyklický charakter. Přestože před vypuknutím požáru byly ratingové agentury úplně slepé, chovají se teď doslova jako žháři a rozdmýchávají plameny krize. Nařízení Komise ze září 2009 zůstalo, jako vždy, bez povšimnutí. Vzhledem k nedostatku předvídavosti jim vlastní jsou evropské orgány opět nuceny přijímat naléhavá opatření.

Návrhy, které jsou nám předkládány, se pohybují v rozmezí od zachování zákona trhu deformovaného zjevným střetem zájmů, až po nadměrnou regulaci v sovětském stylu, která je Evropské komisi tak drahá. Pro nás to znamená dostat se z bláta do louže. Přání, které nedávno vyjádřil pan Barroso, aby ratingové agentury podléhaly dohledu Evropské centrální banky a Komise, je jen pouhou iluzí, zejména po ohromujícím prohlášení pronesené panem Trichetem v únoru 2010 a cituji: „Úsilí o posílení účetní bilance bank vyžaduje vysoký stupeň utajení“. Jinými slovy, vyžaduje neznámo a tajemno.

Je zřejmé, že se zabýváme důsledky daného problému, nikoli příčinami. I při znalosti toho, zda agenturám musí platit investoři nebo emitenti dluhopisů a zda jsou emitenti soukromým nebo veřejným, nezávislým nebo sledovaným subjektem, nic to neřeší. Jak říká Maurice Allais, do té doby, kdy již nebude možné dále uplatňovat úvěr ex nihilo, abychom mohli nakupovat, aniž něco získáme, a prodávat, aniž něco vlastníme, bude kapitalismus postupovat od prosperity ke krizi se stále zhoubnějšími důsledky pro národy a ekonomiky.

Především proto musíme zakázat vytváření veškerých peněz či dluhopisů bez skutečného a hmatatelného krytí. Tím skoncujeme s divokými a nesmyslnými spekulacemi na trzích, což znamená, že ratingové agentury již nebudou zapotřebí.

 
  
MPphoto
 

  Edward Scicluna (S&D). – Pane předsedající, nedávný útok ze strany evropských vedoucích představitelů na ratingové agentury, pokud jde o načasování a míru snížení ratingu vyměřeného na státní dluhy zemí, mohou někteří považovat za poněkud přehnaný.

Nicméně selhání ratingových agentur jsou nyní dobře známá – myslím, že napříč Parlamentem o tom panuje všeobecná shoda. Agentury udělily vysoký rating dluhopisům, které následně ztratily hodnotu. Nyní když se vývoj obrátil a hospodářský výhled v  celé Evropě zůstává i nadále neradostný, proviňují se tím, že přehnaně reagují v opačném smyslu. Dokonce ani impozantní a bezprecedentní balíček v hodnotě 750 miliard EUR je podle všeho nepřesvědčil. Na druhou stranu na to musíme reagovat opatrně, aby to nevypadalo, že chceme střílet na posla, a to jen proto, že přináší špatné zprávy.

Jedna věc je jistá. Bez ohledu na to, zda ratingové agentury finanční produkt nadhodnocují nebo podhodnocují, jejich vliv na světové finanční trhy je obrovský. Ve skutečnosti mohou, a také to dělají, držet zemi a její obyvatele, včetně zaměstnanců a důchodců, jak rukojmí. To se nemůže obejít bez politických důsledků, které je třeba řešit.

Musíme pochopit, jak ratingové agentury tvoří a prodávají svá ratingová hodnocení. Jednoznačným problémem je dohoda mezi emitentem cenných papírů a agenturami. Za druhé je zde otázka počtu samotných agentur a míry účinné soutěže mezi nimi. Pokud banky a finanční instituce mají být regulovány, a to je nezbytné, proč by se mělo k ratingovým agenturám přistupovat odlišným způsobem, zejména vzhledem k oligopolní struktuře trhu ratingových agentur?

Příčiny tohoto problému, včetně střetu zájmů, jsou tedy jasné. Zdá se však, že řešení jsou méně přímočará, a tak si zachovejme chladnou hlavu a pojďme najít správné řešení a dávejme pozor na přehnané reakce s vážnými důsledky.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz (ALDE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, ratingové agentury sehrály v celosvětové finanční krizi a v problémech s eurem otřesnou úlohu a ani zdaleka si nezaslouží chválu. Nedostatečná průhlednost, střety zájmů, financování prostřednictvím smluvních subjektů a zveřejňování klasifikace v problematické době s procyklickým účinkem nebo pět minut po dvanácté, hovoří samo za sebe. Ratingové agentury o to nedbaly a nedbají a tyto problémy nevidí.

Osobně jsem navrhoval, aby EU nyní začala jednat, a jsem rád, že si myslíte totéž. Měli bychom vytvořit evropskou ratingovou agenturu na základě modelu nadace. Tento model nadace musí být samozřejmě finančně nezávislý. Nesmí být předmětem jakéhokoli politického vměšování, ani ze strany Evropské centrální banky, ani ze strany Komise či jednotlivých členských států. Jako nezávislá nadace by se tato evropská agentura mohla stát vážným konkurentem oligopolu, či doslova monopolu těchto tří ratingových agentur, o nichž právě hovoříme. Mělo by to být tak, aby u každého produktu nabízeného v Evropě a od všech emitentů působících v Evropě byla vyžadována dvě ratingová hodnocení, z nichž jedno musí pocházet od této evropské agentury.

Aby tato nadace mohla být nezávislá, musí být nezávislá také finančně. To znamená, že potřebujeme zajistit finanční prostředky pro počáteční fázi, které by mohla poskytnout Evropská investiční banka, případně Komise, a poté by se tato evropská nadace musela financovat sama. Zbývá vyjasnit otázku, zda by tyto finanční prostředky měly pocházet od zadavatelů nebo od uživatelů. O tom se již dříve zmínil pan Giegold. Také v této věci je třeba dospět k rozhodnutí.

V obecné rovině bychom měli také zvážit, zda nemůžeme poněkud omezit svou závislost na ratingových agenturách, protože mi připadá, že se na ně v současné době příliš spoléháme.

 
  
MPphoto
 

  Vicky Ford (ECR). – Pane předsedající, vítám rozpravu o ratingových agenturách. Je velmi zapotřebí, abychom se zabývali tím, proč se spoléháme na ratingová hodnocení, a jak podpořit větší počet agentur, aby se zvýšila konkurence, a rovněž abychom zkoumali otázku střetu zájmů z hlediska ratingových hodnocení placených dlužníkem. Nicméně bych řekl, že všichni investoři odjakživa dobře vědí, že tento potenciál pro střet zájmů existuje a že ratingová hodnocení sama o sobě nejsou doporučením k nákupu či prodeji.

Také bychom neměli zapomínat, že k dosažení našich cílů pro rok 2020 potřebuje EU investice a že potřebuje důvěru trhu. Když ratingová hodnocení fungují, zlepšuje se přístup dlužníků na kapitálové trhy, snižují se úrokové sazby, a co se týče emitentů státních dluhopisů, šetří se tak peníze daňových poplatníků. Rovněž slouží investorům jako určité vodítko, ale jak jsem řekl, nikoli pro rozhodování o tom, zda nakoupit a prodat.

Nezapomínejme prosím, že v Evropě žádný emitent státních či podnikových dluhopisů s hodnocením AAA ještě nikdy neselhal. Dokonce i v období této krize je selhání ratingového hodnocení AAA ve strukturovaných úvěrech v Evropě nižší než 0,3 %, což znamená, že 99,9 % dluhopisů s hodnocením AAA uspělo. Tuto důvěru investorů velmi potřebujeme. Musíme zaměřit pozornost na naše ratingové agentury, ale uvědomme si prosím, že nedělaly všechno špatně.

 
  
MPphoto
 

  Claudio Morganti (EFD).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že ratingové agentury by měly být průhlednější a odpovědnější, ale nesouhlasím s těmi, kdo by chtěli omezit jejich působnost a funkce. Selhání ratingových agentur, pokud jde o předvídání rizik a varování trhu před nimi, jsou jen odrazem mnohem výraznějších pochybení stávajících veřejných finančních institucí a orgánů a celého bankovního systému.

Věřím ve volný trh a věřím, že i v oblasti hodnocení je žádoucí větší míra otevřenosti a konkurence. Nicméně vytvoření evropské veřejné ratingové agentury by bylo nelogickým, nešťastným a autoritářským krokem za účelem rozšíření veřejné kontroly nad trhem.

Stručně řečeno, bylo by příliš zjednodušující omezit se v naší analýze na otázku odpovědnosti ratingových agentur za současnou finanční krizi, když tato krize je především krizí hospodářskou. Údaje a přijaté politiky ukazují, že v Evropě a v mnoha zemích existovala víra, že by bylo možné naradit reálné hospodářství financemi, a v důsledku toho zrušit celé výrobní odvětví.

 
  
MPphoto
 

  Anni Podimata (S&D).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, dnešní rozprava o rámci pro dohled a kontrolu fungování ratingových agentur je bohužel ještě aktuálnější po včerejším rozhodnutí agentury Mood´s snížit ratingové hodnocení Řecka o plné 4 body. V posledních měsících to samozřejmě není poprvé, kdy byl Řecku zásadním způsobem snížen úvěrový rating. Nicméně včerejší snížení je zjevně provokací a nemá oprávnění, neboť nebere v úvahu pokrok dosažený při uplatňování programu finanční restrukturalizace přivítaný zástupci trojky, která od včerejška zasedá v Athénách, ani vytvoření Fondu finanční stability či skutečnost, že na financování řeckého hospodářství bylo vyčleněno 110 miliard EUR.

Má smysl v době, kdy prezident Evropské centrální banky, šéf německé Deutsche Bank a zástupce Evropské komise blahopřejí řecké vládě k provádění memoranda, neboť tím přispívá k zotavení eura vůči dolaru a k zotavení evropských finančních trhů, aby Moody’s ještě více snižovala klasifikaci Řecka na základě úplně opačného hodnocení? Domnívám se, že tento krok jasně dokazuje existující střet zájmů vzhledem k tomu, že nejen podkopává úsilí Řecka o finanční restrukturalizaci, ale zároveň podněcuje pokračující spekulativní útoky trhů na řecké hospodářství a na celou eurozónu.

To opět potvrzuje, že tyto agentury vydávají ratingová hodnocení, aniž by zaručily svou spolehlivost a bez jakékoli kontroly pobídek k vydání hodnocení a výsledků těchto hodnocení, což vyvolává závažné otázky, pokud jde o demokracii a národní a evropskou svrchovanost, vzhledem k tomu, že hovoříme o hodnocení ekonomik v eurozóně.

Bylo by možno uvést mnoho dalších příkladů. Avšak potřebujeme především vědět, co podnikáme na ochranu evropských ekonomik před spekulacemi vyvolanými těmito pochybnými a neprůhlednými hodnoceními. Okamžitá opatření jsou nutná na dvou úrovních. Za prvé je třeba přijmout opatření na zřízení konkurenceschopné evropské ratingové agentury, a za druhé vytvořit pro tyto agentury přesně vymezený a věrohodný operační rámec, který stanoví průhledné a jednotné normy pro hodnotící kritéria, pro dobu zveřejnění hodnocení, spolu s výslednou reakcí trhu, a konečně pro posouzení ratingových hodnocení v čase z hlediska jejich správnosti a spolehlivosti.

 
  
MPphoto
 

  Juozas Imbrasas (EFD).(LT) Na pozadí obecné krize nastala krize v oblasti ratingových agentur, která odhaluje rizika tohoto systému. Především se nikdo necítí být odpovědný za konečný výsledek posouzení rizik, ačkoli tyto agentury svou činností významným způsobem ovlivňují stabilitu finančního trhu a závisí na nich možnost získat významný úvěr a cena úvěru. Na druhou stranu je dobře, že Komise uznává nutnost obnovit důvěru v trh a zvýšit ochranu investorů a stanoví pro celou EU nová pravidla upravující obecné postupy pro regulaci ratingových agentur. Změna pravidel pro ratingové agentury znamená lepší dohled na úrovni Evropské unie a větší průhlednost v tomto odvětví, ale je nutné zkoumat toto odvětví i nadále a podrobněji.

Je nutno zajistit odpovídající kontrolu ratingových agentur a přiměřeným způsobem postihovat porušení pravidel. Činnost ratingových agentur je nutno zprůhlednit, aby investoři a uživatelé ratingových hodnocení byli lépe chráněni, a co je nejdůležitější, aby se oblast úvěrových ratingů stala konkurenceschopnější.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE).(DE) Pane předsedající, včerejší nepochopitelné rozhodnutí agentury Moody´s jasně ukázalo rozhodující vliv a moc ratingových agentur a nedostatečnou průhlednost při rozhodování. Každá ratingová agentura musí být registrována a jejich činnost a podklady pro jejich rozhodnutí zkoumány. Musíme zaručit nezávislost ratingových agentur, a to znamená, že nesmíme připustit, aby ratingové agentury byly financovány těmi, jejichž úvěrová spolehlivost je prověřována.

Je nutno vyloučit neslučitelné činnosti a střety zájmů. Není možné, aby ratingové agentury poskytovaly firmám konzultace a zároveň je hodnotily. Nezbytná je průhlednost, což znamená, že je nutno zveřejňovat modely a podklady pro hodnocení. Monopolní nadvládě musíme čelit nezávislým druhým názorem a větší konkurenceschopností, a proto také potřebujeme agentury, které mají sídlo v Evropě. Byl navržen model nadace, ale jinou variantou by mohl být model společnosti s ručením omezením. Na podzim bude moci frakce Kangaroo Group společně s panem Klinzem předložit návrhy Komise.

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D).(RO) Problém je, že činnost ratingových agentur nejenže vedla k současné finanční krizi, ale také přispěla k jejímu zhoršení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se ratingových agentur zavedené v roce 2009 bylo koncipováno jako reakce na potřebu regulace jejich činnosti. Toto nařízení zavedlo povinnou registraci pro všechny ratingové agentury působící v rámci Evropské unie a soustředí se na tři hlavní aspekty, tj. dohled, průhlednost a střet zájmů.

Nicméně problém průhlednosti a problém s oligopolní strukturou trhu ratingových agentur jsme ani zdaleka nevyřešili. Není normální, aby hospodářství členských států a potažmo jejich společnosti závisely na hodnocení pouhých tří agentur. Spekulace o ratingovém hodnocení země může tlačit státy, které se nějakým způsobem nacházejí v kritické situaci, k bankrotu. Za těchto okolností se domnívám, že je nutno vytvořit výlučně evropskou ratingovou agenturu, která bude představovat skutečnou konkurenci a alternativní nástroj pro stávající společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, všichni víme, že je naprosto absurdní, aby dvě soukromé americké firmy a jedna ze Spojeného království rozhodovaly o bankrotu členských států EU. Podle mého názoru tento oligopol ratingových agentur je velmi nestabilní. Další neuvěřitelná věc je doba, kdy tyto agentury začínají vyvíjet aktivitu. Euro se sotva začalo zotavovat, a už bylo někomu sníženo hodnocení. Všechny ty řeči o tom, že tyto agentury si uvědomují svou odpovědnost, je možno uvést na pravou míru, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že půjčky nezaměstnaným americkým občanům ve formě balíčků cenných papírů často získávaly trojnásobný rating a, a byly tudíž označeny jako zcela bezpečné.

Při bližším zkoumání byl zdánlivý nestranný postoj hodnotitelů odhalen jako podvod, protože jsou placeni emitenty cenných papírů. Kvalita ratingových hodnocení je tak zpochybněna. Konec konců před mezinárodní finanční krizí daly bankám, které následně zbankrotovaly, nejvyšší hodnocení.

Je proto nejvyšší čas, aby ratingové agentury začaly podléhat kontrole. Zesílený dohled nad ratingovými agenturami by se však neměl omezit pouze na úroveň EU.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Na pozadí současné krize je činnost ratingových agentur předmětem neustále sílící kritiky vzhledem k tomu, že se jim nepodařilo objektivně zhodnotit míru rizika u úvěrů pro společnosti, a dokonce pro státy. Tyto agentury včas nevyhodnotily riziko krize, ale snížily ratingové hodnocení několika evropských států, a tím krizi ještě více prohloubily.

Hlavním problémem je nedostatek konkurence na trhu ratingových služeb, protože je ovládán pouze třemi americkými společnostmi. V tomto ohledu podporuji návrh pana předsedy Barrosa na vytvoření evropské ratingové agentury. Jak jistě všichni víte, jedna ze tří agentur změnila minulý týden úvěrový rating Německa z důvodu nepřijatelné chyby.

Závěrem chci říci, že Evropská unie musí do budoucna zajistit lepší regulaci činnosti ratingových agentur.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Strejček (ECR). (CS) Pane předsedající, pane komisaři, já tady dnes odpoledne velmi pečlivě poslouchám debatu, která se týká ratingových agentur, a rozhodně tedy nejsem žádným zastáncem ratingových agentur, ani jejich advokátem.

Na druhou stranu já se nebojím toho, že by mezi ratingovými agenturami vznikaly nějaké monopolní či oligopolní vztahy, to tedy v žádném případě. Ani jednou jsem tady ale neslyšel vystoupení, které by poukázalo na to, kde se vzaly ty velké dluhy, jak je možné, že některé ze států se dostaly do takových finančních potíží, že z toho neumí vyjít ven. Myslím si, že by bylo docela dobré bavit se o systému státních zásahů do fungování volného trhu. A kdybychom možná šli v těch úvahách tímto směrem, měli bychom méně starostí s ratingovými agenturami.

 
  
MPphoto
 

  Lara Comi (PPE).(IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ještě jednou vám děkuji za to, že jste mi umožnili vystoupit v této rozpravě, která se koná několik dní po dalším snížení hodnocení řeckého dluhu ratingovou agenturou.

Otázky spojené s povahou a správou těchto agentur, které se nyní staly téměř oficiálními institucemi vzhledem ke své důležitosti pro náš hospodářský systém, jsou v současné době převládajícím tématem v politické diskusi vzhledem ke své úloze ve světové finanční krizi a v současné krizi v eurozóně.

Hospodářský systém, jako je náš, nemůže fungovat bez nezávislých subjektů, které provádějí analýzu veřejných účtů a účtů soukromých firem. Úkolem je zajistit, aby tyto ratingové agentury vykonávaly svou činnost průhledným způsobem a v souladu s obecnými normami, protože chyba z jejich strany by skutečně mohla způsobit bankrot firmy nebo by mohla být významným činitelem při nástupu nové krize.

Jsem pevně přesvědčena, že ratingové agentury nesmíme znárodnit, ale spíše usilovat o dosažení rovnováhy mezi jejich nezávislostí a potřebou zajistit přiměřenou míru odpovědnosti vůči vládám. Nalezení vyváženého řešení je tedy podle mého názoru správný způsob jak zajistit lepší budoucnost, a to i v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, včerejší snížení úvěrového hodnocení Řecka agenturou Moody’s nepochybně vyvolává řadu otázek, jak prohlásili i jiní poslanci.

Na tomto místě bych chtěl doplnit jeden bod, abychom se snažili pochopit, zda je rámec působnosti těchto ratingových agentur konečně jasný, zda je průhledný a zda byl oficiálně schválen. Většina opatření přijatých soukromými subjekty proti těmto konkrétním agenturám ve Spojených státech amerických je neopodstatněná, neboť zákon z roku 1993 stanoví, že ratingové agentury nenesou odpovědnost za finanční ztráty v důsledku chybného hodnocení.

Činnost těchto konkrétních agentur se proto často stává nekontrolovatelnou. Hra spekulací nezná mezí, nemá žádné hranice a chybějící evropský legislativní rámec staví Evropskou unii a všechny země do ošidné situace.

Musíme pochopit, že svobodná ekonomika neznamená zákon džungle, neznamená nezodpovědnost. Tam, kde to nechápou, musíme reagovat legislativní cestou, musíme ji uložit zákonem. Hovořil jste, pane předsedající, o větší konkurenceschopnosti a větším počtu agentur. V blízké budoucnosti toho od Komise hodně očekáváme.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, každému z vás děkuji za kvalitu a otevřenost vašich příspěvků. Nebudu se vracet k úloze těchto agentur či k významu ratingových hodnocení, která vydávají. Velmi dobře to právě teď popsala paní Comiová.

Moje druhá předběžná poznámka navazující na výroky pana Papanikolaoua a pana Strejčka, které právě zazněly, se týká nutnosti zlepšit způsob fungování těchto agentur. Musí být průhledné – k tomu se vrátím – a ratingová hodnocení musí být co nejprůkaznější a nejobjektivnější. Tohoto cíle dosáhneme, musíme jej dosáhnout, ale to nezbavuje podniky, zejména finanční instituce, povinnosti být řádně spravovány, mít systém vnitřního i vnějšího dohledu a nástroje krizového řízení – také to je součástí návrhů vypracovaných Komisí – a ani státy to nezbavuje povinnosti provádět vlastní řádnou správu, řádně spravovat své veřejné finance a kontrolovat své výdaje.

Nyní přejdu k ratingovým agenturám. Doufáme, že nový návrh na změnu nařízení týkajícího se těchto agentur bude bez průtahů přijat, a bude tak možno zajistit jejich účinnější sledování Evropským úřadem pro cenné papíry a trhy. Paní Le Penová zde již není, ale měla by si poopravit své informace. Na tyto agentury nebude dohlížet ani Centrální banka, ani Komise. Chtěli jsme více dohledu a větší průhlednost na trhu a je jen logické, že tento nový úřad, Evropský úřad pro cenné papíry a trhy, by měl být tím, kdo tuto úlohu převezme. Jak velmi správně konstatoval pan Klinz, tuto průhlednost potřebujeme, když vidíme, k čemu v posledních několika letech dochází.

Nicméně jak jsem již uvedl v úvodu svého projevu, tyto návrhy, spolu s platnými právními předpisy – o těchto právních předpisech týkajících se ratingových agentur hovořil pan Cutaş, které by měly být řádně provedeny ode dneška do konce roku, ale které budou v plném rozsahu platné až v prosinci 2010 – neřeší všechny problémy.

Některé otázky, například, nebyly důkladně zkoumány. Diverzifikace, větší konkurence – paní Swinburnová a pan Scicluna připomněli, že je nutno, aby trh agentur nebyl soustředěn v rukách několika osob. O novém rozšířeném modelu „emitent platí“ velice jasně pohovořil také pan Giegold. Je to dobrý model? Je udržitelný? Tuto otázku nastolil rovněž pan Karas.

Touto otázkou se musíme zabývat souběžně při posuzování pravidel obsažených v nových právních předpisech, které mají vstoupit v platnost v prosinci, neboť jsme se zaměřili zejména na střety zájmů a jejich omezení. Budou tyto právní předpisy dostatečné? V každém případě se musíme nad tímto modelem „emitent platí“, o němž hovořil pan Giegold, zamyslet.

Třetí otázka, kterou musíme řešit v rámci našeho nového přístupu, je evropská a vnitrostátní legislativa. Copak není pravda, že tyto právní předpis, jak se domnívám, příliš spoléhají na úvěrová hodnocení ratingových agentur? A konečně, paní Băsescuová mluvila právě o otázce konkrétní metodiky pro hodnocení důvěryhodnosti země. I zde musíme provést podrobnější zkoumání.

Rád bych poděkoval panu Sánchezu Presedovi za podporu rychlé dohody o souboru opatření v oblasti dohledu. To je skutečně jeden z klíčových momentů, neboť potřebujeme, aby Evropský úřad pro cenné papíry a trhy prováděl nad těmito agenturami dohled a kromě toho měl i další úkoly.

Ano, potřebujeme více strukturovanou reakci. Proto pozorně zkoumáme všechny problémy, které jsem právě uvedl, konkrétně otázku nezávislosti, po níž tak volala paní Bowlesová, a ostatně i já si přeji nezávislost – tím mám na mysli důvěryhodnost – pro tyto agentury, pro všechny subjekty, které si nevedou příliš dobře, pro struktury trhů a hospodářskou soutěž, včetně myšlenky – podle mého názoru oprávněné – na vytvoření evropské agentury, a to především pro řešení otázky hodnocení důvěryhodnosti země, a snad i dalších otázek.

Nezmínil jsem se o statutu této agentury. Bude to veřejná agentura, soukromá agentura, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo nadace, jejíž myšlenku nastínil pan Klinz? V příštích týdnech se budeme věnovat i všem těmto otázkám.

Mnozí z vás, například paní Bowlesová, právě teď pan Chountis a před chvílí paní Podimata, poukazovali na nedávné snížení řeckého ratingu. Jako komisař nehodlám začít podrobně komentovat každé ratingové hodnocení vydané jistou ratingovou agenturou. Zabralo by to příliš mnoho času a není to naším úkolem. Pokud jde o věrohodnost ratingů, které byly vydány nebo jsou vydávány, neměli bychom to příliš dramatizovat.

To mi nezabrání, ani mému kolegovi a příteli panu Rehnovi, který k vám hovořil dnes dopoledne, říci, že jsem byl překvapen – a své překvapení vyjádřil také pan Mölzer – včerejším načasováním tohoto posledního hodnocení Řecka jednou z agentur. Dámy a pánové, jsme si dobře vědomi – a musíme to říci okolnímu světu – že Řecko, jak uvedl pan Klute, v současné době vyvíjí obrovské úsilí ve snaze stabilizovat své veřejné finance a obnovit silný, zdravý růst.

Komise má v tento proces plnou důvěru, sice není snadný, ale je nezbytný a musí uspět. Je také důležité zdůraznit, že Řecko není samo. Má výhodu evropské solidarity – tato solidarita se projevila před několika týdny na nejvyšší úrovni ze strany hlav států a předsedů vlád, Komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu a bude v praxi pokračovat zřetelným způsobem i nadále.

Různá ratingová hodnocení a veškerá pozornost, která je na ně soustředěna, také spory o metodiku a načasování, to všechno mě povzbuzuje v naší práci na reformě těchto agentur, v práci, kterou jsme zahájili, jak jsem uvedl v našem sdělení ze dne 2. června, a chtěl bych upozornit, že nejpozději koncem letošního nebo začátkem příštího roku předložíme na tato témata několik legislativních návrhů.

Na závěr jste, pane Klute, říkal, že když mluvíme o všech těchto otázkách, že se nejedná pouze o ratingové agentury. Tento prvek, tento nástroj, který je bezpochyby nutno zdokonalit – větší průhlednost, kontrola, důvěryhodnost a rozmanitost – musíme začlenit do celkové architektury, která je inteligentní regulací a účinným dohledem. Toto jsou ponaučení z krize, která stále ještě trvá, a my musíme ze všech těchto ponaučení čerpat. Znovu zdůrazňuji, znovu opakuji, ani jeden subjekt, ani jeden produkt, ani jeden trh, ani jeden region nesmí zůstat mimo účinný dohled a inteligentní regulaci.

Právě tento program navrhla dne 2. června Komise, před několika dny jej podpořila Rada ministrů v Lucemburku a doufám, a přeje si to i pan předseda Barroso, že podporu vyjádří i Evropská rada. Kromě toho, dámy a pánové, můžete se spolehnout, na mě, na nás, že vám odnynějška do začátku příštího roku budeme předkládat návrhy, jeden za druhým, krok za krokem, týkající se všech závazků, které jsme přijali, abychom se na evropské úrovni a v dobré spolupráci s ostatními regiony světa, a zejména se Spojenými státy, z této krize postihující občany, spotřebitele a podniky co nejvíce poučili.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je uzavřena.

 

13. Veřejná nabídka cenných papírů a harmonizace požadavků na průhlednost (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Wolfa Klinze, jménem Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (KOM(2009)0491 - C7-0170/2009 - 2009/0132(COD)) (A7-0102/2010).

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz, zpravodaj.(DE) Pane předsedající, pane komisaři, pokud budu hovořit o něco déle než čtyři minuty, zkrátím své závěrečné slovo, takže nepřekročím svých šest minut.

Směrnice o prospektu byla původně vypracována v roce 2003 s podmínkou, že bude v září 2009 revidována. Tak tomu bylo. Směrnice o prospektu se týká dokončení, schválení a zveřejnění prospektu, které stanoví jako předpoklad pro veřejnou nabídku cenných papírů nebo jejich emisi na regulovaném trhu v rámci Evropské unie. Obecně řečeno, současná revize se týká technické stránky a má sloužit k odstranění právní nejistoty a neodůvodněně přísných požadavků.

V první řadě bych velmi rád poděkoval všem poslancům, kteří na této věci pracovali společně s námi, stejně jako všem stínovým zpravodajům. Naše spolupráce byla velmi dobrá, a to včetně spolupráce s Komisí. Bez této dobré spolupráce bychom opravdu nebyli schopni dovést tento balíček do úspěšného konce v prvním čtení za necelých deset měsíců. Nyní bych vás rád krátce seznámil s dohodou, ke které jsme se propracovali – a to zahrnuje i jednání tripartity – v podobě osmi základních bodů, na nichž jsme byli schopni se shodnout.

Za prvé, jedním z našich cílů bylo usnadnit dostupnost kapitálu na trhu pro malé a střední podniky. Víte, že ve Spojených státech existuje mnohem vyšší procento společností, včetně malých a středních podniků, které získávají finanční prostředky prostřednictvím trhu, zatímco v Evropě je běžnou praxí, zejména mezi malými podniky, získávat finance prostřednictvím bankovních úvěrů. Proto právě zde chceme umožnit malým podnikům využívat trh více než dříve. Zvýšili jsme proto horní hranici intenzity podpory pro osvobození malých a středních podniků od daní, které pro ně nakonec představuje větší administrativní zatížení a náklady v rozmezí od 2,5 milionu ERU až do 5 milionů EUR.

Moje druhá poznámka se týká ochrany investorů. Chceme mít jistotu, že v průběhu tohoto zjednodušení můžeme malým soukromým investorům poskytnout dostatečné záruky. Proto jsme zvýšili horní hranici pro osvobození od požadavků prospektu cenných papírů ze jmenovité hodnoty 50 000 na jmenovitou hodnotu 100 000.

Třetí poznámka, kterou bych rád uvedl, se týká otázky, jak umožnit zaměstnancům účast na akciovém kapitálu podniku, aniž by tento podnik musel nést poměrně vysoké náklady na vydání prospektu. Takže se jedná o zmírnění požadavku prospektu při nabídce zaměstnaneckého programu. Zde jsme zavedli doložku přiměřenosti, kterou se vylučuje zbytečný požadavek na zveřejňování. Zároveň jsme se však ujistili, že máme dokument s podrobnými základními informacemi, takže ti zaměstnanci, kteří mají výhody z této formy účasti, si mohou udělat představu o tom, co dostávají. Zjistili jsme také, že společnosti registrované v třetí zemi, tedy v zemi, která není členem Evropské unie, jsou z požadavku prospektu také vyjmuty – stejně jako evropské společnosti – kde nabízejí akcie svých zaměstnanců, pokud mohou prokázat, že splňují požadavky na zveřejňování informací.

Čtvrtá oblast, o které jsme jednali a o které jsme dosáhli dohody, se zabývá tím, co je obecně známo jako shrnutí obsahu prospektu. Můžete se na to dívat takto: prospekt je obvykle tlustý a objemný dokument, který často obsahuje až několik stovek stran. Existuje však také shrnutí, které mnohdy obsahuje dalších 50, 60 či 70 stran. Od Parlamentu požadujeme, aby tento dokument zkrátil na tzv. „klíčové informace pro investory“ neboli dokument se základními informacemi pro investory, stejně jako u tradičních investičních fondů, UCITS. Komise toto ve skutečnosti nezvažovala a chtěla pouze zajistit, aby klíčové informace skutečně byly ve shrnutí obsaženy.

Nyní jsme se shodli, že zachováme shrnutí v jeho současné podobě, ale zároveň bychom také měli zajistit, aby opravdu obsahovalo klíčové informace, které budou nakonec stanoveny prostřednictvím požadavků směrnice a vypracováním 2. úrovně. To umožní značně zkrátit shrnutí, a to ze současných 60, 70 až 80 stran zhruba na 20 až 30, možná, a usnadní čtení, zejména pro drobné investory. To je důležité, protože nechceme nechat drobného investora mimo hru.

Za páté, otázka spolehlivosti. Když je prospekt vytvořen, kdo je ten, kdo ručí za správnost obsahu? Zejména, pokud tento prospekt používá zprostředkovatel, pokud svévolně mění obsah, pak je tento zprostředkovatel odpovědnou stranou. Požadavek prospektu končí v okamžiku, kdy buď uplyne nabídkové období, nebo když se začne obchodovat, podle toho, která z těchto lhůt je pozdější.

Za sedmé, ustanovení o přezkumu.

Stejně jako v předchozím případě bude po pěti letech tato směrnice rovněž přezkoumána.

Mojí poslední poznámkou je, že v tomto dokumentu máme první právní předpis, který byl uveden do souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy. V neposlední řadě mi dovolte, abych zdůraznil, že předsedovi Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti se podařilo pro Parlament zajistit dostatek času. Na odpověď Komisi máme tři měsíce a v případě potřeby možnost prodloužení o další tři měsíce. Nicméně jsme se zavázali, pokud všechny další možnosti selžou, že udělíme včasné schválení, tj. prosadíme tento právní předpis v co nejkratším čase.

S tím jsou srozuměny všechny strany.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, když jsem měl tu čest dne 13. ledna být vyslechnut Evropským parlamentem, než jsem byl jmenován evropským komisařem, zavázal jsem se zlepšit ochranu investorů a snížit administrativní náklady podniků, zejména malých a středních podniků, které jak víme, tvoří 80-90 % hospodářské struktury v rámci jednotného trhu. Jsem proto velmi potěšen, že Parlament tuto revidovanou směrnici o prospektu přijal v prvním čtení. Toto je upravená směrnice, která zjednodušuje a upřesňuje pravidla pro vydávání cenných papírů, která usnadňuje přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy, jak nám právě velmi správně připomněl pan Klinz, a která pomůže posílit vnitřní kapitálový trh. Jednání o této směrnici těžila z úzké spolupráce s Parlamentem, a víc než to, vzhledem k tomu, že Parlament a Rada navrhly významná zlepšení, a svou úlohu zjevně sehrála Komise.

Proto bych rád jménem Komise co nejupřímněji poděkoval vašemu zpravodaji panu Klinzovi a Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti za jejich dobře odvedenou práci a konstruktivní spolupráci. Jsme spokojeni s tímto kompromisním zněním, které nyní držíme v rukách a které respektuje ducha původního návrhu.

Směrnice z roku 2003 o prospektech měla velmi jasné a nepopiratelné zásluhy. Stanovila harmonizovaná pravidla pro to, co evropské firmy musí při vydávání cenných papírů zveřejňovat, s jednou zásadní inovací. Jakmile je nějaký prospekt schválen v jednom členském státě, pak platí v celé Evropské unii. Nicméně rámec z roku 2003 bylo nutno znovu upravit v zájmu zlepšení právní jednoznačnosti a účinnosti a snížení administrativních nákladů.

To je důvod, proč díky vám a tomuto přezkumu se u některých druhů emisí cenných papírů zjednoduší oznamovací povinnosti pro malé podniky, pro drobné věřitele a předkupní práva a vládní záruky. Forma a obsah shrnutí prospektu bude zlepšeno. Vynětí ze závazku zveřejnit nějaký prospekt bylo objasněno v případech, kde společnosti prodávají prostřednictvím zprostředkovatelů nebo velkoobchodních řetězců nebo rozdělují akcie zaměstnancům. A konečně, závazky ohledně deklarace, které se aktuálně překrývají s požadavky na průhlednost směrnice, budou zrušeny.

Zde je výsledek naší společné práce. Tato revidovaná směrnice tedy popisuje vyvážený nástroj přizpůsobený složitým otázkám vznášeným investory a emitenty na kapitálových trzích, ať už jde o malé a střední podniky nebo velké zavedené společnosti. Přijetí tohoto znění v prvním čtení vyšle silný signál, že Evropská unie respektuje svůj závazek zjednodušit a snížit administrativní zatížení a zároveň si uchovává a dokonce zlepšuje míru ochrany pro investory. Proto bych chtěl ještě jednou poděkovat vašemu zpravodaji a vám za to, že jste schválili tento dynamický kompromis v zájmu zjednodušení, a zejména v zájmu malých a středních podniků po celé Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Diogo Feio, jménem skupiny PPE.(PT) Na začátku bych rád připomenul dobrou spolupráci, která probíhala v rámci Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, a to díky návrhům jeho jednotlivých členů, a zdůraznil úlohu zpravodaje, našeho kolegy pana Klinze, který se podílel na dosažení dobrého výsledku. Mluvíme-li o prospektech, mluvíme samozřejmě o myšlence propagace, bezpečnosti trhů a lepší dostupnosti investic. Právě z tohoto důvodu jsem občas pociťoval zřetelný rozpor mezi ochranou, kterou potřebují spotřebitelé, a ochranou investorů, která je rovněž nezbytná.

Podařilo se nám najít rovnováhu. Řešení se často rozcházela, ale co je důležitější a stojí za zdůraznění, že nakonec se tento přezkum zaměřil na situaci malých a středních podniků, potřebu respektovat drobné investory, pokud jde o možnost většího zjednodušení, větší přehlednosti ohledně výjimek z povinnosti a nižší náklady pro podniky snížením často nadměrného administrativního zatížení.

Je zřejmé, že příslušné postoje Rady, Komise a Parlamentu se v trialogu často plně neshodují. Nicméně se podařilo dosáhnout vyváženého postoje v otázce bezpečnosti trhů v budoucnu na úrovni EU a tento pozitivní aspekt bych zde rád zdůraznil.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Stihler, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu zpravodaji a všem stínovým zpravodajům za spolupráci.

Domnívám se, že dosažené kompromisy jsou skupinou S&Dl přijímány, protože jsou spravedlivé, a věříme, že povedou k větší ochraně investorů, zejména v případě maloobchodních investorů. Myslím si, jak prohlásil pan komisař, že je to v duchu původní směrnice.

Podíváme-li se na shrnutí a dokument s klíčovými informacemi – hovořil o tom dr. Klinz, a také o potřebě jednoznačnosti znění – myslím, že jsme dospěli ke znění, které jednoznačné je, i když je zřejmé, že občanská odpovědnost je dána základním prospektem.

Kromě toho jsme vyjasnili období, kdy je požadováno zveřejnění prospektu nebo doplňujících informací k němu, rovněž jsme upřesnili požadavek na odpovědnost za prospekt v případě prodeje cenných papírů prostřednictvím zprostředkovatelů, nikoli přímo emitentem.

Co se týče prahové hodnoty, řekla bych, že to bylo spíše ladění výkonu než dramatická změna, ale dosažené kompromisy byly spravedlivé a vyvážené a skupina e S&D Group je podporuje.

Za vítaný krok považuji jasné vymezení způsobilosti investora, stejně jako vliv dohledu na obchodování s třetími zeměmi.

V souladu s lepší právní úpravou se jeví rozumným rozhodnutí nepožadovat pro programy zaměstnaneckých akcií žádný prospekt. Nakonec pokud zaměstnanci nejsou ochotni investovat do své vlastní firmy, vedení by to mělo vzít v úvahu

Práce na přenesených aktech – zmínil se o tom dr. Klinz. Tříměsíční kompromis má rozhodující význam a je krokem v souladu se směřováním Parlamentu.

Určitě použiji rozhodnutí směrnice o prospektu jako kritérium pro práci, kterou budu vykonávat jako zpravodajka pro stavební výrobky, zatímco Rada používá jako kritérium směrnici o domácích zvířatech, nikoli směrnici o prospektu.

Pokud jde o elektronické zveřejnění prospektu, domnívám se, že je také vítáno. Vítáno je rovněž ustanovení o přezkumu po pěti letech.

A tak celkem, pane předsedající a pane zpravodaji, skupina S&D podporuje dosažený kompromis a těšíme se, že v zítřejším hlasování podpoříme ujednání z prvního čtení.

 
  
MPphoto
 

  Olle Schmidt, jménem skupiny ALDE.(SV) Pane předsedající, bezprostředně po finanční krizi se objevují oprávněné požadavky na větší průhlednost a lepší regulaci finančního trhu. Nemám s tím žádný problém, ale jako vždy, když mají být zavedeny nové předpisy, je nutno provádět to vyváženým způsobem. Potenciál růstu evropského hospodářství se nezvýší nepromyšlenými návrhy, i kdyby účel byl oprávněný.

Chtěl bych proto poděkovat zpravodaji, svému kolegovi dr. Klinzovi, za skvělou práci, která zaujímá stanovisko k těmto příliš podrobným předpisům a nařízením. Jeho návrhy zvyšují právní jistotu a odstraňují neodůvodněně přísné požadavky, aby se do roku 2012 snížilo administrativní zatížení firem o 25 %. Moje skupina a já máme z kompromisu vyjednaného panem Klinzem a dalšími samozřejmě radost. Návrh snižuje administrativní zatížení malých a středních podniků, ale tak – a říci to považuji za důležité – aniž by snižoval ochranu investorů. O tom také pan Barnier hovořil.

Diskuse se pochopitelně soustředila na prahové hodnoty, které mají být použity na zveřejnění prospektů, v souvislosti s předkupními právy, například. Domnívám se, že jsou dobře vyvážené a umožní lepší fungování vnitřních trhů. Návrh bude samozřejmě znamenat, že malé a střední podniky nebudou muset předkládat prospekt, a proto pro ně bude snazší přilákat kapitál. Práh se zvyšuje z 2,5 milionů EUR na 5 milionů EUR. To je velmi dobře vyvážený návrh. Regionálním bankám to také usnadní vydávat nekapitálové cenné papíry, neboť se zvyšují prahové hodnoty z 50 milionů EUR na 75 milionů EUR za nekapitálové cenné papíry, jako je například neúročený dluh a strukturované produkty.

