Předsedající – Dalším bodem je rozprava o prohlášeních Rady a Komise o poučení, které by mělo být vyvozeno pro jadernou bezpečnost v Evropě v návaznosti na jadernou havárii v Japonsku.
Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ze všeho nejdřív mi dovolte říci, že jsem potěšena, že pokračujeme v této rozpravě, která začala minulý měsíc. Na jedné straně to svědčí o závažnosti této záležitosti, a na druhé straně je to náznak toho, že kromě všech těch emotivních reakcí, které tato stále ještě mimořádně vážná situace v Japonsku v nás všech vzbuzuje, hodlají naše instituce s náležitou prozíravostí přijmout v této věci opatření. Současně bych chtěla potvrdit, že jsme připraveni poskytnout japonskému lidu trvalou a konkrétní pomoc ve formě humanitární pomoci i v podobě pomoci jaderných expertů. Evropská rada to jasně prohlásila dne 25. března.
Dále bych chtěla poukázat na to, že maďarské předsednictví okamžitě reagovalo na katastrofu v Japonsku, zejména na činnosti související s riziky jaderné energie. Dovolte, abych hned na počátku odmítla některé nesprávné představy, ke kterým by veřejnost mohla dospět, pokud jde o jadernou bezpečnost, a sice to, že EU si význam této záležitosti uvědomuje teprve nyní, v souvislosti s vnější krizovou situací. To je velký omyl, na jedné straně proto, že ve skutečnosti funguje v Evropě po více než 25 let právně závazný rámec, který trvale přizpůsobujeme, naposledy například prostřednictvím směrnice o jaderné bezpečnosti z roku 2009. Na druhé straně také proto, že zajišťování jaderné bezpečnosti je trvalý proces, v rámci kterého postupně zdokonalujeme požadavky, vyvozujeme závěry z událostí, jako jsou ty, ke kterým nyní došlo ve Fukušimě, a pravidelně prověřujeme aktuální stav bezpečnosti našich zařízení. V březnu Evropská rada jasně potvrdila, že odpověď EU musí být v souladu se směrnicemi, které spojují záruky bezpečnosti na místě se zdokonalováním regulačního rámce. Jedním z aspektů této vícesměrné reakce EU je komplexní posouzení evropských jaderných elektráren z hlediska jejich rizik a bezpečnosti, to znamená problematika „zátěžových testů”.
Jejich rozsah a praktická opatření, která s nimi souvisejí, musí být stanoveny s přihlédnutím k nedávným událostem a s plným využitím odborných znalostí, jimiž disponujeme. Skupina evropských regulačních orgánů pro jadernou energii a její členové, nezávislé vnitrostátní regulační orgány, musí dokončit definování výše uvedených praktických opatření do poloviny května, což pravděpodobně umožní zahájit v létě jejich posuzování. Některé členské státy a provozovatelé jaderných zařízení již přijali rozhodnutí, jež vyžadují bezpečnostní přezkum elektráren. Na základě toho tedy bude možné vyvodit první závěry a zveřejnit je koncem tohoto roku. Posuzující orgány proto budou o výsledcích zátěžových testů informovat jak širokou veřejnost, tak Komisi.
Na základě této posledně zmíněné zprávy Evropská rada zhodnotí předběžné výsledky do konce tohoto roku. V rámci druhého, tj. regulačního aspektu, Evropská rada již požádala Komisi, aby přezkoumala platný legislativní a regulační rámec pro bezpečnost jaderných zařízení a v případě potřeby předložila návrh na jeho zlepšení. Zároveň musíme pokračovat v práci, která v oblasti právní regulace již probíhá, a musíme přijmout návrh směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. A konečně musí být očividně nastaveny požadavky na bezpečnost tak, aby pokrývaly celý životní cyklus jaderných zařízení. Jako třetí krok musíme také požádat třetí země v sousedství EU, aby se k tomuto posouzení připojily a zvýšily úroveň svých požadavků na bezpečnost.
Otázky bezpečnosti se ovšem neomezují na jadernou energii. Nemůžeme si dovolit, aby u kteréhokoli zdroje energie, bez ohledu na výši jeho podílu na zabezpečení dodávek, byly zájmy zajištění dodávek kladeny výše než aspekty bezpečnosti, které se týkají lidského zdraví nebo ochrany životního prostředí. Jak víte, musíme také brát v úvahu stávající situaci v Evropě, totiž to, že využití paliv v členských státech vychází z různé skladby zdrojů. V zásadě každý má právo rozhodovat o své skladbě zdrojů energie. V dohledné budoucnosti to tak zůstane, protože hovoříme o skladbě zdrojů energie, a rozhodovat o ní je v pravomoci členských států. To nám však, pokud jde o společné cíle, nebrání dosáhnout pokroku při vytváření společné energetické politiky.
V letošním roce se například začneme podrobně zabývat energetickým plánem do roku 2050. Přitom budeme posuzovat do jaké míry musí jednotlivé zdroje energie přispívat k dosažení klimatických cílů a zároveň musíme plnit své cíle v oblasti energetické politiky, zabezpečení dodávek, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Vedle svobody určovat skladbu zdrojů energie však prohlubování vnitřního trhu a stále užší vniřní vazby vedou k rostoucí vzájemné závislosti energetických politik členských států a rozhodnutí o volbě zdrojů energie. Proto má také smysl vytvořit společnou vizi týkající se důsledků našich energetických politik v oblasti investic, cen energie a regulace.
Jaderná energie se v současnosti podílí na výrobě energie v Evropě ze 30 %; to také znamená, že žádný ze 14 členských států, které se rozhodly pro využití jaderné energie, si nemůže dovolit okamžitě uzavřít své jaderné elektrárny bez předchozí konzultace s ostatními členskými státy a aniž by důkladně posoudil možnosti využití potenciálních alternativních zdrojů energie a otázky, jež souvisí se sítěmi. Za tímto účelem předsednictví hodlá provést detailní výměnu názorů na neformálním zasedání ministrů energetiky v květnu, aby bylo možné řešit otázky, jež s tímto tématem souvisejí. V neposlední řadě je důležité, abychom také informovali veřejnost o základních předpokladech a o výhodách a nevýhodách zvolených zdrojů energie. Jsem přesvědčena, že i k tomu můžeme dnešní rozpravou přispět. Děkuji vám mnohokrát, pane předsedající.
Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, paní Győriová, dámy a pánové, strašlivé zemětřesení z 11. března, následná vlna tsunami, havárie v jaderné elektrárně, která vedla k poškození různých bloků, a to, že stále ještě není v dohledu konec procesu nápravy škod a překonání rizik, protože tato jaderná elektrárna ani s využitím nejnovější technologie není dosud pod kontrolou: všechny tyto události v nás vzbuzují znepokojení, pokud jde o bezpečnost a odvětví energetiky v Evropské unii i mimo ni. Proto jsme dne 11. března svolali skupinu na vysoké úrovni, kterou tvoří ministři a představitelé vlád členských států, společností zabývajících se výstavbou jaderných elektráren a odvětví energetiky, na zasedání, jež se konalo dne 15. března. V Radě ministrů energetiky jsme se 21. března zabývali přípravami na zasedání Evropské rady, které nakonec dne 25. března vyzvalo Komisi a vnitrostátní orgány pro jadernou bezpečnost, aby provedly zvláštní zátěžový test a komplexní bezpečnostní šetření s cílem zajistit dosažení co nejpřísnějších bezpečnostních norem. Od té doby připravujeme kritéria těchto testů.
Generální ředitelství, já osobně a orgány pro jadernou bezpečnost sestavujeme katalog kritérií testů, který před jeho konečným schválením bude předložen vám i veřejnosti. Na jedné straně se to týká důsledků hrozby zemětřesení a záplav pro elektrárny v Evropské unii, zejména na atlantickém pobřeží. Na druhé straně se to týká důsledků pro elektrárny samotné, jinými slovy, otázky, nakolik lze chránit chladicí systémy, dodávky elektřiny a nouzové generátory. Testy zahrnují i další faktory, jako jsou teroristické a kybernetické útoky a pád letadel na elektrárny.
Věříme, že konzultace budou dokončeny a rozhodnutí o kritériích testů přijato do poloviny května na zasedání ENSREG, Skupiny evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost. Očekáváme, že do konce tohoto roku se uskuteční komplexní zkoušky s cílem zajistit dosažení co nejpřísnějších bezpečnostních norem ve 143 jaderných elektrárnách v Evropské unii. Jednali jsme s vládami Ruské federace a Ukrajiny a během několika příštích dnů budeme kontaktovat Švýcarsko a Arménii, jakož i země, které mají výstavbu jaderných elektráren v plánu, jako je Turecko a Bělorusko. Naším záměrem při tom všem je zajistit, aby v zemích, které s Evropskou unií bezprostředně sousedí, byly uplatňovány nejpřísnější bezpečnostní normy a nejpřísnější kritéria testů při provádění bezpečnostních šetření.
Víme, že za skladbu zdrojů energie, a tedy také za technologie v oblasti energetiky, jaderných elektráren a jiné technologie, jsou odpovědné členské státy. Během několika posledních dní se jasně ukázalo, že si členské státy chtějí tyto pravomoci ponechat. Jinými slovy, na základě stávajících smluv a právních předpisů se nejeví jako realistické, že by bylo přijato rozhodnutí o jaderné energii na evropské úrovni. Na druhé straně se mi zdá, že bezpečnostní test, který musí všichni absolvovat, je vzhledem k přísným normám, jež zavádí, společným jmenovatelem pro všechny členské státy bez ohledu na to, zda jadernou energií disponují, či nikoli. Ve Francii se prostřednictvím jaderné energie vyrábí přibližně 76 % elektřiny, zatímco v Rakousku je to 0 %. Jadernou energii využívá celkem 14 členských států, a 13 států ji nevyužívá. Německo v současnosti zkoumá možnost zkrácení doby využívání svých elektráren. Polsko zvažuje, zda vybudovat svou první jadernou elektrárnu, a Itálie posuzuje, zda má investovat do dalších elektráren.
Máme za to, že vedle provedení bezpečnostních šetření je nejdůležitější, aby směrnice o jaderné bezpečnosti byla převedena do práva členských států do konce července tohoto roku. Původně jsme plánovali provést hodnocení směrnice o jaderné bezpečnosti, která byla přijata Parlamentem a Radou a nyní má být provedena ve vnitrostátním právu, v roce 2014. Nyní to chceme urychlit. Do konce tohoto roku vás chceme informovat o svých příštích záměrech, pokud jde o to, jak by tuto směrnici bylo možné dále posílit, neboť v současnosti se týká především formálních pravomocí a institucí, které musí být vytvořeny, a dalších oblastí.
Chtěl bych se zde také zmínit o návrzích na řešení otázky jaderného odpadu, které předložila Komise a nyní jsou předmětem diskusí v Parlamentu a v Radě. Ty také přispějí ke společným opatřením zaměřeným na zajištění co nejvyšší úrovně bezpečnosti. Víme, že bezpečnostní šetření povede k tomu, že členské státy z nich vyvodí své vlastní závěry. Avšak spoléhám na dopad, který v tomto případě vyplyne z reality. Spoléhám na to, že členské státy vezmou v úvahu hodnocení bezpečnosti, normy a nezbytná opatření navržená odborníky a že tyto záležitosti ve svých zemích a ve svých jaderných elektrárnách uplatňují v praxi. V polovině května vám sdělíme, kdy vám doufejme budeme schopni předložit návrh tohoto zátěžového testu a kritérií testu vypracovaných na pracovní úrovni.
Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedající, jménem své skupiny bych chtěla poděkovat panu komisaři Oettingerovi za to, že se otázkou jaderné bezpečnosti začal zabývat bezprostředně po katastrofě v Japonsku. Tato práce je velmi důležitá pro bezpečnost našich občanů, protože jaderná havárie v Japonsku ukázala, že musíme zrevidovat naše pravidla v oblasti jaderné bezpečnosti.
Je to pro vás a pro Radu důležitý úkol, protože my v Evropě jsme na sobě, pokud jde o jadernou bezpečnost, navzájem závislí. Potřebujeme evropský zátěžový test pro veškerá jaderná zařízení a, jak jste řekl, kritéria musí být harmonizována. Potřebujeme objektivní a transparentní zprávu – to jest veřejnou zprávu – týkající se tohoto testu, přičemž východiskem musí být co nejvyšší úroveň bezpečnosti.
