Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích usnesení o Íránu, zejména o případu Nasrín Sotúdeové⁽¹⁾.

  Bastiaan Belder, autor. – (NL) Pane předsedající, přesně před týdnem zveřejnila nositelka Nobelovy ceny, Širín Ebadiová, v The Wall Street Journal bystrý článek o své přítelkyni, íránské právničce zabývající se lidskými právy, Nasrín Sotúdeové, která byla právě odsouzena na jedenáct let odnětí svobody. Ebadiová vyzvala západ, aby věnoval větší pozornost případu Nasrín Sotúdeové a všem odvážným ochráncům lidských práv na území Íránské islámské republiky.

Rozprava v této sněmovně je součástí reakce na naléhavou výzvu Širín Ebadiové. Namůžeme zapomenout a nezapomeneme na Nasrín Sotúdeovou ani na její spolubojovníky za základní práva v Íránu. Pane předsedající, dámy a pánové, to bude zároveň i poselstvím zprávy, kterou, jak doufám, předložím jménem Výboru pro zahraniční věci na plenární schůzi v březnu, a s vámi se všemi počítám, že budete hlasovat pro ni jako mocný a jednotný evropský hlas za práva íránského lidu.

  Marietje Schaake, autorka. – Pane předsedající, ještě jednou jsme nuceni hovořit o lidských právech v Íránu poté, co byla Nasrín Sotúdeová odsouzena k jedenácti letům ve vězení. Není jí umožněno vykonávat právní praxi, ale nechť nám spravedlnost poslouží.

Právní stát již v Íránu neexistuje a nepraktikuje se a soudnictví je velmi zpolitizované. Obrana lidských práv je nyní považována za čin proti národní bezpečnosti. Nasrín Sotúdeová, právnička a matka dvou dětí, byla obviněna z jednání proti národní bezpečnosti. Byla mimo jiné obhájkyní Zahry Bahrámíové, íránsko-nizozemské státní příslušnice, která byla odsouzena k smrti předtím, než s ní hovořili nizozemští diplomaté, a to v ovzduší vážných pochybností o řádném procesu.

Ve srovnání s tak silnou ženou, jakou je a byla Nasrín Sotúdeová, která symbolizuje spravedlnost, vidíme slabý režim, který utlačuje své občany, místo aby se staral o jejich blaho. Vysoká představitelka Ashtonová se bude tento měsíc v Istanbulu pokoušet přimět íránský režim ke spolupráci s mezinárodním společenstvím v oblasti jaderné problematiky. Hospodářské sankce mají tentýž cíl. Pochybuji, že přinesou kýžený výsledek, aniž by předtím nepřiměřeně poškodily íránský lid, který bude v jejich důsledku ještě více závislý na vládě tvrdé ruky.

Přestože jsem ovšem skeptická, pokud jde o dopad hospodářských sankcí, věřím tomu, že sankce proti jednotlivcům odpovědným za porušování lidských práv například pomocí cenzury, znásilňování, mučení a poprav, budou účinné a podpoří spravedlnost, již reprezentovala Nasrín Sotúdeová. Lidská práva jsou zjevně Achillovou patou íránského režimu.

Pane předsedající, dokud mám ještě slovo, chtěla bych vás požádat, abyste upozornil naše italské kolegy, aby se chovali tiše, neboť skutečně vyrušují, když začnou ve sněmovně hovořit poté, co je jejich záležitost odbyta.

  Předsedající. – Vážení kolegové, slyšeli jste prosbu paní Schaakeové. I jiní kolegové žádali, zda byste se mohli chovat tiše. Chcete-li si projednat něco soukromého, můžete tak učinit venku.