Celkově bych chtěl, stejně jako moje kolegyně ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, poděkovat dr. Klinzovi za skutečně skvěle odvedenou práci. Tato zpráva je důležitým krokem ke zlepšení podmínek pro miliony malých podniků v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Vicky Ford, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, vím, že tato zpráva nepatří k těm našim zprávám, o kterou by se média prala, ale zasloužila by si to, protože tato směrnice o prospektu je pro úpravu přístupu evropských firem ke kapitálu opravdu zásadní. To samo o sobě je velmi důležité pro potenciál hospodářského růstu Evropy v budoucnu.

Bylo potěšením pracovat se stínovými zpravodaji, ale nejúžasnější byla práce pod vedením pana Klinze. To on dodal původnímu návrhu Komise a postoji Rady skutečný smysl. Mám za to, že výsledný text je nejenom technicky proveditelný, ale je také dobrým kompromisem mezi ochranou investorů a snazší dostupností kapitálových trhů pro evropské podniky. Usilovně jsme pracovali na dosažení právní jistoty a existuje jasný postup pro aktualizaci a doplnění prospektů. Snažili jsme se pomoci investorům s obsahem shrnutí a s pojetím klíčových informací.

Radost mám zejména z toho, že bude zaveden volnější režim zveřejňování informací pro předkupní práva. Myslím, že to pomůže nejen větším podnikům, ale i těm malým. V době nestability trhů mohou právě náklady na prospekt některé odradit, aby se vůbec pokusili získat další kapitál. To je třeba si v této chvíli velmi dobře zapamatovat.

Je to velmi vítaný precedens. Těším se na další analýzu tohoto odvětví, až se letos po nějaké době podíváme na směrnici o trzích finančních nástrojů. Jak jsem řekl, je to příklad konkrétního opatření, které přijímáme ve snaze zlepšit v Evropě podmínky pro podnikatele a investice do naší budoucnosti.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel García-Margallo y Marfil (PPE).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, víme řadu věcí. Víme, že tato krize je jako mutující virus. Začala jako majetková krize, později se z ní stala krize bankovní, pak hospodářská a skočila jako krize státních dluhů, která by mohla bezprostředně způsobit další krize v tomto odvětví.

Víme také, že tato krize je velmi nákladná. Podle vašich služeb dosahují závazky na pomoc finančnímu odvětví celkové výše 3,5 miliardy EUR, jinými slovy, jednu třetinu hrubého domácího produktu EU. Rovněž víme, že jednou z hlavních příčin krize byla nedostatečná průhlednost, pokud jde o produkty, instituce a trhy.

Proto je zpráva, o které právě jednáme, tak důležitá. Chcete-li však čísla, připomenu vám, že v samotných Spojených státech v letech 2000-2006 se hodnota cenných papírů krytých aktivy zvýšila čtyřikrát a hodnota hypotečních cenných papírů vzrostla sedmkrát. Poradci jedné renomované banky nedávno u soudu prohlásili, že nemají moc dobrou představu o tom, co prodávají.

Víme také – a to je třetí konstatování – že mnohé závazky, které jsme přijali na zasedání skupiny zemí G20, nepřešly, abych citoval jednoho španělského básníka, z muzeí na scénu – z představ do pera.

Víme také, že v rámci tohoto přetváření finančního odvětví existují tři zásady, které považuji za klíčové. Subjekty působící v Evropě musí být pod dohledem evropských orgánů, musíme mít k dispozici potřebné nástroje na zjištění viru a prevenci infekce a konečně, musíme zabránit tomu, aby za tyto choroby museli platit samotní občané, kteří je nezpůsobili.

Pane komisaři, čeká vás náročný úkol, pokud nechceme, aby nás příští krize zastihla v nedbalkách.

Zakončím slovy ve francouzštině, ve vašem úkolu doporučuji ‘de l'audace, encore de l'audace et toujours de l'audace’ – odvahu, jen odvahu a stále jen odvahu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D).(RO) Zrušení dvojitého závazku k průhlednosti a zmírnění požadavků na zveřejňování informací pro společnosti s nižší tržní kapitalizací přinese podle odhadů celkové úspory ve výši 110 milionů EUR ročně. Přezkum směrnice o prospektu pomůže tedy posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků v Evropské unii. Nesmíme zapomínat, že malé a střední podniky jsou hnací silou hospodářství Evropské unie. V letech 2002 až 2008 vytvořily v Evropské unii 9,4 milionů pracovních míst a v současné době poskytují pracovní místa pro 90 milionů evropských občanů.

Zároveň je nutno v Evropské unii harmonizovat požadavky na finanční průhlednost s cílem snížit administrativní zatížení evropských podniků. V důsledku toho bude muset nově vytvořený Evropský úřad pro cenné papíry a trhy sledovat harmonizaci právních předpisů členských států z hlediska zkoumání a schvalování prospektů.

 
  
MPphoto
 

  David Casa (PPE). – Paní předsedající, v posledních několika letech jsme na evropských trzích byli svědky velkých turbulencí a řada trhů utrpěla značné ztráty. Musíme proto zajistit, aby se investorům, zejména drobným investorům, dostalo v rámci Evropské unie odpovídající ochrany. Investoři by měli mít možnost získat informace potřebné pro přijímání informovaných rozhodnutí. Také dobře strukturovaný rámec přispívá k větší bezpečnosti, a stává se tudíž přitažlivý pro vážné investory.

Směrnice o prospektu měla zásadní význam pro stanovení standardů odvětví v celé Evropské unii, jako tomu bylo v případě směrnice UCITS (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů). Technické právní předpisy, které upravují toto dynamické odvětví, je třeba často přezkoumávat, vylaďovat a aktualizovat, aby neztratily smysl a vyhověly současným nárokům. Souhlasím s tím, že některá ustanovení směrnice byla zbytečná a řada povinností, jimž organizace musí dostát, by měla být zrušena. Výhody, které poskytují investorům, jsou zanedbatelné, zatímco samotný podnik výrazně zatěžují. Zjednodušení definic s cílem předejít problémům s výkladem v různých členských státech toto odvětví zároveň dále zpřehledňuje.

Na závěr bych chtěl poblahopřát našemu zpravodaji, panu Klinzovi, za jeho skvělou práci. Rád bych poděkoval také všem stínovým zpravodajům. Jsem přesvědčen, že tato zpráva je vyvážená a přiměřená.

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE).(FI) Paní předsedající, pane komisaři, myslím, že zpráva o změně směrnice o prospektu je pozitivní, protože mnohé z těchto změn snižují administrativní zatížení podniků, takže zpravodaj a stínoví zpravodajové společně odvedli výbornou práci.

Při zúžení požadavků prospektu vždy musíme v zájmu vyváženosti brát v úvahu zároveň otázku ochrany investorů. Právní základ pro shrnutí obsahu prospektu byl vyjasněn a od myšlenky širokého právního základu bylo upuštěno, což je v pořádku, protože dlouhé shrnutí prospektu by bylo obtížně srozumitelné a investor by mohl mít pocit, že není nutné celý prospekt pozorně pročítat. Nyní už jen shrnutí prospektu musí odpovídat shrnutí, nemohou být vzájemně v rozporu. Vlastní právní odpovědnost se vztahuje na pravdivost informací ve vlastním prospektu. Vítám také snahu vyjasnit požadavky týkající se obsahu prospektu, neboť jednotná struktura může sloužit pouze k podpoře srozumitelnosti těchto shrnutí.

V druhém pozměňovacím návrhu, který jsem předložila, mi šlo o to, aby požadavky prospektu zůstaly v případě zaměstnanců zachovány. To vycházelo z představy, že se všemi investory by se mělo zacházet stejně. Nelze vždy automaticky předpokládat, že zaměstnanci malého investora toho vědí dost o společnosti a jejích cenných papírech. Proto bychom se k tomu možná měli v budoucnu znovu vrátit a zabývat se tím.

Účelem této směrnice je zajistit, aby se investor mohl rozhodovat na základě jasných, srozumitelných a snadno dostupných informací. Domnívám se, že změna směrnice k tomu, i přes zmíněný problém, svým dílem a tím správným směrem přispěje.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Chtěla bych poblahopřát panu Klinzovi k jeho mimořádnému úsilí, které na tuto zprávu vynaložil, a říci k tomu na vysvětlenou několik slov. Návrh Komise na zjednodušení a vylepšení směrnice o prospektu nabízí investorům vyšší míru ochrany a poskytuje jim dostatečné a přiměřené informace. Jednotný cestovní pas platí pro všechny trhy Evropské unie, jakmile je v některém z členských států registrován a schválen příslušnými orgány.

S ohledem na omezování byrokracie se domnívám, že potřebujeme odpovídající právní rámec, který odstraní nejistotu ohledně oznámení hostitelského členského státu. Kromě toho zrušením zbytečných povinností, které mají dopad na podniky, můžeme do roku 2012 dosáhnout 25 % snížení neodůvodněně vysokých souvisejících nákladů a administrativního zatížení. Závěrem chci říci, že nové právní předpisy budou lépe chránit investory a umožní jim lépe analyzovat rizika, a tím i bezpečnější investice.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, průhledný trh cenných papírů je samozřejmě pevně spjat s jasným rozdělením odpovědnosti. V tomto směru se musíme v první řadě zaměřit na ochranu drobných investorů. V případě prodeje cenných papírů musí investor vědět, kdo nese odpovědnost za pravdivost a aktuálnost informací. Budeme-li na investora pohlížet jako na spotřebitele, kterého je třeba chránit, pak je nezbytné umožnit mu přístup k důležitým informacím potřebným pro stanovení ceny produktu, v tomto případě cenných papírů. Teprve pak bude schopen činit informovaná rozhodnutí.

Stejně tak na společném kapitálovém trhu EU je důležité, abychom vypracovali srovnávací seznam rozdílů mezi předpisy o odpovědnosti v rámci vnitrostátního občanského práva. V období současné krize, a především nejistoty, to znamená v investorovi znovu navodit skutečný pocit důvěry prostřednictvím odpovídající průhlednosti na trhu cenných papírů.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, prospekt reguluje veřejnou nabídku cenných papírů a jejich emisi na regulovaném trhu v rámci Společenství. Je to jakýsi druh cestovního pasu, který nám umožňuje přístup na všechny trhy EU. V zájmu bezpečnosti a průhlednosti vítám ochranu poskytovanou drobným investorům, a zejména požadavek na oznámení. Zlepšení dostupnosti cenných papírů pro malé a střední podniky vidím v odstranění administrativních překážek jako investici do budoucna.

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Paní předsedající, dovolte mi, abych ještě jednou poděkoval všem řečníkům za váš souhlas a další připomínky. Je zřejmé, že znění, o kterém se bude hlasovat, je kompromisní dynamický text. Jako takový nemůže obsáhnout každou myšlenku a každý vznesený podnět, ale zároveň si myslím, že Parlament, pan Klinz, váš výbor, Výbor pro právní záležitosti, a další mají dobrý důvod být spokojeni, protože současné znění ve velké míře – a říkám to, co si myslím – těží z vašich připomínek, návrhů a konstruktivní kritiky během celého procesu vyjednávání.

Do textu byl zapracován velký počet změn, které jste předložili, spolu s dalšími kolegy z Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, a to zejména, znovu opakuji, dámy a pánové, změn týkajících se rozsahu směrnice, ustanovení o klíčových informacích, které bude obsaženo ve shrnutí prospektu, pravidel pro zaměstnance či dokonce „lisabonizace“ – mohu-li použít tento výraz – směrnice o prospektu.

Pan Feio se zmínil o rozporu mezi ochranou investorů a potřebami malých a středních podniků. Chtěl bych mu připomenout, že pro malé a střední podniky bude vytvořen odpovídající prospekt. Také pan Cutaş se o tomto závazku zmínil, o tomto zvláštním režimu zacházení pro malé a střední podniky. Pro malé a střední podniky proto bude vytvořen odpovídající prospekt, pane Feio, prospekt 2. úrovně, který však bude respektovat nutnost ochrany investorů.

Dalším tématem, o němž právě hovořila paní Essayahová, byli oprávnění investoři a jednání se soukromými osobami. Směrnice plně zohledňuje rozdíl mezi nimi. Připomínám vám, že shrnutí bude nástrojem při zajištění řádné a spravedlivé ochrany soukromých osob.

Dámy a pánové, Komise je schopna přijmout všechny změny, a toto znění tedy podporuje, stejně jako – zaznamenal jsem – pan Klinz, různí řečníci jednotlivých skupin, pan Feio, paní Stihlerová, pan Schmidt a paní Fordová, kteří tento výtečný kompromis jménem svých skupin schválili. Jsme přesvědčeni, že tato směrnice bude mít význam při posílení ochrany investorů a snížení administrativních nákladů pro emitenty, že ještě více přispěje k rozvoji skutečného kapitálového trhu v Evropské unii. Nenechme si tuto příležitost ujít.

Na závěr bych chtěl poděkovat panu García-Margallovi za jeho přínos, protože kromě tohoto textu, který představuje skutečný pokrok, zasadil tento pokrok do mnohem širších souvislostí a zároveň usilovně pracuje na balíčku pro dohled, balíčku pro průhlednost, který se projednává. Dovolte mi, abych vám připomenul, že tento přezkum zlepší prvky průhlednosti a přizpůsobí emitentům, zejména malým a středním podnikům, a současně – znovu opakuji – respektuje ochranu investorů. Prvek dohledu byl začleněn do balíčku pro dohled, souborného textu, a právě na tomto znění pan García-Margallo spolu s dalšími kolegy pracuje a vyzývá nás, abychom projevili kolektivní odvahu.

Prokázali jste ji v tomto znění, které představuje skutečný pokrok, a věřím, že to všichni společně, i s Radou, dokážeme na kompromisech, které budou právě tak dynamické, kompromisech, které budeme v příštích dnech potřebovat u jiných právě projednávaných textů týkajících se regulace zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů, a především významného projektu evropského dohledu, který pro toto znění potřebujeme, dále ratingových agentur, o nichž jsme hovořili předtím, a řady dalších otázek regulace, průhlednosti a kontroly, což je ponaučením, které je nutno si z krize odnést. Je to naše odpovědnost.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz, zpravodaj.(DE) Paní předsedající, řeknu jen několik stručných poznámek. Za prvé, chci poděkovat panu komisaři a všem poslancům za jejich přátelská slova. Jsem rád, že sdílíte moje názory. Naše spolupráce nám skutečně umožnila sladit různé cíle, a to snazší přístup ke kapitálu pro malé a střední podniky a odstranění administrativních překážek na jedné straně, a zlepšení a zajištění ochrany investorů a dosažení pokroku, pokud jde o vytvoření skutečného evropského vnitřního trhu, na straně druhé.

Doufám, že až se toto nové znění směrnice o prospektu bude za několik let znovu přezkoumávat, budeme schopni vytvořit vazbu mezi směrnicí o prospektu a směrnicemi o zneužívání trhu a průhlednosti a že bychom možná mohli zajít až tak daleko, že bychom pro emisi nekapitálových cenných papírů zvolili jako výchozí bod nikoli domácí trh, ale jiný členský stát Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu, 16. června 2010.

 

14. Přezkum víceletého finančního rámce (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava k následujícím otázkám k ústnímu zodpovězení:

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou jménem Rozpočtového výboru předložil Reimer Böge Radě a která se týká přezkumu víceletého finančního rámce na období 2007–2013 (O-0074/2010 – B7-0310/2010), a

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou jménem Rozpočtového výboru předložil Reimer Böge Komisi a která se týká přezkumu víceletého finančního rámce na období 2007–2013 (O-0075/2010 – B7-0311/2010).

 
  
MPphoto
 

  Reimer Böge, autor.(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, jménem Rozpočtového výboru předkládáme Komisi a Radě k ústnímu zodpovězení tyto otázky týkající se přezkumu víceletého finančního rámce v době, která je provázena neuvěřitelnými problémy v oblasti hospodářství a politiky EU a v níž zároveň zaznívají otázky týkající se udržitelnosti projektu Evropské unie. Předkládáme tyto otázky k ústnímu zodpovězení, protože úzce souvisejí se společnými prohlášeními a sliby, které zazněly v květnu 2006 v rámci interinstitucionální dohody o rozpočtu, který již zřejmě neplatí – nám se to tak alespoň jeví.

Aby toho nebylo málo, je tady ještě provádění Lisabonské smlouvy s novými prioritami například v oblasti zahraničního obchodu, sportu, výzkumu vesmíru, změny klimatu a energetiky. To znamená, že pro tyto nové priority musíme najít také prostor v rozpočtu. V článku 311 je výslovně uvedeno, že Unie musí zajistit prostředky nezbytné k dosažení svých cílů a provádění svých politik, ale nesmí se přitom zadlužit.

Mohli byste namítnout, že prohlášení o přezkumu rozpočtu ze dne 17. května 2006 obsahuje vše, co je pro důkladné posouzení – a v případě potřeby i pro revizi – tehdejších rozhodnutí nezbytné, a že obsahuje také okamžitou záruku zapojení a účasti Parlamentu v procesu utváření stanovisek s tím spojených.

Jako zpravodaj odpovědný v současné době za tuto záležitost se dnes musím s určitým zklamáním zeptat, zda byly tyto dohody a sliby upřímné, nebo zda byly od samého začátku falešné, a to z jednoho prostého důvodu – aby bylo v Radě dosaženo dohody. Pane komisaři Lewandowski, otálí Komise s vypracováním plánované analýzy a návrhů jen proto, že Rada nechce v této oblasti ustoupit? Musíte se rozhodnout, zda chcete stát na straně Rady nebo Parlamentu.

Chtěl bych k tomu doplnit, že článek 4 interinstitucionální dohody výslovně a jasně uvádí, že v případě přezkumu smlouvy, která má dopad na rozpočet, je potřeba příslušným způsobem revidovat také víceletý finanční rámec a interinstitucionální dohodu. Právě kvůli těmto závazkům, počínaje Evropskou službou pro vnější činnost, a kvůli výše uvedeným prioritám je nutná revize, a to nikoli pouze revize technické povahy, ale zcela určitě i politická revize rozpočtu IIV a víceletého finančního rámce. Tyto revize sice nebude nutné provést najednou během prvního roku, s největší pravděpodobností však ovlivní víceleté plánování.

V tomto bodě bych chtěl dodat, že se cítíme uraženi rozhodnutím, které bylo narychlo přijato v rámci záchranného stabilizačního balíčku. Bylo to sice samozřejmě nezbytné a jiná možnost neexistovala, ale zároveň tím byla do jisté míry nemilosrdně pošlapána práva Parlamentu v rozpočtových záležitostech. Komise by měla zvážit, zda by měla využít článek 124, tedy zda by měla převzít iniciativu a v rámci rozpočtového procesu zorganizovat pravidelná setkání na nejvyšší úrovni, na úrovni předsedů orgánů, aby se tyto citlivé otázky konečně dostaly do popředí. Důvodem je také to, že bychom měli – doufejme, že ještě před dohodovacím řízením nebo během něj – hovořit o revizi víceletého finančního rámce – článku 312 týkajícího se postupu schvalování – a o politické revizi rozpočtu IIV také z hlediska politické nutnosti, o úpravách prováděných v souladu s Lisabonskou smlouvou, o rezervách, přezkumech, flexibilitě, politických projektech budoucnosti, jako je Galileo a ITER, a o Evropské službě pro vnější činnost, s cílem definovat projekty s evropskou přidanou hodnotou, a pokud to bude možné, uplatnit samozřejmě omezení.

Když zde dnes mluvím, musím se Komise i Rady velmi vážně zeptat, zda si myslí, že by všechny tyto dohody měly být nyní považovány za mrtvé. Nebo jste skutečně připraveni konzultovat tyto záležitosti s Parlamentem? Je v zájmu Lisabonské smlouvy, abychom během procesu schvalování finančního rámce přijali veškerá nezbytná opatření, která umožní tento zákon přijmout. Do této chvíle jsem si však nevšiml, že by tomu cokoli nasvědčovalo, a proto musím položit následující otázku: jste připraveni a podle svého názoru schopni revidovat víceletý finanční rámec ve spolupráci s námi, sladit jej s ustanoveními Lisabonské smlouvy? Vaše odpovědi, tedy odpovědi Komise i Rady, rozhodnou o naší budoucí spolupráci týkající se rozpočtových otázek v několika následujících letech.

 
  
MPphoto
 

  Luis Espadas Moncalvillo, úřadující předseda Rady.(ES) Dobré odpoledne. Děkuji poslancům Evropského parlamentu za to, že mám příležitost odpovědět na vaše otázky na toto téma, které je tolik důležité.

Na začátku musím zdůraznit, že na zasedání Evropské rady v prosinci 2005 nebylo dohodnuto, že by měla být provedena revize víceletého finančního rámce. Naopak byla vyzvána Komise, aby provedla úplný a podrobný přezkum všech složek výdajů a prostředků Evropské unie a pak o tom předložila zprávu. Evropská rada rovněž stanovila, že rozhodnutí o všech aspektech zprávy mohou být přijata na základě zprávy samotné a že bude třeba ji zohlednit v případě přípravných studií pro následující finanční rámec.

Komise však tento přezkum doposud nepředložila. Rada se nedomnívá, že v současné době existuje obrovská či velká potřeba revidovat stávající víceletý finanční rámec, především proto, že je třeba zvážit rozpočtovou a makroekonomickou situaci, s níž se v současné době potýkají členské státy. Rada proto přijala postoj, že každá nová potřeba musí být financovaná tak, že budou stanoveny priority nebo přerozděleny částky, které jsou v současné době přiděleny. V každém případě jakékoli rozhodnutí o revizi víceletého finančního rámce vyžaduje návrh Komise, ale Komise žádný takový návrh neobdržela.

Nicméně je jasné, že pokud by muselo být přijato rozhodnutí o revizi finančního rámce, musela by přitom samozřejmě být dodržena Smlouva o fungování Evropské unie, včetně článku 312 této smlouvy.

Chtěl bych využít této příležitosti a zopakovat postoj Rady uvedený v rozpočtových pokynech na rok 2011, které byly přijaty 16. března a předloženy Parlamentu během třístranného dialogu dne 25. března letošního roku: Rada souhlasí s Komisí, že lisabonský legislativní balíček musí mít povahu technického zásahu a nemůže znamenat změnu obsahu interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006.

Musím zdůraznit, že je velmi důležité, aby byl lisabonský legislativní balíček přijat co nejrychleji, aby mohly být nové požadavky stanovené novou Smlouvou provedeny bez nepřiměřeně dlouhých prodlev do právních předpisů. V rámci tohoto procesu je Rada připravena zahájit s Evropským parlamentem jednání o lisabonském legislativním balíčku.

Dámy a pánové, jsem velmi rád, že jsem měl díky této otázce příležitost přednést postoj Rady k této záležitosti, a s velkým potěšením odpovím na jakékoli další otázky, které by poslanci chtěli položit.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Paní předsedající, začnu rovnou skutečně odpovídat na otázky, protože pokud otázky pokládá Reimer Böge, je to dostatečným důvodem pro to, abychom je brali vážně.

Pokud jde o otázku revize finančního rámce, zprávu o fungování interinstitucionální dohody máte nyní ve svých rukou. Tento dokument analyzuje flexibilitu a rezervy – nikoli jako cíl sám o sobě, ale v kontextu možného dalšího vývoje.

Ze závěrů zcela jasně vyplývá, že rezervy jsou velmi malé téměř ve všech položkách. Nemůžeme očekávat, že například položka 2 (zemědělství) uspokojí další nové potřeby, pokud je bude nutné financovat. Komise může předložit návrhy revize finančního rámce pouze tehdy, pokud jsou přesně známy potřeby, které nelze pokrýt jinými prostředky, což zdaleka není tento případ. Dokonce i v případě rozsáhlého projektu ITER musíme přijmout závazek jeho dlouhodobého financování.

Co se týče rozpočtových linií, které jsou považovány za linie přispívající k zelenému a inteligentnímu růstu v rámci strategie EU2020, který současně podporuje začlenění, identifikovali jsme v návrhu rozpočtu na rok 2011 přibližně 58 miliard EUR, což je 40 % rozpočtu vedoucích k dosažení těchto cílů uvedených ve strategii EU2020.

Pokud jde o druhou otázku týkající se postupu, základním principem ze strany Komise bylo sladit ustanovení stávajícího interinstitucionálního rámce s novým rámcem Lisabonské smlouvy. Cílem bylo zachovat co největší kontinuitu a provést co nejmenší změnu, kterou vyžaduje nová Smlouva, a to na základě primárního předpokladu zachování stejné úrovně flexibility a stejné rovnováhy pravomocí mezi jednotlivými orgány.

Víme, co nás vzhledem k našim předpokladům čeká. Jednou z takových nevyřešených záležitostí je takzvaná „zero zero free flexibility“, která vede k dohodovacímu řízení již od roku 2007. Všichni účastníci dohodovacího řízení jsou si vědomi toho, že tento krok byl nezbytný, a proto bychom jej měli bránit. Jednalo se o ustanovení, které nařizuje, aby Rada jednala na základě kvalifikované většiny o vyrovnání a revizi, jak se také od roku 2007 několikrát stalo. Myslím, že v rámci litery a ducha nové Smlouvy neexistuje nic, co by bylo v rozporu se zmíněnou úrovní flexibility, a  pokud jde o nový inovativní návrhem tohoto článku o flexibilitě v rámci víceletého finančního rámce, budeme velmi flexibilní.

Nový přezkum rozpočtu, který je odložen, by měl být příležitostí k tomu, abychom dospěli až k politické vizi budoucnosti, jak jasně uvedl Reimer Böge. Je to výzva, nikoli zpráva o interinstitucionální dohodě, a my proto doufáme, že splníme očekávání Parlamentu, a jako obvykle jsme připraveni spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, uvědomuji si, že je to možná z mé strany nevhodné, ale obávám se, že musím vznést faktickou poznámku. Fotografování je pro mne v podstatě příjemnou formou trávení volného času. Říkám si však, zda jsou vhodné ty nové praktiky fotografování ostatních ve sněmovně, zejména fotografování tajně a skrytě.

Vím, že pro politickou stranu Hans-Peter Martin’s List je používání skryté kamery běžnou praxí. Paní předsedající, můžete prosím tuto situaci vysvětlit? Pokud by chtěl kdokoli moji fotografii, může ji samozřejmě dostat. Velmi rád ji komukoli pošlu ve formátu PDF nebo e-mailem. Nicméně jak tady sedím vedle člena strany Hans-Peter Martin’s List, považuji za dětinské, když tady někdo tajně fotografuje ostatní. Paní předsedající, žádám vás, abyste dala tuto záležitost v budoucnu do pořádku, protože je to pro tuto sněmovnu nevhodné, a abyste tuto mou obavu tlumočila dále.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji, pane Obermayre. Váš požadavek jsme zaznamenali a předáme celou záležitost k posouzení.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE.(RO) Jak uvedl pan Böge, Lisabonská smlouva zavazuje Evropskou unii k novým prioritám. Je proto nutné zajistit finanční prostředky potřebné k dosažení souvisejících cílů a provedení příslušných politik EU. Tato situace samozřejmě vyžaduje rozsáhlý přezkum, který bude zahrnovat všechny aspekty týkající se výdajů a financování Evropské unie, včetně technických a politických úprav víceletého finančního rámce a interinstitucionální dohody, jakož i revize některých rozpočtových balíčků schválených na období do roku 2013.

Nesmíme nicméně zapomenout na to, že se nacházíme uprostřed hospodářské krize a že musíme využít všechny zdroje, které máme k dispozici, abychom tuto krizi překonali. Kromě rozsáhlého přezkumu, který musí být proveden obezřetně a do nejmenších detailů, je podle mého názoru nezbytný také pragmatický přístup, který nám pomůže zvládnout úkoly, jež před námi stojí, a který nám pomůže rychleji se z tohoto období krize vymanit. Jako zmínilo předsednictví Rady, jakékoli finanční prostředky, které ještě nebyly vynaloženy, by podle mého názoru měly být převedeny do oblastí podporujících vytváření pracovních míst a přispívajících k překonání krize. Další finanční prostředky nejsou nutné, je pouze potřeba přerozdělit finanční prostředky, které do této chvíle nebyly použity.

V rámci evropských programů musí být členským státům poskytnuta možnost převést finanční prostředky z oblastí, kde není dostatečná poptávka, do oblastí, ve kterých žádosti přesahují přidělené zdroje. Kromě toho existují různé iniciativy, které byly schváleny po roce 2007, jako je Východní partnerství nebo budoucí Strategie pro Podunají. Pokud by byly přerozděleny finanční prostředky těmto nástrojům a současně by zúčastněné členské státy poskytly příspěvky, výrazně by to pomohlo zahájit a realizovat projekty, které mají zásadní význam nejen pro státy v regionu.

 
  
MPphoto
 

  Eider Gardiazábal Rubial, jménem skupiny S&D.(ES) Paní předsedající, rozpravy, kterých jsme se v posledních měsících v Evropském parlamentu zúčastnili, byly velmi důležité.

Nevytváříme nyní nic víc a nic míň než budoucnost Evropské unie. Diskutujeme například o strategii Evropa 2020, abychom se tak vyhnuli tomu, že bychom zaostávali v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, vytváření pracovních míst, světové konkurenceschopnosti a životního prostředí. Chtěla bych vědět, zda se Komise a Rada domnívají, že těchto cílů lze dosáhnout bez podstatného zvýšení rozpočtu EU, nebo zda se místo toho bude z naší strany zase jednat o pouhá prohlášení, která dobře znějí.

Nesmíme zapomenout ani na to, co jsme tady už připomněli, že před několika měsíci vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, v důsledku čehož byla zprovozněna Evropská služba pro vnější činnost, která také vyžaduje finanční náklady. Chtěla bych vědět, jak ji budeme financovat.

Uvedu příklad, co podle mého názoru nesmíme udělat, a co jsem tady ale bohužel zaslechla. Komise například právě představila opravný rozpočet ve výši 190 milionů EUR na období čtyř let, který je určen k výplatě náhrad pro africké, karibské a tichomořské státy dodávající banány. Skutečně si myslíte, že bychom měli splnit tento závazek na úkor jiných druhů pomoci třetím zemím? Budeme opravdu financovat nové závazky tím, že omezíme finance na závazky přijaté dříve?

Domnívám se, že potřeby jsou jasné a stejně tak by měly být jasné i odpovědi. Pro jistotu ale připomenu, co řekla Rada při přijetí nynějšího finančního rámce, přičemž přímo cituji z daného textu: „Zrychlující se tempo globalizace a rychlé technologické změny i nadále nabízejí nové příležitosti a představují nové výzvy. S ohledem na tyto souvislosti Evropská rada souhlasí s tím, že EU by měla provést komplexní přehodnocení finančního rámce, týkající se příjmů i výdajů, aby podpořila a urychlila modernizaci na trvalém základě. Evropská rada proto vyzývá Komisi, aby provedla úplný a rozsáhlý přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky, a zdrojů, včetně rozpočtové slevy Spojeného království, a předložila zprávu v roce 2008/9.“

Nyní se nacházíme v polovině roku 2010 a Parlament musí dalším dvěma orgánům EU položit otázku k ústnímu zodpovězení, aby zjistil, zda splní závazek, který tyto orgány měly splnit v loňském roce.

Už to zde bylo řečeno a mohla by to být svým způsobem pravda: jsme v obtížné hospodářské situaci, jsme v hospodářské krizi, v níž většina zemí provádí škrty ve svém rozpočtu, a požadovat více peněz pro Evropskou unii bude považováno za absurdní. Nicméně ráda bych k tomu řekla dvě věci.

Za prvé, tyto škrty, ke kterým členské státy EU přistupují, jsou prováděny za účelem snížení schodku, přičemž rozpočty Evropského parlamentu a EU ve schodku nejsou. Nejsou ve schodku v podstatě proto, že je to požadavek vyplývající ze smluv.

Za druhé, což je ještě důležitější, pokud v projekt Evropské unie skutečně věříme a pokud si chceme zachovat svůj význam, musíme reagovat hned. Někteří zvítězí a jiní budou poraženi, a pokud nechceme patřit do skupiny poražených, musíme stanovit jasnou a ambiciózní strategii.

Doufám, že nezůstane jen u prohlášení o našich plánech, protože to si nemůžeme dovolit.

 
  
MPphoto
 

  Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE.(DA) Paní předsedající, nejprve bych chtěla připomenout Radě, že návrh na přezkum v polovině období vzešel právě z její strany. Požadavek, abychom v polovině období zjistili, zda by finanční prostředky mohly být případně použity jinde, zda bychom mohli přehodnotit způsob, jak jsou finanční prostředky používány, předložila právě Rada. Nyní ale říká, že by o tom raději nemluvila. Teď je to na Komisi. Komise tvrdí, že se na finanční prostředky a jejich flexibilitu samozřejmě podívala. Chtěla bych poděkovat panu Lewandowskému za vynikající zprávu, ze které vyplývá, že flexibilita je v podstatě nulová.

Musíme si proto dát vše do pořádku a zvážit, jaké máme možnosti. Musíme zvážit nejen úroveň flexibility, kterou máme k dispozici, ale také to, zda existují programy, které nejsou funkční. Existují nějaké možnosti pro vytvoření úspor? To bylo pravděpodobně také jedním ze záměrů Rady. Je možné u některých záležitostí změnit prioritu? V této souvislosti máme samozřejmě na mysli nejen vynaložení většího objemu peněz, ale také případnou schopnost vynaložit peníze lépe. To by možná také šlo. Neměli bychom zahájit diskusi na toto téma? Pokud o problémech nebudeme mluvit, nemusí se vždy vyřešit samy. Možná je ta teď správná chvíle diskusi zahájit.

Překvapilo mne, že členské státy dávají v poslední době najevo ochotu poskytnout příspěvky mimo rozpočet EU. Navštívila jsem Agenturu Společenství pro kontrolu rybolovu ve městě Vigo, kde si pronajali loď k provádění kontroly rybolovu, což je velmi potřebné. Členské státy to velmi rády zaplatí mimo rozpočet. Chtěla bych upozornit na to, že aby tak malá agentura shromáždila peníze od 27 členských států, bude to pro ni znamenat spoustu byrokracie. Tato cesta není správná. Musíme vytáhnout hlavy z písku. Musíme vést o této záležitosti otevřenou diskusi a zjistit, jak bychom mohli problémy vyřešit.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Paní předsedající, pane komisaři Lewandowski, pane Espadasi Moncalvillo, jsem zklamána dnešní odpovědí jak ze strany španělského úřadujícího předsedy Rady, tak i ze strany pana komisaře Lewandowského.

To, co tady předvádíte, je svalování odpovědnosti na jiné. Pan Espadas Moncalvillo říká: ano, potřebujeme, aby Komise něco vypracovala. Pak říká docela správně pan komisař Lewandowski: potřebujeme politickou vizi budoucnosti Evropské unie, nicméně už nám neřekne, jak by mohla vypadat. Dnes prostě jen zopakoval: ano, musíme o tom mluvit a my vám předložíme zprávu. Komise a Rado, měly jste mnoho let na to, abyste s touto politickou iniciativou pokročily. Ráda bych vám připomněla, že když v roce 2006 většina Evropského parlamentu odhlasovala současný finanční výhled, stalo se tak pod podmínkou, že v polovině období bude proveden přezkum a že budou prověřeny všechny příjmy a výdaje. Rakouský kancléř Schüssel při této příležitosti řekl: „Pokud se nám nepodaří přijít s novým systémem, při příštím finančním výhledu si půjdeme navzájem po krku.“ Musíme ukončit poskytování rozpočtové slevy Spojenému království a musíme se opravdu dozvědět, jak jsme na tom z hlediska našich politických cílů, ale samozřejmě musíme také schválit rozpočet. To se doposud nestalo a já toho hluboce lituji. Nyní skutečně potřebujeme diskusi o finančních zdrojích evropského rozpočtu. Nepotřebujeme například daň z emisí CO2 a daň z finančních transakcí právě proto, abychom zabránili uvalení nové daňové zátěže na občany a zároveň vytvořili transparentní základ pro evropský rozpočet?

Co se týče příjmů, každý říká, že k zemědělské politice nemůžeme přistupovat bez rozmyslu, zvláště poté, co bylo provedeno posouzení jejího celkového fungování, a že tato politika musí být ekologičtější a udržitelnější. V této souvislosti ale nebyly dosud zmíněny žádné návrhy. Pokud jde o strukturální fondy, když mluvíme o politice v oblasti klimatu, pak je naprosto zřejmé, že musíme změnit také strukturální politiku, že musí být udržitelnější, pokud máme skutečně přijmout cíle v oblasti změny klimatu.

Totéž platí o pro všechny naše cíle v oblasti vzdělávací politiky, tedy strategie Evropa 2020. Nebo si vezměte naši výzkumnou politiku: pokud chceme podpořit evropské talenty jiným způsobem a investovat více do rozvoje inteligence a vzdělání, pak je nutné to zohlednit v příštím finančním výhledu. A chceme-li taktéž hrát odpovědnou roli v oblasti zahraniční politiky a prevenci krize, je potřeba to zohlednit v evropském rozpočtu. I když jsme si teď všichni vědomi toho, že členské státy jsou odpovědné za snížení svého dluhu, musí existovat i shoda na evropské úrovni v oblasti našich společných globálních zájmů ve světě a ta se musí odrazit v příštím finančním výhledu. Neměli bychom už dále ztrácet čas, protože jsme na starých strukturách již promarnili roky. Proto naléhavě potřebujeme, aby se na tomto přezkumu začalo pracovat, abychom mohli skutečně identifikovat nové priority.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Włosowicz, jménem skupiny ECR.(PL) Rozpočtový výhled na období 2007–2013, který byl přijat Evropským parlamentem v roce 2006, je bezpochyby úspěchem celé Unie. Říkám úspěchem, protože finanční rámec vytvořený na šest let je dalším krokem směrem k větší integraci jednotlivých členských států. Nemusím nikomu připomínat důležitost politiky soudržnosti – zejména pokud se týká vnitřních záležitostí Evropské unie, protože politika soudržnosti do značné míry přispívá ke zvyšování životní úrovně, zejména ve 12 nově přijatých členských státech. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na finanční prostředky určené pro rozvoj konkurenceschopnosti evropského hospodářství nebo finanční prostředky poskytované zemědělcům.

V poslední době se stále více mluví o tom, že by měl být větší objem prostředků přidělen mimo jiné na podporu inovací a vývoj ekologických technologií. Nepochybně se jedná o otázky, které jsou pro hospodářství Evropské unie – zejména během krize – důležité. Taková prohlášení ale vyvolávají obrovskou úzkost v zemích, jako je Polsko, protože existuje reálné nebezpečí, že budou sníženy zdroje na politiku soudržnosti, přitom politika soudržnosti je v podstatě jedním ze základů Evropské unie. Měli bychom tedy udělat vše pro to, abychom zajistili, že politika Unie nepřijde o svůj nejdůležitější prvek.

Musíme respektovat a chápat rozdíly mezi regiony, ale současně musíme všemi prostředky usilovat o eliminaci negativních rozdílů a nepřípustných sociálních disproporcí. Na mezinárodní scéně bude respektována pouze Evropa rovných příležitostí a jedině taková Evropa se stane významným partnerem nejdůležitějších politických a hospodářských mocností v dnešním světě.

Proto se ptám: je možné, že se přezkum víceletého finančního rámce ovlivněný nynějšími finančními a hospodářskými problémy snaží porušit jeden ze základních principů evropské solidarity a zasáhnout členské státy s nejkratší dobou přítomnosti ve strukturách Unie?

 
  
MPphoto
 

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, revize víceletého finančního rámce přichází v době závažné hospodářské a finanční krize v Evropě. Nejsme proto schopni pokrýt požadavky Lisabonské smlouvy a strategie Evropa 2020.

Předseda Evropské komise dramaticky oznámil, že pokud nebudou urychleně přijata opatření k řešení dluhové krize, mohlo by v Řecku, Španělsku a Portugalsku dojít k zániku demokracie. Myslí si někdo, že tyto země jsou ve stavu financovat navýšení rozpočtu EU? Myslí si někdo, že ostatní členské státy jsou ve stavu finančně těmto zemím pomoci a navíc financovat navýšení rozpočtu EU? Odpověď na obě otázky je „ne“. V tuto chvíli bude nutné učinit některá obtížná rozhodnutí umožňující snížení rozpočtu EU. Nyní je třeba zbavit se programů, které se nejeví jako účinné, a takových máme ve stávajícím rozpočtu EU mnoho.

 
  
MPphoto
 

  Daniël van der Stoep (NI).(NL) Paní předsedající, před časem jsem předložil Radě a Komisi písemné otázky týkající se nařízení a víceletého finančního rámce. Byly zaměřeny zejména na navrhovaný čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 6. května 2008 ve věci C-133/06. Rada uvedla, že se nařízením stále zabývá, a proto bych chtěl vědět, zda už přijala k čl. 8 odst. 3 své stanovisko.

