Předseda. – Vážení kolegové, připravil jsem si krátký projev, jak jsem vám slíbil před rokem.

Nacházíme se v polovině mého předsednictví. Na úplném začátku jsem slíbil, že vás budu informovat o svých činnostech.

Jako předseda Evropského parlamentu vás všechny zastupuji. Kamkoli jdu, cokoli dělám, pokaždé pociťuji čest a odpovědnost, protože jednám jménem tohoto proslulého Parlamentu.

Ale tento projev není o mně: tento projev je o vás a vaší činnosti. Je o nás všech, o tom, čeho jsme společně v Evropském parlamentu dosáhli v posledních patnácti měsících, a o tom, co je před námi.

Dámy a pánové, nejprve se vyjádřím ke krizi. Občané od nás politiků očekávají především překonání krize: jde o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a zejména pak v tomto roce. Krize nezačala v Evropě, ale tady, v Evropě, ji musíme překonat. Tento Parlament vyžaduje od Evropské komise a Rady ambiciózní reformy. Především jsme ale přijali klíčové finanční reformy, jako je soubor opatření v oblasti finančního dohledu, nařízení omezující bonusy bankéřů a nařízení týkající se požadavků na kapitál držený bankami. Tím jsme položili základy hradbám, které naše občany ochrání před budoucími krizemi.

Musíme toho ale dělat více: musíme lépe integrovat naše evropské trhy, protože právě to zaručí hospodářský růst a nižší ceny. Zpráva profesora Montiho se musí stát zákonem. Je třeba poznamenat, že významné části této zprávy pochází z našich iniciativ – iniciativ poslanců Evropského parlamentu a našich výborů.

Když jsem zastupoval tento Parlament před Evropskou radou, uvedl jsem, že musíme být vůči občanům poctiví a říci jim, že je nutné utáhnout si v této těžké době opasky, pracovat déle a odcházet déle do důchodu. Je to jediný způsob, jakým dokážeme zachovat prosperitu Evropy. Je to dlouhodobý program strukturálních reforem, kterých nelze dosáhnout ze dne na den. Pomůže nám to provést strategii Evropa 2020 a zajistit konkurenceschopnost a pracovní místa, která jsou pro naše občany nejdůležitější věcí. Překonání krize a zahájení dlouhodobého rozvoje představují naše nejnaléhavější úkoly.

Za druhé je zde solidarita. Krize ukázala jak důležitá je evropská solidarita. Navštívil jsem místa, která byla obzvláště těžce zasažena – Litvu, Lotyšsko, Rumunsko a Řecko. Předával jsem tam poselství solidarity, ale také jsem zdůraznil, že solidarita neexistuje bez odpovědnosti. Do velké míry se nám podařilo krizi odvrátit. Pacienta jsme zachránili, ale nyní musíme zajistit, aby mohl nemocnici opustit po vlastních nohou. Potřebujeme tedy, jak jsem řekl již dříve, dlouhodobou strategii pro překonání krize. Potřebujeme rovněž řádné hospodářské řízení. Potřebujeme strukturální, sociální a vzdělávací změny. V době krize se musíme projevit realisticky, ale také vnímavě.

Za třetí se jedná o energetickou politiku a změnu klimatu. Energie je v hospodářství hlavní komoditou. Energie a ochrana klimatu patří mezi naše hlavní priority a klíčové politické impulsy pro další hospodářské iniciativy. Jak všichni dobře víme, energetická bezpečnost se společně s ochranou životního prostředí a co nejlevnější elektřinou staly hlavními výzvami 21. století. Proto jsme dne 5. května 2010 společně s Jacquesem Delorsem představili prohlášení o vytvoření Evropského energetického společenství. Byli bychom rádi, kdyby se název „Evropské energetické společenství“ stal charakteristickou známkou všech podniků EU, které působí v této oblasti. Opakuji: Komise, Parlament a Rada již v této oblasti odvedly mnoho práce a tyto aktuální otázky jsou stále předmětem jejich činnosti, je však také důležité vyslat další impuls a poskytnout těmto činnostem určité zastřešení, které umožní, aby byly řádně uplatňovány. Těší mě, že dnes podepíšu nové nařízení o zabezpečení dodávek zemního plynu, které jsme společně přijali.