Pane předsedající, doufám že vy i členské státy na tomto harmonizovaném přístupu usilovně pracujete, takže se můžeme spolehnout, že budeme mít zavedeny nejpřísnější bezpečnostní normy. Pokud nějaké jaderné zařízení tomuto zátěžovému testu nevyhoví, musíte vy i Rada zajistit, aby příslušný členský stát byl povinen okamžitě přijmout opatření. Takové opatření by mohlo zahrnovat i dočasné nebo dokonce trvalé uzavření dotyčné jaderné elektrárny. V této souvislosti je důležité, abychom do toho zahrnuli i jaderné elektrárny, které se nacházejí po obou stranách našich hranic, protože někdy mají na naše občany větší dopad než jaderné elektrárny, které jsou na území EU. Věnujte tomu prosím velkou pozornost.
Musíme řádně prozkoumat zvažovaná opatření a rizika. Jaderná energie je zdroj energie, kterého se nemůžeme jen tak lehce vzdát, protože zajišťuje velkou část naší energie a pomáhá nám snižovat emise CO2. Musíme se však znovu zamyslet nad naší budoucností a nad využitím energie z obnovitelných zdrojů a také dále ambiciózně rozvíjet energetickou účinnost.
Marita Ulvskog, jménem skupiny S&D. – (SV) Pane předsedající, jaderná energie se odlišuje od jiných zdrojů energie. Může v mimořádně krátké době způsobit nesmírné škody zemím, lidem i budoucím generacím. Jsem proto potěšena, že v Evropském parlamentu, jak se zdá, existuje silná a široká shoda, pokud jde o otázky jaderné energie a jaderné bezpečnosti.. Doufám, že tato shoda vyústí také v jasná, komplexní, společná rozhodnutí.
Jadernou energii není možné regulovat a monitorovat pouze na úrovni členských států. Jaderná energie nezná státních hranic, a nezná ani evropských hranic. Diskuse a úsilí v oblasti bezpečnosti musí proto mít velmi široké zaměření. Vzhledem k tomu je důležité, abychom dosáhli co nejjednotnějšího rozhodnutí a projednou se přenesli přes to, že máme na otázku jaderné energie poněkud odlišné názory. Jedná se o společný zájem, v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě: o bezpečnost.
Z dlouhodobějšího hlediska situace ukazuje na neudržitelný stav našich stávajících dodávek energie. Nemáme dostatečně diverzifikovanou skladbu zdrojů energie. Od řečí o investicích do obnovitelných zdrojů energie a do energetické účinnosti je nezbytné přejít k opatření Nepotřebujeme nic menšího než změnu paradigmat naší energetické politiky, ale o tom by toto usnesení být nemělo. Musí být počátkem nového startu pro přechod našeho energetického systému k využití obnovitelných zdrojů energie a samozřejmě přípravy strategie, která povede i k útlumu jaderné energie – v některých případech v blízké budoucnosti, a v jiných případech v poněkud delší, čili ve střednědobé až dlouhodobé perspektivě.
Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, tragické události v Japonsku odhalily chyby a nedostatky nejen v japonských reaktorech. Události ve Fukušimě odhalily také nedostatky v mezinárodním systému záruk v oblasti jaderných elektráren. Mnohé Evropany dnes znepokojuje jaderná bezpečnost zde, v Evropě. Je proto nezbytné, aby Evropská unie komplexně přehodnotila svůj přístup k jaderné bezpečnosti.
Názor liberálů a demokratů je takový, že zátěžové testy, které navrhuje Rada, jsou příliš slabé. Neměli bychom testovat pouze technologii a zeměpisnou polohu, ale také celou kulturu jaderné bezpečnosti a připravenost reagovat na nejrůznější katastrofické scénáře. Je také naprosto nezbytné, aby bylo provedení testů povinné a aby byly založeny na společných a transparentních kritériích Společenství.
Každému by mělo být jasné, že nemůžeme ponechat na vládách a vnitrostátních orgánech, aby dohlížely samy na sebe. Zátěžové testy by naopak měly být prováděny nezávislými odborníky a zcela transparentně. Všechna fakta by měla být pod dohledem Komise zveřejněna.
(Potlesk)
Pro tuto technologii je to dnes jediná věrohodná alternativa. Je také nutné, aby MAAE komplexně přezkoumala právní předpisy EU v oblasti jaderné bezpečnosti. Musíme mít evropské normy a přísné požadavky. Povinností Komise, ale i povinností Rady je vystoupit z řady a převzít svou odpovědnost. A konečně je nezbytné, abychom si nyní také vzali ponaučení ve prospěch alternativních zdrojů energie a energetické účinnosti. Je na čase rozhodnout o závazných cílech.
(Potlesk)
Rebecca Harms , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, jak již víte, vašim zátěžovým testům nedůvěřuji. Chtěla bych vám ve stručnosti vysvětlit, proč tomu tak je. Domnívám se, že není dobré, aby za stanovení kritérií pro testy a za vyhodnocení výsledků byly odpovědné vnitrostátní a kontrolní orgány. Vždyť doposud právě tyto orgány plně odpovídaly za dohled a testování jaderných elektráren v Evropské unii.
Členové těchto orgánů budou součástí starých známých struktur, které si s radostí navzájem dosvědčí, že jejich jaderné elektrárny byly bezpečné, jsou bezpečné a budou dál bezpečné. Skutečně věříte, že si vnitrostátní regulační orgány náhle uvědomí, že až dosud odváděly špatnou práci a byly příliš tolerantní? Já tomu, pane Oettingere, nevěřím, a ještě jste mi nevysvětlil, jak chcete zajistit, aby se celý tento kontrolní systém náhle stal nezávislým.
Dalším důkazem, proč nemůžeme zátěžové testy brát tak vážně, jak bychom chtěli, je jejich dobrovolnost. Máte však ještě čas na to, abyste své plány změnil a poskytl nám záruku, že do elektráren bude umožněn přístup nezávislým odborníkům. Můžete zaručit, že bude testováno vše a že neuvidíme pouze zprávy na papíře vyprodukované systémem, který jsem oprávněně označila za staré známé struktury, protože lidé, kteří tam jsou, se navzájem všichni dobře znají a po celá desetiletí se spolu přátelí a vždy akceptovali nejvyšší úrovně rizika.
Ráda bych vám vysvětlila, že my ve skupině Zelených/Evropská svobodná aliance očekáváme, že zátěžové testy budou koncipovány tak, aby ukázaly, které jaderné elektrárny již skutečně nejsou přijatelné a které by měly být odpojeny od sítě jako první. Mají-li zátěžové testy opravdu vyvolat změnu trendu v Evropě, považujeme je za základ časového plánu ústupu od jaderné energie, jehož realizace začne nyní, a jestliže vše v Evropě půjde dobře, mohla by být dokončena kolem roku 2025.
Ráda bych vám položila jednu konkrétní otázku, pane Oettingere. Za posledních několik dní jste poskytl řadu rozhovorů a vysvětloval jste, například v Německu, že víte, které jaderné elektrárny tyto zátěžové testy nesplní, a že u některých z nich jste si tím jistý. Zveřejněte prosím jména těchto elektráren. Je-li jednou z nich Fessenheim, elektrárna, která, jak uvedl francouzský kontrolní orgán, není přiměřeně chráněna proti povodni ani proti zemětřesení, pak byste měl zveřejnit jména a lokality, které představují riziko. To by zvýšilo důvěru veřejnosti ve vaše politiky.
(Potlesk)
Giles Chichester, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, rád bych poděkoval paní úřadující předsedkyni a panu komisaři za jejich vystoupení. Jejich měřitelný obsah kontrastuje s některými jinými příspěvky. Nejprve si připomeňme, že existuje obrovský rozdíl mezi reaktory v Japonsku, které jsou 50 let staré, a novými projekty, které se připravují v Evropě – obrovský rozdíl. Připomeňme si také, že existuje obrovský rozdíl mezi seismickými riziky, kterým je vystaveno Japonsko, a seismickými riziky v západní Evropě. Musíme si být především zcela jisti tím, k čemu došlo, dříve než přijmeme opatření k přezkumu toho, co děláme a co plánujeme dělat.
Moderní reaktory jsou nyní konstruovány tak, aby odolaly rizikům, jež byla před 20 nebo 50 lety nepředstavitelná. Rád vidím, že se mnou souhlasíte, paní Harmsová.
(Pokřikování paní Harmsové)
To byla hrubost mimo mikrofon, a zabíráte můj vymezený čas, paní Harmsová.
Existuje návrh na moratorium. Jsem proti tomu. protože by to znamenalo jednat ukvapeně bez vědeckých důkazů. Musíme zjistit, co se stalo, dříve než přijmeme jakákoli opatření, zaměřená na změnu již impozantní kultury bezpečnosti v Evropě. Souhlasím s tím, že chceme opětovně posílit kulturu naší bezpečnosti, ale nejednejme ukvapeně.
Sabine Wils, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, v Německu nedávno došlo k demonstracím, při kterých 250 000 osob vyzvalo k okamžitému odstoupení od jaderné energie a k přechodu na 100% obnovitelné zdroje. Obojí je možné.
Po Černobylu a Fukušimě je jasné, že s jadernou energií bude vždy spojeno nějaké zbytkové riziko. Proto musí být povinné, aby normy jaderné bezpečnosti v celé Evropě byly založeny na nejlepších dostupných technologiích. I přes přijetí směrnice Rady o bezpečnosti jaderných zařízení v roce 2009 zůstávají v členských státech v platnosti stávající bezpečnostní normy.
Proto naléhavě potřebujeme revizi této směrnice se zapojením Parlamentu podle postupu společného rozhodování, který není založen na smlouvě o Euratomu. Chci iniciativu podpořenou maximálním počtem skupin v Parlamentu, která vyzve Radu a Komisi, aby vypracovaly návrh směrnice na toto téma. Domnívám se, že potřebujeme scénář odstoupení od jaderné energie pokrývající celou Evropu.
Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, souhlasím s tím, co bylo až dosud řečeno, a zítra se také musíme zamyslet nad moratoriem, jak navrhl pan Chichester.
Chci však dodat toto: vstupujeme do nové epochy, do nového světa. Všechny přírodní pohromy, ke kterým dochází v 21. století, jsou pohromami gigantického rozsahu: gigantické požáry, gigantická zemětřesení a gigantické mořské slapové vlny. Jak se můžeme chránit před jadernou hrozbou vyplývající z těchto pohrom a jak se jí vyhnout? Vidíme, že v důsledku těchto katastrof nám také hrozí obrovské ztráty na životech.
V tomto parlamentu odsuzujeme zločiny proti lidskosti. Mám za to, že také efektivita TEPCO (Tokyo Electric Power Company) jako společnosti je novou formou zločinu proti lidskosti: žádná transparentnost, žádná varování, a nic se nedělá s tím, když pracovníci proti tomuto problému bojují. Vyzývám vás všechny, abyste přemýšleli o tomto novém zločinu proti společnosti, se kterým se budeme setkávat ve 21. století.
Pilar del Castillo Vera (PPE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, potřebujeme energii, abychom mohli jíst, cestovat, studovat, léčit nemoci a mnoho jiných věcí. Tato energie vždy pochází z různých zdrojů. V některých případech z nejstarších zdrojů, jako je vodní energie, fosilní energie, a dokonce jaderná energie, a v jiných případech z nejmodernějších, například obnovitelných zdrojů. Kromě toho jsou vyvíjeny technologie, aby zajistily větší bezpečnost, v některých případech, nebo větší účinnost, jako je tomu v případě obnovitelných zdrojů energie.
Existuje také výzkum, jehož výsledků dosud nebylo využito, jako například ukládání uhlíku, nebo takový, od kterého očekáváme, že povede – a on povede – k energii jaderné fúze. To vše je, dámy a pánové nezbytné, protože lidský život funguje a vyvíjí se na základě stále lepšího využití zdrojů a výzkumu, který to umožnil. Jsou na tom založeny komunikace, energetika, medicína i studium: neustálé zlepšování všech našich zdrojů.
Tsunami a zemětřesení, které ji vyvolalo, nedávno způsobily japonským občanům vážné škody, včetně obětí na životech, pohřešovaných osob a materiálních ztrát, a také vážně poškození elektrárny Fukušima. S ohledem na to vše musíme zlepšit bezpečnost.
Zítra bude tato sněmovna hlasovat o společném usnesení, na kterém se dohodla převážná většina parlamentních skupin. Vyjadřuje to, co nás spojuje, a nikoli to, co nás rozděluje. Chtěla bych skupiny požádat, aby k obsahu návrhu zůstaly loajální a nedovolily, aby do cesty společného zájmu nebo společného pohledu, kterého jsme ohledně tohoto návrhu dosáhli, vstupovaly jejich vlastní zájmy. Taková je naše povinnost pro zítřek.
Teresa Riera Madurell (S&D). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila svou nejhlubší účast obětem a rodinám evakuovaným v důsledku jaderné havárie.