Komise na druhou stranu říká, že nařízení, a tedy i čl. 8 odst. 3, nemá druhý právní základ a v této souvislosti odkazuje na článek 312 Lisabonské smlouvy. Mohla by se Komise k tomu vyjádřit podrobněji? Koneckonců do této chvíle se jí nepodařilo mne o tom přesvědčit. Podle mého názoru druhý právní základ očividně existuje, protože chybí jakákoli zmínka o jednomyslnosti v Radě, která je jedním z požadavků čl. 312 odst. 2. Já to tedy vidím tak, že je vytvářen nezákonný rozhodovací proces, který byl dříve zmíněným rozsudkem Evropského soudního dvora zakázán. Kromě toho bych chtěl zdůraznit, že tak jako tak byla přechodová klauzule čl. 312 odst. 2 nizozemským parlamentem v listopadu 2009 zablokována a nelze se o ni opírat.

 
  
MPphoto
 

  Salvador Garriga Polledo (PPE).(ES) Paní předsedající, vítám Radu a pana komisaře.

Chystáme se změnit ohnisko zájmu. Strategie Evropa 2020 v návrhu rozpočtu na rok 2011 zmiňuje 58 miliard EUR neboli přibližně 40 % určených na financování sedmi hlavních projektů – vlajkových lodí, jak je nazývá Komise. Nicméně v návrhu rozpočtu na rok 2011 hovoří o 85 % na soudržnost a přírodní zdroje.

Komise navíc nikde do strategie Evropa 2020 vyjádřené v návrhu rozpočtu na rok 2011 nezahrnula slova „soudržnost“ nebo „zemědělství“. To znamená, že v rozpočtu budou šedé překrývající se zóny, protože se podle mého názoru určitě všichni shodneme na tom, že soudržnost a společná zemědělská politika by měly být do strategie Evropa 2020 zahrnuty. Vznikne tak napětí mezi členskými státy a dojde na neoficiální návrhy, jak se již také stalo, které se objeví náhle, budou zkritizovány a pak budou někam zasuty a už se o nich nikdo nezmíní.

Pane komisaři, Rada také přijala nové závazky mimo stávající víceletý finanční rámec. Jedná se například o „potravinový nástroj“, Galileo, plán hospodářského oživení, mezinárodní termonukleární výzkumný reaktor, finanční dohled a plán na stabilizaci financí. Těmito závazky se rychle vzdalujeme od víceletého finančního rámce, který jsme přijali v prosinci 2005.

Musíme nejprve vyjasnit, zda bude možné financovat všechny tyto vlajkové projekty, aniž by to bylo ke škodě zemědělské politiky a politiky soudržnosti, a zda bude muset dojít ke škrtům v tradičních politikách, abychom tak mohli financovat nové priority, které nám předkládá Rada. V červenci tohoto roku začne pracovat zvláštní výbor pro příští víceletý finanční rámec.

Pane komisaři, potřebujeme tento přezkum, který – jak říkám kolegovi poslanci, který právě opustil tuto místnost – nemusí nutně zahrnovat zvýšení potřebných zdrojů, ale možná jen jejich reorganizaci. Pane komisaři, potřebujeme tento přezkum právě proto, abychom mohli současně s jeho vypracováním zahájit činnost tohoto zvláštního výboru.

 
  
MPphoto
 

  Andrea Cozzolino (S&D).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hospodářská, sociální a finanční krize, která se projevuje v posledních měsících a letech, nová Lisabonská smlouva s novými pravomocemi a výzva, kterou jsme si prostřednictvím strategie Evropa 2020 sami stanovili, to vše vyžaduje mobilizaci obrovského objemu nových finančních zdrojů.

Paradoxem, jehož jsme svědky i v této rozpravě, je to, že právě teď jsou Komise i Rada očividně zticha a nejsou schopny rozhodnout a zvolit z několika možností tu správnou. Víme však, že pokud chceme z tohoto těžkého hospodářského a sociálního období vyjít, pokud chceme řešit závažné otázky životního prostředí, rozvoje politiky soudržnosti a zemědělství v následujících letech, pak musíme mnohem více investovat do Evropy a jejího fungování, a tím do její základní funkce, tedy do rozpočtu.

Proto se nesmíme ani v době rozpočtových omezení bát diskusí o mnohem větších investicích do zdrojů a musíme mít sílu a schopnost rozproudit diskusi a rozpravu, které se budou zabývat otázkou zvýšení zdrojů a jejich efektivnějšího a flexibilnějšího využití. To je výzva, před níž stojíme.

 
  
MPphoto
 

  Martin Ehrenhauser (NI).(DE) Paní předsedající, tento přezkum velmi nutně potřebujeme. Máme už několik let zpoždění, kvůli němuž Evropskou komisi dohání jedna politická realita za druhou. Na tyto změny, jejichž předzvěstí byla Lisabonská smlouva, musí být nyní samozřejmě pohlíženo také ve světle finanční a ekonomické krize.

Když pan komisař neustále říká, že bychom si nyní měli stanovit politické cíle a priority, můžu mu říct, co by podle mého názoru mělo touto prioritou být: jsou to úspory, konkrétně úspory administrativních výdajů v rámci rozpočtového okruhu 5.

Nyní jsme v situaci, kdy neznáme přesný rozsah administrativních výdajů Evropské unie. Administrativní výdaje útvarů EU, decentralizovaných útvarů, nejsou v rámci okruhu 5 pokryty. Proto mne napadá otázka: jak zajistíte, aby naše administrativní výdaje mohly být konečně transparentní? Co konkrétně podniknete pro to, aby byly výdaje výrazně sníženy?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Fernandes (PPE).(PT) V usnesení o rozpočtu na běžný rok Parlament schválil možnost, aby byl víceletý finanční rámec na období 2007–2013 prodloužen až do let 2015–2016. Všichni jsme si vědomi toho, že členské státy ve snaze zvládnout schodek a snížit dluh veřejných financí omezují investice. To znamená, že bude dále pozdrženo využívání finančních prostředků EU. Tyto zdroje jsou však pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost zásadní.

Jsou proto Komise a Rada ochotny tak jako Parlament prodloužit víceletý finanční rámec na období 2015–2016? Je potřeba překonat problémy vyvolané globalizací, stárnutím obyvatel a změnou klimatu. Jsem si jistý, že zavádění strategie Evropa 2020 je správnou volbou, pomocí níž zajistíme zaměstnanost, kvalitu života a náš sociální model. Nicméně máme-li tyto investice zvládnout, jak můžeme zvýšit rozpočet Evropské unie? V roce 2009 činil přebytek rozpočtu více než 2,2 miliardy EUR. Jsou Komise a Rada ochotny souhlasit s tím, aby byly tyto přebytečné finanční prostředky z rozpočtu EU použity k posílení rozpočtu na následující rok nebo k vytvoření fondu na financování priorit EU?

Jak by postupovaly ve vztahu k Parlamentu v otázce stanovení priorit EU? Obhajují jasnou eskalaci priorit EU tak, abychom mohli transparentně a na základě všeobecné shody rozhodnout, co konkrétně chceme finanční pomocí podpořit a co podporujeme striktně z politického pohledu, ale bude to mít nějaký dopad na rozpočet?

 
  
MPphoto
 

  Estelle Grelier (S&D).(FR) Paní předsedající, pane komisaři, je škoda, že evropský rozpočet, který by měl být symbolem solidarity a vůlí jednat společně, se stal rigidním nástrojem, kterému občané nerozumí a který zaostává za očekáváním evropské společnosti a nedovoluje, aby mohl být použit v boji proti sociálním dopadům krize.

Z tohoto pohledu není dne, kdy bychom z médií nebo z úst vrcholných politiků neslyšeli slova o potřebě silnějšího evropského rozpočtu. Zvyšuje se napětí mezi příjmy, které jsou příliš skromné, příliš závislé na příspěvcích členských států, a penězi, které musí Unie vynaložit, aby povzbudila růst. Komise například v návrhu rozpočtu na rok 2011 uvádí manévrovací prostor ve výši 50 milionů EUR na podporu nových projektů spojených se zaměstnaností a konkurenceschopností podniků, které jsou hlavními prioritami. Revize finančního rámce je proto pro budoucnost Evropské unie závažnou výzvou, pokud chceme, aby EU byla skutečným politickým a hospodářským vůdcem a především i hráčem, který je blíže svým občanům v době, kdy je téměř 25 milionů z nich nezaměstnaných.

 
  
MPphoto
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE).(NL) Paní předsedající, rozprava k otázce pana Bögeho mnoho ovoce nepřinesla. Nepodařilo se uskutečnit plánovaný přezkum v polovině období, a nynější sliby jsou navíc velmi skrovné. Proto je potřeba, aby byl do řízení těchto záležitostí zapojen i Parlament. Rád bych přednesl tři návrhy.

Zaprvé, pokud nejsou k dispozici žádné nové peníze, musíme prostě změnit priority v rámci rozpočtů. Musíme důkladně prověřit, kde lze najít velké prostředky v oblasti zemědělství a Fondu soudržnosti, a směrovat je mnohem více do potřebných záležitostí, jako jsou dohody o strategii EU 2020.

Zadruhé musí být zvýšena flexibilita, jak již uvedl pan komisař. Bez flexibility bychom nikdy nemohli zvýšit finanční prostředky na plán obnovy související s krizí. Musíme důkladněji hledat všechny oblasti, kde je stále prostor pro využití prostředků jiným způsobem.

Zatřetí musíme inovovat. Příkladem je převod finančních prostředků ze sedmého rámcového výzkumného programu do Evropské investiční banky (EIB). Tyto prostředky pak byly použity na podřízené úvěry pro podnikatelské subjekty a vysoké školy, což v tomto okamžiku krize dodá obrovský impuls investicím v příštích letech.

Chtěl bych vědět, jaký máte k této věci postoj, jak bude propojena důležitost s finančními prostředky. A poslední myšlenka: možná byste mohli podpořit nápady, které v této sněmovně tak často zaznívají.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat svému kolegovi, panu Reimeru Bögemu, za tyto otázky a za tuto rozpravu o rozpočtu.

Dnes jsme hlasovali o rozpočtu na rok 2011 a všichni víme, jak obtížně jsme ve velmi napjatých rozpočtových rezervách manévrovali. Víme také, že jsme měli vypracovat přezkum rozpočtu v polovině období. Pokud jde o neoficiální dokument Komise, který jsem četla, chtěla bych se zeptat, v jakém je teď stavu. Vím, že to s tímto tématem moc nesouvisí, ale má Komise stále v úmyslu dále projednávat některé myšlenky obsažené v tomto dokumentu? Mám na mysli zejména postoj k výdajům v zemědělství a jakékoli pokusy přesunout tuto politiku opět na národní úroveň.

Jiní poslanci samozřejmě diskutovali o faktech týkajících se rozpočtů a vlád členských států a také o tom, zda je možné hledat další finanční prostředky, když všechny členské státy mají finanční a ekonomické problémy. Pokud však máme mít více Evropy, jsou k tomu potřeba další zdroje. Myslím, že jedním z velkých problémů, které v tomto Parlamentu máme, je skutečnost, že jsme dostatečným způsobem neobjasnili, jakou má rozpočet Evropské unie hodnotu a funkci.

Jestli si vzpomínáte, dnes jsme hlasovali o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Když jsou občané v obtížné situaci, ať už kvůli povodním nebo krizi na pracovním trhu, obracejí se na Evropskou unii s žádostí o pomoc a podporu z rozpočtu. Tím se v Evropské unii rozvíjí solidarita a tu nelze vyjádřit penězi. Toho si podle mého názoru musíme být vědomi.

Budeme-li nadále vše hodnotit a počítat v eurech, místo abychom se podívali na to, co se snažíme v Evropské unii vytvořit, myslím, že omezíme do budoucna naši vizi o to, čeho si v Evropské unii všichni tolik ceníme. Z tohoto pohledu je tady možná vhodné použít příměr ke koláči – lidé se dívají na rozpočet Evropské unie jako na koláč. Budeme-li na něj mít stále větší požadavky, ale nezvýšíme přitom zdroje, budeme rozpočet porcovat na menší a menší kousky.

 
  
MPphoto
 

  Giovanni La Via (PPE).(IT) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, přezkum víceletého finančního rámce je proces, který je pro budoucnost Unie klíčový.

Podle Lisabonské smlouvy přechází na úroveň EU soubor nových odpovědností a tyto odpovědnosti vyžadují zdroje. Nicméně na základě nynějšího víceletého finančního rámce a vzhledem ke sníženým rezervám v jednotlivých okruzích si nemyslím, že budeme schopni tyto nové odpovědnosti stanovené Lisabonskou smlouvou financovat.

V takové hospodářské krizi, jakou nyní zažíváme, je nepravděpodobné, že by členské státy zvýšily své příspěvky. Můžeme však zrevidovat současný hospodářský rámec. To znamená, že se můžeme podívat na to, jak co nejlépe využít zdroje, které máme k dispozici. V návaznosti na to pak musíme znovu prozkoumat nový víceletý finanční rámec, protože alternativní možnost – zabořit hlavy do písku a předstírat, že problém nevidíme – mi nepřipadá jako nejlepší strategie, jak problém řešit.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Pane komisaři, máte pravdu v tom, že víceletý finanční rámec na období 2007–2013 a jeho přezkum musí odrážet politickou vizi, a musíme mít odvahu tuto novou politickou vizi přijmout. Základem pro přezkum víceletého finančního rámce a pro budoucí finanční výhled musí být strategie EU 2020.

Hospodářská a finanční krize má bohužel dopad na rozpočet EU i rozpočty jednotlivých států. Musíme najít také řešení sociální krize, která vznikla v důsledku hospodářské a finanční krize. Přezkum víceletého finančního rámce v polovině období poskytuje vhodnou platformu pro hospodářské oživení Evropské unie.

Chtěla bych se zmínit zejména o rozvoji dopravní infrastruktury a energetické účinnosti v budovách. V dubnu 2009 jsme změnili nařízení, takže všechny členské státy mohou využít peněžní prostředky z EFRR ve výši 4 %, které mají být použity na zvýšení energetické účinnosti v obytných budovách a na výstavbu sociálního bydlení. Začala již Komise spolu s členskými státy upravovat operační programy, aby je přizpůsobila této změně a zvýšila úroveň čerpání Evropských fondů?

 
  
MPphoto
 

  Edit Herczog (S&D). – Paní předsedající, myslíte si, pane komisaři, že Lisabonská smlouva je největším politickým úspěchem této sněmovny? Já ano. Souhlasíte s tím, že nové kompetence vyplývající z Lisabonské smlouvy pro nás představují nejvhodnější prostředky pro modernizaci našeho hospodářství? Já ano. Myslíte si, že je to způsob, který nám umožní dosáhnout růstu a zaměstnanosti? Já ano. Pokud odpovídáte tak jako já „ano“, pak musíte souhlasit také s tím, že prioritou číslo jedna této sněmovny, Rady i Komise musí být řízení obecnějšího finančního rámce a poskytnutí finančních prostředků k dosažení našich cílů stanovených v Lisabonské smlouvě.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, myslím, že pan komisař na začátku správně řekl, že se musíme z finanční krize poučit a musíme přijmout taková opatření, abychom zajistili, že se již nebude opakovat.

V tom má naprostou pravdu a Lisabonská smlouva nám samozřejmě poskytuje nad podobnými událostmi větší kontrolu, protože v nedávné minulosti se nám skutečně dostalo ponaučení, kdy politika ani politici neměli situaci pod kontrolou, takže jsme připustili, aby si bankéři, regulátoři a ratingové agentury dělali, co chtěli, a nyní vidíme, kam jsme se v důsledku toho dostali.

Musíme zajistit, aby se podobná situace už nikdy neopakovala, a my jakožto politici, zejména zde v Evropské unii, musíme převzít nad těmito věcmi kontrolu, protože ji máme mít, a všichni ostatní by se tím měli řídit, dodržovat zákon a zajistit, aby byly při každodenních činnostech používány správné postupy.

 
  
MPphoto
 

  Luis Espadas Moncalvillo, úřadující předseda Rady. (ES) Paní předsedající, chtěl bych reagovat na některé příspěvky, ne na všechny, protože jich bylo velmi mnoho, ale na některé bych rád stručně reagoval.

Zejména panu Lewandowskému bych chtěl říct toto: souhlasím s jeho obavou, že v tomto období hospodářské nejistoty a obtíží by všechny dostupné zdroje měly být členskými státy i samotnou Evropskou unií použity k boji s nezaměstnaností a k tomu, abychom se co nejdříve vymanili z krize.

Panu Marinescu bych chtěl říct, že v pokynech Rady bylo skutečně dohodnuto, že v důsledku posílení Evropské služby pro vnější činnost nedojde ke zvýšení nákladů. Jinými slovy, za žádných okolností by na tento účel neměly být vynaloženy větší výdaje a věnovány větší prostředky, ale naopak by měla být zachována rozpočtová neutralita.

Paní Gardiazábal Rubialové bych chtěl říct, že stávající rozpočtový rámec poskytuje dostatečné flexibilní mechanismy umožňující pokrýt některé z iniciativ, které navrhuje, a že rozpočet Evropské unie není ve schodku, ale je samozřejmě tvořen příspěvky od členských států a zejména zdroji hrubého národního důchodu. Snadno lze pochopit, že intenzivnější využívání tohoto zdroje by zhoršilo situaci jednotlivých členských států, která, jak všichni dobře víte, je v tuto chvíli velmi prekérní. V krizové situaci, kterou nyní zažíváme, by tento způsob zvýšení rozpočtu EU byl proto kontraproduktivní.

Tato výchozí pozice však neznamená, že nelze uvažovat o přezkumu, pokud existuje nebo se v tomto plánovacím období objeví výjimečná situace, jak se v minulosti již několikrát stalo. K tomu však lze přistoupit pouze v případě, že byly zváženy jiné možnosti financování.

Paní Trüpelové bych chtěl říct, že to skutečně může být zvnějšku chápáno tak, že Komise naznačuje, že Rada neříká úplně přesně, jakou potřebu je třeba mít na zřeteli nebo jakým způsobem postupovat, aby došlo ke změně finančního rámce, a Rada by zase po ní mohla chtít dokument, který by sloužil jako platforma pro zahájení tohoto přezkumu. Ve skutečnosti jsme ale všichni vtaženi do velmi složité makroekonomické situace, jak už jsem řekl, což vyžaduje dvě věci: zaprvé stanovit jako prioritu vyřešení problémů na národní úrovni a zadruhé vyvíjet nadále na úrovni EU úsilí v rámci nynějšího finančního rámce, bez jakýchkoli změn, dokud nebudeme mít dostatečně podloženou a odsouhlasenou studii.

Panu Wlosowiczovi bych chtěl zdůraznit, že jej v jeho obhajobě politiky soudržnosti podporuji. Rada tuto politiku vždy obhajovala jako symbol Evropské unie a platformu pro dosažení konvergenčních cílů, které si EU stanovila. Proto by mělo být jasné, že Rada bude tuto politiku vždy plně podporovat.

Paní Andreasenové bych chtěl říct, že s ní rozhodně souhlasím, že v současné situaci není možné zvýšit zdroje EU. Jak jsem již uvedl ve svém prvním příspěvku, tyto zdroje je třeba využívat na základě přidělení priorit a přerozdělení plateb, aby se zvýšila účinnost výdajů a abychom svých cílů dosáhli co nejchytřejším způsobem.

To v žádném případě neznamená, že by v některé ze zemí, které jste zmínil, existovalo riziko ztráty demokracie. Proto se domnívám, že bychom měli eliminovat i pouhou možnost vzniku tohoto rizika, i když je to riziko velmi malé.

Pokud jde o pana van der Stoepa, chtěl bych uvést, že navrhneme, aby byla prověřena možnost flexibility v nařízení týkajícím se finančního rámce.

Panu Cozzolinovi bych chtěl říct, že můj postoj, který jsem vysvětlil dříve, se nemění, to znamená, že vzhledem k nynějšímu myšlenkovému přístupu budou členské státy, které vyvíjejí obrovské úsilí zaměřené na snížení schodku, obtížně hledat další prostředky, kterými by přispěly do rozpočtu Evropské unie.

Panu Ehrenhauserovi bych chtěl říct, že v rámci možností co nejvíce upřednostníme a přerozdělíme rozpočtový okruh 5 a snížíme jeho objem nebo přidělované finance, za předpokladu, že tato úprava nebude mít negativní dopad na řízení nebo inteligentní a účinné rozdělení výdajů. Toto opatření je tedy součástí obecného vývoje směrem k flexibilitě a určení priorit, o nichž jsem se zmínil dříve.

Panu Fernandesovi musím říct, že za žádných okolností neuvažujeme o odkladu víceletého finančního rámce. Vše se naopak vyvíjí obvyklým způsobem a nový finanční rámec bude přijat v náležitém časovém horizontu.

Totéž říkám i paní McGuinnessové: vzhledem k nedostatku zdrojů, zhoršení hospodářské situace a problémům, které mnohé země zažívají, není v tuto chvíli možné přidělit více zdrojů. Na nás teď je, abychom se pokusili najít způsob, jak tyto zdroje využívat lépe.

V reakci na jiného řečníka bych chtěl také říct, že rozpočet EU byl upraven, aby reagoval na krizi a tváří v tvář této nové situaci, která se projevuje v posledních dvou letech, nestagnoval, a že také reaguje na sociální problémy, které se objevily. Tak tomu je například v případě plánu evropské hospodářské obnovy.

Kromě toho bych chtěl na závěr říct, že ostatní připomínky poslanců Parlamentu předám Radě a osobně i jménem Rady jim děkuji za jejich příspěvky.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat poslancům za jejich příspěvky. Když tak poslouchám vaše připomínky, slyším jasný hlas pro přezkum, což – jak to chápete vy – má přinést nové peníze na financování nových výzev. Na druhou stranu slyším také obavy z důsledků nynější finanční krize, která si vynucuje další snížení veřejných výdajů členských států.

Zazněla tady řada otázek k přezkumu – který už není přezkumem v polovině období, protože byl po dohodě obou složek rozpočtové pravomoci odložen. Dojde na něj v září a budou v něm vyčísleny nové vlastní zdroje možných kandidátů, které by měly nahradit dosud převažující národní příspěvky. Nebude to zpráva ani tak technická, jako spíše politická, která se bude týkat také důsledků Lisabonské smlouvy, jejíž velkou zastánkyní je paní Herczogová. Domnívám se, že Lisabonská smlouva by neměla být spojována jen s dodatečnými administrativními výdaji, jak je tomu dnes, a měla by prokázat, že je přidanou hodnotou, a to nejen pokud jde o nová pracovní místa a nový typ administrativních výdajů, které patří mezi daňovými poplatníky v Evropské unii obvykle k nejméně oblíbeným.

Pokud jde o článek 8.3, který zrušila Rada, musíme hájit flexibilitu v jakékoli podobě. Jasně to vyplývá z našich dohodovacích řízení od roku 2007. Pan Garriga Polledo vyjmenoval některé hlavní výzvy. Nejde jen o dohledové agentury, ale především o projekty ITER, Galileo a další velké projekty, které lze jen obtížně vměstnat do stávajícího víceletého rámce. Nicméně čísla máme. Co se týče projektu ITER, je naprosto jasné, co přijde v letech 2012–13. Abychom to však vyřešili, musíme nejprve přijmout dlouhodobý závazek a teprve pak stanovit pro tuto potřebu rozpočet.

Co se týče administrativy, nemohu panu Ehrenhauserovi slíbit vyčerpávající odpovědi týkající se transparentnosti, ale mohu mu slíbit, že nulový růst myslíme v Komisi velmi vážně. Do roku 2013 nevzniknou žádná další pracovní místa. Takto chápu nutnost omezit se, což je v době krize potřeba. Nemohu dát úplnou odpověď na otázky související s tím, jak v rámci nynějšího režimu naložit s přebytky, ale tato záležitost by mohla být příspěvkem k projednání v rozpravě o pravidlech příštího finančního výhledu.

Paní McGuinnessová se ptala na neoficiální dokument. Na ten se již zapomnělo, ten je passé, neexistuje! V říjnu nebo listopadu by se měly objevit nové dokumenty týkající se dvou velkých oblastí výdajů – soudržnosti a společné zemědělské politiky – a měly by mít oproti dokumentu, který unikl, takzvanému neoficiálnímu dokumentu, odlišný charakter.

Těším se na spolupráci při dalším postupu. Kalendář máme velmi jasný: v listopadu hlasování o lisabonském balíčku v Parlamentu, což případně vyvrcholí dohodovacím řízením. To znamená v říjnu hlasování a v listopadu dohodovací řízení.

 
  
MPphoto
 

  Reimer Böge, autor.(DE) Paní předsedající, omlouvám se, ale protože máme jen pár minut, než přejdeme k dalšímu bodu, chtěl bych uvést jen dvě závěrečné poznámky.

Chápu obtížnou a závažnou situaci členských států, která byla zmíněna v některých argumentech předložených úřadujícím předsednictvím. Odpovědi Rady však stále plně neodrážejí potřeby a rozpočtové problémy, jimž čelí Evropská unie jako celek, ani její budoucí směřování. Proto musíme na této záležitosti spolupracovat.

Z odpovědí komisaře jsem vyrozuměl, že Komise maličko pootevřela dveře k dalšímu jednání, a my se nyní budeme snažit otevřít ty dveře o něco víc. Výbor pro rozpočet proto předloží průběžnou zprávu o postupu schvalování přezkumu víceletého finančního rámce na základě článku 81 jednacího řádu, tak aby plenární zasedání dostalo mandát pro další jednání v září.

 
  
  

Rozprava je ukončena (článek 149).

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně. (EL) Zatímco Lisabonská smlouva stanovuje Evropské unii nové priority, strategie EU 2020 obsahuje ambiciózní cíle v odvětvích, která jsou klíčová pro budoucnost EU, čímž se mění údaje, na nichž je založen současný víceletý finanční rámec. Ještě důležitější však je, že důsledky nynější hospodářské krize, které si ještě plně neuvědomujeme a které nadále narůstají, ukázaly, že problémy, k jejichž řešení jsme vyzýváni, se rok od roku dramaticky mění a vyžadují úpravy na mnoha úrovních, aby byla zachována účinnost našich politik. Všichni nicméně víme, že žádnou novou politiku, iniciativu ani program vytvořený Evropskou unií nelze realizovat bez potřebných finančních prostředků. Rezervy stávajícího víceletého finančního rámce jsou velmi malé, dokonce – řekl bych – přiškrcené, a neponechávají prostor pro manévrování v dalších letech. Například na základě rezerv v hlavách 1a a 4 nelze splnit nepředpokládané požadavky. Proto je naléhavě nutné revidovat současný víceletý finanční rámec s cílem zajistit potřebné zdroje, které Evropské unii umožní splnit její závazky a reagovat na zvýšenou poptávku evropských občanů. Ztrácíme čas, a tím ztrácíme i příležitosti.

 
  
 

(Zasedání bylo přerušeno v 18:55 a obnoveno v 19:05)

Písemná prohlášení

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda

 

15. Doba vyhrazená pro otázky (Komise)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem jednání je doba vyhrazená pro otázky (B7-0307/2010).

Následující otázky jsou určeny Komisi.

Část první

 
  
  

Otázka č. 20, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-0291/10)

Předmět: Průběh a výsledky komunálních voleb v Bělorusku

Koncem dubna 2010 v Bělorusku proběhly volby do místních zastupitelstev. Existuje řada zpráv o případech porušování demokratických principů a průběhu voleb. Kandidáti se ve volbách utkali o více než 21 000 křesel v místních zastupitelstvech. Přesto se odhaduje, že proti provládním uchazečům kandidovalo na tyto posty pouze 360 příslušníků opozice.

Jaký postoj zaujímá Komise vůči zmíněným volbám? Došlo ve srovnání s předchozími volbami k nějakému zlepšení, pokud jde o demokratické normy? Jak se staví Komise k pokračujícím případům porušování lidských práv v této zemi? Jak hodnotí Komise politickou situaci a situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku s ohledem na blížící se prezidentské volby v roce 2011?

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – V reakci na důležitou a aktuální otázku paní Andrikienėové mi dovolte říct, že Komise si je plně vědoma všech případů porušování demokratických zásad a postupů, které byly zaznamenány mnoha nevládními organizacemi v souvislosti s komunálními volbami v Bělorusku. Vedoucí pracovníci mise Evropské unie v Minsku rovněž poukázali na nejednotnost a dokonce na rozpory, zejména při sčítání hlasů.

Před volbami byly provedeny některé změny běloruského volebního zákona, což podle stanoviska úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, které bylo vydáno dne 3. června 2010, představovalo – cituji „krok směřující k odstranění některých chyb“ volebního zákona. Ve zprávě je však uvedeno, že tyto změny pravděpodobně nevyřeší obavy, že volební zákon i nadále nedosahuje úrovně skutečně demokratických voleb.

Proto chci během své cesty do Minsku, kterou plánuji na červenec, dát najevo tamním úřadům jasný signál, že pokud Bělorusko myslí obnovení vztahů s Evropskou unií vážně, je potřeba v řadě oblastí, které jsou klíčem k demokratizaci Běloruska, učinit pokrok.

Jednou z těchto oblastí je volební legislativa, která je jednou z nejlépe viditelných zkoušek demokratických norem. V této souvislosti budu naléhat na Minsk, aby i nadále spolupracoval s OBSE na reformě volebního zákona připravovaného pro příští prezidentské volby. Do doby konání těchto voleb bude Komise věnovat zvláštní pozornost dalším klíčovým aspektům demokratizace, zejména svobodě shromažďování, médií, nevládních organizací a občanské společnosti obecně, kde podle dostupných zpráv nedošlo v poslední době k žádnému pokroku.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE).(LT) Velmi vám děkuji za odpověď, ale mám další otázku. Svět na události v Bělorusku reaguje různě. Dne 8. června přijala americká administrativa rozhodnutí prodloužit na další rok finanční sankce proti vysoce postaveným běloruským činitelům včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Mám pocit, že je to reakce na nedemokratické komunální volby v Bělorusku, a chtěla bych slyšet, jak to hodnotíte vy. Také bych se chtěla zeptat, zda má Evropská unie v úmyslu přijmout podobné opatření v reakci na porušování občanských, politických a dalších lidských práv v Bělorusku. Jinými slovy, jaký postoj hodlá Evropská unie zaujmout?

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – V minulosti jsme vyzkoušeli politiku angažovanosti a vyzkoušeli jsme i politiku izolace. A upřímně řečeno, žádná z těchto politik nefungovala dokonale, a žádné z nich se ani nepodařilo dosáhnout toho, čeho jsme chtěli ve vztahu s Běloruskem docílit. Nyní se tedy snažíme vytvořit základ pro to, co bych nazval kritickou angažovaností. Komise pracuje na společném prozatímním plánu, který bych charakterizoval jako rámec pro dobré i špatné počasí ve vztazích mezi Evropskou unií a Běloruskem. Tento plán poskytuje rámec pro kroky k demokratizaci a postupnému navázání vztahů ze strany Evropské unie. Budeme o něm informovat Evropskou radu a samozřejmě i Evropský parlament a pevně věřím, že to je ta nejvhodnější odpověď na porušování lidských práv, jehož jsme v Bělorusku svědky.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Pane Füle, chtěl bych vám za tyto informace poděkovat, ale musím upozornit na dvě věci. Zaprvé: plánujete navštívit v brzké době Bělorusko; my máme konkrétní dotaz týkající se národnostních menšin. Situace v Bělorusku je taková, že běloruští občané jsou často lidé z velmi různých národnostních skupin. Problém se týká zacházení s běloruskými občany polského původu. Druhou věcí je žádost, aby byl ve všech těchto opatřeních kladen větší důraz na zavedení stipendií pro běloruskou mládež, protože tento krok je v dnešní době nejdůležitější.

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – Součástí plánu je zaměřit se na kontakt s lidmi, s mladými lidmi a se studenty. Na druhou stranu, v mém programu jednání v Minsku mají velmi důležité místo nejen obecné otázky týkající se porušování lidských práv, ale také konkrétní otázky týkající se menšin. Této problematice věnuji zvláštní pozornost. Setkal jsem se s paní Andżelikou Borysovou a s dalšími představiteli opozice v Bělorusku, s nimiž jsem projednával nejen situaci polské menšiny v Bělorusku, ale také možnosti, jak by jim Komise a Evropská unie mohly pomoci.

Nepovažuji to za izolovaný problém. Nepovažuji to za záležitost hlasování, jak by si to někdo mohl vyložit. Je to rozhodně závažná věc. Během mých rozhovorů v Minsku bude vznesena otázka vztahu mezi úřady a menšinami.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 18, kterou pokládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (H-0277/10)

Předmět: Vlivy fiskálních úprav na důvěryhodnost společné evropské měny

Rozsáhlá informační kampaň, kterou zahájila Komise ve všech zemích eurozóny za účelem přijetí eura evropskými vládami a evropskou veřejností, se setkala s uspokojivými výsledky. Dnes, a to především v důsledku hospodářských problémů v těchto zemích doprovázených nekontrolovanými spekulacemi na trhu, je důvěryhodnost eura vážně ohrožena, což podle národních průzkumů vyvolává obavy široké veřejnosti a nejistotu v Evropě. Může Komise poskytnout následující informace:

a) Byl v Evropě proveden zvláštní průzkum veřejného mínění, rozčleněný podle kategorií obyvatelstva?

b) Jaká opatření jsou připravována ke zlepšení obrazu společné měny a její důvěryhodnosti v očích veřejnosti?

c) Bude eurozóna neomezeně pokračovat v přijímání nových členských zemí?

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – Chtěl bych poděkovat za velmi důležitou otázku, kterou položila paní Kratsa-Tsagaropoulouová, či spíše za soubor otázek, protože image a důvěryhodnost eura jsou záležitostmi, které v tomto závažném okamžiku a v této obtížné době znepokojují všechny Evropany. Euro je nejen měnovým ujednáním, ale je také jádrem politického projektu – ne-li přímo hlavním politickým projektem – Evropské unie. Proto má osud eura, image eura, důvěryhodnost eura významné dopady na celý evropský projekt.

Mám zde pečlivě sestavený návrh odpovědi čítající čtyři strany, o jehož vypracování jsem požádal své kolegy. Jsem v pokušení vám jej celý přečíst, ale to by zabralo takových 12 minut. Jsem však připraven vám jej poskytnout a mohu jej také umístit na své webové stránky. Nejedná se pouze o mediální činnosti a kampaně, ať jsou jakkoli důležité, je to také otázka politik a konkrétních opatření zaměřených na obranu eura před systematickými útoky, kterým muselo euro v poslední době čelit.

Chtěl bych se jen zběžně zmínit o tom, že pravidelně provádíme kvantitativní průzkumy. Ve všech členských státech provádíme pravidelné bleskové průzkumy Eurobarometr, a to v několika různých vlnách. Využíváme každé příležitosti, abychom aktivně informovali o posledních změnách a politických opatřeních přijatých v souvislosti s eurem a hospodářskou a měnovou unií.

Záležitostem, které se týkají široké veřejnosti, se věnujeme na všech dostupných kanálů, jako jsou webové stránky, publikace, otázky a odpovědi, letáky a různé sítě zabývající se vytvářením hospodářské politiky, odbory, organizace zaměstnavatelů atd. Spolu s členskými státy pracujeme na všech frontách s cílem objasnit význam a všechny souvislosti eura.

Nyní přejdu k politikám, které jsou jádrem této záležitosti, a to se týká položky b) otázky, kterou předložila paní Kratsa-Tsagaropoulouová: jaká opatření jsou připravována ke zlepšení obrazu společné měny a její důvěryhodnosti v očích veřejnosti?

K tomu bych chtěl zmínit tři věci. Zaprvé: rozhodli jsme o velmi vysokém finančním limitu s názvem Evropský finanční stabilizační mechanismus a nástroj – téměř 500 miliard eur, který společně se záchranným balíčkem koordinované a podmíněné finanční pomoci pro Řecko pomohl zastavit šířící se oheň finanční nejistoty dříve, než mohl zachvátit celou Evropu. Podnikáme konkrétní kroky pro zajištění finanční stability a eura v Evropě.

Zadruhé: členské státy vyvíjejí obrovské úsilí v oblasti fiskální konsolidace. V Evropě probíhá v podstatě vlna fiskální konsolidace a strukturální reformy za účelem obnovení a posílení důvěry a důvěryhodnosti eura a hospodářské a měnové unie.

Neděláme to však bez pečlivého nastavení. Činíme tak koordinovaně a diferencovaně, tak aby země s malým nebo žádným fiskálním prostorem, jako je Řecko, Španělsko a Portugalsko, musely fiskální konsolidaci urychlit. Mnoho jiných zemí fiskální prostor stále má, a konsolidaci proto nezahájí dříve než příští rok. Je to proto, abychom neutlumili probíhající hospodářské oživení.

Zrovna dnes jsme představili celkem 15 postupů při nadměrném schodku a na základě našeho hodnocení jsou strategie členských států v oblasti fiskální konsolidace v souladu s touto koordinovanou a diferencovanou fiskální strategií pro ukončení krize.

A zatřetí: je naprosto nezbytné posílit hospodářskou správu, aby tak byla posílena důvěryhodnost eura, a v této souvislosti plně spoléhám na vaši podporu při hlasování o usnesení o strategii Evropa 2020 a o posílení hospodářské správy. Potřebujeme vaši podporu, abychom přesvědčili Evropskou radu – přesvědčili členské státy – a zachovali nynější dynamiku umožňující zavést tyto přísnější systémy rozpočtového a hospodářského dohledu a koordinace politik na počátku příštího roku.

 
  
MPphoto
 

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, velmi vám děkuji za odpověď a za to, že jste nám všem dal možnost připomenout si politiku na podporu jednotné měny a přežití eurozóny.

Podstata mé otázky se týkala spíše způsobu komunikace, který musíme použít, protože občané těmto bezprecedentním technickým záležitostem v hospodářském životě Evropy nerozumějí a nesdílejí je, a existuje tedy riziko, že místo pocitu zajištěné budoucnosti budou mít dojem, že podpora eura je bude něco stát. Tento dojem podněcují i scénáře a hrozby odchodu některých zemí z eurozóny.

Je společnou odpovědností členských států a evropských orgánů, aby podporovaly úspěch eura, avšak veřejné mínění potřebuje podpůrná opatření, která nemají nic společného s finančními úpravami v jednotlivých zemích.

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – S vaší úvahou souhlasím a myslím si, že je nezbytné, abychom v euru spatřovali klíčový nástroj hospodářské politiky a udržitelného růstu v Evropě a abychom na něj zároveň pohlíželi nejen jako na symbol, ale také jako na záruku Evropanů při budování společného evropského domu. V této souvislosti jsme připravili širokou škálu komunikačních aktivit.

Například v první polovině roku 2010 – vypíchnu jen ty nejdůležitější události – jsme zorganizovali informační kampaň o klíčových výhodách eura v 10 zemích eurozóny: v Německu, Francii, Itálii, Portugalsku, Nizozemsku, Španělsku, Rakousku, Finsku, na Maltě a v Belgii. Uspořádali jsme také Bruselské ekonomické fórum, které bylo věnováno hospodářským a finančním otázkám a které se konalo před dvěma týdny. Byl dohodnut rekordně vysoký počet politických oblastí, více než 1 000, a o této události intenzívně informovala média. Byl to jednoznačný případ, kdy byli osloveni tvůrci veřejného mínění, a prostřednictvím tohoto významného fóra jsme se pokusili dosáhnout multiplikačního efektu. A v tomto seznamu událostí bych mohl pokračovat.

Jsme do těchto činností zapojeni a myslím si, že nejlepších výsledků dosáhneme tím, že budeme mít správné politiky a správný typ kampaní, čímž budeme moci zajistit dobrou informovanost našich občanů.

V mládí jsem absolvoval studia, abych se stal obchodníkem s náhradními díly. Začal jsem ve 12 letech a kariéru jsem ukončil ve 20. Měli jsme vždy velmi jasnou filozofii: nejprve musíte mít produkt, teprve pak jej budete moci dobře nabízet na trhu: potřebujete tedy obojí. Potřebujete solidní produkt, solidní politiky a potřebujete solidní marketingovou kampaň s cílem získat srdce a mysl našich lidí.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis, autor.(EL) Pane předsedající, pane komisaři, velmi pečlivě jsem si vyslechl vaši odpověď. Nevím, jestli to dvanáctistránkové memorandum, které jste zmínil, obsahuje odpověď na část otázky mé kolegyně, konkrétně tu část týkající se začlenění nových zemí do eurozóny a vyhlídky této integrace.

Vím, a vy to víte také, že novým členem je Estonsko. Nyní vidíme, že aby tyto země mohly vstoupit do eurozóny, musí zavést velmi tvrdé plány na restrukturalizaci financí s tím výsledkem, že v Estonsku jsou dnes prováděny drastické škrty v platech státních zaměstnanců, nezaměstnanost dosáhla 20 % a nezaměstnanost mladých lidí je několikanásobně vyšší.

Moje otázka zní: je tento obraz předsálí eurozóny atraktivní? Je spolehlivý? Vytváří předpoklady pro další životaschopnost?

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – Důvodem, proč musí Estonsko zavést rozpočtovou kázeň, není primárně euro, ale skutečnost, že estonské hospodářství čelí velmi vážné finanční krizi, stejně jako my všichni, a že se zastavil hospodářský růst. Hospodářský růst začal vykazovat záporné hodnoty, což znamenalo, že estonské veřejné finance už prostě neměly udržitelný základ.