  Struan Stevenson, autor. – Pane předsedající, měl jsem dnes v úmyslu srovnávat Íránskou islámskou republiku s nacistickým Německem, ale musím říci, že si z mnoha důvodů myslím, že to může být ještě horší. Tento rok již mulláhové oběsili 65 lidí. Deset jich bylo oběšeno včera. Nejdříve dostali velké pokuty a jejich obydlí byla zabavena, pak byl každý z nich nemilosrdně zbičován a poté byli odvlečeni na popraviště. Za poslední čtyři týdny bylo oběšeno 87 lidí.

Ahmadínežád je popíračem holocaustu a nenávidí Židy. Říká, že chce smazat Izrael z mapy světa a vyvíjí nyní jaderné zbraně, které mu to umožní. On a Chamenejí stojí v čele nemilosrdného utlačování občanů Íránu, kde je na denním pořádku věšení, mučení, ukamenování, amputace a zbičování a běžné jsou i popravy dětí a dokonce i těhotných žen. Dvěma vězňům v Mashhadu amputovali tento týden ruce, dva další byli k amputaci odsouzeni a tyto rozsudky budou brzy vykonány.

Každý, kdo se snaží poukázat na toto zlo, se okamžitě stane terčem. Nasrín Sotúdeová je právě takovým případem: odvážná právnička v oblasti lidských práv, která hájila mnoho lidí, kteří byli nevinní, nespravedlivě odsouzení a popravení tímto fašistickým režimem. Její pobuřující odsouzení na 11 let odnětí svobody za to, že vykonávala svou práci, je útokem proti lidskosti. Skutečnými zločinci jsou tyrani v Teheránu a budou to oni, kdo budou voláni k zodpovědnosti. Jsou přesvědčeni, že jejich západní kritici jsou součástí mezinárodního spiknutí, jehož cílem je svrhnout jejich režim. Já sám za sebe bych se pod takový plán dnes podepsal. Nikdy nesmíme dopustit, aby zlo zvítězilo, a čím dříve bude v Íránu znovu nastolena svoboda, demokracie, lidskost a práva žen, tím lepší to bude pro celý svět.

  Rosario Crocetta, autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tím, že žádáme o okamžité propuštění Nasrín Sotúdeové, naléháme na Unii a její členské státy, aby udělaly více pro osvobození íránských občanů a světa od jednoho z nejkrutějších a nejautoritativnějších režimů v historii.

Pro Íránskou islámskou republiku je typická nejen hrozba, kterou představuje pro světový mír svým jaderným projektem, kterým může vyvolat hrůzu jaderné války, ale i nelegitimnost voleb, masové zatýkání lidí požadujících svobodné volby, zabíjení odpůrců, znásilňování a fyzické zneužívání těch, kdo nepodporují režim, nespravedlivé soudní procesy, v nichž lze již při obžalobě předvídat rozhodnutí, vážná diskriminace žen a homosexuálů a neexistence svobody vyjadřování a shromažďování. Podmínky íránských vězňů v táboře Ašraf, kde jsou oběťmi násilí a dokonce i kamenování, jsou naprosto neuvěřitelné.

Každý den jsou v Íránu nejméně dva lidé, včetně dětí, odsouzeni k trestu smrti, a provinili se jen tím, že se jim nelíbí režim. Zákonné důkazy jsou často získány pomocí krutého použití brutálních způsobů mučení. Tato kritika samozřejmě nemíří na islám, jehož základem je mír, ale na íránský režim. Zatčení a odsouzení Nasrín Sotúdeové odhaluje nové zákeřné jednání spravedlnosti, neboť v tomto případě je útok a odsouzení namířeno proti obhájkyni lidí, což znamená, že občané Íránu nemohou bránit ani sami sebe.

  Cristian Dan Preda, autor. – (RO) Pane předsedající, zatímco Írán možná začíná otevírat dveře, pokud jde o jadernou problematiku, dveře jsou v této zemi jednoznačně zavřené, pokud jde o lidská práva.

Případ Nasrín Sotúdeové to naprosto dokazuje. Za svou práci na podporu lidských práv byla potrestána mimořádně tvrdým rozsudkem: 11 let vězení, 20 let nesmí vykonávat svou práci jako právník a nesmí opustit zemi. Tento rozsudek je výsměchem soudnímu řízení.