Dámy a pánové, poučením, které bychom si zajisté měli z této nehody vzít, je naléhavá potřeba posílit bezpečnostní opatření. Bezpečnost však také zahrnuje lidské zdroje. Musíme zajistit co nejvyšší úroveň výcviku složek, které v této oblasti působí. Musíme zabezpečit optimální pracovní podmínky. Vytvoření vynikajícího rámce pro výcvik a práci je úkol, který může být prováděn v rámci evropských institucí.
Chtěla bych také zdůraznit závazky, které skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) přijala ve svém energetickém plánu pro Evropu, které jsou pevným příslibem ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, infrastruktury, energetické účinnosti a elektrické mobility. V této souvislosti si také myslím, že bychom měli znovu otevřít diskusi o uhlí, protože to je jediný domácí zdroj fosilní energie.
Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedající, zátěžové testy podle technických norem nestačí. Nejde jenom o zemětřesení. Problémem v Japonsku bylo nahromadění událostí: záplavy, výpadek vnějšího přívodu elektřiny a přerušení komunikací. Viděli jsme, jak jeden problém vyvolává další a že právě tato radioaktivita v lokalitě Fukušima nyní brzdí bezpečnostní práce, které musí pokračovat.
Jaderná havárie není lineární událostí; její následky se v řetězové reakci dostávají navenek podobně jako radioaktivita, která dosud uniká do moře. Je proto nezbytně důležité, aby navrhované zátěžové testy braly v úvahu mnohočetné a složité následky katastrofické události narůstající geometrickou řadou.
Pane komisaři, jak říkáte, členské státy mají právo rozhodovat o své skladbě zdrojů energie, ale vy jste odpovědný za jadernou bezpečnost. Souhlasíte s tím, že členské státy by měly uvalit moratorium na plánování nových jaderných elektráren a jejich uvedení do provozu? Co budete navrhovat, abyste zajistil, že vlády a investoři se namísto toho nyní zaměří na to, jak dosáhnout většího pokroku v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie?
Claude Turmes (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, dramatické události v Japonsku nám ukázaly, že jedinou bezpečnou jadernou elektrárnou je ta, která nebyla nikdy postavena nebo ta, která byla uzavřena. Jedině ty jsou zcela bezpečné. Od událostí v Japonsku víme, že všechna ostatní tvrzení jsou nepravdivá. Občané Evropy to vědí, a proto chtějí od nás slyšet důraznou odpověď. Jedinou odpověď, kterou jim můžeme dát, je ta, že naší vizí je rozvíjet Evropu, která bude plně založena na obnovitelných zdrojích energie.
Můžeme postupně začít uvádět tuto vizi do praxe tím, že spojíme energetickou účinnost v domovech, dopravě, průmyslu a při výrobě elektřiny, široký okruh obnovitelných zdrojů energie a využití zemního plynu jako přechodného paliva. Pane Oettingere, jste v procesu přípravy energetického plánu do roku 2050. Naše otázka na vás tedy zní: Jste připraven s námi spolupracovat na realizaci takovéto vize? Jste přesvědčen, že energetického plánu do roku 2050 musí být využito jako základu pro diskusi nejen s odborníky, ale i s občany Evropy o odlišné budoucnosti energie v Evropě?
Konrad Szymański (ECR). – (PL) Pane předsedající, máme-li si dnes vzít ponaučení a vypracovat nějaký domácí úkol v návaznosti na to, k čemu došlo v Japonsku, měli bychom tak učinit s velkou obezřetností. Budeme se muset zkoncentrovat a důkladně vše promyslet. Ústup od jaderné energie nebo nebo uvalení nerealistických požadavků na tuto část našeho energetického systému nevyřeší ani jeden problém. Hned za našimi hranicemi bude postaveno ještě víc elektráren, které nebudou podléhat našim bezpečnostním normám ani dozoru našich regulačních orgánů. V Kaliningradu a v Bělorusku se již věci vyvíjejí tímto způsobem, s cílem uspokojit poptávku ze střední Evropy. Útěk jaderné energie z Unie ukáže iluzornost našich snah. Ale znovu zasadíme úder konkurenceschopnosti našeho energetického systému, a tím i našemu hospodářství a průmyslu. Pokolikáté již ekologické plány přinesou prospěch naší konkurenci, hlavně v Rusku. Chceme-li tedy dnes zvýšit normy, které vyžadujeme v oblasti jaderné energie, musíme mít záruku, že elektřina vyrobená v reaktorech, které se nacházejí vně našich hranic, bude podléhat stejně přísným kritériím.
Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - (CS) Pane předsedající, katastrofa v Japonsku má několik možných závěrů. Zaprvé energetika by měla být pod kontrolou státu a u každé elektrárny by měly být v dostatečné vzdálenosti i spolehlivé záložní zdroje. Firma Tepco se chovala nezodpovědně. Zadruhé bychom měli podporovat všemožně ekologii a říci „ne“ zeleným obchodníkům se strachem, kteří už dlouho vydírají Evropu. Zatřetí potřebujeme změnu nálady v našem Parlamentu a v Komisi. Už dlouho panuje v Evropském parlamentu určitá proticivilizační atmosféra a potřebujeme Komisi odvážných mužů a žen, kteří se nebojí nových řešení, kteří mají pioneering spirit, a nikoliv alibistické figury, které podobně jako jistý brouk před sebou i v evropských pozicích valí kuličku malých osobních zájmů.
Peter Liese (PPE). - (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, plně podporuji společné usnesení. Vysíláme dvě konkrétní zprávy těm, kdo zaujímají odpovědná místa v členských státech, a obyvatelstvu Evropy. Potřebujeme společná pravidla, abychom se mohli chránit před jadernými haváriemi kdekoli v celé Evropě. Doba pro provinční přístup k jaderné bezpečnosti je již dávno pryč. Dvě starší elektrárny v Německu, 180 km od Štrasburku, byly dočasně uzavřeny a odpojeny od sítě. Ve vzdálenosti přibližně 100 km odsud, ve Fessenheimu, je reaktor, který, pokud víme, není o nic bezpečnější než obě elektrárny v Německu, které v důsledku událostí v Japonsku byly odpojeny od sítě.
Tyto příklady jasně ukazují, že potřebujeme společná kritéria na velmi vysoké úrovni. Právní základ máme připraven a otázka, kam až se stávajícím právním základem půjdeme, bude vždy otázkou politickou. Musíme dojít mnohem dál, než jsme došli v minulosti.
Druhá zpráva spočívá v tom, že bez ohledu na rozhodnutí přijatá v členských zemích – některé země odpojí elektrárny od sítě rychleji než jiné –, bychom neměli nahrazovat ztracenou energii zvýšením dovozu plynu, například z Ruska. Odstavce 21 a 22 ukazují směr, kterým se chceme ubírat. Chceme více energie z obnovitelných zdrojů a větší energetickou účinnost. Pane Oettingere, před událostmi ve Fukušimě jste vypracoval akční plán pro energetickou účinnost. Byl to významný pokrok, a nyní musí být ještě naléhavěji převeden do praxe.
Osobně se shoduji s většinou této sněmovny na tom, že potřebujeme závazné cíle. Nechceme již využívat fosilní paliva. Chceme pracovní místa v obchodu a v průmyslu. Energetická účinnost je nákladově efektivní a musíme tedy v této oblasti urychleně dosáhnout pokroku.
Catherine Trautmann (S&D). - (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jaderná energie je bezuhlíkovým zdrojem energie, ale také přechodným zdrojem energie, který závisí na vyčerpatelných zdrojích. Jedná se také o potenciálně nebezpečnou formu energie. Očividnou prioritou po Fukušimě je prověřit bezpečnost našich elektráren. Zátěžové testy musí být provedeny co nejkoordinovaněji a na úrovni Unie, a možná i v našem bezprostředním sousedství, nezávislými subjekty, které působí v souladu s nejpřísnějšími normami a co nejtransparentněji.
Dále, boj proti změně klimatu vyžaduje komplexní a ambiciózní politiku. Jaderná energie sice znamená, že při výrobě elektřiny, kterou potřebujeme, můžeme vypouštět do ovzduší méně CO2, avšak nemůžeme na ní být závislí. V zemích jako Francie, které jadernou energii vyrábějí, je snížení jejího podílu nezbytnou podmínkou každého dalekosáhlého řešení. Tento proces znamená, že musíme znásobit své úsilí, pokud jde o úspory energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, které ve střednědobém a dlouhodobém výhledu budou s to pokrýt téměř veškerou naši spotřebu. Jde o bezpečnost elektráren, ale musí se to týkat také zabezpečení dodávek do celé Evropské unie, aby se žádná země nedostala do hospodářských potíží.
A konečně skutečná solidarita vyžaduje vytvoření energetického společenství.
Corinne Lepage (ALDE). – (FR) Pane předsedající, pokud jde o bezpečnost, samozřejmě s radostí podporuji všechny návrhy předložené mými kolegy poslanci ohledně nezbytné nezávislosti těch, kdo budou odpovídat za provádění zátěžových testů, a myšlenku, že tato pravidla budou stanovena na úrovni Společenství.
Nedělejme si však iluze: máme některé staré elektrárny, které byly projektovány bez ohledu na nahromadění rizik, a v důsledku toho, ať provedeme své zátěžové testy, či nikoli, nebudou stávající elektrárny nikdy zcela bezpečné. Musíme si toho být plně vědomi. Dále, nedomnívám se, že většina evropských občanů se dnes dokáže smířit s myšlenkou, že by mohli být zasaženi jadernou havárií v Evropě. Takový luxus si prostě nemůžeme dovolit; musíme si to plně uvědomovat.
Proto musíme organizovat postupné odstavení jaderných elektráren s přihlédnutím k našim ekonomickým potřebám, našim potřebám v oblasti zaměstnanosti, k našim průmyslovým kapacitám a k požadavku nezvyšovat naše emise skleníkových plynů. Myslím si, že si to všichni uvědomujeme.
Jak to tedy udělat? Měli bychom toho dosáhnout realizací velkého evropského projektu, a sice postupným odstavením jaderných elektráren. Claude se zmínil o 15 letech. Myslím si, že je to velmi optimistické; bude to pravděpodobně trvat o něco déle. Je to však velký projekt, který by mohl zmobilizovat Evropany, mohl by obnovit naši důvěru v sebe samé a také v instituce, protože bez ohledu na Fukušimu, pane předsedající, toto je stále ještě akt odporu vůči veřejným a kontrolním orgánům. Musíme si toho být vědomi.
Paul Rübig (PPE). (Otázka položená paní Trautmannové postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) – (DE) Pane předsedající, rád bych požádal paní Trautmannovou, aby mi odpověděla na jednu otázku. Ve Francii existuje systém nezávislých regulačních orgánů, které odvádějí velmi dobrou práci. Domníváte se, že by tento francouzský model mohl být uplatněn v celé Evropě, s evropským regulačním orgánem založeným na francouzském systému?
Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, děkuji svému kolegovi poslanci, panu Rübigovi, za tuto otázku. Myslím si, že francouzský regulační orgán je skutečně nezávislý – sdědčí o tom jeho návrhy. Myslím si, že podle logiky toho, o čem jsem se zmínila v souvislosti s Evropským energetickým společenstvím, bychom měli mít nezávislý regulační orgán na evropské úrovni a zajistit takové prostředky k provádění dohledu, které by zajistily, že práce regulačního orgánu bude nezávislá a regulační orgán bude skutečně kompetentní.
Corinne Lepage (ALDE). (Otázka položená paní Trautmannové postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) – (FR) K tomuto bodu, paní Trautmannová, ano, nezávislý orgán na papíře. Vzhledem k jeho složení a k tomu, že mezi lidmi, kteří ho tvoří, neexistuje žádný pluralismus, měli bychom si, mám-li být zcela upřímná, položit řadu otázek.
Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, na vnitrostátní úrovni je vždy možné složení zpochybnit, a z tohoto pohledu s komentářem paní Lepageové souhlasím. Myslím si, že brzy nastane období, ve kterém může být lépe zajištěn pluralismus, ale v každém případě bych nechtěla zpochybňovat poctivou práci lidí, kteří se tohoto úkolu svědomitě ujali, a zejména jednoho člověka, pana Lacostea.
Evžen Tošenovský (ECR). – (CS) Pane předsedající, již několik týdnů s napětím sledujeme neuvěřitelný boj v Japonsku s dopady gigantického zemětřesení a následného tsunami. I já obdivuji, jak to Japonci zvládají, to zde ještě nezaznělo.
Z každé katastrofy se vždy lidé poučili. Takovéto zkušenosti vždy vedly k technickým zlepšením a bezpečnostním opatřením. Po velkých leteckých katastrofách nepřestali lidé létat. Zvýšila se spolehlivost a bezpečnost. Z katastrofy v Japonsku je důležité shromáždit všechny zkušenosti z provozu jaderných elektráren. Je potřeba tento extrémní přírodní zátěžový test správně vyhodnotit a získat tak co nejvíce zkušeností pro technická a bezpečnostní opatření. Jaderné elektrárny musí být připraveny odolávat extrémním katastrofálním přírodním dějům.