Úroveň zadlužení v Estonsku je velmi nízká: v tuto chvíli je to 7,2 %, zatímco evropský průměr je 75 %. Tempo růstu však bylo velmi znepokojující, takže z ekonomického hlediska bylo jedině správné zajistit, aby bylo Estonsko schopno nadále provádět politiky orientované na zajištění stability a udržitelnosti veřejných financí. Jednalo se o demokratické rozhodnutí nedávno učiněné estonským parlamentem a tato politika je v Estonsku prováděna poměrně úspěšně.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D).(LT) Pane komisaři, jak víme, nejslabším článkem řetězce týkajícího se eura je Řecko, a trvalo dva měsíce, než byl Řecku poskytnut balíček pomoci. Tato prodleva byla z velké části způsobena Německem, stála nás 100 milionů EUR a nepochybně oslabila i samotné euro. Jaký má Komise na tyto záležitosti názor a jaké kroky podnikne, aby k takovýmto prodlevám v budoucnu nedocházelo?

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – Nechci se pouštět do žádného obviňování. Můj názor je, že politika a tvorba hospodářské politiky v Evropské unii jsou vždy otázkou politické vůle, ale také uměním možného. Tentokrát bylo v určitém okamžiku možné přijmout tato rozhodnutí, poskytnout Řecku podmíněnou a koordinovanou finanční pomoc, a později vytvořit Evropský finanční stabilizační mechanismus. To vše nyní funguje.

Pokud jde o Řecko, první tranše z EU a MMF v celkové výši 20 miliard EUR byly Řecku zaslány v polovině května. Řecko plní svůj společný plán EU-MMF včas a v souladu s memorandem o porozumění. Nyní je navíc rychle k dispozici také nedávno dohodnutý Evropský finanční stabilizační mechanismus a nástroj, tak aby tento nástroj Společenství, který dosahuje až 60 miliard EUR, mohl využít rozpočtu Unie jako záruky za úvěry pro případné operace. To je nyní v provozu a funguje. Tento nástroj je rychle k dispozici, na základě žádosti a v případě skutečné potřeby.

Do konce tohoto měsíce dojde k ratifikaci 90 % objemu zvláštního nástroj ve výši až 440 miliard EUR dohodnutého na mezivládní úrovni, který je označován také jako Evropský nástroj finanční stability, přičemž 90% ratifikace je kritériem. Za několik týdnu poté bude tento nástroj zprovozněn. To znamená, že máme-li bezprostřední a naléhavou potřebu, prostřednictvím tohoto mechanismu a tohoto nástroje máme i prostředky, jak ji vyřešit.

Na závěr k tomu už jen uvedu, že díky tomu získáme čas, a je nezbytné, abychom se zapojili do velmi důležité kampaně fiskální konsolidace v Evropě, kde poslední dva roky vymazaly 20 let fiskální konsolidace dosažené v posledních dvou desetiletích.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 19, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0257/10)

Předmět: Strukturální fondy EU - financování vyloučení

EU jakožto signatář Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením odráží její základní prvky – antidiskriminaci, rovné příležitosti a opatření pro aktivní začleňování – ve své vlastní strategii pro zdravotně postižené.

V březnu 2010 byla Komise zastoupena na konferenci v Bruselu pořádané Evropským sdružením pro život ve společenství, která se zabývala tématem „Financujeme vyloučení ačkoli propagujeme začlenění? Využití finančních prostředků Evropské unie na financování podpory institucionalizace osob se zdravotním postižením.“

Komise si je vědoma znepokojení nevládních organizací nad tím, že jsou evropské strukturální fondy využívány k obnově stávajících nebo výstavbě nových dlouhodobých stacionářů pro osoby se zdravotním postižením.

Jelikož existuje podstatná shoda cílů mezi celkovou strategií EU v oblasti zdravotního postižení a danou úmluvou OSN, jaké kroky Komise učiní k vyřešení tohoto problému a k zajištění toho, aby evropské fondy nebyly využívány tímto nevhodným způsobem, ale spíše směřovány na financování projektů zajišťujícím osobám se zdravotním postižením život v komunitě?

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Chtěla bych odpovědět na otázku k ústnímu zodpovězení, kterou položila paní McGuinnessová, když řekla, že i když odpovědnost za zajištění a správu ústavní péče spočívá na členských státech, Komise bude velmi intenzivně podporovat právo osob se zdravotním postižením na samostatný život jako alternativu života v ústavech tím, že bude podporovat služby v komunitě.

Komise do konce letošního roku přijme Evropskou strategii v oblasti zdravotního postižení na období 2010–2020, která stanoví jednotný rámec pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. K prioritám bude patřit poskytování podpory osobám se zdravotním postižením, která jim umožní žít samostatně, a deinstitucionalizace všech systémů. Důraz bude kladen zejména na potenciální roli strukturálních fondů v této oblasti.

Priority pro využívání strukturálních fondů jsou samozřejmě stanoveny na vnitrostátní a regionální úrovni, ale Komise bude spolupracovat s členskými státy na výměně osvědčených postupů a pokynů týkajících se nejvhodnějších způsobů využití těchto finančních prostředků s cílem podpořit osobní autonomii a právo osob se zdravotním postižením na samostatný život.

Ráda bych se zmínila také o Evropském sociálním fondu jako o nástroji pro odstranění překážek, které osobám se zdravotním postižením brání v tom, aby zapojily do společnosti jako její rovnoprávní členové. Sociální fond může financovat mimo jiné poradenství, školení přizpůsobené specifickým potřebám lidí se zdravotním postižením, rehabilitaci, vytváření pracovních míst v odvětvích, jako je sociální ekonomika, zvláštní pomoc na podporu podnikání osob se zdravotním postižením a osvětovou kampaň pro boj proti diskriminaci. Mimoto může financovat školení a rekvalifikaci pracovníků pro usnadnění přechodu z ústavní péče k využívání komunitních služeb.

Současně s tím je možné použít Evropský fond pro regionální rozvoj, a to na rozvoj sociální infrastruktury na podporu těchto nových služeb.

Komise v této souvislosti vypracovala soubor nástrojů na využití prostředků ze strukturálních fondů s cílem zajistit, aby tyto fondy byly dostupné lidem se zdravotním postižením a aby tyto osoby nebyly diskriminovány. Tento soubor nástrojů je navržen tak, aby umožnil výkonným orgánům, zprostředkujícím subjektům nebo správcům projektů připravovat, provádět, monitorovat a vyhodnocovat programy a projekty financované ze strukturálních fondů.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Jménem paní McGuinnessové, která otázku předložila, vám děkuji za upřímnou a vyčerpávající odpověď. Mám jen jednu nebo dvě stručné otázky. Zaprvé: postupuje Komise nějak proti těm, kdo nevyužívají strukturální fondy náležitým způsobem, zvláště v oblasti, kde jednáme o poskytnutí nástrojů pro osoby se zdravotním postižením? Zadruhé: jak brzy – pokud vůbec – můžeme používání těchto praktik v členských státech odstranit?

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pokud dojde obecně ke zneužití prostředků ze strukturálních fondů, může Komise zasáhnout, ale je samozřejmě primární povinností a odpovědností členského státu, aby předložil svůj politický program a vytvořil vlastní systémy sociální ochrany, které se budou vztahovat i na osoby v dlouhodobé ústavní péči. Otázka samozřejmě zní: mohli bychom využít právo veta, pokud by členské státy nadále používaly finance jiným způsobem? Víte, že strukturální fondy jsou využívány na základě systému sdílené odpovědnosti Komise a členských států. Je však na členských státech a jejich regionech, aby programy řídily a prováděly, a to na základě výběru z vhodných programů a projektů.

Nicméně i když nebudeme moci právo veta využít, spolupracujeme již s členskými státy na změně politiky v členských státech. Například s bulharskou vládou máme již dva roky společný přístup, podle kterého vláda nevyužila peníze ve stacionářích, ba naopak se zavázala, že neinvestuje žádné finanční prostředky EU do stávajících stacionářů a že při každé investici do těchto odvětví se bude řídit zásadou deinstitucionalizace.

 
  
MPphoto
 

  Ádám Kósa (PPE). (HU) Nejprve bych rád poděkoval paní komisařce za odpověď a za její odhodlání zabývat se záležitostmi, které se týkají osob se zdravotním postižením. Mám dvě související otázky. Hlavní problém týkající se využívání strukturálních fondů skutečně nastal a vyskytuje se hlavně ve východní Evropě. V zámcích znárodněných během komunismu byly dříve ubytovány osoby se zdravotním postižením, především s mentálním postižením. Jedním z problémů je to, že peníze ze strukturálních fondů byly vynaloženy na obnovu těchto zámků, přičemž zámky pak byly uzavřeny a lidé se zdravotním postižením byli vystěhováni. Co s těmito budovami bude? Plánuje Komise prověřit tuto záležitost z širší perspektivy, v souvislosti s cestovním ruchem a vytvářením pracovních míst?

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Jsem si velmi dobře vědoma toho, že změna režimu znamená také změnu přístupu k pozůstatkům minulé politiky.

Je samozřejmě na vládách, aby rozhodly, jak s institucemi naloží a zda chtějí nemovitosti renovovat a dále je používat k jinému účelu. V souvislosti s deinstitucionalizací směřující k tomu, aby byli lidé se zdravotním postižením začleněni do společnosti a nebyli nadále ponecháni v ústavních zařízeních, mohu říct jen to, že jsme se snažili informovat o těchto aspektech zaměstnance Komise odpovědné za jednání s členskými státy.

Dne 29. dubna 2010 uspořádalo Generální ředitelství pro regionální politiku seminář pro pracovníky Komise nazvaný „Nazvali byste to domovem?“, na němž byly představeny nejlepší a nejhorší postupy při využívání fondů EU k odstranění ústavních zařízení dlouhodobé péče. Naši zaměstnanci tak měli možnost si uvědomit, jako postupy používat ve snaze změnit myšlení lidí při styku s úřady v členských státech.

Velmi dobrá byla také součinnost mezi GŘ pro regionální politiku a GŘ pro zaměstnanost týkající se dalších kroků, které bychom mohli podniknout, protože se domníváme, že investice ze Sociálního fondu by měly sloužit občanům žijících v těchto oblastech. Neměly by být využívány pouze k renovaci budov, ale měly by být v daných oblastech použity i k tvorbě pracovních míst a k růstu.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL).(EL) Pane předsedající, pane komisaři, chtěl bych vás upozornit na to, co je podle mého názoru velmi aktuální a specifická záležitost. V mé zemi, v Řecku, a pravděpodobně i v jiných zemích jsou vzhledem k úsporným programům snižovány sociální výdaje a často je zastaveno i poskytování finančních prostředků střediskům a nadacím, které poskytují služby lidem se zdravotním postižením.

Mám před sebou jeden takový příklad z nedávné doby: příklad jednoho střediska poskytujícího služby lidem, především dětem, se zrakovými problémy a dalšími typy postižení. Kvůli nedostatku peněz bylo ponecháno svému osudu padesát dětí. Moje otázka zní: může těchto padesát dětí doufat, že tato nadace bude mít nárok na financování v rámci Evropského sociálního fondu? Co s tím můžeme udělat?

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Je naprosto jasné, že v oblasti sociální politiky jsou členské státy odpovědné za zřízení vlastních systémů sociální ochrany, včetně návrhu, financování a kontroly kvality služeb poskytovaných v ústavních zařízeních dlouhodobé péče.

Nemůžeme do postupů vlády zasahovat ani vládu nutit, aby svou politiku změnila. Můžeme pouze přijmout obecná opatření, kterými budeme na vládu naléhat, aby se starala o své občany.

Jednou z věcí, kterou samozřejmě můžeme prostřednictvím Sociálního fondu udělat, je poskytnout zaměstnancům školení a pomoc jim lépe o tyto lidi pečovat, ale základní rozhodnutí o tom, zda mít pečovatelské domy, spočívá na vládách jednotlivých států.

 
  
MPphoto
 
 

Část druhá

  Předsedající. – Otázka č. 21, kterou pokládá Chris Davies (H-0246/10)

Předmět: Zajištění cílů EU v oblasti životního prostředí

Souhlasí Komise s tím, že nadměrná vnitrostátní jednání v rámci EU a špatná koordinace jejích diplomatických zdrojů ve světě přispěly k tomu, že se nepodařilo zajistit cíle EU jak na konferenci o změnách klimatu UNFCCC v Kodani, tak na zasedání smluvních stran CITES v Dauhá?

Nastíní Komise kroky, jež se chystá přijmout ke zdokonalení svého předběžného plánování a koordinace s cílem zlepšit svůj výkon a zajistit příznivější výsledky na příštích konferencích o životním prostředí?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Pan Daviesi, svou otázkou upozorňujete na důležitou záležitost týkající se účinnosti diplomacie Evropské unie v mezinárodních jednáních o životním prostředí, a to na pozadí neuspokojivých výsledků jednání v Kodani o změnách klimatu a jednání v Dauhá o obchodu s ohroženými druhy zvířat.

My si samozřejmě musíme z těchto výsledků vzít ponaučení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením Lisabonské smlouvy. Chceme-li tedy navrhnout vyvážený soubor závěrů do budoucna, musíme si podle mého názoru uvědomit, že důvody, proč tato jednání skončila s takovými výsledky, jsou různorodé a je třeba je analyzovat individuálně.

Není samozřejmě jednoduché dosáhnout ve 27 členských státech představujících 500 milionů občanů dohody o společném postoji v rámci mezinárodních jednání o složitých záležitostech, které mají přímý dopad na hospodářství a společnost Evropské unie. Nicméně jak v případě CITES, tak i v případě jednání o změně klimatu to však nezabránilo tomu, aby se EU dohodla na společné linii a realizovala celou řadu osvětových a informačních aktivit.

Co se týče konference smluvních stran CITES, postoj EU k mnoha záležitostem byl stanoven více než šest měsíců před jednáním, delegace EU a členských států prováděly po celém světě osvětové a informační činnosti v souvislosti s důležitými návrhy EU týkajícími se žraloků a tygrů a hladce proběhla také interní jednání EU před zahájením i během konání konferencí smluvních stran na tato témata. Já ale plně uznávám, že v případě tuňáka obecného nebyly bohužel tyto podmínky splněny ve stejném rozsahu.

Z obecnějšího hlediska se Komise domnívá, že EU bude schopna jednat efektivněji v rámci CITES, jakmile bude její plnohodnotnou smluvní stranou. Komise se proto bude více snažit přesvědčit třetí země, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly pozměňovací návrh CITES dohodnutý v Gaborone, který Evropské unii umožní připojit se k úmluvě.

Pokud jde o jednání o změně klimatu, interní diskuse EU v souvislosti s jednáním v Kodani nebyla nijak přehnaná a EU výrazně zlepšila koordinaci svých diplomatických zdrojů po celém světě.

Evropská unie před jednáním v Kodani uskutečnila intenzivní program osvětových a informačních činností určený třetím zemím a vypracovala a během jednání v Kodani představila společný postoj ve všech klíčových otázkách. Před jednáním v Kodani použila EU ve více než 40 zemích řadu koordinovaných demarší EU a trojky, uskutečnila řadu společných informačních a osvětových misí trojky a zúčastnila se také nejrůznějších neformálních dvoustranných a vícestranných rozhovorů. Technické vyjednávací týmy EU prodiskutovaly a dále rozvíjely postoje EU při různých dvoustranných návštěvách třetích zemí.

Podíváme-li se nad rámec příkladů jednání v Kodani a v Dauhá, je důležité si uvědomit, že jedním z klíčových cílů Lisabonské smlouvy je posílení hlasu Unie ve světě. Provádění Lisabonské smlouvy významně posílí zastoupení EU navenek v mezinárodních záležitostech týkajících se životního prostředí.

V této oblasti dává smlouva Komisi úkol zajistit zastupování Unie navenek. V případě, že Rada považuje za politicky vhodné, aby se Unie zapojila do jednání o mezinárodních dohodách, smlouva zavazuje Radu, aby Komisi pověřila vedením těchto jednání jménem Unie v záležitostech spadajících do kompetence Unie. Rada může doplnit takové pověření podle směrnic o vyjednávání.

Evropský parlament bude samozřejmě okamžitě a plně zapojen do všech fází tohoto procesu.

Komise v současné době projednává s členskými státy v Radě způsob provádění tohoto rámce. Komise při těchto diskusích velmi dbá na to, aby výsledkem provádění Lisabonské smlouvy bylo posílení jednoty a soudržnosti zastoupení EU ve vícestranných jednáních. Jakýkoli jiný výklad Lisabonské smlouvy prostě ohrožuje a v podstatě i oslabuje postavení EU na mezinárodní scéně, což rozhodně nemělo být účelem Lisabonské smlouvy.

V sázce je budoucnost zapojení a účinnost EU v jednáních na mezinárodní scéně a Komise spoléhá na podporu Evropského parlamentu v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Chris Davies (ALDE). – Komisař i já s cíli bez debat souhlasíme a já podporuji Komisi v boji s Radou, ale když se díváme na konference, jako je CITES, vidím, že Japonci zřejmě chodí s pytlem zlata od jednoho velvyslanectví k druhému. Vy byste to nazval osvětovou činností.

Když už jste tedy zmínil posílení diplomatických schopností Evropské unie, dovolte mi, abych vám položil konkrétní otázku. Jaká jednání jste měli nebo budete mít s Catherine Ashtonovou, na kterých budete projednávat možnost, jak by Služba pro vnější činnost mohla sloužit potřebám Komise jako celku, tak aby byly naplno využívány naše diplomatické schopnosti?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Odpovídám na vaši konkrétní otázku, kterou jste mi položil: s Catherine Ashtonovou jsem na toto téma neměl žádná jednání. Myslím, že co se týče CITES a zejména tuňáka obecného, je jedna věc naprosto jasná: řadu věcí jsme odhadli špatně – můžu-li to tak říct.

Zaprvé: postoj Komise byl přijat prostě příliš pozdě. Za druhé se domnívám, že diskuse v Radě se konala během posledního zasedání Výboru stálých zástupců, a i kdybych tuto záležitost mohl s Catherine projednat, bylo by už stejně pozdě.

Proto si myslím, že bychom si z těchto událostí měli vzít ponaučení. Jak jste ale správně upozornil, je to jeden z úkolů, na kterém budeme muset spolupracovat, a pro tento účel musíme využít také budoucí – doufejme, že dobře fungující – Službu pro vnější činnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 22, kterou pokládá Dan Jørgensen (H-0255/10)

Předmět: Zacházení se směsmi endokrinních disruptorů

Studie provedené v Dánsku a Německu prokázaly, že především děti jsou vystavovány koktejlům různých chemikálií, ponejvíce pak endokrinním disruptorům, jako jsou změkčovadla na bázi ftalátů. Důsledkem těchto vědeckých poznatků je skutečnost, že postup povolování jednotlivých endokrinních disruptorů podle nařízení REACH, který je založen na předpokladu, že koncentrace jednotlivých chemikálií jsou velmi nízké a bez nepříznivých účinků, proto již není ani bezpečný ani efektivní, protože tyto chemikálie spolu vytvářejí nebezpečné směsi.

Jak hodlá Komise ošetřit tuto mezeru v ustanoveních nařízení REACH, aby zajistila, že endokrinní disruptory nebudou povolovány na základě mylného předpokladu, že lidé jsou vždy vystaveni působení jen jedné chemikálie?

Otázka č. 23, kterou pokládá Fiona Hall (H-0265/10)

Předmět: Opatření EU v souvislosti s chemickými látkami, které způsobují endokrinní poruchy (EDC)

Akční strategie EU v oblasti chemických látek způsobujících hormonální poruchy byla přijata před více než 10 lety, a to zejména v důsledku zprávy Evropského parlamentu z vlastního podnětu z roku 1997. Věda od té doby stále jasněji prokazuje souvislost mezi některými látkami narušujícími endokrinní systém a rakovinou, nižší plodností a možnými dopady na chování a vývoj. Avšak přes různá politická prohlášení na podporu akčního plánu EU v oblasti látek EDC a přes schválení prioritního seznamu látek, které způsobují endokrinní poruchy, EU dosud nepřijala žádné praktické opatření k tomu, aby tyto látky odstranila z našeho životního prostředí.

Přijme nyní Komise nějaké opatření, aby využila výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků a zajistila, že tyto chemické látky, které jsou vysoce rizikové pro lidské zdraví, budou v rámci směrnice REACH řešeny prioritně?

Jaká konkrétní opatření navrhne Komise ve své nadcházející zprávě o provádění strategie EU týkající se látek EDC?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Komise ví o řadě studií týkajících se kombinovaných účinků různých chemických látek. Zejména na konci roku 2009 zveřejnily dánské úřady výsledky mnoha výzkumů, v nichž byl zkoumán kumulativní dopad různých endokrinních disruptorů na citlivé skupiny, jako jsou malé děti a pracující ženy, jak jste zmínil ve své otázce.

Na základě dánské studie dospěla Rada k závěrům, které přijala v prosinci 2009 a v nichž byla vyzvána Komise, aby přezkoumala, jak jsou ve stávajících právních předpisech EU řešeny kumulativní účinky různých endokrinních disruptorů, a aby se z širšího hlediska zaměřila na obecný problém, jak se s kumulativními účinky těchto druhů chemických látek vypořádat.

Pokud jde o obecnou otázku kumulativních účinků chemických látek, Komise nedávno poskytla prostřednictvím internetu zprávu o současné situaci v oblasti toxicity směsí, která byla výsledkem dvouletého výzkumu financovaného GŘ pro životní prostředí.

Komise se nyní účastní konzultací o této zprávě se zúčastněnými subjekty a podala také oficiální žádost týkající se toxicity směsí Vědeckému výboru pro zdravotní a environmentální rizika, Vědeckému výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika a Vědeckému výbor pro spotřební zboží.

Na základě výzkumu a souvisejícího procesu konzultací dokončí Komise nejpozději do začátku roku 2012 zprávu, v níž bude posouzeno, zda a do jaké míry relevantní stávající právní předpisy Společenství, včetně nařízení REACH, adekvátně řeší rizika spojená s působením řady chemických látek pocházejících z různých zdrojů a cest, a na základě toho pak posoudí případné vhodné úpravy, pokyny a metody hodnocení.

Od roku 1999, kdy byla zahájena strategie Společenství v oblasti endokrinních disruptorů, jsme prostřednictvím rozpočtu Společenství pro oblast výzkumu vynaložili obrovské investice zaměřené na rozšíření našich poznatků o tom, jakými mechanismy ovlivňují chemické látky fungování endokrinních systémů. Během stejného období jsme do dvou klíčových právních předpisů týkajících se chemických látek, a to do nařízení REACH a do nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, zahrnuli konkrétní opatření k řešení endokrinních disruptorů. Komise se také aktivně podílela na mezinárodních iniciativách zaměřených na rozvoj metod testování a testovacích strategií umožňujících identifikaci endokrinních disruptorů.

V neposlední řadě Komise nedávno zahájila rozsáhlou studii s cílem sloučit všechny nejnovější vědecké informace a vypracovat doporučení týkající se strategií testování a kritérií pro identifikaci látek s vlastnostmi endokrinních disruptorů. Studie bude dokončena do druhé poloviny příštího roku. Výsledky této studie budou zohledněny při revizi stávající strategie Společenství v oblasti endokrinních disruptorů a studie poskytne podkladové informace pro provádění stávajících právních předpisů EU, čímž mám na mysli jak nařízení o přípravcích na ochranu rostlin, tak i nařízení REACH.

Takže celkově vzato si je Komise vědoma závažnosti otázek, které jste oba zmínili, a intenzivně pracuje na tom, aby byly co nejúčinněji vyřešeny. Není to snadné, protože poznatků stále nemáme dostatek, ale jedná se bezesporu o složitý problém, který si zaslouží, abychom mu i v budoucnu věnovali maximální pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Dan Jørgensen (S&D). (DA) Pane komisaři, říkáte, že v roce 2012 předložíte zprávu, ve které dojdete k závěru, zda existují důvody pro revizi právních předpisů kvůli tomu, že v nich není zohledněn koktejlový efekt chemických látek. V tomto ohledu vám mohu ušetřit námahu, protože jsme již nyní schopni potvrdit, že tomu tak je. Právní předpisy neberou koktejlový efekt v úvahu. Ti z nás, kteří pracovali na nařízení REACH a kteří tuto směrnici znají do nejmenších podrobností – a já vím, že vy k nim patříte – až moc dobře vědí, že prostě nebyl zohledněn koktejlový efekt související s nejnebezpečnějšími látkami: s karcinogenními látkami a s endokrinními disruptory. Nařízení REACH mimoto vychází ze dvou základních zásad: zásady předběžné opatrnosti a zásady ochrany nejzranitelnějších spotřebitelů na trhu, jinými slovy – mimo jiné – dětí a těhotných žen. Takže neměla by Komise nyní předložit návrhy na revizi nařízení REACH a možná i jiných právních předpisů a stanovit, že v povolovacím procesu je třeba zohlednit koktejlový efekt pomocí principu substituce?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Jak jsem již řekl, skutečným problémem v této oblasti je nedostatek spolehlivých vědeckých poznatků a fakt. Správně jste zmínil zásadu předběžné opatrnosti. Jsme rovněž vázáni smlouvou dodržovat preventivní opatření v oblasti životního prostředí, ale přesto bych rád získal co nejvíce údajů a založil návrhy v maximální možné míře na spolehlivých vědeckých poznatcích.

Od roku 1999, kdy jsme začali tento přístup používat, jsme ve Společenství provedli již 84 studií, na které byly vynaloženy přibližně dva miliony. Když jsem však o tom včera hovořil se svými kolegy, abych získal hrubou představu o souvisejících podrobnostech, podstatou těchto diskusí bylo z jejich strany toto: pro stanovení velmi konkrétních opatření nám stále chybí další poznatky. Určitě vás ale mohu ujistit, že se tím budu v budoucnu intenzivně zabývat.

 
  
MPphoto
 

  Fiona Hall (ALDE). – Děkuji vám za odpověď, pane komisaři, cítím ale velkou frustraci, protože touto záležitostí se zabýváme již 13 let – 84 studií během 13 let. Jsou některé části populace, zejména nenarozené děti, které jsou na tyto chemické látky mimořádně citlivé, a jak se ukázalo, změny jsou nevratné, takže v důsledku toho byly zmařeny životy lidí ještě před jejich narozením.

Vzhledem k tomu, co jste řekl o zásadě předběžné opatrnosti, co brání Komisi v tom, aby alespoň předložila názvy chemických látek, které by měly být na seznamu uvedeného v nařízení REACH, čímž by pokročila směrem k zákazu těchto látek?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Mohl bych v podstatě zopakovat svou předchozí odpověď. Faktem je, že když hovoříme o zásadě předběžné opatrnosti, je podle mého názoru nesmírně důležité, jak o ní uvažujeme a co touto zásadou vlastně myslíme. Chtěl bych získat více informací. Výzkum, který jsme zahájili, není výzkumem, jehož prostřednictvím bychom chtěli shromáždit poznatky, které jsme postupně získali v rámci výzkumných programů EU. Jeho cílem je získat přehled o všem, co se děje ve světě – všechny poznatky na celém světě. Takový byl záměr, ale vaši frustraci plně chápu. Jak víte, zabývám se touto oblastí půl roku, a určitě podrobně projdu všechno, co jste si zdůraznila, a pokusím se zjistit, jak tuto záležitost můžeme v budoucnu co nejlépe vyřešit.

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek (ALDE). – Pane předsedající, stávající nařízení EU o materiálech přicházejících do styku s potravinami stále povolují poměrně vysoké úrovně bisfenolu A. V důsledku toho existuje riziko, že by tato látka mohla přejít do potravin nebo – v rámci širšího užívání spotřebiteli, kdy by byli této látce vystaveni denně – by mohla přejít také do těla spotřebitelů.

Jak budou zohledněny výsledky stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o bisfenolu A plánovaného na konec května 2010 – myslím, že bylo nyní předloženo – v budoucích opatřeních týkajících se bisfenolu A přijatých na základě nařízení REACH? Myslím teď na naše děti, naše lahve a tak dále.

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Tak jak přihlížíme ke všem dosavadním vědeckým poznatkům, které průběžně získáváme, budeme důsledně přihlížet i k jakýmkoli novým poznatkům, kdykoli budeme připravovat politická opatření nebo vysvětlovat, jak bychom měli některé věci zapracovat do stávajících právních předpisů, které máme v současné době k dispozici.

Takže bychom měli jednoduše, krok za krokem zvýšit kvalitu poznatků, které nyní máme, což v této oblasti chybí. Jde o závažný problém, a když tyto poznatky získáme, mohu vás ujistit, že budeme jednat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 24, kterou pokládá Seán Kelly (H-0256/10)

Předmět: Provádění směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik

Může Komise poskytnout aktuální informace o provádění směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007/60/ES(1)) se zvláštním ohledem na Irsko?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Pane Kelly, směrnice o záplavách byla přijata v roce 2007 a nyní naplno běží proces jejího provádění. Záplavy v minulém měsíci nám připomněly, jak vážné mohou mít důsledky a jak důležité je řízení povodňových rizik, které je zaměřeno na prevenci, připravenost a ochranu.

Směrnice o záplavách zavazuje všechny členské státy, aby vypracovaly komplexní plány na snížení povodňových rizik. Důležitým aspektem této směrnice je povinnost konzultovat tyto plány s veřejností a zúčastněnými stranami a spolupracovat s členskými státy na přeshraničních vodních cestách. První dvě lhůty pro provedení této směrnice již vypršely.

Zaprvé mělo být do listopadu 2009 dokončeno provedení této směrnice ve vnitrostátním právu. K dnešnímu dni splnilo tento termín 12 členských států. Deset členských států o stavu prováděcí směrnice dosud neinformovalo a pět členských států oznámilo pouze částečné provedení směrnice. V případech, kdy termín nebyl dodržen, Komise požaduje řešení této situace.

Co se týče oznámení členských států Komisi o administrativních ujednáních, lhůta končí dnem 26. června tohoto roku. Oznámení poskytlo dvacet tři členských států včetně Irska. Komise nyní prověřuje, zda jsou všechny relevantní informace o odpovědných orgánech a geografickém pokrytí řídicích jednotek v souladu se směrnicí. Do hlavních termínů provádění je stále ještě trocha času.

Členské státy v celé Evropské unii pracují na následujících krocích: zaprvé provést v roce 2011 předběžné posouzení povodňových rizik a identifikovat oblasti s potenciálními významnými povodňovými riziky; zadruhé vypracovat do roku 2013 podrobné mapy oblastí povodňového nebezpečí a mapy oblastí povodňových rizik a zatřetí vypracovat v roce 2015 první plány řízení povodňových rizik. Než budou tyto plány přijaty, musí být projednány s veřejností a zúčastněnými stranami.

Pokud jde o Irsko, máme za to, že realizace probíhá dobře, a nemáme důvod se domnívat, že Irsko je s prováděním směrnice pozadu. Irsko informovalo o provedení směrnice v právních předpisech a také o administrativních opatřeních. Vítáme dále skutečnost, že Irsko má již za sebou pilotní případy v povodí řeky Dodder v dublinské oblasti a také v povodí řeky Lee na jihu Irska, kde byl vypracován návrh plánu řízení povodňových rizik v povodí a předložen ke konzultaci s veřejností.

Irsko hraje rovněž aktivní roli na evropské úrovni v rámci podpory výměny cenných informací mezi členskými státy na různá témata související s prováděním této směrnice, jako je například otázka, jak se vypořádat s bleskem a povodněmi způsobenými dešti, dále mapování výskytu povodní a rozvoj plánu řízení povodňových rizik.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Respektuji ostatní, a proto budu stručný. Zaprvé vám, pane komisaři, děkuji za velmi podrobnou a vyčerpávající odpověď, které si hluboce cením. Mám jen jedno doplnění. V případě, že země nebudou plnit termíny, neuvažuje Komise, že by v případě povodní v budoucnu – nebo v minulosti, protože v tuto chvíli máme jednu žádost týkající se povodní – byl k dispozici Fond solidarity?

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Zaregistroval jsem, co bylo řečeno o výměně informací, zejména v souvislosti s náhlými záplavami. Shodou okolností žiji v blízkosti řeky Dodder v Dublinu a i relativně malé řeky mohou během poměrně krátké doby napáchat ve městech strašné škody.

Chtěl bych požádat, aby byla vypracována příručka, která by zahrnovala takové věci, jako je například povinnost odstranit nečistoty ze stavidel, aby stavidla nebyla blokována sutí, protože to způsobuje tento druh poškození. Pokud bude taková příručka existovat, místní úřady by ji měly skutečně používat, a mohla by obsahovat i osvědčené postupy, které bychom používali v celé Evropské unii. Budu podporovat, aby byla taková příručka vznikla.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Z hlediska protipovodňové prevence a řízení povodňových rizik je potřeba, aby byly záležitosti Evropské unie týkající se řek řešeny na nadnárodní úrovni a doprovázeny obrovskými investicemi.

Chtěla bych se zeptat Komise, zda zvažuje vypracování společné politiky týkající se vnitrozemských vod, podobně jako existuje společná námořní politika, která se bude integrovaným způsobem zabývat územním plánováním, ochranou životního prostředí, ochranou mořského prostředí, námořní dopravou a rozvojem oblastí hraničících s vnitrozemskými vodami nebo rozvojem pobřežních oblastí.

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE).(GA) Pane předsedající, záplavy, k nimž došlo v létě, napáchaly v Irsku velké škody, zejména na infrastruktuře, obchodech a bydlení. Celková škoda činila téměř 1 miliardu EUR.

Nemůžeme však veškerou vinu svalovat na dešťové srážky. Největším problémem v Irsku bylo to, že nebyly udržovány vodní cesty. Vodní směrnice je velmi důležitou směrnicí. Podobně byla velká škoda způsobena – a stále je působena – volně žijícím živočichům, zejména vzácným ptákům, protože nebyla provedena ani směrnice o ptácích.

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Zaprvé: mnozí z vás zmínili financování. Existují dvě možnosti: jednou z nich je prevence, kdy bychom se měli spoléhat na Fond soudržnosti, druhá možnost se týká finančních prostředků na evropské úrovni – iniciativy Interreg a všech souvisejících činností.

Když dojde ke katastrofě, existuje určitě ještě další možnost, o které se zmínil pan poslanec, a tou je Evropský fond solidarity. Fond solidarity Evropské unie má velmi jasné instrukce týkající se jeho provádění a povahy škody. V případě žádosti Irska o prostředky z Fondu solidarity byla způsobená škoda nižší, než je stanovený práh, nicméně Komise tuto žádost právě posuzuje.

Pokud je výše škody nižší než standardní prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity ve výši 0,6 %, musí být splněna specifická kritéria pro mimořádné uvolnění financí. Pokud budou tato kritéria v daném případě splněna, pak lze poskytnutí pomoci zaručit. Nicméně neměli bychom slučovat dvě věci – účel jednoho a účel druhého.

Souhlasím také se sdílením osvědčených postupů, které bylo zmíněno – myslím, že je důležité, aby byly náležitě a správně vypracovány plány. Pokud jde o přeshraniční efekt, velice tuto záležitost v rámcové směrnici o vodě podporujeme. V rámci přístupu z hlediska povodí je na události pohlíženo v přeshraničním měřítku a je vytvářen určitý druh vazby, která vyžaduje, aby členské státy vzájemně spolupracovaly. To je po členských státech požadováno, je v podstatě jejich povinností, aby při přípravě přeshraničních řešení spolupracovaly.

Na závěr bych chtěl zmínit, že v roce 2012 chceme vytvořit plán týkající se vod a vodního hospodářství. V rámci tohoto plánu se chceme zabývat třemi tématy. Jedním z těchto témat, kterým budeme věnovat pozornost, budou sucha.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 25, kterou pokládá Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (H-0262/10)

Předmět: Přezkum směrnice o posuzování dopadu na životní prostředí (85/337/EHS)

Čas od času slýcháme o problémech, které se objevují při plánování a realizaci rozsáhlých projektů v oblasti infrastruktury, a to zejména v energetickém odvětví. Většina těchto problémů je způsobována nedostatečnou transparentností a nestranností při posuzování jejich dopadu na životní prostředí. Jak vyplývá z nedávné zprávy Komise, ve stávajících právních předpisech (směrnice 85/337/EHS(2)) není zakotvena skutečná nezávislost těchto posuzování. Předložena byla dvě hlavní řešení tohoto problému: zaprvé, užší zapojení Komise do postupu pro posuzování dopadu na životní prostředí, a zadruhé, zajištění toho, aby byla tato posuzování financována ze zdrojů, které jsou nezávislé na projektantovi, jenž posuzovaný projekt předkládá.

Kdy hodlá Komise předložit revidované znění směrnice o posuzování dopadu na životní prostředí? Jakou možnost Komise nejspíše zvolí, aby zaručila, že budou posuzování dopadu na životní prostředí nezávislá?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Je pravda, že na základě směrnice o posuzování dopadu na životní prostředí (EIA) leží odpovědnost za shromažďování potřebných informací o životním prostředí a jejich předložení orgánům veřejné moci na projektantovi. To však nevede k tomu, že bude proces posouzení dopadu na životní prostředí neprůhledný a neúplný, protože směrnice obsahuje několik pojistek, které zajišťují transparentní a objektivní posouzení projektů v oblasti životního prostředí.

Tyto pojistky spočívají jednak v tom, že existuje seznam minimálního množství informací, které musí být zahrnuty do zprávy o posouzení dopadů na životní prostředí, jejíž vypracování je na základě směrnice EIA povinné. Dále tyto pojistky spočívají v konzultacích s příslušnými orgány odpovědnými za ochranu životního prostředí a s veřejností. Všechny informace poskytnuté projektantem musí být zpřístupněny orgánům odpovědným za ochranu životního prostředí a veřejnosti, s nimiž je projektant musí projednat.

Než je přijato konečné rozhodnutí, může být v každé fázi konzultací zpochybněna správnost informací. To znamená, že příslušné orgány životního prostředí mohou využít prostředky a zdroje, které mají k dispozici, a provést řádné posouzení předložených informací, zatímco nevládní organizace nebo zúčastněné subjekty mohou – a velmi často tak činí – zpochybnit na základě poskytnutých údajů celé posouzení, pokud tyto údaje neodrážejí skutečnou situaci nebo očividně nejsou v souladu s požadavky ustanovení směrnice EIA. Konečné rozhodnutí o udělení či zamítnutí povolení pro projekt musí zohlednit výsledky konzultací a získané informace a musí obsahovat hlavní důvody, o něž se opírá. To vše musí být také k dispozici veřejnosti.

Mám-li být ale upřímný, vaše otázka je velmi důležitá. Po více než 20 letech provádění směrnice EIA jsme identifikovali oblasti, které je potřeba zlepšit, a dospěli jsme k závěru, že by směrnice měla být přezkoumána. Mým cílem je představit nové znění, který dále zlepší ochranu životního prostředí, zohlední výzvy v oblasti změny klimatu, energetiky a biologické rozmanitosti, text, v němž bude zapracována judikatura Evropského soudního dvora a který v maximální možné míře harmonizuje a zjednoduší stávající postupy.

V této souvislosti bude v centru pozornosti celková kvalita posouzení životního prostředí, kde určitě existuje prostor pro zlepšení. Na jedné straně by bylo možné zlepšit kontrolu kvality dokumentace EIA předkládané projektantem. Na druhé straně by mohla být posílena i kvalita samotného procesu posuzování podle směrnice EIA.

Moji spolupracovníci již začali na revizi směrnice EIA pracovat. Do konce června budou zahájeny rozsáhlé konzultace s veřejností a zúčastněnými subjekty. I vás samozřejmě vyzýváme, abyste se do konzultací zapojili a vyjádřili svůj názor.

Jakmile budeme mít k dispozici všechny relevantní údaje a informace, určí Komise vhodné politické varianty změny směrnice EIA, včetně toho, jak zajistit nezávislost posuzování dopadů na životní prostředí. Každý návrh Komise bude muset být posouzen z hlediska jeho dopadu na legislativu. Zatím nejsem schopen sdělit vám datum, kdy Komise návrh předloží, ale rozhodně chci, aby se tak stalo během mého mandátu, lépe dříve než později, i když do té doby je samozřejmě potřeba vykonat ještě docela dost práce.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Tento problém je pro členské státy důležitý, a to z hlediska projektů, které jsou v členských státech prováděny na místní úrovni, a také z hlediska mezinárodních projektů, jejichž příkladem by asi mohly být projekty energetické infrastruktury, jako je projekt Nordstream v Baltském moři. Jak jste uvedl, společnost má právo se jich účastnit a provozovatelé by měli brát zájmy společnosti v úvahu, ale zohledněny jaksi nebyly už jen informace od nezávislých vědeckých pracovníků. Právě proto dnes diskutujeme o potřebě vytvoření nezávislého mechanismu posuzování dopadu a chtěla bych se zeptat, zda si myslíte, že by Evropská komise mohla regulovat vnitrostátní právo členských států v této oblasti, nebo – za předpokladu, že se jedná o mezinárodní projekt – zda by do takových záležitostí mohla zasahovat i samotná Evropská komise?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – V zásadě opět míříte správným směrem. Nemá-li projekt nebo investice přeshraniční dopad, pak je docela jasné, jak by se mělo postupovat. V sázce je tady očividně subsidiarita a já k tomu nemám co dodat.

Pokud je tento proces transparentní, pokud může mít každý svůj názor – což bylo mimochodem cílem změn směrnice o posuzování dopadu provedených v minulosti a v roce 2003 to bylo uvedeno do souladu s Aarhuskou úmluvou, která by právě toto měla stanovit – pak by tento proces měl vést k tomu, co jste zmínila.