Tento případ však není nijak ojedinělý. Je součástí dobře připravené strategie íránského režimu, jak systematicky umlčet aktivisty v oblasti lidských práv. Proti právníkům, kteří se aktivně zabývají lidskými právy, je namířena celá řada tvrdých rozsudků a my musíme projevit solidaritu s těmito odvážnými lidmi, kteří aktivně podporují lidská práva navzdory pohrůžkám, mučení a věznění.

  Raül Romeva i Rueda, autor. – Pane předsedající, musím konstatovat, že hluboce lituji, že se musíme znovu bavit o Íránu, ale prostě musíme. Skutečně musíme, neboť situace v Íránu je velmi problematická a dramatická.

Proto je důležité, aby tento Parlament ještě jednou vyzval k propuštění všech vězňů svědomí, včetně všech těch, kdo byli za poslední rok zadrženi v souvislosti se svou mírovou, a to zdůrazňuji, mírovou politickou a humanitární činností. Tento Parlament musí znovu vyzvat íránské úřady, aby dodržovaly mezinárodně uznávaná práva na svobodu vyjadřování a shromažďování, a jednoznačně odsoudit mimořádně tvrdý rozsudek nad Nasrín Sotúdeovou a pochválit ji za její odvahu a angažovanost.

I proto se musí tento Parlament zabývat paní Sotúdeovou i jejími kolegy z řad aktivistů v oblasti lidských práv a vězňů svědomí a žádat její okamžité propuštění. Musíme vyjádřit své znepokojení nad stále častějším rozsudkem, jehož předmětem je zákaz opuštění Íránu, což může vést k logickému závěru, že pobyt v Íránu je úřady považován za trest.

Musíme vyzvat úřady, aby bojovaly proti beztrestnosti těch, kdo v rámci bezpečnostních sil porušují lidská práva, a zopakovat svůj požadavek na nezávislé vyšetření údajných mimosoudních poprav po sporných červnových prezidentských volbách a na to, aby byli údajní pachatelé postaveni před soud. Musíme také jasně odsoudit pumový útok v Chabaharu a vyjádřit svou soustrast rodinám obětí a zraněným.

Nakonec bych chtěl říci, že máme vážné obavy o pronásledování některých náboženských a etnických skupin v Íránu. Musíme vyjádřit své přesvědčení, podložené nedávnou evropskou historií, že mírového a vyváženého společenského rozvoje lze dosáhnout jen při zohlednění kulturních a společenských aspirací různých regionů.

  Bogusław Sonik, jménem skupiny PPE. – (PL) Pane předsedající, Nasrín Sotúdeová nám zavdala příčinu, abychom se o ní bavili v předchozí rozpravě Evropského parlamentu o nedostatečné ochraně lidských práv v Íránu, když byla 4. září 2010 zatčena a obviněna z protistátní propagandy, spiknutí a shromažďování za účelem jednání proti národní bezpečnosti. Byla zadržena čtyři měsíce. Nyní, v soudním procesu, byla tato význačná ochránkyně lidských práv a oddaná spolupracovnice nositelky Nobelovy ceny, Širín Ebadiové, odsouzena k 11 letům vězení a poté k dvacetiletému zákazu výkonu právní praxe a k zákazu opustit Írán. Připomeňme si, že i jiným politickým vězňům byly uděleny dlouhé tresty odnětí svobody. Šiva Nazar Ahariová, 26letá aktivistka v oblasti práv žen, byla odsouzena ke čtyřem letům odnětí svobody a k 74 ranám za stejný zločin.