Před tím, než se trh s energií stane jednotným společným trhem, musí být vykonáno ještě mnoho práce. Budu na tom s vámi nadále pracovat. Nejvýznamnější věcí pro naši činnost v oblasti energetiky je také ochrana klimatu. V této oblasti zaujímáme vedoucí postavení a toto postavení si hodláme zachovat. Jako Evropský parlament jsme podepsali dohodu o systému pro environmentální řízení podniků a auditu (EMAS), čímž jsme zřídili „zelený parlament“, který bude šetřit energií a začne využívat alternativní zdroje energie.

Za čtvrté: vnější vztahy. Jako poslanci Evropského parlamentu jsme vyslanci demokracie a součástí našeho poslání je přispívat k uspořádání svobodných a spravedlivých voleb. Neuběhne týden, aniž by jeden z nás zároveň s našimi obchodními zájmy nepodporoval i naše základní hodnoty. Jsme největším světovým hospodářstvím a zaujímáme přední místo v poskytování pomoci, ale naši sílu nevyužíváme naplno. Musíme přehodnotit způsob, jakým dosahujeme našich cílů, a do našich obchodních jednání musíme začlenit podporu demokracie a lidských práv. Bez ohledu na to, zda jsou naši partneři velcí a mocní, nebo malí a slabí, bychom neměli uplatňovat dvojí měřítko.

Mým úkolem jakožto předsedy je posilovat naši jednotu a sdělovat názory našich občanů za hranicemi EU. Posílili jsme tedy naši parlamentní diplomacii. Zastupoval jsem vás na parlamentních zasedáních skupiny G8. Byl jsem na oficiálních návštěvách v Číně a USA. Kvalita našich vztahů s Kongresem Spojených států amerických, kde máme zastupitelský úřad, se zlepšila. Po dvanácti letech jsem byl prvním předsedou Parlamentu, který navštívil Rusko.

Díky našemu společnému úsilí jsme zřídili sekretariát Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a prostřednictvím Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění úspěšně spolupracujeme s Latinskou Amerikou. Měli bychom však připustit, že je před námi ještě mnoho práce, než dosáhneme parlamentní spolupráce v rámci Parlamentního shromáždění Euronest, které je součástí Východního partnerství.

Dámy a pánové, právě jsme dokončili hlasování o Evropské službě pro vnější činnost. Brzy – a tomu hluboce věřím – se stane naší velkou silou a bude představovat náš evropský potenciál. S Radou jsme jednali rozhodně, abychom z této služby pro vnější činnost učinili moderní službu, která bude zastupovat stanoviska Unie a společné zájmy Evropy. Musíme ale uznat, že všechny strany byly velmi otevřené vůči kompromisu, a naše gratulace tedy musí být vzájemné. Všichni z nás se zúčastnili diskusí.

Dámy a pánové, zůstaňme prozatím u vnějších vztahů a dovolte, abych se vrátil k tomu, co jsme letos udělali: zamítli jsme dohodu SWIFT. To byl mimořádně významný moment. Vláda USA pochopila význam post-lisabonského Parlamentu. V budoucnu to kromě USA zjistí také vlády mnoha dalších zemí. Až budou budoucí historici hodnotit toto hlasování, řeknou, že jsme učinili správnou věc v zájmu našich občanů. Našli jsme rovnováhu mezi bezpečností a ochranou osobní svobody. To je důležité, protože jakožto poslanci Evropského parlamentu zastupujeme naše občany.