Vše je trochu komplikovanější, začneme-li mluvit o přeshraničním dopadu. V souvislosti s přeshraničními dopady směrnice v současné době požaduje, aby proběhla jednání nebo lepší výměna informací s dotčenými stranami. K tomu by mělo dojít již v rámci úmluvy EPSA, ale pokud jde o případy v rámci členských států Evropské unie, pak samozřejmě platí směrnice EIA.

Mám-li být upřímný, Komise v tomto ohledu zastává víceméně procesní roli. Musíme zajistit, aby byly zohledněny všechny nezbytné postupy, které by v ideálním případě měly vést k nezávislému posouzení dopadů, které provede přímo projektant a v případě potřeby jej ověří a zkontrolují orgány členských států. Toto vše zaručujeme. Měli bychom vědět, že začleněním koncepce EIA jsme do této oblasti vnesli dvě důležité věci.

Jednou z nich je to, že se při vynakládání jakýchkoli investic pečlivě zvažuje dopad na životní prostředí, a za druhé, že ve všech případech probíhají veřejné konzultace, tak aby bylo vše transparentní. Nicméně míříte správným směrem. Myslím, že tato otázka, respektive to, co nepřímo vyjadřují vaše úvahy, je jednou ze záležitostí, které je podle mého názoru v budoucnu potřeba řešit v rámci revize směrnice EIA. Nemohu vám ale odpovědět hned, jakým směrem se vydáme. Diskuse nyní začínají a já se všemi těmito věcmi budu určitě zabývat.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, budu velmi stručná. Chci se jen zeptat, proč jste se rozhodl položit pět otázek jednomu komisaři a pouze jednu otázku jinému komisaři.

Máte pro to nějaký důvod? Legitimní postup, který očekáváme, je, že každému komisaři budou položeny dvě až tři otázky. Chci jen vědět, jaký jste k tomu měl důvod.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Otázky byly v tomto pořadí předloženy.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford (ALDE). – A co pan komisař Dalli? O něj jsme úplně přišli? Zdá se, že doba vyhrazená pro otázky není moc dobře řízena, když jste úplně vypustil jednoho komisaře.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Vlastně dva komisaře.

 
  
MPphoto
 

  Malcolm Harbour (ECR). – Pane předsedající, chtěl bych, abyste o tom informoval předsednictvo, a hovořím teď jako předseda Výboru pro vnitřní trh, protože dva z hlavních komisařů pro můj výbor neměli dnes večer možnost reagovat na otázky členů mého výboru ani dalších tazatelů.

Pokud jste již na začátku tohoto zasedání věděl, o čemž není pochyb, a věděli to i pracovníci sekretariátu tohoto zasedání, že doba zasedání bude omezená, bylo v prvé řadě naprosto zbytečné brát ty dvě otázky na začátku, které nebyly přiděleny žádnému z komisařů. Poslanci této sněmovny pokládají otázky právě komisařům, protože jsou tady, a tyto dvě otázky proto mohly být rovnou ponechány stranou. Pokud by taková situace nastala znovu, navrhuji, abychom v jednacím řádu provedli příslušnou změnu.

Zadruhé bylo docela jasné, kolik času máme k dispozici, a v takovém případě jste měl otázky rozdělit mezi tři komisaře, kteří si dali tu práci a byli tak zdvořilí, aby se sem dostavili. Je ostudné, že tento Parlament ignoruje skutečnost, že sem přijedou dva komisaři a nedostanou možnost hovořit. Takže jako předseda výboru trvám na tom, abyste jako předsedající tohoto zasedání informoval o všech detailech předsednictvo a vyjádřil naši velkou nelibost nad nedostatečnou organizací tohoto zasedání.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – V každé sněmovně na světě se stává, že je doba vyhrazená pro otázky vyčerpána dříve, než jsou zodpovězeny všechny otázky. Tak tomu bylo i dnes večer. To se stává opravdu pokaždé.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papastamkos (PPE).(EL) Pane předsedající, také já bych chtěl poznamenat, že vyhrazený čas nebyl rozdělen rozumně. Měl jsem ve stejnou dobu jednání a také hlasování ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, ale z jednání výboru i z hlasování jsem odešel, abych se zúčastnil této doby parlamentní kontroly. Vy jste dobu pro otázky evidentně nerozdělil mezi účastníky parlamentní kontroly správně. Připustil jste, aby byly podle potřeby pokládány doplňující otázky. Myslím si, že musíme dát komisařům a panu Barnierovi najevo náš respekt. To je dáno parlamentním řádem. Říkám vám to, pane předsedající, protože si vás osobně velmi vážím. Pocházíte ze země, v níž se zrodila moderní parlamentní demokracie. Nicméně parlamentní demokracie má řád a pravidla a zásady. Je mi opravdu líto, k čemu dnes večer došlo. Nikoho to nectí: nectí to Parlament, nectí to ani předsednictvo, pane předsedající.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Vlastně jsme pozdě začali, protože nebyli přítomni někteří komisaři a poslanci. To je jeden z důvodů, proč se tak stalo.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE).(DE) Pane předsedající, zúčastnil jsem se každé doby vyhrazené pro otázky od roku 1994, ale nikdy jsem neviděl skandál tohoto rozsahu. Správný postup je takový, že pokud omezíte řečnickou dobu, musíte ji omezit všem komisařům.

První otázku jsem dal panu komisaři Dallimu, takže jsem si byl jistý, že řada přijde i na mne. Jak tady mluvíme, předseda José Barroso hovoří s mou skupinou, a já jsem před tři čtvrtě hodinou tu diskusi opustil a od té doby tady 45 minut sedím a čekám, až na mně přijde řada. Rád bych zdůraznil, že jste mne měl informovat, k čemu došlo. Musím opravdu říct, že nesouhlasím s tímto postupem, a žádám, abyste už nezkracoval dobu vyhrazenou pro otázky. Je to v Parlamentu to nejdůležitější. Nejsme hlasovacím zařízením mocipánů! Každý jednotlivý člen parlamentu má právo zúčastnit se doby vyhrazené pro otázky, je to základní právo, které jsme si vypůjčili zejména z britského parlamentního systému.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Jak jsem řekl, ve všech sněmovnách, ve všech zemích se stává, že doba vyhrazená pro otázky skončí dříve, než jsou všechny otázky zodpovězeny – a to se stalo i nám. Přejdu k poslední otázce.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 27, kterou pokládá Kathleen Van Brempt (H-0301/10)

Předmět: Směrnice o ptácích a přírodních stanovištích

Směrnice o ptácích (79/409/EHS(3)) a směrnice o přírodních stanovištích (92/43/EHS(4)) jsou pod neustálým tlakem. Tvrdit, že stojí v cestě hospodářskému rozvoji, patří k bontonu. Příklad antverpského přístavu však svědčí o opaku. Téměř celá oblast přístavu je označena jako „zvláště chráněná oblast“ podle směrnice o ptácích, přesto tu jsou ochrana a rozvoj přírody úzce propojeny s hospodářským rozvojem, jak se nedávno mohl osobně přesvědčit člen Komise. Vzhledem k tlaku, který je vyvíjen za účelem zmírnění těchto směrnic, bych se v tomto roce biologické rozmanitosti komisaře ráda zeptala, co si myslí o směrnicích o ptácích a přírodních stanovištích:

Souhlasí komisař s předsedou Barrosem, který v dopise určeném předsedovi vlády Balkenendemu uvedl, že není třeba revize uvedených směrnic, ale naopak stability v příslušném právním rámci, a že tyto směrnice ponechávají dostatek prostoru pro hospodářský rozvoj?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. – Směrnice EU o ptácích a přírodních stanovištích ve své současné podobě poskytují potřebnou flexibilitu, aby zajistily slučitelnost ochrany přírody s hospodářským rozvojem. Komise se nedomnívá, že by bylo opodstatněné provést přezkum, a to z těchto důvodů:

Unijní charakter právních předpisů stanovuje globální model ochrany přírody – řízený na základě vědy, právně vymahatelný a založený na ekosystémech jako základních jednotkách. Síť Natura je jednou z nejvyspělejších, nejrozsáhlejších a nejpružnějších systémů ochrany přírody na světě. Je jedním z největších úspěchů Evropské unie v oblasti životního prostředí.

Během nynějšího funkčního období Komise je biologická rozmanitost naší klíčovou prioritou v oblasti životního prostředí. Rada v březnu tohoto roku znovu potvrdila, že chráněné oblasti a ekologické sítě jsou základním kamenem naší snahy o zachování biodiverzity, a zdůraznila potřebu plně provést směrnice o ptácích a přírodních stanovištích a co nejrychleji dokončit síť Natura 2000.

Jsme teď v rozhodující fázi provádění právních předpisů. Proces určování lokalit sítě Natura 2000 se v celé Evropě chýlí ke konci a prioritou je nyní zajistit, aby síť Natura 2000 byla účinně řízena a aby byly náležitě zajištěny její zdroje tak, aby mohla splnit své cíle.

Směrnice EU o přírodních stanovištích je jedinečným a flexibilním nástrojem, který umožňuje, aby byly projekty v oblasti zemědělství, rybolovu, lesnictví, myslivosti a dokonce i velké rozvojové projekty prováděny způsobem, který neničí ekologické hodnoty našeho přírodního dědictví. Stanoviště sítě Natura nejsou oblastmi, kam by byl vstup zakázán a v nichž by musela být vyloučena jakákoli lidská činnost a hospodářský rozvoj. Většina stanovišť jsou životaplné oblasti v krajině, které byly po mnoho let formovány zásahy lidí. Určování stanovišť sítě Natura neznamená, že je potřeba v daném místě zmrazit hospodářskou činnost. Naopak existuje mnoho příkladů, jako je přístav Antverpy, který jsem nedávno navštívil – a vy jste jej ve své otázce zmínila také, kde nadále úspěšně pokračuje hospodářský vývoj ruku v ruce s ochranou přírody. Klíčem k úspěchu v tomto ohledu je správné provádění ustanovení směrnic o přírodě, včasná integrace záležitostí týkajících se životního prostředí do procesu plánování a rozsáhlá informovanost a zapojení všech zúčastněných stran do celého procesu.

Závěrem bych chtěl říct, že vzhledem k tomu, že jsme nesplnili politický cíl zastavit v roce 2010 pokles biologické rozmanitosti, budeme muset posoudit důvody, proč se nám to nepodařilo. V této souvislosti budeme muset také podrobně vyhodnotit, zda jsou účinně prováděny stávající právní předpisy v oblasti zajištění ochrany biologické rozmanitosti, a budeme se muset zamyslet nad tím, co by bylo potřeba případně zlepšit.

 
  
MPphoto
 

  Kathleen Van Brempt (S&D). – Budu velmi stručná. Přesně takovou odpověď jsem chtěla slyšet. Myslím, že všechny ekologické organizace i mnoho hospodářských hráčů na trhu, kteří se domnívají, že se jedná o velmi dobrou směrnici, si ji s potěšením vyslechnou.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Na otázky, které nebyly pro nedostatek času zodpovězeny, bude odpovězeno písemnou formou (viz příloha).

Tímto končí doba vyhrazená pro otázky k ústnímu zodpovězení.

(Zasedání bylo přerušeno v 20:35 a obnoveno v 21:00)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
  

(1)Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27
(2)Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.
(3)Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.
(4)Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.


16. Genderové aspekty poklesu hospodářství a finanční krize – Hodnocení výsledků plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 2006–2010 a doporučení pro budoucnost – Listina práv žen – následné kroky (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava:

– o zprávě pana Romevy i Rueda za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (2009/2204(INI)) (A7-0155/2010),

– o zprávě paní Figueiredové za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví o hodnocení výsledků plánu
pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 2006–2010 a doporučení pro budoucnost (2009/2242 (INI))
(A7-0156/2010) a

– o otázce k ústnímu zodpovězení Komisi, kterou pokládají paní Gurmaiová a paní Thomsenová jménem skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, paní Figueiredová a paní Svenssonová jménem skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, paní Parvanová za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a paní Cornelissenová jménem skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance o Evropské listině práv žen – následné kroky [2010/2692(RSP)] (O-0059/2010 – B7-0305/2010).

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda, zpravodaj.(ES) Pane předsedající, chtěl bych vám poděkovat za příležitost zabývat se tímto tématem. Dovolte mi začít otázkou. Je velmi jednoduchá, ale myslím, že velmi dobře upozorňuje na problém, o kterém mluvíme: pokud by namísto banky Lehman Brothers existovala Lehman Sisters, projednávali bychom dnes tuto záležitost? To nevíme, poněvadž tomu tak není, ale zřejmá je skutečnost, že stávající situace by se velmi lišila od té, která dnes nastala v souvislosti s úvěrovými problémy a hospodářskou a finanční krizí.

Ekonomové, ať už zaujímají feministický, či nefeministický přístup, se neobyčejně jasně shodují v tom, že za současné krize je odpovědná řada institucí, které jsou v zásadě v podstatě řízeny muži. Máme tedy objektivní informace, které ukazují na muže jako na ty, kteří jsou za tuto situaci přímo zodpovědní.

Nedokážeme říci, zda by tato situace byla stejná, pokud by většinu představovaly ženy, a ne muži, ale já myslím, že je jasné, že by byla odlišná, pokud jde o příčinu i řízení krize a samozřejmě také pokud jde o současné oživení.

Opravdu považuji za důležité upozornit na další významnou skutečnost: finančních agentur s vyšším poměrným zastoupením žen v řídících orgánech se taková situace například dotkla mnohem méně. Myslím si, že to nás nutí k tomu, abychom se zastavili a zamysleli se nad tím. A to v této zprávě činíme.

Do jisté míry chceme naznačit skutečnost, že kromě toho, že krize představuje velmi závažný problém, musí být zároveň i příležitostí k nápravě některých otázek, které nás přivedly na očividně nesprávnou cestu. Špatné politiky a nedostatek rovnosti v mnohých těchto politikách jsou jedním z těchto problémů.

V této souvislosti bych rád označil a velmi jasně zdůraznil některé z nedostatků v politických reakcích na krizi. Ty této příležitosti nevyužívají: genderového aspektu například nebylo vůbec využito v rámci toho, co známe jako „post-lisabonskou perspektivu“, tedy ve strategii EU 2020. Přinejmenším doposud nebyla zaznamenána ani jednoznačná snaha o vytvoření jasných makroekonomických politik a obecných zásad zaměstnanosti, ve kterých by bylo jasně a zřetelně uplatněno hledisko rovnosti. Činit prohlášení je jedna věc, ale nás zajímají hmatatelné závazky.

Cílem této zprávy je přinejmenším zahájit diskusi a předložit několik otázek, které považujeme za důležité. Jsme informováni o tom, že některé členské státy, některé vlády – včetně vlády předsednictví, španělské vlády – vedly na toto téma diskusi a předložily několik otázek. Rád bych to zdůraznil a ocenil a stejně tak bych rád podpořil budoucí předsednictví, která se chystají či budou chtít s podobnými tématy přijít.

Myslím si však, že je důležité upozornit ještě na něco jiného. Pokud skutečně chceme některé z těchto chyb napravit, je velmi důležité, abychom pochopili, že mezi příčinami je řada klíčových prvků, z nichž prvním je nedostatek politické vůle vytvářet jasné politiky rovnosti.

Tím, co tedy v této zprávě požadujeme, je v prvé řadě právě politická vůle. Za druhé je to představivost, kterou je dle mého názoru rovněž vhodné zdůraznit, a za třetí, a to je hlavním aspektem zprávy, to jsou hmatatelná, jasná a řekněme i závazná a povinná opatření. Dobrých úmyslů už bylo dost.

Potřebujeme jasné závazky, znovu to zopakuji: kogentní, povinné závazky, jimž je nutno dostát. Jde například o nastolení plné zaměstnanosti jak mužů, tak žen, ale zvláště pokud jde o ženy, to by mělo být cílem samo o sobě.

V krátkosti řečeno, hmatatelným cílem je snažit se do roku 2020 dosáhnout 75% zaměstnanosti žen nebo snížit rozdíl v odměňování žen a mužů na nulovou, či na maximálně 5% hodnotu. To požadujeme již dlouho. Jedná se o opatření, která se již přinejmenším projednávají a v jejichž případě by někteří z nás chtěli, aby byla – a znovu to opakuji – povinná.

Jsme si vědomi toho, že tyto otázky byly opakovaně vznášeny jak komisařkou Redingovou, tak španělským předsednictvím, a chceme pobídnout nejen zbylé skupiny, ale i další země k tomu, aby pochopily, že se nejedná pouze o vrtoch, nýbrž o závazek a nutnost a že je to – opakuji – příležitost v souvislosti s krizí, kterou nyní procházíme. Každopádně bych rád skončil vyjádřením uznání práci, podpoře a všem příspěvkům, které poskytly různé skupiny, aby tento text mohl představovat konsensus a kompromis a aby mohl jasně upozornit na problém i na to, jaké má a měl by mít řešení.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo, zpravodajka.(PT) Pane předsedající, paní komisařko, zpráva, kterou zde předkládám, je výsledkem spolupráce ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Její součástí bylo rovněž slyšení s organizacemi žen a odborníky a zúčastnila se jí i samotná Evropské komise. Děkuji všem, kteří se zapojili.

Na základě naší analýzy plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 2006–2010 se domníváme, že bylo dosaženo určitého pokroku a že se dostalo na významu některým základním hlediskům rovnosti žen a mužů. Ta však ve skutečnosti nebyla plně uplatněna, neboť se nedostávalo potřebné politické síly.

Za zdůraznění stojí zvláště nerovnosti, které přetrvávají v reálném životě, jako jsou například potíže se získáváním zaměstnání s právy a důstojnou mzdou, chudoba, pokračující diskriminace a stereotypy, které tyto nerovnosti pomáhají udržovat, včetně potíží týkajících se přístupu k odborné přípravě a profesního postupu na vedoucí místa, a dále potíže v hospodářském a politickém životě. Stávající rozpory v politice EU k tomu rovněž přispívají a způsobily, že 85 milionů lidí, z nichž největší část tvoří ženy a děti, žije v chudobě, jež je důsledkem nezaměstnanosti, nejistoty v zaměstnání, nízkých mezd, důchodů pohybujících se pod hranicí životního minima a špatného přístupu ke kvalitním veřejným službám.

Současná hospodářská a sociální krize má zvláště závažné důsledky pro ženy, což prohlubuje nerovnosti a diskriminaci. Je to případ nerovného odměňování mezi muži a ženami, které v průměru činí více než 17 %, a nepřímé diskriminace, jež má se vzrůstající zaměstnaností tendenci se zhoršovat a jíž jsou vystaveny ženy a mladé dívky.

Pracovní místa vytvořená v posledních letech, zejména místa určená pro mladé lidi a ženy, jsou většinou nejistá a špatně placená, v jejich rámci nejsou dodržována základní práva, zvláště pokud jde o mateřství. To rovněž přispělo k nízké porodnosti. Rozšířená diskriminace, jíž jsou vystaveny určité skupiny žen, je obzvláště závažná. Nejvíce postiženými skupinami jsou ženy vyššího věku, ženy vyživující závislé osoby, ženy z řad přistěhovalců nebo ty, jež patří k etnickým menšinám, a zdravotně postižené ženy.

Vedle vysoké míry chudoby a nezaměstnanosti přispělo násilí a diskriminace v různých zemích EU i k přetrvávajícímu výskytu, a dokonce i k nárůstu případů obchodování se ženami a dětmi a k prostituci. To si žádá neodkladnou reakci. Návrhy obsažené ve strategii Evropa 2020, kterou předložila Komise, se bohužel s genderovým aspektem nevypořádaly uspokojivým způsobem. Doufáme tedy, že dojde k přehodnocení této situace, a především také v to, že se paní komisařka bude při rozvoji strategie pro rovnost žen a mužů snažit na tyto problémy reagovat. To však přesahuje pouhou oblast působnosti Evropské komise a je třeba mnohem většího zapojení. Mezi četnými opatřeními nastíněnými ve zprávě bych proto ráda položila důraz na čtyři oblasti.

Na institucionální úrovni navrhujeme, aby nová strategie pro rovnost žen a mužů byla akčním programem a politickým závazkem založeným na pekingské akční platformě a pokroku, kterého bylo jejím prostřednictvím dosaženo, a na potvrzení toho, že lidská práva žen a dívek jsou nezcizitelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí všeobecných lidských práv. Rovněž prosazujeme, aby Rada po konzultaci Parlamentu přijala nový návrh Komise, který se týká strategie pro rovnost žen a mužů. Návrh usiluje o to, aby se politice rovnosti dostalo větší politické síly a byl jí dodán nový impuls, a také o to, aby na ni byly vyhrazeny prostředky Evropské unie, a zajistilo se tak její účinné uskutečnění. Domníváme se, že výroční třístranné setkání Rady, Komise a Parlamentu má rozhodující význam, neboť zkoumá pokrok dosažený prostřednictvím strategie pro rovnost žen a mužů v Evropské unii, a společně s ním je důležitá také výroční konference o rovnosti pohlaví, která se každoročně zvláště zaměřuje na předem dané téma a které se účastní organizace žen a odborové svazy z různých členských států a samozřejmě poslanci Evropského parlamentu i poslanci vnitrostátních parlamentů.

Ráda bych vás také upozornila na to, že genderový aspekt je třeba zohledňovat v rámci přípravy všech návrhů. Nakonec – už se blížím k závěru, pane předsedající – bych ráda připomenula, že neústupně trváme na uplatňování a provádění opatření, která byla již oznámena, ať už se týkají Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů, Evropského centra pro politiky a akce v oblasti násilí na ženách či úplného uplatňování stávajících směrnic, abychom mohli emancipaci žen a jejich osobní i profesní seberealizaci učinit hlavním cílem naší iniciativy i samotné strategie. Děkuji mnohokrát. Určitě prosím zvažte všechna doporučení, která jsme zde učinili.

 
  
MPphoto
 

  Zita Gurmai, autorka. – Pane předsedající, skutečnost, že se Komise rozhodla zopakovat a posílit svůj závazek zajistit skutečnou rovnost mezi ženami a muži, je vítaným pokrokem. Zvolila si k tomu dokument nazvaný „Listina práv žen“ předložený u příležitosti Mezinárodního dne žen.

Tento dokument vyplývá ze závazku předsedy Komise Barrosa vůči Evropskému parlamentu sepsat listinu práv žen, který dal během jednání před svým zvolením na druhé funkční období. Dokument rovněž vznikl u příležitosti 15. výročí přijetí akční platformy na světové konferenci OSN o ženách v Pekingu a 30. výročí Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Tento dokument má tedy mnoho poslání a každé z nich je důležité.

Jakým způsobem zamýšlí Komise zapojit do této iniciativy ostatní orgány EU, občanskou společnost a ostatní zúčastněné strany?

Nedávný průzkum veřejného mínění o rovnosti pohlaví, který provedl Eurobarometr, ukázal, že 62 % Evropanů věří, že nerovnost pohlaví stále přetrvává v mnoha oblastech společnosti. Jak se Listina práv žen s tímto vnímáním nerovnosti vypořádá? Jak se může obsah Listiny práv žen odrazit v měřitelných cílech a jasně stanovených plánech?

Komise bude dle obvyklého postupu pokračovat v práci na základě pětileté strategie pro rovnost mezi ženami a muži. Stávající harmonogram je platný pro období 2006–2010. Jak se bude nadcházející pětiletá strategie Komise pro rovnost pohlaví týkat Listiny práv žen a jak budou zúčastněné strany do této činnosti zapojeny?

Co se budoucnosti týče, zpráva jasně ukazuje, že součástí stávajících problémů je potřeba mít k dispozici více údajů a skutečnost, že úspěchy dosažené v oblasti rovnosti pohlaví nejsou náležitě vyhodnocovány z důvodu nedostatku jasných cílů. Pokud jste odhodláni dosáhnout výsledků, potřebujeme vyhodnotit příčiny nerovnosti a posoudit výsledky našich činností. Ve zprávě se jedná o hodnocení plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů mezi lety 2006 a 2010, ale my musíme být samozřejmě cílevědomější.

Na závěr bych se jen ráda zmínila o evropském ochranném příkazu. S poskytnutím nejlepší ochrany všem obětem z řad evropských žen nemůžeme již déle čekat. Pod vedením španělského předsednictví vyzývám Komisi a Radu, aby co možná nejdříve dospěly k pokrokové a účinné dohodě.

 
  
MPphoto
 

  Eva-Britt Svensson, autorka.(SV) Pane předsedající, v dokonalém světě bychom tuto rozpravu dnešního večera neměli zapotřebí. Žili bychom ve spravedlivé společnosti. V dokonalém světě ale nežijeme a to je důvodem, proč tuto rozpravu vedeme. Rozpravou však nesmíme skončit. Proto, aby byla posílena práva žen a aby naše práce podpořila rovnost mezi muži a ženami, potřebujeme konkrétní opatření.

Listina práv žen, listina, která zaujímá komplexní přístup ve všech politických oblastech, je něčím, co velice potřebujeme. Myslím si a věřím, že činit prohlášení a pronášet hezká slova o rovnosti nestačí. Nestačí provádět jednotlivá, izolovaná opatření v různých oblastech. Ne, práce na problematice rovnosti – strategie pro rovnost žen a mužů, zpráva předložená paní Figueiredovou – vyžaduje ucelený přístup, ale potřebujeme i komplexní Listinu práv žen.

Domnívám se, že abychom takovou listinu mohli vypracovat, musíme využít znalostí, dovedností a zkušeností, které se nacházejí i mimo Parlament. V organizacích žen, nevládních organizacích a v občanské společnosti všeobecně se nacházejí dovednosti, znalosti a zkušenosti, kterých bychom měli při koncipování komplexní listiny využít.

V zájmu vypracování takovéto listiny má Komise možnost zahájit a koordinovat proces mezi institucemi EU, vnitrostátními parlamenty, nevládními organizacemi a dalšími stranami. Jsem si jistá, že s oddaností, kterou paní Redingová při práci na podpoře rovnosti projevila, máme příležitost takovouto listinu společně s Komisí vytvořit.

Ráda bych též uvedla, že často – rozhodně před každými volbami do Evropského parlamentu – hovoříme o tom, jak můžeme zvýšit účast žen v parlamentních volbách a jak můžeme zapojit více žen do přijímání politických rozhodnutí vůbec. V tomto ohledu si myslím, že nestačí, abychom jen vyšli do ulic a vyzývali ženy k účasti ve volbách. Ne, ženy i naši občané celkově jsou moudřejší. Oni se samozřejmě dívají na to, co jsme udělali pro to, abychom změnili realitu jejich životů, a na to, co jsme v Parlamentu udělali pro to, abychom zlepšili jejich situaci a tak dále.

To je důvodem, proč bychom nyní měli využít tohoto volebního období k tomu, abychom ženám v EU i ve světě ukázali, že existují oblasti, ve kterých skutečně výrazně měníme životní realitu většiny žen.

 
  
MPphoto
 

  Antonyia Parvanova , autorka.(BG) Dnes, kdy hodnotíme výsledky, jichž bylo dosaženo prostřednictvím plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů, a současně nastiňujeme budoucí hlavní směry v této oblasti, musíme věnovat zvláštní pozornost politikám, které mají přímý či nepřímý vliv na rovnost pohlaví.

Očekáváme, že Evropská komise navrhne politiku pro ženy, které se staly oběťmi bezpráví, diskriminace, hladu, chudoby, obchodování s lidmi a dalších forem násilí. Musíme vzít v úvahu, že přestože je rovnost pohlaví absolutní podmínkou k tomu, aby mohla být plně uplatňována naše základní lidská práva, a je zásadním principem Evropské unie, nerovnosti přetrvávají v politické sféře i v životech žen.

To je důvodem, proč je obzvláště důležité, abychom posilovali politiky rovnosti žen a mužů, které nabízejí nástroj pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost. Musíme zohlednit potřebu vytvoření nového, sociálně udržitelného modelu, který musí začleňovat plný rozsah dovedností, které ženy ekonomice nabízejí, obnovit rovnováhu, pokud jde o odpovědnosti žen i mužů ve veřejném a soukromém životě, a takovouto rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaručovat.

Zkoumáme-li zprávu o plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů, tato otázka k ústnímu zodpovězení svědčí obzvláště dobře o postoji Evropského parlamentu k politikám podpory rovnosti pohlaví. Myslím si, že Listina práv žen, již koncem letošního roku bude následovat strategie na její provedení, vyžaduje, aby pokrok dosažený v této oblasti v posledních desetiletích byl upevněn a aby byla utvářena stabilní evropská politika v zájmu vytvoření dokonalejší společnosti.

Očekáváme, že Komise navrhne, aby do strategie pro rovnost žen a mužů byla začleněna opatření, jež zaručí konkrétní legislativní iniciativy pro boj proti násilí na ženách a legislativní i nelegislativní nástroje pro odstranění diskriminace na pracovním trhu, platových rozdílů a případů nucení žen k vykonávání nekvalifikované práce. Je zapotřebí, aby součástí strategie Evropa 2020 byla i účinná opatření v zájmu zvýšení míry zaměstnanosti žen a zajištění toho, aby společnost přinášela ženám více výhod, a také programy pro podporu zapojení žen do ekologického hospodářství, politiky podporující větší zastoupení žen v manažerských rozhodovacích procesech a konečně také odpovídající legislativní změny za účelem přivést více žen do řídících funkcí.

Naší společnou povinností je zvýšit informovanost o právech žen v Evropě. Rovněž věřím, že prostřednictvím našeho sjednoceného úsilí vytvoříme účinnou evropskou politiku, jejímž cílem bude podporovat rovnost žen a mužů a která bude podporována vhodnými strategiemi, donucovacími opatřeními a konkrétními programy. Ráda bych upozornila zvláště na skutečnost, že na pozadí celosvětové hospodářské krize nabývá zásadního významu úloha žen v zemědělství.

Naše společné činnosti zaměřené na odstranění rozdílů v zaměstnanosti žen a na zvýšení počtu žen zapojených do řízení obchodních společností a obecně v každé sociální sféře budou zárukou příznivých výsledků. Dosažení rovnosti žen a mužů bude mít blahodárný účinek na produktivitu a hospodářský růst a nabídne našim společnostem hojný společenský a hospodářský prospěch.

Paní komisařko, chybí nám prostě cílevědomost. Zdráháme se ukázat sílu Evropského parlamentu. Jsme našim voličům odpovědní. Označují nerovnost pohlaví jako nevyřešený problém číslo jedna v Evropské unii a my od vás očekáváme podporu, abychom mohli na řešení tohoto problému společně pracovat.

 
  
MPphoto
 

  Marije Cornelissen, autorka. – Pane předsedající, je tomu téměř rok, co byl zvolen náš nový Evropský parlament. Je tomu téměř půl roku, co byla jmenována komisařka Redingová. Zbývají nám tedy celkem čtyři roky na to, abychom ženám a mužům přinesli opravdovou změnu. To, jak budeme my jako Parlament a komisařka Redingová jako komisařka na konci tohoto čtyřletého období hodnoceni, bude záviset na tom, jaké kroky podnikneme, a na podpoře, kterou budeme moci získat ve společnosti.

Nikoho nedojmou pouhá slova. Nechci, abych musela za čtyři roky říct: „Podívejte, tohle je list papíru od paní Redingové a tady je obrovský stoh parlamentních usnesení.“ Chci být schopna říci: „Ano, zajistili jsme dva týdny otcovské dovolené všem evropským otcům. Ano, naše právní předpisy týkající se rovnosti pohlaví jsme přizpůsobili tak, že zahrnují všechna území i osoby patřící do kategorie translidí. Ano, zavedli jsme systém, který v příštím složení Evropské komise zajistí rovné zastoupení obou pohlaví.“ Chci říci: „Ano, rozdíly v odměňování žen a mužů se stírají a větší počet žen zastává důstojná a přiměřeně odměňovaná pracovní místa. A ano, rozdíly v poskytování zdravotní péče ze strany žen a mužů se stírají s tím, jak se větší počet mužů podílí na bezplatné péči.“

Doufám, že všechny skupiny v tomto Parlamentu jsou soudržné a zítra dodají dvě přesvědčivé zprávy – zprávu poslankyně Figueiredové a zprávu poslance Romevy i Rueda – a doufám, že paní Redingová bude mít odvahu proměnit tyto zprávy v konkrétní kroky, přestože předběžně chybí pohodlná většina v Radě.

Sami to udělat nemůžeme. Potřebujeme zapojit ty, pro něž je to důležité. Nemám příliš velkou radost ze způsobu, jakým dosid probíhala práce naListině, bez zapojení Parlamentu nebo občanské společnosti, ale přijmu to jako způsob, kterým Evropská komise učinila úvodní prohlášení o své angažovanosti v otázce rovnosti žen a mužů.

Důležitější je, co nastane poté. Jako odpověď na naše otázky bych se od paní Redingové velice ráda dozvěděla, jakým způsobem koncipuje ambiciózní strategii pro naše nadcházející čtyřleté období.

 
  
MPphoto
 

  Isabel Martínez Lozano, úřadující předsedkyně Rady.(ES) Dobrý večer, pane předsedající. Ráda bych vyjádřila své díky za příležitost zúčastnit se dnes večer této rozpravy s váženými poslanci. Jménem stávajícího předsednictví Rady bych vám ráda poblahopřála ke zprávám, které jste nám dnes večer představili. Není pochyb o tom, že jasně popisují problémy evropských žen, problémy, s nimiž se v této obtížné době potýkáme, a výzvy, se kterými se jako politikové musíme během několika příštích let vypořádat.

Zabývala jsem se těmito záležitostmi – těmito problémy, na které jste tu dnes odpoledne upozornili – v posledních šesti měsících jménem španělského předsednictví Rady a po několik let předtím jménem Komise.

Jak říkám, opravdu jsem věnovala část své práce, část práce španělského předsednictví Rady, tématu hlediska rovnosti mezi ženami a muži obsaženému v nové strategii růstu a zaměstnanosti, ve strategii EU 2020, která by měla být přijata tento čtvrtek 17. července. Bude nepochybně klíčovým nástrojem, který ovlivní všechny naše politiky příštího desetiletí.

Vedle snah o to, aby bylo do této strategie začleněno hledisko rovnosti mezi ženami a muži, jsem usilovala též o to, aby bylo postaveno do popředí zájmu téma boje proti násilí založeném na pohlaví. Skutečnost je taková, že tento problém, jenž nepochybně ukazuje na nejkrutější aspekt nerovnosti mezi ženami a muži, zůstává závažným sociálním problémem ve všech našich členských státech, jak rovněž připouštějí zprávy, které byly právě představeny.

Přijali jsme tedy některé závěry, jež představují pokrok pro cíle a nástroje Komise a členských států týkající se vymýcení násilí páchaného na ženách. Přijaté z zavazuje 27 členských států i Komisi k vypracování společných iniciativ a nástrojů s cílem společně se vypořádat s poskvrnou, kterou představuje násilí na ženách.

Jedním z těchto závěrů je vypracovat evropskou strategii pro předcházení a boj proti násilí založenému na pohlaví. Na této strategii, jejímž hlavním cílem musí být získání informací, které mohou být porovnány v celoevropském měřítku, stanovení společných cílů a prostředků k jejich dosažení a podniknutí prvních kroků ke zřízení evropského mechanismu pro sledování násilí založeného na pohlaví, již Komise skutečně začala pracovat.

Co se násilí týče, jste dále informováni o tom, že tyto závěry navrhly i zřízení bezplatné telefonní linky pro pomoc obětem násilí založeného na pohlaví, vedle celé řady opatření, která poslouží k posílení sociální ochrany obětí z řad žen. Také jsme požádali Komisi o prostudování právního základu pro vytvoření možných nových legislativních nástrojů, které by nám umožnily bojovat s těmito trestnými činy ve všech našich členských zemích účinněji.

Na druhé straně vzhledem k přijetí hlavních směrů politiky zaměstnanosti pro členské státy byla otázka rovnosti znovu tématem evropské diskuse v rámci Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele naposledy dne 7. června. Jak jsem právě uvedla, Evropské radě budou předloženy dne 17. června. Tyto hlavní směry zahrnují otázku rovnosti mezi muži a ženami jako základní faktor nejen při obnově zaměstnanosti v současné atmosféře hospodářské krize, ale také při zavádění do praxe nového inteligentního a udržitelného modelu růstu podporujícího začlenění pro příští desetiletí. Je tomu tak proto, že udržitelný musí být rovněž sociální model, jenž se musí postarat o populaci, která dle prognóz v průběhu příštích 20 let značně zestárne, a nesmíme dovolit, aby péče o toto obyvatelstvo nadále spadala výhradně do rukou dobrovolníků z řad žen.

Pokud se z předběžných úvah o zprávách, které jste právě představili, a ze všech diskusí, které jsme vedli v průběhu našeho předsednictví, objasnila jedna věc, je to ta, že pokud chceme obnovit růst na zdravém základě, Evropa musí být schopna se spolehnout na potenciál, na schopnosti a znalosti všech svých občanů včetně žen. Navzdory tomu, že ženy tvoří většinu osob, které v Evropské unii získávají vysokoškolské vzdělání (60 %), nedokáží rozvinout svůj plný potenciál v důsledku některých struktur v našich výrobních systémech, které jsou zrovna tak nespravedlivé, jako neúčinné.

Aby bylo možné tyto nerovnosti, které skutečně brání společnému pokroku, na našich trzích práce překonat, cíl dosáhnout 75% míry zaměstnanosti do roku 2020 se bude muset týkat jak mužů, tak žen. Nejde jen o otázku spravedlnosti. Srovnáme-li míry zaměstnanosti mužů a žen v Evropské unii, můžeme vidět, že zaměstnání má 76 % mužů, zatímco podíl pracujících žen činí 63 %. V průběhu následujících několika let budeme proto muset v tomto ohledu vyvinout zvláštní úsilí, abychom zvýšili počet žen, které vstoupí na trh práce. Jak jsme se shodli, toto zvýšení počtu žen na trhu práce bude muset být uskutečněno také tím způsobem, jak upozornil pan Romeva i Rueda, že přijmeme opatření týkající se rozdílů v odměňování, které v loňském roce v Evropské unii dosáhly v průměru prakticky 18 %.

Je nezbytné zdůraznit i další otázky, jež se týkají rovnosti žen a mužů a které budou součástí strategie EU 2020, jako například překonání stereotypních představ o ženách a mužích ve vzdělávání a také v oblasti profesního a akademického poradenství. Víme, že takovéto stereotypy v současné době vedou k segregaci trhu práce a také k potřebě hledat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Pokud jde o sociální začlenění a boj proti chudobě, tedy témata, která jsou nesmírně závažná, věnovali jsme, paní Figueiredová, zvláštní pozornost též ženám, neboť ty jsou chudobou ohroženy více než muži následkem toho, že pobírají nižší mzdy a důchody, a v důsledku skutečnosti, že přebírají vlastní odpovědnost za poskytování bezplatné zdravotní péče.

Máme také velikou radost z toho, že jsme dospěli k dohodě s Parlamentem ohledně návrhu směrnice o rovném zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné. Tato dohoda umožní, aby byla tato směrnice přijata na nadcházejícím zasedání Rady. Je to směrnice, která přizná nová práva samostatně výdělečně činným ženám a jejich manželům nebo partnerům, kteří s nimi spolupracují.

Jak jsem již uvedla, uskutečnili jsme několik setkání, na kterých jsme projednávali možnosti a návrhy týkající se problémů, o kterých zde dnes diskutujeme. Nakonec, a nepochybuji, že se o tom komisařka Redingová zmíní, jsme také projednávali budoucí strategii pro rovnost žen a mužů na období 2011–2015, tedy téma, které v nadcházejících měsících v této sněmovně zcela jistě vyvolá vášnivou diskusi a ke kterému Komise během příštích několika měsíců předloží plán.

Pane předsedající, na závěr svého příspěvku bych ráda řekla, že jsem přesvědčena o tom, že diskuse o krizi a hospodářské obnově nás nesmí rozptylovat od posilování našeho evropského sociálního modelu. To by bylo špatně. V této chvíli by to bylo velikou chybou, a proto si myslím, že je důležité, abychom dále vedli tyto rozpravy a udržovali politiky rovnosti, které nám po tolik let umožňovaly nejen sílit, ale sílit a současně udržovat záviděníhodný a dokonalý model sociální soudržnosti.

 
  
MPphoto
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, práce, kterou odvedli vaši zpravodajové, na mne učinila velký dojem. Zapůsobil na mne také způsob, jakým různé politické skupiny postupují jedním směrem, a to i přes malé rozdíly. Tyto rozdíly nejsou důležité, pokud cesta, po které kráčejí, a cíl, ke kterému směřují, jsou stejné. A to je velice důležité.

Děkuji vám za to, že jste zdůraznil – všem těm, kteří vystoupili, zpravodajům a rovněž autorkám otázky k ústnímu zodpovězení – že nepotřebujeme žádné další dokumenty, ale činy. Souhlasím s vámi, neboť my vlastně víme, co chceme, a víme, proč to chceme. Víme, že jediným způsobem, jak naše společnost může pokročit kupředu, je zajistit rovnost žen a mužů, a to nejen v záležitostech týkajících se žen, nýbrž horizontálně.