Je potřeba se poučit i ze záchranných postupů, i to patří k provozu zařízení a jeho bezpečnosti. Od politiků je potřeba, aby se omezili na rychlé a jednoduché soudy. Maximální opětovné prověření jaderných elektráren je určitě rozumné. Japonské zkušenosti jsou příležitostí pro zodpovědné posouzení stávajících bezpečnostních standardů, a to bez zbytečné politické historie.
Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, každí ví, že existují velmi rozdílné názory v členských státech i zde v politických skupinách na otázku, zda bychom měli mít jadernou energii, či nikoli.
Dnešní rozprava ukázala, že i zde se názory uvnitř skupin liší. Na druhou stranu v Japonsku došlo ke katastrofě, která představuje obrovský problém. Zahájili jsme na toto téma diskusi a myslím si, že toto usnesení nám nabízí velkou příležitost zaměřit se dnes i zítra na jednu konkrétní otázku, a sice, zda můžeme společně zvýšit své bezpečnostní normy a zda budeme schopni zavést jakékoli zvýšené evropské pravomoci nebo dosáhnout větší evropské spolupráce.
I když je v tomto usnesení řada věcí, které se mi nelíbí, jsem toho názoru, že moji kolegové poslanci odvedli skvělou práci, protože vypracovali text, který je lépe zacílen na bezpečnost a na evropskou spolupráci. Rád bych se proto zeptal, zda není nejvyšší čas využít příležitosti, kterou nám tato dnešní a zítřejší rozprava nabízí, a ponechat stranou otázku, zda odstoupit od jaderné energie, či nikoli, nebo zda jsme zapálenými nebo váhavými stoupenci jaderné energie, a místo toho se zaměřit na toto. Pokud bychom se mohli všichni dohodnout na tom, že o pozměňovacích návrzích, které jsme předložili, nebude zítra hlasováno – byl bych rád, kdyby byly pouze předloženy –, a soustředit se na to, abychom velkou většinou nebo dokonce jednomyslně hlasovali za větší bezpečnost a větší evropské pravomoci, učinili bychom pro pověst Evropského parlamentu a pro proces vyvovozání důsledků z událostí v Japonsku více, než pokračováním sporů, které stále vedeme. Můžeme je snad odložit na přespříští týden. Chtěl bych vás požádat o zvážení, zda bychom se o to neměli pokusit.
(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)
Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane Reule, víte, že jsem vždy podporovala vyšší úroveň bezpečnosti v jaderném průmyslu. Když došlo k projednávání směrnice o jaderné bezpečnosti, kterou jsme přijali před dvěma lety, měla jsem s tím jen velmi malý úspěch. Velká většina této sněmovny byla proti nejvyšším bezpečnostním normám. Téma nového vnímání vzájemné důvěry nás staví před další závažný problém. Parlament nemá nic, čím by do této diskuse přispěl. Budou-li existovat nějaké pochybnosti, rozhodnutí týkající se jaderné bezpečnosti a zátěžových testů přijme Rada a Euratom. Parlament bude z tohoto procesu vyloučen. Můžeme v podstatě vyjádřit svůj názor, ale bude-li to mít nějaké důsledky, či nikoli, je v božích rukou. Pokud nyní říkáte, že v budoucnu přijmeme opatření oproti staré smlouvě o Euratomu, a zajistíme, aby ve všech oblastech týkajících se bezpečnosti existovaly konzultace a transparentnost, budeme snad schopni dospět k lepšímu porozumění.
Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Harmsová, nepochopil jsem zcela vaši otázku, protože to nebyla otázka. Na tom však není nic špatného, protože jsem vyvinul úsilí a budu i nadále vyvíjet úsilí, abychom této příležitosti využili. Víte, že zaujímáme k tomuto tématu zcela protikladné postoje.
Kdybychom se mohli velkou většinou shodnout na otázce větší bezpečnosti, vyslali bychom tím významný signál, bez ohledu na otázku pravomocí. Usnesení se dotýká řady oblastí, mnohem více oblastí, než ke kterým jsme již přijali stanovisko, a mnohem více oblastí, než kolik jsem byl připraven akceptovat. To je pravda, a máte naprostou pravdu. Jestliže se však dokážeme shodnout na větší bezpečnosti a větších pravomocích pro Evropu, vyšleme členským státům signál. Pokud k tomu dospějeme zítra na základě sporu – protože když dojde na otázku, zda bychom měli či neměli ustoupit od jaderné energie, zaujímáme rozdílné postoje –, pak to pravděpodobně velký dosah mít nebude. To je vše, oč žádám, nic více a nic méně.
Giles Chichester (ECR) . – Pane předsedající, jsem hluboce dotčen tím, že na mne paní Harmsová pouze pokřikovala mimo mikrofon, ale na mého kolegu, pana Reula, zamávala svou modrou kartou. Nemůže být vůči mně uplatňován rovný přístup?
Michael Cramer (Verts/ALE). (Otázka položená panu Reulovi postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) – (DE) Pane předsedající, pane Reule, chtěl jsem se vás zeptat, zda se vůbec změnil váš osobní postoj. Svetr, který mám dnes na sobě, je starý 30 let. Tehdy jsme demonstrovali proti jaderné energii. Takzvaní odborníci nám říkali, že riziko havárie existuje jednou za deset tisíc let. Ředitel postupimského Institutu pro výzkum dopadů klimatu pan Schnellhuber v interview pro Die Zeit nedávno řekl, že je to pravda. Jestliže vydělíte deset ticíc let 400 jadernými elektrárnami na světě, výsledek je 25 let. Proto můžeme očekávat, že k havárii reaktoru dojde každých 25 let. Nejprve Černobyl, pak Fukušima. Kde to bude příště?
Změnil jste svůj postoj k tomuto aspektu? Stále ještě se domníváte, že jaderné elektrárny jsou bezpečné, nebo sdílíte můj názor, že Zwentendorf je jedinou bezpečnou jadernou elektrárnou na světě?
Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, můj názor se samozřejmě změnil, ale ne zásadně. Je na tom něco špatného neměnit na některé věci své názory? Můj názor se však značně změnil a doufám, že jste to zaznamenal. Již jsem vysvětlil, že budu hlasovat pro toto usnesení, pokud zůstane v tom stavu, v jakém je nyní. To je velká změna oproti mým dřívějším názorům. Můžete to považovat za uspokojivé nebo neuspokojivé. Stojím si za tím, co jsem řekl. Bylo by dobré, kdybychom dokázali přijmout toto usnesení jednomyslně.
Jo Leinen (S&D). – (DE) Pane předsedající, vyslechli jste, co řekl předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Hovořím nyní jako předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a rozdíly by nemohly být větší. To, že potřebujeme nejvyšší úroveň bezpečnosti pro všechny jaderné elektrárny, je mimo jakoukoli diskusi. Na tom se všichni shodneme. Pane Oettingere, váš zátěžový test je prvním důležitým krokem, ale nejde ani přibližně tak daleko, jak je zapotřebí. Domnívám se také, že musíme zrevidovat svůj přístup a přijít s novým přístupem, který půjde do větší hloubky a který bude mnohem fundovanější. Proto kromě nejvyšších bezpečnostních norem v EU potřebujeme také scénář ústupu od rizikové technologie, jejíž použití na hustě osídleném evropském kontinentu nemůžeme ospravedlnit.
Pane Reule, vy i ostatní to prostě budete muset akceptovat. Vaši kolegové v Berlíně učinili mnohem větší pokrok, než jaký jste učinil vy zde, ve Štrasburku a v Bruselu. Dosáhli pravděpodobně bodu obratu, zatímco vy jste stále ještě uvízlý ve svých starých myšlenkách. Doufám, že dokážeme vymyslet formulaci, scénář a strategii pro útlum jaderné energie. Pane Oettingere, energetický plán, který připravujete na červen tohoto roku, bude skvělou příležitostí, jak toho dosáhnout. Po zátěžových testech nás budete muset seznámit také se svou představou ohledně toho, jak se vymanit z jaderné technologie.
(Potlesk)
Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, myslím si, že bychom měli vyjádřit soustrast všem obětem velké katastrofy, která postihla Japonsko. Situace je skutečně znepokojující, ale myslím si, že úkolem politiky není přijímat rozhodnutí v panice, ale pokusit se zůstat racionální a čelit realitě, jak nejlépe to dokážeme.
Proto si myslím, že bychom měli vyjít ze dvou důležitých úvah. První je o tom, že existuje jen jedna obloha, avšak země je přesto rozdělena hranicemi, které nemají nic společného s problémy, které máme na pořadu jednání; a druhá je o tom, že musíme vždy směřovat k udržitelnému rozvoji, který má mnoho složek. Tento udržitelný rozvoj má tři složky, které musí společně tvořit jeden celek: ekonomickou, environmentální a sociální. Pokud v tomto úsilí budeme mít úspěch, myslím si, že půjdeme správným směrem.
Myslím si, že předložené usnesení, které plně podporuji a se kterým se mnozí ztotožňují, přichází v pravý čas, abychom mohli převzít odpovědnost za bezpečnost, otázku, která by měla diagnostikovat nynější situaci a hledět do budoucna. Jak bychom měli hledět do budoucna? Plněním kritérií, která jsme se zavázali dodržovat, a hlavně tím, že budeme směřovat k rozhodnutím v oblasti účinnosti a obnovy, která by měla vždy brát v úvahu kulturu a inovace ve výzkumu, včetně Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).
Předsedající. – Předsednictví obdrželo informaci, že pan Leinen má dnes narozeniny, takže vše nejlepší k narozeninám, pane Leinene.
Edit Herczog (S&D). - (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jaderná bezpečnost má lidskou tvář. Projekt, konstrukce a provozování elektrárny, dohled nad ní a její uzavření i vypracování návrhů příslušných právních předpisů, to vše jsou lidské činnosti. Podstatnou složkou bezpečnosti jsou tedy znalosti a maximální využití lidských činností. Uchovávání těchto znalostí a jejich praktické využití jsou v souvislosti s provozováním elektráren, a mnohem později i v souvislosti s jejich uzavřením, nezbytné. Souhlasím s provedením zátěžových testů a souhlasím s tím, aby získané zkušenosti byly začleněny do směrnice o jaderné bezpečnosti.
Souhlasím s tím, abychom prováděli přeshraniční kontroly, i kdyby to mělo být jen proto, abychom uklidnili obyvatelstvo. Souhlasím s tím, že bychom měli všemožně usilovat o účast v mezinárodních organizacích, které nejvíce přispívají k nabytí našich znalostí. Zejména pak souhlasím s tím, že bychom měli využít činností v oblasti výzkumu a vývoje k tomu, abychom vyřešili otázku jaderného odpadu za posledních 60 let. Obzvláště pak souhlasím s jednou věcí: ať přijmeme v oblasti energie jakékoli řešení, měli bychom trvat na tom, aby 500 milionů lidí v Evropě mělo zajištěno dodávky elektřiny. Děkuji vám za pozornost.
Gaston Franco (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, hovoříme dnes o zlepšování bezpečnosti jaderné energie, nikoli o zpochybňování jaderné energie pro civilní účely, je-li nezbytnou složkou energetické nezávislosti a boje proti skleníkovým plynům v mnoha členských státech Evropské unie.
Evropská iniciativa provedení zátěžových testů na všech našich elektrárnách je prvním nezbytným a rozumným krokem, který reaguje na očekávání evropských občanů. Musíme tyto testy provádět na základě společného přístupu a společných kritérií, přičemž vypracování jejich metodiky musí být svěřeno Skupině evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost. Vzhledem k existujícím přeshraničním rizikům by tyto testy měly absolvovat také země sousedící s Evropskou unií.
Kromě těchto testů musí Evropská unie v rámci G20 a Mezinárodní agentury pro atomovou energii usilovat o harmonizaci mezinárodních norem na nejvyšší úrovni, a to na základě cílů Sdružení západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii pro nové reaktory. V rámci Evropské unie bychom měli podporovat a zintenzivnit spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro jadernou bezpečnost.
Evropská unie musí sloužit jako vzor z hlediska zdokonalování pravidel i z hlediska solidárního úsilí. Tváří v tvář katastrofé tohoto typu si myslím, že je více než kdy v minulosti nezbytné vytvořit evropské síly civilní ochrany.
Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Pane předsedající, je to pravda: stoupence a odpůrce jaderné energie najdete napříč politickým spektrem. Nerozumím však tomu, proč se některým lidem, pokud jde o toto téma, stále ještě neotevřely oči, dokonce ani po Fukušimě. Nemyslitelné se stalo skutkem. Souběh faktorů vedl ke katastrofě, ke které by s největší pravděpodobností mohlo dojít i v naší části světa. Nic takového jako nulové rizizo neexistuje. Musíme dnes podniknout tři kroky:
Nejprve, jak již navrhl pan komisař, je třeba ve vší otevřenosti, zcela transparentně provést zátěžový test a zároveň musí být přijata opatření, jež zajistí, že jím bude pokryt co nejširší okruh elektráren. Musíme však také zajistit, aby na základě tohoto zátěžového testu byla přijata nezbytná opatření. Všechny jaderné elektrárny, které nejsou bezpečné, musí být uzavřeny.
Za druhé musíme zajistit plán postupného odstavení jaderných elektráren. Nesmíme připustit, aby jaderné elektrárny, které byly vybudovány se životností třiceti let, po uplynutí čtyřiceti nebo dokonce padesáti let zůstávaly dále v provozu.
Za třetí, bylo by skutečně absurdní, kdybychom se v této Evropské unii měli rozhodnout pro nové jaderné elektrárny. V Evropě existuje jen jedna cesta, a sice využití obnovitelných zdrojů energie, a v této sněmovně bychom měli dosáhnout konsensu ve prospěch obnovitelných zdrojů.
Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, 26. dubna uplyne čtvrtstoletí od černobylské katastrofy, nejhorší jaderné havárie v dějinách. Po pětadvaceti letech stále vzpomínáme na všechny oběti této tragédie, na ty, kdo trpěli a kdo dodnes stále pociťují důsledky této pohromy. Bohužel toto tragické výročí přichází ve stejnou dobu jako události v Japonsku. Zároveň s připomínkou černobylské katastrofy bych chtěl vyjádřit svou solidaritu s japonskými lidmi, kteří bojují s důsledky havárie v jaderné elektrárně Fukušima, kterou způsobily vlny tsunami.
Ještě dnes můžeme najít kontaminaci v potravinách vyráběných v oblastech Ukrajiny, které byly vystaveny radioaktivnímu cesiu 137 – izotopu, který má poločas rozpadu 30 let. Organizace Greenpeace provedla výzkum, který ukazuje, že nejméně ve dvou oblastech, Žitomirské a Rovenské, místní obyvatelstvo konzumuje kontaminované mléko, houby, ovoce, sladkovodní ryby a zeleninu. Podle oficiálních údajů existuje v oblastech vzdálených 30 km od elektrárny vysoká úroveň radiace. Odhaduje se však, že zasažené území může ve skutečnosti činit až přibližně 50 000 km2 napříč mnoha oblastmi na Ukrajině.
V Evropě s výjimkou Ruska je v současnosti v provozu 165 reaktorů. Je důležité si uvědomit, že nejsou umístěny pouze na území Evropské unie, ale také v sousedních zemích poblíž hranic Unie. Výstavbu elektráren poblíž hranic Unie zahajuje Rusko a Bělorusko. Musíme se ptát, jaké záruky mohou být poskytnuty, pokud jde o jejich bezpečnost? Neměla by být nakupována energie, která pochází z jaderných elektráren umístěných mimo hranice Evropské unie, pokud nebudou vyhovovat nejpřísnějším normám bezpečnosti, které jsou definovány zátěžovými testy v Evropské unii.
(Předsedající řečníka přerušil)
Řeknu to znovu: v tutu chvíli budují Rusko a Bělorusko jaderné elektrárny poblíž hranic Evropské unie. V souvislosti s tím si myslím, že členské státy Evropské unie by neměly nakupovat jadernou energii z těchto elektráren, pokud neprojdou zátěžovými testy, které jsou stejné jako testy vyžadované v Evropské unii.
Ioan Enciu (S&D). – (RO) Pane předsedající, chci začít vyjádřením svých nejhlubších sympatií japonským lidem. Domnívám se, že je v tuto chvíli důležité, abychom jim poskytli veškerou pomoc, která je v našich silách.
Havárie ve Fukušimě nám ukázala, že některé stávající jaderné elektrárny nejsou bezpečné. Proto musíme klást větší důraz na jadernou bezpečnost. Myslím si, že je nezbytné neprodleně provést testy bezpečnosti v jaderných elektrárnách.
Na druhé straně se však musíme vyvarovat nástrahy přijímání emotivních a neopodstatněných rozhodnutí ohledně toho, zda zachovat jadernou energii, nebo se jí vzdát. Rozhodování o skladbě zdrojů energie musí zůstat v pravomoci členských států, zatímco úloha Evropské unie musí spočívat v tom, že zajistí, aby byly uplatněny nejpřísnější bezpečnostní normy. Veškerá opatření týkající se skladby zdrojů energie a regulace jaderné energie, která budou přijata na evropské nebo vnitrostátní úrovni, musí být založena na vysokém stupni vědecké objektivity.
Arturs Krišjānis Kariňš (PPE). – (LV) Pane předsedající, jaderná energie v současné době zajišťuje přibližně třetinu celkové energetické spotřeby v Evropě. Chceme-li tuto kapacitu v krátké době nahradit, existují jen dvě reálné alternativy: tj. zvýšit využití uhlí, nebo zemního plynu. Obě tyto alternativy s sebou přinášejí určité obtíže. V případě uhlí jsou to emise CO2. V případě zemního plynu jde samozřejmě o to, že většina se ho dováží z Ruska. V krátkodobé perspektivě lze proto učinit dvě věci. O té důležitější již bylo diskutováno: zlepšit bezpečnostní opatření. Avšak, dámy a pánové, zlepšit bezpečnostní opatření v Evropě nestačí, protože sousedé Evropy, Rusko a Bělorusko, pokračují bez ohledu na naše diskuse o jaderné bezpečnosti. Budou vyvíjet své reaktory, a proto musíme zajistit, aby přísné evropské normy byly uplatňovány nejen v Evropě, ale také v okolním světě, zejména ve státech, které s námi sousedí, v Rusku a v Bělorusku. Druhou věc, kterou musí Evropa samozřejmě také v krátkodobém výhledu udělat – kterou můžeme udělat –, je trvale posilovat naše opatření v oblasti úspor energie a klást ještě větší důraz na obnovitelné zdroje energie, více využívat vítr, slunce, vodní zdroje a biomasu. Přirozeně i v dlouhodobém měřítku jsou to právě úspory energie a větší využití větru, slunce, vody a biomasy, jež sníží naši závislost na jaderné energii i na dovážených zdrojích energie.
Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zprávy v souvislosti s Fukušimou jsou čím dál znepokojivější. Bezpečnostní limity byly vysoce překročeny a nevíme, co se stane v blízké budoucnosti. Chybí jasná a transparentní komunikace.
Na stávajících jaderných elektrárnách musí být provedeny zátěžové testy, a pokud bude výsledek vyvolávat znepokojení, musíme mít odvahu požadovat jejich okamžité uzavření. Musíme zavést přísnější mezinárodní bezpečnostní normy a nesmíme vůbec pomýšlet na výstavbu nových jaderných elektráren. Musíme připravit podmínky pro postupný útlum tohoto typu energie, který nenávratně poškozuje životní prostředí a lidské zdraví.
Je nezbytné důkladně se zamyslet nad vypracováním budoucích energetických politik. Musíme urychleně vypracovat politiky zaměřené na úspory energie a energetickou účinnost a zvýšit investice do výzkumu v oblasti nových technologií a obnovitelných zdrojů energie. A konečně musíme zahájit diskusi, do které zapojíme občany a místní orgány.
Romana Jordan Cizelj (PPE). – (SL) Pane předsedající, souhlasím s poslanci, kteří řekli, že musíme zajistit jadernou bezpečnost na evropské úrovni. Avšak, dámy a pánové, musíme v této souvislosti uznat, že „kultura bezpečnosti” je velice široký pojem, který zohledňuje... který zahrnuje bezpečnou jadernou technologii a zajištění přiměřených finančních zdrojů, lidských zdrojů, odpovídajících bezpečnostních norem a silných a nezávislých kontrolních orgánů. Podle mého názoru by toto vše mělo být také součástí těchto evropských bezpečnostních norem. Nejedná se o nedostatek důvěry k existujícím institucím, ale o to, zajistit na institucionální úrovni co nejvyšší bezpečnost i v budoucnu.
Pane komisaři, řekl jste, že členské státy na tom nemají zájem, ale kdo jsou tyto členské státy? Kdybychom se zeptali našich občanů (a takové průzkumy veřejného mínění již byly provedeny), viděl byste, že by přivítali, kdyby některé z pravomocí byly přeneseny na Evropskou unii.
Musím jasně prohlásit, že jsem proti uzavírání jaderných elektráren z politických důvodů. V Japonsku existuje několik jaderných elektráren, a tato těžká jaderná havárie postihla jednu z nich. Dříve než přijmeme různá opatření, musíme mít argumenty a zjištění odborníků. Proto musíme mít odborné analýzy toho, co se stalo ve Fukušimě, máme-li vůbec zjistit skutečné příčiny této jaderné havárie a poškození aktivní zóny.
Závěrem chci jen říci. že jsme ušli dlouhou cestu k přijetí směrnice o radioaktivním odpadu a že s touto směrnicí budeme schopni ukázat, že to myslíme vážně.
(Řečník souhlasil s položením tří otázek postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)
Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ptám se své kolegyně poslankyně, zda tisíce mrtvých nejsou důvodem k tomu, abychom se zamysleli se a zohlednili tuto skutečnost do budoucna, vzhledem k tomu, že právě řekla, že nemáme dostatečný důvod se domnívat, že jaderná energie je nebezpečná. Jelikož v Japonsku jsou tisíce nových obětí, chtěla jsem se zeptat, zda by tato skutečnost nemohla být dostatečná.
Judith A. Merkies (S&D). – Pane předsedající, chtěla bych se zeptat své kolegyně, kolik jaderných závodů musí zkolabovat předtím, než řekne, že to stačí. Hovoří o tom, že zasažena byla jen jedna jaderná elektrárna v Japonsku. Zasaženo však bylo šest jaderných elektráren, ne jedna. Jaké množství by bylo dostatečné k tomu, aby svůj názor změnila?
Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní Jordan Cizeljová, ve vaší zemi, v Kršku, existuje jaderná elektrárna, která je hodnocena dosti kriticky, mimo jiné proto, že je umístěna v zóně ohrožené zemětřesením.
Jste připraveni zajistit alespoň to, že bude jako jedna z prvních elektráren podrobena přísným, a doufejme objektivním zátěžovým testům, abychom se mohli ujistit, že občanům nehrozí ze strany této elektrárny žádné bezprostřední riziko, i když je v zóně ohrožené zemětřesením, a že lze provádět zlepšení po celou dobu její existence?
Romana Jordan Cizelj (PPE). – (SL) Pane předsedající, v Japonsku jsou skutečně tisíce obětí a osobně s nimi hluboce sympatizuji a myslím si, že Evropská unie musí nabídnout veškerou možnou pomoc. Jsem však proti tomu, aby tyto oběti byly zneužívány ve jménu jakéhosi ideologického boje proti využití jaderné energie. Proto jsem řekla, že musíme analyzovat příčiny, které k této jaderné havárii vedly, musíme zjistit, zda k nim v Evropě vůbec může dojít a jak se jim můžeme vyhnout. Chtěla bych také požádat, abychom si nepletli oběti přírodní pohromy – oběti zemětřesení a tsunami – s potenciálními oběťmi jaderné havárie. Taková je moje odpověď na první otázku.
Pokud jde o druhou otázku, kolik nehod v jaderných elektrárnách ... Smím pokračovat? Kolik nehod bude zapotřebí, abych změnila svůj názor? Zmínila jsem se o jedné elektrárně, která má několik reaktorů, takže jedna elektrárna s několika reaktory. Víme, že v Japonsku je několik elektráren. Myslím si, že každou elektrárnu ... nebo každou havárii musíme brát velmi vážně; neměli bychom uvažovat v poloze, kolik havárií, protože musíme brát v úvahu každou havárii, a nejen havárii, ale také jakoukoli další událost, která je posouzena jako něco menšího než havárie. Z každé takové události si musíme vzít nějaké ponaučení. Tentýž příklad nám ovšem říká, že bychom neměli z jedné havárie vyvozovat závěr, že jaderná technologie je nepřijatelná.
Je zde ještě jedna otázka, kterou jsem nezodpověděla. Byly položeny tři otázky. Jaderná elektrárna Krško. Smím? Bezpečnost této elektrárny byla testována a Rakousko, které vyvíjelo v této otázce velkou aktivitu, tehdy také provedlo další testy seismické bezpečnosti. V důsledku toho byly provedeny dodatečné úpravy, a to je nyní fakticky zavedenou praxí. Jsem přesvědčena, že ve Slovinsku budou všichni souhlasit s tím, aby byl v Kršku okamžitě proveden zátěžový test. Protože jsme malá jaderná země, jsme zvyklí na to, že jsme podrobováni poměrně většímu množství mezinárodních testů, než je tomu u jiných jaderných elektráren ve větších zemích.