Za páté: lidská práva. Pro náš Parlament jsou prioritou a pro mě také. Tuto otázku vznáším pokaždé, je-li to nutné. Vím, že za mnou stojí 735 obránců lidských práv a za nimi že stojí 500 milionů občanů. V Rusku jsem se tázal prezidenta Medveděva na vraždy obránců lidských práv a novinářů, jako byli Anna Politkovská a Sergej Magnitský. Když byla Liouovi Siao-poovi udělena Nobelova cena, zopakoval jsem svou výzvu, aby byl okamžitě a bezpodmínečně propuštěn. Zítra rozhodneme o tom, komu bude letos udělena Sacharovova cena. Jsem odhodlán využít Sacharovovy sítě nositelů stejnojmenné ceny a stejně tak fóra bývalých předsedů Evropského parlamentu jako účinného nástroje našeho boje za lidskou důstojnost, lidská práva a demokracii po celém světě. Obránci lidských práv si mohou být jisti, že na jejich osudu nám záleží. Záleží nám na nich! Evropský parlament je místem, kde na lidech záleží.

Za šesté: práva žen. Opakovaně jsem vyzýval, aby bylo do nejvyšších pozic v EU voleno více žen. Získal jsem naprostou podporu od všech členů tohoto Parlamentu. Podporoval jsem rovněž iniciativu za zavedení kvót v kandidátních listinách. Politický systém, který nemůže pro 52 % své populace zajistit řádné zastoupení v rozhodovacích orgánech, ztrácí kontakt se společností. Evropa musí být sjednocená, pokud jde o spojení práce a zároveň rodinného života. Zejména v době hospodářské krize je důležité, aby mateřství nepadlo za oběť nejistým pracovním podmínkám. K tomuto tématu jsme právě vedli rozpravu a ta se vztahovala rovněž na překonání demografické krize v Evropě. Jak jsem potvrdil před 15 minutami, rozhodně podporuji jakákoli taková opatření v tomto Parlamentu, ačkoli Parlament možná není nejlepším místem pro podobná opatření.

Aristotelés řekl, že špatnosti náleží nadbytek a nedostatek a ctnosti střednost. Musíme zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve veřejném životě. Vydejme se ve stopách Aristotela.

Za sedmé: institucionální reforma. Protože jsem si byl vědom důležitosti Lisabonské smlouvy, byl jsem v Irsku, stejně jako mnoho z vás, a přesvědčoval jsem irské občany, aby smlouvu podpořili. V České republice jsem se rovněž setkal s prezidentem Klausem a vyzval jsem jej k ratifikaci smlouvy. Na tom, abychom smlouvu uvedli v platnost, jsme tvrdě pracovali a uspěli jsme.

Dámy a pánové, jednou z nejvýznamnějších změn bylo posílení legislativní pravomoci našeho Parlamentu. Nyní máme nová práva, ale také nové povinnosti. Smlouva posiluje úlohu Parlamentu a zároveň nám stále umožňuje přijímat mnoho rozhodnutí na základě mezivládní metody. Z tohoto důvodu stále musíme prosazovat metodu Společenství jako účinný nástroj pro občanskou kontrolu. Přesto nezapomínejme, že rozhodnutí o směru, jakým se Evropská unie vydá, do velké míry stále závisí na členských státech, předsedech vlád, prezidentech a kancléřích. Možnost spolupráce s ohledem na posilování evropských orgánů, které v minulosti dodávaly Evropě sílu, je velice důležitá a jsem přesvědčen, že v budoucnu k tomu také dojde.

Jako předseda Evropského parlamentu jsem vložil veškerou svou energii do posilování postavení našeho Parlamentu vůči ostatním evropským orgánům, a to na základě Lisabonské smlouvy. Učinil jsem tak, protože zastupujeme občany a jsme jimi přímo voleni, takže máme povinnost plně je zastupovat před evropskými orgány.

Dosáhli jsme podstatného pokroku ve zvýšení odpovědnosti Komise vůči Parlamentu. Představili jsme rovněž změny ve způsobu, jakým funguje samotný Parlament. Poprvé budeme mít každý měsíc interpelace s předsedou Evropské komise, první rozprava o stavu Unie se již uskutečnila, pravidelně se setkáváme s Konferencí předsedů výborů a se sborem komisařů a já se rovněž setkávám s Komisí a sborem komisařů.

Zahájili jsme dialog s předsednictvím Rady ohledně legislativního plánování. Pravidelně se setkávám s předsedou vlády, který rotující předsednictví zajišťuje. Předseda Evropské rady se poprvé neobjevil pouze na plenárním zasedání, ale setkal se také s Konferencí předsedů výborů ihned po zasedání Evropské rady. Na závěr, a to považuji za mimořádně důležité, budujeme úzkou spolupráci s vnitrostátními parlamenty. Rád bych poděkoval a děkuji jménem nás všech vnitrostátním parlamentům za jejich ochotnou spolupráci. Nyní budeme společně odpovědní za právní předpisy na evropské úrovni. Je to naší společnou odpovědností pro budoucnost Evropy.

Za osmé, a to je můj konečný bod, je zde rozpočet – náš nejvýznamnější úkol pro budoucnost. Je naší povinností zajistit, aby rozpočet na rok 2011 přispíval k hospodářskému růstu. Struktura rozpočtu určí seznam politických priorit. Musíme velice dbát na to, aby obsahoval finanční prostředky, které jsme našim občanům slíbili. Škrty nesmí být diktovány na základě prázdného populismu. Nesmí naše občany ochuzovat v takových oblastech, jako jsou vzdělávání, odborná příprava, vědecký výzkum nebo infrastrukturní projekty. Pokaždé si musíme klást otázky ohledně finančních dopadů nižších výdajů na evropské úrovni. Budou finanční dopady znamenat méně Evropy?

Náš zesnulý kolega Egon Klepsch, bývalý předseda tohoto Parlamentu, řekl při diskusi o prvním hlasování Parlamentu o rozpočtu, že Parlament definuje evropský „veřejný zájem“, což, jak řekl, je skutečnou zkouškou. My všichni dnes čelíme přesně takové zkoušce.

Nyní přistoupím k závěru.

Máme před sebou spoustu naléhavé legislativní práce. Na závěr by rád ještě jednou promluvil o nejdůležitějších úkolech. Naším cílem je překonat krizi a ochránit naše občany před další. Opakuji: tato krize nevznikla v Evropě, ale musí být zde v Evropě vymýcena. Krizi nemůžeme překonat za použití tradičních metod. Proto jsou v Evropě tolik důležité diskuse – velmi obšírné diskuse – a představivost jejích občanů.

Kromě jednotného trhu je nutné posilovat trh myšlenek, našich základních hodnot. Musíme projednat roli státu a budoucnost Evropy, předávání znalostí, alternativní systémy sociálního zabezpečení, nové vzdělávací metody, kulturu.

Jako váš zástupce jsem měl tu čest účastnit se významných událostí: 65. výročí osvobození Osvětimi, 60. výročí Schumanovy deklarace, 30. výročí zřízení odborového svazu Solidarita a 20. výročí sjednocení Německa. Řekněme tedy událostí jdoucích od naprosté válečné hrůzy k duchu solidarity a sjednocení Evropy.

Při svých diskusích s našimi partnery mimo Evropskou unii zjišťuji, že náš evropský model je respektován po celém světě. Buďme hrdí na naši komunitární metodu spolupráce – v průběhu posledních šedesáti let nám přinesla mír a nyní i sjednocenou Evropu.

Jestliže věříme v Evropu, musíme věřit sami sobě. Abychom odrazili jakékoli pochybnosti o Evropské unii, musíme se vrátit k jejím kořenům. Poté pochopíme, že mír, stabilita, prosperita a otevřená společnost nám nejsou dány jednou provždy. K nebezpečným a nemyslitelným situacím může opět dojít, jestliže nepotlačíme populismus a nebudeme dbát na naše základní hodnoty svobody a solidarity pro všechny.

Vzpomeňme si na minulost a podle toho se zařiďme v přítomnosti a mysleme na budoucnost. Naši političtí otcové zvolili správnou cestu. Nyní záleží na nás, abychom zformovali, jaké bude 21. století v Evropě a na celém světě. Je to bitva, kterou stojí za to bojovat. S kolegy, jako jste vy, se nebojím v této bitvě pokračovat.

Velice vám děkuji.

(Potlesk)

PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITELLA
Místopředseda