To bylo přesně důvodem k tomu, proč Komise poprvé ve své historii začala svůj pětiletý mandát úvodním prohlášením, jak bylo nazváno, tedy listinou, jež je politickým závazkem každého komisaře, že bude v rámci svého portfolia prosazovat rovnost mezi muži a ženami, a tedy závazkem Komise jako celku, že bude rovnosti pohlaví věnovat velkou pozornost.

To je jedna věc. Druhá věc je: jak se chopíme činu? Jak zrealizujeme tuto Listinu práv žen, ke které se Komise v březnu zavázala? Tady se dostáváme k provádění. V prvé řadě jsem požádala všechny své kolegy komisaře, aby do strategie vložili svůj příspěvek. Za rovnost žen a mužů tedy nebude odpovědný pouze komisař, který k vám nyní mluví, ale bude to i dalších 26 komisařů, kteří předloží příspěvky v rámci svých konkrétních resortů a své odpovědnosti. To je velmi důležité z důvodu, že v minulosti jsme nikdy tímto způsobem nejednali, a já věřím, že je to v duchu toho, co zde politické skupiny předložily.

Jak jsme k těmto myšlenkám dospěli? Pět priorit se v listině neobjevilo zčistajasna. Jsou výsledkem rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, kterou jsme v rámci příprav nové strategie provedli v roce 2009. Ke strategii se vrátím později.

Dovolte mi, abych nejprve pohovořila o velmi důležitých zprávách, které byly předloženy Evropským parlamentem. Nejprve o zprávě pana Romevy i Rueda. Shoduje se s postojem Komise k tomu, jak krize postihuje ženy a jak by měly reakce na tuto krizi zohledňovat dopad na ně. Na tento problém jsem již upozornila v poslední výroční zprávě o rovnosti žen a mužů a zdůraznila jsem, že tato krize se žen dotýká více než v případech předchozích recesí, neboť ženy se nyní více podílejí na placených zaměstnáních a jsou často slabým článkem pracovního řetězce. Zpočátku krize jsme byli svědky strmého nárůstu míry nezaměstnanosti mužů, který většinou zapříčinily problémy ve stavebnictví a v průmyslu. Nyní vidíme, že jak nezaměstnanost mužů, tak nezaměstnanost žen rostou stejným tempem a hrozí, že kvůli výdajům veřejného rozpočtu a – doufejme, že v nepříliš velké míře, ale rovněž – kvůli škrtům ve výdajích na politiku rovnosti žen a mužů se dopad na zaměstnanost žen rozhodně projeví. Je tedy skutečně důležité, abychom si to uvědomili a byli si vědomi toho, že musíme předložit opatření. To je důvodem, proč pevně podporuji snahy o začlenění úvah o rovnosti žen a mužů do opatření na podporu hospodářského oživení. Myslím si, že tato krize je jednoznačnou příležitostí k tomu, abychom realizovali politiky, jejichž výsledkem bude, že trh práce a naše společnost se do budoucna budou vyznačovat rovnějším postavením žen a mužů. Ze strany předsednictví již velmi jasně zaznělo, že našeho cíle, tedy 75% míry zaměstnanosti, nemůžeme bez zapojení žen dosáhnout.

Přejdu-li k hlediskům rovnosti obsaženým ve strategii Evropa 2020, ve třech jejich základních bodech bez žen nelze dosáhnout ničeho. Ženy tvoří 60 % absolventů vysokých škol a my je na trhu práce „nevyužíváme“. Pokud ale usilujeme o inteligentní růst a ekologické hospodářství, v jejichž rámci potřebujeme osoby, které umějí uvažovat, a nemůžeme tyto velmi kvalitně vyškolené a vzdělané ženy ponechávat stranou, našich cílů bez žen nikdy nedosáhneme. Proto se domnívám, že aby mohla mít strategie EU 2020 příznivé výsledky, ženy potřebují pomoc. Cílů nemůžeme dosáhnout, pokud podstatně nezlepšíme začleňování žen na trh práce. Myslím tedy, že je velmi dobré, že Evropský parlament v rámci této strategie neustále zdůrazňoval výrazný rozměr rovnosti žen a mužů – zcela správně, neboť musíme skutečně zajistit to, aby ženy ke strategii přispěly a aby rovněž těžily z jejich výhod.

Naše strategie pro rovné postavení mužů a žen, kterou předložím na podzim tohoto roku, bude obsahovat mnoho velmi konkrétních prvků – ne na několik příštích měsíců, nýbrž na příští léta. Budeme muset mít skutečný plán, jak chceme tyto velmi konkrétní prvky mezi rokem 2010 a koncem našeho mandátu – vašeho mandátu coby poslanců Evropského parlamentu a mého mandátu coby evropské komisařky – provést. Cílem strategie proto bude zlepšit správu věcí veřejných a politický dialog a bude provedena v úzké spolupráci s hlavními partnery na evropské úrovni. V této sněmovně již zcela správně zaznělo, že strategii pro rovnost žen a mužů bychom mohli sepsat rovnou nyní, ale musí být ze strany členských států zrealizována. Vidíme, že všechny nástroje zúčastněných stran, které byly počínaje pekingskou akční platformou po léta vytvářeny, fungují dobře. V době krize se musíme postarat o to, aby dobře fungovaly i nadále, a o to, aby se je nikdo nepokusil odstranit. Počítám s pomocí Parlamentu. Pokud by se něco takového přihodilo vládě, jsem si jistá, že bychom v této sněmovně rázem směle hovořili.

Takže tato spolupráce, ze které vzešly myšlenky budoucí strategie – jak jsem zmínila již v úvodu, do veřejné konzultace na toto téma se zapojily zúčastněné strany – se musí stát předmětem plodného dialogu, a jak požadujete, pravidelného dialogu. Kladu proto důraz na zprávu týkající se nové strategie, jež byla navržena paní Figueiredovou. Myslím si, paní zpravodajko, že váš nápad konat výroční třístranná setkání Parlamentu, Rady a Komise za účelem vyhodnocení toho, co bylo v rámci postupu vykonáno, je výborný. Myslím si, že bude dobré jej převzít, neboť bude všechny – Komisi, Radu i Parlament – motivovat k tomu, aby za účelem pomoci učinili více. Takový dialog o rovnosti pohlaví by se mohl zakládat na výroční zprávě o rovnosti žen a mužů vypracované Evropskou komisí. Myslím, že by to mohl být velmi účinný a konkrétní způsob, jak postupovat.

Spoléhám též na to, že členské státy budou činnost Komise v oblasti rovnosti pohlaví podporovat, předně samozřejmě schválením nové strategie poté, co se k těmto návrhům, které předložím na konci září, vyjádří Evropský parlament, a rovněž obnovením Evropského paktu pro rovnost žen a mužů.

Stručně řečeno, existují tři oblasti, ve kterých chci, aby činnost EU byla velmi účinná a hmatatelná. Třebaže mluvím o třech oblastech, neznamená to, že jsou zde jen tři oblasti, ale myslím si, že z těchto tří oblastí bychom mohli případně učinit naše hlavní cíle.

Nejprve budeme muset přijmout rozhodná opatření pro boj s násilím na ženách a zajistit obětem účinnou ochranu. Náš společný soudní prostor musí být prostorem, ve kterém bude s oběťmi zacházeno s úctou, respektem a úroveň ochrany a podpory bude vysoká, nejen v jedné, nýbrž v mnoha oblastech. Stanovila jsem jako prioritu, aby Komise v první polovině roku 2011 představila v tomto smyslu komplexní balíček. Vím, že belgické předsednictví chce zhodnotit to, co již bylo učiněno, na čem se pracuje a co teprve musí být učiněno, na důležité konferenci, která se bude konat v některém listopadovém termínu. Na podzim pokročíme od přípravných prací vykonaných za španělského předsednictví, soupisů a příprav doplňkových akcí a poté bude začátkem roku 2011 představen komplexní balíček.

Ráda bych znovu potvrdila to, co jsem uvedla během svého slyšení, a to, co je jasně vyjádřeno také v listině Komise: k vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů Komise využije všech dostupných nástrojů, v případě potřeby i trestního práva. Dle našeho mínění se jedná o surovou praktiku, která již za žádných okolností a za existence žádného ospravedlnění nesmí být nadále v Evropě realitou.

Budu rovněž připravovat právní nástroj k posílení účasti žen na rozhodování. Máte pravdu, ženy mají s výjimkou vysokoškolského studia výrazně nízké zastoupení na pozicích s rozhodovací pravomocí na všech úrovních jak ve státních, tak v soukromých společnostech. Evropa bude muset jednat, aby tento rozdíl v co největší míře odstranila.

Vím, že jsem nehovořila o všech dalších prvcích, jako jsou různé druhy volna, které bychom mohli přidat k mateřské dovolené, o cílech týkajících se zařízení pro péči o děti, rozdílech v odměňování a o možnostech, které máme, abychom do této problematiky mohli zavést větší transparentnost. Označení, listiny, ocenění a tak dále, to vše bude na pořadu jednání; to vše bude předloženo na konci září.

Pokud jde o ona konkrétní opatření, měli byste pak skutečně přijít a říct, že tohle je nesmysl, že to není dostatečně účinné, a sdělit, co je dle vašeho mínění v jejich rámci zapotřebí. Pracuji na tom společně se svými spolupracovníky. Vyslechli jsme příspěvky všech zúčastněných stran, viděli jsme vklad v podobě vašich zpráv a vašich usnesení a dostali jsme příspěvky od ministrů, kteří se během španělského předsednictví setkávali na velmi důležité konferenci. Celkově vzato si myslím, že to zvládneme a že za čtyři roky řeknete: „Ano, tohle se nám podařilo.“.

 
  
MPphoto
 

  Lívia Járóka, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, jak mnozí mluvčí uvedli, navzdory pokrokům dosaženým v poslední polovině tohoto století v politikách rovnosti žen a mužů, o nichž jsme dnes hovořili, zbývá stále vykonat mnohé. O ambiciózní cíle plánu na období 2006–2010 musíme usilovat i nadále – a mnozí poslanci Parlamentu tu byli v době, kdy jsme s Komisí projednávali předchozí plán – ve kterém jsme požadovali hospodářskou nezávislost, sladění soukromého a pracovního života, rovné zastoupení žen a mužů, vymýcení násilí, odstranění stereotypů a posílení rovnosti pohlaví ve vnějších politikách. Všichni to víme.

Chápeme, že při plnění cílů předchozího plánu a při vymezování cílů plánu nového, jehož se tato rozprava a všechny zprávy měly týkat, musí Komise zavést zvláštní opatření, aby zajistila, že stávající plán bude účinný, poučila se také z jeho slabých stránek a tyto slabé stránky překonala.

V rámci dosahování rovnosti žen a mužů v této oblasti je mým zájmem zejména viditelnost, viditelný vliv, který můžeme uplatnit, pokud jde o nástroje na vnitrostátní a regionální úrovni. Jak uvedl pan Romeva i Rueda, přestože je stále obtížné posoudit finanční krizi, je nám všem zcela jasné, že toto období mělo na ženy zvláště závažný dopad.

Je to tedy velice důležitá otázka, a mělo by být donekonečna zdůrazňováno, že nedostatečné investice do hospodářských a sociálních příležitostí pro ženy zcela brání hospodářskému růstu a zpomalují proces snižování chudoby a odstraňování sociálních nerovností v naší Evropě. Kromě toho předchozí plán nezahrnoval – ve skutečnosti se o něm hovořilo, ale nebylo pro to učiněno mnoho – boj proti vícenásobné diskriminaci, vzhledem k tomu, že kombinovaná diskriminace na základě věku, postižení, etnického či rasového podtextu, náboženství nebo státní příslušnosti a sociálně-ekonomického postavení vytváří vícečetné překážky pro posilování postavení žen ve společnosti a pro společenský pokrok. Je to něco, o čem příliš nehovoříme. Stejně tak zřídkakdy mluvíme o důležitosti shromažďování, zpracovávání a zveřejňování členěných údajů. Nakonec, hlavně nástroje...

(Předsedající řečníka přerušil. )

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela, jménem skupiny S&D.(PT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, paní Martínez Lozanová, článek nazvaný Noví šerifové na Wall Street, který byl nedávno publikován v týdeníku Time, uvádí, že to nejsou ženy, kdo ve Spojených státech řídí Wall Street, ani že jim nelze přisuzovat vinu za tuto finanční krizi, ale že, vzhledem k situaci, která nastala z důvodu nedostatečné regulace finančního trhu, jsou to právě ony, které jsou nyní povolávány a jmenovány do vedoucích pozic, aby odstranily nepořádek, jenž nadělali jejich manažeři - muži.

Je to zajímavé. Muži zavinili krizi a ženy ji budou muset vyřešit. Odložíme-li ironii stranou, světová ekonomika čelí nejhorší recesi od dob velké hospodářské krize. Dopadla na celou Evropskou unii a její nejhorší důsledky se snesly na ženy, neboť ty v zaměstnání čelí větší nejistotě, jsou častěji propouštěny a málokdy jsou zapojeny do systémů sociálního zabezpečení. V této souvislosti existují odůvodněné obavy, že mnohé členské státy by mohly snížit financování sociálního sektoru a tím se znovu dotknout převážně žen. Je nespravedlivé, že nejzranitelnější jsou právě ti, kdo musí platit za chyby spekulantů.

Ráda bych svůj příspěvek ukončila tím, že poblahopřeji španělskému předsednictví k tomu, že se přednostně zaměřilo na boj proti násilí založenému na pohlaví.

 
  
MPphoto
 

  Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, nejprve bych za svoji skupinu ráda poděkovala oběma zpravodajům a řekla jim, že upřímně rádi podpoříme obě zprávy, neboť se zabývají velmi závažnou otázkou, a to rovností žen a mužů, o jejíž důležitosti svědčí i pestrá škála témat, jež je v obou zprávách obsažena.

Musím vám však, vážení kolegové, také říct, že jsem poněkud zklamaná, neboť jestliže tvrdíme, že chceme vidět činy, že v příštích čtyřech letech chceme něčeho dosáhnout, že se jedná o největší prioritu, že polovina populace je diskriminovaná a polovina potenciálu zůstává nevyužita, jak je možné, že tuto diskusi vedeme v poslední části tohoto večera? Kde jsou vedoucí skupin? Proč akceptujeme, že tato otázka není největší prioritou? Navrhuji vám, vážení kolegové, abychom příště trvali na tom, aby tato otázka byla zařazena na pořad jednání jako předmět přednostní rozpravy a dokud se tak nestane, nehneme se od dveří. Myslím si, že bychom to neměli dále akceptovat.

 
  
MPphoto
 

  Marina Yannakoudakis, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, v rozpravě dnešního večera se zabýváme možnostmi, jak zlepšit úděl žen. Buď pomocí pozitivní diskriminace, jako jsou například kvóty, či prostřednictvím přímé legislativy týkající se rovnosti pohlaví. Podporuji doporučení na posílení spolupráce mezi členskými státy při řešení otázek diskriminace v odměňování za účelem vytvoření rovných příležitostí v zaměstnání a přijetí opatření na ochranu žen a mužů proti všem formám násilí, včetně obchodování s lidmi a mrzačení ženských pohlavních orgánů. V zájmu posílení postavení žen však musíme učinit i odhodlané kroky pro zvýšení důvěry v jejich schopnosti, abychom prostřednictvím osvěty a patřičných postupů vytvořili prostředí, které bude podporovat možnost volby.

Někdo, kdo jednou zažíval diskriminaci, prohlásil: „Mám sen. I já mám sen. Čekám na den, až budeme pracovat nejen pro větší rovnost na pracovišti, ale i proto, abychom posílili postavení žen v tom smyslu, že budou mít možnost svobodné volby a budou se cítit dostatečně silné na to, aby dosáhly svých cílů“. Tohle by pro ženy bylo skutečným plánem. My však musíme dělat malé kroky. Všichni se shodneme na zásadě rovnosti a řekla bych, že ta je naším základním právem, ale proč bychom se zabývali nepodstatnými otázkami? Dokumentace je úplná a zahrnování záležitostí, jež spadají do kompetence členských států, jako například veřejné výdaje v oblasti zdravotnictví, věcem nepomohou.

Jdeme po špatné straně cesty. Mrzí mne, že to říkám, ale máme-li zajistit rovnost žen a mužů, musíme z cesty odstranit překážky, poněvadž pouze po takové cestě můžeme kráčet vpřed jednotně.

 
  
MPphoto
 

  Charalampos Angourakis, jménem skupiny GUE/NGL.(EL) Pane předsedající, rád bych poukázal na to, že jsme slyšeli mnoho slov, ale málo se jich týkalo odpovědi na otázku „nač“. V tomto smyslu považuji tyto dvě zprávy přinejlepším za seznamy přání, zejména zprávu, která upozorňuje na dopady krize. Říkám to z toho důvodu, že zprávy se bohužel nezabývají problémy, které tato nepřijatelná situace přivodila ženám.

Pokud dnes bude v Řecku zvýšen věk pro odchod do důchodu o 5 až 17 let v případě žen, bude to podle mého názoru důsledek kapitalistického systému a strategie EU 2020, proti které nikdo neprotestuje. Nevím, jak může paní komisařka mluvit o různých opatřeních pro ženy, když proti této strategii nevystupuje.

Ať přijmete jakékoli opatření, paní komisařko, nedokážete zvrátit strategii EU 2020, neboť jste ji sotva kdy napadla. Z toho důvodu se domníváme, že řešení tohoto problému lze nalézt jen prostřednictvím boje samotných žen, boje všech pracujících proti následkům krize, prostřednictvím boje za zničení kapitalismu.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, zaměřím se na dvě pro mne dosti zajímavé a velmi důležité otázky: na hospodářskou a finanční krizi a následnou recesi. Za žádných okolností by jich nemělo být využíváno jako argumentů pro podrývání pokroku, kterého jsme doposud dosáhli v oblasti rovnosti pohlaví. Ve střednědobém výhledu by to mohlo, dále poškodit hospodářský růst.

Rozdíly v odměňování mezi muži a ženami přetrvávají a já se obávám, že tomu tak stále je v celé Evropě. Vezmeme-li v úvahu evropský průměr, rozdíl v příjmech dělí ženy od mužů o 17,8 %. V tomto ohledu se však bohužel vyskytují některé nežádoucí anomálie, jako například v Rakousku, mé vlasti. Současná zpráva o ženách vydaná rakouskou federální vládou ukazuje, že ženy vydělávají pouhých 58,4 % hrubé mzdy mužů. Jen ve dvou zemích je tento rozdíl v příjmech dokonce větší. Náš hlavní cíl musí směřovat k proboření této neviditelné bariéry, tyto problémy by měly konečně patřit minulosti.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že je důležité a jen správné, že mluvíme o zprávě paní Figueiredové. Tato zpráva byla dlouze projednávaná ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, jehož jsem místopředsedkyní, v době, kdy byly předloženy kompromisní pozměňovací návrhy a kdy skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) podala mnohá doporučení.

Dámy a pánové, tato zpráva uvádí oblasti, v souvislosti s kterými panuje vážné znepokojení, jež nikdo neřeší a ke kterým nebylo přistupováno správným a přiměřeným způsobem. Otázky etického a kulturního charakteru, které mají pro většinu společnosti, jež zastupujeme, klíčový význam, nejsou zohledňovány. Zpráva se především stále nezaměřuje na hodnocení výsledků plánu na období 2006–2010, přestože se nyní blíží konec tohoto čtyřletého plánu, a pro Evropský parlament je důležité, aby se mohl v této věci vyjádřit. Co se této zprávy týče, nemohu tedy skrývat své pochybnosti.

 
  
MPphoto
 

  Iratxe García Pérez (S&D).(ES) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu Romevovi i Ruedovi a paní Figueiredové za práci, kterou odvedli v souvislosti se zprávami o genderových aspektech hospodářského poklesu a o plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů.

Tento Parlament dává jasně najevo, že do politik musejí být začleněny aspekty rovnosti žen a mužů vzhledem k tomu, že hovoříme o důležitém aktivu, které představuje 52 % evropské populace.

Naše strategie musí obsáhnout aspekty, jako například sladění soukromého a pracovního života, rovné zastoupení, odstranění stereotypů a vymýcení všech forem násilí založeného na pohlaví.

V rámci tohoto příspěvku bych ráda využila příležitosti k tomu, abych požádala paní komisařku Redingovou, aby konala při současném zohlednění opakované žádosti této sněmovny, velkého počtu členských států a Evropského ženského lobby, které dnes spustilo kampaň na podporu příkazu na ochranu obětí. Teď není čas na to, abychom se dopodrobna zajímali o procedurální otázky, které by tuto iniciativu jen pozastavily. Je čas na dialog a porozumění.

Máme více než sto tisíc důvodů k tomu, abychom jednali bezodkladně. Vše, co k tomu potřebujeme, je politická vůle.

 
  
MPphoto
 

  Siiri Oviir (ALDE).(ET) V posledních pěti letech jsme skutečně dosáhli úspěchu v oblasti ekonomické nezávislosti žen a mužů, kdy míra zaměstnanosti žen dosáhla téměř 60 %. Žádných zlepšení však nebylo dosaženo, pokud jde o odstranění rozdílů mezi mzdami žen a mužů. Na základě údajů z roku 2007 dostávaly ženy v průměru o 17 % nižší mzdu než muži. V mé zemi, Estonsku, tento rozdíl činil více než 30 %. Rok 2007 byl rokem hospodářského růstu. Jaké údaje uvidíme zanedlouho, až bude čas pro provedení další analýzy?

V každé zemi se sestavují žebříčky úspěšných společností. Zviditelňují se nejbohatší lidé země a je jim tleskáno. Z 99 % se však jedná zpravidla o muže. Pokud se nyní zamyslíme nad rozdílem mezi výší mezd žen a mužů, je jasné, že z těchto výnosů a podílů na zisku ženy…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI). (HU) Mám velkou radost z dnešní rozpravy na téma práv žen a vítám též tyto výborné zprávy. Nejsem však zvláště nadšena skutečností, že většina žen, alespoň v Maďarsku, mé vlasti, si není svých práv vědoma a neumí je uplatňovat. Je to situace, která si žádá přijetí neodkladných opatření. Jedním z důvodů, proč ženy nejsou schopny svá práva uplatnit je skutečnost, že si nemohou dovolit solicitora. Jaká řešení mám na mysli? Potřebujeme speciálně vyškolené solicitory, službu bezplatné právní pomoci a internetové stránky s odpověďmi na každodenní právní problémy, na které ženy narážejí. O jaké právní problémy se jedná? Například žena, která dlouhé měsíce nedostává výživné na dítě, potřebuje vědět, co má dělat a koho má za účelem pomoci kontaktovat. Žena, která je fyzicky zneužívaná svým manželem a zavolá na policii, kde se dozví, že jde jen o rodinnou záležitost a že oni nemohou zasáhnout, potřebuje zjistit, zda mají policisté pravdu, nebo zda může vyhledat pomoc a u koho. Žena, která má tři děti a je při přijímacím pohovoru podvacáté ze smyšlených důvodů odmítnuta, by měla být schopna zjistit, zda má šanci se domoci právní nápravy. Žena, která je propuštěna jakmile zaměstnavatel zjistí, že je těhotná, potřebuje zjistit, zda se může na někoho obrátit. V těchto a podobných případech, by mělo…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, Evropská listina práv žen, jež je předmětem této rozpravy, se odvolává na akty Organizace spojených národů. Oběťmi tohoto postupu jsou vlády členských států, které jsou samy odpovědny za provádění svých rozhodnutí přijatých na základě vnitrostátních potřeb. Odvolávání se na Organizaci spojených národů je účinným prostředkem, jak snižovat autoritu vnitrostátních institucí.

Dokud nebudou uplatněny stávající právní nástroje, listinu nepotřebujeme. V důsledku kolektivního nevědomí se však my, ženy, chceme prezentovat raději novým prohlášením, než abychom bojovaly za uplatnění právně závazných nástrojů.

Tato listina přispívá v Evropské unii k rozvoji v paradoxním slova smyslu. Usměrňovat morálku jsme již zvyklí. Nyní sociální inženýrství vytváří v Unii neobvyklý rozpor. Pod záminkou volné hospodářské soutěže privatizujeme ekonomiky států, ale znárodňujeme vztahy mezi muži a ženami. Unie kopíruje ty špatné zkušenosti, které jsme učinili ve střední a východní Evropě. Je škoda, že sociální inženýrství nezohledňuje historické zkušenosti, abychom se dokázali vyhnout nové porážce, jejímiž prvními oběťmi budou ženy.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D).(FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, vítám zprávu pana Romeva i Ruedy, která zdůrazňuje aspekt krize, který je příliš často opomíjen, a tím jsou dopady na ženy.

Již na počátku krize jsme v Evropském parlamentu byli mezi prvními, kteří varovali před škodlivými důsledky, které by tato krize mohla mít na ženy v případě, že nebudou přijata přiměřená opatření. Upozornili jsme i na to, že pokud by byly přijaty odpovídající politiky a opatření, tato krize by byla příležitostí vytvořit z Evropské unie společnost, jež více zohledňuje rovnost mezi muži a ženami.

Jsme nuceni se domnívat, že našemu doporučení nebyla věnována pozornost vzhledem k tomu, že rozmanité plány úspor nereagují na krizi diferencovaně. Prvními, koho krize zasáhla, byli výrobci a stavební průmysl, což jsou odvětví, ve kterých pracují zejména muži. Od té doby byla postižena většina sektorů a první oběti se nacházejí na spodní části společensko-ekonomické pyramidy, která je tvořena převážně ženami.

Tento problém musíme proto vzít neodkladně na vědomí a v různých plánech úspor přijatých Evropskou unií a jejími členskými státy zohlednit i ženy. Nechci, abychom se vrátili o třicet let zpět. V sázce je vlastní nezávislost žen.

 
  
MPphoto
 

  Roberta Angelilli (PPE).(IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v posledních několika dnech nutila Evropská unie, částečně za účelem boje s hospodářskou krizí, moji zemi, Itálii, aby splnila povinnost týkající se žen zaměstnaných ve veřejném sektoru, aby odcházely do důchodu ve věku 65 let a srovnaly tedy svůj věk odchodu do důchodu s věkem odchodu do důchodu mužů.

Domnívám se, že bychom měli vítat všechna tato ustanovení týkající se rovné odpovědnosti, ale zároveň si myslím, že ženy cítí, že mají i další priority: bojovat proti nezaměstnanosti a nejistotě v zaměstnání a odstranit nepřijatelný rozdíl v odměňování žen a mužů.

Další velký problém se týká nedostatečnosti služeb. Abych uvedla alespoň jeden příklad, je velmi obtížné hovořit o rovnosti, jestliže existuje tak malý počet zařízení pro péči o děti. Je dokonce obtížné najít nebo si udržet zaměstnání. Jsem si jistá, že Evropská komise ukáže…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Olga Sehnalová (S&D). (CS) Vážená paní komisařko, vážené kolegyně a kolegové, pokles hospodářství a finanční krize mají nepochybně také genderový aspekt. Hrozí, že nerovnosti, se kterými se potýkáme, se budou dále prohlubovat. Platové rozdíly, tlak na pracovní právo, sociální ochrana v souvislosti s mateřstvím a podmínkami pracovního trhu, to je jen několik příkladů za všechny.

Rozpočtové škrty v souvislosti s krizí v jednotlivých státech jsou neúprosnou realitou. Postihují převážně veřejné služby a jejich dostupnost. Úsporná opatření se příliš netýkají většiny silových resortů. Proto se šetří tam, kde se očekává menší odpor postižených těmito rozpočtovými škrty, a spoléhá se na to, že si lidé poradí sami, protože to prostě jinak nejde. Starost o děti a staré rodiče zůstanou povinností za všech okolností. A jsou to převážně ženy, které se tohoto úkolu musí zhostit.

I omezování financování sektoru sociálních služeb zaměstnávajícího v převážné míře ženy je první na seznamu úsporných opatření. Jde o zodpovědnost jednotlivých vlád, aby se na své záměry rozpočtových úsporných opatření a jejich dopady podívaly i z tohoto úhlu pohledu a pečlivě zvolily vyvážený přístup v zátěži obyvatel.

 
  
MPphoto
 

  Regina Bastos (PPE).(PT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, na začátku bych ráda uvedla, že, dle našeho názoru, mohla být zpráva o hodnocení výsledků plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 20062010, jejímž cílem je ovlivnit budoucí strategii, asertivnější a méně konfrontační. Pokud skutečným cílem bylo dosažení co největšího možného konsensu, měly být některé, po etické stránce citlivé otázky, zvláště záležitost sexuálního a reprodukčního zdraví žen, uchopeny jiným způsobem.

Poté bych ráda zdůraznila, že v době „normálního“ hospodářského růstu je o práva žen velký zájem, zejména o oblast nerovnosti mezi vlastním postavením mužů a žen v práci, ve společnosti a v rodinném životě. Tyto problémy se však nesmírně zhoršují v souvislosti s hospodářskou a sociální krizí, jako je ta, kterou v současné době procházíme. Proto je nezbytné, aby členské státy na místní i regionální úrovni a instituce Společenství přijaly pevnější strategický závazek v záležitostech, které se týkají ochrany…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Rovana Plumb (S&D).(RO) Genderové aspekty hospodářské krize, plán pro dosažení rovnosti žen a mužů a Evropská listina práv žen jsou tři témata, která mají společného jmenovatele, a tím je postavení žen ve společnosti. Pokud chceme postavení žen ve společnosti opravdu zlepšit, potřebujeme konkrétní politiky a opatření, jako jsou ta, která byla rovněž představena v Evropské listině práv žen na základě manifestu strany S&D.

Pokud skutečně potřebujeme docílit toho, aby byly ženy lépe zastoupeny v rozhodovacích strukturách jak státního, tak soukromého sektoru, je zavedení rovnosti žen a mužů v rámci evropských institucí absolutní nezbytností. Domnívám se, že Evropský parlament i Evropská komise musejí jít v roce 2014 v tomto ohledu příkladem tím způsobem, že přijmou závazek a projeví pevnou politickou vůli.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, myslím, že je smutné, že v roce 2010 stále hovoříme o právech žen, i přes obrovský pokrok, kterého Evropská unie dosáhla, zejména pokud jde o snahy prosadit zásadu rovné mzdy za stejnou práci.

Chci upozornit také na nedostatečnou právní ochranu žen, zvláště ve třetím světě. Několik měsíců jsem pracoval jako dobrovolník v Malawi a vyděsilo mne, jak tam s ženami zacházejí. Zaprvé, vykonávaly většinu těžké práce na polích, zatímco muži se povalovali okolo, a zadruhé, sexuální nároky některých z těchto mužů, zvláště chlapíka známého jako „Hyena“, byly naprosto odporné.

Myslím, že nadešel čas, aby Evropská unie podmínila poskytování rozvojové pomoci těmto zemím odstraněním některých z těchto odpudivých praktik. Nevládní organizace by na tento problém mohly také upozorňovat více, než doposud. Těším se, až tady v Evropě budeme mít Listinu práv žen, která se, doufejme, stane vzorem, jenž by mohl být ihned zaveden na celém světě.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Costa (S&D).(IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení zpravodajové, děkuji těm, kdo vznesli klíčovou otázku, jíž se částečně zabývala i komisařka Redingová. Musíme zajistit, že politiky pro ženy i politiky rovných příležitostí budou včleněny do obecných politik na evropské i vnitrostátní úrovni účinnějším způsobem. Mám na mysli otázku krize, chudoby, rozvoje, spolupráce, zaměstnanosti a blahobytu.

Věřím však, že jak Komise, my v rámci naší činnosti, tak i členské státy bychom se měli společně více zaměřit na tři otázky. Zaprvé bych byla ráda, kdyby paní komisařka Redingová vyzdvihla úlohu, kterou ženy zastávají ve vnější činnosti Evropské unie. Nová politika, o které musejí být ženy více informovány, je obsažena ve zprávě paní Figueiredové. Druhá otázka se týká podpory Komise ohledně návrhu směrnice o evropském ochranném příkazu, který je nástrojem, jenž má klíčovou důležitost při zajišťování...

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Köstinger (PPE).(DE) Pane předsedající, v posledních letech a desetiletích stála Evropská unie v čele, pokud jde o zajišťování rovného zacházení se ženami a muži. Tuto vůdčí pozici Evropské unie musíme rozšířit. V Evropské listině práv žen, kterou představila Komise, vidím nezbytný příspěvek k dosažení rovnosti mezi ženami a muži v Evropské unii. Avšak snahy vyvíjené za účelem posílení úlohy žen v ekonomice, otázka rovného odměňování žen a mužů a zvýšení počtu žen jmenovaných do rozhodovacích pozic nesmějí zůstat pouze prázdnými slovy. Musíme je podepřít činy. Především se musíme více snažit, abychom přesvědčili činitele s rozhodovací pravomocí mužského pohlaví o důvodech svých obav. Otázky žen se dotýkají celé společnosti a zajímají každého. Diskriminaci žen však musíme zastavit jak uvnitř, tak vně naší společnosti a musíme na této frontě podniknout rozhodující kroky.

 
  
MPphoto
 

  Evelyn Regner (S&D).(DE) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko. Důvodem, proč jsem, paní komisařko, požádala o slovo je, že očekávám, že na konci tohoto volebního období budete schopna navést nás na správnou cestu.

Plán zavést požadavky EU na povinné kvóty pro ženy v řízení velkých podniků, který jste nám dnes oznámila, zní již dosti slibně. Vaše oznámení je smysluplné, spravedlivé, bylo potřeba již delší dobu a je především příslibem hospodářského růstu. Z tohoto důvodu upřímně doufám, že na Vaše slova budou navazovat činy.

Osobně jsem se čas od času pokusila předložit pozměňovací návrhy týkající se regulace finančních trhů, záležitostí etiky podnikání a hlavních směrů politiky zaměstnanosti. Už se těším…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Mariya Nedelcheva (PPE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, finanční krize, která přešla v hospodářskou a poté i v sociální, měla neblahé důsledky pro pozitivní vývoj, kterého bylo doposud dosaženo v oblasti rovnosti mužů a žen.

Ať už mluvíme o míře nezaměstnanosti nebo o rozdílech v odměňování, je očividné, že ženy trpí následky krize více, neboť se často ocitají v mnohem zranitelnějším postavení než muži. Proto je důležité, abychom stanovili krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, zavedli zvláštní opatření pro vyřešení naléhavých problémů a poskytli na naše činnosti a cíle skutečné prostředky.

Jistěže, členské státy mají velké množství práce na své úrovni, pokud jde o zvyšování kolektivního povědomí a výměnu osvědčených postupů. Je však zrovna tak samozřejmé, že my, co jsme zde v Evropském parlamentu, odpovídáme za to, že nepřipustíme, aby byly přijímány bezobsažné texty, které nepředstavují naprosto žádné zlepšení. Musíme naopak zajistit, aby obsahovaly přiměřená a konkrétní řešení. Jednoduchost, účinnost, inovace, to je…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) Předložená zpráva je velmi podrobná a kvalitní, což musí být oceněno.

Ráda bych se zaměřila na určitá specifika charakteristická zvláště pro postkomunistické země, neboť v těchto zemích byla státní podpora poskytovaná především odvětvím maskulinní povahy či odvětvím, ve kterých pracují převážně muži, zejména automobilovému průmyslu, jenž je zaměřen na vývoz a jenž ovládají muži. Naopak například ty sektory, ve kterých pracují převážně ženy, takto podporované vládami nebyly.

Zdůrazněno by mělo být rovněž to, že postkomunistické země jsou stále typické svým poloprůmyslovým charakterem hospodářství a proto je velmi obtížné nalézt prostor pro podporu přesně těch odvětví, která zaměstnávají převážně ženy. V postkomunistických zemích očekáváme také velké škrty zejména v sociální oblasti, což nejvíce postihne právě ženy. Proto je tedy třeba, abychom se soustředili i na tento prvek a hledali řešení v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Hella Ranner (PPE).(DE) Pane předsedající, všichni se k této otázce stavíme čelem. Věřím, že to v každém ohledu překonává veškeré pochybnosti. Chtěla bych nicméně navrhnout, jak by se věci daly případně poněkud urychlit a my mohli postoupit vpřed.

Měli bychom se ujistit o tom, že otázka rovnosti pohlaví bude vždy začleněna a zohledněna ve všech zprávách, o kterých tu v Parlamentu jednáme. Jsem si jistá, že máme spoustu dokumentů, možná ne všechny, ale celá řada z nich má jistě za cíl zahrnout otázky rovnosti žen a mužů. To by nám umožnilo dosáhnout rychlejšího pokroku zevnitř. Zároveň by to představovalo i model jednání vycházející z Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D).(DE) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, mohla bych komentovat spoustu otázek, o kterých jsme diskutovali, ale ohledně krize bych ráda uvedla, že bychom měli zaměřit pozornost na to, abychom se ujistili, že její břemeno neponesou na bedrech ženy.

Hovoříme-li o konsolidaci ve všech vnitrostátních parlamentech, včetně této sněmovny, neměla by se uskutečňovat na úkor sociálně zranitelných, ani na úkor žen jako takových obecně. Pokud se teď ke škodě sociálních služeb, vzdělávání a odborné přípravy a především péče o děti začneme snažit situaci obcházet, bude to mít do budoucna neblahé důsledky i pro životy žen. Jinými slovy to, čeho se obávám a co se vám snažím přesvědčivě vyložit je, že do strategie Evropa 2020 bychom měli důrazným způsobem znovu vnést otázku začleňování problematiky rovnosti žen a mužů do různých politik a ujistit se o tom, že sestavování rozpočtu s ohledem na problematiku rovnosti pohlaví se stane samozřejmostí, neboť jen tak budeme schopni zajistit, že v Evropě uskutečníme vše, co si přejeme a co dnes požadujeme, a to i v budoucnu.

 
  
MPphoto
 

  Isabel Martínez Lozano, úřadující předsedkyně Rady.(ES) Pane předsedající, dnes večer tu zazněla spousta zajímavých věcí. Ráda bych vám poblahopřála k vašim příspěvkům a k těmto myšlenkám, které mají také nepochybně mnoho společného s návrhy, jak překonat krizi.

Komisařka Redingová uvedla, že máme již spoustu dokumentů a že nyní dozrál čas k tomu, abychom začali jednat, s čímž naprosto souhlasím. Myslím si, že občanská společnost to od vlád žádá již od roku 1995: abychom začali jednat. Jednat znamená pokračovat v práci s cílem dosáhnout skutečné rovnosti žen a mužů a zároveň, jak řekl pan Romeva i Rueda, zapojovat představivost a disponovat politickou vůlí. Skutečná rovnost znamená přinést do životů žen zlepšení, usnadnit jim každodenní život a zajistit, aby muži i ženy žili den ode dne lépe.

Myšlenka pohlížet na krizi jako na příležitost tu byla dnes večer zmíněna mnohokrát. S tímto tvrzením souhlasím. Souhlasím s tím, že krize nám poskytuje i příležitosti. Některým se již jako určitá příležitost ukazuje, ale nesmíme přehlížet skutečnost, že existují i rizika a kroky nazpět.

Pokud jde o otázku rovnosti žen a mužů, vždy se dělaly kroky jak směrem vpřed, tak i opačně. My ženy to víme velmi dobře. Kroky vpřed se nikdy neprováděly, aniž by se učinilo i několik kroků nazpět. Právě proto, aby nedocházelo ke zpětným tendencím, se domnívám, že je důležité, abychom neupouštěli od evropského konsensu a nepouštěli ze zřetele plán pro dosažení rovnosti žen a mužů, díky němuž jsme za poslední léta společně dosáhli tak velkého pokroku. A neměli bychom se jako členské státy od plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů ani odchylovat. Jak komisařka zcela správně uvedla, je velice důležité, abychom vždy jednali v souladu s doporučeními Komise.

Blížím se k závěru, nebudu již déle hovořit. Myslím si, že bychom neměli ztrácet svou identitu nebo zapomínat na soudržnost svých politik. Tytéž politiky nám umožnily, abychom celému světu ukázali lepší tvář. Souhlasím s paní Figueiredovou, že musíme posílit koordinaci s Radou, Komisí i Evropským parlamentem a stále sledovat požadavky občanské společnosti, abychom mohli v budoucnu postupovat tímto směrem.

Ráda bych této sněmovně poblahopřála k rozpravě i zprávám, které jí byly dnes večer předloženy. Španělskému předsednictví Rady zbývá 15 dní, než svoji úlohu předá belgickému předsednictví. Snažili jsme se, aby otázka rovnosti žen a mužů nebyla přehlížena v tak komplikované politické situaci a složité době, jako je ta, se kterou se nyní vypořádáváme. Rozumí se samo sebou, že my ve španělské vládě bychom měli nadále pracovat na tom, aby byla otázka rovnosti žen a mužů umístěna do čela agendy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise.(FR) Pane předsedající, po celý večer jste byl vůči poslancům tak milý a laskavý, že jste těm, kteří chtěli promluvit, umožnil hovořit, a nerada bych, abyste byl nucen demonstrovat svoji přísnost tím, že mne přerušíte na konci mého projevu.

Proto nebudu opakovat to, co již bylo řečeno. Chtěla bych všem mluvčím jen říci, že jsem jejich návrhům a doporučením věnovala řádnou pozornost. Všimla jsem si především dvou věcí, které se opakovaly: první je otázka dopadu krize na ženy a druhá se týká potřeby uskutečnit konkrétní kroky.

Těmito záležitostmi se budu zabývat společně s kolegiem komisařů a na konci září vám představím akční program. Naše strategie bude akčním programem, který v průběhu příslušných čtyřletých mandátů zrealizují naše tři orgány společně se sociálními partnery a zúčastněnými stranami, kterými myslím organizaci žen a orgány členských států pracující v zájmu prosazování rovných příležitostí.