Musíme jasně zdůraznit svůj odpor proti zjevnému porušování základních lidských práv: svobody shromažďování, svobody vyjadřování, práva na svobodné myšlení a práva na spravedlivý soudní proces. Nasrín Sotúdeová, která zasvětila svůj život boji na obranu lidských práv, hájila mladistvé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, a lidi obžalované z organizování mírových protestů a úzce spolupracovala s opozicí, se stala živoucím důkazem porušování lidských práv v Íránu. Evropská unie nemůže nadále pasivně přihlížet tomuto nerovnému boji části íránské společnosti proti režimu.

  Corina Creţu, jménem skupiny S&D. – (RO) Pane předsedající, i my podporujeme žádosti o okamžité a bezpodmínečné propuštění Nasrín Sotúdeové a všech vězňů svědomí v Íránu. Po volebním podvodu, který udržel u moci režim prezidenta Ahmadínežáda, zaplatily tisíce Íránců svou svobodou za odvahu protestovat proti stále represivnějšímu režimu. Nasrín Sotúdeová byla po měsících izolace a mučení odsouzena k 11 letům odnětí svobody, neboť jako právnička a aktivistka v oblasti lidských práv hájila oponenty teheránské vlády, včetně laureátky Nobelovy ceny míru.

Společně s mnoha disidenty trpí špatným zacházením v íránských věznicích i desítky novinářů a bloggerů, kteří se odvážily vykonávat svou základní svobodu a vyjádřit své svědomí. Myslím si, že odhodlání Evropské unie dosáhnout propuštění těchto bojovníků za demokracii by mělo mít nejen formu veřejného protestu, ale i konkrétních kroků Evropské služby pro vnější činnost, pokud jde o mobilizaci mezinárodního společenství, které by mělo vyvinout společný tlak na to, aby se v Íránu skoncovalo s tímto porušováním lidských práv.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, v této sněmovně bychom nikdy neměli zapomenout na to, že svobodná diskuse a opozice, které se tak často těšíme v Evropě, je v mnoha částech světa vzácná nebo vůbec neexistuje. Nikde to není zřejmější než v Íránu.

V této sněmovně opět diskutujeme o otřesné situaci v oblasti lidských práv v této islámské republice. Nasrín Sotúdeová jako právnička pomohla mnoha příznivcům opozice, kteří byli zadržováni a pronásledováni po podvodu s prezidentskými volbami před 18 měsíci. Zastupovala i mladistvé na celách smrti, což je v zemi, která ochotně popravuje děti, skutečně hrdinský čin. V září loňského roku byla zatčena a obviněna z šíření propagandy a ze spiknutí s cílem poškodit národní bezpečnost. Nyní byla odsouzena k 11 letům odnětí svobody a na 20 let jí bylo zakázáno vykonávat právnickou činnost.

Měla by být propuštěna okamžitě a bezpodmínečně. Vyzývám místopředsedkyni Komise/vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby o to žádala.

Parlament a Komise rozhodně upozornily na zneužívání lidských práv brutálním, až nechutným, Ahmadínežádovým režimem. Nadešel čas, aby Rada upřednostnila společné hodnoty EU před individuálními obchodními zájmy členských států.

  Marco Scurria (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, pouštíme se do další rozpravy o porušování lidských práv a demokracie v Íránu. Tentokrát je to případ právničky, která hájí aktivisty za lidská práva v Íránu.

Myšlenkou je vyřešit problém přímo u zdroje tak, že se prostě již nebudou zatýkat lidé, kteří bojují za svá práva, ale půjde se přímo na ty, kdo je hájí, aby ti, kdo by se chtěli postavit proti Ahmadínežádovu režimu, viděli, kam vítr vane.

Dnes bych se, pane předsedající, vsadil, že za několik týdnů budeme v této sněmovně hovořit o nějakém dalším případu, kdy jsou v Íránu porušována všechna základní práva. Porušování se bude skrývat za nějaké zločinné motivy, jako je jednání proti národní bezpečnosti nebo propaganda proti režimu, stejně jako v případě, o němž diskutujeme dnes, což by bylo směšné, kdyby to nebylo tak tragické.