Richard Seeber (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Oettingere, dámy a pánové, pocházím z Rakouska, a my všichni jsme Krškem znepokojeni. Doufám, že ujištění, která přednesla paní Jordan Cizeljová, budou kontrolována. Chtěl bych vyjádřit svou účast a sympatie lidem v Japonsku, kteří velmi trpěli a vyrovnávají se s těmito událostmi se stoickým klidem.
Měli bychom však z této pohromy vyvodit některé pozitivní závěry. Jediným pozitivním aspektem je to, že musíme přehodnotit svůj postoj a začít si v Evropě brát ponaučení z této katastrofy. Jedním krátkodobým ponaučením je to, že je třeba dosáhnout zásadního zlepšení bezpečnostních norem pro evropské reaktory. Dalším ponaučením je to, že musíme vytvořit evropský orgán civilní ochrany. Evropa musí umožnit svým bezpečnostním a záchranářským týmům spolupracovat přes hranice členských států.
Dlouhodobá ponaučení zahrnují potřebu vypracovat společný ústupový scénář, protože události jasně ukázaly, že jaderná technologie ve své nynější podobě je příliš nebezpečná a že není pravděpodobné, že se to v budoucnu změní. Důsledky jsou příliš dlouhodobé.
Z mých poznámek je patrné, že neshody probíhají napříč všemi skupinami, včetně skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Celkově se však domnívám, že bychom si měli vzít k srdci to, že slavné bezpečnostní normy, které nám všichni slibovali, prostě nemohou být zaručeny. Proto zátěžové testy musí zahrnovat nahromadění různých rizik. Pokud budeme zkoumat pouze jednotlivá rizika, nikdy nedospějeme k realistickému scénáři. Realistický v této souvislosti znamená, že je například velmi obtížné předpovědět tsunami, i když je nepravděpodobné, že by k ní mohlo zde, v Evropě, dojít, ale máme zde zóny ohrožené zemětřesením.
(Potlesk)
Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, nejprve bych rád vyjádřil svůj obdiv a úctu v souvislosti s přístupem japonského lidu k mimořádné situaci, kterou procházejí. Tato situace vyvolala vášnivé debaty o budoucnosti jaderné energie – zda v ní pokračovat, nebo ji zavrhnout. Domnívám se, že musíme zaujmout vyvážený postoj, vzít v úvahu všechny aspekty: požadavky ekonomiky, veřejné bezpečnosti a změny klimatu.
Domnívám se, že budoucí energetická politika musí být založena na udržování rovnováhy mezi energií z obnovitelných zdrojů, novými technologiemi pro konvenční zdroje energie a jadernou energií v bezpečných podmínkách. Musí se investovat do výzkumu v oblasti účinné výroby energie z obnovitelných zdrojů. Musíme investovat, abychom si zajistili nové zdroje konvenčních surovin a nové zásobovací trasy pro Evropu – jižní koridor. Zároveň jsou potřebné inovace a výzkum v oblasti nových technologií, jež odstraní znečištění životního prostředí v důsledku výroby energie z konvenčních zdrojů.
Musí být zrevidována směrnice o jaderné energii s cílem zpřísnit požadavky. Zátěžové testy, které navrhuje Komise, jsou nezbytné. Při stanovení kritérií musí být vzaty v úvahu všechny aspekty: stáří, technologie a přírodní rizika. Testy musí být prováděny se zapojením Komise. Při revizi této směrnice musí být využito výsledků těchto testů. Důsledky testů musí být zcela jasné. Ty, které vyhoví, zůstanou v provozu, a ty, které neprojdou, budou zastaveny. Chtěl bych poukázat na potřebu evropské politiky pro zpracování a ukládání jaderného odpadu a také pro odstavení elektráren z provozu.
A nakonec, nejedná se však v žádném případě o nejméně důležitý bod, široká veřejnost si musí zachovat důvěru v jadernou energii a musí být řádně informována.
Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych učinit krátkou poznámku týkající se jaderných elektráren ve třetích zemích, které jsou velmi blízko hranic EU. Dva konkrétní případy byly již dnes zmíněny, dva paralelní jaderné projekty: jeden v Kaliningradské oblasti Ruské federace, která je zcela obklopena Litvou, Polskem a Baltským mořem, a druhý v Bělorusku, kde se plánuje postavit jadernou elektrárnu ve vzdálenosti pouhých 20 km od litevské hranice.
V době, kdy celý svět sledoval dramatický vývoj ve Fukušimě, dne 15. března, běloruská vláda a ruská státní energetická společnost Rosatom podepsaly kontrakt, podle kterého Rosatom bude muset do roku 2018 dokončit jadernou elektrárnu v Bělorusku. Rusko také připravuje pro Bělorusko finanční prostředky ve výši 6 miliard USD k realizaci tohoto projektu. Takže běloruské orgány se vzpírají uznat potřebu řádně informovat o tomto plánovaném projektu své sousedy, a tento projekt ve své nynější podobě jasně porušuje úmluvu z Espoo o posouzení dopadu na životní prostředí.
Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (GA) Pane předsedající, rozhodnutí Komise zavést zátěžové testy jaderných reaktorů v Evropské unii vítám. Vyzýváme k tomu, aby tyto prověrky byly provedeny na základě společných, podrobných hodnotících kritérií s cílem dále posílit jadernou bezpečnost v Evropské unii.
Unie má v současnosti 143 jaderných reaktorů, a podíl jaderné energie ve skladbě zdrojů energie činí 30 %. Členské státy jsou odpovědné za svou vlastní skladbu zdrojů energie, avšak jaderná bezpečnost je odpovědností nás všech. Proto je důležité, abychom v Evropské unii měli usnesení o jaderné bezpečnosti. Chtěla bych zdůraznit, že investice do jaderné bezpečnosti musí být u každého jaderného reaktoru zaručeny až do konce období jejich projektované životnosti.
Zátěžové testy povedou ke zvýšení norem pro budoucí jaderné reaktory a následně ke zvýšení nákladů na výrobu jaderné energie. Unie proto musí značně investovat do opatření ke zlepšení energetické účinnosti a do výroby a využití obnovitelných zdrojů energie, zejména v budovách a v dopravě.
Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je dobré, že EU chce zátěžové testy pro své členské státy a pro své sousedy. Jediným nedostatkem je to, že nebudou povinné. EU nyní nesměle žádá, zda by případně nemohly být provedeny. Další chybou je skutečnost, že EU nemá vypracovány společné normy. Je však naprosto nezbytné, aby takové normy existovaly. Za třetí by tyto testy měl provádět nezávislý orgán. Prostě nevěřím, že vnitrostátní orgány řeknou, že v jejich zemi něco fungovalo špatně nebo že ony samy zanedbávaly řádné monitorování jaderných lokalit. Mají-li to být skutečné testy, měly by pro ně být stanoveny normy, měly by být prováděny veřejně a měly by je provádět nezávislé subjekty.
Michèle Rivasi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, chtěla bych nicméně kolegům poslancům připomenout, že havárie ve Fukušimě ještě neskončila a že dosud existuje riziko exploze, které souvisí s roztavenou aktivní zónou.
Mám otázku pro našeho komisaře pana Oettingera. Týká se provádění těchto zátěžových testů. Jak naši kolegové poslanci právě uvedli, jak získáte záruku, že všechna kritéria, o kterých jste se zmínil ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, budou každým členským státem, který využívá jaderné elektrárny, zohledněna? Jak donutíte některý členský stát, aby umožnil ověření a monitorování elektráren nezávislými odborníky, pokud to odmítne učinit? Důvodem, proč se na to ptám, je to, že pokud je budou monitorovat samy, není mi jasné, jak budeme vaše zátěžové testy uplatňovat.. Musí bezpodmínečně existovat nezávislý orgán, který bude monitorovat elektrárny ve všech členských státech.
Dále, jak zajistíme, aby sousední země – hovořil jste o Arménii s elektrárnou Metsamor a o dalších zemích, jako je Bělorusko, a tak dále – takový monitoring akceptovaly? Parlament vás, pane komisaři, bude muset podpořit, ale jak to uděláme?
A konečně naší skutečnou povinností je postupně odstavit jaderné elektrárny a Parlament musí navrhnout scénáře, jak toho dosáhnout. To je jediná záruka toho, že už nedojde k žádným dalším haváriím.
Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, rozsáhlé poškození jaderné elektrárny ve Fukušimě způsobené mimořádnou přírodní katastrofou ukázalo, že u zařízení tohoto druhu je mimořádně důležité dbát na jejich bezpečnost. Proto je správné, že se Evropská komise rozhodla bezodkladně provést bezpečnostní audit všech jaderných elektráren na našem území.
Evropští občané mají právo na bezpečnost, a odborný nezávislý audit jaderných zařízení nás může upozornit na případné nedostatky a rizika, kterým se při pečlivém provozování můžeme vyhnout. Nepochybuji o tom, že ze zjištění bezpečnostního auditu našich jaderných zařízení vyplynou závažná rozhodnutí, jež donutí provozovatele elektráren k tomu, aby případné nedostatky svých zařízení okamžitě napravovali a nepokoušeli se obcházet bezpečnostní kritéria, jejichž splnění musí být předpokladem pro fungování jaderné elektrárny.
Pane komisaři, jsem přesvědčen, že evropská veřejnost od nás dnes očekává otevřený a čestný dialog o budoucnosti evropské energetické politiky, včetně definování nových bezpečnostních limitů pro veškerá energetická zařízení v Evropě.
Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jaderná havárie v Japonsku nám ukázala jednu věc. Příroda je silnější a mocnější než lidstvo. Proto je nejvyšší čas, abychom konečně odpojili od sítě staré jaderné elektrárny a ty, které jsou ohroženy zemětřeseními, a v dlouhodobé perspektivě, abychom odstoupili od jaderné energie. Zátěžové testy potřebujeme, pane Oettingere! Nechceme druhý Černobyl. Potřebujeme omezení pro potraviny z Japonska. Chtěla bych Komisi položit jednu otázku. Skutečně chcete ozařovat obyvatele Evropy?
Měli byste toto prováděcí nařízení okamžitě zrušit, pokud možno ještě dnes. Musíme ínvestovat do alternativních zdrojů energie a využívat jich. Ony přece existují. Jsou bezpečné, šetrné k životnímu prostředí a méně škodlivé pro lidi. A ještě jedna věc: vytvářejí nová pracovní místa.
V Rakousku jsme měli jadernou elektrárnu Zwentendorf, která nikdy nebyla připojena na síť. Nyní je to sluneční elektrárna.
Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, tato rozprava by měla být o jaderné bezpečnosti. Zašla očividně dále a zaměřuje se na skladbu zdrojů energie. Chtěla bych navrhnout, abychom tuto diskusi vedli, až Komise předloží svůj energetický plán.
K otázce bezpečnosti bych se chtěla pana komisaře zeptat, zda je vhodné používat výraz „zátěžové testy”, protože v oblasti bankovnictví nás výraz „zátěžové testy” zajisté zklamal. Navrhovala bych používat výraz „posouzení bezpečnosti” nebo „posouzení rizik”.
Co bude následovat po tomto posouzení rizik?
Zajistíte, aby bylo provedeno na všech jaderných elektrárnách, včetně zařízení pro nakládání s odpadem a zařízení na přepracování jaderného paliva, protože mne obzvláště znepokojuje jaderné zařízení Sellafield, které je poblíž irské hranice?
Musíme nyní přešetřit bezpečnost těchto zařízení. Někteří kolegové bohužel říkají, že jsme příliš odkázáni na jadernou energii – dokonce i ti, kdo žádné eklektrárny na svém území nemají –, takže to nejdůležitější je bezpečnost. Přejděme do druhé fáze přezkoumání skladby zdrojů energie. Buďme upřímní: ani obnovitelné zdroje nejsou snadnou odpovědí.
Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, trvalo nám 25 let, abychom zapomněli na Černobyl, a obávám se, že tato katastrofa v Japonsku nebude stačit, aby nám ho připomněla.
Neustále odsuzujeme Japonsko. Je to, jako bychom chtěli říci, že nebezpečné je spíše Japonsko než jaderná energie. Zahájili jsme bezpečnostní testy na našich jaderných elektrárnách a znovu tvrdíme, že existuje něco takového jako bezpečná jaderná technologie. Musíme okamžitě uzavřít jaderné elektrárny, které jsou starší než třicet let, a přestat vůbec pomýšlet na výstavbu nových zařízení. Potřebujeme okamžitou „jadernou” daň, která nám umožní zohlednit celkové náklady na výrobu jaderné energie z hlediska životního prostředí. Musíme investovat do zvyšování účinnosti fotovoltaické energie a provádět reálné investice do zvyšování účinnosti všech obnovitelných zdrojů energie.
Pane komisaři, legislativní iniciativa a odpovědnost za náš postup, anebo důsledky naší nečinnosti, spočívají na Vás.
Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, nejprve bych se chtěl blíže podívat na naši dlouhodobou energetickou politiku. Chceme vás vyzvat, abyste se hned od prvního dne zapojili do přípavy energetického plánu. Proto vám nabízím počínaje od května schůzky se skupinami k prodiskutování různých scénářů pro evropské odvětví energetiky na několik příštích desetiletí.
Jeden scénář, jinými slovy jedna alternativa se všemi důsledky, které z ní vyplynou, bude rozhodně zahrnovat cíl dosáhnout při výrobě elektřiny co nejvyššího podílu obnovitelných zdrojů, tedy až 100 %, což bude mít dopad na elektrické sítě, skladovací zařízení, výzkum, účinnost a řadu dalších faktorů.
Zároveň bych však chtěl všechny požádat, aby vzali v úvahu právní základ. Lisabonská smlouva je v platnosti pouze 18 měsíců a vy jste je na její tvorbě podíleli víc než já. Tato smlouva poskytuje Evropské unii komplexní zákonodárné pravomoci v oblasti energetiky s jednou zásadní výjimkou, která byla začleněna zcela úmyslně. Otázka energetické technologie a skladby zdrojů energie zůstává v rukou vnitrostátních parlamentů.
Můžeme vést spory zda jsme udělali správně, ale je jasné, že závěry, které je třeba vyvodit pro energetický plán z událostí v Japonsku, musejí být založeny na Lisabonské smlouvě a jak se věci v současné době mají, domnívám se, že revize článku 194 není v dohledné budoucnosti pravděpodobná. Byl bych rád, aby byl revidován, a domnívám se, že na evropské úrovni existuje dostatek odborných znalostí, pokud jde o skladbu zdrojů energie. Avšak pro několik příštích let je energetická technologie a výroba elektřiny záležitostí členských států.
Existuje však jedno omezení, na kterém jsme se spolu s členskými státy dohodli. Cíl dosáhnout 20% obnovitelných zdrojů energie omezuje pravomoci členských států na zbývajících 80 %. Protože budeme muset s pomocí a odhodláním členských států do devíti let dosáhnout úrovně 20procentního podílu obnovitelných zdrojů energie a budeme muset neustále vyhodnocovat situaci prostřednictvím zpráv o pokroku, pravomoci členských států se tudíž omezí na 80 % nebo ještě méně. Proč tomu tak je? Protože při celkové hodnotě 20 % připadne pravděpodobně 10 %. obnovitelných zdrojů odvětví dopravy.
V oblasti výroby elektřiny, která je nyní ve středu naší pozornosti, je naším cílem dosáhnout do devíti let 35procentního podílu obnovitelných zdrojů energie – vody, biomasy, geotermální a sluneční energie a energie větru. Znamená to, že obnovitelné zdroje energie do tří až čtyř let předstihnou v odvětví výroby elektřiny uhlí a jadernou energii. Domnívám se, že tento vývojový trend má pro nás nedocenitelný význam. Celkem 35procentnípodíl obnovitelných zdrojů energie do devíti let!
Energetický plán se nezaměřuje jen na rok 2050, ale také na roky 2025 a 2030, jinými slovy, na nejbližší desetiletí, během kterého musíme investovat do technologie, elektrických sítí a skladovacích zařízení. Jsem přesvědčen, že můžeme dospět ke shodě o procentuálním podílu na výrobě elektrické energie ve výši 40 a více procent v roce 2030 a poté spolu s členskými státy přijmout příslušné rozhodnutí.
Jakmile obnovitelné zdroje energie dosáhnou podílu 40 nebo více procent, budou členské státy odpovědny pouze za 60 nebo méně procent, a to bude znamenat, že pokroku týkajícího se předmětu pravomocí budeme dosahovat na evropské úrovni s vědomím a souhlasem členských států. Pro někoho to nemusí být dost rychlé, ale bez změny Lisabonské smlouvy, která v současnosti není reálná, bude cílem 20%, poté 35% a později 40% či ještě vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie. Znamená to jasný přesun pravomoci k evropské kontrole a na evropskou úroveň.
Podíváme-li se na scénář s obnovitelnými zdroji energie blíže, měli bychom také vždy zvažovat, co se děje v členských státech. Jedním z příkladů je Polsko, velká a rozvíjející se země, které si velmi vážím. V Polsku se v současnosti vyrábí 90 % elektrické energie z uhlí. Devadesát procent! Nedomnívám se, že je to pravděpodobné, a proto bych se chtěl zeptat přítomných poslanců ze všech skupin pocházejících z velkého a rozvíjejícího se členského státu EU, Polska: Domníváte se, že politici ve vaší zemi, bez ohledu na to, kdo je ve vládě, budou během několika příštích let a desetiletí schopni snížit podíl uhlí na nulu? Nemyslím si to.
Shodou okolností Polsko v současné době plánuje výstavbu nové jaderné elektrárny. To znamená, že Poláci chtějí, aby jaderná energie tvořila součást jejich skladby zdrojů energie s cílem snížit závislost na plynu a na Ruské federaci.
Paní Harmsová, polská vláda byla demokraticky zvolena a těší se ve své vlastní zemi vysoké vážnosti. Zvláště my, Němci, bychom si neměli myslet, že víme všechno líp. Věřím, že naši přátelé v Polsku vezmou v úvahu bezpečnostní otázky, stejně jako věřím vám.
(Potlesk a rozruch)
Chtěl bych předsedkyni skupiny říci, že v Německu máme tendenci chtít o všem v Evropě rozhodovat. Má rada zní, abychom s patřičnou pokorou vzali v úvahu demokratické procesy v Polsku a ve Francii a akceptovali je. Hovořím jako Evropan. Znám svou vlastní zemi, Německo, a respektuji demokratické procesy v Polsku, ve Francii a ve všech ostatních členských státech.
Avšak pro kteroukoli zemi, jejíž dodávky energie jsou z 90% založeny na uhlí, bude obtížnější dosáhnout snížení na 0 %. Proto mé plány zahrnují alternativu uhlí bez emisí CO2. Každý, kdo je obeznámen se situací v Polsku, Rumunsku nebo Španělsku, pochopí, že uhlí musí být zařazeno do energetického plánu do roku 2050 jako jedna z alternativ, nebo v opačném případě budou ignorovat reality demokraticky zvolených parlamentů a vlád. Proto se domnívám, že výzkum v oblasti zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a ukázkové projekty jsou velmi důležité na cestě k druhému cíli, který zahrnuje dosažení odvětví energetiky s nulovými emisemi CO2 během příštích několika desetiletí.
Do plánu paní Hedegaardové jsme pro odvětví energetiky začlenili snížení emisí CO2 do roku 2050 na 10 % dnešních hodnot.
(Rozruch)
Pokud jde o téma jaderné energie, všichni víme, že existují země, které v současnosti mají moratorium na jaderné elektrárny nebo které je chtějí uzavřít, například Německo. Někteří sousedské země, například Švýcarsko, proces plánování nových jaderných elektráren odložily. Existují však země, které právě staví jaderné elektrárny, například Finsko, stejně jako země, které v současnosti jadernou energii využívají a plánují elektrárny nové, a další země, které nemají jadernou energii a chtějí vybudovat svou první elektrárnu. Proto si myslím, že je velmi důležité, aby bez ohledu na všechny tyto rozdíly a rozdílné kultury byly zavedeny zátěžové testy a bezpečnostní šetření na základě nejvyšších bezpečnostních norem a aby byly akceptovány všemi členskými státy. Jde o nevelký, ale rozhodující společný jmenovatel, který zajistí co největší úroveň bezpečnosti pro země s jadernou energií i bez ní.
Někteří řečníci zde uvedli, že orgány by měly být nezávislé, Máme veřejnou kontrolu a dohled v celé řadě oblastí života, včetně zdraví, bezpečnosti, silniční dopravy, energetiky, průmyslu a dalších oblastí. Chtěl bych vyjádřit svou hlubokou důvěru v systém veřejného dohledu. Paní Harmsová, učinila jste dalekosáhlá prohlášení poukazující na protekcionářské chování a naznačila jste, že vnitrostátní orgány pro jadernou regulaci neplní své statutární úkoly. Domnívám se, že jde o vážné obvinění, které naznačuje nedostatek důvěry k vašemu kolegovi poslanci panu Trittinovi, který jako německý spolkový ministr pro životní prostředí byl po sedm let odpovědný za tento regulační orgán v Německu. Chovám k těmto orgánům hlubokou důvěru, a naším úkolem je s nimi spolupracovat.
Dříve, než bude přijato rozhodnutí, vám v květnu předložím návrh zátěžového testu a kritérií testu, a to zcela transparentním způsobem. Budu mít zájem vyslechnout vaše návrhy ohledně toho, v čem může být tento návrh vylepšen, doplněn nebo zpřísněn, abychom mohli nastartovat proces, který nakonec povede k obecnému přijetí ze strany členských států a k vysoké úrovni kontroly. Tento zátěžový test, jehož vypracováním nás pověřili hlavy států, a předsedové vlád, je prvním evropským postupem k zajištění nejvyšších bezpečnostních norem ve všech 143 jaderných elektrárnách. Jedná se o inovaci a vývoj, který by měl v Parlamentu získat podporu a neměl by hned začátku být přijímán s kritikou a nedůvěrou.
Mou poslední poznámkou je, že jsem zdědil směrnici o jaderné bezpečnosti z června 2009, která musí být provedena do vnitrostátního práva nejpozději do července tohoto roku. Mohu vám zcela čestně říci, že mám pocit, že po obsahové stránce není dostačující, protože se zaměřuje hlavně na provádění formálních regulačních opatření, vymezení pravomocí a na specifikaci požadavků vůči kontrolním orgánům; podle mého názoru v ní chybí více podstatného obsahu. Proto bych v druhé polovině roku, zatímco bude probíhat bezpečnostní šetření, chtěl s vámi v souladu s požadavky Evropské rady prodiskutovat otázku, jak provést brzkou, rychlou revizi této bezpečnostní směrnice a stanovit konkrétní požadavky na bezpečnost jaderné energie na evropské úrovni.
(Potlesk)
Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tato rozprava byla nanejvýš poučná. Velice vám děkuji, sledovala jsem ji velmi pozorně.
Maďarské předsednictví vstoupilo do tohoto pololetí s velkými ambicemi v oblasti energetické politiky. Jednu ambici jsme ale neměli, a sice řešit otázku skladby zdrojů energie. Domnívám se, že i dnešní rozprava ukázala, že by to nebyl reálný cíl. Bylo vzneseno množství argumentů pro i proti tomu, abychom měli v Evropské unii nějaké návody, týkající se skladby zdrojů energie. Domnívám se, že to v dohledné budoucnosti nebudeme schopni vyřešit, ale nejsem si jista, zda je to problém; členské státy jako takové musí být schopny přijímat odpovědná rozhodnutí ohledně své vlastní skladby zdrojů energie.
Měli jsme však ambice dosáhnout významného pokroku při vytváření společného energetického trhu. Evropská rada to dne 4. února 2011 stanovila jako svůj cíl, jakož i zrušení energetických ostrovů v rámci Evropské unie do roku 2015, a následně, na zasedání Rady pro energetiku koncem února, jsme také byli schopni přijmout závěry, což je – myslím - velký pokrok.
Pokud je nám známo, Komise zveřejní energetický plán do roku 2050 v listopadu. Ministři energetiky však povedou předběžnou diskusi o tomto tématu a o cílech, které s ním souvisejí, již na neformálním zasedání Rady ve složení pro energetiku, které se bude konat ve dnech 2. a 3. května v Budapešti, a předsednictví o tom vypracuje zprávu a politické shrnutí, které budou na pořadu oficiálního zasedání Rady ve složení pro energetiku v červnu.
Jsem přesvědčena, že tyto otázky, které byly nyní v tomto sále nastoleny, se vynoří také během diskusí v Radě, a věřím také, že až maďarské předsednictví tuto diskusi shrne, Komise z ní bude moci vycházet při finalizaci energetického plánu, který zveřejní v listopadu. To, že členské státy jsou na otázce bezpečnosti jaderné energetiky i zavedení společného evropského rámce maximálně zainteresovány, však nejlépe demonstrují závěry Evropské rady z 24. a 25. března. Tyto závěry zdůrazňují, že se z katastrofy v Japonsku musíme poučit a že musíme přezkoumat bezpečnostní podmínky jaderných elektráren v EU a provést zátěžové testy. ENSREG a Komise byly požádány, aby tak učinily co nejdříve a aby předložily návrh týkající se příslušných pravomocí a podrobností tak, aby následně mohlo být na základě hodnocení těchto nezávislých orgánů vypracováno celkové hodnocení, ktré bude Komisí zveřejněno. A konečně Evropská rada se bude tímto tématem zabývat také na posledním zasedání Evropské rady v roce 2011.
Hlavy států a předsedové vlád také zdůraznili, že jaderná bezpečnost se nesmí omezovat na území Evropské unie a že o provedení těchto zátěžových testů požádáme i naše sousedy. Prohlásili také, že v oblasti jaderné bezpečnosti jsou nezbytné nejpřísnější normy a že Evropská rada uložila Komisi důležité úkoly, které – a jsem o tom pevně přesvědčena a zmínil se o tom také pan komisař – budou co nejkvalitněji splněny.
Takže, ačkoli dnešní debata byla velmi intenzívní, vyskytly se v ní společné momenty, na kterých se, jak se domnívám, všichni shodujeme: musí existovat společný evropský rámec, musíme učinit vše a na všech úrovních, abychom zajistili co nejvyšší úroveň bezpečnosti, a musíme to učinit transparentně, se zajištěním maximální publicity. Rada je na těchto zásadách připravena s Evropskou radou i s Evropským parlamentem spolupracovat.
Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení(1) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra v poledne.
Písemná prohlášení (článek 149)
Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Existuje vážná jaderná hrozba pro Irsko pocházející z jaderných elektráren na západním pobřeží Británie, přičemž některé fungují a některé jsou uzavřeny. Nejznámější je Sellafield. Tyto elektrárny jsou pochopitelně důvodem znepokojení irského lidu, který má právo, aby o nich obdržel přesné a aktuální informace. I když mezi Irskem a Británií existuje dvoustranná dohoda o výměně informací v případě jaderné události, musí být Irsko a další sousedící země do bezpečnostního procesu zapojovány dříve. EU musí provést důkladnou revizi dosavadního přístupu k jaderné bezpečnosti a kritérií, podle kterých se hodnotí bezpečnost elektráren. Komplexní, nezávislé a transparentní zátěžové testy musí začít okamžitě. Zátěžové testy jaderných zařízení představují pokrok. Abychom z nich vytěžili co nejvíce, musí být sousedním zemím a Evropské komisi předány podrobné výsledky, což umožní přijmout vhodná opatření a realizovat bezpečnostní plány, jejichž cílem je chránit lid Evropy.
Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) V souvislosti s jadernou havárií ve Fukušimě musí být přezkoumány bezpečnostní předpisy v jaderném průmyslu. Jedná se o více než 400 jaderných reaktorů na celém světě. Vítám zavedení „zátěžových testů” co nejdříve. Avšak toto opatření nestačí – nezbytná je kultura jaderné bezpečnosti. Na tomto místě bych se chtěla zmínit o černobylské katastrofě z roku 1986, která vedla ke zrodu koncepce „jaderné bezpečnosti”.
Pokud jde o Rumunsko, chtěla bych poukázal na to, že tam neexistuje žádné riziko zemětřesení, které by ohrožovalo provoz jaderné elektrárny Cernavodă. Provedené preventivní prohlídky ukázaly, že oba reaktory pracují bezpečně. Vyrábějí přibližně 20 % energetické spotřeby této země. Elektrárna je schopna odolat zemětřesením o síle 8 stupňů Richterovy stupnice, zatímco zemětřesení, ke kterému může v Rumunsku dojít, mají průměrnou sílu mezi 7 a 7,5 stupňů.
Spyros Danellis (S&D), písemně. – (EL) Tragédie ve Fukušimě nás přenesla velmi bolestným způsobem do nové epochy, pokud jde o využití jaderné energie. Přitom energetické výzvy 21. století i rizika, která tato doba přináší, a rostoucí nespolehlivost mnoha jaderných elektráren přivodily změnu a v důsledku toho Smlouva o Euratomu, která nezaznamenala zásadní změnu po více než čtvtstoletí, musí být podrobena přezkumu. Má-li existovat na evropské úrovni plný dohled nad odvětvím, které se vyznačuje nedostatečnou transparentností, musel by být Euratom začleněn do Evropské unie a otázky jaderné bezpečnosti by musely být projednávány běžným legislativním postupem. V rámci tohoto přezkumu by mohly být doplněny přísnější bezpečnostní specifikace, omezení (jako například zóny ohrožené zemětřesením) a přísné stavební specifikace pro nové jaderné elektrárny spolu s pravidelnými, spolehlivými zátěžovými testy stávajících elektráren. Rozumí se samo sebou, že nový přísný rámec by se musel vztahovat na země sousedící s EU samozřejmě až do doby, než se nám podaří se jednou provždy zbavit noční můry jaderných elektráren.
Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Jsem odpůrcem energie jaderného štěpení založené na zásadě bezpečnosti. Místo toho podporuji probíhající výzkum potenciálu jaderné syntézy jako možné bezpečnější alternativy v dlouhodobějším výhledu. Jiná bezpečná cesta nexistuje. Vždy bude docházet k haváriím. Nedávná jaderná havárie v Japonsku, o které nám říkali, že se nikdy nemůže přihodit, jen znovu ukazuje, že současná výroba jaderné energie může vést ke katastrofám. Její vedlejší produkt, radioaktivní odpad, již představuje smrtelnou hrozbu pro lidské zdraví, v podstatě navždy. Než investovat miliardy eur do nových jaderných elektráren, musíme raději tyto peníze investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
András Gyürk (PPE) , písemně. – (HU) V důsledku japonských zkušeností některé země pravěpodobně zrevidují své strategie v oblasti jaderné energie. Německo již přijalo konkrétní opatření a na období tří měsíců uzavřelo své jaderné elektrárny vybudované před rokem 1980. Kdyby v důsledku událostí v Japonsku zrevidovalo své strategie v oblasti jaderné energie více členských států v celé Evropě, mohlo to značně ovlivnit evropské energetické trhy, neboť energie vyráběná v jaderných elektrárnách by musela být nahrazena z jiných zdrojů. Jsem přesvědčen, že za současné situace by ukvapená opatření mohla mít stejně škodlivé dopady jako eventuální katastrofa. Bylo by naopak nanejvýš vhodné rozumně zvážit dopady jednotlivých scénářů. Jedině tak můžeme zabránit růstu cen elektřiny, podobnému důsledkům zmíněných německých opatření, a tomu, aby i ty členské státy, které jsou za normálních okolností vývozci elektrické energie, musely čelit problémům spojeným se zabezpečením dodávek. Evropa musí s jasnou hlavou promyslet důsledky, které by pro energetický trh měla revize strategie v oblasti jaderné energetiky. Je také nejasné, jaké technologie by měly vhodně nahradit kapacitu jaderných elektráren. Další důležitou otázkou je, jaké dopady by případná změna strategie měla na trhy se zemním plynem, na bezpečnost dodávek plynu a na cíle EU v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. Na závěr bych chtěl říci, že vítám rychlou reakci Evropské komise a oznámení, že evropské jaderné elektrárny budou podrobeny zátěžovým testům. Nejdůležitější otázka však zní, jaká další opatření Evropa plánuje k zajištění bezpečnosti výroby jaderné energie.
Ivailo Kalfin (S&D), písemně. – (BG) Fukušimská tragédie nás nutí vyvodit poučení a okamžitě přijmout opatření, která evropští občané očekávají. Tato opatření by však měla být zaměřena správným směrem.
Hlavním problémem, který musíme řešit, je to, jak zajistit bezpečnost evropských občanů. V příštích měsících se Evropský parlament bude zabývat řadou legislativních textů, které určí budoucnost energetického odvětví v Evropě, a zejména jaderné energie.
V dané chvíli je naší nejvyšší prioritou bezpečnost. Neměli bychom srovnávat elektrárny Evropy s jadernou elektrárnou Fukušima, která je 40 let stará a jejíž soukromý vlastník odmítl splnit požadavky na zvýšení bezpečnosti.
EU musí co nejdříve přijmout minimální bezpečnostní normy, které budou povinně stanoveny pro všechny elektrárny. Tyto normy musí být vypracovány a přijaty před provedením zátěžových testů na těchto elektrárnách. Bulharská socialistická strana během funkčního období své vlády zavedení takových norem vícekrát požadovala, avšak dosud se tak nestalo. Normy i kritéria zátěžových testů musí vypracovat odborníci ze Skupiny evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost.
Podporuji vývoj nových technologií, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Je však zjevné, že v krátkodobé a střednědobé perspektivě nemohou nahradit jaderná zařízení.
Pavel Poc (S&D) , písemně. – (CS) Poučením z havárie v jaderné elektrárně Fukušima 1 je také to, že je nebezpečné svěřit energetiku plně do soukromých rukou. Soukromý kapitál maximalizuje zisky i za cenu zanedbání bezpečnostních opatření. Kolik budeme ještě potřebovat „světových ekonomických krizí“, „mexických zálivů“ nebo „fukušim“, abychom si to konečně přiznali? V důsledku nezodpovědnosti soukromých finančních investorů je nyní svět ve finanční krizi. V důsledku nezodpovědnosti soukromé ropné společnosti jsou v moři miliony tun ropy. V důsledku nezodpovědnosti soukromé společnosti bude Japonsko desítky let řešit radiační znečištění svého území, moře a potravního řetězce. Jaderná energie by měla být vždy pod státní a mezinárodní kontrolou. Plánované zátěžové testy musí mít jednotné standardy, transparentní a nezávislé kontrolní orgány a přeshraniční charakter. Přestože v Evropě existuje právní rámec, který iniciuje neustálé zlepšování technologií, bude zapotřebí rozsáhlých investic do výzkumu a vzdělávání, aby byla zaručena maximální možná úroveň bezpečnosti a ochrana zdraví a životního prostředí na úrovni nejnovějších vědeckotechnických poznatků. Rozsáhlé investice budou nutné také v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem, které jsou v současné době skladovány ve víceméně provizorních podmínkách. Poučení z této katastrofy musí rozhodně směřovat k zajištění bezpečnosti, ne k likvidaci jediného reálně udržitelného, klimaticky neutrálního zdroje energie který máme k dispozici.
Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Jaderná havárie v Japonsku vyvolala nové obavy ohledně bezpečnosti jaderné energie všude ve světě. V Rumunsku byla různými orgány, včetně Evropské komise a Mezinárodní agentury pro atomovou energii, posouzena jaderná elektrárna Cernavodă. Studie vypracovaná v roce 2004 zjistila, že jediným největším rizikovým faktorem pro bezpečnost této elektrárny je seismické nebezpečí. Toto riziko musí být účinně a jak nám připomínají tragické události v Japonsku, urychleně eliminováno. Proto vítám nedávný návrh na zavedení zátěžových testů jaderných zařízení, jakož i vstup směrnice o jaderné bezpečnosti v platnost. Bez ohledu na to, jak rozhodneme o budoucí skladbě zdrojů energie a jak splníme naše nízkouhlíkové cíle, bude mít bezpečnost jaderných zařízení, včetně dlouhodobých úložišť, i nadále obrovský význam nejen pro současnou, ale i pro budoucí generace.
Theodor Dumitru Stolojan (PPE), písemně. – (RO) Jaderná energie je zdroj, bez kterého se světová ekonomika nemůže dlouhodobě obejít. Nesmíme dojít k závěru, že odmítneme energii z jádra jen proto, že dochází k nebezpečným haváriím, které mají dopad na provoz jaderných elektráren. Řešení spočívá v tom, abychom vyčlenili více zdrojů na výzkum v této oblasti a zlepšili jadernou technologii tak, abychom mohli snížit rizika, která jsou důsledky havárií.
Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Ano, musíme utlumit jadernou energii – to je jasné. Avšak není možné to učinit okamžitě. Jen v Belgii pochází 55 % elektřiny z jaderné energie. Jak bychom topili, jedli a svítili, kdybychom se rozhodli uzavřít zítra všechny své elektrárny? Proto musíme postupovat na dvou úrovních.
Za prvé musíme zpřísnit bezpečnostní normy u stávajících elektráren, zejména pomocí zátěžových testů, které jsou nyní v členských státech prováděny. Kromě nezbytné harmonizace těchto testů na evropské úrovni musíme být co nejtransparentnější vůči obyvatelstvu. Musíme obnovit důvěru v jadernou energii.
Za druhé musíme zintenzívnit výzkum a inovace a co nejrychleji vyvinout řešení, která nám umožní uspořit energii a podporovat udržitelné a účinné obnovitelné zdroje energie. Nejlevnější, nejméně znečišťující a nejméně nebezpečnou energií je energie, která nebyla spotřebována. Tato úsilí vyžadují, abychom ode dneška měli závaznou regulaci a masivní investice na evropské úrovni i v členských státech.