Děkuji vám za spolupráci, děkuji všem ženám za jejich nadšení a děkuji zejména několika málo mužům, kteří si mezi všemi těmito ženami hájili své práva.

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda, zpravodaj.(ES) Pane předsedající, nejdříve bych chtěl poukázat na pocit zklamání, o kterém se zmínila moje kolegyně, paní in ’t Veldová a který očividně sdílíme všichni. Jak jsme viděli, je však zřejmé i to, že se přinejmenším jedná o nezbytnou, důležitou a zásadní otázku. Takto to vnímáme a budeme usilovat o to, aby někteří předsedové politických skupin, ať už muži nebo ženy, pochopili, že je třeba ji pokládat za prioritní otázku, a nikoli pouze za diskusi na závěr večera.

O druhé otázce, kterou je dle mého názoru důležité zdůraznit, se různými způsoby vyjádřili mí kolegové, a to v tom smyslu, že rovnost žen a mužů není pouhým vrtochem nebo nadbytečným výdajem, ale spíše investicí. Kromě toho, že je investicí potřebnou, je také investicí správnou.

Je to něco, na co nesmíme při diskusích tohoto druhu zapomínat. Musíme pochopit, že když jsme konfrontováni s krizí, jako je ta, jíž v současné době procházíme, investování a věnování úsilí, času, politické vůle a peněžních prostředků na politiku rovnosti žen a mužů nevyžaduje pouze veškerý náš důvtip, nýbrž očividně i všechnu naši politickou vůli a co nejbedlivější pozornost.

Třetí otázka, o které si přeji rovněž velmi stručně pohovořit, je moje přesvědčení, že je důležité zdůraznit skutečnost, že v zájmu dosažení cíle 75% zaměstnanosti nejen u mužů, nýbrž i u žen, a to do roku 2020, je podstatné pochopit, že to znamená přijmout aktivní opatření s cílem podpořit ženy a dodat jim odvahu k tomu, aby zastávaly významnější úlohu ve veřejné sféře, a rovněž opatření mající za cíl povzbudit a zavázat muže k tomu, aby hráli výraznější úlohu ve sféře soukromé. Dosáhnout jednoho bez druhého však není možné. Co se našich politik týče, je důležité, abychom pochopili, že se jedná o dvě strany jedné mince. Pokud to nepochopíme, nepochybně znovu zavážeme ženy k tomu, aby vykonávaly ty dva dny mimořádné práce navíc.

Čtvrtou a poslední otázkou, kterou vnímám také jako významnou, je postarat se o to, aby krize nebyla využívána k tomu, aby se dělaly škrty tam, kde je to nejméně třeba. Víme, že nejmenší rozpočty máme v současné době právě na španělském ministerstvu pro rovnost. Riziko škrtů v této oblasti by naznačovalo, že tato oblast není pokládaná za prioritní. Bylo by to závažnou chybou a já věřím, že je důležité, aby zbytek členských států Evropské unie chápal nejen důležitost existence takového ministerstva, ale aby je dokonce kopíroval jako vzor pro své vlastní země.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo, zpravodajka.(PT) Vážený pane předsedající, ráda bych také zdůraznila, že ačkoli se tato rozprava koná v nočních hodinách, zúčastnil se jí značný počet poslanců Evropského parlamentu, což je u rozpravy vedené v tuto hodinu neobvyklé. Taková účast navzdory nepříznivým podmínkám, za jakých se rozprava vede, znamená vítězství v boji za práva žen a rovnost pohlaví.

Zadruhé bych rovněž ráda řekla, že příspěvky, jež jsme dnes vyslechli, v obecné rovině upozorňovaly na konkrétní opatření a myšlenky, které nyní musíme zrealizovat v praxi. Všichni, co jsme zde, se můžeme této výzvy zhostit a uskutečnit je. Nakonec věřím, že tato posílená politická vůle k převedení návrhů, slov a slibů do praxe je něčím, co bych byla ráda, abychom si zapamatovali jako velmi pozitivní aspekt rozpravy dnešního večera. Tato zesílená politická vůle ať se odráží ve všech politikách EU a členských států nebo ať má podobu konkrétních opatření s cílem více zviditelnit ženy tak, aby bylo rovnosti pohlaví dosaženo společně se sociálním pokrokem, zásadním způsobem celé věci přispívá, a my doufáme, že za čtyři roky – jak uvedla paní komisařka – dosáhneme díky práci, kterou jsme odvedli společně s Parlamentem, Komisí a Radou, příznivé rovnováhy.

Na závěr bych proto ráda uvedla, že tímto zvýšeným politickým úsilím a pozorností věnovanou snům a touhám žen můžeme významným způsobem přispět k jejich emancipaci a ke splnění jejich snů. To se musí uskutečnit formou osobního a profesního naplnění skrze zohlednění každého z jejich životů, odrazit se v práci, v zaměstnáních, kde jsou dodržována práva, v účasti na společenském životě a, případně, v hospodářském a politickém životě a ve větším naplnění v rámci jejich rodinného života.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Ministři EU pro sociální záležitosti připustili, že 120 milionů evropských občanů žije pod hranicí chudoby. Ve srovnání se statistikou z doby před vypuknutím hospodářské krize se v EU potýkáme s 50% nárůstem počtu chudých za pouhé dva roky. Recese obnovila neměnný trend posledního desetiletí: počet žen postižených chudobou je mnohem vyšší než počet mužů. Nezaměstnanost, práce za nebezpečných podmínek, úroveň důchodů pod hranicí životního minima a potíže s přístupem ke slušným veřejným službám patří mezi hlavní příčiny stavu chudoby, jejíž povaha nás opravňuje hovořit o feminizaci chudoby v Evropě. Mnohé pravicové vlády bohužel pod záminkou recese opustily své politiky zaměřené na boj proti rozdílům mezi pohlavími. To se vážně dotklo rozpočtů na služby sociální péče a rezerv a závažným a negativním způsobem dopadá i na děti. Přestože se dostáváme do poloviny Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, hodnocení je negativní. Budoucnost vypadá skutečně neutěšeně, bude-li jak na vládní úrovni mnoha členských států, tak na úrovni evropských institucí věnováno málo času péči o životy a snahám zlepšit je těm z našich spoluobčanů, kteří byli postiženi nejvážněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Odstranění jakýchkoli forem diskriminace ve všech sférách sociálního a hospodářského života je zásadním předpokladem pro ochranu lidských práv a blaha všech občanů. Podpora zásady rovných příležitostí pro muže a ženy společně se zajištěním větší participace žen na hospodářském a sociálním životě jako účastníků požívajících svých plných práv musí být stálým předmětem zájmu. Myslím, že tento přístup se musí odrazit ve společné zemědělské politice, aby bylo zajištěno spravedlivé a rovné zastoupení obou pohlaví. Tento přístup může na druhé straně zabezpečit, že různé politiky na evropské úrovni budou prováděny účinně. Domnívám se, že rovnost žen a mužů v ekonomice má mimořádnou důležitost pro rozvoj venkovských oblastí a že opatření, která jsou prováděna jako součást druhého pilíře a týkají se této problematiky, musejí být v budoucí společné zemědělské politice rovněž zachována. Majíce na paměti, že zásada rovnosti je podporována evropskými právními předpisy a že je základním požadavkem strategie Evropa 2020, považujeme za vhodné, aby tato otázka byla začleněna do budoucího konceptu společné zemědělské politiky, což znamená, že se využijí i nové nástroje, jež budou tuto zásadu podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) K zásadě rovnosti žen a mužů není přistupováno účinným způsobem. Podle španělské poslankyně, paní Valencianové, jsou v EU krávy chráněny lépe než ženy. Zakoušíme diskriminaci v každé oblasti života. Vyděláváme o 18 % méně než muži, jsme častěji nezaměstnané a máme nedostatečné zastoupení v politice, veřejném životě i podnikání. Nejvíce politováníhodnou skutečností je, že ženy nemohou plně požívat ani svých základních práv. V případě žen bývají právo na život a nedotknutelnost osobnosti a také reprodukční práva porušována podstatně častěji. Například v Polsku je omezování lidských práv v případě žen tolerováno. V roce 1997 předseda ústavního soudu při odůvodňování zamítnutí týkajícího se liberalizace práva na potrat považoval za samozřejmé, že těhotná žena musí být zbavena některých svých občanských práv. Nejenže to neznamenalo konec jeho kariéry, nýbrž to naopak posílilo jeho postavení „morální autority“.

Otázka žen a mužů se musí významně odrazit v rozpočtu Unie. Hospodářská krize nesmí být důvodem pro omezování opatření pro dosažení rovnosti žen a mužů. Výsledky může přinést pouze soudržná a dlouhodobá politická strategie. Pouhé podporování rovného zacházení s oběma pohlavími a schvalování protidiskriminačních právních předpisů nestačí. Právní předpisy automaticky nevytvářejí rovnost mezi ženami a muži. Je potřeba pracovat zezdola nahoru, budovat sociální povědomí a solidaritu vůči ženám. Aby mohla být situace žen zlepšena, je zapotřebí bojovat proti stereotypům a diskriminačním praktikám a odstranit mužský šovinismus z veřejného života.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně.(PL) Pane předsedající, dámy a pánové, postavení žen na trhu práce před krizí nebylo uspokojivé. Nicméně situace se navzdory svízelným a trvale nevyřešeným problémům, jako jsou rozdíly v odměňování za stejnou práci a nedostatečné zastoupení žen v manažerských pozicích v oblasti podnikání, zlepšovala. Tyto pozitivní trendy by neměly být z diskuse vynechávány. Zpráva Komise ukazuje, že od roku 1995 se podíl žen na hospodářském růstu v EU zvýšil o čtvrtinu a že míra zaměstnanosti žen za poslední desetiletí stoupla o 7,1 % a dosáhla hodnoty 59,1 %. V důsledku krize roste nezaměstnanost žen rychleji než v případě mužů. Ženy jsou zaměstnávány zejména ve veřejném sektoru, jsou tedy přímo vystaveny riziku propouštění z důvodu nadbytečnosti uskutečňovanému v důsledku politik snižování nákladů. Uplatňované protikrizové mechanismy jsou zaměřeny na rychlý návrat do zaměstnání zejména těch osob, které ztratily svá zaměstnání přímo v důsledku krize, což momentálně opomíjí ty občany, kteří jsou nezaměstnaní trvale. Přinuceny osobními poměry ženy často přijímají zaměstnání na zkrácený úvazek, která nabízejí malou jistotu pracovního místa. Vědomi si těchto nebezpečí, uplatněme horizontální řešení, abychom zachovali míru zaměstnanosti z období před krizí a nedovolme, aby trend nabral sestupnou tendenci.

 

17. Společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva paní Ekové jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy (KOM(2009)0610 – C7-0263/2009 – 2009/0169(COD)).

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek, zpravodajka.(SV) Pane předsedající, za posledních 150 let se z Baltského moře jako nedotčeného, čistého, oligotrofního moře, jehož vody se vlévají do Severního ledového oceánu, stalo moře nacházející se v ustavičném krizovém stavu. Problémy týkající se eutrofizace, škodlivého růstu řas, toxického odpadu a ohrožené biologické rozmanitosti se stále zvětšují. Stav v Baltském moři je velmi vážný. Navzdory úspěšným pokusům v 90. letech a po roce 2000, jejichž cílem bylo snížit přísun dusíku a fosforu, trpí v současné době téměř celé Baltské moře důsledky eutrofizace. Míra environmentálních toxinů a těžkých kovů je taktéž vysoká, přestože se například podařilo snížit objem vypouštěného olova, rtuti a DDT.

Nevím, zda někteří z vás viděli, jak v tomto rozlehlém a dříve zdravém moři vnitrozemského typu bují řasy. Vyjedete-li si v létě lodí mezi nádherné souostroví, narazíte na zelenou, deset centimetrů silnou, hnilobou zapáchající vrstvu řas. Pokud se této vody napijí psi, uhynou, a vykoupou-li se v ní děti, zvracejí a trpí žaludečními nevolnostmi. Tak vypadá situace na mnoha místech v oblasti Baltského moře dnes. Abychom zabezpečili růst a vytvořili také podmínky pro to, aby se v budoucnosti dařilo našim venkovským komunitám, je velmi důležité, abychom se více obeznámili s tím, jaký má tato situace dopad na Baltské moře.

Ekosystém oblasti Baltského moře je složitý a nelze mu porozumět bez spolupráce výzkumných pracovníků napříč hranicemi celého povodí tohoto vnitrozemského moře. Velké množství výzkumných prací je již v tomto ohledu prováděno, ale často bez náležité koordinace. Návrh, který máme dnes na stole – zkráceně označovaný jako BONUS – má za cíl tento stav změnit. Tato práce bude společným výzkumným programem mezi státy obklopujícími Baltské moře a ruskými vědci a jejím účelem bude plnit environmentální úkoly v této oblasti. V rámci programu BONUS bude vytvořen strategický plán obecného zaměření, na němž se bude podílet více než 500 výzkumných pracovníků z osmi členských států ležících na pobřeží Baltského moře. EU a státy v oblasti Baltského moře budou do environmentálního výzkumu společně investovat téměř 1 miliardu SEK.

V oblasti Baltského moře, tedy v zemích, jejichž ekonomiky jsou různými způsoby závislé na moři, žije osmdesát pět milionů lidí. Zároveň jsou to samotné naše společnosti, které k problémům přispívají, neboť vypouštěné látky a odpad se dostávají do vody. Má-li být Baltské moře ochráněno, je zapotřebí, aby byl vypracován celkový přehled výzkumných činností. Výzkum v této oblasti je roztříštěný a příliš závislý na omezených finančních prostředcích vyhrazených na výzkum na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.

BONUS namísto toho staví na zkušenostech získaných prostřednictvím rámcových programů EU pro výzkum a technologický rozvoj. Díky programu BONUS budou národní výzkumné programy a činnosti v zúčastněných státech poprvé začleněny do společného strategického programu s jasným zaměřením.

Ráda bych poděkovala každému – svým kolegům poslancům, španělskému předsednictví a komisařce pro výzkum, inovace a vědu – kdo byl do uskutečňování tohoto projektu zapojen. Tento typ koordinovaných investic do výzkumu v oblasti životního prostředí je jedním z prvků při vytváření udržitelné a dynamické Evropy, která účinně využívá zdrojů. Baltské moře silně ožívá v kultuře všech osmi našich zemí, které na pobřeží tohoto vnitrozemního moře leží: v jejich literatuře, hudbě i umění. Chceme, aby tu zůstalo i našim potomkům. BONUS bude v souvislosti s těmito budoucími investicemi tvořit část programu.

 
  
MPphoto
 

  Máire Geoghegan-Quinn, komisařka. – Pane předsedající, chci vyjádřit svůj vděk Evropskému parlamentu a zvláště zpravodajce, paní Leně Ekové, za podporu návrhů Komise ohledně společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře nazvaného BONUS. Ráda bych poděkovala i stínovým zpravodajům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jejich konstruktivní podporu a ráda bych ocenila podpůrné stanovisko Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin týkající se programu BONUS.

Osm z devíti států sousedících s Baltským mořem je členskými státy Evropské unie a všichni víme o velmi složitých a naléhavých problémech životního prostředí, s nimiž se Baltské moře potýká a které před chvílí velmi přesvědčivě nastínila paní Eková. Tyto stále se stupňující nesnáze dnes ohrožují schopnost regionu Baltského moře dále poskytovat rozmanitou škálu zboží a služeb, na kterých jsme se všichni naučili být závislí. Velmi důležitou úlohu při podpoře veřejné politiky v oblasti výzkumu a životního prostředí musí zastávat věda. Roztříštěnost evropského výzkumného systému a nedostatečná koordinace a soudržnost mezi jednotlivými státy podrývají jeho nákladovou účinnost a celkové provádění.

V regionu Baltského moře čelíme skutečné výzvě. Je jasné, že samostatné snahy žádného z jednotlivých států o řešení složitých ekologických problémů v této oblasti nemohou být úspěšné. Aby mohly být otázky životního prostředí v oblasti Baltského moře vyřešeny, musí být v zájmu tohoto regionu nyní neodkladně vyvinuta taktická a ucelená výzkumná strategie, umožněny přeshraniční synergie, sloučeny zdroje, sdíleny znalosti a posílena přeshraniční mobilita výzkumných pracovníků. Tímto způsobem můžeme regionu Baltského moře zajistit udržitelnou budoucnost. Iniciativa BONUS společně se snahami uskutečňovanými v rámci strategie EU pro oblast Baltského moře poskytnou strukturu a prostředky k řešení těchto úkolů účinným a koordinovaným způsobem.

Vítám institucionální dohodu, ke které jsme dospěli, pokud jde o provádění iniciativy BONUS, dne 27. dubna. Dále bych chtěla poukázat na to, že mne mrzí, že se členské státy nemohou dohodnout na vytvoření skutečného modelu v podobě společného fondu, jak uvádí původní návrh Evropské komise. Bez existence společného finančního nástroje nemůže být plně zaručen výběr těch nejlepších nadnárodních výzkumných návrhů založených výhradně na excelenci v oblasti vědy, kvalitě konsorcia a očekávaném dopadu. Neumožňuje to plně realizovat přínosy, vytvářet přidanou hodnotu a zvyšovat efektivnost přeshraniční spolupráce. Proto by Evropská komise chtěla zdůraznit, že důsledky tohoto rozhodnutí by neměly být při podávání příštích návrhů použity jako precedens. Před zahájením jakékoli další iniciativy založené na článku 185 Lisabonské smlouvy se členské státy budou muset zavázat ke skutečnému společnému přeshraničnímu financování a spolupráci.

Abych se vrátila k této nynější iniciativě, Evropská komise plně věří, že prostřednictvím programu BONUS bude v regionu Baltského moře možné optimalizovat potenciál environmentálních výzkumných programů, posilovat vědeckou kapacitu v oblasti, usnadňovat přeshraniční mobilitu výzkumných pracovníků, podporovat synergie a vyhnout se zbytečné duplicitě výzkumného úsilí. To oblasti Baltského moře zajistí udržitelnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach, navrhovatelka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (DA) Pane předsedající, BONUS-169 je důležitým pilotním projektem, který se soustředí na spolupráci při řešení problémů životního prostředí v určité oblasti. Tento program obecně podporují všechny pobaltské státy. Dalším cílem programu je zapojit státy, které nejsou členy EU a které vypouštějí své odpadní vody a znečišťují tedy Baltské moře, jež je považováno za jedno z nejvíce znečištěných moří na světě. Před programem BONUS stojí obrovský úkol spočívající ve vyřešení mnoha environmentálních problémů. Baltské moře ohrožují různé druhy znečištění způsobované továrnami na zpracování papíru a podobnými průmyslovými odvětvími, a stejně tak klesající populace ryb. Dobrý stav ekosystému nepomáhají podporovat ani nevybuchlé yperitové bomby a ruské plynovody. Jsem tedy pevnou zastánkyní programu BONUS. Ten však nesmí stát osamoceně, naopak musí být doplněn o zvyšování ekologické informovanosti v jednotlivých státech a o opatření z jejich strany, včetně poskytnutí finančních zdrojů.

 
  
MPphoto
 

  Lambert van Nistelrooij, jménem skupiny PPE.(NL) Vážený pane předsedající, paní komisařko Geoghegan-Quinnová, paní zpravodajko Eková, specifické problémy a mimořádná situace související s Baltským mořem vyžadují zvláštní přístup. Proto mne těší, že nyní můžeme věci vyřešit dohodou a že se může začít pracovat. Chtěl bych se s vámi nicméně podělit o několik úvah.

Jak již uvedla paní komisařka, v první řadě jsme zvolili skutečně společný nástroj, společný fond, na který se vztahují kritéria, jako je vynikající kvalita a interdisciplinární přístup. Výsledkem konzultací je spíše pragmatický přístup spočívající v tom, že si země budou moci ze seznamu projektů vybírat i samy, aby tak zapojily své vlastní univerzity a instituce. Nemám proti tomu samo sebou žádné námitky, skutečně souhlasím, ale vyžaduje to posouzení. Vše je nutné provádět efektivně, a bude-li to realizováno správně a bude-li spolupráce úspěšnější než v minulosti, může se to stát dobrým příkladem toho, co očekáváme od strategie EU 2020. Evropa doplácí trochu více a členské státy zvlášť. Nemluvíme pouze o výzkumu samotném, ale také o následném provádění. Kvalita životního prostředí musí být i účinně obnovována, bedlivě ji tedy sledujme.

Chtěl bych učinit dvě další poznámky. Zaprvé, přístup k Baltskému moři může posloužit jako vzor i pro další makroregiony, například Podunají. Mohu se paní komisařky zeptat, zda se v tomto smyslu úvahy týkající se tohoto regionu …

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Adam Gierek, jménem skupiny S&D .(PL) Nařízení týkající se výzkumu dobrých životních podmínek v oblasti Baltského moře, která jsou obsažena v návrhu Komise, zavádějí určitý důležitý prvek – strategickou fázi plánování. Bez této fáze bychom se zabývali pouze extenzivním rozvojem tohoto výzkumu. Tím, co potřebujeme, je širší akční plán, lepší strategie, která kromě samotného moře zahrne i jeho úmoří, jež je v současné době, jak všichni víme, sužováno vážnými povodněmi.

Zvláštní pozornost by měla být věnována také výběru odborníků a, z důvodu široké škály navržených projektů, se nemůže omezit pouze na jevy, jež lze reprodukovat v laboratoři. Zdejší výzkum prováděný v terénu je úzce spjat s územím, které spadá do jurisdikce určité země. Proto musí být právní předpisy EU v souladu s vnitrostátním právem. Komise by to měla při výběru nezávislých odborníků zohlednit.

Při zvyšování výzkumných schopností nových členských států nacházejících se v regionu Baltského moře by mělo být vzato v úvahu zaprvé to, že výzkumný potenciál v těchto zemích je odlišný a že celkově dobré schopnosti výzkumných pracovníků doprovází nedostatečné vybavení laboratoří. Proto jsem překvapen, že pro podíl, jako věcný příspěvek na infrastrukturu do společného fondu, byla předepsána hranice ve výši 25 %. Zadruhé, pro mnoho zemí je společný fond nepřijatelný, a to jak z právních důvodů, tak vzhledem ke skutečnosti, že by se mohl nepříznivě dotknout výzkumných plánů, které se zde v současné době realizují. Zatřetí, strategická fáze programu potřebuje čas; mělo by jí být využito lépe.

Pro oblast Baltského moře a jeho úmoří je tedy nezbytné nejdříve stanovit výzkumné priority a poté by účastníci projektu měli investovat do svých výzkumných zařízení, aby je připravili pro použití k práci na těchto prioritách. Začlenění Ruska do tohoto výzkumu za rovných podmínek na základě východního partnerství je důležitou skutečností.

 
  
MPphoto
 

  Satu Hassi, jménem skupiny Verts/ALE.(FI) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych poděkovala zpravodajce, paní Ekové, za její vynikající práci. Výsledkem strategie EU pro oblast Baltského moře je výzkumný program BONUS, jenž si zcela zasluhuje podporu a je výtečnou iniciativou. 

I já samotnou strategii považuji za velmi důležitý krok kupředu. Rozšíření EU přibližně před šesti lety znamenalo, že Baltské moře se ve všech ohledech stalo vnitřním mořem EU. Lidé si to začali uvědomovat velmi pomalu. Jak paní Eková uvedla, pokud jde o Baltské moře, bylo provedeno mnoho výzkumných prací, ale výzkum byl příliš málo koordinován na to, aby mohla být vybudována znalostní základna, zlepšeny například politiky EU v tom smyslu, že bychom je učinili inteligentnějšími.

Věřím, že koordinovaný výzkum nám pomůže si uvědomit alespoň dvě věci. Zaprvé, environmentální stav Baltského moře je alarmující. Patří k nejvíce znečištěným mořím. Nejrozsáhlejším mořským dnem na světě, kterému se nedostává kyslíku – jinými slovy mrtvým – je Baltské moře. Říká se, že největší poušť v Evropě leží v podstatě na dně Baltského moře.

Doufejme, že lidé díky výzkumu lépe pochopí i to, že za stav Baltského moře neseme vinu my sami. Hlavním problémem je eutrofizace, jejíž následky zpravodajka také dobře popsala. Hlavním zdrojem živin podílejících se na eutrofizaci – dusíku a fosforu – je zemědělství. Týká se to hlavně zemědělství EU v povodí Baltského moře.

Doufám tedy, že společně organizovaný a koordinovaný výzkum pomůže dostatečně informovat lidi o všech těchto skutečnostech a že nám také pomůže vyvinout lepší a inteligentnější metody a postupy ve všech odvětvích, zvláště v zemědělství, neboť umělá hnojiva, která se dostala do jezer a moří, nejsou, jak zemědělci vědí, ničím jiným než plýtváním prostředky.

Musíme si však zapamatovat, že výzkum nemůže vyřešit vše. Musíme rovněž pochopit, že záchrana Baltského moře bude také vyžadovat opravdové změny v politice, zejména v oblasti zemědělství, ale i v jiných odvětvích. Věřím, že ze záchrany Baltského moře, které je v současné době jedním z nejvíce znečištěných moří světa, učiníme příběh se šťastným koncem, z něhož se bude moci poučit celý svět.

 
  
MPphoto
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE).(PT) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vítám program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169), který sjednotí vnitrostátní výzkumné činnosti členských států a Evropské komise týkající se environmentálního řízení a řízení mořských zdrojů v oblasti Baltského moře. BONUS-169 je inovativním vzorem a příkladem pro další typy regionální spolupráce v oblasti vědeckého výzkumu.

Podobně jako region Baltského moře, i další regiony, například jihovýchodní Evropa, by měly z koordinovaného postupu členských států a Komise prospěch a mohly by tak řešit společné výzvy a podpořit udržitelný vývoj ve svých regionech.

Vyzvala bych proto Parlament i Komisi, aby zvážily možnost vytvoření společného výzkumného programu pro jihovýchod Evropy, který by se zaměřil na oblasti vysoké důležitosti, jako je moře, biologická rozmanitost a zdroje energie z mořské vody s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje oblasti euroatlantické osy a regionů podél ní ležících.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Zapojení EU do společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře dokazuje, že evropské instituce chtějí docílit lepší harmonizace politik, programů a dalších činností v rámci odvětví výzkumu. Aby bylo možné se prostřednictvím sjednocení všech výzkumných činností do homogenního a dobře zkoordinovaného programu, jenž by podpořil udržitelný rozvoj regionu, vypořádat s výzvami a zlepšit programovou účelnost a účinnost, vyžaduje to společnou akci na úrovni EU.

Program BONUS je pro region Baltského moře obzvláště důležitý. Jeho úloha by se však neměla omezovat jen na tento region. Byl bych rád, kdyby tento program v budoucnu posloužil jako model pro další typy regionální spolupráce v Evropě, například v oblasti Dunaje nebo Středozemního moře. To nám umožní vybudovat mocnou, dynamickou a konkurenceschopnou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Provádění společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře BONUS-169 odkrylo katastrofální stav Baltského moře, a to zvláště v oblastech, kde jsou plánovány projekty energetické infrastruktury velkého rozsahu, které jsou uskutečňovány nejen členskými státy Evropské unie, ale i dalšími zeměmi, jež s EU sousedí. Na některých místech došlo ke zvýšení genotoxicity v řádech stonásobků. Program BONUS již ukázal svůj potenciál přispět ke sledování životního prostředí v Pobaltí, a proto je nezbytné v aktivním zkoumání stavu Baltského moře pokračovat. Aby byla v co největší míře zajištěna komplexnost a objektivita výzkumu, je velmi důležité, aby vědci ze všech zemí v okolí Baltského moře byli do výzkumu zapojeni za stejných podmínek. Tento program je něco jako preventivní opatření, které upozorňuje na složitou ekologickou situaci Baltského moře. Jen když budeme řádně financovat vědecký výzkum a sledovat hrozby, včas zabráníme ekologickým katastrofám; a já věřím, že zajistíme, aby Baltské moře…

 
  
MPphoto
 

  Elena Oana Antonescu (PPE).(RO) Problémy životního prostředí v určitých regionech by mohly být vyřešeny mnohem úspěšněji, kdyby jednotlivé země spojily své provedené výzkumné činnosti. Proto vítám návrh Komise a návrh zpravodajky na podporu programu BONUS pro region Baltského moře.

Myslím, že bylo dobrou myšlenkou začlenit bod odůvodnění, který žádá Komisi o provedení závěrečného hodnocení programu, aby bylo možné pozorovat kvalitu a účinnost při provádění programů tohoto typu, zvláště pokud jde o pokrok, kterého bylo v souvislosti se stanovenými cíli dosaženo. Tyto výsledky by měly být zveřejněny na internetových stránkách programu, aby si občané mohli vyhledat informace o tom, jak program probíhá a jak je plněn. Zástupci podnikatelského sektoru mohou ve skutečnosti při přípravě svých obchodních plánů využívat doporučení a příležitostí vyplývajících z výsledků výzkumu v tomto regionu.

Pro nás je důležité, aby výsledky tohoto programu jednoznačně přispěly životnímu prostředí, občanům a rozvoji tohoto regionu, zejména na pozadí současné hospodářské krize.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Vážený pane předsedající, plně podporuji zřízení společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře BONUS. Jsem si jist, že vytvoření společného nadnárodního výzkumného programu založeného na vzájemné přeshraniční spolupráci a výměně zkušeností přispěje k zefektivnění kroků za účelem ochrany Baltského moře a pomůže dosáhnout udržitelného rozvoje regionu. Program BONUS byl zahájen osmi členskými státy. Pobaltské země zahrnují ještě jednu zemi, Rusko. Skutečnost, že se programu účastní i ruští vědci, má tedy své odůvodnění. Tento výzkumný program by měl poskytnout celou řadu návrhů k Unií vyvíjené strategii pro tento region a k úloze makroregionů v příští politice soudržnosti, o níž jsme v Parlamentu diskutovali před dvěma měsíci. Je škoda, že jsme nebyli schopni jednat otevřeně, a pokud jde o Baltské moře, neurčili jsme následky a nebezpečí v souvislosti s výstavbou a využitím (…).

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Děkuji mnohokrát, pane předsedající, že jste mi udělil slovo.

Rád bych uvedl, že na dnešní výzkum spojený s celou oblastí Baltského moře by mělo být pohlíženo jako na součást ohromné teritoriální soudržnosti celé Evropské unie. Soustřeďme se dnes na několik souběžných strategií: strategii EU v oblasti Baltského moře, evropsko-středomořské partnerství a strategii pro Podunají. Je však třeba mít na paměti, že tyto regiony musí být navzájem propojeny.

Obchod se zbožím je v současné době uskutečňován zejména s Indočínou, a proto je tak důležité se zaměřit na zajištění toho, že i strategie EU v oblasti Baltského moře bude zahrnovat možnost spojení se sítí TNT „sever-jih“. Tato strategie je dnes naštěstí již veřejnosti k dispozici a já doufám, že region Baltského moře bude rovněž úzce spojen i s jihem Evropy prostřednictvím sítě TNT založené na několika paralelních řešeních.

 
  
MPphoto
 

  Máire Geoghegan-Quinn, komisařka. – Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodajce, paní Ekové, a deseti poslancům Evropského parlamentu, kteří si udělali čas na to, aby mohli být dnes v tak pozdní večerní hodinu přítomni a jednat o této otázce.

Velmi mne těší, že všechny iniciativy článku 185, vyhlášené jako spolupráce v rámci sedmého rámcového programu EU, byly nyní přijaty. Pro všechny instituce Evropské unie je to politickým úspěchem. Iniciativa BONUS by zemím v regionu Baltského moře nepochybně pomohla účinněji řešit velmi složité a naléhavé problémy životního prostředí v této oblasti prostřednictvím podpory synergií a tím, že by nedocházelo k nehospodárné duplikaci výzkumného úsilí čistě vnitrostátní povahy.

Vzhledem k hlavním globálním politickým problémům, se kterými se potýkáme v oblastech politik, jako je změna klimatu, energie, potraviny a zdraví, se požadavek spojit zdroje a pracovat společně stává nezbytným. Iniciativy článku 185 hrají při řešení některých z těchto klíčových otázek nejdůležitější úlohu. Zkušenosti, které díky těmto iniciativám získáme, nám umožní nalézt mnohem lepší způsoby, jak spolupracovat na evropské úrovni a plně využívat jak vnitrostátních výzkumných programů, tak výzkumných programů Společenství.

Jak jsem v souvislosti s ratifikací v lednu tohoto roku na svém slyšení v Evropském parlamentu uvedla, jsem pevně odhodlána k úplné realizaci Evropského výzkumného prostoru, ale pokud chceme tohoto cíle dosáhnout, musíme pracovat společně v duchu jednoty a spolupráce. To je pro budoucí hospodářský rozvoj Evropské unie zásadně důležité, máme-li zajistit, že EU bude celosvětově zaujímat vedoucí pozici v oblasti výzkumu, inovace a vědy.

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek, zpravodajka.(SV) Vážený pane předsedající, BONUS je ve skutečnosti pilotním projektem založeným na článku 185 a mohu ujistit každého, kdo bude na programu BONUS pracovat, a každého, kdo jej bude číst, nebo každého, koho se dotkne, že to nebude jednoduché. Není snadné zkombinovat finanční prostředky na výzkum od Evropské unie a prostředky pocházející z různých členských států. Je to obrovský úkol. Není lehké zkoordinovat rozmanité akademické formy výzkumu a tradice 16 velkých výzkumných týmů, 500 vědců a osmi zemí s tím, že se zbytek Evropy bude dívat na to, jak bude iniciativa skutečně probíhat a s tím, že každý, kdo bude mít na starost přezkum a kontrolu, bude ověřovat, že provádíme správné věci a že ty se ukazují jako efektivní.

To bude od zapojených výzkumných pracovníků vyžadovat hodně. Bude to vyžadovat mnoho ze strany členských států a jejich vlád a já vás mohu ujistit o tom, že to bude vyžadovat pevná politická rozhodnutí a silné politické vedení, ale udělat to musíme. Naše výzkumné programy musejí být důkladně vyhodnoceny a my musíme tuto velikou zodpovědnost přijmout, neboť je nutné, abychom v zájmu Baltského moře řešili problémy společně. Potřebujeme však také nalézt model, který nám umožní udělat pokrok i v ostatních částech Evropy. Týká se to velkých řek, Středozemního moře a toho, jak celkově spravujeme společné prostředky daňových poplatníků v rámci programů EU a vnitrostátních programů.

Baltské moře je součástí naší společné historie a kultury již od konce doby ledové, přes dobu Vikingů, časy, kdy se jeho prostřednictvím uskutečňoval středověký obchod a kdy bylo vnímáno jako „moře svobody“ během studené války a nyní je mořem, které naši rodiče i děti milují a za jehož správu jsme odpovědni. Vzhledem k těmto obtížím a velikým výzvám, jimž čelíme, bych tedy ještě jednou chtěla poděkovat všem zúčastněným. Práce nekončí rozhodnutími, která tu přijmeme, a dokumenty, které podepíšeme. Práce začíná právě v této chvíli.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

 

18. Uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Coelha jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu rozhodnutí Rady o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (06714/2010 – C7-0067/2010 – 2010/0814(NLE)) (A7-0199/2010).

 
  
MPphoto
 

  Carlos Coelho, zpravodaj.(PT) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko Malmströmová, dámy a pánové, chtěl bych se zmínit o čtyřech podstatných otázkách. Nejprve k hodnotícímu postupu. Rumunsko a Bulharsko se začaly připravovat na úplnou integraci do schengenského prostoru od roku 2007, kdy přistoupily k EU. Pokud má Rada rozhodnout o zrušení vnitřních hranic, je nezbytné, aby hodnotící postupy potvrdily, že všechny podmínky nutné pro uplatnění předmětných částí acquis communautaire jsou splněny, a sice podmínky související s ochranou údajů, Schengenským informačním systémem, vzdušnými hranicemi, pozemními a námořními hranicemi, policejní spoluprací a vízovou politikou.

Hodnotící postupy byly zahájeny posuzováním úrovně ochrany údajů. To znamená, že se prověřovalo, zda jsou oba tyto členské státy dostatečně připraveny provést všechna ustanovení týkající se ochrany údajů. Závěry jsou tedy předpokladem pro zahájení hodnotícího postupu pro účely Schengenského informačního systému, který vyžaduje předání údajů těmto zemím. Schválení tohoto rozhodnutí je tedy prvním krokem ke zrušení kontrol na vnitřních hranicích s Bulharskem a Rumunskem.

Druhá otázka se týká přístupu k dokumentům. Rada postoupila tento návrh zprávy Parlamentu. Hodnotící a navazující zprávy však zaslány nebyly. Ty by Parlamentu umožnily získat přístup ke všem informacím nezbytným k vypracování řádně podloženého a odůvodněného stanoviska. Rada poskytla tyto dokumenty až na naléhání Parlamentu.

Vítám úsilí velvyslance Rumunska, s jehož pomocí jsme mohli tuto situaci vyřešit tak, že jsme požádali, aby důvěrné písemnosti byly zpřístupněny a označeny jako písemnosti „s omezeným přístupem“. To umožnilo dodržet časový harmonogram, ale stejný problém nastane, jakmile budeme požadovat stanovisko Parlamentu ohledně dalších aspektů schengenského acquis. Je tedy nezbytně nutné, aby Parlament a Rada dospěly k dohodě ohledně předávání důvěrných písemností, co nejdříve to bude možné.

Třetí otázka se vztahuje k hodnocení Rumunska a Bulharska. V případě Bulharska byly zjištěny některé nedostatky týkající se přijímání, provádění a uplatňování doporučení Rady Evropy č. 85/15, které upravuje používání osobních údajů v policejní oblasti. Další nedokonalosti byly zjištěny v činnosti Národní komise pro ochranu osobních údajů. Na základě těchto doporučení přijalo Bulharsko náležitá opatření a Rada dne 26. dubna dospěla k závěru, že nezbytné podmínky související s obnovou údajů byly splněny.

V případě Rumunska byly odhaleny slabiny při přijímání dvou zákonů upravujících zpracování osobních údajů, které se týkaly rovněž vybavenosti vnitrostátních úřadů a prostředků pro ochranu údajů a stejně tak zavedení periodických hodnocení ohledně schengenských údajů. Obecně řečeno, Rumunsko přijalo odpovídající opatření ve smyslu doporučení a ta, která dosud nebyla projednána, nebrání této zemi v uplatňování všech nezbytných požadavků, pokud se týče ochrany údajů. Byly tedy prověřeny podmínky pro to, aby Rumunsko a Bulharsko dostaly v oblasti ochrany údajů zelenou.

Poslední otázka, pane předsedající, se týká přezkoumání schengenského hodnotícího mechanismu. Chtěl bych využít této příležitosti k tomu, abych zopakoval, že v rámci hodnocení Schengenu je nutné co nejdříve zřídit evropský hodnotící mechanismus, který bude jednoduchý, účinný, účelný a transparentní. Parlament zamítl návrhy, které mu byly předloženy vloni v říjnu. Chtěl bych požádat Komisi, aby co nejdříve uplatnila své právo iniciativy.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, komisařka. – Vážený pane předsedající, jsem si zcela jistá, že Bulharsko a Rumunsko udělají, co bude v jejich silách, aby v březnu 2011 docílily toho, že dojde k odstranění kontrol na vnitřních hranicích. Komise v rámci svých pravomocí plně podpoří obě země, aby úspěšně prošly schengenským hodnocením.

Za provedení schengenských hodnocení odpovídá Rada, která na jejich základě rozhodne o zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Tato hodnocení právě probíhají, na posouzení příprav je tedy příliš brzy. Nicméně první kroky byly úspěšné, jak potvrdilo kladné závěrečné hodnocení úrovně ochrany údajů, což nyní Bulharsku a Rumunsku umožňuje, aby se připojily k Schengenskému informačnímu systému.

Evropský parlament a pan Coelho navrhují, aby Bulharsko a Rumunsko informovalo Radu i Parlament o následných doporučeních. Taková je skutečně praxe stávajícího hodnocení Schengenu, že příslušné členské státy podávají zprávy Radě o opatřeních, která zamýšlejí přijmout, aby vyhověly doporučením, neboť Rada je nyní za hodnotící mechanismus plně odpovědná. Na tomto základě a na základě současných právních předpisů je na Radě, aby náležitě informovala Parlament.

V této souvislosti bych chtěla přijmout váš návrh a potvrdit, že již brzy, a to na podzim, navrhnu z důvodů, které jste, pane Coelho, uvedl, nový hodnotící mechanismus, který bude reagovat na vstup Lisabonské smlouvy v platnost.

Myslím si, že do tohoto mechanismu by měly být zapojeny jak členské státy, tak Parlament. Členské státy budou zapojeny přirozeně proto, aby udržovaly oboustrannou vzájemnou důvěru ohledně svých schopností uplatnit všechna doprovodná opatření umožňující zrušení kontrol na vnitřních hranicích, zvláště v oblasti vnějších hranic, vízové politiky a policejní spolupráce.

Evropský parlament by měl být o závěrečných výsledcích hodnocení plně informován. Pomocí tohoto mechanismu zamýšlí Komise napravit stávající nedostatky, na které upozornil zpravodaj. Na provedená hodnocení v současné době nenavazují žádné skutečné kroky a doporučení nejsou vždy provedena. Velice si ceníme podpory Parlamentu v tomto procesu.