Skutečně si kladu otázku, pane předsedající, zda má mít Parlament i nadále delegaci pro vztahy s režimem, který je v naprostém protikladu se vším, na čem je založena Evropská unie.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, znovu tu máme otřesnou situaci v Íránu. Před Vánocemi jsme diskutovali o případu Sakíneh Aštianiové, která byla odsouzena k smrti ukamenováním za údajné cizoložství a které byl posléze trest změněn na oběšení za údajnou vraždu. Dnes tu máme neblahou situaci Nasrín Sotúdeové, která byla odsouzena k 11 letům ve vězení za to, že dělala svou práci. Její majetek byl zmrazen a nebyl jí povolen přístup k vlastnímu právníkovi. Její manžel byl celý týden vězněn, cituji, „za šíření lží a rozvracení veřejného mínění“. Představte si to!

Myslím si, že jediné, co můžeme udělat, je využít co nejlépe své schopnosti a pokusit se skoncovat s tímto odporným šílenstvím, zejména s týráním žen a s neúctou k nim. Tyto dva případy jsou toho příkladem.

  George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Pane předsedající, odsouzení aktivistky za lidská práva, Nasrín Sotúdeové, je odrazem nedostatečného dodržování lidských práv v Íránu. Od sporného znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda v červnu 2009 byly všechny protesty brutálně potlačeny, tisíce občanů byly zatčeny a několik stovek občanů bylo již odsouzeno.

Krutý trest Nasrín Sotúdeové, tedy 11 let ve vězení, je výsledkem toho, že jako právnička hájila mnoho oponentů režimu, kteří byli zatčeni v průběhu demonstrací po prezidentských volbách. Byla navíc pokárána za rozhovory, které v tomto období poskytla zahraničnímu tisku. Vidíme zde typický případ porušení práva na svobodné vyjadřování, práva právníků vykonávat svou profesi bez nátlaku nebo výhrůžek a práva obžalovaného na nestranné soudní řízení.

V této souvislosti bych chtěl Komisi a Radě připomenout, že základem jakékoli spolupráce mezi Evropskou unií a Íránem musí být předpoklad, že dodržování lidských práv je absolutní nutnost.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, toto je další případ, který pobouřil poslance této sněmovny. Vidíme-li v téže zemi neustále situace, v nichž jsou zjevně porušována lidská práva, musíme se zamyslet nad strukturou s odpovědností té země. Je zřejmé, že dodržování vlastních tradic a zvyků nejde ruku v ruce s přijímáním některých uznávaných norem nebo evropských norem. Tím mám na mysli lidská práva. To je očividné. Je správné, že se Evropský parlament touto věcí zabývá. Stále je zde však otázka politického tlaku, neboť to je další věc, o níž Evropský parlament hovoří, bavíme-li se o Íránu, avšak nemá příliš velký úspěch. Možná je třeba začít vyvíjet mnohem větší tlak, než doposud.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Aktivisté a advokáti bojující za lidská práva v Íránu jsou dlouhodobě pronásledováni a zadržováni a odsouzení právničky Nasrín Sutúdeové je smutnou součástí těchto perzekucí.

Stejně se íránský režim zachoval i k aktivistce Šivi Nazaháriové, právníkovi Mohamadovi Seifzadovi a advokátovi Mohamadovi Olijafarovi. A podobný osud hrozí i dalším aktivistům.

Represe v Íránu se stále více stupňují a naše snahy o zlepšení těchto poměrů nepřinášejí žádný efekt. Zvůle vládní moci proti těm, kdo mají vůči režimu výhrady, již dosahuje takové míry, že je třeba se začít vážně zabývat změnou politiky vůči této zemi a zvážit další možnosti účinnějšího tlaku na íránské úřady tak, abychom pomohli íránskému lidu svobodněji dýchat. Nebude to samozřejmě lehké, ale myslím si, že je naší povinností zkusit změnit poměry v Íránu.

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, Nasrín Sotúdeová je jednou z nejznámějších právniček v Íránu. Hájila mimo jiné Širín Ebadiovou, nositelku Nobelovy ceny. Mezi její klienty patřili i nezletilí, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, a oběti rodinného násilí. Jejím jediným proviněním je, že vykonávala své povolání, jímž je hájit lidi, kteří se nemohou hájit sami, proti brutálnímu íránskému režimu.

Výsledkem nepokojů po volbách v roce 2009 a jejich důsledků bylo, že íránské úřady přijaly krutá opatření proti obráncům lidských práv a proti aktivistům. Cílem íránské vlády je umlčet jednou provždy celou opozici uvnitř země i mimo ni.

Tento Parlament apeloval v této věci například jménem lidí v Ahvazu a předkládal jednomyslné písemné prohlášení. Zvláštní je, že mezinárodní společenství nemůže udělat nic, aby se zbavilo tohoto barbarského režimu.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D). – (PL) Pane předsedající, v průběhu rozpravy o porušování lidských práv v Íránu, kterou jsme vedli v této sněmovně sotva před čtyřmi měsíci, jsem ve svém vystoupení řekla, že každý den je v Íránu oznámeno pěti občanům, že brzy přijdou na základě trestu smrti o život. K této tragické statistice je třeba přidat ještě dlouholeté rozsudky odnětí svobody pro íránské právníky, kteří hájí oběti justičního systému této země. Slova justiční systém by snad měla být v uvozovkách. Sedmačtyřicetiletá Nasrín Sotúdeová, která byla zatčena 4. září, byla mučena a nyní byla odsouzena k 11 letům ve vězení, je toho příkladem.

I jiní íránští právníci se setkali s pronásledováním. Šiva Nazar Ahariová, spoluzakladatelka Výboru lidskoprávních reportérů, dostala čtyřletý trest odnětí svobody, Mohammad Seifzadeh dostal devítiletý trest odnětí svobody a desetiletý zákaz provozování právní praxe a Mohammad Oliyafar dostal jednoletý trest odnětí svobody jen za to, že zastupoval své klienty u soudu. Myslím si, že využijeme-li vyjednávací pozice vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, měli bychom vyvinout tlak na to, aby byla problematika ochránců lidských práv zahrnuta do rozhovorů s Íránem jako naléhavá záležitost.

  Monica Luisa Macovei (PPE). – (RO) Pane předsedající, případ právničky Nasrín Sotúdeové je velmi závažný. Dostala jedenáctiletý trest odnětí svobody a na dvacet let jí je zabráněno vykonávat právní praxi a opustit zemi. A čeho se dopustila? Hájila Širín Ebadiovou, nositelku Nobelovy ceny míru, další politické a lidsko-právní aktivisty, novináře a nezletilé odsouzené k trestu smrti.

Od roku 2009 bylo v Íránu k odnětí svobody odsouzeno nejméně 15 právníků z oblasti lidských práv. Těmito opatřeními Írán porušuje základní lidská práva a základní zásady OSN týkající se úlohy právníků. Naléhavě žádám Komisi a Radu, aby zakročila a usilovala o okamžité propuštění právničky Nasrín Sotúdeové.

  Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, Evropská unie je nadále velmi znepokojena vážnou a zhoršující se situací v oblasti lidských práv a základních svobod v Íránské islámské republice. Za poslední dva roky se podmínky pro ty, kdo pracují v oblasti ochrany lidských práv, změnily z obtížných na téměř nemožné.

Pro Nasrín Sotúdeovou a mnoho jí podobných, kdo se podílí na obhajobě v oprávněných případech základních práv a svobod, není práce z vězení možná. Důsledek jejího zatčení je jasný: ti, kdo jsou v Íránu dostatečně stateční, aby se zastali těch, které by měl chránit stát, riskují zastrašování, uvěznění nebo něco ještě horšího.

Evropská unie se ozvala. V roce 2010 vydala vysoká představitelka a místopředsedkyně Ashtonová více než deset prohlášení jak k obecné situaci, tak k jednotlivým případům. Evropská unie zaslala zároveň uvážlivé demarše íránským úřadům ve snaze získat objasnění a vysvětlení a sdělit jasnou zprávu, že situaci v Íránu je třeba zlepšit. Dne 14. ledna 2011 vydala vysoká představitelka a místopředsedkyně Ashtonová prohlášení k případu Nasrín Sotúdeové. V něm se zmínila jak o paní Sotúdeové odsouzené na jedenáct let, tak o paní Šivě Nazar Ahariové, právničce a novinářce odsouzené na čtyři roky odnětí svobody.

Íránská islámská republika byla nedávno zvolena členem Výboru OSN pro postavení žen. Paní Sotúdeová a paní Ahariová jsou dvě ženy, jimž byla upřena základní práva, za jejichž ochranu bojovaly. Evropská unie bude i nadále připomínat íránským úřadům, že musí především plnit mezinárodní závazky vyplývající z mnohostranných dohod a úmluv, které podepsaly a ratifikovaly. My budeme nadále hledat způsoby, jak zefektivnit své působení na ochranu lidských práv za použití veškerých prostředků, které máme k dispozici. Íránský lid si nic menšího nezaslouží.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, máme zde v Parlamentu naprosto zbytečnou pracovní skupinu, jejímž úkolem je, aby plenární schůze byly zajímavější. Tato skupina by udělala dobře, kdyby si prostudovala průběh dnešní plenární schůze. Potřebujeme jen dostatek času, a proto bychom měli dostat čas i každý čtvrtek odpoledne. Potřebujeme také správného předsedajícího, který může uplatňovat moudré opatření týkající se přesnosti a flexibility. To zajistí, že plenární zasedání budou živá a zajímavá.

(Potlesk.)

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat za okamžik.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Situace aktivních ochránců lidských práv v Íránu je stále obtížnější. Kromě toho se dočítáme o stále větším množství rozsudků smrti. Nizozemská občanka Zahra Bahrámíová, která byla již dříve zmíněna v našich kvapných usneseních, byla odsouzena k trestu smrti a její právnička, Nasrín Sotúdeová, dostala jedenáctiletý trest odnětí svobody za „jednání proti národní bezpečnosti“.

Jak víme, íránský právní systém se vyznačuje závažným nedostatkem spravedlnosti a transparentnosti. Proto je důležité, aby vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nepustila tuto zemi ze zřetele a nadále se zabývala lidskými právy ve vztahu k Íránu. Vyjmenuji minimální požadavky: okamžité a bezpodmínečné propuštění právničky z oblasti lidských práv Sotúdeové a dalších vězňů svědomí, přehodnocení trestu smrti Bahrámíové a zapojení nizozemských úřadů do řešení tohoto případu, umožnění setkání představitelů Červeného kříže s vězni a vpuštění organizací pro lidská práva do země, aby situaci zhodnotily.

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Evropský parlament musí reagovat na případy porušování lidských práv. Zapamatujme si, že díky publicitě některých konkrétních případů může mezinárodní společenství vyvíjet větší tlak na země, které nedodržují všeobecně uznávané demokratické normy. Nasrín Sotúdeová zastupovala v soudních procesech íránské občanské aktivisty a aktivisty z oblasti lidských práv a hájila mladistvé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti. Íránské úřady považovaly její činnost za „šíření nepřátelské propagandy“ a odsoudily ji k 11 letům odnětí svobody. Je dobře, že se její případ ocitl na programu plenární schůze Evropského parlamentu. Evropský parlament by se svou výzvou k propuštění Nasrín Sotúdeové a dalších vězňů svědomí a ke zřízení nezávislé komise k prošetření stíhání ochránců lidských práv neměl být ignorován.