 
  
MPphoto
 

  Mariya Nedelcheva, jménem skupiny PPE.(BG) Blahopřeji panu Coelhovi a vítám pokrok, který Bulharsko a Rumunsko dosáhly a o kterém se tato zpráva zmiňuje. Kladné výsledky a závěry auditu o „ochraně osobních údajů“ umožnily, aby bylo stanoveno datum pro zavedení Schengenského informačního systému i v Bulharsku.

Přistoupení Bulharska k Evropské unii i jeho připojení k schengenskému prostoru vyvolává mezi všemi občany Bulharska nadšení. Nadšení je opravdu bezbřehé, neboť ve hře je možnost zrušit kontroly na hranicích a uplatnění práva volného pohybu v rámci celé Evropské unie. O tento úspěch se zasloužila současná bulharská vláda, která vynaložila nesmírné úsilí a přijala rozhodná opatření. Učinila tedy vše pro to, aby dostihla zpoždění předchozích let, splnila podmínky a provedla nezbytné přípravy k zahájení uplatňování ustanovení schengenského acquis.

Schengenský prostor není jen o volném pohybu. Znamená rovněž posílení policejní a celní spolupráce, zejména v souvislosti s potíráním nelegálního obchodování s lidmi a zbožím a organizovaného zločinu v širším slova smyslu. Připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru je součást cesty k uskutečnění našeho snu o Evropě občanů. Abychom tohoto cíle dosáhli, vlády těchto zemí musí vyvíjet nepřetržité úsilí a plnit doporučení týkající se schengenského acquis. Pevnou podporu ze strany evropských orgánů netřeba zmiňovat.

Skutečnost, že Evropský parlament bude mít přístup k doporučením v hodnotících zprávách a dokumentech o následných opatřeních, která mají být přijata, zaručí, že budeme všichni pokračovat v dalším konstruktivním dialogu. Tento transparentní dialog občanům Bulharska a Rumunska také zajistí, že se základní práva zakotvená ve smlouvách stanou skutečností.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu, jménem skupiny S&D.(RO) Včera jsme oslavili 25. výročí ode dne, kdy evropští občané poprvé zakusili svobodu cestovat bez omezení po celé Evropské unii. Při příležitosti tohoto výročí paní komisařka Malmströmová uvedla: „Schengen se stal jedním z nejvlivnějších symbolů schopnosti EU zlepšovat životy svých občanů“. Martin Schulz, předseda skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, prohlásil: „Schengen je pravděpodobně nezdařilejším a nejhmatatelnějším výsledkem, jehož Evropská unie v posledních 30 letech dosáhla“. Při stejné příležitosti bych chtěl říci i já: „Všechno nejlepší k narozeninám schengenskému prostoru a svobodě!“ Rumunsko a Bulharsko by mohly být pro schengenský prostor dárkem k narozeninám.

Po dokončení svých hodnocení došla Rada k závěru, že oba členské státy poskytují dostatečné záruky, aby učinily první krok k připojení se k schengenskému prostoru. My tento krok zítra potvrdíme tím, že zaujmeme souhlasné stanovisko. Nebudou to pouze občané Rumunska a Bulharska, kteří začnou těžit z výhod, že jsou konečně způsobilí se k Schengenu připojit, ale prospěch pocítí i celá Evropská unie. Posilování spolupráce v hospodářském odvětví, sociální oblasti i správním sektoru Evropskou unii utuží. Vlády obou členských zemí musí splnit požadavky Schengenského plánu jako součást procesu přistoupení.

Těší mne, že Evropský parlament úspěšně naplnil svou úlohu garanta evropské demokracie. Zpravodajem předložený pozměňovací návrh poslouží pouze k zahájení transparentního typu spolupráce mezi evropskými institucemi. Je jediným, který může přinést rychlé a hmatatelné výsledky v procesu projednávání a schvalování evropských právních předpisů. Neshody mezi orgány v Evropské unii nesmí negativně ovlivnit či ohrozit práva, svobody a blaho evropských občanů, jimž všechny evropské orgány slouží.

Jak doporučil pan Coelho, zavedení nového hodnotícího systému umožní zaručit bezpečnost a posílit jádro vzájemné důvěry - nezbytné pro udržení schengenského prostoru. Podporuji návrhy pana Coelha.

 
  
MPphoto
 

  Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE.(FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, před několika dny jsme s předsedou Buzkem a předsedou Barrosem oslavili výročí podepsání schengenských dohod. Dnes večer, dobrá, tedy v noci, pokládáme nový konkrétní základní kámen pro přípravu návrhu rozhodnutí Rady.

Přecházíme od myšlenky k činu a spolupráci, k předběžným a nezbytným podmínkám pro zrušení kontrol na hranicích s Bulharskem a Rumunskem, které jsou podle předběžných hodnocení postupně plněny. Tyto dvě země by měly být brzy skutečně schopny zajistit ochranu a zpracování osobních údajů.

To je dobrá zpráva. Výsledkem bude úplné začlenění těchto dvou zemí do schengenského rámce, což přispěje k posílení bezpečnosti a prosperity nejen těchto zemí, ale i evropského kontinentu jako celku. Jsem si jistá, že to umožní skoncovat s problémy, jako je nedovolená migrace a přistěhovalectví a mezinárodní kriminalita, i se všemi druhy zla. To pomůže snížit rizika.

Dvě krátké poznámky…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, vzhledem k tomu, že SIS tvoří nedílnou součást schengenského prostoru, je otázka, která je v sázce, mimořádně důležitá. Já sama pocházím z nového členského státu. Vzpomínám si, jak se k tomuto prostoru chtělo připojit Lotyšsko. V tomto ohledu velmi vítám přistoupení Bulharska a Rumunska.

Přesto musím podotknout, že bylo odhaleno několik nedostatků. Moje skupina plně sdílí stanovisko zpravodaje, že by měla existovat návaznost. Jinými slovy, Parlament musí být informován o tom, jak byly problémy vyřešeny, a vzít v úvahu naše obavy o ochraně údajů. Věřím též, že nedostupnost slotů nebude pro připojení k SISOne4ALL překážkou.

A na závěr, plně sdílíme obavy zpravodaje týkající se nového schengenského hodnotícího mechanismu. Domníváme se, že Parlament by měl být schopen vykonávat demokratickou kontrolu a já upřímně vítám prohlášení paní Malmströmové, že tomu tak skutečně bude.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Ziobro, jménem skupiny ECR.(PL) Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis, když přistoupily k Evropské unii v roce 2007. Nyní však máme to potěšení projednávat návrh rozhodnutí Rady o uplatňování schengenského acquis ve dvou nejnovějších členských státech Evropské unie, což je jedním z posledních kroků k odstranění kontrol na vnitřních hranicích s Bulharskem a Rumunskem. Obě země získaly kladné hodnocení výboru odborníků ohledně své připravenosti ke zrušení kontrol na vnitřních hranicích, a zjištěné nedostatky budou jistě rychle odstraněny. Pokud k tomu dojde, lze očekávat, že Bulharsko i Rumunsko budou technicky připraveny pro připojení k SIS II do října 2010, což je v souladu se stávajícím plánem. Díky tomu bude možné otevřít Schengen dvěma novým zemím a současně zachovat správnou úroveň péče o bezpečnost občanů a jejich zájmů.

 
  
MPphoto
 

  John Bufton, za skupinu EFD. – Vážený pane předsedající, Schengen byl výměnou za volný pohyb osob a zboží a známkou důvěry v to, že příslušné členské státy provedou náležitá opatření, aby zajistily bezpečnost a ochranu na své půdě. Třebaže Spojené království není součástí formálního schengenského acquis, využíváme Schengenského informačního systému při potírání trestné činnosti. Jenže obecně vzato, tento systém společně se schengenským acquis poskytuje vychytralejším zločincům zároveň i více příležitostí pro páchání mezinárodních zločinů a korupce.

Nejdůležitější otázka, kterou si musíme po přistoupení Bulharska a Rumunska k SIS položit je, zda tyto členské státy dosáhly stadia, ve kterém budou v rámci svých území schopny zajistit určitou úroveň kontroly, aby zaručily volný pohyb po celém kontinentu. Panoval výrazný nesouhlas s tím, abychom pokročili ke druhé fázi vývoje Schengenského informačního systému, zvláště pokud jde o otázku vyváženosti poměru nákladů a účinnosti. Spojené království provádí nezávislé a přísné kontroly a není zapojeno do systému, který pro překračování hranic nevyžaduje cestovní pas. Budeme muset poskytnout finanční podporu na vývoj systémů shromažďování informací v těch zemích, jež o přistoupení k Schengenu usilují, za účelem snížení možného nárůstu kriminality, který souvisí s politikou otevřených hranic?

Schengen zvýšil pravděpodobnost přeshraničního obchodování s nedovoleným zbožím a lidmi. Bezpečnost cestování bez hraničních kontrol do značné míry spočívá v důvěře a ve schopnosti jednotlivých členských států provádět kontroly dle příslušných norem.

Rozšíření Schengenského informačního systému zvětšuje prostor pro korupci a zločincům, kteří chtějí síť napadnout, poskytuje mnohem větší soubor informací. Prohloubení integrace společně s větším počtem zapojených členských států může taktéž vyžadovat, aby byla rozšířena opatření použitá v souvislosti se Schengenským informačním systémem, zejména pokud jde o blížící se spuštění SIS II. V jakém okamžiku bude například praktické uchovávání biometrických údajů?

Kritici se též obávají, že systém může být použit ke sledování občanů, kteří mají jisté politické názory či disponují informacemi, u nichž existuje vyšší riziko politického zneužití. Nebezpečí stoupá se vzrůstajícím počtem států, které se připojují k acquis. K Schengenskému informačnímu systému má v současné době přístup okolo 500 000 počítačů. Nemůžeme vědět, kolik z těchto systémů není infikováno škodlivým softwarem. Obětí zákeřného viru se stal, v obecném slova smyslu, každý druhý počítač. Spyware zpřístupňuje třetí straně stejné údaje jako uživateli. Čím je systém širší, tím více údajů lze získat a tím vyšší je i počet zločinců, kteří touží systému zneužít.

Členské státy musejí prokázat mimořádně vyspělou úroveň ochrany, ale ani s největším úsilím a nejlepšími úmysly nemůže nikdo vyloučit možnost násilného narušení systému, které by následně ohrozilo všechny zúčastněné.

 
  
MPphoto
 

  Elena Oana Antonescu (PPE).(RO) Chtěla bych velmi vřele poděkovat zpravodaji, panu Coelhovi, za způsob, kterým nakládal s těmito dokumenty, a poblahopřát mu k veškeré odvedené práci. Rozhodně podporuji to, co uvedl již dříve, a to nejen ohledně současného hodnocení založeného na ochraně údajů, ale také ohledně dalších zpráv, které mají být navrženy v oblastech, které zbývá vyhodnotit.

Rada musí být schopna zaručit, že může členům Evropského parlamentu poskytnout veškeré požadované informace, aby mohl Parlament přijmout vhodné a spravedlivé rozhodnutí. Upřímně doufám, že najdeme řešení, abychom mohli pracovat za běžných podmínek a činit osvícená rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Nejprve bych chtěla poblahopřát panu Coelhovi za mimořádnou práci, kterou odvedl v souvislosti s touto zprávou, která je pro Rumunsko i Bulharsko tak důležitá, a rovněž objasnit následující: skutečnost, že Rumunsko přijalo zákon upravující zpracovávání osobních údajů, je důležitým krokem vedoucím ke splnění všech podmínek pro připojení k schengenskému prostoru.

Ministerstvo pro státní správu a vnitro učinilo nedávno značný pokrok a Rumunsko tedy směřuje k připojení k schengenskému prostoru ve stanovené lhůtě, tedy do března roku 2011. O Rumunsku, coby příkladu, se zmiňovala řada zpráv vypracovaných evropskými odborníky, a to zvláště v souvislosti s jeho systémem kontroly námořních hranic SCOMAR. Další opatření se budou týkat zřízení nových místních útvarů pohraniční policie, zlepšení spolupráce s agenturou Frontex a pokračujících investic do zabezpečování pozemních hranic.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že ochrana hranic…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) I já bych se na začátku rád připojil k těm, kteří blahopřáli zpravodaji, panu Coelhovi. Pro Rumunsko i Bulharsko odvedl skutečně mimořádnou práci.

Nejprve bych vás rád upozornil na skutečnost, že pokud jde o bezpečnost námořní dopravy, bylo Rumunsko ve skutečnosti prezentováno jako příklad osvědčených postupů. Kromě toho věřím, že Rumunsko i Bulharsko splní podmínky pro to, aby se staly součástí systému SIS. Z tohoto důvodu si myslím, že za účelem dokončení dalších hodnocení musí obě země podpořit i Komise, abychom se mohli úspěšně připojit ke společnému prostoru Evropské unie.

Hovoříme zde o rozšiřování Evropské unie v její celistvosti a včetně jejich hodnot. Jednou z těchto hodnot je svoboda a právo se volně pohybovat.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Vážený pane předsedající, Evropané těží z výhod Schengenské dohody. Ta usnadňuje účinný a volný pohyb osob, rozvoj cestovního ruchu a růst obchodní výměny. Je to naše zásluha a významný úspěch Evropské unie. Ale aby tomu tak bylo i nadále, je nezbytné, abychom měli vhodnou technickou infrastrukturu, která umožní tyto procesy monitorovat. Z vlastní zkušenosti víme, že úlohou a zodpovědností zemí, které se připojují k Schengenské dohodě, je splnit požadavky Schengenského informačního systému. Je to v zájmu našeho společného dobra a naší společné bezpečnosti. Standardy v této oblasti musejí být zachovány.

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Chtěl bych poděkovat panu Coelhovi, který je v Parlamentu naším odborníkem na problematiku Schengenu a který v této oblasti vykonal skutečně obrovské množství práce.

Zaprvé mne těší, že pracovní skupina pro hodnocení Schengenu v rámci Rady posoudila žádosti o připojení Bulharska a Rumunska kladně a že tyto země odstranily všechny problémy, jež stály tomuto důležitému pokroku v cestě. Myslím si, že nejdůležitější otázkou je samozřejmě ochrana vnitřních hranic a domnívám se, že budeme pokračovat také v práci na systému SIS II a na používaných biometrických údajích. Toto je pochopitelně záležitost budoucnosti, ale mějme na paměti, že tento proces stojí před námi.

Přeji si, aby se naši přátelé z Bulharska a Rumunska dočkali okamžiku, který jsme zažili společně s Čechy a dalšími zeměmi před dvěma lety i v mé zemi – Polsku – kde byly symbolicky zvednuty závory a Schengen se stal skutečností. Tím se skutečně mění soudržnost Unie a historický přístup ke sjednocení staré a nové Unie. Doufám také, že i v dalším stadiu splní Bulharsko i Rumunsko všechny základní požadavky a přeji paní Malmströmové, aby se podařilo urychlit tuto práci…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, komisařka. – Vážený pane předsedající, není mnoho, co dodat, neboť se zdá, že se velmi jasně shodneme. Plně souhlasím s těmi z vás, kteří se vyjádřili v tom smyslu, že tento týden máme skutečný důvod k oslavě. Schengenský prostor je úspěchem Evropské unie a můžeme na něj být nesmírně pyšní. Představuje volný pohyb osob v Evropě bez hranic a já doufám, že schengenský prostor se brzy rozroste o dva další členy. Přístup k Schengenskému informačnímu systému je zatím samozřejmě velmi důležitým prvním krokem.

V těchto zemích je třeba stále pracovat na vízové politice, policejní spolupráci, soudním procesu, organizovaném zločinu a tak dále a my to budeme samozřejmě pozorně sledovat. Zvažuji, že koncem roku obě země osobně navštívím, abych jim projevila svoji podporu a abych mohla prověřit pokrok přímo na místě. Chci těmto zemím skutečně poděkovat za pokrok, který v současné době činí.

Jak někteří z vás uvedli, důvěra je velmi důležitá, aby bylo možno přesvědčit ostatní členské státy, že bylo dosaženo konkrétních výsledků, a aby tak tento příběh mohl mít šťastný konec. V tomto ohledu je zvýšení transparentnosti systému a větší účast Evropského parlamentu na hodnocení a provádění velmi důležitým krokem.

To je důvodem, proč doufám, že na tomto novém hodnotícím mechanismu budeme moci pracovat společně. Chtěla bych v rámci svého příspěvku poděkovat panu Coelhovi za práci, kterou v souvislosti s těmito dvěma zeměmi odvádí, a těším se na další spolupráci s vámi.

 
  
MPphoto
 

  Carlos Coelho, zpravodaj.(PT) Vážený pane předsedající, na závěr mám čtyři poznámky. Zaprvé bych chtěl poděkovat svým kolegům poslancům za milá slova a svým stínovým zpravodajům za vynikající spolupráci a zadruhé zdůraznit, že se do značné míry shodujeme na jasném ano pro tyto iniciativy, ale také požadovat, aby byl Parlament v průběhu šesti měsíců informován, pokud jde o návazná opatření na základě doporučení, která ještě nebyla plně realizována.

Zatřetí bych vám chtěl připomenout, že tohle je teprve první krok. Jak správně poukázala paní komisařka Malmströmová, bude stále ještě třeba podniknout další kroky. Začtvrté a na závěr bych rád paní komisařce Malmströmové poblahopřál k tomu, že nás mohla ujistit o tom, že legislativní návrh týkající se systému hodnocení bude předložen ještě letos na podzim.

Tyto dvě země jsou hodnoceny pouze a výhradně Radou. Jak uvedla paní komisařka Malmströmová, potřebujeme evropský systém hodnocení, který zapojí všechny evropské instituce, Evropskou komisi, Radu, ale také Parlament. Především však musí být evropským systémem hodnocení, který nebude fungovat na základě dvou různých norem. To znamená, že nemůžeme chtít, aby státy, které nejsou členy a které chtějí vstoupit do Schengenu, splňovaly náročnější hodnotící kritéria, než ta, která uplatňujeme na členské státy, které již součástí Schengenu jsou. Všechny země, ať už ty, které si přejí vstoupit nebo ty, které již v Schengenu jsou, musí prokázat, že beze zbytku splňují podmínky schengenského acquis a předvést, že jejich kontrola vnějších hranic je na tak dobré úrovni, jak by měla být. To je jediný způsob, jak můžeme ochránit svůj prostor volného pohybu a našim občanům tedy zaručit, že v něm budou moci svobodně cestovat.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE) , písemně. (HU) Další rozšíření schengenského prostoru představuje příznivý vývoj a mělo by být podporováno všemi prostředky vzhledem k tomu, že umožní volný pohyb osob – což je hlavním prvkem acquis Unie – který se vztahuje na všechny občany. Představuje hmatatelný přínos, který Unie přináší občanům do každodenního života. Schengenské acquis je zvláště důležité pro nás, občany nových členských států, kterým byl po desetiletí zamezen vstup do Evropy. Skutečnost, že by měla být v brzké době zrušena další hranice, tentokrát rumunská část vnějších schengenských hranic Maďarska, pro mne hodně znamená. Občanům na obou stranách hranic, včetně 1,5 milionu etnických Maďarů žijících v Transylvánii, to dá šanci těšit se z Evropy bez hranic. V souladu se svým harmonogramem budou Rumunsko a Bulharsko schopny připojení k schengenskému prostoru v první polovině roku 2011, což bude během maďarského předsednictví.

Za účelem zajištění úspěšnosti průběžných hodnocení je důležité, abychom tento časový plán dodrželi. Na základě aktuálního hodnocení (průběžného) nebudou existovat žádné právní překážky, které by Rumunsku a Bulharsku bránily v zahájení technických příprav na začlenění do tohoto prostoru, a sice ve druhé polovině tohoto roku. Podporuji hodnocení a závěry zpravodaje, zvláště to, že Evropský parlament a především členové výboru LIBE musejí mít přístup k hodnotícím zprávám a k příslušným informacím dříve, než vydají svá kvalifikovaná stanoviska.

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Göncz (S&D), písemně.(HU) Přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru v příštím roce by se mohlo stát hlavním úspěchem maďarského předsednictví EU, které začne příští rok v lednu. Rozhodnutí zvýší bezpečnost v regionu a umožní svobodně cestovat po Evropě bez hraničních kontrol mnoha dalším milionům občanů, včetně Maďarů. Vítám kladné hodnocení v poslední zprávě pracovní skupiny pro hodnocení Schengenu o připravenosti těchto dvou členských států a skutečnost, že byla schválena Radou sestavenou z představitelů členských států. V důsledku toho by Bulharsko a Rumunsko měly být po technické stránce připraveny na připojení k Schengenskému informačnímu systému v říjnu roku 2010. Po provedení posledního hodnocení, jež je naplánováno na prosinec, se tyto dvě země s největší pravděpodobností stanou právoplatnými členy Evropy bez hranic na jaře příštího roku. Zpoždění způsobené vývojem Schengenského informačního systému nemůže nepříznivě ovlivnit proces přistoupení zemí, jež čekají na začlenění. Pro Maďarsko je obzvláště důležité zajistit, aby občané jeho sousedních zemí, včetně příslušníků maďarských komunit žijících mimo území Maďarska, měli možnost se těšit svobodě cestování bez hranic po celé Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sógor (PPE), písemně. – (HU) Mám radost, že Evropská rada dospěla k závěru, že Rumunsko a Bulharsko, dva nejnovější členové Evropské unie, naplnili příslušná kritéria a že schengenské acquis může být tedy uplatňováno i v těchto zemích. Pro občany Evropy je vybudování schengenského prostoru jedním z nejhmatatelnějších výsledků evropské integrace, který vyústil v neomezený pohyb přes hranice. Tato příležitost je mnohem významnější pro občany bývalých komunistických zemí vzhledem k tomu, že železná opona jim jak ve skutečnosti, tak symbolicky, stála v cestě a prakticky jim znemožňovala cestovat do zemí západní Evropy. Nyní, dvacet let po pádu komunismu, se to zdá být zlým snem. Připojením se k schengenskému prostoru učiní Rumunsko a Bulharsko další krok na cestě vedoucí k integraci se sjednocenou Evropou. Poté, co vnitřní hranice zmizí, pojem „hranice“ nabude nového významu a hranice mezi členskými státy budou mít novou funkci. Nebudou již správními hranicemi, namísto toho se z nich stanou mosty, které spojí občany i země Evropy. To, že se Rumunsko a Bulharsko stanou plnoprávnými členy schengenského prostoru – prostoru protkaného tolika mosty a otevřenými hranicemi – je vítaným vývojem.

 

19. Sport, konkrétně otázka agentů hráčů (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je otázka k ústnímu zodpovězení týkající se sportu, konkrétně otázky agentů hráčů (2010/2646(RSP)) (O-0032/2010 - B7-0308/2010), kterou Komisi pokládá Doris Packová za Výbor pro kulturu a vzdělávání.

 
  
MPphoto
 

  Doris Pack, autorka.(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, ve zprávě pana Beleta o profesionálním fotbalu již Evropský parlament uvedl, že je zastáncem lepší právní úpravy činnosti sportovních agentů, zejména agentů hráčů, a při této příležitosti jsme se dovolávali příslušné směrnice. Nyní se s tímto problémem setkáváme znovu.

Právní situace je nejasná. Vzhledem k tomu, že agenti hráčů často působí ve více zemích, nejsou vnitrostátní právní předpisy, pokud vůbec existují, vhodnou metodou kontroly této činnosti. Sportovní federace zase mohou podniknout pouze omezené právní kroky. Jakožto nestátní činitelé nejsou oprávněné přijímat rozsáhlé předpisy. Například FIFA byla v roce 2000 nucena jen z tohoto prostého důvodu zmírnit svůj proces udělování licencí.

V roce 2009 Komise zveřejnila studii, která poukazovala zejména na znepokojující souvislosti mezi působením agentů hráčů a trestnou činností. Vedle jiných praktik se zde hovořilo o praní špinavých peněz, podplácení, sázkách a daňových podvodech. Takové souvislosti poškozují dobré jméno sportu a jsou neslučitelné s jeho společenskou rolí. Studie zveřejněná Komisí navíc zjistila, že finanční toky související s přestupy hráčů jsou obvykle neprůhledné, což jenom dokládá náchylnost tohoto systému k právě zmíněné trestné činnosti. Se získáváním velmi mladých hráčů je navíc spojeno riziko, že agent využije mládí a nezkušenosti hráčů například z Afriky a naslibuje jim velkou budoucnost v evropském profesionálním fotbalu, ale když se mu nepodaří najít pro ně žádný klub, uvíznou v Evropě jako nelegální přistěhovalci bez práce či jakékoli podpory.

V této souvislosti potřebujeme legislativní návrh na evropské úrovni. Umožnilo by nám to docílit jednotné právní úpravy tohoto problému v celé EU, odstranit mezery v zákonech a podpořit sportovní federace v jejich úsilí o řádné a transparentní zprostředkovávání hráčů. Jak jsme již požadovali v našem návrhu, měl by se v tomto ohledu naším konkrétním cílem stát zákaz vyplácení provizí agentům zprostředkujícím přestupy nezletilých hráčů, abychom tak odstranili finanční pobídky za tyto druhy nekalých transakcí, zejména pokud se týkají nezletilých hráčů. Doufám, že zítra pro náš dnešní návrh získáme podporu pléna a především že Komisi povzbudíme k tomu, aby se touto otázkou zabývala.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. – Pane předsedající, dovolte mi nejdříve poděkovat paní Packové za přednesení otázky k ústnímu zodpovězení za Výbor pro kulturu a vzdělávání.

Plně si uvědomuji politickou důležitost této otázky. Ráda bych připomněla, že Komise právě zveřejnila výsledky nezávislé studie týkající se sportovních agentů. Tato studie vyčerpávajícím způsobem analyzuje otázku, kterou se zabýváme. Dozvěděli jsme se například, že ve všech sportovních disciplínách v členských státech působí kolem 6 000 agentů. 95 % z nich je však činných pouze ve čtyřech sportovních odvětvích: atletice, basketbalu, fotbalu a rugby. A v rámci této skupiny fotbal jasně převažuje.

Tato studie nám rovněž ukazuje, že pouze omezený počet členských států upravuje činnost agentů nějakým konkrétním zákonem. Většina zemí jednoduše spoléhá na ustanovení zákoníku práce nebo na smluvní právo. Některé mezinárodní sportovní federace však přijaly předpisy týkající se agentů, a to především v právě zmíněných disciplínách: atletice, basketbalu, fotbalu a rugby.

Přestože stávající veřejné i interní předpisy si mohou vzájemně odporovat a vytvářet právní nejistotu, závěry této studie ukazují, že volnému provozování činnosti agenta v rámci EU se do cesty staví pouze několik málo překážek. Studie však upozorňuje na množství pochybných praktik souvisejících s činností agentů: například vyplácení tajných provizí, vykořisťování mladých hráčů atd. Musíme se těmito problémy zabývat, abychom zachovali poctivost a čestnost sportovního soutěžení.

Sportovní hnutí se již nějakou dobu snaží tyto problémy řešit. Z tohoto důvodu řada řídících orgánů přijala opatření upravující činnost agentů. Pravidla stanovená sportovními orgány mohou mít jednu výhodu: sportovní sankce jsou někdy nejlepším způsobem, jak odradit bezohledné aktéry na trhu, ať již to jsou agenti, kluby nebo hráči. Avšak sportovní orgány nedisponují pravomocí vyšetřovat a trestat to, co všechny členské státy považují za trestné činy: korupci, praní špinavých peněz, daňové úniky a nelegální přistěhovalectví. Sportovní hnutí proto hledají pomoc evropských orgánů při řešení problémů souvisejících s agenty.

Komisi čeká důležitá úloha. Můžeme se podílet na vytváření společných zásad a norem, které by mohly sloužit jako základní soubor pravidel pro země a sportovní federace v Evropě. Momentálně vyhodnocujeme, jaký postup na úrovni EU by byl nejvhodnější. Zvažujeme několik možností, ale abychom se mohli s konečnou platností rozhodnout pro některé řešení, budeme ještě určitě potřebovat další jednání a konzultace.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet, jménem skupiny PPE.(NL) Pane předsedající, paní komisařko, nejprve bych se rád zmínil o fotbalovém mistrovství světa v Jižní Africe, které každý den znovu ukazuje, jak báječný může sport být, jakou významnou událost představuje pro stát, kontinent a zejména místní společnost. O to důležitější by pro nás měla být snaha uchránit sport před nežádoucími nezákonnými doprovodnými jevy, na které paní Packová poukázala, nebo podniknout rázné kroky na řešení těchto jevů.

Doslovně cituji ze studie, kterou jste právě zmínila a jejíž výsledky jsou již známy: „Na sport má stále větší vliv organizovaný zločin“. Je to smutná pravda. Hovoříme o obchodování s lidmi, někdy s malými dětmi, ale také o nejrůznějších druzích nezákonných finančních praktik. Je jasné, že samotné sportovní federace nemají ani možnost ani pravomoc tyto praktiky účinně řešit. Evropská iniciativa je proto skutečně žádoucí.

K dispozici již máme různé legislativní nástroje, a to v rámci smlouvy a v některých směrnicích, které nám umožňují jednat. Rád bych uvedl několik návrhů takových kroků. V prvé řadě bychom měli začít pracovat na přísných kritériích platných pro všechny sportovní agenty v rámci Unie. Takové situace se dá nejlépe dosáhnout prostřednictvím systému udělování licencí klubům a povinného rejstříku agentů hráčů. Sportovní federace mohou tyto postupy zavést, ale Evropská unie může být v tomto směru zajisté vůdčí silou. EU může například koordinovat činnost různých vnitrostátních dozorčích orgánů.

Druhým opatřením, které bychom mohli přijmout, je požadavek naprosté transparentnosti peněžních toků v prostředí agentů hráčů, protože v současné době představují hlavní původ zla. O těchto podezřelých finančních tocích nemáme žádné povědomí, což znamená, že se vrcholový sport může nadále využívat k praní špinavých peněz na straně jedné a k podplácení na straně druhé.

Třetí návrh – o němž již paní Packová hovořila – se týká zákazu odměňování agentů hráčů snažících se vydělávat na přestupech nezletilých hráčů. V tomto směru bychom rozhodně měli jednat. Máme k dispozici dostatečné nástroje nejen k vyvíjení tlaku na profesionální sportovní federace, aby se tyto návrhy prosadily, ale také k přijetí vlastních opatření.

V roce 2007 tato sněmovna velkou většinou vyzvala Komisi, aby převzala iniciativu v boji s nezákonnými postupy sportovních agentů. Tato studie nabízí množství konkrétních návrhů. I když jsou dobré, jsou jednoznačně nedostačující. S potěšením slyšíme, že máte skutečně v úmyslu uvést věci do pohybu. Vyzývají k tomu dokonce i hlasy ze samotného sektoru, konkrétně z evropské asociace agentů hráčů. Jsme s nimi v úzkém kontaktu a oni sami na Evropskou unii naléhají, aby se odhodlala zbavit tuto oblast černých ovcí. Navrhuji, abychom na jejich výzvy reagovali v zájmu sportu a jeho neobyčejně důležité společenské úlohy.

 
  
MPphoto
 

  Mary Honeyball, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, podle mého názoru máme opravdu štěstí, že o tomto tématu hovoříme v době konání mistrovství světa, protože mistrovství světa více než kterákoli jiná sportovní událost názorně ukazuje, jak důležitý je sport pro lidi, kolik milionů lidí fotbal sleduje a kolik radosti a nadšení je s ním spojeno.

Proto je tak důležité, abychom zajistili náležitou právní úpravu fotbalu a dalších sportů a abychom přijali opatření týkající se agentů hráčů, která se tak dlouho projednávají. Jak již bylo uvedeno, jsme bohužel svědky velmi závažného jednání: zneužívání, praní špinavých peněz, korupce, vykořisťování nezletilých hráčů, jednání, které představuje závažné trestné činy, proti nimž opravdu musíme zasáhnout, jak již tak dlouhou dobu plánujeme. Kdy bychom tak měli učinit, když ne nyní, v době, kdy snad celý svět fotbalem přímo žije?

 
  
MPphoto
 

  Emma McClarkin, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, plně podporuji úsilí o větší transparentnost činnosti sportovních agentů, zejména ve fotbale, a jsem přesvědčena, že EU by měla prostřednictvím podpory různých sportovních orgánů zajistit, aby se tak skutečně dělo. Musíme si posvítit na tento temný svět, kde může bujet vykořisťování, a prozkoumat záležitosti jako dvojí zastoupení, kdy agent hráče zastupuje ve stejném klubu, který se tohoto hráče snaží získat.

Avšak veškerá legislativa, která má toto odvětví upravovat, musí vzejít od vnitrostátních sportovních orgánů a institucí jako je FIFA a UEFA. Právní úpravy v oblasti sportu však nespadají do kompetence EU, zejména proto, že tento konkrétní problém je celosvětový. Pokud můžeme sportu prospět, učiňme tak, ale měli bychom zasahovat pouze na žádost sportovních orgánů tam, kde můžeme skutečně jednoznačně prospět nebo posílit transparentnost.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL.(FR) Pane předsedající, vítám otázku, kterou naše předsedkyně vznesla v průběhu konání fotbalového mistrovství světa. Studie Komise vyvolává znepokojení, protože poukazuje na rizika, která ohrožují etiku a dobrou pověst sportu.

Pokud má sportovní hnutí při přijímání právních úprav nadále zůstat hlavním činitelem díky podpoře tisíců mužů a žen, kteří dobrovolně udržují sportovního ducha v podobě, jakou obdivujeme, protože ovlivňuje vývoj jednotlivců, měly by státy být na jejich straně a trestat útoky proti veřejnému pořádku a podobné excesy.

K těmto excesům dochází ve sportovním podnikání, kde se z hráčů stále častěji stává zboží a z jejich agentů makléři zacházející s nimi jako se zbožím. Částky za přestupy dosahují astronomických výšek a práva nezletilých jsou pošlapávána.

Tyto excesy jsou přeshraničním jevem, v němž jsou peníze modlou a jediným cílem a judikatura Soudního dvora Evropských společenství je bohužel ještě posílila. Řídící orgány některých uvedených sportů, a zejména fotbalu, usilují o podporu ze strany evropských orgánů. Ano, paní komisařko, je třeba jednat, a co se mě týče, je mi líto, že Francie právě přijala protichůdnou právní úpravu.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). (GA) Pane předsedající, před hodinou a půl ženy prohlásily, že je příliš pozdě na projednávání situace žen. Teď se blíží půlnoc a my projednáváme záležitosti sportu.

Alespoň však máme příležitost tyto otázky projednat, před Lisabonem jsme ji neměli. Nyní tu příležitost máme a je dobře, že ji využíváme, zvlášť když hovoříme o mladých lidech a o činnosti sportovních agentů.

Jak řekla paní Packová, existuje mnoho příkladů mladých lidí, kterým se naslibuje, že se z nich v budoucnu stanou velké hvězdy. Co se však stane? Agenti je vezmou z domova, z rodiny, ze školy a o rok nebo dva později se jich zbaví. To se stane většině z nich.

Evropská unie má nyní šanci něco s tím udělat, přijmout zákony a stanovit postihy na ochranu mladých lidí před těmito agenty. Měli bychom se zabývat tím, co se děje v různých sportech a v různých zemích, shromáždit informace a přijmout to nejlepší řešení – v prvé řadě pro mladé lidi a pro sport jako takový.

 
  
MPphoto
 

  Emine Bozkurt (S&D).(NL) Pane předsedající, sportovní agenti nemusí poskytovat žádné profesionální záruky a podléhají malé nebo vůbec žádné kontrole, a to nemluvím o sankcích za protiprávní jednání, například obchodování s lidmi. EU vypracovala studii a identifikovala způsoby zneužívání, ale doposud s touto situací nic neudělala. Mám velké obavy o nezletilé hráče z důvodu jejich zranitelnosti, zejména o hráče z rozvojových zemí, kteří se obětí obchodování s lidmi stávají nejčastěji. Proti tomu musí EU důrazně zasáhnout.

Usnesení obsahuje konkrétní návrhy: zastavení odměňování agentů nezletilých hráčů, prosazení větší transparentnosti finančních transakcí při přestupech a lepší právní úpravu ze strany členských států v případě, že sportovní federace momentálně nemají situaci zcela pod kontrolou. Je třeba přijmout příslušná opatření, abychom se vypořádali s podmínkami, které panovaly na divokém západu. Komise musí s těmito nezákonnými praktikami účinněji bojovat a postihovat je už proto, že mají konec konců často mezinárodní charakter. Práva nezletilých hráčů je navíc třeba vždy účinně chránit.

 
  
MPphoto
 

  Iosif Matula (PPE).(RO) Vítám iniciativu navrhovanou panem Ivo Beletem na vytvoření standardního systému ochrany zájmů sportovců a sportovkyň využívajících služeb agentů, který by snížil počet případů protiprávního jednání v této oblasti, jako je nedostatečná transparentnost při přestupech hráčů, praní špinavých peněz a obchodování s lidmi.

Podle mého názoru je třeba zaměřit dostatečnou pozornost nejen na fotbal, ale rovněž na všechny ostatní sporty. Například v Evropě působí momentálně ve 30 sportovních disciplínách kolem 6 000 agentů, kteří se podílejí na obchodních aktivitách, jejichž hodnota se odhaduje na stovky milionů eur ročně. Za těchto okolností nebude zavedení pravidel pro udělování licencí agentům hráčů ani zdaleka snadné.

Navíc budeme muset jasněji definovat postavení agenta, ať již jako manažera hráčů nebo jako prostředníka při přestupech. V budoucnu …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Pane předsedající, rozprava v tak pozdní hodinu má jednu výhodu – nekoná se během přenosů z mistrovství světa, takže máme na diskusi čas. Ale teď vážně, máme Lisabonskou smlouvu, která nás zavazuje podniknout důležité kroky v situaci, která je nepřijatelná a kterou nebylo možné řešit celá léta. Za dva roky nás čeká mistrovství Evropy, které bude pořádat Polsko a Ukrajina, a proto mě velmi potěšilo rozhodnutí pana Beleta, paní Packové a paní Vassiliouové, která se ve věci velmi aktivně angažuje, že je v této oblasti potřebná harmonizace právních. Tento systém skutečně není transparentní a je zatížen desetiletími korupce. Obchodování s mladými hráči dosahuje obrovských rozměrů a vede k mnoha situacím, kdy se peníze rozdělují i po přestupu a zaplacení vysokých poplatků. Poplatky za přestupy jsou někdy tak vysoké, že se kluby zadlužují. Proto potřebujeme nová pravidla …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. – Pane předsedající, věřím, že se všichni shodneme na významu sportu a na tom, že nám všem přináší radost. Velice vám všem děkuji za vaše příspěvky a návrhy, které zodpovědně zohledníme.

Není pochyb o tom, že zásah ze strany EU je žádoucí; sportovní federace nemají pravomoc zasahovat do některých nejhorších případů profesních pochybení. S rostoucí globalizací sportu nabývají i tyto problémy mezinárodního charakteru.

Internacionalizace profesionálního sportu ztěžuje vnitrostátní přístup k systémovým problémům. EU může působit jako koordinátor a napomáhat zajišťování harmonizovaného přístupu k záležitosti agentů. Můžeme například využít nově získané kompetence EU k harmonizaci trestního práva. Mnozí činitelé v rámci sportovního hnutí by určitě naši podporu uvítali.

Ať již se rozhodneme k jakýmkoli krokům, budeme samozřejmě úzce spolupracovat s příslušnými federacemi a, jak víte, chystám se v nejbližší době zveřejnit sdělení o sportu, které se touto otázkou bude určitě zabývat podrobněji. Bylo by chybné ohrozit diskuse, které potřebujeme vést s vámi, tedy s Parlamentem, a také se sportovním hnutím samotným. Těším se na úzkou spolupráci s vámi při řešení této otázky.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Obdržel jsem jeden návrh usnesení(1)předložený v souladu s článkem 115 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – V době komercializace a profesionalizace se agenti stávají nevyhnutelnými aspekty sportovního světa. Ve zprávě Komise je uveden odhad, že v EU působí 6 000 agentů, kteří za přestupy hráčů a atletů dosahují obratu přesahujícího 200 milionů eur.

Fotbal je jediný sport, v němž agenti působí ve všech členských státech EU. Fotbal je v Evropě velký byznys a je nezbytné, aby fair play a dobré jméno sportu byly na prvním místě. Nezákonné obchodování s mladými hráči a jejich přestupy do zahraničí představují znepokojující problém. Tato situace se týká především fotbalových klubů, které hledají nové talenty. Odhady hovoří o přibližně 20 000 mladých Afričanů, kteří přišli do Evropy, aby hráli fotbal, ale nyní v EU žijí nelegálně, protože se jim nepodařilo zajistit si kariéru jako fotbalisté. Větší přeshraniční regulace, kontroly a minimální harmonizované normy upravující smlouvy agentů by přispěly k vyřešení tohoto problému a jsou nezbytné k zajištění bezúhonnosti fotbalu.

Vzhledem k mezinárodnímu rozměru této otázky bych chtěl na Komisi apelovat, aby si vytvořila účinnou a silnou pozici, pomocí níž by chránila nezletilé a zastavila obchodování s hráči.

 
  

(1) Viz zápis


20. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

21. Ukončení zasedání
Videozáznamy vystoupení
  

(Zasedání bylo ukončeno ve 24:00)

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí