Doporučení pro druhé čtení: Toine Manders (A7-0086/2011)
Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o označování textilních výrobků, protože se domnívám, že Evropa by toho mohla a měla dělat více na podporu podniků v tomto průmyslovém odvětví. Návrh Komise byl čistě technický a jeho cílem bylo zjednodušit současná ustanovení týkající se označování.
Parlamentu se přesto podařilo dosáhnout dvou významných výsledků. Zaprvé, na textilních výrobcích, které obsahují netextilní části živočišného původu – kožešinu a kůži –, musí být tato informace uvedena jako součást označení, aby spotřebitelé měli možnost informované volby. Zadruhé, Evropská komise musí do roku 2013 předložit studii o dopadech zavedení označování výrobků, ve které by se mělo jasně ukázat, které oděvy byly vyrobeny v Evropě a které jinde. Tento druhý cíl je významným milníkem z hlediska konkurenceschopnosti evropského textilního průmyslu v Evropě i ve světě.
Morten Løkkegaard (ALDE) . – (DA) Pane předsedající, blahopřeji panu Mandersovi k tomu, že se mu podařilo vypracovat této návrh. Ukázalo se, že je složitější, než jak se na začátku jevil. Jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout dohody o tomto nařízení o označování textilních výrobků, protože posílí konkurenceschopnost textilního průmyslu a bude přínosné pro spotřebitele, kteří budou mít díky němu možnost většího výběru z nových a inovativních výrobků. Jedná se o dobrý kompromis, který, jak věřím, bude únosný i pro Radu.
V průběhu tohoto procesu jsem nijak neskrýval svůj vlastní skeptický postoj, pokud jde o zavedení označování původu. Jsem proto potěšen, že jsme se dohodli na znění, z něhož pro Komisi vyplývá pouze požadavek, aby provedla analýzu toho, zda je označování původu potřebné. Tato dohoda tedy nepovede k zavedení povinného označování původu. Pro nařízení, které by podnikům ukládalo povinnost označovat na výrobcích zemi původu, bych hlasovat nemohl. Stejného názoru je i Rada. Během včerejší debaty vyšlo bohužel najevo, že komisař Tajani tento názor nesdílí. Pokud se nám tomu nepodaří předejít, budu se proti tomu muset postavit.
Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, návrh nařízení, o němž máme nyní hlasovat, má svou nepochybnou zásluhu v tom, že spojuje v rámci jediného textu veškerou stávající legislativu, která se týká textilních výrobků. Toto nařízení umožní zjednodušit a zlepšit stávající právní rámec týkající se vývoje a používání nových druhů vláken a umožní rovněž zjednodušit a zlepšit podporu vývoje inovativních výrobků a přístupů v textilním a oděvním průmyslu.
Uvítal jsem skutečnost, že pan Manders vzal v úvahu i některé další aspekty, jako je snižování administrativního zatížení členských států, jež s sebou nese potřeba transponovat v rámci vnitrostátního práva technické úpravy, které si vyžádá doplnění názvů nových textilních vláken do harmonizovaného seznamu. Domnívám se sice, že bychom mohli jít i dále a vytvořit samostatný článek, který by obsahoval předpisy týkající se označování původu textilních výrobků, ale hlasoval jsem pro tento návrh nařízení.
Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, toto nařízení má zásadní význam pro evropský textilní průmysl, protože dává záruku volného trhu, na kterém však platí pravidla, která zabrání nesrovnalostem a nezákonným praktikám, ke kterým zde v minulosti docházelo. Rádi bychom zdůraznili potěšující skutečnost, že příslušné instituce se rozhodly tento návrh přijmout a zabývat se problémem zpětné sledovatelnosti a původu výrobků, aby bylo možné zajistit, že evropští spotřebitelé budou dostávat spolehlivé informace, je třeba ovšem dodat, že stanovené časové lhůty jsou nepřiměřeně dlouhé. Cílem návrhu není koneckonců nic jiného než bezpečnost spotřebitelů.
Chtěla bych poukázat na to, že Parlament loni v říjnu hlasoval velkou většinou ve prospěch návrhu nařízení o uvádění země původu u některých výrobků – včetně výrobků textilních – dovážených ze třetích zemí a že Rada do dnešního dne nezahájila s Parlamentem jednání či diskuse, a to ani na informační úrovni. Chci maďarskému předsednictví poděkovat, že tuto záležitost zařadilo mezi své priority, ale chtěla bych také požádat o to, aby se tato debata urychlila, protože jinak riskujeme například to, že evropským spotřebitelům poskytneme záruky, pokud jde o potraviny, ale nikoli pokud jde o průmyslové výrobky.
Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, zpráva o označování textilních výrobků, kterou jsme dnes podpořili, představuje důležitý krok vpřed směrem ke zjednodušování legislativy, a to jak ve prospěch spotřebitelů, tak všech evropských výrobců působících v tomto průmyslovém odvětví. Tímto nařízením zavádíme v textilním průmyslu nová pravidla označování, zaměřujeme se ve větší míře na inovace v tomto odvětví a na urychlení integrace evropské legislativy, tak, abychom mohli bezpečně využívat inovativních výrobků.
V textu se fakticky navrhuje spojit tři směrnice o označování složení textilních výrobků do jediného evropského nařízení, čímž by se zjednodušil stávající právní rámec a zvýšila by se tranparentnost postupů. Z hlediska ochrany evropské výroby se nám dnes tedy podařilo dosáhnout pozitivního výsledku, ke kterému si můžeme jen blahopřát. Zároveň se ovšem nemůžeme nezmínit o problému označování země původu. Věříme, že další krok bude možné učinit již brzy a že i v tomto odvětví budou schváleny předpisy týkající se uvádění země původu.
Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, dle mého názoru usiluje tato zpráva o vyřešení dvou hlavních problémů. Za prvé je cílem propagace inovace. To znamená, že proces zahrnutí nových názvů textilních vláken do standardního seznamu názvů musí být transparentní a méně byrokratický. Zde můžeme upřímně konstatovat, že tento bod ještě nebyl konečně a uspokojivě vyřešen. Chtěl bych jasně říci, že to není vina zpravodaje. Bylo to způsobeno silně odlišnými názory členů Rady, které Komise nedokázala sloučit. Doufám, že budeme nadále pracovat na této otázce, protože označování původu bude čím dál důležitější. Je to jedno z práv spotřebitelů. Byl bych rád, kdyby o tomto bodě v blízké budoucnosti proběhla diskuze v Evropském parlamentu a kdyby Komise předložila návrh.
Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, kvalita, označování a zpětná sledovatelnost: to jsou nástroje ochrany spotřebitelů, které zaručují vynikající úroveň výrobku. Evropa byla až doposud jediným trhem na světě, kterému v této věci chyběla jakákoli právní úprava, což ji ve vztahu k jejím hlavním obchodním partnerům stavělo do nevýhodné pozice.
Dnes k tomu Evropský parlament řekl své slovo a přijal nařízení, které umožní zaručit vynikající úroveň evrospkého textilního průmyslu. Naše produkce a výroba potřebuje ochranu, a to zejména v době hospodářské krize, jakou v současnosti zažíváme. Až doposud se nám dařilo získat uznání prostřednictvím výzkumu a vývoje, díky nimž byla zajištěna výroba inovativních textilních vláken.
Spotřebitelům už nebude hrozit, že si koupí textilní výrobky, které mohou být škodlivé pro jejich zdraví, protože nelze vyloučit, že byly chemicky ošetřeny. Přijetí tohoto nařízení zaručuje náležitou ochranu práv více než 500 milionů evropských občanů. Od této chvíle je už nebude možné klamat prostřednictvím nesprávného označení.
Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, dnes jsme hlasovali o doplnění nových nových textilií a vláken a o záležitostech týkajících se jejich označování. V souvislosti s touto zprávou o textilních výrobcích jsem byla od začátku toho názoru, že Parlament by měl zachovat původně plánovanou oblast působnosti tohoto návrhu a že rozšíření jeho oblasti působnosti není slučitelné se záměrem usnadnit uvádění nových vláken na trh, což bylo jedním z jeho cílů.
Výhrady mám také k ustanovení o přezkumu, které žádá, aby Komise prozkoumala možnost zavedení určitého počtu požadavků týkajících se označování výrobků, protože tyto požadavky mají minimální přidanou hodnotu, nepřijatelným způsobem však zatíží podniky, zejména malé a střední podniky. To se týká harmonizace označování velikosti, sociálního ekonomického označování a především identifikace na základě radiové frekvence, která vyvolává největší znepokojení, protože její zavedení by vedlo ke zvýšení podnikových nákladů a spotřebitelských cen.
Můj dojem z této zprávy je nicméně takový, že některá ustanovení v tomto nařízení přinesou určitou změnu, podnikům usnadní proces zavádění a zvýší ochranu spotřebitelů, zejména pokud jde o označování výrobků, ve kterých jsou použity živočišné materiály. Měli bychom si nicméně uvědomovat, že nevytváříme seznam přání pro nějaký ideální svět, nýbrž zákony pro tento reálný svět a že Parlament by se měl do budoucna držet svých oblastí kompetence.
Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, úvodem bych si dovolil říci, že doufám, že k této sněmovně budete i nadále hovořit svou mateřštinou, která každý jiný jazyk na světě předčí svou dokonalou formou, svou mnohotvárností i svou starobylostí.
Četba hlasovacího seznamu je někdy výmluvnějším svědectvím o chování a povaze tohoto parlamentu, než cokoli jiného. Stačí, když se podíváme na témata některých zprávy: údaje nebo značky určující šarži, ke které potravina patří; sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření; přípustná hladina akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel; úzkorozchodné kolové zemědělské a lesnické traktory; ovladače kolových zemědělských a lesnických traktorů; brzdová zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů; místo řidiče a dveře a okna kolových a zemědělských traktorů; zadní ochranné konstrukce chránící při převrácení; spotřební daň z tabákových výrobků; nominální hodnoty a technické specifikace euromincí určených pro peněžní oběh; názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami… A mohl bych pokračovat.
V naší národní existenci není snad jediného koutku či skulinky, které by byly dostatečně skryté, aby se do nich Brusel nesnažil vklínit, zadusit přirozené světlo a zabránit přirozenému růstu.
Kdyby se Brusel omezil na přeshraniční záležitosti, neměl by nikdo problém.
Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, v průběhu rozpravy bylo řečeno mnoho o zprávě pana Hökmarka zabývající se naším programem politiky rádiového spektra – něčím, co nezní příliš přitažlivě, to musím uznat. Jedná se však v podstatě o to, zda budeme schopni našim občanům v budoucnu zajistit širokopásmové připojení a levný přenos dat. Velmi stručně řeknu, že díváme-li se do budoucnosti, je působivé, jak se vyjednavačům, především našemu zpravodaji, podařilo pro zprávu, o níž jsme dnes hlasovali, získat tak rozsáhlou podporu. Ta je výsledkem nebývalé politické obratnosti, na níž má pan zpravodaj Hökmark veškeré zásluhy.
Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, rádiové kmitočty jsou v naší moderní společnosti velmi vzácným a zároveň cenným zdrojem. Proto je rozumné jejich využívání v rámci celé Evropy účinně koordinovat. Širší přístup k rádiovému spektru je důležitý nejen pro podniky, ale i pro občany Evropské unie. Z toho důvodu bychom měli dávat zvláštní pozor na to, aby se tato politika rozvíjela v souladu s našimi hospodářskými, sociálními a kulturními zájmy. Zejména nesmíme dopustit, aby toto nařízení ohrozilo přímý bezdrátový přenos dat, který je v Německu využíván v regionálních divadlech, na rockových koncertech či v kostelích.
Zároveň bych chtěl Komisi požádat, aby v této oblasti úzce spolupracovala s členskými státy a nezasahovala do jejich státních pravomocí.
Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, po dnešním hlasování o rejstříku lobbistů považuji za důležité říci, že lobbing je ve své podstatě dobrá věc. Vlastně se jedná o nepostradatelnou součást demokratického procesu. Bez lobbingu by bylo povědomí politiků o skutečnostech a názorech týkajících se všech aspektů společnosti až příliš omezené. Proto je povinností nás v Parlamentu i v médiích zajistit, aby na pozadí toho, čím se zabýváme, existoval kritický a zároveň pravdivý obraz toho, o co tady jde.
Za druhé bych chtěl říci, že největším nepřítelem dobrého je to nejlepší. Zcela oprávněný požadavek na transparentnost, vyjádřený v dnešní rozpravě a následném hlasování, musí být vyvážený, abychom kvůli těm nejlepším úmyslům nezničili dobře fungující systém. Požadavky na absolutní transparentnost, povinnou registraci všeho pod sluncem, etický kontrolní výbor a tak dále jsou v nejlepším případě výrazem naivity a v nejhorším případě součástí populistického politického programu, který přinese více škody než užitku. V praxi jde o důvěru. Jestliže bude dohled považován za nezbytný, musí být v souladu s tím, co je proveditelné v praxi s ohledem na pracovní proces. Zároveň bych chtěl zpochybnit hlasování o odstavci č. 9. Mám dojem, že během velmi rychlého hlasování jsme nezískali správný výsledek.
Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, naprosto souhlasím s panem kolegou Løkkegaardem. Nejsem si jist, zda jsme při hlasování o odstavci č. 9 získali správný výsledek, ale pokud ano, vnímání reality v tomto Parlamentu není úplně v pořádku. Je zcela správné, abychom usilovali o co největší možnou transparentnost. Požadovat však, abychom zveřejňovali jména všech, s nimiž se setkáme, je samozřejmě naprosto absurdní. Je to absurdní, protože kdy se schůzka stává schůzkou? To je třeba definovat. Zahrnuje to i případy, kdy se s někým potkáme na chodbě, v autobuse nebo někde jinde? Zahrnuje to jednání po telefonu nebo přes internet? Co se označuje za schůzku? Co například s mnoha členy severoafrických povstaleckých hnutí, s nimiž v současné době vyjednáváme? Mají najít svá jména v novinách? To zajisté nikoli. V této souvislosti by mělo být logické, abychom lidem dokázali zaručit možnost přicházet za námi tajně. Já se na prolomení této důvěry v žádném případě podílet nebudu.
Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, usnadníme-li občanům dohled nad rozhodováním a nad procesy, prvky a zdroji, které jej ovlivňují, přispějeme jednak zajištění větší transparentnosti a jednak ke zmenšení propasti mezi občany a evropskými institucemi, o níž se v souvislosti s legitimitou a takzvaným demokratickým deficitem Evropské unie často diskutuje.
Za posledních několik let jsme dosáhli značného pokroku. Pomysleme jen na rejstřík zástupců zájmových skupin, přijatý Evropským parlamentem v roce 1996, nebo na návrh Komise Parlamentu z roku 2006 na hromadný rejstřík lobbistů. Schválení Stubb-Freidrichovy zprávy v tomto Parlamentu vedlo k vytvoření společné pracovní skupiny. Můžeme bezpečně říci, že výsledky její práce v souvislosti s cíli stanovenými Parlamentem jsou víc než uspokojivé.
Se zprávou pana kolegy Casiniho zcela souhlasím, transparentnost politických institucí je totiž základní podmínkou jejich legitimity. Proto jsem návrh podpořil.
Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, toto nařízení nepochybně představuje významný krok v procesu, jehož cílem je zaměřit pozornost na evropské instituce. Nezbytná je větší transparentnost, větší publicita, přehlednější jednání a lepší přístup k informacím a konečně také společný rejstřík transparentnosti.
Pomyslíme-li na to, že ve Spojených státech byl zákon o lobbistických skupinách přijat už v roce 1948, pochopíme, že nepochybně hrají svoji roli, a ačkoli v podstatě zastupují převážně sobecké zájmy, musíme je náležitým způsobem brát v potaz. Tento návrh zprávy hledí do budoucna a nejedná se o konečnou verzi, bezpochyby však svým způsobem ochraňuje legitimitu činnosti a rozhodnutí evropských institucí. Proto jsem návrh podpořil, jsem totiž naprosto přesvědčen, že právě takovou cestou se musíme ubírat.
Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, domnívám se, že bychom měli být novinám Sunday Times vděční za to, že odhalily skandál pozměňovacích návrhů za peníze.
Jak sami víte, v důsledku toho vytvořilo předsednictvo pracovní skupinu s cílem zavést závazná pravidla chování pro všechny poslance EP. Druhou fázi napravování své pověsti jsme dnes završili rozsáhlou podporou této zprávy.
Jsem přesvědčen o tom, že rejstřík lobbistů měl existovat už dávno, mám k němu ovšem řadu výhrad. Za prvé se domnívám, že by měl být povinný. Jedná se ale o krok správným směrem a za zmínku stojí, že sami lobbisté - ti seriózní – s povinnou registrací ve skutečnosti souhlasí a podporují ji.
Zklamalo mě však, že Rada se za návrh nepostavila. Měl bych zmínit, že všichni tři poslanci EP, kteří ve skandálu pozměňovacích návrhů za peníze figurovali, jsou bývalými ministry.
Registrace lobbistů je velkým tématem, stejně jako lobbing samotný; my musíme postupovat kupředu, využít tento návrh jako experiment a v budoucnu, doufejme, učinit registraci povinnou a závaznou.
Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jakmile nějaký lobbista dorazí do Bruselu, okamžitě si všimne, že celý tento systém byl navržen lidmi a pro lidi, jako je on sám. Obvykle se jedná o muže, čím dál tím častěji ovšem můžeme narazit na jeho ženský protějšek, jak se ve strohém kalhotovém kostýmu plíží chodbami.
V tomto systému se rozhodnutí přijímají – řekl bych v zakouřených místnostech, i když dnes spíš v nekuřáckých – za zavřenými dveřmi, kam se voliči nedostanou. Dokonalým příkladem jsou nová omezení a zákazy týkající se bylinné a alternativní medicíny, která se objevila před několika týdny. Takový zákaz by nikdy neprošel žádným vnitrostátním parlamentem, protože ty musí čelit skutečnému hněvu svých voličů. Velké farmaceutické společnosti ovšem pochopily, že prostřednictvím tohoto systému mohou dosáhnout něčeho, co by vnitrostátní zákonodárci nikdy neschválili, neboť je mnohem méně citlivý na názor veřejnosti. Ať tedy rejstřík vznikne – hlasoval jsem pro něj a podpořila jej i moje skupina – opravdovým řešením by však bylo odebrat pravomoci těmto bruselským a štrasburským institucím bez jakékoli odpovědnosti a vrátit je demokratickým vnitrostátním parlamentům, které nesou skutečnou odpovědnost.
Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, singapurská vláda a hongkongské a šanghajské orgány pročesávají Londýn a ostatní evropská finanční centra, aby na svou stranu získaly ty, které vyhnala nadměrná regulační zátěž ze strany Evropské unie. Naše generace je svědkem impozantního přesunu bohatství a podnikání z Evropy do Asie. Tragické je to, že žijeme v době, kdy Asie objevila tajemství decentralizace, rozptýlení pravomocí, podnikání a osobní odpovědnosti, zatímco my ve své části světa jdeme přesně opačným směrem a napodobujeme staré asijské říše – říše Mingů, Mogulů či Otomanů – v regulacích, uniformitě, standardizaci a zdaňování.
Samozřejmě, že nová omezení nejhůře zasáhnou moji vlastní zemi a mé hlavní město Londýn, je však v zájmu celé EU, aby zabránila vykrvácení bohatství, pracovních míst a podnikání z Evropy do mladších a plodnějších ekonomik. Opakuji, že řešením je vrátit pravomoci vnitrostátním orgánům, majícím opravdový a blízký vztah ke svým voličům.
Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, Indie je největší demokracií na světě, jedním z nejrychleji rostoucích světových trhů a zároveň je na cestě k tomu, aby se stala ekonomikou založenou na znalostech. V tomto světle je tedy zcela pochopitelné, že s ní chceme uzavřít dohodu o volném obchodu. Je to i v našem vlastním zájmu. Vyvstává proto otázka, jak může levice s touto dohodou nesouhlasit. Jak může být proti tomu, aby se miliony indických obyvatel dostaly z chudoby, a jak může nepodporovat boj za otevření trhu pro evropské podniky? Nerozumím tomu. Nedokážu pochopit, proč je tak těžké poučit se z minulosti. Volný obchod je dobrý! Volný obchod je dobrý! Volný obchod je dobrý! Volný obchod přináší růst, svobodu pro občany a tím pádem také mír.
Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti návrhu usnesení, který se zabývá jednáními o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Podle mého názoru by uzavření jakékoli podobné dohody vyjednané Evropskou komisí posloužilo pouze velkým nadnárodním korporacím, a to jak v Indii, tak v Evropě.
Narozdíl od posledního řečníka podle mého názoru nemotivuje jednání o obchodu úsilí o pozvednutí obyvatel z chudoby a zlepšení jejich životních podmínek; motivací je zájem velkých podniků o zvětšení přístupu na trh a zvýšení výnosů.
Stojím na straně chudých zemědělců, odborářů a indických pracujících, kteří s dohodou o volném obchodu nesouhlasí, protože přinese další zhoršení životní úrovně a pracovních podmínek velké části indické pracující třídy, zejména těch, kdo pracují v rozsáhlém neformálním sektoru.
Tato dohoda o volném obchodu a její snaha o prosazování práv na duševní vlastnictví a exkluzivitu údajů navíc ohrožuje přístup k levným generickým léčivům, která se v Indii vyrábí. Tato léčiva mají v současnosti zcela zásadní význam pro lidi na celém světě, trpící HIV, AIDS a podobnými onemocněními. Ti si kvůli chamtivosti předních soukromých farmaceutických společností nemohou značkové protějšky generických léků dovolit.
Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, připravovaná dohoda o volném obchodu s Indií je tou nejvýznamnější z podobných evropských dohod, jaká byla doposud vyjednána. Evropská unie musí klást důraz na společenskou odpovědnost. Největší problémy Indie velmi dobře známe: dětskou práci, chudobu a nerovnost.
Nyní se chystáme uzavřít obchodní dohodu, která ve skutečnosti prospěje evropskému průmyslu a velkým společnostem. Pro evropského spotřebitele je indická levná pracovní síla samozřejmě výhodná, neboť se odráží například v nízké ceně výrobků, nemělo by to však umožňovat, aby indičtí prvovýrobci trpěli.
Označovat Evropu za průkopníka v oblasti společenské odpovědnosti je pokrytecké. Při nabízení výhod volného obchodu musí EU trvat na tom, aby se problémy řešily, a musí na celý proces dohlížet. Komise by do dohody o volném obchodu měla zahrnout právně závazná ustanovení týkající se lidských práv, sociálních a ekologických norem a společenské odpovědnosti podniků, a také by měla zajistit, že budou plněna.
Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, je zajímavé a svým způsobem i okouzlující, že se v tomto Parlamentu vždy mohou objevit poslanci, kteří jsou proti volnému obchodu. V určitém ohledu to považuji za úžasné. Zároveň bych ovšem rád řekl, že já jej plně podporuji. Jsem přesvědčen, že volný obchod znamená cestu kupředu, a právě volný obchod by nám měl ukázat cestu i v případě Indie. Důvodem, proč se na něj tak dlouho čekalo, jsou samozřejmě problémy s nejrůznějšími podrobnostmi – významnými podrobnostmi, měli bychom dodat - konkrétně například s otázkou generických léčiv, která zmínil i můj předřečník. V této souvislosti bych rád vyzval obě strany, jinými slovy EU a Indii, aby se pro tento problém pokusily nalézt řešení, jež bude respektovat práva na duševní vlastnictví, protože ta jsou naprosto zásadní, a zároveň nabídne možnost, jak mnoha chudým indickým obyvatelům v praxi zajistit přístup k levným lékům.
Někteří kritikové jsou přesvědčeni, že bychom neměli postupovat cestou dvoustranných jednání a uzavírat dvoustranné dohody. Domnívají se, že je to v rozporu s jednáními Světové obchodní organizace (WTO). Podle mého názoru je to s nimi v naprostém souladu. Musíme něco podniknout, abychom nezůstali ochromeni v takové míře, jako je tomu ve WTO. Dvoustranné dohody jsou jednoduše nezbytné, a proto je vítám.
Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, kdykoli v tomto Parlamentu diskutujeme o volném obchodu, je to něco neuvěřitelného. V každé rozpravě zazní několik hlasů z Rádia Tirana. Takový dojem každopádně získáte, posloucháte-li názory levice na volný obchod. Dává tak jasně najevo, že se z minulosti vůbec nepoučila.
Hovoříme nyní o Japonsku. EU a Japonsko jsou dvě z největších světových ekonomik. Společně představujeme jednu pětinu celosvětového obchodu. Do svých ekonomik navzájem investujeme značné částky, máme společné zájmy na mezinárodní úrovni, a jednání přesto pokračují jen velmi pomalu. Proto dejme ze své strany najevo, že je třeba odstranit veškeré překážky. Musíme se smířit s tím, že ústupky jsou nezbytné na obou stranách, protože naše hospodářství se budou moci vzájemně doplňovat a vytvářet inovace, růst a pracovní místa.
Morten Løkkegaard (ALDE). – (DA) Pane předsedající, chtěl bych se vyjádřit konkrétně k tomu, co již bylo řečeno. Jedním z problémů jsou pro Japonsko nepochybně nesmírně velké technické překážky obchodu, které v této zemi vždy existovaly a dosud existují. Evropa by měla důrazněji usilovat o to, aby se Japonsko více otevřelo a zajistilo, že se s těmito technickými překážkami něco bude dělat.
Souvislosti katastrofy, již Japonsko prožívá, jsou samozřejmě tragické. Avšak když už nic jiného, můžeme alespoň říci, že přinesla i něco pozitivního, neboť pro tamní obyvatele znamená příležitost znovu se zamyslet a uvědomit si, že pomoc zvenčí nyní opravdu potřebují. Je potřeba, aby přišly a pomohly podniky z jiných oblastí. Díky tomu by Japonsko mohlo začít hledět do budoucnosti, podívat se na celou situaci novýma očima a početné technické překážky obchodu odstranit.
Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, rád bych svému kolegovi z levice panu Murphymu připomněl, že Karl Marx volný obchod s Indií podporoval. Svým liberálním kolegům, především panu Rohdemu, bych zase rád připomněl, že důvodem pro tuto podporu volného obchodu byly jeho zničující důsledky; skutečnost, že se britská buržoazie řídí nečestnými zájmy, totiž podle něj měla jen malý význam: indickou společnost bylo nutné zničit, aby se urychlil začátek světové revoluce.
Pokud jde o mě, nedomnívám se, že bychom v této měli být dogmatičtí. Systematický volný obchod není nutně prospěšný. Je to dobrá věc tam, kde existují rovné podmínky. Tak tomu je v mnoha oblastech s Japonskem, respektuji však například jeho právo chránit svůj trh s rýží a své pěstitele rýže, platit jim větší ceny, než jsou ty na světových trzích, a zakazovat masivní dovoz, který by zlikvidoval tamní venkovské zemědělské obyvatelstvo, stejně jako respektuji právo našich ekonomik chránit některá odvětví své činnosti.
Proto jsem většinové usnesení nepodpořil. Býval bych dal přednost jiným řešením, která považuji za vhodnější. Musí existovat rovné podmínky, ale jen v některých přesně vymezených odvětvích.
Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, vlastně by mě překvapilo, kdyby francouzští poslanci nenaznačovali, že protekcionismus je dobrá věc. Dobrá, skončeme s dogmatismem. Musíme se začít zabývat lesy, a proto dnes diskutujeme o zprávě k zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU. Evropské lesy mají řadu sociálních, hospodářských a ekologických funkcí, které nepochybně významnou měrou přispívají k řešení klimatické krize – jsou ve skutečnosti velmi účinným způsobem jejího řešení - a k dosažení cílů EU pro rok 2020. Dánskou Liberální stranu proto velice potěšilo, že dnešní hlasování lesům zajistilo důslednější a trvalejší ochranu, přičemž jsme se zároveň nevzdali svých ambicí v souvislosti se zajištěním celosvětové konkurenceschopnosti evropského dřevozpracujícího průmyslu. Poněkud nás ovšem zaskočilo, že byl schválen návrh zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let. To je typicky levicový způsob řešení problémů s kriminalitou – zakázat všechno a všem, a ještě k tomu na 30 let. To zcela samozřejmě nepodporujeme.
Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, coby stínový zpravodaj Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem s výsledkem dnešního hlasování samozřejmě naprosto spokojen. Zpráva pana kolegy Arsenise o ochraně lesů je zprávou o politických opatřeních; slouží jako základ pro potvrzení úmyslů Evropského parlamentu ohledně ochrany našeho lesního dědictví a přizpůsobení lesů klimatickým změnám. Evropský parlament dal dnes jasně najevo svůj názor, a proto teď od Komise očekáváme nezbytné návrhy, které nám umožní stanovit pro toto odvětví ještě podrobnější opatření.
Panu Arsenisovi bych obzvlášť rád poděkoval za odbornou a profesionální práci, zahrnující dlouhé a náročné diskuze, protože jak dobře víme, situace lesů není ve všech členských státech stejná. Navzdory tomu jsme našli společnou řeč a dosáhli i některých konkrétních cílů, například ochrany určitých oblastí před pozemkovými spekulacemi, větší ochrany lesů ceněných pro jejich biologickou rozmanitost, jako jsou severní boreální lesy a lesy ve Středozemí, nebo zákazu výstavby na pozemcích vyčištěných záměrně založenými požáry.
Pane předsedající, jak už jsem říkal, má to velký význam pro mnoho států ve Středozemí, a to včetně vaší vlastní země – Řecka.
Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, lesy jsou naší budoucností i kulturní krajinou. Pečlivě se o ně staráme, aby sloužily nám i životnímu prostředí, vyráběly kyslík, ukládaly uhlík a poskytovaly útočiště rostlinám a živočichům. Lidé, kteří se o naše lesy starají, dostávají zaplaceno jen málo nebo vůbec nic za to, že zajišťují tyto skryté funkce, považované mnohými za samozřejmé. O to je pro nás důležitější brát v potaz hospodářská hlediska našich lesů. Mezi ně patří dřevařský průmysl a ve stále větší míře také produkce biomasy nejen pro vytápění, ale i pro výrobu elektřiny. V budoucnu musíme hospodářské aspekty lesů posílit a více je využívat a rovněž za to musíme převzít státní i osobní odpovědnost.
Od Komise očekáváme vznik bílé knihy odrážející tento komplexní přístup a soustředící se na zajištění toho, aby naše lesy měly budoucnost a my do ní byli připraveni investovat. Zasadím-li zrnko obilí, myslím pouze na dnešek, ale zasadím-li strom, dívám se do budoucnosti.
Lena Ek (ALDE). – (SV) Pane předsedající, požadavky na lesy se v různých částech Evropy velice liší. Právní předpisy týkající se lesů se proto nejlépe upravují na vnitrostátní úrovni. Lisabonská smlouva navíc společnou evropskou lesnickou politiku nepodporuje. Největším problémem navrhovaných opatření souvisejících s klimatem a lesy je to, že lesy jsou klíčové pro to, aby EU dokázala splnit stanovené klimatické cíle. Lesy jsou nezbytné pro přechod k zelené ekonomice, například prostřednictvím výroby biomasy z vedlejších lesnických produktů.
Lesnictví proto nesmí podléhat zbytečným, složitým nařízením, která jeho výrobky ve srovnání s fosilními palivy konkurenčně znevýhodňují. Je například velmi zvláštní navrhovat pro obnovitelné zdroje, jako jsou lesy, závazná kritéria udržitelnosti, a nemít podobná kritéria pro fosilní paliva, jako je uhlí.
Společné evropské lesnické politice hodlám odporovat i v budoucnu. Raději bych investovala do výzkumu, vzdělávání, informací a inovací v souvislosti s tím, jak zabránit dopadům klimatických změn na naše lesy. Děkuji vám.
Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti přijetí zprávy o společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. S názory na současnou a budoucí roli Evropy ve světě, které jsou v ní vyjádřeny, naprosto nesouhlasím.
Ve zkratce lze říci, že zpráva prosazuje militaristickou, imperialistickou Evropu. Obhajuje agresivní strategii získávání surovin a vyzývá k, cituji, „méně důslednému rozlišování mezi vojenskými a civilními operacemi zaměřenými na řešení krizí“. V této frázi se ukrývá další militarizace zahraniční politiky. Zpráva vítá obchodní dohodu s Kolumbií, ačkoli tam byly v posledních letech zavražděny stovky odborářů, vinných jen tím, že byli členy odborů.
Pokrytecky také jmenuje sociální nepokoje jako jeden z aspektů nové generace výzev a rizik pro bezpečnost. Jaké pokrytectví! Kapitalistický systém přivodil na celém světě chudobu a utrpení a teď není schopen vypořádat se s následky. Lidé mají právo bojovat za své oprávněné zájmy a usilovat o lepší budoucnost, a to bez jakýchkoli zásahů politických, hospodářských nebo vojenských velmocí.
Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Pane předsedající, nejprve bych chtěl říci – doufám, že se to nebude počítat do doby na můj projev - že pokud jde o pokrytectví, o určitých věcech je přesvědčeno jen velmi málo z nás. Každý si bereme slovo, abychom po hlasování vysvětlili své rozhodnutí. Je nás pět nebo šest, vzájemně se posloucháme a občas nás natáčí pro televizi. Celé je to ovšem poněkud deprimující.
Proto bych rád podal jistý návrh, což na příštím zasedání Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) zajisté učiním. Navrhuji, aby vysvětlení hlasování od nynějška předcházela hlasování samotnému, protože díky diskuzi a vzájemnému naslouchání bychom se možná dokázali navzájem přesvědčit o tom, na jakou stranu se přiklonit, místo abychom jen hráli svého druhu týmovou hru, o jejímž výsledku je předem rozhodnuto.
Ve svém vysvětlení hlasování jsem uvedl, že jsem byl pro. Nadále věřím v Evropu, stejně jako věřím ve význam existence vysokého komisaře. Přesto jsem nadále přesvědčen o tom, že členské státy v tyto věci věří mnohem méně než my. Možná by tedy nebylo od věci poukázat na to – jak jsme dnes ráno i při jiných příležitostech opakovali paní baronce Ashtonové – že pokud Evropa nepřestane být zčásti hospodářským uskupením a nepromění se ve více politický svazek, nebudeme pravděpodobně schopni plnit svoji úlohu tak dobře.
Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, souhlasím s tím, že evropská zahraniční politika musí brát v úvahu vnější rozměr evropské oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Proto vítám jakékoli kroky, které v zemích a regionech zasažených krizí přispívají k šíření míru, stability a právního státu. Podporuji závazek k transatlantickému partnerství jakožto jednomu z hlavních pilířů zahraniční politiky EU, směřujícímu k vytvoření volného trhu se Spojenými státy.
Z pohledu Polska je politika východní Evropy obzvlášť důležitá. Zpráva uznává, že mezi EU a jejími sousedy by měla proběhnout politická a hospodářská integrace, a vyzývá k soudržnému přístupu při jednáních o nové dohodě s Ruskem, přičemž se věnuje i tamní situaci ohledně právního státu a ochrany lidských práv. Rovněž uvádí, že by se měla prohloubit přístupová jednání s Tureckem a že bychom měli trvale usilovat o přistoupení balkánských zemí.
Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, a to kvůli jejímu uměřenému přístupu k nejnaléhavějším otázkám společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Díky pozměňovacím návrhům skupiny socialistů bylo dosaženo konstruktivnějšího přístupu v dialogu s Ruskem a Íránem.
Ke zlepšení struktury zprávy rovněž přispěly pozměňovací návrhy týkající se strategie EU pro Afghánistán.
Zpráva pana Albertiniho je krokem vstříc lepší bezpečnostní politice EU. Ačkoli úsilí a odhodlání pana zpravodaje podporuji, chtěl bych zároveň zdůraznit, že EU má ke komplexní dlouhodobé strategii v této oblasti ještě daleko. Příspěvek EU ke světovému míru a stabilitě je stále poměrně malý a v příliš velké míře závisí na názorech USA na mezinárodní bezpečnost a opatrném přístupu k této oblasti.
Usilujme proto o samostatnější, více evropsky zaměřenou zahraniční a bezpečnostní strategii, protože takovou od nás evropští občané očekávají a my bychom měli jejich přání splnit.
Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, množství poslanců, kteří dnes ráno podpořili paní baronku Ashtonovou a její pokračující práci v zahraničních službách, i těch, kdo navrhovali, abychom hovořili jedním hlasem, považuji za zajímavé a uspokojivé. Budeme-li hovořit jedním hlasem, dosáhneme žádoucího účinku a bude nám nasloucháno; pokud ne, nikdo nás poslouchat nebude a ničeho nedosáhneme.
– Připomnělo mi to slova velkého irského básníka Williama Butlera Yeatse, který napsal, že „mír přichází líně“. Tak tomu rozhodně bylo v případě Severního Irska, kde Evropská unie sehrála klíčovou roli svojí podporou Mezinárodního fondu pro Irsko; tento mír byl minulý víkend stvrzen úspěšnými volbami.
– (GA) Práci, kterou Evropská unie odvedla v Severním Irsku, by bylo možné ku prospěchu míru a chudých obyvatel zopakovat ve světovém měřítku, jestliže budeme hovořit jedním hlasem a baronka Ashtonová nepoleví ve svém úsilí.
Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Pane předsedající, zprávu o společné evropské bezpečnostní a obranné politice jsem podpořil. Rád bych však upozornil na to, že zpráva tuto politiku pouze nehodnotí, ale zaměřuje se především na budoucnost, na rozvoj. To podle mého názoru vyžaduje víc než jen podložené a přesné hodnocení a rozumná slova, jichž je ve zprávě mnoho; nad společnou bezpečnostní a obrannou politikou se musíme vážně zamyslet a podívat se na ni z jiného úhlu pohledu.
Domnívám se, že zapotřebí jsou tři věci. Za prvé, EU by měla definovat své společné strategické zájmy, týkající se například energetické bezpečnosti nebo politiky sousedství. Za druhé, EU by měla navýšit své kapacity, pokud jde o plánování a koordinaci civilních a vojenských operací a řízení krizí. A konečně za třetí, v rámci rozpočtu EU by měl existovat společný rozpočet pro společné akce.
Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, stále významnější vzájemná závislost mezinárodních organizací tváří v tvář hospodářským, ekologickým a energetickým problémům vyžaduje neustálé přizpůsobování zahraničních vztahů jednotlivých států. V otázkách bezpečnosti coby součásti politiky musí každá země jednat se zvláštní opatrností, v měnícím se světě je totiž nutné přístup v této oblasti neustále upravovat. Hlavím tématem zprávy je požadavek na ochranu strategické samostatnosti EU na poli bezpečnosti a obrany. Zpráva nebere v potaz nedostatek vojenských zkušeností EU, zároveň ovšem vyzývá k většímu úsilí o rozšíření jejích operačních možností. Pro země, jako je Polsko, zůstává základem obranné politiky Severoatlantická aliance. Upevnění strategického partnerství mezi EU a NATO a návrh na větší vzájemnou podporu jejich aktivit by mohl postupy při přijímání operativních rozhodnutí podstatně zpomalit. Zpráva je podle mého názoru příliš radikální, a proto jsem ji při hlasování odmítl.
Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, autorem nejvýznamnějšího dokumentu týkajícího se bezpečnostní strategie EU je Javier Solana. Jeho název zní „Bezpečná Evropa v lepším světě“ a byl přijat na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2003.
Od té doby se v této oblasti podařilo dosáhnout jen malého pokroku. Unii stále chybí účinná strategie pro zahraniční bezpečnost a v nejzásadnějších záležitostech se dál řídí Spojenými státy. Tato zpráva se pokouší zavést několik pozitivních změn v taktických otázkách, jako je řízení krizí, fragmentace technologické a průmyslové základny obrany EU nebo neefektivnost 24 bezpečnostních a obranných misí EU ve světě.
Hlasoval jsem pro její přijetí a doufám, že tento Parlament bude nadále přispívat k posílení strategické autonomie EU v záležitostech bezpečnosti. Potřebujeme především znovu definovat, jaké jsou hlavní hrozby pro naši bezpečnost poté, co padla hrozba tzv. islámského terorismu a objevila se nová rizika, například finanční krize.
Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, zprávu jsem podpořil, nejsem si ale jist, zda je Evropská unie schopná prosadit mír a stabilitu v našich sousedských zemích, čímž mám na mysli zejména Sýrii, Libyi a Egypt.
Naše aktivity v Libyi odhalí skutečný stav naší bezpečnostní a obranné politiky. Hlavním cílem EU v Libyi je ochrana civilního obyvatelstva a podpora úsilí libyjských občanů o vytvoření demokratické společnosti. Vzpomínky na dění v balkánských zemích v 90. letech máme stále v živé paměti. Evropa se tehdy musela spolehnout na pomoc Spojených států amerických. Libye v každém případě prokázala, že EU není vojenskou velmocí: naše kroky se odvíjely od nezávislých iniciativ členských států.
Příklad severní Afriky nás přinutil si uvědomit, že Unie stále potřebuje být u bran Evropy vojensky připravená a akceschopná. Evropská služba pro vnější činnost funguje déle než rok: nyní by mohla přinést výsledky.
Julie Girling (ECR). – Pane předsedající, co se týče společné zahraniční a bezpečnostní politiky, naše současná situace by se dala popsat dvěma výrazy. Naneštěstí nejsou zrovna pěkné. Napadá mě „chaos“ a „tak trochu vtip“. Bohužel je to vtip docela špatný.
Během posledních 15 měsíců – což byla doba, kdy se na celém světě nabízela spousta příležitostí k tomu, abychom prokázali svoji důvěryhodnost – nepřinesla naše takzvaná společná politika naprosto žádné pozitivní výsledky. Neříkám to jako velký nadšenec pro zahraniční věci, ale svým voličům musím odpovědět na otázku, jakou přidanou hodnotu pro nás Evropa znamená. Velice je znepokojuje, že náklady na uskutečňování této společné politiky se důkladně nerozdělují ani za ně nikdo nezodpovídá.
Měla bych občanům vysvětlit, jakou službu pro ně společná politika dělá, ale ani po zdlouhavých diskuzích o těchto zprávách pro mě není snadné nalézt odpověď.
Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, předložená zpráva hovoří o lidských právech jako o prioritní agendě Evropské unie v mezinárodních organizacích, přičemž zvlášť zdůrazňuje práva žen a dětí a svobodu projevu. Zároveň vyzývá členské státy, aby v těchto organizacích podporovaly stanoviska EU.
Prioritní součástí agendy evropských lidských práv jsou ovšem i tzv. reprodukční práva, což je jen jiný název pro právo na potrat. Evropská diplomacie přitom stále není důsledná při prosazování náboženské svobody ve všech jejích aspektech s důrazem na respektování práv křesťanů ve světě. Proto budu raději, když mě a mé voliče bude zastupovat také slovenská diplomacie. Jsem přesvědčena, že v těchto záležitostech, z nichž mnohé spadají do pravomocí jednotlivých států, bude zastávat zásadně jiné stanovisko než Evropská unie.
Pino Arlacchi (S&D). – EU je dosud velmi omezeným světovým hráčem; její role v OSN a ve všech mnohostranných organizacích neodpovídá její demokratické, hospodářské a kulturní váze. Zpráva se tímto nedostatkem zabývá a žádá odstranění některých překážek, které brání plnému zapojení naší Unie v celosvětovém kontextu. Z toho důvodu jsem hlasoval pro její přijetí. EU může k míru a prosperitě na naší planetě přispět významnou měrou. Dovolme její civilní mocnosti, aby svůj vliv šířila na všechny strany.
Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jelikož jsem možná posledním řečníkem, dovolte mi, abych při této příležitosti poděkoval vašim asistentům a tlumočníkům za trpělivost. Nemyslete si prosím, že zůstává bez povšimnutí nebo že si jí nikdo neváží.
Evropská unie je ve svém úsilí o získání všech přívlastků a rysů státnosti hladová a horlivá. Má svůj vlastní Parlament, svou vlastní měnu, svého prezidenta a ministra zahraničí, své vnější hranice, svou vlajku a hymnu, vlastní pas a řidičský průkaz. Bylo jen otázkou času, kdy bude jako stát požadovat oficiální uznání v Organizaci spojených národů, což se nyní samozřejmě stalo, a to – k naší ostudě a pro mě poněkud překvapivě – za podpory mé vlastní vlády.
Jedná se o uzákonění něčeho, k čemu de facto dochází už delší dobu: přesun pravomocí, které považujeme za ryze státní, z národní úrovně na úroveň Bruselu.
Ostatní členské státy Evropské unie by však měly být v tom, na čem se dohodnou, opatrné. Jedním z důsledků toho, že se EU dostalo plného uznání státnosti, je to, že k nim nyní bude moci zdlouhavě hovořit paní baronka Ashtonová a pan Van Rompuy coby ministryně zahraničí a hlava nového státního útvaru.
Poslanci tohoto Parlamentu jim v soukromí zajisté vysvětlí, že to není zrovna požehnání.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, jímž se kodifikuje směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Kodifikace představuje účinný způsob, jak sjednotit pravidla platná v určité oblasti do jediného právního aktu. Přináší větší přehlednost, neboť nejrůznější předpisy upravující stejnou záležitost jsou často rozesety v řadě právních dokumentů. Jak se postupně mění, je obtížné zjistit, který z nich je právě platný. Kodifikace je rovněž vhodným nástrojem k tomu, aby se právo Evropské unie stalo pro občany jednodušším, přehlednějším a srozumitelnějším.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám snahy o zpřehlednění unijního práva, jejichž cílem je jeho lepší přístupnost pro všechny občany EU. S ohledem na význam obchodu s potravinami jsem proto hlasovala pro přijetí této směrnice o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Tento systém přispěje k lepší dostupnosti informací o původu výrobků a pomůže rovněž rozvoji mezinárodního obchodu.
Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Naprosto souhlasím s tím, že by se měla vzít v potaz doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, neboť se domnívám, že dotyčný návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Návrh se týká prosté kodifikace v současnosti platných předpisů upravujících údaje nebo značky určující šarži, ke které potravina patří, aniž by se jakkoli měnil jejich věcný obsah, k čemuž by se nejspíše měl vyjádřit Parlament. Rád bych nicméně zdůraznil podle mého názoru rostoucí význam poskytování faktických a úplných informací spotřebitelům, zejména o šaržích, datech výroby a dalších podrobnostech, které jim umožní sledovat pohyb výrobku od jeho vzniku.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, v kodifikovaném znění. Zjednodušení života evropských občanů je jedním z cílů EU. Za tímto účelem bylo Komisí a Parlamentem provedeno mnoho legislativních změn. Jednou z věcí, které běžnému občanovi EU skutečně komplikují život, je čtení a interpretace informací o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Nárůst množství takových informací mu to ztěžuje a přispívá ke zhoršování kvality života veřejnosti. Kvůli řešení tohoto problému existuje od roku 1994 interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů. Jsem rád, že konečně můžeme přijmout směrnici, která prostřednictvím konsolidace směrnice 89/396/EHS usnadňuje lidem život, neboť zjednodušuje a zpřehledňuje právo EU.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Obchod s potravinami zaujímá na vnitřním trhu velmi významné postavení. Údaje určující šarži, ke které potravina patří, vychází vstříc požadavku na lepší informace o původu výrobků. Jsou užitečným zdrojem informací v případě, kdy se potraviny stanou předmětem sporu nebo pro spotřebitele znamenají zdravotní riziko.
Vzhledem k široké škále způsobů označování by mělo záležet na obchodníkovi, aby stanovil šarži a připojil k ní odpovídající údaj nebo značku. Na mezinárodní úrovni existuje všeobecná povinnost poskytovat informace o šarži balení nebo výrobní šarži balených potravin. Pro Unii by mělo být povinností, aby prostřednictvím dodržování těchto pravidel přispěla k rozvoji mezinárodního obchodu.
Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) S ohledem na dobro společnosti a spotřebitelů na evropském trhu usilujeme o zjednodušení co největšího počtu pravidel a předpisů, aby byly přehledné a rozuměl jim každý občan. Příkladem může být společná zemědělská politika. Určující zásadou pro její budoucí podobu je zjednodušení politických opatření, jejichž hlavním smyslem je potravinové zabezpečení Evropy. Cílem kodifikace směrnice o značkách určujících šarži, ke které potravina patří, je tento přístup naplnit a usnadnit tak spotřebitelům pochopení dotyčných právních předpisů. Tím, že zachovává slovní znění původních dokumentů, je kodifikace zároveň prováděna v naprostém souladu s postupy pro přijímání právních předpisů v EU.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu je kodifikace existujících právních textů o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Měli bychom klást stále větší důraz na to, aby se ke spotřebitelům dostávaly přesné a srozumitelné informace, zejména v souvislosti se šaržemi, daty výroby a dalšími podrobnostmi, které jim umožní sledovat pohyb výrobku od jeho vzniku.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva pana poslance Sajjada Karima obsahuje legislativní usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (kodifikované znění). Cílem tohoto návrhu je provést kodifikaci směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Novou směrnici rozhodně podporuji, protože nahradí rozličné akty, jež jsou v ní zahrnuty; návrh zcela zachovává věcný obsah kodifikovaných aktů, a proto není ničím víc než jejich sloučením s pouze takovými formálními změnami, jaké proces kodifikace vyžaduje. Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Z toho důvodu jsem hlasovala ve prospěch návrhu, který přijímá návrh předložený Komisí a upravený podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro přijetí směrnice o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, v neposlední řadě proto, že zločinci kódy až příliš často falšují pro nezákonné účely. Spojení a zjednodušení veškerých existujících právních předpisů o údajích nebo značkách usnadní kontrolu a odhalování jakýchkoli nezákonných praktik.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, jímž se kodifikuje směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a zrušení směrnice 71/354/EHS. Kodifikace představuje účinný způsob, jak sjednotit pravidla platná v určité oblasti do jediného právního aktu. Přináší větší přehlednost, neboť nejrůznější předpisy usměrňující stejnou záležitost jsou často rozesety v řadě právních dokumentů. Jak se postupně mění, je obtížné zjistit, který z nich je právě platný. Kodifikace je rovněž vhodným nástrojem k tomu, aby se právo Evropské unie stalo pro občany jednodušším, přehlednějším a srozumitelnějším.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám snahy o zpřehlednění unijního práva, jejichž cílem je jeho lepší přístupnost pro všechny občany EU. S ohledem na to a také s ohledem na význam měřicích přístrojů ve většině oblastí lidské činnosti jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření. Tento systém přispěje k lepšímu fungování v oblastech veřejného zdraví a bezpečnosti a stejně tak při správních úkonech.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na názor právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež dospěly k závěru, že návrh Komise je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, vítám přijetí návrhu v prvním čtení.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států ohledně jednotek měření, v kodifikovaném znění. Zjednodušení života Evropanů je jedním z cílů EU.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Jednotky měření mají klíčový význam při vyjadřování měr nebo množství na veškerých měřicích přístrojích. Používají se téměř ve všech oblastech lidské činnosti, a proto je nezbytné, aby bylo jejich využívání k hospodářským, zdravotnickým, bezpečnostním a administrativním účelům v rámci Evropské unie co nejpřehlednější a platila pro něj jasná pravidla. Členské státy by měly být schopny vyžadovat, aby měřicí přístroje na jejich území využívaly pro vyjádření množství jednotné, zákonem stanovené jednotky měření.
Směrnice prostřednictvím stanovené míry harmonizace jednotek měření podporuje hladké fungování vnitřního trhu. V tomto kontextu by bylo vhodné, aby Komise sledovala vývoj na trhu v souvislosti s uvedenou směrnicí a jejím prováděním, zejména s ohledem na možné překážky vnitřního trhu a další harmonizací nutnou pro jejich překonání.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh je prostou kodifikací existujících dokumentů týkajících se jednotek měření, a to bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Chápu to tak, že zpráva obsahuje legislativní usnesení ohledně návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření. Smyslem návrhu je kodifikace směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a zrušení směrnice 71/354/EHS. Je velice dobře, že nová směrnice nahradí rozličné akty, jež jsou v ní zahrnuty; návrh zcela zachovává věcný obsah kodifikovaných aktů, a proto není ničím víc než jejich sloučením s pouze takovými formálními změnami, jaké vyžaduje kodifikace sama. Hlasoval jsem pro jeho přijetí.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Z toho důvodu jsem hlasovala ve prospěch návrhu, který přijímá návrh předložený Komisí a upravený podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, jímž se kodifikuje směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Kodifikace představuje účinný způsob, jak sjednotit pravidla platná v určité oblasti do jediného právního aktu. Přináší větší přehlednost, neboť nejrůznější předpisy usměrňující stejnou záležitost jsou často rozesety v řadě právních dokumentů. Jak se postupně mění, je obtížné zjistit, který z nich je právě platný. Kodifikace je rovněž vhodným nástrojem k tomu, aby se právo Evropské unie stalo pro občany jednodušším, přehlednějším a srozumitelnějším.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám snahy o zpřehlednění unijního práva, jejichž cílem je jeho lepší přístupnost pro všechny občany EU. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu směrnice o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel, navrhovaný způsob kodifikace za použití systému zpracování dat totiž považuji za efektivnější.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se týká prosté kodifikace stávajících právních předpisů o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel. Nedošlo k žádným změnám jejich věcného obsahu, zejména k takovým, k nimž by se musel vyjadřovat Parlament.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel, v kodifikovaném znění. Zjednodušení života Evropanů je jedním z cílů EU. Za tímto účelem bylo Komisí a Parlamentem provedeno mnoho legislativních změn. Jednou z oblastí, které evropské veřejnosti komplikují život, je neustálé pozměňování právních předpisů. K němu sice někdy dochází kvůli skutečně potřebné aktualizaci, ale zhoršuje a snižuje to kvalitu života jednotlivců. V roce 1987 Komise doporučila, aby byly veškeré akty mající více než 10 pozměňovacích návrhů kodifikovány, což by přispělo ke snadnějšímu porozumění právním předpisům Společenství. Kvůli řešení tohoto problému existuje od roku 1994 interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů. Proto mě těší, že můžeme konečně přijmout dokument, jímž se kodifikuje směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice 70/157/EHS je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu ES při schvalování typu zavedeného směrnicí 2007/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a rovněž technické předpisy ohledně povolené hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Na tyto technické předpisy se vztahuje sbližování právních předpisů členských států s cílem umožnit uplatnění postupu ES při schvalování typu zavedeného směrnicí 2007/46/ES pro jednotlivé typy vozidel. Zvláštní ustanovení obsažená ve směrnici 2007/46/ES týkající se systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se proto vztahují i na tuto směrnici.
Je vhodné, aby byly zohledněny technické požadavky přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) v jejích odpovídajících předpisech připojených k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel.
Toto znění se nevztahuje ke zprávě, o níž pojednává tato část verbatimky...
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření (kodifikované znění).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh je prostou kodifikací existujících dokumentů týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel, a to bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel přispěje k naplnění hlavního cíle návrhu, jímž je kodifikace směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustných hladin akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Souhlasím s návrhem pana Sajjada Karima a hlasoval jsem pro jeho přijetí.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu. Z toho důvodu jsem hlasovala ve prospěch návrhu, který přijímá návrh předložený Komisí a upravený podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Význam sektoru dopravy pro evropské hospodářství se odráží v počtu pracovních míst, která přímo poskytuje více než 10 milionům obyvatel, a v 5 % hrubého domácího produktu (HDP), jež představuje. Jeho rozvoj je klíčový pro hospodářský růst EU a pro překonání jak fyzických, tak psychologických vzdáleností. Jak je dále naznačeno v bílé knize s názvem „Plán jednotného evropského dopravního prostoru“, je nezbytné, abychom do roku 2050 splnili cíl snížení emisí skleníkových plynů o 60 %.
Účelem této zprávy je tedy zjednodušit a zpřehlednit právo EU, roztroušené v řadě nejrůznějších právních předpisů, které se již několikrát měnily a jejichž pochopení je proto obtížné. Jedním z cílů EU je transparentnost acquis Společenství, jejímž prostřednictvím by se Evropa měla přiblížit svým občanům, aby mohli využívat výhod specifických práv, jež jsou jim dána.
Kodifikace stávajících znění je výsledkem sbližování právních předpisů členských států obsahujících technické předpisy pro přípustnou hladinu akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel, které podporují ekologickou udržitelnost na evropské úrovni.
Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu 2010/0261 o kodifikaci předpisů o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel. Jedná se o další příklad toho, jak se Evropská komise snaží zjednodušit a regulovat acquis Společenství a přispět tak k jeho větší transparentnosti a přístupnosti pro občany EU. Legislativní návrh kodifikuje stávající znění a vytváří legislativní akt, který je srozumitelnější a přístupnější. Směrnice prostřednictvím normalizace technických předpisů sbližuje členské státy a stanoví postup oficiálního schvalování v rámci EU, definovaný ve směrnici 2007/46/ES pro každý typ vozidla.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o ochranných konstrukcích pro úzkorozchodné zemědělské a lesnické traktory. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. V roce 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů byla několikrát zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Výše uvedená směrnice je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se designu a konstrukce zemědělských a lesnických traktorů, pokud jde o přední ochranné konstrukce chránící při převrácení.
Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů přichází právě včas. Účelem tohoto návrhu je kodifikace směrnice Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Podpořil jsem tuto iniciativu a hlasoval jsem pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro tuto směrnici o ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Seskupení a zjednodušení všech stávajících právních předpisů k této problematice je významným krokem a napomůže ochraně těch, kdo denně používají zemědělské stroje.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, pro niž jsem dnes hlasoval, se týká konkrétních právních předpisů Unie o systému schvalování EU pro úzkorozchodné kolové zemědělské a lesnické traktory a stanoví pravidla pro přední ochranné konstrukce chránící při převrácení.
Kodifikace právních textů Společenství je důležitým krokem k jejich jednoduššímu a snadnějšímu pochopení a přispívá ke skutečnému provádění směrnic EU. V tomto konkrétním případě umožňují technická pravidla daná členským státům, aby byl na jakýkoli druh traktoru použit schvalovací systém stanovený směrnicí 2003/37/ES.
V této zprávě jsou dvě důležité věci: zjednodušení a transparentnost práva EU. Žijeme v době, kdy se evropská veřejnost cítí být vyloučena z projektu Unie. Proto jsem přesvědčen, že je velmi důležité nalézt řešení a zmenšit tuto propast, a tak dokázat, že hlavním cílem EU je dobro jejích občanů.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů byla několikrát zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Směrnice 86/415/EHS je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se instalace, umístění, funkce a označení ovládačů.
Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva se zabývá usnesením Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Účelem tohoto návrhu je kodifikace směrnice Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů. Hlasoval jsem pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je ochrana provozovatelů zemědělských strojů, protože ovládače musí být snadno dostupné a nesmí představovat riziko. Musí být navrženy a umístěny nebo chráněny tak, aby neumožňovaly nechtěný pohyb nebo jiný manévr, který by mohl ohrozit provozovatele stroje.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 76/432/EHS ze dne 6. dubna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 76/432/EHS ze dne 6. dubna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů byla několikrát zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Směrnice 76/432/EHS je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se brzdových zařízení.
Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se brzdových zařízení zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je regulace a zjednodušení právních předpisů o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů. Aby byli provozovatelé zemědělských a lesnických traktorů chráněni, musí mít tyto stroje typové schválení ES.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Směrnice Rady 80/720/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů byla zásadním způsobem pozměněna. V zájmu srozumitelnosti a racionálnosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. Směrnice 80/720/EHS je jednou ze samostatných směrnic se systémem schvalování ES stanoveným ve směrnici Rady 74/150/EHS, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, a stanoví technické předpisy týkající se designu a konstrukce pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů.
Tyto technické předpisy se týkají sbližování práva členských států tak, aby bylo umožněno provádět schvalování typu ES stanovené ve směrnici 2003/37/ES u všech druhů traktorů. Ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se tak následně týkají této směrnice.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V zájmu bezpečnosti je důležité, aby předpisy o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a velikosti dveří a oken zemědělských traktorů byly kodifikovány tak, aby byly přístupné a srozumitelné občanům. Proto jsem hlasoval pro.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy, stejně jako zprávy týkající předpisů pro traktory, je kodifikace směrnice 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů. Předložené pozměňovací návrhy ve 22 úředních jazycích neovlivňují samotný obsah, jen uvádějí změny formy, které vyžaduje kodifikační postup.
Znovu bych chtěl připomenout význam tohoto právního postupu s cílem umožnit lepší pochopení a větší srozumitelnost právních textů EU, jejichž hlavním příjemcem je evropská veřejnost a její orgány. Evropa, která je srozumitelná a jednoduchá pro celou veřejnost je klíčovým faktorem rozvoje pocitu sounáležitosti, který je pro evropský projekt velmi důležitý.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 86/298/EHS ze dne 26. května 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o ochranných konstrukcích pro úzkorozchodné zemědělské a lesnické traktory. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu bez jakékoli změny obsahu. Nemám důvod hlasovat proti.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Někdy se mění v důsledku potřeby aktualizace, ale narušuje a snižuje to kvalitu života každého jedince. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů. Proto jsem rád, že můžeme konečně přijmout směrnici kodifikující směrnici Rady 86/298/EHS ze dne 26. května 1986 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zadních ochranných konstrukcí chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se zadních ochranných konstrukcí úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je vyjasnění a zjednodušení směrnice Rady 86/298/EHS z roku 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů společně s různými, již provedenými změnami.
Jasným cílem tohoto procesu kodifikace je zpřístupnění práva EU evropské veřejnosti a jeho lepší pochopení. Tato směrnice a její příslušné změny stanoví technická pravidla designu a výroby zemědělských a lesnických traktorů a příslušný systém jejich schvalování, který vyžaduje harmonizaci na úrovni EU s cílem vytvořit podmínky nezbytné pro bezpečnost na silnicích.
Tato evropská harmonizace zajišťuje rovněž, že je-li ohrožena ochrana pracovníků, kteří používají traktory, členský stát může přijmout nezbytná a potřebná opatření, přičemž musí mít na mysli soulad se Smlouvou a s technickými předpisy o ochranných strukturách stanovených v této směrnici.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S ohledem na meziinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, zejména na její bod 4, hlasuji pro pozměněný návrh Komise. Konzultační pracovní skupina, která se skládá z příslušných právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, se setkala dne 23. listopadu 2010 za účelem přezkoumání výše uvedeného návrhu předloženého Komisí. Při přezkumu návrhu směrnice Rady kodifikující směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, došla konzultační pracovní skupina bez jakýchkoli neshod k závěru, že návrh znamená přímou kodifikaci stávajících textů, aniž by se změnil obsah.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnici Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na názory právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, které dospěly k závěru, že návrh Komise se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, vítám přijetí tohoto návrhu.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká upraveného návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů, která by měla být prováděna v naprostém souladu s legislativním postupem EU. Proto jsem hlasoval pro tento návrh kodifikující směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Cílem Smlouvy je zachovat hospodářskou unii se zdravou hospodářskou soutěží a charakterem, který se podobá domácímu trhu. Pokud jde o tabákové výrobky, dosažení tohoto cíle předpokládá, že uplatňování daní ovlivňujících spotřebu produktů v této oblasti v členských státech nenarušuje podmínky hospodářské soutěže a nebrání volnému pohybu těchto výrobků v rámci Evropské unie. Pokud jde o spotřební daně, výsledkem harmonizace struktur musí být především hospodářská soutěž v různých kategoriích tabákových výrobků náležejících ke stejné skupině, která nebude narušována účinkem výběru daně, a tím i otevření vnitrostátních trhů členských států. Naléhavé potřeby hospodářské soutěže s sebou nesou systém volné tvorby cen u všech skupin tabákových výrobků a provádění této politiky musí zaručovat vysoký stupeň lidského zdraví.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o upraveném návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se struktury a sazeb spotřební daně z tabákových výrobků bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva Sajjada Karima zahrnuje usnesení Evropského parlamentu o upraveném návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Je známo, že účelem tohoto návrhu je kodifikovat směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnici Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Tato iniciativa je velmi důležitá a dobře načasovaná. Hlasoval jsem pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina oprávněná v této věci zvážila návrh směrnice Rady kodifikující směrnici Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, směrnici Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnici Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Konzultační pracovní skupina dospěla k závěru, že návrh je přímou kodifikací stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Proto jsem hlasovala pro.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva, stejně jako řada jiných, které jsme až doposud zkoumali, podporuje zjednodušení a jasnou formulaci Evropských právních předpisů, v neposlední řadě i proto, že stejně jako v případě spotřební daně, existuje řada různých ustanovení, která byla několikrát upravena. Jejich sjednocení a srozumitelnost může jedině pomoci provozovatelům i uživatelům. Hlasovali jsme pro.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který kodifikuje nařízení Rady č. 975/98 ze dne 3. května 1998 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Kodifikace je účinný prostředek, jak konsolidovat pravidla, jimiž se řídí určitá oblast, do jednotného legislativního aktu. Přináší větší srozumitelnost, neboť různá ustanovení upravující stejnou věc jsou často rozptýlena po různých právních textech. Jak se tyto texty mění, je obtížné se dozvědět, které ustanovení právě platí. Kodifikace je také vhodným prostředkem, jak rozvíjet právo Evropské unie, který je pro občany jednodušší, jasnější a srozumitelnější.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí o vyjasnění práva Unie, aby bylo pro všechny občany EU přístupnější. Proto hlasuji pro tento návrh nařízení o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Věřím, že navrhovaný systém kodifikace využívající systém zpracování údajů je účinnější.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na názory právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, které dospěly k závěru, že návrh Komise se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, vítám přijetí tohoto návrhu.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh jako kodifikovaného textu. Jedním ze zájmů EU je zjednodušení života občanů EU. Jednou z oblastí, která veřejnosti ztěžuje život, je neustálé pozměňování právních předpisů. Dne 1. dubna 1987 Komise doporučila, aby všechny akty, které prošly až deseti změnami, byly kodifikovány, čímž by byly právní předpisy Společenství srozumitelnější. To se stalo součástí závěrů zasedání předsednictva Evropské rady v Edinburghu, které se konalo v prosinci 1992. Od roku 1994 tak na řešení této záležitosti existuje interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Radou o zrychlené pracovní metodě pro přijímání kodifikovaných aktů, která by měla být prováděna v naprostém souladu s legislativním postupem EU. Proto hlasuji pro tuto zprávu kodifikující nařízení Rady (ES) č. 975/98 ze dne 3. května 1998 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Jednotná evropská soustava mincí by měla podněcovat důvěru veřejnosti a zahrnovat technické inovace, aby byla zajištěna jeho bezpečnost, spolehlivost a účinnost. Důvěra veřejnosti v tuto soustavu závisí na fyzických vlastnostech mincí, jejichž užívání by mělo být co nejpříjemnější. Po konzultacích se sdruženími spotřebitelů, zástupci Evropské unie nevidomých a průmyslem prodejních automatů byl proveden průzkum s cílem zohlednit specifické požadavky důležitých skupin uživatelů mincí. Aby byl zajištěn hladký přechod k euru a aby bylo usnadněno přijetí mincí v oběhu ze strany uživatelů, bylo třeba zajistit snadné rozlišování mincí pomocí jejich vizuálních a hmatových vlastností.
Mince musí nést určité zvláštní bezpečnostní prvky, aby se omezila příležitost k padělání. Skutečnost, že mince mají jednu stranu evropskou a druhou stranu národní, je náležitým výrazem myšlenky Evropské měnové unie mezi členskými státy.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (kodifikovaný text).
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se omezuje na kodifikaci stávajícího textu týkajícího se nominálních hodnot a technických specifikací euromincí určených pro peněžní oběh bez jakékoli změny obsahu, takže hlasuji pro.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva Sajjada Karima zahrnuje legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh. Vezmeme-li v úvahu pravděpodobnost přistoupení nových států k eurozóně, představuje tato iniciativa novou příležitost k předcházení padělání. Hlasoval jsem pro.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Konzultační pracovní skupina právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dochází k názoru, že tento dotyčný návrh nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh se omezuje na přímou kodifikaci stávajících textů bez jakékoli změny obsahu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro návrh Parlamentu, který schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že podle konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dotyčný návrh obsahuje pouze přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, ztotožňuji se s jejím stanoviskem v prvním čtení a přejímám návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Podporuji tuto zprávu, neboť tento návrh neobsahuje nic jiného, než přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto „vzhledem k tomu, že podle konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dotyčný návrh obsahuje pouze přímou kodifikaci stávajících textů beze změny obsahu, EP se ztotožňuje s jejím stanoviskem v prvním čtení a přejímá návrh Komise upravený podle doporučení konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise“.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávy pana Karima. Všech deset zpráv Výboru pro právní záležitosti se soustředí výhradně na kodifikaci různých aktů, jak stanoví společná dohoda právní služby. K žádným změnám obsahu tedy nedojde.
Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dnes přijaté usnesení plně podporuje stanovisko Komise, které je v souladu s doporučeními konzultační pracovní skupiny právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise. Podle konzultační pracovní skupiny jde v návrhu pouze o přímou kodifikaci stávajících textů beze změny jejich obsahu.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že účelem této směrnice je kodifikace dříve nesourodých právních předpisů, které přinese dostupnost a srozumitelnost právních předpisů bez jakékoli změny obsahu, hlasoval jsem pro tuto zprávu.
Doporučení pro druhé čtení: Toine Manders (A7-0086/2011)
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tento návrh, aby výbor pokračoval v práci na tomto důležitém dokumentu na základě pozměňovacích návrhů přijatých Parlamentem v prvním čtení, a doufám, že i Rada zaujme kladný postoj k podpoře přístupu k informacím o textilních výrobcích.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o názvech textilií a souvisejícím označování složení textilních výrobků etiketami. Schválením tohoto usnesení Evropa přijímá jednomyslný závazek chránit spotřebitele vyznačováním země původu a přijetím nového mechanismu vysledovatelnosti textilních výrobků. My, poslanci Evropského parlamentu, jsme dnes přijali společné prohlášení, jehož cílem je ochrana evropských spotřebitelů před nepravdivými nebo zavádějícími tvrzeními o původu produktů. Jsem přesvědčena, že toto usnesení a prohlášení bude rozhodným podnětem k vytvoření mechanismu poskytování přesných informací spotřebitelům, zejména pokud jde o přesný původ zakoupených produktů. Občané EU musí mít právo znát místo původu a úroveň kvality produktů a textilního zboží, které kupují.
Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť je důležité, aby spotřebitelé byli při koupi textilních výrobků plně informováni. Díky zprávě bude v budoucnosti povinné jasné označování textilních výrobků s obsahem materiálů živočišného původu. To pomůže i lidem s alergiemi. Díky změnám navrhovaným ve zprávě by bylo možné uvádět na trh bez zpoždění nové textilie a inovativní výrobky, a spotřebitelé tak budou mít nakonec větší výběr. Zejména vítám to, co zpráva uvádí o provádění dvou studií: o možné souvislosti mezi alergiemi a chemikáliemi používanými v textiliích a o proveditelnosti zavedení systému označování štítky s uvedením místa původu, aby byla zajištěna vysledovatelnost textilních výrobků. Souhlasím se zpravodajem v tom, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi vysokým stupněm ochrany spotřebitelů a potřebou zjednodušit regulační rámec pro textilní produkty.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Cílem zprávy je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. Souhlasím s tím, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi vysokým stupněm ochrany spotřebitelů a potřebou zjednodušit regulační rámec pro textilní produkty. Rozšíření povinného označování štítky by nemělo podnikům ukládat nepřiměřenou zátěž, aniž by to přinášelo přidanou hodnotu spotřebitelům, kteří by mohli být dokonce zmatení příliš velkým množstvím informací na štítcích textilních výrobků. Jsem přesvědčen, že by bylo užitečné, kdyby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se možných nových požadavků na označování štítky, které by měly být zavedeny na úrovni EU. Zpráva by měla zkoumat především názory spotřebitelů, pokud jde o množství informací, které by měly být uváděny na štítcích textilních výrobků, a prošetřit, jaké jiné prostředky než štítky by mohly být používány tak, aby spotřebitelům přinášely další informace.
Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Návrh nařízení přijatý dne 30. ledna 2010 má zjednodušit stávající regulační rámec a sloučit všechny tři existující směrnice týkající se názvů textilií a označování textilních výrobků etiketami do jednoho nařízení.
V prvním čtení dne 18. března 2010 Parlament přijal velkou většinou 63 pozměňovacích návrhů. Většina z nich byly technické pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo přizpůsobit text Smlouvě o fungování Evropské unie. Parlament přijal i řadu věcných pozměňovacích návrhů, včetně pravidel pro označování původu, uvádění materiálů živočišného původu, označování textilních výrobků z více vláken atd. Rada ve svém posouzení zamítla všechny věcné pozměňovací návrhy, které navrhl Parlament.
Hlasovala jsem pro tuto zprávu a pro doporučení ke druhému čtení, neboť opětovně uvádí většinu pozměňovacích návrhů Parlamentu z prvního čtení, včetně návrhů týkajících se označování původu, označování materiálů živočišného původu a textilních výrobků z více vláken. Tyto změny přispějí k podpoře a k inovaci evropského průmyslu a zvýší úroveň informovanosti spotřebitelů.
Stejně důležitá bude studie, kterou bude muset Komise předložit do září 2013 a která prokáže, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami nebo směsí chemických látek používaných v textilních výrobcích.
Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) V lednu 2009 Komise přijala návrh nového nařízení o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami. Cílem návrhu je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. Návrh usnadňuje proces přizpůsobování právních předpisů technickému pokroku přeměnou tří stávajících směrnic do jediného nařízení, přičemž umožňuje uživatelům vláken rychlejší využívání přínosu inovačních produktů na trhu.
Vítám tento návrh a považuji za mimořádně významné, že nové nařízení obsahuje konkrétní odkazy na označování „Made in“. V této cestě je totiž důležité pokračovat, aby Evropská unie měla nástroje v soutěži se svými hlavními obchodními partnery na globalizovaném trhu, jako jsou Spojené státy, Kanada, Čína a Japonsko.
Dále bych zde chtěl zdůraznit to, co je podle mého názoru nejdůležitějším aspektem dohody dosažené s Radou, tedy závazku Evropské komise předložit do 30. září 2013, po provedení vhodného posouzení dopadu, zprávu a legislativní návrhy týkající se označování původu, vysledovatelnosti a používání nových technologií.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken a zlepšit ochranu spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že o konečném znění se stále ještě jedná s Radou, navrhuje zpráva Evropského parlamentu stanovit takové věci, jako je označování původu textilních výrobků dovezených do EU, podle něhož by byl na štítku povinně uveden nejen výrobce koncového produktu, ale i země původu dovezených textilních výrobků použitých k jeho výrobě, jak je tomu již v Kanadě, v USA, v Číně a v Japonsku. Zpráva obecně navrhuje, aby na štítcích bylo uvedeno co nejvíce informací o složení výrobku a abychom vyzvali Komisi, aby prošetřila, zda dovážené výrobky díky svému složení poškozují lidské zdraví, aby se zlepšila ochrana spotřebitelů. Zpráva ovšem zároveň navrhuje odmítnout veškerou zbytečnou administrativní zátěž výrobců zboží. Navrhuje například nahradit označování na štítcích symboly nejazykové povahy, aby název vlákna nemusel být překládán do několika jazyků EU. Navrhuje také, aby z tohoto budoucího nařízení byli vyjmuti samostatně výdělečně činní krejčí.
Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jehož cílem je zjednodušit stávající systém pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken a zkrátit čas mezi předložením žádosti a schválením názvu nového vlákna. Tato nová pravidla by přinesla spotřebitelům větší prospěch z inovativních produktů. Dokument, který jsme dnes schválili, také podporuje zavedení označování původu, které by usnadnilo výběr spotřebitele a přispělo by ke snížení podvodných, nepřesných nebo zavádějících tvrzení o původu. V tomto ohledu podporuji pozměňovací návrh, který stanoví požadavek, aby výrobci uváděli na štítcích přítomnost netextilních částí živočišného původu. To ochrání spotřebitele před rizikem, že si zakoupí například výrobky z pravé kožešiny, a poskytne větší ochranu těm, kdo trpí alergiemi.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčena o pozitivním dopadu zjednodušení a zlepšení stávajícího regulačního rámce pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. S ohledem na to hlasuji pro přijetí nařízení předloženého Parlamentem a Komisí. Myslím si však, že pozměňovací návrhy předložené zpravodajem jsou důležité.
Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem tuto zprávu, která stanoví povinné označování obsahující výraz „netextilní části živočišného původu“, s cílem ochránit spotřebitele před nechtěným nákupem výrobků ze zvířecích materiálů (kožešiny a kůže). Štítek ochrání i před některými problémy, které mohou mít spotřebitelé trpící alergiemi.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cílem nařízení je stanovit pravidla pro používání názvů textilních vláken a souvisejícího označování textilních výrobků a pravidla pro kvantitativní analýzu dvousložkových a třísložkových směsí vláken. To znamená přepracování směrnice 96/74/ES na nařízení a zrušení směrnic 96/73/ES a 73/44/EHS.
Cílem je zprůhlednění přidávání nových vláken do harmonizovaného seznamu názvů textilních vláken a přizpůsobení právních předpisů technickému rozvoji v textilním průmyslu. Pozměňovací návrhy opětovně uváděné zpravodajem se týkají označování původu textilií, netextilních částí živočišného původu, ustanovení o přezkumu, požadavku na studii o nebezpečných látkách, symbolů nebo kódů nejazykové povahy pro vlákna, požadavků na technickou dokumentaci, kterou musí obsahovat žádost o povolení názvu nového textilního vlákna, textilních výrobků z více vláken, samostatně výdělečně činných krejčích, laboratoří provádějících zkoušky textilních směsí textilních vláken a povinného uvádění materiálového složení v případě plstí a plstěných klobouků.
Hlasoval jsem pro.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto doporučení pro druhé čtení se týká postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků etiketou a jiným označením. Textilní průmysl je velmi složitý a představuje významnou část hospodářské činnosti členských států. Zpravodaji se podařilo dosáhnout dohody o tak sporných věcech, jako je označování původu, netextilní části živočišného původu, nebezpečné látky a další. Kromě toho se mu podařilo začlenit ustanovení o přezkumu, které umožňuje odstranit překážky řádného fungování vnitřního trhu. Navzdory některým počátečním obtížím byly všechny tři evropské orgány schopny dospět k vzájemnému porozumění, což přineslo velmi uspokojivý výsledek. Rada proto může rychle přijmout tento právní předpis s výhledem na to, že vstoupí v platnost v lednu 2012, což by přineslo velké výhody spotřebitelům. Proto jsem rád, že bylo dosaženo tohoto konsensu, a hlasuji pro toto nařízení, jímž se ruší směrnice Rady 73/44/EHS, směrnice Parlamentu 96/73/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu nařízení je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami s cílem podpořit vývoj a přijímání nových vláken. Návrh usnadňuje proces přizpůsobování právních předpisů technickému pokroku přeměnou tří stávajících směrnic do jediného nařízení, čímž by se předešlo provedení pouze technických aktualizací, a zkracuje čas mezi předložením žádosti a schválením názvu nového vlákna. Dlouhodobá přání výrobců se soustředí na názvy a označování. Zjednodušení stávajícího regulačního rámce má potenciál podnítit inovaci v textilním a oděvním průmyslu, přičemž umožňuje uživatelům vláken i spotřebitelům rychlejší využívání přínosu inovačních produktů.
V prvním čtení v roce 2010 Parlament schválil pozměňovací návrhy k pravidlům pro označování původu, označování materiálů živočišného původu, používání symbolů nejazykové povahy a ustanovení o přezkumu, ale Rada všechno nepřijala. Je důležité, aby nyní přijala různé návrhy, zejména ty, které se týkají označování původu.
Z těchto důvodů jsme hlasovali pro většinu zde přijatých postojů.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Původním cílem tohoto návrhu bylo zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami.
V průběhu jednání s Radou ministrů EU Parlament zařadil do nařízení nová ustanovení, například ustanovení vyžadující označování materiálů živočišného původu v textilních výrobcích a provedení studie, která má zjistit, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami používanými v textilních výrobcích.
Jasně by měla být označována přítomnost materiálů živočišného původu, aby zákazníci nebo osoby, které trpí alergiemi, nebyli vystaveni nebezpečí, že si nechtěně zakoupí výrobek z pravé kožešiny, i když by tak raději neučinili.
Komise bude muset do 30. září 2013 vypracovat studii, která stanoví, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami nebo směsmi používanými v textilních výrobcích. Na základě této studie Komise předloží v případě potřeby legislativní návrhy.
Toto nařízení by Rada ministrů EU měla brzy přijmout a mělo by vstoupit v platnost dvacátý den po svém zveřejnění. Pro požadavky na pravidla označování a pravidla označování netextilních částí živočišného původu bude existovat přechodné období v délce dva a půl roku.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Současná neexistence harmonizovaných pravidel pro označování původu znevýhodňuje EU a evropské výrobce zboží, u kterého zákazníkům záleží na původu, to zbavuje výhod spojených s výrobou v rámci Unie a spotřebitelé ztrácejí možnost mít přístup k informacím o původu výrobků. Označování původu by usnadnilo výběr spotřebitele a přispělo by ke snížení podvodných, nepřesných nebo zavádějících tvrzení o původu. Tento pozměňovací návrh zavádí požadavek na označování přítomnosti netextilních částí živočišného původu v textilních výrobcích. Je třeba upozornit, že zastřižená umělá kožešina se často využívá v relativně levných oděvech, které jsou často dováženy z Asie.
Aby se však odstranily potenciální překážky řádného fungování vnitřního trhu v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států a s cílem držet krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, je třeba prozkoumat harmonizaci a standardizaci ostatních aspektů označování textilních výrobků etiketami s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout jednotné a vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v rámci EU.
Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Postup ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byl zlomovým bodem pro návrh pana Manderse, neboť právě tam se rozhodlo o tom, že by zahrnutí celkového složení výrobku, nejen některých jeho částí, mělo být povinné. Následně ovšem naše skupina zmínila potřebu chránit textilní průmysl a označení „Made in“, ale v jednáních s Radou nezazněla na tento postoj žádná reakce. Jsou zde však prvky, které stojí za podporu, jako je zefektivnění registrace materiálů. Vzhledem k tomu, že za prioritní považuji ochranu označení „Made in“, nemohu hlasovat pro, a proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.
Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro Mandersovu zprávu o nařízeních týkajících se označování textilních výrobků štítky. Jsem velmi ráda, že u příležitosti tohoto hlasování ve druhém čtení Parlament opětovně uvedl řadu pozměňovacích návrhů, navzdory odporu ze strany Rady. Pro spotřebitele je důležité, aby mohli nakupovat s plnou znalostí faktů, aby nechtěně nekoupili kůži nebo kožešinu, jako tomu bývá zejména v případech, kdy se zastřižená kožešina používá na levném oblečení. Text kromě toho zdůrazňuje nutnost vysledovatelnosti textilních výrobků a Komise zadá studii o možných zdravotních rizicích takových produktů, jako jsou umělá vlákna nebo barvy.
Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Usnesení o názvech textilních vláken a souvisejícím označování textilních výrobků štítky, které přijal Evropský parlament, je pro textilní průmysl v Evropské unii mimořádně významné. Umožní rychlejší zavádění nových vláken na trh, což pomůže inovativním textilním podnikům při praktickém uplatňování vlastního výzkumu a vývoje. Usnesení bylo předmětem dlouhých diskusí mezi Evropským parlamentem a Radou. Parlament požadoval, aby se nařízení rozšířilo o nové prvky, zejména o označení země původu, označení vláken živočišného původu a o přísnější požadavky na používání škodlivých látek při výrobě textilií. Parlamentu se podařilo přesvědčit Radu, že je nezbytně nutné zřetelně označovat vlákna živočišného původu.
Toto ustanovení je velmi užitečné zejména pro spotřebitele s alergií na kožené zboží a pro spotřebitele, kteří z ideologických důvodů nechtějí kupovat textilní výrobky obsahující prvky živočišného původu. Doufám, že se nám brzy podaří dosáhnout porozumění i v oblasti označování původu zboží, Tato záležitost zůstává již příliš dlouho nevyřešená. Myslím si, že evropské firmy a spotřebitelé budou mít z jasně formulovaných zásad výhody.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť jeho cílem je stanovit pravidla týkající se přítomnosti netextilních částí živočišného původu v některých výrobcích a přesné označování původu výrobků. Toto nařízení by navíc mělo přinést požadavky na označování netextilních částí živočišného původu při označování nebo značení textilních výrobků, takže spotřebitelé budou moci vybírat na základě informací, které budou mít k dispozici. Označování etiketou nebo značení by nemělo být zavádějící a mělo by být prováděno tak, aby spotřebitel snadno pochopil, které části výrobku se konkrétní informace týkají.
Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Jsem ráda, že jsme v Parlamentu konečně dospěli k rozhodnutí o aktu týkajícím se označování textilií, který zahrnuje některé velmi zásadní návrhy na zlepšení, jež je připravena schválit a zavést i Rada. Součástí práce na nařízení ve výboru byly někdy i velmi ambiciózní představy, jichž se však autoři naštěstí zřekli. Samozřejmým zlepšením je skutečnost, že na výrobcích musí být od nynějška z důvodu veřejného zdraví jasně vyznačeno, zda obsahují součásti živočišného původu, neboť například kožešina představuje zdravotní riziko pro mnoho lidí, kteří trpí alergiemi. I když se někteří výrobci této iniciativě bránili a poukazovali na stávající předpisy o požadavcích na označování částí živočišného původu, došlo nyní ke zlepšení a to je skutečná známka toho, že myšlení EU se zaměřuje na spotřebitele. Samo o sobě by však bylo neúčinné a nákladné povinné označování původu výrobků ze třetích zemí. Je obtížné bez přípravy odhadnout, jakou přidanou hodnotu by mohl přinést takový požadavek spotřebiteli, zejména proto, že v globalizovaném světě jsou výrobky málokdy vyráběny, nebo mají původ, jen v jediné zemi.
Z tohoto důvodu je důležité, aby Komise nyní celou věc prověřila a aby byl pečlivě zvážen praktický aspekt pokračování. V téže souvislosti je přirozené, aby byla celkově posouzena reforma a harmonizace označování výrobků, jak jsme se nyní dohodli.
David Martin (S&D), písemně. – Vítám návrh Komise, neboť zjednodušuje stávající regulační rámec a má potenciál podnítit inovaci v textilním a oděvním průmyslu, přičemž umožňuje uživatelům vláken i spotřebitelům rychlejší využívání přínosu inovačních produktů.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nová pravidla o označování textilních výrobků jsou velmi důležitá pro předcházení problémům, které vnikají, když jsou spotřebitelé nedostatečně informováni. Přítomnost materiálů živočišného původu musí být jasně vyznačena, aby spotřebitelé nebo osoby, které trpí alergiemi, nepodstupovali riziko, že si nechtěně koupí výrobky s pravou kožešinou, i když by to raději neučinili. Původním cílem tohoto návrhu je zjednodušit a zlepšit stávající regulační rámec pro označování textilních výrobků etiketami. V průběhu jednání s Radou ministrů EU bylo velmi důležité zařazení nových ustanovení do nařízení, například ustanovení vyžadující označování materiálů živočišného původu v textilních výrobcích a provedení studie, která má zjistit, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami nebo směsmi používanými v textilních výrobcích
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva Toine Manderse má pomoci těm, kdo kupují textilní výrobky. Navrhuje nová pravidla označování textilních výrobků etiketami, které pomohou zákazníkům vyhnout se riziku, že koupí textilní výrobky, které obsahují pravou kožešinu nebo kůži. Hlasoval jsem pro.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Povědomí spotřebitelů o zboží, které kupují, se neustále zvyšuje. Pro většinu lidí hraje při rozhodování o tom, za co chtějí utratit své peníze, velmi důležitou roli původ výrobků. V textilním průmyslu je v této oblasti potřeba mnohem více informací, aby spotřebitelé věděli, odkud pocházejí svetry, bundy a kalhoty, které kupují, a z jakých materiálů jsou vyrobeny. Za nynějšího stavu jsou požadavky na označování etiketami velmi nedostatečné. Etikety musí být zřetelnější a uvádět, kde jsou na výrobu oděvů použity produkty živočišného původu, a to zejména, pokud jde o kožešinu a zastřiženou kožešinu. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť se týká poskytování podrobných informací, které občané naléhavě potřebují, neboť mají právo vědět, odkud jejich textilní výrobky pocházejí a z jakých materiálů jsou vyrobeny.
Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Text, který dnes přezkoumáváme, se bohužel velmi liší od textu, který tato sněmovna schválila v prvním čtení. Zásadní rozdíl spočívá ve skutečnosti, že tato zpráva nijak neodkazuje na označování původu na etiketách textilních výrobků. Rada byla rozhodně proti této myšlence a je těžko pochopitelné proč. Není snad správné, aby spotřebitelé věděli, odkud pochází oblečení, které nosí? Přítomnost označení původu by jistě poskytovala záruku kvality výrobku a ochranu.
Skutečně mi nejde na rozum, že jen dva členské státy, Itálie a Litva, trvaly v Radě na zahrnutí označování původu, a nechápu, jaký zájem mají ostatní evropské země na tom, že nechtějí tímto způsobem chránit své vlastní podniky, neboť ty jsou tak mnohem více vystaveny problémům s nekalou konkurencí a paděláním. Parlament se bohužel sklonil před krátkozrakým rozhodnutím Rady neschválit tolik potřebné označování původu, a já proto cítím, že musím hlasovat proti dnešní zprávě.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je doporučením pro druhé čtení, pokud jde o postoj Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků etiketou a jiným označením. Rada zamítla všechny věcné pozměňovací návrhy navržené Parlamentem v prvním čtení, neboť je toho názoru, že by nebyly slučitelné se zamýšleným zjednodušením. Hlavní pozměňovací návrhy navrhované Parlamentem a opětovně uvedené ve zprávě, pro kterou jsem hlasovala, se týkají záležitostí, které jsou podle mne pro evropský trh vrcholně důležité. Mezi nimi bych chtěla zdůraznit označování původu a zahrnutí požadavku označovat zemi původu textilních výrobků dovezených ze třetích zemí. Současná neexistence harmonizovaných pravidel pro označování původu znevýhodňuje EU vůči jejím hlavním obchodním partnerům, například Kanadě, Číně, Japonsku a USA, kteří požadují označování původu dováženého zboží. Označování původu by usnadnilo výběr spotřebitele a přispělo by ke snížení podvodných, nepřesných nebo zavádějících tvrzení o původu.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V prvním čtení Parlament schválil 63 pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení Komise o názvech textilních vláken a souvisejícím označováním textilních výrobků. Některé z těchto pozměňovacích návrhů byly technické povahy, zatímco jiné se týkaly podstaty, včetně pravidel pro označování původu, označování materiálů živočišného původu, používání symbolů nejazykové povahy a ustanovení o přezkumu. Technické pozměňovací návrhy Rada z velké části přijala, ale zamítla všechny věcné pozměňovací návrhy navržené Parlamentem. Většina těchto návrhů se nyní opětovně uvádí a považujeme za důležité, aby Rada uznala jejich prospěšnost a věnovala jim náležitou pozornost.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve svém postoji v prvním čtení přijatém dne 18. května 2010 Evropský parlament přijal velkou většinou 63 pozměňovacích návrhů. Naprostá většina byly technické změny s cílem uvést text do souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a s novým právním rámcem pro uvádění zboží na trh. Parlament přijal několik zásadních změn, včetně pravidel pro označování původu zboží, označení materiálů pocházejících ze zvířat, využití symbolů nejazykové povahy a ustanovení o přezkumu.
Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Zprávu jsem podpořila, protože jde o krok směrem k lepší ochraně spotřebitelů s důrazem na kvalitu textilních výrobků. Je nicméně škoda, že se nepodařilo prosadit požadavek označování země původu, což je jedna z informací, která doplňuje možnosti výběru ze strany spotřebitele a může přispět ke snížení výskytu různých nepřesných a zavádějících tvrzení o původu. Neexistence harmonizovaných pravidel v této oblasti rovněž zbavuje evropské výrobce výhod spojených s výrobou v rámci EU. Věřím, že Komise bude v této věci nadále usilovat o nalezení přijatelného řešení.
Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. – (NL) Nizozemská Partij voor de Vrijheid (PVV) hlasuje proti tomuto doporučení Evropského parlamentu. Záměrem původního návrh Komise bylo zjednodušení formalit, aby se zjednodušilo zavádění nových textilních vláken. Evropský parlament přidal požadavek, aby podniky byly v budoucnu povinny uvádět, odkud textilní výrobek pochází, prostřednictvím systému známého jako označování země původu. V tomto ohledu nepodporujeme postoj Parlamentu.
Spotřebitelé mají prospěch z toho, jestliže etiketa obsahuje informace o materiálech, které představují zdravotní riziko nebo způsobují alergické reakce. Uvádění země původu na etiketě je zbytečné evropské hnidopišství. Původ výrobku nám totiž neříká nic o výrobním postupu nebo o kvalitě výrobku a nezvyšuje ani ochranu spotřebitele. I když je uvedena takzvaná země původu, další části výrobního procesu se mohou odehrávat kdekoli.
Etiketa „Made in x“ vytváří u spotřebitele jen falešný pocit jistoty, zatímco ve skutečnosti přináší jen další náklady a byrokracii. Podniky se musí potýkat s další otravnou administrativní záležitostí, kontrola etiket vyžaduje další celní formality a výsledkem je, že dovoz výrobků se prodraží. PVV tedy bude také hlasovat proti tomuto doporučení.
Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro označování země původu a označování kožešin a vítám tento právní předpis.
Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám dohodu, která byla uzavřena mezi Evropským parlamentem a Radou ve velmi složité záležitosti názvů textilních vláken a souvisejícího označování textilních výrobků. Spotřebitelé musí dostávat přesné informace o přítomnosti netextilních produktů živočišného původu, jako je kožešina, aby mohli provádět informovaný výběr.
Já bych také trval na tom, aby Komise s největší pozorností přezkoumala sociální označování. Jsem přesvědčen, že spotřebitelé by měli být informováni o sociálních podmínkách, v nichž byl textilní výrobek vyroben, čímž jim přiznáme větší odpovědnost za pracovní podmínky dělníků v textilním průmyslu.
Etikety nesmíme samozřejmě zahlcovat informacemi, ale sociální označování by mohlo přivodit trvalé změny pracovních podmínek v Evropské unii a po celém světě díky občanskému přístupu spotřebitelů při nakupování.
Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Dohoda, která byla dnes po dvou letech intenzivního jednání přijata, zjednoduší umisťování nových vláken na trh a zlepší ochranu spotřebitelů na vnitřním trhu díky srozumitelným, zřetelným a čitelným etiketám na textilních výrobcích. Evropský parlament navíc zanechal v tomto nařízení svou zřetelnou stopu. Textilní výrobky, které obsahují netextilní části živočišného původu, jako je kožešina nebo kůže, by to měly mít v budoucnu jasně uvedeno na etiketě. Dohoda také ukázala, že je možné splnit výslovný požadavek Parlamentu na další prověření používání symbolů nejazykové povahy na etiketách oděvů a možné souvislosti mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami používanými v textiliích.
Závazek Komise, že v případě potřeby a poté, co bude provedena pečlivá studie, předloží v roce 2013 legislativní návrhy týkající se vysledovatelnosti textilních výrobků, kterého se Parlament domáhal a který obdržel, je důležitým krokem kupředu. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro dohodu, které Parlament dosáhl s Radou ve druhém čtení.
Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Pokud jde o doporučení pana Manderse týkající se názvů textilních vláken a souvisejícího označování textilních výrobků etiketami, hlasovala jsem pro kompromisní návrh politických skupin, protože jsem pro povinný systém označování země původu na textilních výrobcích třetích zemí etiketami. Domnívám se také, že to může podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž v EU i na mezinárodní úrovni.
Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Litevský textilní a oděvní průmysl je jedním z nejspecializovanějších v Evropě, 1 000 podniků v tomto odvětví zaměstnává 40 000 lidí. Pro mne a pro většinu Litevců je proto důležité, aby nová pravidla o označování textilních výrobků, která jsou uvedena v této zprávě, pomohla ochránit dobré jméno našeho textilního průmyslu. Nový právní předpis snad zjednoduší nynější pravidla pro označování etiketami. Dále potřebujeme spolehlivé chemické testy, které potvrdí, že vyrobené textilie splňují hygienické a ekologické požadavky. Evropští spotřebitelé mají právo vědět, co kupují. Použití jakéhokoli produktu živočišného původu musí být na etiketě textilního výrobku jasně uvedeno. Nová pravidla pro označování textilních výrobků etiketami by měla pomoci spotřebitelům, aby nechtěně nekoupili textilní výrobky vyrobené z pravé kožešiny nebo kůže. Osud litevského textilního a oděvního průmyslu je úzce spjat s EU, neboť 84 % litevského textilu se vyváží do EU. Jen málokdo ví, že litevští výrobci textilu šijí uniformy pro různé vojenské a policejní síly po celé Evropě, včetně NATO. Proto by měla mít Litva i Evropa zájem na zvýšení úsilí o zlepšení kontroly kvality a transparentnosti.
Derek Vaughan (S&D), písemně. – Po dnešním hlasování o označování nebudou spotřebitelé nadále vystaveni riziku, že omylem koupí textilní výrobky obsahující pravou kůži nebo kožešinu. Jsem přesvědčen, že spotřebitelé mají právo vědět, ž čeho jsou vyrobeny produkty, které kupují, a tato zpráva zajistí, aby na etiketách textilních výrobků byly označeny veškeré materiály živočišného původu. To je dobrá zpráva nejen pro lidi, kteří nechtějí kupovat výrobky obsahující pravou kožešinu nebo kůži, ale i pro ty, kdo trpí alergiemi. Jsem zklamán tím, že tato zpráva nestanoví povinné označování původu textilních výrobků, ale jsem přesvědčen, že Komise předloží hodnotící zprávu a bude se těmto problémům v budoucnosti věnovat.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o názvech textilií a o označování textilních výrobků. Navrhovaná revize právních předpisů EU se v první řadě týká technických záležitostí, které nemají velký politický dopad. Zjednodušení postupů však pomůže podpořit inovaci v rámci odvětví. Kompromis dosažený několika skupinami v Evropském parlamentu zohledňuje i stávající problémy v evropském textilním průmyslu, včetně padělaných výrobků, a vyzývá k transparentnosti a soudržným obchodním předpisům, které zajistí ochranu spotřebitelů.
Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Manderse. Text, o kterém jsme hlasovali, nejen navrhuje sloučení všech tří směrnic o označování materiálového složení do jediného evropského nařízení platného ve všech členských státech, ale jeho cílem je rovněž zjednodušit postupy při uznávání nových vláken.
Zpráva pana Manderse by pravděpodobně byla mnohem úplnější, kdyby zahrnovala i pravidlo o povinném označování původu výrobků pocházejících ze zemí mimo EU, ale vzhledem k obtížím, k nimž dochází, projednávají-li se některá témata, si myslím, že nakonec bylo v konečném znění, jež bylo předloženo k hlasování, dosaženo dobrého kompromisu.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť upravuje některé aspekty nařízení (ES) č. 1215/2009 tak, že se prodlužuje jeho platnost do 31. prosince 2015 a dochází k některým úpravám vyplývajícím z toho, že v platnost vstoupily dvoustranné dohody s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem. Jelikož prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech / dohody o stabilizaci a přidružení udělují obchodní úlevy Bosně a Hercegovině a Srbsku na produkty, které jsou uvedeny v autonomních obchodních preferencích, je nutné tyto úlevy vyjmout z působnosti nařízení Rady (ES) č. 1215/2009. Jedná se o preferenční celní kvóty na produkty typu „baby beef“, cukr a produkty odvětví cukru, určitá vína a některé produkty rybolovu. Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Evropská unie poskytla zemím západního Balkánu mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU pro téměř všechny produkty. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Tyto obchodní preference byly uděleny na období do 31. prosince 2010. Souhlasím s tím, že platnost ustanovení o výjimkách by měla být prodloužena do 31. prosince 2015. Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy.
Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zavedení mimořádných obchodních opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení. Každý ví, že obchod je hybnou silou hospodářského rozvoje, a tato obchodní opatření oživí hospodářství západního Balkánu. Navíc poskytnutí zvýhodněného přístupu zemí západního Balkánu na trh Evropské unie umožní také podpořit rychlejší začlenění jejich hospodářství do hospodářství Evropské unie.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes hlasujeme o prodloužení výjimečných obchodních preferencí, jako jsou celní výjimky a obchodní preference pro Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo do roku 2015. Na základě nařízení (ES) č. 1215/2009 se preferenční celní kvóty vztahují na produkty typu „baby beef“, cukr a produkty odvětví cukru, určitá vína a některé produkty rybolovu. Cílem tohoto prodloužení je reagovat na rozšířenou hospodářskou krizi, neboť ukončení stávajících obchodních preferencí by mohlo ohrozit hospodářskou obnovu těchto zemí a mohlo by mít důsledky pro celou stabilizaci a transformační procesy západního Balkánu.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se soustředí na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté. Země západního Balkánu jsou v této situaci a produkty z nich pocházející využívají bezcelní status a mimořádný neomezený přístup na trh EU. Cílem těchto opatření je zmírnění krize a oživení hospodářství těchto zemí. Tato mimořádná opatření skončila 31. prosince 2010, a nebudou-li prodloužena, bude to mít vážné důsledky pro vytváření pro tvorbu bohatství, ohrozí to hospodářské oživení a vnitřní reformní a transformační procesy. Proto souhlasím s pozměňovacími návrhy navrženými zpravodajem i s prodloužením těchto opatření do 31. prosince 2015, dojde-li k nezbytným úpravám vyplývajícím z nových dvoustranných dohod s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je prodloužit výjimečný, neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu s přesvědčením, že jakýkoli z toho vyplývající hospodářský růst posílí politickou stabilitu v celém regionu.
Tato opatření nemohou být ovšem zvažována bez souvislosti se situací vážné hospodářské a společenské krize, která dnes panuje na Balkáně, zejména v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Kosovu. Stávající krize v tomto regionu je samozřejmě součástí širší krize kapitalismu a je jejím dopadem ještě zhoršována. Je ovšem hluboce zakořeněna v dlouholeté historii vměšování, agrese a vojenské okupace podporované ze strany EU a jejích hlavních mocností a USA, které se snaží vnutit tomuto regionu svou politickou a hospodářskou nadvládu. Svědčí o tom odtržení Kosova a úloha, kterou v tom hrála EU, a vnitřní proces zvaný „reforma a transformace“ představuje aktuální stav tohoto procesu ovládnutí tohoto regionu.
Návrhy, které jsou zde dnes předkládány, by měly být nahlíženy, analyzovány a chápány v tomto smyslu.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je prodloužit výjimečný, neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu s přesvědčením, že jakýkoli z toho vyplývající hospodářský růst posílí politickou stabilitu v celém regionu.
Tato opatření nemohou být ovšem zvažována bez souvislosti se situací vážné hospodářské a společenské krize, která dnes panuje na Balkáně, zejména v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Kosovu.
Stávající krize v tomto regionu je samozřejmě součástí širší krize kapitalismu a je jejím dopadem ještě zhoršována. Je ovšem hluboce zakořeněna v dlouholeté historii vměšování, agrese a vojenské okupace podporované ze strany EU a jejích hlavních mocností a USA, které se snaží vnutit tomuto regionu svou politickou a hospodářskou nadvládu. Svědčí o tom odtržení Kosova a úloha, kterou v tom hrála EU, a vnitřní proces zvaný „reforma a transformace“ představuje aktuální stav tohoto procesu ovládnutí tohoto regionu.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Nařízením Rady (ES) č. 2007/2000 poskytla Evropská unie mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Obchodní preference byly uděleny na období do 31. prosince 2010 a v současné době se vztahují na Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo.
Zrušení obchodních preferencí by však mohlo mít velmi negativní důsledky pro celkovou hospodářskou výkonnost západního Balkánu a v důsledku toho i negativní důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Aby nedošlo k přerušení obchodu, je proto žádoucí prodloužit použitelnost nařízení Rady (ES) č. 1215/2009 do 31. prosince 2015.
Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Cílem těchto opatření je pomoci zemím účastnícím se procesu stabilizace, jako jsou země západního Balkánu, preferenčními obchodními opatřeními ve vztahu k EU ve srovnání se třetími zeměmi. S ohledem na správné rozhodnutí prodloužit nařízení až do roku 2015 se zvláštní pozorností věnovanou Bosně a Hercegovině a Srbsku potvrzuji, že jsem hlasoval pro.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento důležitý dokument, neboť nařízením (ES) č. 2007/2000 poskytla Evropská unie mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Obchodní preference byly uděleny na období do 31. prosince 2010 a v současné době se vztahují na Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo, jak bylo vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99, a to pro všechny produkty spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1215/2009. Na produkty pocházející z Albánie, Chorvatské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie nebo z Černé Hory se nadále vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 1215/2009, je-li to v něm uvedeno, nebo opatření stanovená v nařízení (ES) č. 1215/2009, která jsou výhodnější než obchodní úlevy udělené v rámci dvoustranných dohod mezi Evropskou unií a uvedenými zeměmi. Tímto návrhem se upravují některé prvky nařízení (ES) č. 1215/2009, aby mohlo dojít k prodloužení jeho platnosti do 31. prosince 2015 a k provedení určitých úprav vyplývajících ze skutečnosti, že vstoupily v platnost dvoustranné dohody s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem.
David Martin (S&D), písemně. – Rozhodně podporuji změnu některých aspektů nařízení (ES) č. 1215/2009 s cílem umožnit prodloužení jeho platnosti do 31. prosince 2015 a provést některé úpravy v důsledku toho, že vstoupily v platnost dvoustranné dohody s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva podporuje nátlak, který vyvíjí Evropská unie na balkánské státy s tím, aby sloužily jejím zájmům. Ukládá dokonce Parlamentu, aby ve spolupráci s Radou přijal „vhodná opatření“, pokud vlády těchto států neprojeví dostatečnou touhu liberalizovat svá hospodářství. To je samolibý imperialismus! Budu hlasovat proti.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nařízením (ES) č. 2007/2000 poskytla Evropská unie mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Výhody vyplývající z tohoto nařízení skončily dne 31. prosince 2010. Vzhledem k hospodářské a finanční krizi, kterou v současné době zažíváme, je nezbytné prodloužit tyto podmínky do 31. prosince 2015 tak, aby ukončení těchto zvláštních podmínek nevedlo ke stagnaci hospodářství v těchto oblastech, neboť k zachování stability a míru v tomto těžce zkoušeném balkánském regionu jsou třeba dobré hospodářské podmínky.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Když Evropská unie schválila nařízení č. 2007/2000, udělila mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Hospodářský rozvoj by měl následně posílit politickou stabilitu v celém regionu. Platnost obchodních preferencí by neměla být ukončena, neboť by to mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost západního Balkánu, s negativními důsledky pro jeho vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jeho hospodářskou obnovu. Proto souhlasím se zpravodajem, který rozhodně podporuje změnu některých prvků nařízení (ES) č. 1215/2009 tak, aby bylo možné prodloužit jeho platnost do 31. prosince 2015, a hlasoval jsem pro.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Aby se povzbudilo hospodářství v zemích západního Balkánu, dostaly tyto země privilegovaný přístup na evropský trh. Týká se to téměř všech produktů vyráběných v zemích zapojených nebo účastnících se procesu stabilizace a přidružení. Obchodní preference byly uděleny na období, které skončilo 31. prosince 2010, a týkají se následujících zemí: Bosny a Hercegoviny, Srbska a Kosova.
Preference se nadále vztahují na zboží z Albánie, Chorvatska, Makedonie a Černé Hory. Pokud by tyto preference nyní skončily, ohrozilo by to hospodářský růst v těchto zemích. Nehlasoval jsem pro zprávu, neboť, jak již bylo vysvětleno, některé body v novém nařízení nejsou jasně formulovány.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je prodloužit platnost nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté. Evropská unie poskytla mimořádný neomezený bezcelní přístup na trh EU téměř všem produktům pocházejícím ze zemí a území zapojených do procesu stabilizace a přidružení. Klíčovým cílem těchto opatření je oživit pomocí zvýhodněného přístupu na trh EU hospodářství zemí západního Balkánu. Tvrdím, že mělo existovat opatření týkající se studie dopadu těchto výjimečných případů na vnitřní trh. Tyto obchodní preference byly uděleny na období, které skončilo 31. prosince 2010. Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Hlasovala jsem pro tento návrh, jehož cílem je prodloužení platnosti těchto opatření do 31. prosince 2015.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Ukončení stávajících obchodních preferencí by připravilo zvýhodněné země a území při jejich obchodování s EU o objektivní hospodářskou výhodu. To by mohlo mít negativní dopad na celkovou hospodářskou výkonnost těchto zemí, s negativními důsledky pro jejich vnitřní reformní a transformační a procesy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit jejich hospodářskou obnovu. Tyto obchodní preference, které v současné době platí pro Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo, byly uděleny na období, jež skončilo 31. prosince 2010, ale jejich platnost by nyní měla být prodloužena do 31. prosince 2015, aby nebyla ohrožena obnova těchto zemí.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přestože bylo konečné hlasování odloženo, hlasovali jsme o několika pozměňovacích návrzích. Tato „mimořádná obchodní opatření“ pro partnery v oblasti západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení jsou skutečně preferenčními celními opatřeními, která zaručují snazší přístup vývozu partnerských zemí na trh EU. Musí o nich být informována Světová obchodní organizace. Program vypršel koncem roku 2010 a nyní se prostě zabýváme jeho prodloužením. Bylo zablokováno v důsledku opožděného rozhodnutí postupem komitologie. Začátkem ledna 2011 Výbor pro zahraniční obchod navrhl Radě, že zajistí urychlení celého postupu, ale nedostal žádnou odpověď. Parlament tak musel čekat na březnové přijetí zprávy Szájer o komitologii, aby mohl postoupit dále. V neformálním trialogu byla věc vyřešena a bylo umožněno přijetí v prvním čtení. Zpoždění způsobilo v některých adresátských zemích potíže, zejména v Kosovu, a byl z toho neprávem obviňován Parlament.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť souhlasím s hlavní zásadou, která celým návrhem prostupuje. EU je skutečně největší ekonomikou na světě. Navzdory tomu, co obvykle slýcháme v diskuzích o tom, kdo je či bude prvním hráčem ve světovém hospodářství, není větší ekonomikou ani USA, ani Čína. Rozdíl spočívá v tom, že USA a Čína mají větší trhy, neboť nabízejí lepší předpoklady pro hospodářskou soutěž, konkurenceschopnost, nové služby, výrobky a inovace. Aby Evropa získala vedoucí postavení ve světovém hospodářství, je zapotřebí jednotného vnitřního trhu zaměřeného na odvětví služeb a znalostní ekonomiku, ale digitální agenda a digitální ekonomika mohou být zároveň klíčovými faktory, které umožní, aby se vnitřní trh stal pro všechny oblasti našeho hospodářství skutečností. Vyžaduje to schopnost dosáhnout vedoucího postavení v oblasti širokopásmového připojení a používání internetu. Otevření Evropy novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními je základem pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení a současně zachovat stejné možnosti vysílání.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Souhlasím s názorem zpravodaje, že pro to, aby Evropa získala vedoucí postavení ve světovém hospodářství, je zapotřebí jednotného vnitřního trhu zaměřeného na odvětví služeb a znalostní ekonomiku. Digitální agenda a digitální ekonomika mohou být klíčovými faktory, které umožní, aby se vnitřní trh stal pro všechny oblasti našeho hospodářství skutečností. Vyžaduje to schopnost dosáhnout vedoucího postavení v oblasti širokopásmového připojení a používání internetu. Musíme usilovat o to, aby Evropa byla nejlepší, a musíme učinit to, co je nejlepší pro Evropu: otevřít dveře novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními, položit základy pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení. První program politiky rádiového spektra (RSPP) je důležitým krokem k zajištění účinného a optimálního využívání tohoto omezeného zdroje. Evropa musí být v tomto procesu změn hlavním hráčem, musí vytvářet nejlepší příležitosti k dosažení konkurenceschopné evropské znalostní ekonomiky, která je vitální, pokroková a schopná proměny. To vyžaduje přístup k internetu a širokopásmové aplikace s největší kapacitou a největší rychlostí.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Digitální agenda a digitální ekonomika představují jeden z nejdůležitějších cílů strategie EU 2020 zaměřený na překlenutí digitální propasti, zvýšení produktivity, soudržnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zajištění lepšího přístupu spotřebitelů a společností v EU k jednotnému trhu. Evropa dnes pokulhává za USA a Čínou, které uvolňují velké části spektra, aby umožnily rychlý rozvoj nových služeb a vysokorychlostní mobilní internet. Účelné využívání spektra je třeba v EU podporovat, aby byla uspokojena rostoucí potřeba rádiových frekvencí, a musí být zvýšena kapacita mobilního širokopásmového připojení tak, aby byly zajištěny lepší možnosti pro veřejný a komerční sektor. Musíme překonat digitální propast, aby do roku 2020 měli všichni občané EU přístup k širokopásmovým službám s rychlostí nejméně 30 Mbps. Budoucí politika spektra musí také zaručovat vhodný, jednoduchý a nediskriminační systém oprávnění, který by vytvořil rovné podmínky po celé EU a podpořil by hospodářskou soutěž.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jejím cílem je uvolnit rádiové spektrum a vytvořit maximální příležitosti pro podniky a jednotlivé spotřebitele, aby mohli využívat bezdrátový internet a rádiové a televizní služby. To by přineslo evropským občanům dvojí výhodu – snazší přístup k moderním komunikačním prostředkům a telekomunikačním sítím by omezil stále existující vyloučení občanů EU, zejména těch, kdo žijí ve venkovských a okrajových oblastech, a aktivněji by podpořil hospodářství EU, protože by přinesl tvrdší podmínky pro odvětví rozvojových a inovativních služeb a znalostní ekonomiky. Evropa si sama dala úkol zajistit, aby do roku 2013 měli všichni občané EU příležitost využívat širokopásmové připojení, a bezdrátová technologie představuje nejvhodnější způsob, jak tento úkol splnit, přičemž vyžaduje nejmenší investice.
Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu Hökmarkovi k vypracování tak aktuální zprávy o programu politiky rádiového spektra. Hlasoval jsem pro ni, neboť rozhodně podporuji všechny opatření, jejichž cílem je podpora a realizace jednotného vnitřního trhu. Evropa musí přijmout pokročilé systémy pro širokopásmové připojení a používání internetu, které budou přístupné všem a budou také schopny dosáhnout venkovských a okrajových oblastí, jak vyžaduje Digitální agenda. Zároveň je důležité zajistit soukromníkům, výrobcům, uživatelům a veřejným orgánům bezpečnost.
Vysoká cena optických vláken a vzrůstající poptávka uživatelů po vysokorychlostním připojení navíc znamená, že je třeba prověřit technologický rámec z legislativního i provozního hlediska. Za tímto účelem je třeba vypracovat víceleté legislativní programy pro rádiové spektrum tak aby bylo zavedeno strategické plánování a aby byla uspokojena rostoucí poptávka po širokopásmovém přístupu, zejména proto, že oficiální odhady napovídají, že do roku 2013 se přenos dat každoročně zdvojnásobí.
Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Cíle stanovené v Digitální agendě v podobě širokopásmového pokrytí pro všechny evropské občany do roku 2013 a vysokorychlostního pokrytí o rychlosti 30 Mbps či větší (až 100 Mbps pro polovinu evropských domácností) do roku 2020 je třeba považovat za minimální a ambice by měla směřovat k tomu, aby Evropa získala nejlepší kapacitu a nejvyšší rychlosti širokopásmového připojení na světě. S tím souvisí úvaha, že zajištění bezdrátového širokopásmového připojení je nezbytné k tomu, aby měli všichni občané přístup k novým a inovativním službám. Plně souhlasím s termínem navrženými Komisí, pokud jde o zpřístupnění pásma 800 MHz pro služby elektronických komunikací do 1. ledna 2013. Jakékoli výjimky či odchylky by měly být udělovány pouze na základě technických důvodů, musí se ale zohlednit konkrétní potřeby veřejné bezpečnosti a obrany. Ostatní pásma by se měla uvolnit do 1. ledna 2012 tak, jak je stanoveno v návrhu Komise. Domnívám se, že bychom měli usilovat o to, aby se mobilním službám přidělilo více kmitočtů, a minimálním cílem je 1 200 MHz. Je nezbytné zavést vhodné zásady, které v budoucnu umožní uvolnit další pásma spektra. Dále považuji za vhodné zabývat se dalšími problematickými otázkami, k nimž patří především náklady na uvolnění pásma.
Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) V EU musíme přidělovat rádiové spektrum efektivněji, abychom zajistili, že nebudeme zaostávat za jinými zeměmi, které směřují k digitální společnosti. Body uvedené v této zprávě jsou rovněž v naprostém souladu s Digitální agendou EU. Jak spotřebitelé, tak podniky v EU stále více využívají širokopásmový internet prostřednictvím svých inteligentních telefonů nebo tabletů, což vyžaduje zřízení rychlého připojení. To vyžaduje co nejrychlejší uvolnění pásma 800 MHz pro širokopásmové mobilní internetové služby, a dokonce i pásma pod úrovní 790 MHz, pokud se ukáže, že je takové opatření třeba, aby byl vyřešen nárůst přenosu dat. Opatření, která podporuje první program politiky rádiového spektra, jsou důležitá pro zúžení digitální propasti a pro nabídnutí rychlých, spolehlivých telekomunikačních služeb ve venkovských a izolovaných oblastech, kde tak může dojít k oživení. Tato opatření podporují v neposlední řadě inovaci a širší používání nových technologií, což je naprosto nutné pro konkurenceschopnost evropského hospodářství, jak bylo zdůrazněno i v Aktu o jednotném trhu.
Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh zprávy pana Hökmarka, která podporuje uvolnění pásma 800 MHz pro mobilní služby do ledna 2013 a stanoví některé velmi ambiciózní cíle, jako uvolnění pásma 1 200 MHz pro mobilní přenos dat do roku 2015. Zpravodaj také trvá na účinném využívání spektra, na větší pružnosti při podpoře inovací a na investicích i na potřebě zlepšit soupis stávajícího a budoucího využívání spektra.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu evropského telekomunikačního průmyslu a informačních technologií pro vyšší produktivitu a konkurenceschopnost na našem trhu hlasuji pro program politiky rádiového spektra. Jsem přesvědčena o schopnosti tohoto programu vytvořit podmínky nezbytné pro úspěšnou hospodářskou soutěž s trhy nových technologií v Číně a v USA a udržet evropské vedení v telekomunikačním průmyslu.
Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která umožní, aby rychle rostoucí poptávka po přístupu k vysokofrekvenčnímu mobilnímu internetu byla v krátké době uspokojena, a to zejména přidělením celého pásma 800 MHZ uvolněného přechodem na digitální televizi v různých našich zemích službám elektronické komunikace. Ve střednědobém až dlouhodobém výhledu musí být naším cílem obecně lepší využívání spektra a uznání jeho společenské, kulturní a hospodářské hodnoty. Zároveň podporujeme inovační technologie (femtobuňky, kognitivní technologie), abychom kvalitativně reagovali na poptávku po používání frekvencí. To přispěje k cílům, které si Unie sama stanovila, včetně cíle překlenout digitální propast, aby byl přístup k širokopásmovému připojení zajištěn do roku 2015 všem občanům Evropy.
Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro zamítnutí druhé části pozměňovacího návrhu 20 a druhé části pozměňovacího návrhu 69, neboť to doporučily oba hlasy S&D ve Výboru pro kulturu, v němž zasedám jako náhradník.
Ioan Enciu (S&D), písemně. – Dnes jsem hlasoval pro zprávu o rádiovém spektru. Tato zpráva konec konců vytvoří pracovní místa v tomto odvětví, pomůže dokončit Digitální agendu a pomůže k dosažení cílů v oblasti bezdrátové frekvence do roku 2013. V Rumunsku máme jeden z nejrychlejších internetů v Evropě. Podpora širokopásmového připojení v Evropě zvýší naši konkurenceschopnost. Stojí za zmínku, že Mezinárodní telekomunikační unie tvrdí, že je třeba otevřít kapacitu a harmonizovat pokud možno na globální úrovni.
Všichni ve svém každodenním životě používáme rádiové spektrum, když posloucháme rozhlas, používáme mobilní telefony, zamykáme automobily dálkovým ovládáním a používáme satelitní navigační systémy. Cílem této zprávy je koordinovat přístup EU k řízení spektra v celé Unii. Je důležité, aby se členské státy i nadále účastnily dvoustranných rozhovorů a jednání se třetími zeměmi, aby tak dosáhly cílů Unie v oblasti frekvencí.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť předkládá soubor opatření, který je významným příspěvkem k univerzálnímu přístupu do méně rozvinutých nebo vzdálených oblastí, jako jsou venkovské oblasti nebo ostrovy.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přístup k rádiovému spektru je nezbytný k tomu, aby evropští občané, bez ohledu na to, zda žijí v městských nebo ve venkovských oblastech, měli zajištěný přístup k digitálním technologiím a k širokopásmovému připojení, přičemž celkový obrat tohoto odvětví představuje přibližně 200 miliard EUR. Proto je vzhledem k hodnotě rádiového spektra nezbytně nutné stanovit priority EU pro jeho rozdělování a používání.
Digitální agenda, digitální ekonomika a toto, první program politiky na pět let, mají proto oživit naše hospodářství a realizovat vnitřní trh ve všech jeho aspektech. Pro evropský telekomunikační průmysl je velmi důležité opětovně získat celosvětovou vedoucí úlohu a vytvořit podněty pro větší produktivitu, soudržnost, konkurenceschopnost a přístup k jednotnému trhu.
Chtěl bych proto poblahopřát zpravodaji k výsledku, jehož v ambiciózní a povzbudivé zprávě právě dosáhl díky svému úsilí při hledání kompromisu mezi všemi skupinami.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá návrhem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Jelikož EU je největší světovou ekonomikou, musí sledovat veškeré své procesy modernizace a technologické inovace, jinak riskuje, že ji předeženou nové ekonomiky, jako je Čína a Jižní Korea. Jižní Korea je příkladem takového rozvoje založeného na digitálních komunikacích, neboť její přenosová rychlost a příslušné pokrytí širokopásmovým připojením z ní udělaly vedoucí světovou sílu. Cíle stanovené v Digitální agendě, které berou v úvahu neustálý pokles rychlosti a objemu přenosu dat, který by se měl podle očekávání každoročně zdvojnásobovat až do roku 2014, by měly být považovány za minimální, nebo by měly být přehodnoceny, má-li EU sesadit v této oblasti Jižní Koreu z trůnu. Vzhledem k tomu, že internet je hlavním nástrojem při vytváření lepších podmínek a rozvoje a znalostí pro občany v kulturní oblasti, zejména díky vysílání audiovizuálního obsahu, vítám přijetí této zprávy a doufám, že EU bude hrát vedoucí úlohu v rádiovém spektru a ve vytváření vývojového a inovačního softwaru.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uznáváme potřebu plánovat a organizovat rádiové spektrum. To by se mělo dělat na základě spolupráce mezi členskými státy a s přihlédnutím ke skutečnosti, že spektrum je veřejným statkem, což je důležité pro přípravu a zlepšování rozsahu služeb pro veřejnost, včetně oblasti veřejných služeb.
Nesouhlasíme s plánováním rádiového spektra na základě zásad vnucených Komisí s cílem udělat ze spektra ústřední bod pro „cíle a klíčová opatření zdůrazněné ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě“. Nesouhlasíme ani s tím, aby se na spektrum pohlíželo jako na jednu z „50 priorit Aktu o jednotném trhu“. To jsou strategie a politiky EU, které přispívají ke stávající krizi, kterou prožíváme, a jejich další přetrvávání tuto krizi nevyhnutelně zhorší.
Přestože zpráva uvádí, že rádiové spektrum je „hlavním veřejným zdrojem pro základní odvětví a služby“, ukazuje cestu k „možnosti obchodování s právy na rádiové spektrum“ a vyzývá Komisi, aby přijala opatření, „jež zajistí, aby členské státy umožnily v Unii obchodování s užívacími právy na rádiové spektrum“. Opakuji, že my s těmito zásadami nesouhlasíme a distancujeme se od nich.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Souhlasíme s potřebou plánovat a organizovat rádiové spektru na základě spolupráce mezi členskými státy, neboť spektrum je veřejným statkem, což je důležité pro zlepšování služeb, zejména veřejných služeb
Nesouhlasíme s vnucováním zásad ze strany Komise s cílem udělat ze spektra ústřední bod pro „cíle a klíčová opatření zdůrazněné ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě a […] jednu z 50 priorit Aktu o jednotném trhu“. Jsme přesvědčeni, že tyto strategie jsou politikami EU, které přispívají ke stávajícímu stavu systémové krize kapitalismu.
Přestože zpráva uvádí, že rádiové spektrum je „hlavním veřejným zdrojem pro základní odvětví a služby“, ukazuje cestu k „možnosti obchodování s právy na rádiové spektrum“ a vyzývá Komisi, aby přijala opatření, „jež zajistí, aby členské státy umožnily v Unii obchodování s užívacími právy na rádiové spektrum“. Stále ještě neznáme tyto návrhy, a tak jsme nehlasovali pro tuto zprávu.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Evropská unie je největší světovou ekonomikou. Aby Evropa získala vedoucí postavení ve světovém hospodářství, je zapotřebí jednotného vnitřního trhu zaměřeného na odvětví služeb a znalostní ekonomiku. Digitální agenda a digitální ekonomika mohou být klíčovými faktory, které umožní, aby se vnitřní trh stal pro všechny oblasti našeho hospodářství skutečností. Vyžaduje to schopnost dosáhnout vedoucího postavení v oblasti širokopásmového připojení a používání internetu. Rozhodující je, aby evropské odvětví telekomunikací znovu získalo vedoucí úlohu ve světě, ale rovněž je třeba udávat tempo ve vývoji samotných informačních technologií a objevování nových služeb a aplikací. Také je důležité, dokonce ještě více, vytvořit pro celý evropský průmysl pobídky k větší produktivitě, soudržnosti a konkurenceschopnosti a také přístup k jednotnému trhu.
Musíme usilovat o to, aby Evropa byla nejlepší, a musíme učinit to, co je nejlepší pro Evropu: otevřít dveře novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními, položit základy pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení a současně zachovat stejné možnosti vysílání, jaké existují dnes.
Louis Grech (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu z toho důvodu, že s ohledem na řízení, přidělování a využívání rádiového spektra je třeba přijmout nový hospodářský a sociální přístup. Je třeba se zaměřit zejména na formulaci právních předpisů, jež zajistí větší účinnost rádiového spektra a lepší plánování kmitočtů a poskytnou záruky proti chování, které je rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a proti sociálně necitlivým opatřením vztahujícím se na využívání rádiového spektra. Jak bylo zdůrazněno v Aktu o jednotném trhu, zavedení programu politiky rádiového spektra je klíčové pro posílení digitální společnosti a rozvoje technologie.
Jsem přesvědčen, že Komise by měla zaujmout holistický přístup k řádné koordinaci řízení spektra po celé EU s ohledem na skutečnost, že tento veřejný statek je vzácným a konečným zdrojem a je velmi důležitý pro podporu spotřebitelů, občanů a podniků na jednotném trhu.
Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Moderní informační společnost a vzácnost kmitočtových pásem znamená, že plánování a harmonizace využívání spektra má zásadní význam. Týká se to samozřejmě mobilních a bezdrátových širokopásmových komunikací, rozhlasového a televizního vysílání a radiokomunikačního vysílání na koncertech a v divadlech. Kromě problematiky kmitočtů se to týká i kulturní rozmanitosti a znamená to přemýšlet i o tom, jaké technické možnosti jsou a nejsou k dispozici a jsou cenově dostupné. Cenová dostupnost je důležitá například pro kulturní organizace, které nemají mnoho peněz a které nemají vždycky finanční prostředky na nákup nového vybavení. Cíl zavedení celkového pokrytí širokopásmovým připojením v EU do roku 2013 a univerzálního přístupu k vysokorychlostnímu internetu do roku 2020 je chvályhodný, ale asi ne úplně reálný. Návrh navíc neuvažuje ani o specifických problémech v pohraničních oblastech, kde je potřeba větší koordinace.
Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválením zprávy Hökmark Parlament volí inovaci: širokopásmové připojení a mobilní telefonie není jen v zájmu občanů Evropy, ale umožňuje i rozvoj nových perspektiv v oblasti výzkumu a vývoje, tedy v oblastech, v nichž Evropská unie může a musí aspirovat na vedoucí úlohu.
V tomto ohledu je důležité zajistit, aby první evropský program politiky rádiového spektra byl v souladu s cíli stanovenými již ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě a aby se stal jednou z priorit Aktu o jednotném trhu.
EU se musí snažit o překonání digitální propasti, jejímž výsledkem jsou velké rozdíly v Evropě, zejména mezi městskými a venkovskými oblastmi, aby všichni občané měli zajištěn stejný přístup ke službám, zejména ke službám zahrnujícím nové technologie. Proto vítám navrhované ambiciózní cíle, jimiž je zajištění přístupu k širokopásmovému připojení po celé Evropě do roku 2020 se zvláštním důrazem na bezdrátové sítě.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože Evropa musí uvolnit další pásma spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení. Musí a může je uvolnit s ohledem na současné vysílání a rovněž zajistit, že poskytovatelé vysílání budou mít stejné možnosti, jaké mají dnes, a v případě potřeby dále poskytnout náhradu nákladů na případný přesun. Vysílání a kultura musí být součástí rozvoje bezdrátových služeb. Evropa dnes za ostatními světovými hráči zaostává, neboť USA a Čína uvolňují velké části spektra, aby umožnily rychlý rozvoj nových služeb a vysoké rychlosti mobilního internetového připojení. Musíme usilovat o to, aby Evropa byla nejlepší, a musíme učinit to, co je nejlepší pro Evropu: otevřít dveře novým službám a vyššímu objemu dat přenášených mobilními zařízeními, položit základy pro nové příležitosti v oblasti kultury a obsahu, pro provozovatele vysílání a veřejné služby v rámci širokopásmového připojení a současně zachovat stejné možnosti vysílání, jaké existují dnes. Zajištění bezdrátového širokopásmového připojení je nezbytné, aby měli všichni občané přístup k novým a inovativním službám. Je zřejmé, že tohoto cíle nelze dosáhnout používáním optických vláken, jejichž instalace vyžaduje značné investice, ale používáním různých dostupných bezdrátových technologií, jimiž lze rozšířit pokrytí širokého pásma (pozemní rádiové a kabelové systémy, systém optických vláken a družicové systémy) na celé území Společenství, včetně venkovských a okrajových oblastí, tak aby si trh zvolil technologii, která je z hlediska nákladů provozovatelů a občanů efektivnější.
Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Telekomunikace jsou dnes stejně důležité jako běžné komunikace, a to jak pro lidi, tak pro společnosti. Je tomu tak navíc ve venkovských i v městských oblastech. Bezdrátový internet je požadavkem pro získání rychlého širokopásmového připojení všech obyvatel Evropy. To vyžaduje samostatné přidělování rádiového spektra, aby bylo zaručeno bezproblémové připojení. Dobrou zprávou je, že má být uvolněno nové rádiové spektrum, jak členské státy přecházejí z analogového televizního vysílání na digitální. Toho bychom nyní měli využít.
Evropa potřebuje největší širokopásmové kapacity a nejrychlejší připojení, aby držela krok s rozvíjejícími se hospodářskými mocnostmi moderní ekonomiky, jako je Čína a Indie. Pracujme, abychom zajistili, že Google a Facebook příští generace bude pocházet z Evropy.
Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Podpořil jsem zprávu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Jsem přesvědčen, že společná politika rádiového spektra vytvoří členským státům Evropské unie nové možnosti pro rozvoj průmyslu informačních a komunikačních technologií. Podnikatelé budou mít možnost nabídnout nové kvalitní služby, které oživí rozvoj společného evropského hospodářství. Provádíme-li však změny v politice kmitočtového spektra, musíme mít také na paměti mezinárodní dohody o uvolnění různých kmitočtů na mezinárodní úrovni.
Země, které hraničí s východními sousedy Evropské unie, budou mít problémy s uvolněním kmitočtů, pokud tak neučiní i sousední země. Tuto situaci musíme mít na paměti a musíme předvídat, že uvolnění kmitočtů bude možné jen v případě, že tak učiní i země jako Rusko a Bělorusko. Členské státy nesmí stát v popředí ambicí Evropské unie, aniž bychom přihlédli k zásadním skutečnostem.
Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Já jsem byla zodpovědná za stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k programu politiky rádiového spektra a text, o němž jsme nyní hlasovali, mne velmi potěšil. Rozhodně jsem obhajovala pohled kupředu a ambiciózní politiku spektra, která podpoří inovace a celkovou konkurenceschopnost. To je důležité, neboť hledáme nové kanály hospodářského růstu v Evropě.
Služby bezdrátového internetu, a zejména mobilní odvětví, naléhavě potřebují nové spektrum, neboť v posledních letech došlo k dramatickému nárůstu prodeje a používání zařízení používajících bezdrátové sítě pro inteligentní telefony nebo podobná zařízení. Nedostatek spektra nesmí bránit inovaci, když vyvíjíme novou technologii a služby. Rádiové spektrum je vzácný přírodní zdroj a veřejný statek a měli bychom se také pokusit o jeho mnohem efektivnější využití. Hlavními cíli programu politiky rádiového spektra je přístup celé EU k širokopásmovému připojení do roku 2013 a rychlé internetové připojení do roku 2020.
Kromě úvah o sdílení „digitální dividendy“ mezi internetovými službami (tedy řekněme pásmo 800 MHz) se musíme dívat do budoucnosti a prozkoumat možnosti, které nabízí další možná rádiová pásma, jako je pásmo 700 MHz. Největší kapacita a největší rychlost by posloužily jako nejlepší základ pro soutěž a inovace. Rostoucí potřeba v Asii a ve Spojených státech amerických již byla zohledněna. Proto je zvláště důležité, abychom v EU pochopili význam dostatečně ambiciózních cílů, abychom v této oblasti zůstali konkurenceschopní.
Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Jedna z hlavních akčních linií této strategie má zaručit přístup k internetu v celé Evropě do roku 2013 a vysokorychlostní širokopásmové pokrytí nejméně 30 Mbps do roku 2020. Přístup mnoha relativně izolovaných venkovských a ostrovních oblastí k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení závisí na bezdrátovém připojení přes mobilní internet. Mají-li mít tyto oblasti nepřerušované spojení, musí mít rádiové kmitočty určené pouze pro ně. Přidělování kmitočtů spadá do vnitrostátních pravomocí, ale předpisy, jimiž se řídí sdílení spektra mezi uživateli a operátory, jsou v pravomoci Evropské unie. Univerzální přístup k vysokorychlostnímu přístupu velmi závisí na tomto sdílení kmitočtů. Hlasovala jsem pro zprávu o politice rádiového spektra, neboť vytváří základy univerzálního pokrytí pro mobilní internet. Dne 1. ledna 2013 bude kmitočet 800 MHz použit pro mobilní internet a umožní uživatelům bezdrátových sítí vysoce kvalitní přístup, čímž zúží digitální propast. Tento projekt jde ještě dále a do roku 2015 nabídne i nová kmitočtová pásma od 1,5 do 2,3 GHz.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Rádiové spektrum slouží k uspokojení nejrůznějších veřejných zájmů v členských státech. Přitom existuje celá řada vnitrostátních a regionálních specifik, která je potřeba zohlednit. Panují pochybnosti, zda EU dokáže sladit tyto zájmy stejně dobře a účinně jako její členské státy. Proto (i s ohledem na rozdělení pravomocí podle čl. 9 odst. 1 rámcové směrnice) odmítám centrální plánování a správu spektra na evropské úrovni.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V těchto dnech a v této době, kdy nové technologie hrají stále důležitější úlohu, je důležité, aby evropští občané měli stejné podmínky přístupu k digitálním technologiím a k širokopásmovému připojení bez ohledu na to, zda žijí ve venkovských nebo v městských oblastech. Digitální agenda, digitální ekonomika a toto, tedy první program politiky na pět let, který byl právě přijat, jsou důležité pro rozvoj vnitřního trhu. Cílem je, aby evropský telekomunikační průmysl opětovně získal vedoucí úlohu a zvýšil produktivitu, soudržnost, konkurenceschopnost a přístup k jednotnému trhu.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Evropská unie je největší ekonomikou na světě a přesto zaostává za ostatními světovými hráči v digitální strategii a v digitální ekonomice. Evropa musí převzít iniciativu v oblasti širokopásmového připojení a využívání internetu, aby získala vedoucí úlohu v rozvoji této oblasti. Zajištění bezdrátového širokopásmového připojení je nezbytné, máme-li všem občanům zajistit přístup k novým inovačním službám. Musíme překlenout digitální propast a zajistit všem evropským občanům do roku 2020 vysokorychlostní širokopásmové připojení. Stále důležitější úlohu při poskytování služeb a inovací v ostatních oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, kultura a veřejná správa, hraje mobilní širokopásmové připojení společně například s inteligentními telefony, PC tablety a inteligentními klíči. Musíme rovněž zajistit dostupnost nových technologií a spotřebitelských zařízení. Pokud jde o rádiové spektrum, naše politika musí mít realistické, i když ambiciózní cíle, aby evropské společnosti měly v soutěži na světovém trhu silnější pozici.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpravodaj Gunnar Hökmark se domnívá, že je nezbytné obhajovat termíny navržené Komisí (např. pásmo 800 MHz zpřístupnit pro služby elektronických komunikací do 1. ledna 2013). Jakékoli výjimky či odchylky by měly být udělovány pouze na základě technických důvodů, musí se ale zohlednit konkrétní potřeby veřejné bezpečnosti a obrany. Pásma navržená Komisí by se měla uvolnit do 1. ledna 2012, tak jak je stanoveno v jejím návrhu. Evropská unie musí usilovat o to, aby se mobilním službám přidělilo více kmitočtů, a minimálním cílem je 1 200 MHz. Je nezbytné zavést vhodné zásady, které v budoucnu umožní uvolnit další pásma spektra. Podporuji zpravodaje, a proto jsem hlasoval pro.
Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Základem hospodářské obnovy je mimo jiné i využívání nových technologií a digitální ekonomika. Přestože si EU dala ve své symbolické iniciativě nazvané „Digitální agenda“ ambiciózní cíle, jako je širokopásmové pokrytí pro všechny občany EU do roku 2013, rychlost nejméně 30 Mbps do roku 2010, stále zaostává za USA a Japonskem, pokud jde o konkurenceschopnost. Prvním praktickým krokem je proto uvolnění velkých částí rádiového spektra, aby byl umožněn rychlý rozvoj nových služeb a vysokorychlostního internetu prostřednictvím mobilního připojení, které nabídne občanům velkou kapacitu. Jde o technický, ale nezbytný parametr, máme-li stanovit jasný trend směřující k vyšší produktivitě, soudržnosti, konkurenceschopnosti a přístupu evropského průmyslu jako celku na jednotný trh, a proto jsem hlasoval pro tuto konkrétní zprávu.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra. Tento program je důležitým krokem k zajištění účinného a optimálního využívání tohoto omezeného zdroje. Politika rádiového spektra je stěžejní podstatou Digitální agendy pro Evropu a je klíčová pro splnění cílů stanovených strategií EU 2020 pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Cílem programu je vytvoření konkurenceschopného a dynamického evropského průmyslu poskytujícího bezdrátové širokopásmové služby a vybavení. Program usiluje o vytvoření prostředí, ve kterém by se mohly rozvíjet celoevropské služby. Mobilní širokopásmové připojení má stále důležitější úlohu při poskytování a inovaci služeb v ostatních odvětvích, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání, kultura a veřejná správa. Harmonizace frekvencí sníží náklady na zavádění mobilních sítí, sníží výdaje spotřebitelů na mobilní zařízení a podpoří hospodářskou soutěž a výběr spotřebitelů. Navíc se sníží škodlivé přeshraniční rušení a poruchy. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V souvislosti se znalostní ekonomikou mohou komunikační sítě podpořit rozvoj vnitřního trhu. Proto bude širokopásmové pokrytí pro celou EU, včetně nejvzdálenějších oblastí, jasným příspěvkem k vybudování EU jako integrované oblasti pro sdílení informací, což podpoří její nároky na to, aby stanula na špici digitální ekonomiky. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Bylo nám celkem správně řečeno, že rádiové spektrum je vzácný zdroj. Chtěl bych poukázat na to, že je to i sdílený zdroj, to znamená zdroj, na který si nikdo nemůže dělat výhradní nároky, pokud jde o vlastnictví. Je-li to sdílený a zároveň vzácný zdroj, musíme pochopit, jak se dnes využívá. Jinými slovy, musíme provést hloubkovou studii všech zúčastněných stran, včetně občanské bezpečnosti a vojenských služeb.
Způsob, jakým se dnes využívá, není zdaleka optimální. Měli bychom podpořit používání technologií, které umožňují společnou existenci různých služeb. Nezapomínejme ani na to, že ne veškeré využití je svou povahou nutně komerční, a proto nutně nevytváří zisk. Mám na mysli například využití spektra pro účely kulturních nebo veřejných služeb.
Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Pro Litvu je to velmi významná záležitost. Máme nejhustší síť veřejných přístupových bodů k internetu – moje země má 3,2 miliony obyvatel, z nichž 2,1 milionu užívá internet. Máme také jeden z nejvyšších stupňů vlastnictví mobilních telefonů. Není pochyb o tom, že jde o pozitivní změny. Spojení s Evropou by mohlo potenciálně pomoci přesvědčit nadnárodní společnosti, aby si v Litvě zřídily pobočky a aby zde investovaly. Mezi další možné výhody patří lékařská diagnostika prováděná na dálku, inteligentní energetické sítě a větší politická zodpovědnost na místní úrovni. Nenechme se ale unést a stanovme si správné priority. Na základě této zprávy je hlavním cílem programu politiky rádiového spektra pokrytí širokopásmovým připojením pro všechny občany EU do roku 2013 a vysokorychlostní internet do roku 2020. Co ale milion Evropanů, kteří žijí v nebezpečí chudoby? Dvacet procent Litevců žije v chudobě. To je pro náš národ příliš vysoké číslo. V mé zemi a po celé Evropě jsou rodiny, které bojují o to, aby uživily své děti a poskytly jim vzdělání, a ani neuvažují o tom, že by mohly mít počítač, o vysokorychlostním širokopásmovém připojení ani nemluvě. Podpora rádiového spektra v EU by neměla zastínit potřeby nejchudších lidí v Evropě.
Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem program politiky rádiového spektra předložený Komisí, neboť se domnívám, že všichni občané EU by měli mít do roku 2020 přístup k rychlejšímu širokopásmovému připojení. Program politiky rádiového spektra zajistí zúžení digitální propasti tím, že zavede opatření, díky nimž budou mít všichni občané a všechny podniky rychlejší přístup na internet. Zvláště velký přínos to bude mít pro ty, kdo žijí ve venkovských nebo nejvzdálenějších oblastech EU, které mají v současné době špatné nebo žádné připojení na internet. Tato vylepšená síť přispěje i ke konkurenceschopnosti evropské digitální ekonomiky v naději, že napomůže rozvoji inovačního a tvůrčího prostředí, jež může podpořit budoucí pokrok v digitální technologii.
Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Vysílací frekvence jsou národním bohatstvím. Evropské právní předpisy musí proto respektovat svrchovanost členských států při hledání společného evropského zájmu při využívání těchto frekvencí. Na druhé straně se zde potkává zájem Slovenska a ostatních členských států. Z využití uvolněných pásem na kvalitní a rychlý přenos dat mají výhodu občané i firmy. Evropská koordinace je zde důležitá, protože internetové technologie nejsou omezeny hranicemi, a jejich přínos roste s počtem zúčastněných. Cílem tohoto návrhu bylo začít co nejdříve řešit otázku uvolněných frekvencí, aby Evropa měla náskok před ostatními silnými ekonomikami. To přinese nová pracovní místa, vytvoří se nové služby a Evropa přiláká nové investice.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro zprávu. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech. Tím na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců různých zájmových skupin. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Zmíněné pozměňovací návrhy vyžadují příslušnou změnu jednacího řádu Evropského parlamentu, která bude touto zprávou provedena.
Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V posledních týdnech se v evropském parlamentu hodně diskutovalo o úloze zástupců zájmových skupin. Od okamžiku, kdy byli čtyři poslanci EP obviněni z toho, že přijali peníze od „falešných“ zástupců zájmových skupin za to, že předloží pozměňovací návrhy, se tento orgán snaží vyjasnit a zreformovat pravidla, jimiž se řídí činnost zástupců zájmových skupin v Parlamentu. Vztahy poslanců EP se zástupci zájmových skupin byly dlouho zahaleny neustálým podezřením, a proto došlo v roce 1996 k vytvoření prvního registru. Dnes se tento registr, v němž se budou zástupci zájmových skupin registrovat sami, reformuje. Proces „dobrovolné“ registrace je v současné době povinný, neboť vstup do Parlamentu bude povolen jen registrovaným zástupcům zájmových skupin. Vítám i přijetí „legislativní stopy“: myšlenky zveřejnit jména lidí, s nimiž jsme se setkali při přípravě zpráv, je podle mého názoru naprosto normálním opatřením v rámci transparentnosti. Je ovšem politováníhodné, že se Rada, na rozdíl od Komise, k této iniciativě nepřipojila.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je potřebné změnit jednací řád Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti sdíleného Evropským parlamentem a Komisí. Chtěla bych podtrhnout, že ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Registr musí respektovat právo poslanců vykonávat svůj poslanecký mandát bez omezení a nesmí jejich voličům bránit v přístupu do prostor Parlamentu.
Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro, neboť se domnívám, že je třeba přivítat veškerá opatření posilující a zvyšující transparentnost práce Parlamentu. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří jsou pro poslance důležitým zdrojem informací. Proto vítám návrh na zavedení a správu registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Předložená změna jednacího řádu reaguje na korupční odhalení v minulých měsících, kdy 3 poslanci EP zareagovali pozitivně na korupční nabídku investigativních novinářů. Není možné se smířit s tím, že by poslanci nepodléhali veřejné kontrole, pokud jde o to, čí zájmy ve své funkci hájí, případně jakému tlaku podléhají či kdo na ně tlak vytváří. Velmi proto vítám zavedení společného registru lobbistů a lobbistických organizací. Evropská komise již tento registr v minulosti zavedla, a proto Evropský parlament jen rozšíří jeho působnost na poslance, úředníky a další pracovníky EP. Registr bude obsahovat informace o kontaktech mezi výše uvedenými osobami a lobbisty a bude veřejně přístupný. Podobný systém již funguje v Kongresu USA a tamní zkušenosti ukazují, že jde o vhodné protikorupční opatření. Pevně věřím, že rozšíření registru bude správnou inspirací i pro Parlament ČR. Jeho zavedení i v českých podmínkách by rozhodně přispělo ke kultivaci české politiky.
Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Vytvoření společného registru transparentnosti je jistě významným krokem kupředu, který evropští občané netrpělivě očekávají. Orgány EU, volené či nevolené, přijímají rozhodnutí, která ovlivňují každodenní životy občanů. V demokratickém systému, na který EU aspiruje, je naprosto přirozený vysoký stupeň transparentnosti v rozhodovacím procesu.
Tento společný registr transparentnosti také zjednodušuje věci pro zástupce zájmových skupin, neboť je jediným registračním prostředkem, na rozdíl od nynějších dvou. Nelze ovšem popřít, že tento registr nebude na druhé straně odpovídajícím nástrojem pro řešení problémů s korupcí. Nemyslím si však, že primárním cílem registru je jen boj s korupcí, neboť případů korupce je jen velmi málo.
Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Poslanci UKIP se zdrželi tohoto hlasování, nikoli proto, že bychom nechtěli transparentnost, ale proto, že tyto návrhy jsou nepřiměřené, a hlasovat pro by znamenalo podpořit nepřiměřená opatření.
Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji toto rozhodnutí, neboť je významným příspěvkem k posílení transparentnosti tím, že schvaluje uzavření dohody mezi Parlamentem a Komisí o zavedení společného registru transparentnosti. V zastupitelské demokracii je důležité, aby orgány Unie byly schopny zavést a udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s veřejností, sdruženími jejích zástupců a s občanskou společností.
Po posílení pravomocí Parlamentu na základě Lisabonské smlouvy je v zájmu transparentnosti velmi důležité zavést společný registr sdílený Parlamentem a Komisí, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Proto je nezbytné upravit jednací řád Parlamentu a zavést povinnou registraci všech zástupců zájmových skupin, kteří jsou v kontaktu s poslanci Parlamentu, s evropskými orgány a jejich zaměstnanci. Tyto informace by měly být dostupné široké veřejnosti.
Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, v níž se navrhuje, aby se registr zájmových skupin týkal všech různých evropských orgánů. Do dnešního dne bylo v Evropském parlamentu akreditováno jako zájmové skupiny více než 1 700 organizací. Chcete-li vyslovit platný komentář k některému problému technické povahy, obvykle sháníte informace od těch lidí, kteří těmto věcem rozumí nejlépe. Vždycky tomu tak bylo a v budoucnosti tomu tak nadále bude. Za předpokladu, že existuje transparentnost, hrají zájmové skupiny v legislativní práci užitečnou a zásadní úlohu. Aby tomu tak bylo, přijatá zpráva zavádí nová pravidla a vytváří „registr transparentnosti“, který je společný pro Komisi a Parlament. Občané zde naleznou komplexní soubor informací o různých kontaktních osobách v orgánech EU. Systém jednoho registračního místa zjednoduší registraci zástupců zvláštních zájmů z obchodních i z neobchodních organizací. Parlament také konkrétně požaduje, aby na konci zprávy byly uvedeny informace o všech setkáních poslanců EP a zájmových skupin k dané problematice. Lituji, že registrace není povinná, ale říká se: „Chi va piano va sano“.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o změně jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti, neboť zásadou transparentnosti by se měli řídit všichni, kdo se podílí na rozhodování a na provádění politiky EU.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Společný registr transparentnosti po uzavření interinstitucionální dohody o transparentnosti mezi Parlamentem a Komisí znamená změnu jednacího řádu tak, aby odrážel novou situaci a aby byl životaschopný jako hlavní právní nástroj Parlamentu. Hlasoval jsem pro uzavření této dohody a chtěl bych podpořit i procedurální změny.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Transparentnost je právo občanů a pomáhá zachovat důvěryhodnost evropských orgánů: Parlamentu, Komise a Rady. Tato zpráva, kterou vypracoval pan Casini, se zabývá potřebou změnit jednací řád Parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti sdíleného Evropským parlamentem a Komisí. Ratifikací Lisabonské smlouvy se Parlament stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech. Proto se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a/nebo uplatňování politik Evropské unie. Transparentnost je pro fungování evropských orgánů skutečně velmi důležitá a často to vypadá, že chybí. Evropská veřejnost požaduje od svých zástupců vysoký stupeň transparentnosti, a to nejen teoreticky, ale především prakticky. EU musí být příkladem v transparentnosti svých orgánů, a tak vítám pozměňovací návrhy navržené zpravodajem, jejichž cílem je úprava jednacího řádu Parlamentu v souladu s rozhodnutím přijatým Konferencí předsedů na zasedání dne 18. listopadu 2010.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navrhovaná změna jednacího řádu Parlamentu je zaměřena na vytvoření a průběžnou aktualizaci společného registru pro zaznamenávání a kontrolu organizací a osob podílejících se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Stávající systém, o který se návrh opírá, Parlament vytvořil a uvedl do praxe v roce 1996. V té době to byl jediný orgán EU, který to dělal. Komise následně přijala systém s podobným cílem v roce 2008. Systém bude upraven v rámci procesu, který nelze oddělit od nedávných problémů s údajným lobbingem, které postihly Parlament. Nynější argumenty se však liší a soustředí se na nové pravomoci Parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
Transparentnost orgánů, jejich fungování a rozhodnutí přijatá jejich zástupci by měla být vlastní součástí demokracie. Opatření, která prohlubují tuto transparentnost, jsou proto vítána a jsou nezbytná. Není však zřejmé, že to bude výsledek všech zde navrhovaných změn. Přestože podporujeme některá navrhovaná opatření, budeme sledovat jejich provádění s cílem zhodnotit jejich budoucí výsledky.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto se týká vytvoření a průběžné aktualizace registru pro zaznamenávání a kontrolu organizací a osob podílejících se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Na základě stávajícího systému, který Parlament vytvořil a uvedl do praxe v roce 1996 a Komise v roce 2008, se systém snaží reagovat na některé nedávné problémy, přestože argumentem, který se uvádí ve zprávě, jsou nové pravomoci Parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
Některé aspekty jsou pozitivní, ale o některých jiných pozměňovacích návrzích máme vážné pochybnosti. Podporujeme větší transparentnost, ale není vždy zřejmé, že je to cílem všech přijatých pozměňovacích návrhů. Uvidíme, jak se bude v budoucnosti provádět.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu.
S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Jedním z důležitých nezbytných nápravných opatření je zlepšení pravidel pro podávání zpráv o nákladech na činnost zájmových skupin, které podávají zájmové firmy. Stávající právní předpisy umožňují zástupcům zájmových skupin vykazovat mnohem méně, než se ve skutečnosti vydá. Stejně důležitá je transparentnost, pokud jde o finanční zdroje, z nichž mají zájmové a konzultační společnosti své příjmy.
Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Chtěl bych poblahopřát panu Casinimu k vynikající práci, kterou odvedl. Budu hlasovat pro jeho návrh na vytvoření registru zástupců zájmových skupin, aby se v evropských orgánech prohloubila transparentnost. Doufám však, že se řádného uznání dostane například i zástupcům regionů.
Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Vzhledem ke skutečnosti, že nátlakové skupiny, bez ohledu na to, zda zastupují soukromé nebo veřejné zájmy, hrají nespornou úlohu v evropských záležitostech, musí být jejich vztahy s naším orgánem mnohem transparentnější. Podle mého názoru by se měly do registru transparentnosti zaznamenávat povinně. Podporuji zejména myšlenku „legislativního otisku prstu“, který umožňuje registraci těchto zástupců zájmových skupin, kteří se v legislativním procesu setkají s poslanci. Je skutečně velmi důležité, abychom udělali, co můžeme, a znovu získali nebo posílili důvěru občanů ve fungování evropských orgánů, a to je směr, kterým nás tento registr správně vede.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť Smlouva o Evropské unii, zejména čl. 11 odst. 1 a 2, stanoví a snaží se pěstovat rámec pro vztahy mezi evropskými orgány a vedoucími evropskými politickými představiteli na jedné straně a občanskou společností, občany EU a reprezentativními sdruženími na straně druhé: 1. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. 2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Registr musí zejména respektovat právo poslanců vykonávat svůj poslanecký mandát bez omezení a nesmí jejich voličům bránit v přístupu do prostor Parlamentu. Navíc nezasahuje do pravomocí či výsad stran a nemá vliv ani na jejich pravomoc týkající se vlastní organizace.
David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Parlament a Komise jsou dobrým příkladem proto, že zavádějí společný registr transparentnosti na akreditaci zástupců zájmových skupin a jiných zájmových skupin. Je to tak významné, že se k iniciativě připojila i Rada. Požadavek, aby poslanci přikládali ke svým zprávám seznam schůzek se zástupci zájmových skupin v legislativních záležitostech je také významným krokem k větší transparentnosti, která je v tomto druhu vztahů potřebná, aby nedocházelo k takovým situacím, k nimž v minulosti došlo.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Nehlasoval jsem pro Casiniho zprávu o zavedení společného registru transparentnosti. Jsem toho názoru, že zavedení takového registru je porušením svobody, jíž by se měli těšit všichni politici. Všichni poslanci nesou politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí a postoje. Jsou hodnoceni svými voliči.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Registr pokrývá všechny činnosti prováděné s cílem přímo nebo nepřímo ovlivnit vypracovávání a uplatňování politik a proces rozhodování v evropských orgánech. Všechny organizace zapojené do činností, na něž se vztahuje registr, by se měly bez ohledu na svůj právní statut registrovat. Ve výboru pro ústavní záležitosti zdůrazňovalo mnoho hlasů napříč politickými stranami význam skutečnosti, že se součástí systému stane i Rada. Hlasování Výboru pro právní záležitosti je významným krokem kupředu, ale naše práce na transparentnosti pokračuje. Podporuji zprávu Carla Casiniho a hlasoval jsem pro.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Obrovským problémem důvěryhodnosti trpí nejen Evropský parlament, ale i celá Evropská unie. Přestože Parlament nakonec dospěl k dohodě o registru transparentnosti, bezpochyby pod tíhou tlaku nedávného skandálu se zájmovými skupinami, tento registr nebude mít žádný účinek. Bude zapotřebí zaznamenávat nejen veškerou činnost ve prospěch podnikání a mezinárodních společností, ale i placený lobbing pro zájmové skupiny, jako jsou profesní organizace a odbory.
Občané mají právo na transparentnost, neboť je to právě jejich povinný příspěvek, který udržuje při životě statutární lobby. Úplné zpřístupnění by se mělo týkat nejen platů, ale i poplatků, pozvání na večeře atd. Jelikož tato opatření jsou krokem správným směrem, hlasoval jsem pro zprávu.
Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Ke zvýšení důvěry občanů v činnost Parlamentu a k zajištění nezbytné transparentnosti těchto činností je třeba zavést společný registr a zlepšit všechna pravidla transparentnosti v Evropském parlamentu. Hlasoval jsem pro obě Casiniho zprávy a těším se na co nejrozhodnější návrhy ze strany pracovní skupiny Evropského parlamentu pro transparentnost a regulaci činnosti zájmových skupin.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Smlouva o Evropské unii vytváří rámec pro vztahy mezi evropskými orgány a vedoucími evropskými politickými představiteli na jedné straně a občanskou společností, občany EU a reprezentativními sdruženími na straně druhé. Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. Je ovšem důležité zavést mechanismus pro zaznamenávání a kontrolu. Z tohoto hlediska jsem hlasoval pro tuto zprávu o změně jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Phil Prendergast (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu o uzavření interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a Komisí o zavedení společného registru transparentnosti. Všichni hráči, kteří se snaží ovlivnit rozhodování a provádění politiky na evropské úrovni, by se měli zapsat do společného registru, který bude sloužit jak k zápisu, tak ke snazšímu přístupu k informacím o zástupcích zájmových skupin. Těm, kdo se neregistrují, by měl být dlouhodobě odmítnut přístup do Evropského parlamentu. Je to jen první krok k transparentním vztahům mezi evropskými orgány a zástupci zájmových skupin. Registrace by měla být povinná a Rada by se k této dohodě měla připojit co nejdříve.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Ratifikací Lisabonské smlouvy se Parlament stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost zástupců zájmových skupin. S ohledem na tento vývoj a v zájmu transparentnosti, jíž by se měl řídit dialog mezi těmito zúčastněnými stranami a orgány Unie, se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Proto je třeba provést změny v jednacím řádu, a já jsem pro ně hlasoval.
Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Musíme bojovat za transparentnost v evropských orgánech a v tomto ohledu vítám dohodu s Komisí, jejímž cílem je konečně zavést společný registr zájmových skupin evropských orgánů.
Chtěla bych uvést jen jednu poznámku, že lituji neochoty Rady přihlásit se k tomuto společnému registru. Je nezbytné hledět zpět a hájit nedostatečnou transparentnost místo otevřenosti? Je ovšem povinností i zástupců členských států, aby v jejich jednáních s evropskými občany panovala informovanost a transparentnost. Mám také přání do budoucna. Myslím si, že je třeba pomalu se přiblížit k systému amerického stylu, který má za sebou 65 let zkušeností a který je založen na tom, že zájmové skupiny zveřejňují klíčové dokumenty (například všechny smlouvy v hodnotě nad 10 000 USD).
Nakonec bych chtěla uvést pár slov o legislativním otisku prstů, což je dobrá myšlenka teoreticky, nikoli však prakticky. Ne proto, že by oslabovala zásadu nezávislosti poslanců, ale spíše proto, že by mohla vést k nekonečným diskusím v parlamentních výborech o všech proč a proto spojených s výběrem a četností schůzek s tím, a ne s jiným zástupcem zájmových skupin. Závěrem bych chtěla říci, že důležité je vybudovat účinný a silný systém. K tomu máme ale ještě daleko.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Když evropský zákonodárce připravuje a přijímá právní předpis, je užitečné poslechnout si stanoviska různých zúčastněných stran. Abychom však mohli tyto vlivy kvantifikovat, musíme mít povinnou registraci všech zástupců zájmových skupin v registru, který je společný pro všechny orgány.
Text, který byl právě přijat, představuje zajímavý krok ke stanovení různých druhů zástupců zájmových skupin a částek, které obvykle používají, aby ovlivnili rozhodování. To je třeba dále rozvíjet. Rada by se také měla podílet na společném registru, který by měl být povinný a měl by sloužit jako dynamický nástroj zaručující transparentnost rozhodování. Je to v zájmu evropské demokracie.
Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Smlouva o Evropské unii vytváří rámec pro vztahy mezi evropskými orgány a vedoucími evropskými politickými představiteli na jedné straně a občanskou společností, občany EU a reprezentativními sdruženími na straně druhé. Orgány musí dát občanům a reprezentativním sdružením příležitost zveřejnit a veřejně si vyměňovat názory ve všech oblastech činnosti Unie. Orgány musí vést zejména otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.
Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech. S ohledem na tento vývoj se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Aby byly zohledněny změny stávajících práv a povinností a aby byla zřízena nová práva a povinnosti poslanců, obhajuje dnes přijaté usnesení potřebu změnit jednací řád Parlamentu.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Původně jsme byli proti této zprávě, neboť na zástupce zájmových skupin uplatňovala stejná pravidla jako na veřejné orgány, včetně zástupců regionů u EU. Na základě našich požadavků byla však zpráva upravena. Myslíme si, že je správné zavést kodex chování osob, které mají přístup do Parlamentu jménem soukromých sdružení nebo společností, a jsme rovněž přesvědčeni, že je správné, aby na církve, politické strany, odbory a veřejné orgány nebyla uplatňována stejná pravidla. Proto jsme hlasovali pro.
Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Casiniho zpráva zdůrazňuje význam změny jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného registru transparentnosti. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která potvrzuje význam, který evropské orgány přikládají transparentnosti, neboť sdílím názor, že zavedení tohoto registru napomůže kontrole organizací a osob podílejících se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie.
Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem dnešní zprávu vyzývající k vytvoření společného registru zástupců zájmových skupin. Je to první krok k větší transparentnosti v Evropském parlamentu i v Komisi. „Registr transparentnosti“ zjednoduší přístup pro občany, kteří chtějí nalézt konkrétní informace o tom, které organizace nebo kteří jednotlivci mají kontakt jak s poslanci, tak se zástupci Komise. Parlament jasně uvádí, že registrace zástupců zájmových skupin, kteří se chtějí setkávat s poslanci, bude od nynějška povinná. Já považuji za povzbudivý signál Rady, že bude rovněž zvažovat, jak zavést takový registr, a prosazovat je, aby se tak stalo co nejdříve.
Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Casiniho. Transparentnost v činnostech, které vykonávají evropské orgány, je základním předpokladem legitimity a základním faktorem při budování řádných otevřených vztahů se zástupci sdružení, přestože byla nedávno poskvrněna. Proto jsem přesvědčena, že vytvoření společného registru pro Parlament a Komisi tak, aby byly shromážděny na jednom místě informace o organizacích a osobách, které jsou v kontaktu s orgány, nejen zefektivní byrokratické postupy tím, že bude existovat jen jedna registrace, ale bude i jasným zlepšením vedoucím ke stále otevřenějšímu a transparentnějšímu dialogu s uvedenými zástupci zájmových skupin.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Je prvním krokem k větší transparentnosti v práci orgánů a zajišťuje soulad s pravidly Unie pro veřejnou správu. Rejstřík transparentnosti, jak bude nyní nazýván, není povinný, ale lobbující osoby nebo organizace budou nuceny se zaregistrovat, chtějí-li získat povolení k přístupu do Evropského parlamentu. Registrované subjekty budou také muset uvádět své zdroje příjmů a své zájmy a předložené legislativní návrhy. To zvýší transparentnost a přinese to více komplexních informací o osobách nebo organizacích, které jsou v souvislosti s některými záležitostmi nebo některými návrhy v kontaktu s poslanci. Jsem přesvědčen, že bychom měli pokračovat v rozhovorech s Radou, aby se připojila k rejstříku transparentnosti a aby se tak tento rejstřík stal společným rejstříkem pro všechny tři orgány.
Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) U Parlamentu a Komise je akreditováno přibližně 4 600 organizací jako zájmové skupiny. Po přijetí Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin.
Tato zpráva, pro niž jsem hlasovala, se zabývá institucionální dohodou o vytvoření společného prostoru pro zaznamenávání a kontrolu zástupců zájmových skupin a jiných zájmových skupin v Komisi a v Parlamentu. Společný rejstřík různých orgánů bude vytvořen s cílem přispět k větší transparentnosti a k rozlišení zájmových skupin zastupujících občanskou společnost a veřejné orgány.
V zájmu transparentnosti je stejně důležité vytvoření systému povinného hlášení o všech schůzkách mezi registrovanými organizacemi a poslanci zodpovědnými za příslušné právní předpisy, které by mělo být uvedeno v příloze příslušných zpráv nebo doporučení. Stejně důležité je, aby se k rejstříku připojila Rada.
Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman a Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Poslanci UKIP se zdrželi tohoto hlasování, nikoli proto, že bychom nechtěli transparentnost, ale proto, že tyto návrhy jsou nepřiměřené, a hlasovat pro by znamenalo podpořit nepřiměřená opatření.
Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Zavedení společného rejstříku Parlamentu a Komise, který by na jednom registračním místě shromáždil veškeré informace o subjektech, které jsou v kontaktu s orgány, je krokem kupředu na cestě k větší transparentnosti. Transparentnost v politických orgánech je podle mého názoru klíčová pro otevřený dialog s občanskou společností. Důležitými faktory v demokratickém životě orgánů je zveřejňování a veřejná výměna názorů a informací v různých oblastech činnosti Unie a zároveň záruka, že organizace a osoby, které hrají aktivní úlohu v přípravě a provádění politiky EU, jsou sledovány.
Chtěl bych však vyjádřit určité výhrady. Nesouhlasím s vyloučením určité skupiny hráčů, jako jsou sociální partneři a místní, regionální a obecní orgány, z působnosti rejstříku. Jejich vyloučení je neodůvodněné, neboť tito hráči mají specifické zájmy a hrají stejně aktivní úlohu v rozhodování, jako mnoho jiných reprezentativních sdružení. Myslím si také, že požadované informace by měly být přesněji specifikovány, aby nemohlo docházet k různým výkladům, jak se tomu stává v současné situaci.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť transparentnost politických orgánů je základním předpokladem legitimity. Musíme zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a proto je nezbytné přezkoumat důsledky tohoto vývoje. Po volbách do Evropského parlamentu byla mezi Parlamentem a Komisí ustanovena nová pracovní skupina, která v listopadu 2010 přijala návrh dohody o vytvoření rejstříku transparentnosti. Podle nového návrhu není registrace povinná, ale v současné době mají přístup do prostor Parlamentu pouze zástupci registrovaných zájmových skupin. Společný rejstřík zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a usnadňuje práci nekomerčním organizacím. Jsem přesvědčena, že společný rejstřík je dalším krokem k větší transparentnosti v evropských orgánech a že rovněž zvýší důvěru občanů v práci orgánů.
Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je třeba vyjasnit věci ve chvíli, kdy úloha zájmových skupin stále vyvolává mnoho diskusí a někdy i různé dohady mezi občany Evropy. Litujeme ovšem, že registrace organizací není povinná, zejména pokud je de facto povinností se registrovat, aby organizace dostala kartu opravňující ke vstupu do našich prostor. Na druhou stranu jsme bojovali za to, aby kanceláře zastupující místní, regionální a obecní orgány v evropských orgánech nebyly tímto opatřením dotčeny, na rozdíl od toho, co bylo v plánu v původním znění. Tyto struktury považujeme za přímé produkty demokraticky zvolených orgánů. Představují obecný zájem, a proto by se měly odlišit od zástupců zájmových skupin, kteří hájí soukromé zájmy. Tento rejstřík je nicméně důležitým krokem vpřed, neboť v mnoha oblastech může být nedostatek transparentnosti, jímž je zahalena úloha zástupců zájmových skupin, skutečným demokratickým problémem.
Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tato dohoda je prvním krokem, i když bezpochyby důležitým, k větší transparentnosti, neboť se na jejím základě mají de facto povinně registrovat všichni zástupci zájmových skupin, kteří chtějí mít pravidelný přístup do Parlamentu a do Rady, a to včetně všech informací o právní struktuře a finančních zájmech dotyčných informací.
Existence rejstříku organizací a zaměstnanců, kteří se zabývají rozhodováním a prováděním politiky EU, tak posiluje transparentnost v dialogu mezi těmito zástupci občanské společnosti a orgánů Unie a zároveň zavádí závazná opatření pro případ porušení kodexu chování v příloze dohody.
Doufám, že brzy bude uskutečněn druhý krok směrem k vytvoření přísnějších norem, které by zajistily důslednost ve veřejné správě EU a posílily její institucionální pravidla.
Lituji, že Rada se na dohodě ještě nepodílí a nepřipojila se k rejstříku transparentnosti, neboť to ovlivňuje pravděpodobnost dosažení nezbytného stupně transparentnosti na všech úrovních legislativního procesu EU. Chtěl bych vám připomenout, že stupeň transparentnosti politických orgánů stále více souvisí s jejich legitimitou.
Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Podpořil jsem tuto zprávu, která zavádí společný rejstřík pro lobbisty (rejstřík transparentnosti) pro Evropský parlament a Komisi. Oblast působnosti rejstříku zahrnuje mnoho činností s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU. Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na jejich právní subjektivitu zaregistrují veškeré organizace, které se zabývají činnostmi spadajícími do jeho oblasti působnosti. Tato dohoda s Evropskou komisí upravuje pouze dobrovolnou registraci, ačkoli zástupci zájmových skupin, kteří nejsou uvedeni ve společném rejstříku, již neobdrží průkaz pro dlouhodobý přístup do Evropského parlamentu. Dalším krokem bude rozšíření společného rejstříku na všechny orgány EU a přesvědčování Komise a Rady, aby byl rejstřík povinný. Potřebujeme jasná pravidla, abychom zabránili lidem a organizacím netransparentním způsobem ovlivňovat rozhodování EU.
Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí Casiniho zprávy o zavedení společného rejstříku transparentnosti pro Parlament a Komisi. Zavedení veřejného rejstříku, do něhož se musí zapisovat zástupci zájmových skupin, chtějí-li mít přístup do těchto dvou orgánů, je skutečným demokratickým pokrokem ve prospěch občanů. V tomto ohledu je budoucí povinnost zpravodajů zveřejnit jména zástupců zájmových skupin, s nimiž se setkali, dalším krokem směrem k plné nezávislosti Evropského parlamentu a zajistí vyvážené zastoupení zájmů všech evropských občanů.
Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, v níž se navrhuje, aby se registr zájmových skupin týkal všech různých evropských orgánů. Do dnešního dne bylo v Evropském parlamentu akreditováno jako zájmové skupiny více než 1 700 organizací. Chcete-li vyslovit platný komentář k některému problému technické povahy, obvykle sháníte informace od těch lidí, kteří těmto věcem rozumí nejlépe. Vždycky tomu tak bylo a v budoucnosti tomu tak nadále bude. Za předpokladu, že existuje transparentnost, hrají zájmové skupiny v legislativní práci užitečnou a zásadní úlohu. Aby tomu tak bylo, přijatá zpráva zavádí nová pravidla a vytváří „registr transparentnosti“, který je společný pro Komisi a Parlament. Občané zde naleznou komplexní soubor informací o různých kontaktních osobách v orgánech EU. Systém jednoho registračního místa zjednoduší registraci zástupců zvláštních zájmů z obchodních i z neobchodních organizací. Parlament také konkrétně požaduje, aby na konci zprávy byly uvedeny informace o všech setkáních poslanců EP a zájmových skupin k dané problematice. Lituji, že registrace není povinná, ale říká se: „Chi va piano va sano“.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o změně jednacího řádu Evropského parlamentu z důvodu zavedení společného rejstříku transparentnosti, neboť zásadou transparentnosti by se měli řídit všichni, kdo se podílí na rozhodování a na provádění politiky EU. Jsem však přesvědčena, že tento rejstřík by měl být povinný a měl by se vztahovat na všechny evropské orgány.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V roce 2006 Komise navrhla jediné registrační místo pro registraci zástupců zájmových skupin pro Komisi a Parlament. V usnesení přijatém na plenárním zasedání dne 8. května 2008 Parlament uvítal návrh a požadoval interinstitucionální dohodu o zavedení společného rejstříku pro Parlament, Komisi a Radu. V té době Parlament navíc navrhl jednání o společném kodexu chování zástupců zájmových skupin a diskusi o sankcích, které by se měly uplatňovat v případě porušení.
Podle této dohody je pravidelný přístup do prostor Parlamentu povolen pouze registrovaným zástupcům zájmových skupin. Společný rejstřík ovšem zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Z působnosti rejstříku jsou vyloučeni sociální partneři, církve, politické strany a místní, regionální a obecní orgány s přihlédnutím k jejich zvláštní povaze.
Bylo by užitečné, kdyby se k této dohodě připojila Rada. Jsem přesvědčen, že Parlament a jeho poslanci by měli jít příkladem, pokud jde o transparentnost jejich činnosti a čistotu jejich cílů.
Hlasoval jsem pro.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Transparentnost je základem demokracie. Veřejnost má na ni nárok a pomáhá zachovat důvěryhodnost evropských orgánů: Parlamentu, Komise a Rady. Tato zpráva, kterou vypracoval pan Casini, se týká uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti. Chtěl bych zdůraznit, že Parlament byl prvním orgánem, který analyzoval fenomén nátlakových skupin, a v roce 1996 zavedl rejstřík pro zástupce zájmových skupin. V roce 2006 Komise navrhla prostřednictvím Evropské iniciativy pro transparentnost vytvoření jediného registračního místa pro registraci zástupců zájmových skupin v Komisi a v Evropském parlamentu. Transparentnost je skutečně základem fungování evropských orgánů, které jsou často obviňovány z jejího nedostatku. Evropská veřejnost požaduje od svých představitelů vysoký stupeň transparentnosti nejen teoreticky, ale především prakticky. Vítám přijetí návrhu dohody o vytvoření rejstříku transparentnosti a jsem si jist, že bude významným krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropských orgánech, což snad přispěje ke zvýšení legitimity evropského projektu mezi občany.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Začněme předpokladem, jak stojí ve zprávě, že „základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky […]“. Transparentnost orgánů a čistota činů jejich představitelů by měla být vlastním prvkem skutečné a pravé demokracie.
Bohužel víme, že někdy existuje velký rozdíl mezi krásně znějícími slovy a činy. Parlament byl prvním evropským orgánem, který otevřel téma zvyšujícího se počtu zájmových skupin na evropské úrovni, a v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin.
Komise později rovněž zahájila v této oblasti iniciativu a v roce 2008 byla zřízena pracovní skupina Parlamentu a Komise. V roce 2009 skupina přijala společné prohlášení a návrh společného kodexu chování.
V roce 2010 schválila nová pracovní skupina návrh dohody o zřízení rejstříku transparentnosti, který zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Důležité je sledovat praktické výsledky.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva uvádí, že „základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky […]“.
Často ovšem existuje propastný rozdíl mezi teorií a skutečností, přestože Parlament byl prvním evropským orgánem, který se zabýval tématem zvyšujícího se počtu zájmových skupin na evropské úrovni, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. Po několika zprávách a důkladných diskuzích Parlament v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin.
Mezitím i Komise zahájila kroky a v roce 2008 vytvořila pracovní skupinu na vysoké úrovni mezi Parlamentem a Komisí. V roce 2009 skupina přijala společné prohlášení a návrh společného kodexu chování. Po volbách do Evropského parlamentu byla mezi Parlamentem a Komisí ustanovena nová pracovní skupina.
V listopadu 2010 pracovní skupina schválila návrh dohody o zřízení rejstříku transparentnosti, který zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity.
Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. I když registrace není povinná, může být de facto za povinnou považována, neboť pravidelný přístup do parlamentních prostor mají jen registrovaní zástupci. Do budoucnosti je však žádoucí, abychom dosáhli registračního systému povinného de iure.
Společný rejstřík zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Nový název „Rejstřík transparentnosti“ ulehčí nekomerčním organizacím nechat se do rejstříku zapsat. Bude to krok kupředu k větší transparentnosti v evropských orgánech a já doufám, že to zajistí evropskému projektu větší legitimitu u občanů Evropy.
Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Je velmi dobře známo, že v Bruselu působí více než 15 000 zástupců zájmových skupin, kteří se snaží ovlivňovat legislativní texty, jež jsou zde schvalovány, a kteří intervenují na všech stupních legislativního procesu. Navzdory skutečnosti, že ve Francii se na tuto činnost pohlíží velice negativně, není úplně nelegitimní, aby zájmové skupiny, obchodní, společenské, odborové atd. projevovaly své názory a odborné znalosti, zejména před méně znalými státními úředníky a volenými zástupci. Pro tyto zájmové skupiny a jejich zástupce má tedy smysl zapsat se do rejstříku a uvést v něm i hlavní zdroj svých finančních prostředků, zejména pokud pocházejí z rozpočtu EU.
Registrace by měla být povinná nejen pro tyto organizace, ale pro všechny skupiny mimo Parlament, včetně těch, jejichž úkolem je plnit úlohu stanovenou ve Smlouvě (odbory, církve, filozofické organizace, místní orgány atd.), včetně skupin sestávajících částečně nebo úplně z poslanců, jako jsou například Evropští přátelé Izraele, neboť v tom případě jednají jako zájmové skupiny, nikoli jako poslanci. Dohoda, o níž dnes hlasujeme, nezachází v tomto ohledu, pokud jde o transparentnost, dostatečně daleko.
Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Po nedávných událostech, které upozornily na možné zneužívání působení zájmových skupin, se ukázalo, že je ještě důležitější zvýšit transparentnost, pokud jde o působení zájmových skupin v evropských orgánech. Sloučení seznamů zástupců zájmových skupin registrovaných v Parlamentu a v Komisi je prvním krokem k vytvoření vyčerpávajícího rejstříku zájmových skupin působících v Bruselu a následně k lepšímu přístupu občanů k demokratické kontrole a k vyváženosti rozhodovacího procesu. Bojoval jsem však za to, aby se tato opatření nevztahovala na kanceláře zastupující místní orgány v evropských orgánech. Tyto struktury považuji za přímé produkty demokraticky zvolených orgánů (městské, departementální, regionální rady atd.). Představují obecný zájem, a proto by se měly odlišit od zástupců zájmových skupin, kteří hájí soukromé zájmy. Kromě toho doufám, že rejstřík bude jednou povinný a bude zahrnovat zástupce zájmových organizací působící v evropských orgánech. Pojem transparentnosti je pro politiku Evropské unie velmi důležitý a je třeba jej rozšířit, aby se vztahoval na všechny zájmové skupiny, které se podílejí na její činnosti.
Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválení společného rejstříku transparentnosti po většinovém hlasování ve Výboru pro ústavní záležitosti je dalším krokem k větší transparentnosti v činnosti Parlamentu. Společný rejstřík Evropského parlamentu a Komise, který je veřejný a přístupný on line, umožní občanům snáze kontrolovat jednotlivé zúčastněné strany, s nimiž jsou poslanci ve styku.
Dohodu je však třeba ještě vylepšit, neboť registrace jednotlivých hráčů je dobrovolná, přestože je základním předpokladem pro přístup do orgánů. Následujícím cílem tedy bude povinná registrace všech zástupců zájmových skupin. Očekáváme také, že se Rada, stejně jako ostatní evropské orgány, připojí ke směru, jímž se ubírá Parlament a Komise, a bude se na rejstříku podílet.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tuto zprávu, neboť základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Dosažený výsledek odpovídá cílům stanoveným Parlamentem v nejzákladnějších bodech. Zaprvé, přestože registrace není povinná – původním cílem Parlamentu byla povinná registrace – lze ji považovat za „fakticky povinnou“, poněvadž pravidelný přístup do prostor Parlamentu je povolen pouze registrovaným zástupcům zájmových skupin. Zadruhé, společný rejstřík zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Nový název „Rejstřík transparentnosti“ ulehčí nekomerčním organizacím nechat se do rejstříku zapsat. Zatřetí, nový mechanismus poskytne doplňující informace, jako například počet jednotlivců zapojených do všech aktivit spojených s rejstříkem a objem prostředků EU, které zaregistrovaný subjekt obdrží. Poskytne také objasnění týkající se způsobilých aktivit spadajících do působnosti rejstříku a postupů pro vyřizování stížností. Myslím si, že bylo velmi důležité schválit návrh dohody o zavedení rejstříku transparentnosti. Společný rejstřík bude krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropských orgánech, což snad přispěje ke zvýšení legitimity evropského projektu mezi občany.
Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) V Evropském parlamentu je akreditováno více než 1 700 organizací jako zájmové skupiny, v Komisi je jich 3 900. Tyto organizace byly doposud registrovány ve dvou různých rejstřících, u každého orgánu v jednom. V roce 2008 se Parlament domáhal sloučení těchto záznamů, aby se správa zápisů zjednodušila. Bylo dosaženo institucionální dohody mezi Parlamentem a Komisí s cílem zavést společný rejstřík. Tato dohoda čekala na potvrzení a byla předložena k hlasování v evropském zákonodárném sboru. Hlasovala jsem pro tento text, neboť umožní větší transparentnost, pokud jde o činnost zájmových skupin. Je pravda, že podle tohoto znění není povinné zapsat se do rejstříku, ale Parlament bude takovou registraci požadovat u každé organizace, která chce používat parlamentní prostory. Text navrhuje pro lobbing také legislativní otisk prstu, takže v příloze každého legislativního aktu budou uvedeny zájmové skupiny, které hrály úlohu při jeho přípravě. Společný rejstřík by měl být k dispozici on line v červnu.
David Martin (S&D), písemně. – Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. Po několika zprávách a důkladných diskuzích Parlament v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Společný rejstřík bude krokem vpřed k zlepšení transparentnosti v evropských orgánech, což snad přispěje ke zvýšení legitimity evropského projektu mezi občany.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Žádná nátlaková skupina zastupující komerční zájmy by neměla mít pravidelný přístup do evropských orgánů. Jejich přístup do Evropského parlamentu musí být přísně omezen na setkání, která s nimi mají domluvena poslanci a politické skupiny.
Navrhovaný rejstřík transparentnosti není ničím jiným než administrativní legitimizací. Slouží k zachování stávající situace. Zástupci zájmových skupin před sebou mají světlou budoucnost. Budu hlasovat proti této pokrytecké zprávě, kterou odsuzuji. Bylo by lepší, kdyby tito lidé museli informovat o svých osobních vztazích s médii a o svých parlamentních a administrativních vazbách na Evropský parlament.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Parlament a Komise jdou dobrým příkladem, neboť zavedly společný rejstřík transparentnosti za účelem akreditace zástupců zájmových skupin a dalších zájmových skupin. Povinný charakter rejstříku pro zástupce zájmových skupin, kteří chtějí mít pravidelný přístup do Parlamentu a do Komise, je navíc důležitým krokem při zvyšování transparentnosti vztahů mezi těmito organizacemi a evropskými orgány. Opakuji, že je nám líto, že Rada se k těmto opatřením nepřipojila.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dobrovolný rejstřík je naprostý nesmysl a jeho výsledkem nebude větší transparentnost. Rada ministrů se navíc ještě nepřipojila, což znamená, že ve hře nemáme ani všechny zákonodárné orgány. I kdyby se Rada měla zapojit, stejně i tak zůstane řada mezer. Na dokumentech zveřejňovaných Komisí pracuje údajně 1 350 skupin odborníků. Totožnost členů těchto poradenských organizací, kteří se setkávají za zavřenými dveřmi, je ovšem velmi dobře hlídaným tajemstvím.
Komise nyní věnuje větší pozornost činnosti bývalých Komisařů v období bezprostředně poté, co opustili Brusel. Existují však také kontroly na místě v jiném směru? Vzpomeňme si jen na nedávný přesun od asociací hudebního průmyslu k oblasti autorského práva. Vzhledem k tomu, že tato opatření jsou krokem správným směrem, hlasoval jsem pro zprávu.
Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Plně podporuji rozhodnutí o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti, které jsme dnes přijali.
Parlament má rejstřík zájmových skupin od roku 1996 a měl by být v tomto ohledu příkladem pro další orgány. Evropská komise zavedla svůj rejstřík zástupců zájmových skupin až v roce 2008 a Rada Evropské unie stále žádný rejstřík nemá. Rozhodnutí přijaté v Evropském parlamentu sloučí rejstříky lobbistů a zájmových skupin, které jsou dnes vedeny oběma výše uvedenými orgány odděleně. Proces povede k větší transparentnosti a především zjednoduší přístup k informacím, které budou uloženy na jednom místě. Vytvoření společného rejstříku je užitečné i pro zástupce zájmových skupin, kteří se musí registrovat jen jednou. Rozhodnutí také vylučuje z rejstříku transparentnosti sociální partnery, církve, politické strany a místní a regionální správní orgány. Zájmové skupiny budou navíc uvedeny ve vysvětlujícím memorandu ke zprávě nebo k doporučení, měly-li s poslancem schůzku k legislativnímu případu. Podle mého názoru je toto rozhodnutí důležitým krokem při zvyšování transparentnosti a netrpělivě čekám, až se ke společnému rejstříku připojí Rada EU.
Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Orgány získávají reputaci tím, že jejich činnost je transparentní. Tato konkrétní zpráva, pro kterou jsem hlasoval, klade otázku vlastní základní zodpovědnosti. Občané musí mít snadný a neomezený přístup k vlivu a činnosti zástupců zájmových skupin v rozhodovacím procesu. Skutečností je, že na evropské úrovni byl Evropský parlament prvním orgánem, který se zabýval vznikem velkého počtu zájmových skupin. Skutečností také je, že zde stále existuje vzestupný trend, který je výsledkem stále se rozšiřujících legislativních pravomocí Parlamentu. Společný rejstřík je tak prvním významným krokem při kontrole a zachovávání transparentnosti kroků zájmových skupin.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů a je to i etická nutnost. Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. Po několika zprávách a důkladných diskuzích Parlament v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Komise v roce 2006 vydala „Evropskou iniciativu pro transparentnost“, ve které navrhla společné „jedno registrační místo“, kde by se lobbisté mohli zaregistrovat u Komise i Parlamentu. Odpovědí Parlamentu na tuto iniciativu Komise byla zpráva Výboru pro ústavní záležitosti o vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech. Usnesení bylo přijato na plenárním zasedání dne 8. května 2008. Pracovní skupina dosáhla v listopadu 2010 přijetí návrhu dohody o zřízení rejstříku transparentnosti, čímž Parlament dosáhl svých hlavních cílů. Jsem přesvědčena, že společný rejstřík je krokem k větší transparentnosti evropských orgánů, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Činnost zástupců zájmových skupin z různých oblastí ve vztahu k evropským orgánům – v tomto případě k Parlamentu a Komisi – má nepopiratelné výhody. Zvyšuje množství informací významných pro rozhodování a přináší povědomí o legitimních zájmech, které stojí za úvahu. Důležité je však zachovat transparentnost činnosti orgánů EU, aby byla nakonec zajištěna jejich legitimnost a naprosté uznání jejich činnosti, aniž by docházelo ke zneužívání pravomoci. Proto vítám uzavření této dohody, která tím, že zavádí de facto povinnou registraci všech lobbistů, kteří chtějí mít pravidelný přístup do Parlamentu a Komise, znamená rozhodující krok v posilování transparentnosti v dialogu mezi orgány EU a těmito zástupci občanské společnosti.
Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány prostředky, tj. peníze daňových poplatníků. Parlament byl prvním orgánem EU, který v roce 1996 zavedl rejstřík zástupců zájmových skupin. Dnes přijaté usnesení zdůrazňuje skutečnost, že zavedení společného rejstříku zajišťuje co nejširší zapojení všech kategorií subjektů a přitom respektuje jejich odlišné či specifické právní subjektivity. Tento mechanismus poskytne doplňující informace, jako například počet jednotlivců zapojených do všech aktivit spojených s rejstříkem a objem prostředků EU, které zaregistrovaný subjekt obdrží.
Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Brusel, který někteří lidé přirovnávají jako Mekku lobbistů jen k Washingtonu, potřebuje řádné právní předpisy a jasně stanovené zásady spolupráce mezi těmi, kdo přijímají rozhodnutí, a zástupci různých zájmových skupin. Měli bychom mít na paměti, že činnost zájmových skupin, vykládaná jako prosazování zájmů různých sociálních skupin, je nedílnou součástí současných demokratických systémů.
Poslanci opakovaně vyjádřili svou podporu zavedení transparentnosti. Společná rejstřík zástupců zájmových skupin zvýší transparentnost v orgánech EU. Bude rozlišovat i mezi zástupci nátlakových skupin a zástupci nevládních a vládních organizací. Není pochyby o tom, že zájmové skupiny představují platformu pro výměnu informací a jsou důležitým komunikačním kanálem mezi občany a Evropskou unií. Aby tato spolupráce byla co nejúčinnější a přinesla očekávané výsledky, měla by být regulovaná a transparentní.
Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – (SV) Rozhodnutí týkající se takzvaného rejstříku transparentnosti není dostatečně ambiciózní. Rejstřík Komise, který se nyní slučuje s rejstříkem Parlamentu, je dobrovolný a týká se malé části z odhadovaných 15 000 zástupců zájmových skupin v Bruselu. V rejstříku nejsou relevantní informace.
Podle mého názoru zpráva představuje určitý, byť omezený pokrok. Před přijetím rozhodnutí by bývalo lepší počkat, s čím přijde skupina vedená předsedou Buzkem.
Skandály, které vyšly najevo v uplynulých měsících, poukazují na skutečnost, že jednací řád Parlamentu je také neadekvátní. Potřebujeme kodex chování, který by nedovoloval, aby poslanci EP byli placeni za podporu návrhů zájmových skupin. Jedinými lidmi, které by měli poslanci EP zastupovat, by měli být jejich voliči. Neměli by zastupovat konkrétní hospodářské nebo náboženské zájmy.
Myslím si, že všichni zástupci zájmových skupin by měli být registrováni. Výjimky pro některé zástupce zájmových skupin vytvoří mezery v kontrolním systému. Moje strana požadovala ve volební kampani povinnou registraci zástupců zájmových skupin v rejstříku společném pro všechny orgány EU. Požadovali jsme také poskytování informací o konkrétních věcech, jimiž se zástupci zájmových skupin zabývají. Rejstřík by měl obsahovat finanční informace, včetně výdajů za jejich lobbistickou činnost a informace o tom, kdo financuje jejich aktivity. Nezbytný je kodex chování při činnostech zájmových skupin. Zástupci zájmových skupin, kteří se chovají neeticky, musí být zveřejněni a musí být možné zakázat jim činnost. Dary, cesty a obědy pro úředníky a politiky musí být počítány dvakrát, jinými slovy, dary musí přiznat dárce i příjemce. Úředníci v EU nesmí mít po dva roky možnost vykonávat přímo lobbistickou činnost s vazbami na svou dřívější práci. Zveřejňována musí být navíc i příchozí a odchozí pošta mezi orgány EU a zástupci zájmových skupin. Zástupci zájmových skupin nesmí požadovat utajení.
Zpráva pana Casiniho tyto požadavky nesplňuje.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Transparentnost je důležitou složkou demokracie a požadavkem pro účast občanů a díky tomu je hlavním prostředkem, jak získat jejich důvěru. Zodpovědnost, která vyplývá z požadavků na transparentnost, je kromě toho důležitým nástrojem, který zabraňuje jakémukoli zneužití. Tento návrh dohody týkající se zavedení rejstříku transparentnosti zohledňuje všechny základní požadavky a to znamená, že jsem mohla dohodu jako celek podpořit. Dalším krokem musí být sledování cílů tohoto nového rejstříku a řešení všech obtíží, které se okamžitě a prakticky projevily v souvislosti s původní dohodou.
Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Lobbování je legitimní aktivita. Patří k základním projevům demokracie. Protože zastupitelská demokracie může fungovat jen tehdy, když občané komunikují se svými zvolenými zástupci a žádají je, aby prosazovali jejich zájmy. Z tohoto hlediska není důležité, zda se občané na politiky obracejí jako jednotlivci, sdružení nebo obchodní společnosti či výrobní podniky. Žádná regulace nesmí proto omezit jedno ze základních práv občanů. Ale důvody, na jejichž základě se volený zástupce rozhodne upřednostnit jeden zájem před druhým, musí vyplývat z jeho přesvědčení, nikoli z osobního prospěchu. A transparentnost práce poslance při kontaktu s lidmi, kteří prosazují své zájmy, je nástrojem, který snad nejlépe brání korupci při tvorbě zákonů. Proto podporuji navrhovaný společný rejstřík, který zohledňuje různou povahu zájmových skupin a rozlišuje mezi těmi, kteří lobují s cílem zvýšit svůj zisk, a těmi, kteří oslovují volené zástupce s cílem dosáhnout větší prospěch pro celou společnost.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Ratifikací Lisabonské smlouvy byly pravomoci Evropského parlamentu posíleny a EP se v rámci řádného legislativního postupu stal spolutvůrcem právních předpisů téměř ve všech oblastech, čímž na sebe upoutal pozornost ještě většího počtu zástupců zájmových skupin, kteří ostatně hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralitním dialogu, na němž demokratické systémy spočívají, a jsou pro poslance Evropského parlamentu významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu. S ohledem na tento ústavně-právní vývoj a kontext a v souladu se svým závazkem posílit transparentnost se Evropský parlament a Komise dohodly na vytvoření a průběžné aktualizaci společného registru, který by zaznamenával a kontroloval organizace a osoby podílející se na vypracovávání a uplatňování politik Evropské unie. Zavedení a správa registru vycházejí ze stávajících systémů, vypracovaných a zavedených Evropským parlamentem v roce 1996 a Evropskou komisí v červnu 2008 a doplněných na základě návrhů společné pracovní skupiny složené ze zástupců Evropského parlamentu a Komise a změn vyplývajících z nabytých zkušeností a z příspěvků zainteresovaných stran. Důležité je, aby práce na transparentnosti pokračovaly.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Politické orgány jsou důvěryhodné jen tehdy, když jsou transparentní, což jim dodává legitimitu potřebnou k zachování demokracie, jež je pro ně charakteristická. S ohledem na to a s přihlédnutím k významu legitimnosti a informování občanů pro účelné a řádné fungování evropských politik jsem hlasovala pro návrh dohody o zavedení společného rejstříku transparentnosti.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hladké fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a na důvěře ve finanční instituce a transakce evropské veřejnosti a spotřebitelů. Po skončení finanční krize se jasně ukázalo, že kvalita ochrany spotřebitelů a záruk v odvětví finančních služeb vyžaduje hmatatelné a rozhodné zlepšení, především pak v oblasti sledování a dohledu. Potřebný je účinný a odpovídající systém správy v oblasti řízení rizik, dodržování pravidel, funkce interního auditu, strategie, politiky a postupy a procedury. Této výzvě, která je důležitá a současně složitá, je třeba čelit pomocí souboru opatření s okamžitým či střednědobým účinkem. Stanovení odpovědnosti a závazků členů správních rad musí být jednak jasně definováno, jednak musí být po obsahové stránce provedeno s určitou prozíravostí, aby to finančním institucím neznemožnilo využívat žádoucím způsobem obchodní příležitosti či aby to neohrozilo kvalitu dostupného personálu. Tato zpráva stanoví řešení, a tak jsem hlasoval pro.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Řádné fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a na důvěře, kterou evropští občané a spotřebitelé chovají k finančním institucím a transakcím. V průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili. Podporuji iniciativu Komise kriticky přezkoumat odolnost finančních institucí a finančního systému celkově a jejich regulace a dohled nad nimi, aby se zabránilo opakování krize v budoucnu a zajistilo, že finanční odvětví bude odpovídat potřebám reálné ekonomiky a projevovat co největší společenskou odpovědnost.
Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Foxe. Jako stínová zpravodajka skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěla poukázat na to, že skvělý výsledek v konečném hlasování opět odráží úzkou spolupráci mezi politickými skupinami. Proto jsme úspěšně zabránili Evropskému parlamentu, aby přijal stanovisko příliš zaměřené na závazné předpisy o správě a řízení institucí. Je velmi důležité, že naše skupina podporuje vyvážený přístup k řešení celosvětové finanční krize. Proto se musíme vyhnout zavedení překážek ve finančních institucích. Konečná zpráva přikládá větší význam a sílu úloze evropských orgánům dohledu. Nejdůležitějším kompromisem je zásada „dodržuj předpisy nebo podej vysvětlení“ a závazné předpisy na rovnocenném základě. Myslím si, že předpisy je třeba zavádět až v okamžiku, kdy se nedodržují kodexy osvědčené praxe. Přístup založený na zásadě „dodržuj předpisy nebo podej vysvětlení“ je vyvážený a lze jej uplatniv u mnoha finančních institucí. Zároveň je však třeba jej doplnit o pravidelné vnější hodnocení a vhodný regulační dohled.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je příspěvkem Parlamentu k diskusi o prostředcích zajišťujících účinnější správu finančních institucí v Evropě. Tato diskuse je zvláště důležitá, abychom nalezli způsoby, jak se vyhnout opakování finanční a nakonec i hospodářské krize, která v roce 2008 zasáhla celý svět. Za zhroucení řady finančních institucí daňové poplatníky draze zaplatili a stále platí. Proto je nezbytné přezkoumat příčinu vzniklých problémů. V reakci na zelenou knihu o zlepšení správy finančních institucí věnuje zpráva Evropského parlamentu velkou pozornost potřebě přísnější regulace postupů jmenování vedoucích pracovníků, stanovení pravomocí členů správní rady, kritériím při prověřování způsobilosti a způsobům, jak zaručit jejich nezávislost. Zpráva žádá, aby byly povinně vytvořeny výbory pro řízení rizik na úrovni správní rady, aby finanční instituce byly povinny zveřejňovat plány na obnovu a zprávy orgánu dohledu, aby výroční zprávy byly vypracovávány na základě adekvátnosti a funkčnosti systémů vnitřní kontroly a ve výroční zprávě by měla být obsažena podobná část vypracovaná externími auditory.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) S přihlédnutím k významu důvěry, kterou evropští občané a spotřebitelé vkládají do finančních institucí a transakcí, pro stabilitu našeho finančního systému, a tudíž i pro hladké fungování vnitřního trhu, vítám zelenou knihu Komise a příležitost zlepšit struktury podnikového řízení v celé EU. Aby bylo zajištěno hladké a udržitelné fungování evropského finančního trhu, bude třeba udělat několik věcí, z nichž nejdůležitější je podle mého názoru cílený přístup odpovídající potřebám reálné ekonomiky a zavedení politiky zvýšené sociální odpovědnosti a hodnocení rizik ze strany správních rad, aby se v budoucnosti předešlo finančním krizím.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro alternativní návrh usnesení o správě a řízení finančních institucí, neboť předkládá návrhy, jež by zajistily zlepšení struktur podnikového řízení v celé EU s přihlédnutím ke skutečnosti, že finanční sektor musí vyhovět potřebám reálné ekonomiky, přispět k udržitelnému růstu a projevit větší společenskou odpovědnost.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Hladké fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a tím i na důvěře, kterou evropská veřejnost a spotřebitelé vkládají do finančních institucí a transakcí. Jako takové je třeba posílit a přezkoumat stávající systémy, které se projevily jako nedostatečné, a to se zvláštním důrazem na mechanismy kontroly a dohledu.
V této souvislosti vítám závěry a poznámky zelené knihy a příležitost zlepšit správu finančních institucí po celé Unii. Připojuji se ke zpravodaji v požadavku hodnocení dopadu s ohledem na rentabilitu návrhů Komise, které by se soustředilo na nutnost zachovat konkurenceschopnost a přispět k hospodářskému růstu. Urychleně je třeba nalézt mechanismy a řešení, které umožní snížit riziko a zavést stálý dialog mezi orgány dohledu, auditory a institucemi.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Celosvětová finanční krize vyvolaná úpadkem banky Lehman Brothers v roce 2008 spojeným s nepřiměřenou sekuritizací amerických hypotečních dluhů „subprime“ vyvolala velmi vážné pochybnosti týkající se síly finančních institucí. Donutilo to vlády členských států i Spojených států vnést do finančního sektoru veřejné finance v objemu přibližně 25 % hrubého domácího produktu. Tato situace vedla Komisi, aby svým sdělením ze dne 4. března 2009 zavedla skutečný program reforem regulačních rámců a režimů dohledu na finančním trhu. Vezmeme-li v úvahu hospodářskou a finanční krizi, kterou momentálně prožíváme, nikdy není přehnané zdvojit úsilí, pokud jde o finanční sektor, počínaje podnikovým řízením, které většinou nebere v potaz klienty, ať jde o spořitele, vkladatele atd. Proto vítám zelenou knihu Komise a vítám její návrhy, které mohou a měly by doprovodit a doplnit předpisy přijaté s cílem posílit finanční systém v souvislosti s novým evropským systémem dohledu. Proto hlasuji pro zprávu o správě a řízení finančních institucí a doufám, že to rozhodně přispěje k jejich síle.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva uznává některé důležité skutečnosti a důkazy, jako skutečnost, že finanční sektor by měl vyhovět potřebám hospodářství, přispět k udržitelnému růstu a prokázat větší společenskou zodpovědnost, i to, že „v průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili“.
I přes tato prohlášení však zpráva nevyvozuje z předložených skutečností všechny důsledky, přináší pouze několik bezvýznamných postřehů. Podle zpravodaje se všechno, nebo téměř všechno, scvrkává na otřepané argumenty týkající se vytvoření účinného a odpovídajícího systému řízení, pokud jde o řízení rizika, vymáhání předpisů, etického chování některých ze stran zapojených na finančních trzích a do finančních institucí a tak dále.
Jsme si vědomi přínosu, které mohou mít některé z těchto směrů na znatelné a dočasné zlepšení výkonu finančního systému. Je však zřejmé, že nemohou změnit nejzákladnější aspekty systému: jeho neudržitelnost, dravost a důraz na spekulace se základním cílem zvýšit zisky.
Zpráva se vůbec nevěnuje ústřednímu problému: obnovení úlohy státu v této oblasti a vrácení finančního sektoru do jeho společenské role pod veřejnou a demokratickou kontrolou.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jediným významným postřehem zprávy je to, že uznává, že finanční sektor „musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a projevovat co největší společenskou odpovědnost“ a že „v průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili“. Uvádí dokonce, že některé finanční instituce a orgány nepochopily podstatu, šíři a složitost rizika, jemuž se vystavily.
Zpráva však nedochází ke správným závěrům a omezuje se jen na otázky etiky v chování některých lidí spojených s finančními institucemi a trhy a na vytvoření systému správy, který by byl účinný a odpovídající z hlediska řízení rizik, dodržování předpisů atd.
Tyto návrhy by samozřejmě mohly časem poněkud zlepšit činnost bank, ale nemění vykořisťovatelskou povahu systému, ani jeho hlavní cíl, jímž je zvýšení zisku a snahy o spekulace. Zpráva se tak nezabývá hlavním problémem: veřejnou a demokratickou kontrolou celého finančního sektoru.
Proto jsem hlasovala proti.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Finanční riziko je nezbytné pro existenci finančního sektoru a je stejně nezbytné, pokud jde o podnikatelský úspěch tohoto sektoru a bezpečnostní funkce pro hospodářství obecně. Je však ve veřejném zájmu, aby se omezila rizika a předcházelo se tak systémové krizi. Této výzvě, která je důležitá a současně složitá, je třeba čelit pomocí souboru opatření s přímým či nepřímým účinkem.
Finanční instituce by měly být povinny vypracovat každoročně zprávu, která by se týkala adekvátnosti a funkčnosti systému vnitřní kontroly, a správní rada by měla být povinna tuto zprávu přijmout. Ve finančních institucích mělo více dbát na provádění opatření, která zvyšují informovanost o rizicích, neboť větší povědomí o rizicích na všech úrovních podniku – a to i mezi pracovníky – má rozhodující význam pro lepší řízení rizik.
Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tento Parlament poukázal, a já cituji a vyslovuji následující eufemismus, na „nedostatek úcty k hodnotám a na nízkou morálku některých subjektů na finančních trzích a institucí“ a vydal se tak na patetickou křížovou výpravu, aby do tohoto odvětví vnesl nějakou morálku. Křížová výprava je snad až příliš nadnesený termín. Bylo by snad lepší říci, že vyjádřil zbožné přání, že by měly být konečně zohledňovány zájmy klientů a pracujících. Ve zprávě je ubohé kňourání o sociální, kulturní a genderové rozmanitosti ve správních radách (bezpochyby jde o kvóty pro Romy?). Jsou v ní nějaké návrhy, které již byly z větší části na evropské úrovni přijaty a které se týkají nemístného odměňování v tomto odvětví, kde bychom si mohli počínat mnohem lépe. Sem tam se objevuje zmínka o řízení rizik. Stručně řečeno, zapomínáte na to, že podniky dodržují jen taková pravidla hry, která jim stanovíte.
A ta pravidla, pravidla, která zásadně odmítáte zpochybnit, jsou volný mezinárodní pohyb kapitálu, financializace hospodářství, přílišný důraz na krátkodobé, sekuritizační, složité finanční produkty, které se neopírají o žádné konkrétní vytváření hodnot, a vytváření velkých nadnárodních skupin, které jsou mocnější než státy a vymykají se kontrole. Dokud se nebudete zabývat základy tohoto systému, nezměníte nic.
Louis Grech (S&D), písemně. – Nedávná finanční krize měla nejhorší dopad na běžné spotřebitele. Různé vlády EU použily peníze daňových poplatníků, aby pomohly některým bankám, které nezodpovědně spravovaly své záležitosti. Pokud by nebylo této podpory daňových poplatníků, byly by tyto banky padly s katastrofálními důsledky pro různá hospodářská odvětví v různých členských státech. Nyní, když je nejhorší fáze finanční krize za námi, banky stále nepracují a nevedou své podnikání v nejlepším zájmu spotřebitelů Případy vnucování prodeje produktů finančních služeb a nedostatečná podpora soukromých klientů a malých podniků, kteří se ocitnou ve stavu dočasných problémů s likviditou, ze strany bank svědčí o tom, že by regulačních orgány měly podniknout skutečné kroky, které by zajistily, aby operátoři v průmyslu finančních služeb podporovali své klienty a obecně poskytovali spotřebitelům lepší ochranu. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento dokument, neboť finanční odvětví musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a projevovat co největší společenskou odpovědnost. Poukazuje na nedostatek úcty k hodnotám a na nízkou morálku některých subjektů na finančních trzích a institucí; zdůrazňuje, že finanční trhy a instituce musí v rámci své sociální odpovědnosti zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran, včetně svých klientů, akcionářů a zaměstnanců. Hlavním zásadním prvkem pro prevenci budoucí krize je účinné řízení rizik. Proto je třeba ve všech finančních institucích vytvořit účinný systém podnikového řízení s odpovídajícím řízením rizik, dodržováním pravidel, interním auditem (a v případě pojišťovatelů s pojistně matematickými funkcemi), strategiemi a politikami, postupy a procedurami. Jsem přesvědčen, že je třeba vytvořit výbory pro řízení rizik nebo obdobné orgány. Neměli bychom se vystavovat nepřiměřenému riziku.
Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Finanční krize zdůraznila nedostatečnou účinnost stávajících zásad podnikového řízení. Nyní je důležité, abychom se z toho, co se stalo, poučili, aby v budoucnu nedošlo k podobné situaci. Oblast podnikového řízení se neustále vyvíjí a finanční odvětví nese zvláštní odpovědnost za solidní a udržitelné hospodářské strategie. Musíme udržovat zdravou, stabilní a konkurenceschopnou povahu finančních institucí, aby mohly přispět k hospodářskému růstu. V tomto ohledu si myslím, že účinné podnikové řízení musí zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran a zároveň i stabilitu finančního systému. To umožní optimální fungování trhu a spotřebitelé budou projevovat větší důvěru ve finanční instituce a transakce
David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu. Cílem zde zmíněné zelené knihy je vyvodit ponaučení z celosvětové finanční krize vyvolané úpadkem banky Lehman Brothers na podzim roku 2008 a spojené s nepřiměřenou sekuritizací amerických hypotečních dluhů „subprime“. Odolnost finančních institucí a finančního systému celkově a jejich regulace a dohled nad nimi jsou s ohledem na nové nástroje v globalizovaném světě finančnictví předmětem kritického zkoumání, aby se zabránilo opakování podobné situace v budoucnu. Posílení správy a řízení podniků tvoří jádro programu reformy finančních trhů a předcházení krizím, který předložila Komise. V něm zejména konstatuje, že v odvětví finančních služeb je nutné, aby vzhledem k systémové povaze řady subjektů byl při správě a řízení podniku brán ohled na zájmy dalších zúčastněných stran (vkladatelů, spořitelů, majitelů životních pojistek atd.) a na stabilitu finančního systému.
Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Špatné podnikové řízení ve finančních institucích, a zejména pochybná platební morálka bank, byla klíčovým faktorem při vytváření podmínek pro finanční krizi. Labourističtí poslanci EP podpořili tuto zprávu, která díky pozměňovacím návrhům přijatým ve výboru požaduje, aby Komise přijala opatření ke zvýšení úrovně podnikového řízení finančních institucí. Mezi tyto požadavky patří důkladnější dohled nad riziky, kterým se podniky vystavují, vysoká míra nezávislosti a různorodosti u členů správních rad podniků, včetně lepší vyváženosti mezi muži a ženami, a, co je nejdůležitější, transparentnost platů, aby veřejnost mohla volat banky ke zodpovědnosti. Vzhledem k tomu, že konzervativci vedená vláda ve Spojeném království odložila právní předpisy týkající se transparentnosti zavedené předchozí labouristickou vládou, vítám zařazení svého návrhu na zavedení takového požadavku na úrovni EU.
Labourističtí poslanci EP se postavili proti pozměňovacím návrhům zpravodaje, aby oslabili zprávu výboru, včetně nižších požadavků na zastoupení žen, pomalejšího postupu reformy platů a menšího množství informací o platech zaměstnanců. Komise nyní musí dokončit konzultace a rychle předložit ambiciózní návrhy, které by zajistily, že řízení a správa finančních institucí pomůže předcházen finančním krizím, místo aby je vyvolávala.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize posílila potřebu dohlédnout na morální aspekty související s odpovědnějším řízením finančních institucí. Skutečnosti spojené s politikou odměňování a řízení odměňování ředitelů a vedoucích pracovníků finančních institucí musí být vedeny etickými a morálními zásadami, které nepřipouštějí takové situace, jaké jsme v nedávné minulosti zažili a které se týkaly přidělování odměn vedoucím pracovníkům společností, které bezprostředně poté zbankrotovaly nebo se ocitly ve vážných potížích. EU musí mít produktivní, sociální a ekologický model s dlouhodobým výhledem, který respektuje zájem všech: společností, akcionářů a pracovníků.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Cílem usnesení je posílit podnikové řízení, které Komise považuje za nejdůležitější prvek programu reforem finančního trhu a předcházení krize. Nesouhlasím s tím, neboť to může vést k větší korupci a porušování předpisů. Hlasoval jsem proti.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zavedení podnikového řízení může zvýšit důvěru evropských občanů ve stabilitu finančního systému, ale trhy reagují tím, že přicházejí s vlastními mechanismy a nelze podceňovat úlohu ratingových agentur. Naprosto nepochopitelné je, že občané si musí utáhnout opasky, aby platili za záchranné balíčky pro banky, zatímco vedoucí pracovníci bank, které zoufale žádaly o pomoc, si nyní vyplácí odměny ve výši milionů eur. V průběhu záchrany bank se udělalo příliš málo, aby se zabránilo tomuto předvídatelnému vývoji. Mnoho malých a středních podniků, které EU vždy velebí na papíře jako hnací motor hospodářství, zažilo zároveň fatální změnu, neboť banky si na základě basilejských dohod raději ponechávají své peníze u sebe, než by je půjčovali podnikům. Při bankovní krizi se také zhroutil mýtus o samoregulaci trhu.
V průběhu krize v Asii vyšlo najevo, že regulace je citlivým opatřením. Je třeba ještě prověřit, do jaké míry budou nová monitorovací opatření a opatření dohledu účinná. Došlo k celé řadě chyb a objevil se dech beroucí nedostatek etiky, morálky a slušnosti kombinovaný s konflikty zájmů. Zpráva je krokem správným směrem, ale v některých oblastech není dostatečně konkrétní, a proto jsem se zdržel hlasování.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o správě a řízení finančních institucí stanoví řadu opatření na řízení finančních institucí, která by měla být ve společnostech zavedena. Krátce řečeno, cílem je vyvodit ponaučení z celosvětové finanční krize vyvolané úpadkem banky Lehman Brothers na podzim roku 2008 a spojené s nepřiměřenou sekuritizací amerických hypotečních dluhů „subprime“. Aby se situace neopakovala, Parlament navrhuje, že v odvětví finančních služeb je nutné, aby vzhledem k systémové povaze řady subjektů byl při správě a řízení podniku brán ohled na zájmy dalších zúčastněných stran (vkladatelů, spořitelů, majitelů životních pojistek atd.) a na stabilitu finančního systému. Nejdůležitější z navrhovaných opatření je rozvoj objektivních kritérií kompetence pro posuzování vhodnosti uchazečů o sledovaná místa s přihlédnutím k povaze, složitosti a velikosti finanční instituce. Chtěl bych se ztotožnit s tímto balíčkem opatření tím, že pro něj budu hlasovat v naději, že opatření předložená Komisí, a nyní Parlamentem, budou natolik dostatečná, aby zabránila opakování takových situací, jaké jsme zažili na podzim roku 2008 a kterou stále vidíme v denním životě lidí v Portugalsku.
Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem proti z následujících důvodů. Zpráva neakceptuje myšlenku, že finanční krize z let 2007-2008 byla svou povahou systémová, jinými slovy, že vyplynula ze způsobu, jakým je organizován finanční systém. To by znamenalo uznat, že způsob, jakým je organizován systém, silně ovlivňuje rozhodování ředitelů finančních společností, bez ohledu na to, jaký se od nich vyžaduje stupeň transparentnosti. Zpráva například neuznává, že velmi významným faktorem krize byla schopnost komerčních bank vydělávat peníze na spekulativních finančních investicích. Zpráva se touto organizační záležitostí nezabývá a žádné rady pro systémová rizika ani kritéria kompetence pro ředitele nemohou zabránit škodlivým důsledkům spekulací s rodinnými úsporami za účelem zisku. Stádní chování finančních trhů je nevyhnutelným jevem, který vede ke spekulativním bublinám, které později prasknou.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádný trh, na němž hrají finanční instituce ústřední roli, nemůže fungovat bez důvěry, že různé ekonomické subjekty řádně fungují. Je potřeba dosáhnout rovnováhy mezi svobodným řízením podnikání těchto institucí, což je v zásadě soukromá věc, a hospodářským dopadem, který může mít další krize ve finančním systému na reálnou ekonomiku a na každodenní život všech jako členů společenství. Analyzujeme-li příčiny nedávných finančních krizí, můžeme si všimnout, že je potřeba nalézt mechanismy pro kontrolu investičního rizika, složení správních rad a platů ředitelů, a tak podpořit spolupráci mezi veřejnými a soukromými orgány dohledu a zajistit jejich nezávislost. Vzhledem k tomu, že toto usnesení přináší návrhy z těchto různých oblastí, hlasoval jsem pro.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Museli jsme se nakonec zdržet hlasování. Náš ANU, který podepsala i S&D a jehož cílem je dodat usnesení silnější regulační příchuť, byl zamítnut. Pozměňovací návrhy zpravodaje s cílem oslabit usnesení byly ovšem přijaty, stejně jako zpráva s velmi smíšenými myšlenkami. Klíčový hráč v PPE (Karas) se držel naší linie a jako zpravodaj pro směrnici o kapitálových požadavcích IV dostane úkol zabývat se pravidly podnikového řízení pro finanční instituce (sledování této INI). Jeho skupina, zejména místopředsedkyně Wortman-Koolová, ho nechala (opět) na holičkách. Doufejme, že s tímto předpisem (návrh se očekává v červnu) se bude zacházet s větší péčí a rozhodností.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Nejdůležitějším objevem, který vzešel z finanční a hospodářské krize, byla skutečnost, že máme mimořádně nenasytný systém. Finanční odvětví se soustředilo nejen na krátkodobé zisky, ale zmařilo i úsilí o zavedení udržitelného růstu. Zpráva obsahuje důležité poučení z finanční krize týkající se rizika, správních rad, orgánů dohledu, akcionářů a odměňování. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, neboť mnohostranný obchodní systém je stále tím zdaleka nejúčinnějším rámcem pro dosažení spravedlivého a poctivého obchodu na mezinárodní úrovni. Proto prioritou unijních vyjednavačů musí být dosažení vyvážených výsledků jednání při Světové obchodní organizaci o rozvojové agendě z Dohá. Tato dohoda je významná vzhledem ke skutečnosti, že Indie je sedmou největší ekonomikou na světě. Musím však podotknout, že navzdory trvalému hospodářskému růstu přetrvávají obrovské nerovnosti. Rád bych poukázal na to, že je potřeba zajistit, aby dohoda o volném obchodu neomezovala pravomoci indické vlády, které jsou nutné k vyřešení problémů chudoby a nerovnosti. Konečná dohoda o volném obchodu by měla obsahovat závazný mechanismus řešení sporů mezi státy, ustanovení o smírčím řízení o necelních překážkách obchodu, o antidumpingových opatřeních a o právech na náhradu škody a obecnou únikovou doložku založenou na článcích XX a XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Zpráva však dále zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise do dohody o volném obchodu zahrnula solidní a účinné únikové doložky a aby během vyjednávání trvala na tom, aby Indie ratifikovala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Indie je důležitým obchodním partnerem EU: v roce 2000 byla Indie 17. a v roce 2010 již 8. nejdůležitějším obchodním partnerem Evropské unie. Indie je dále největším příjemcem všeobecného systému preferencí a dovozy Evropské unie z Indie s preferenčními sazbami nebo bez zatížení clem dosáhly hodnoty 19,9 miliard EUR a tvořily 83 % celkového dovozu EU z Indie. Obě strany předpokládají, že odstranění cel, liberalizace obchodu se službami a usazování povede k zajištění výrazného přínosu, ale i já jsem zklamána z pomalého postupu jednání o dohodě o volném obchodu, zmíněného v usnesení. Obě strany musí vynaložit veškeré úsilí, aby se podařilo uzavřít komplexní, ambiciózní a koordinovanou dohodu o volném obchodu do konce roku 2011, protože tato dohoda by byla základem pro možnosti růstu obchodu a investic mezi EU a Indií a zvýšila by celkový vývoz i dovoz jak v Evropské unii, tak v Indii. Souhlasím se stanoviskem vyjádřeným v usnesení, že pokud bude hospodářská spolupráce mezi EU a Indií založena na společných obecných hodnotách, může se stát vzorem pro spolupráci s jinými zeměmi.
.(tento příspěvek zřejmě patří na jiné místo, a to k návrhu usnesení RC-B7-0297/2011 z 12.5.2011
Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Podpořili jsme toto usnesení a předložili Komisi otázku, neboť v tuto chvíli, kdy ceny ropy jsou již několik měsíců na historickém maximu, to považujeme za zcela zásadní. Pro mnoho rybářských lodí, a zejména pro malá loďstva, se stává neudržitelným, když jejich náklady vinou stoupajících cen ropy neustále rostou až na úroveň, kdy často nemohou vydělat v žádném rybolovném období. Tím, že vyzýváme ke zvýšení pomoci de minimis z 30 000 EUR na 60 000 EUR na příští tři roky, chceme vyslat jasný signál tomuto odvětví, které v posledních letech zejména kvůli vstupu společné rybářské politiky a nových omezujících opatření v platnost zažilo redukci či úplné vymýcení některých druhů rybolovu malého a středního rozsahu. Je třeba podotknout, že v jiných odvětvích, například v zemědělství, již byla přijata opatření, která jim mají pomoci vyrovnat se s tímto růstem cen. Proto by tuto pomoc – je třeba mít na paměti, že se poskytuje na vnitrostátní, nikoli evropské úrovni, a je tedy závislá na hospodářských možnostech každého členského státu – mohli někteří považovat za vyvolání nerovnováhy v hospodářské soutěži, ale ve skutečnosti by poskytla drobnou úlevu odvětví, které čím dál více padá na kolena
Kader Arif (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, které předložila evropská pravice, neboť prosazuje ultraliberální vizi obchodních vztahů mezi EU a Indií. Pravice systematicky odmítá pozměňovací návrhy, které předkládám jménem Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu proto, aby se zabránilo jakékoli liberalizaci veřejných služeb, aby se odsoudila dětská práce, aby se požadovala právně závazná ustanovení o společenské odpovědnosti podniků a aby se vyžadovalo dodržování zásady stejné odměny za stejnou práci ve vztahu k Indům, kteří v budoucnu přijdou do Evropy a budou zde pracovat. Kompromis byl nemožný, názorové rozdíly byly zřejmé a neslučitelné. Progresivní vizi obchodních vztahů mezi EU a Indií nabídlo pouze usnesení, které předložila moje skupina, společně s usneseními, které předložily Skupina Zelených/Evropská svobodná aliance a Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice. Není divu, že proti pravicové většině v Parlamentu bohužel neobstálo.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Po více než třech letech rozhovorů o dohodě o volném obchodu se EU a Indie dostaly do klíčové fáze ukončování vyjednávání v nejdůležitějších oblastech. V průběhu dalších jednání je však zásadně důležité zabývat se některými důležitými otázkami. Domnívám se, že je třeba věnovat velkou pozornost nejcitlivějším odvětvím Evropy, jako jsou průmysl, zemědělství a oblast služeb. Indie je jednou z největších ekonomik světa a její odvětví služeb rychle roste. Má velký zájem o vstup na trh Evropské unie se službami, a proto je nutné provést komplexní hodnocení toho, jak by dohoda o volném obchodu mohla ovlivnit odvětví služeb EU (a jiná důležitá odvětví) a zaměstnanost. Ve všech fázích vyjednávání musíme zajistit, aby budoucí obchodní politika byla vedena v souladu s cíli Evropské unie, včetně závazných povinností k dodržování sociálních a environmentálních standardů.
Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Chtěl bych vám připomenout, že osmý rozvojový cíl tisíciletí uvádí, že je třeba vytvořit světové partnerství pro rozvoj, které zahrnuje vytváření otevřeného obchodního a finančního systému založeného na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace. Klíčovým faktorem k dosažení tohoto cíle je to, aby rozvinuté země byly ochotny otevřít své trhy zemím rozvojovým, mezi něž patří i Indie. To umožní Evropské unii, aby přispěla v oblastech jako například udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby a ochrana lidských práv. Přijetí usnesení o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií nám pomůže udělat krok vpřed ke splnění rozvojových cílů tisíciletí.
Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Rozhodnutí Evropské komise nepočkat do doby, než Parlament přijme svoji zprávu o budoucí evropské mezinárodní investiční politice, a pokračovat a nabídnout Indii mandát k vyjednávání o investiční kapitole považuji za politováníhodné. V situaci, kdy Evropský parlament hraje důležitou roli při vytváření investičních politik na úrovni EU, by mělo být běžné informovat evropského zákonodárce, jde-li o mandát k mezinárodnímu vyjednávání. Komise musí co nejdříve reagovat na žádost Parlamentu, aby jasně definovala dobu investice, aby předpisy o ochraně investic nepoškozovaly schopnost stran vydávat nucené licence. Závazný mechanismus řešení sporů mezi státy slouží pouze k tomu, aby zahraničním investorům umožnil zahájit řízení na mezinárodní úrovni proti vládám EU a Indie, zatímco domácí investoři se mohou obracet jen na vnitrostátní soudy. Tato situace by mohla poškodit iniciativy vnitrostátních politik v oblasti environmentálních, sociálních či rozpočtových právních předpisů. Dohoda o volném obchodu by měla být tou nejdůležitější ze všech dosud vyjednaných dohod. Proto by neuškodilo věnovat jí více pozornosti.
Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě. Chceme dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií, jež bude pomáhat prosazovat udržitelný rozvoj a kterou budou doprovázet jasná ujednání ohledně dodržování standardů Mezinárodní organizace práce, pravidel v oblasti životního prostředí a závazků ke společenské odpovědnosti podniků. Odmítnutí těchto požadavků ze strany pravice je obzvláště politováníhodné. Odsuzujeme i skutečnost, že pravice v Parlamentu zamítla pozměňovací návrh, který měl zajistit rovné zacházení s evropskými a indickými pracovníky. Nejenže toto poškozuje indické pracovníky, ale je to velmi nebezpečné i pro pracovníky evropské. Nesmíme dopustit liberalizaci služeb a sociální dumping, jehož cílem je snížení evropských mezd. Mimoto nesmí Evropská unie zapomenout na své základní zásady. Lisabonská smlouva stanoví, že obchodní politika musí přispívat k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv.
George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Pokud jde o dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií, rozhodl jsem se hlasovat pro usnesení, které předložila moje politická skupina, neboť jsem měl pocit, že je vyváženější než usnesení předložená jinými politickými skupinami. Usnesení Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu klade důraz na důležitost dohody o volném obchodu s Indií a zároveň zmiňuje pokračující nerovnosti v této zemi a nutnost zahrnout do dohody ustanovení o lidských a sociálních právech a právech v oblasti životního prostředí.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Největší demokracie dnešního světa odhaluje paradoxy a nerovnosti, které poměrně snadno zapadají do její mnohatisícileté historie. I když ta nejhorší chudoba dosud nezmizela, je taktéž pravdou, že růst bohatství a jeho toky přinesly Indii významnější mezinárodní roli a odhalily, že její hospodářství a společnost vzkvétají a rychle a účinně se modernizují.
Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií by mohla být úspěšným završením procesu obchodní spolupráce, která se v poslední době prohlubuje. Doufám, že kromě sdílení hodnot se EU a Indie budou i nadále snažit navzájem lépe pochopit a těžit z tohoto hlubšího porozumění i jiných užitků, které může přinést toto spojení.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu se týká dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií. Obchodní vztahy mezi EU a Indií jsou důležité, neboť Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Indie a jejím největším zahraničním investorem. Evropská unie je naopak hlavním příjemcem indických zahraničních investic, a proto musí i nadále dávat přednost mnohostrannému obchodnímu systému, který zvýhodňuje rozvojové země. Indie je největším příjemcem všeobecného systému preferencí. Vezmeme-li v úvahu význam strategických vztahů mezi EU a Indií a ochranu záležitostí týkajících se zemědělství, dodržování lidských práv a zejména otázky dětské práce, zachování životního prostředí a soulad s doporučeními Mezinárodní organizace práce ohledně sociálních otázek a autorského práva, všechny tyto podmínky nezbytné pro to, aby bylo možné hlasovat pro tento návrh usnesení zde najdeme.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda o volném obchodu je nejširší, jakou dosud EU vyjednala. Kromě toho, že má svůj specifický obsah, vyvolává i širší diskusi o volném obchodu, jeho roli, jeho cílech a jeho důsledcích.
Volný obchod je jedním z pilířů neoliberalismu, který vznikl v sedmdesátých letech dvacátého století na základě takzvaného Washingtonského konsensu jako jeden z klíčových prvků reakce kapitalistického systému na strukturální krizi, která se v té době, stejně jako dnes, projevovala. Pro světové mocnosti s imperialistickými ambicemi byl způsobem, jak rozšířit kontrolu trhů a prosadit nové a intenzivnější způsoby vykořisťování pracujících a využívání pracovních sil z různých zemí a regionů proti sobě. To přineslo zhoršování pracovních a životních podmínek. Cílem bylo dosáhnout nových podmínek pro to, aby mohl pokračovat proces hromadění kapitálu. Je tomu tak i dnes.
Důsledky vidíme na první pohled: vedle tlaku vyvíjeného na pracující a na jejich práva stojí i hospodářská soutěž mezi systémy výroby na velmi odlišných stupních vývoje, která směřuje k zvýraznění rozdílů, tedy posiluje silné a oslabuje slabé.
V případě této dohody tomu bude nejinak.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Liberalizace a deregulace světového obchodu značně oslabily výrobní odvětví nejslabších hospodářství Evropské unie, jako například Portugalska, což proběhlo v souladu se zájmy velkých podniků evropských mocností.
Ve světle katastrofálních důsledků této cesty nám EU, namísto toho, aby udělala krok zpátky, nadále ukazuje, že chce slepě běžet kupředu.
V těchto souvislostech musíme hodnotit tuto dohodu, která je nejširší, jakou dosud EU vyjednala.
Potřebujeme naléhavé a hluboké změny současné obchodní politiky, které by zohlednily zvláštnosti každého členského státu EU, a mezinárodní obchod, který by se zaměřoval spíše na doplňkovost než na soutěž. To je nezbytné pro vytvoření poctivých a spravedlivých hospodářských vztahů, které jsou vzájemně přínosné, slouží k rozvoji národů a zemí a nejsou prospěšné jen pro několik málo finančních institucí a společností.
Mnohostranná krize, které čelíme, si žádá nový hospodářský, sociální, energetický a environmentální přístup a ochranu práva každé země vyrábět udržitelně: volný obchod, jeden z pilířů neoliberalismu, toto činí neuskutečnitelným.
Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Jak nám často připomínáte, společná zahraniční politika musí plnit globální cíle Evropské unie, které jsou stanoveny zejména v článku 3 Smlouvy, v němž je na čelném místě uvedeno i vymýcení chudoby. Nyní, po letech podepisování dohod o volném obchodu s každou zemí na světě, a zejména s těmi, které systematicky praktikují sociální, měnový či environmentální dumping, jste dosáhli jediného: vytvoření chudoby pro všechny oběti přemisťování a zavírání podniků, kterých se přímo dotýká nekalá soutěž. Tato dohoda s Indií znamená, že jdete ještě dál. Pryč s polským instalatérem, sem s indickým programátorem nebo účetním!
Vy ve skutečnosti hodláte otevřít evropský trh řadě služeb z režimu 4 Všeobecné dohody o obchodu službami, což je nešikovný výraz používaný pro celosvětovou verzi Bolkensteinovy směrnice. Jak poznamenal laureát Nobelovy ceny za ekonomii, Francouz Maurice Allais, volný obchod je vzájemně přínosný jen tehdy, dochází-li k němu mezi zeměmi na srovnatelných úrovních vývoje. K tomu bych dodal, že také jen tehdy, dochází-li k němu ve vyhrazených oblastech a jsou-li strategická odvětví každé země chráněna. V opačném případě tato hra není pro obě strany výhodná. A tím poraženým je již dlouhou dobu Evropa.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť EU je největším zdrojem přímých zahraničních investic Indie. Obě strany předpokládají, že odstranění cel, liberalizace obchodu se službami a zakládání společností povede k zajištění výrazného přínosu, a znovu potvrzují svůj závazek snižovat cla a pokračovat v liberalizaci zakládání společností a obchodu se službami. Přístupu na trh brání necelní překážky obchodu, například požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost či technické překážky, množstevní omezení, postupy posuzování shody, mechanismy na ochranu obchodu, celní režimy, vnitřní zdanění a nepřijetí mezinárodních norem a standardů. Evropská unie a Indie se musejí zavázat k urychlení rozhovorů o dohodě o volném obchodu a výrazně a účinně pokročit směrem k brzkému uzavření ambiciózní a vyvážené široké dohody o obchodu a investicích. Obě strany musejí vynaložit veškeré úsilí na uzavření komplexní, ambiciózní a vyvážené dohody o volném obchodu do konce roku 2011. Dohoda by měla respektovat specifika související s obchodem se zemědělskými produkty, ale neměla by bránit otevření trhu v oblastech, které se vzájemně doplňují. Komise musí náležitě zohlednit jakýkoli negativní dopad na evropské zemědělství, zejména pokud jde o otevření trhů, geneticky modifikované organismy, mléko, hovězí maso, ochranu duševního vlastnictví a označování původu. Komise by měla vyjednat účinný a transparentní systém zadávání veřejných zakázek a Indie by měla uplatňovat transparentní a spravedlivé postupy pro zadávání veřejných zakázek a umožnit evropským podnikům přístup k těmto zakázkám.
Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Ve vyjednávání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií dochází k slušným pokrokům. Přijetím tohoto návrhu usnesení Evropský parlament jasně vyjádřil své priority. Pokud jde o zemědělství, Parlament se zaměřil na citlivé oblasti a poukázal na hygienické a rostlinolékařské standardy a vyjádřil svoji podporu účinným ochranným doložkám. Stále je však třeba udělat mnoho v oblasti duševního vlastnictví.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení. Žádná dohoda o volném obchodu, kterou EU uzavře s Indií, nesmí v žádném případě omezovat schopnost Indie vyrábět generika. V opačném případě by to poškodilo nejen Indii, ale i chudé v Africe a jinde ve světě, kteří jsou závislí na levných lécích z Indie.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Na tomto textu je záslužné, že bere v úvahu potenciálně nepříznivé účinky geneticky modifikovaných organismů. Prosazuje však liberalizaci obchodu se službami mezi Evropskou unií a Indií. Dále ponechává státům jen jediné právo, a to na „regulaci“ veřejných služeb, což je činnost, kterou liberalizace této povahy stejně odsuzuje. Vyzývá i k liberalizaci právních a účetních služeb, otevření trhu bankám a pojišťovnám a uvolnění investičních pravidel. Zájmům oligarchie bylo učiněno zadost v Evropě i v Indii. Hlasuji proti této zprávě.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je největším obchodním partnerem Indie, přičemž obchod se zbožím a službami dosáhl v letech 2009–2010 přibližně 84 miliard EUR. Evropská unie představuje 20,15 % celkového vývozu Indie a 13,32 % jejího celkového dovozu. Na druhé straně Indie představuje 2,6 % celkového vývozu EU a 2,2 % jejího celkového dovozu. S ohledem na toto nemůžeme nevzít v úvahu skutečnost, že cíle společné obchodní politiky musejí být plně sladěny s celkovými cíli Evropské unie. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie musí být společná obchodní politika prováděna „v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie“ a musí přispívat mimo jiné „k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv.“ Proto je velmi důležité, abychom při těchto jednáních nezapomněli na následující: využívání dětské práce a nedodržování mezinárodních sociálních a environmentálních standardů, což představuje formu dumpingu, který poškozuje evropské společnosti a pracovníky. Je proto nezbytné, aby Komise předtím, než uzavře tuto dohodu, vyjasnila tyto body.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k velikosti indického trhu (více než 1 miliarda obyvatel) a jeho působivému tempu růstu (v průměru více než 7 % ročně od roku 2000), který je doplněn o vysokou úroveň ochrany, je Indie jedním z přirozených partnerů pro uzavření jedné z dohod o volném obchodu nové generace, která byla zahájena v rámci strategie „Evropa ve světě“ z roku 2006. Summit EU-Indie, který se konal 10. prosince v Bruselu, dal pokyn oběma stranám, aby urychlily vyjednávací proces, a vydláždily tak cestu k uzavření vyjednávání v roce 2011. Je třeba zohlednit dumpingové aspekty vztahu s Indií; pokud by zpráva neobsahovala žádný bod, jenž by se tohoto týkal, hlasoval bych „proti“.
Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Domnívám se, že toto usnesení o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií by mělo být zamítnuto. Nejsou v něm nikterak označeny problémy, které tato dohoda přinese textilnímu průmyslu v Evropě, a zejména v severní Itálii; jiná průmyslová odvětví jsou zmíněna a jsou jim věnována vlastní ustanovení, ale textilní průmysl je zcela přehlížen.
Aby usnesení prokázalo odůvodněnost této dohody, upozorňuje na skutečnost, že indické a evropské hospodářství se doplňují: skutečnost je poněkud odlišná, neboť existuje několik průmyslových odvětví, mezi něž patří právě textilní průmysl, v nichž nenalezneme doplňkovost, ale spíše hospodářskou soutěž, a často i nekalou soutěž ze strany našich asijských protějšků. Z těchto důvodů jsem se rozhodl hlasovat proti usnesení.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Jednání mezi Evropskou unií a Indií o uzavření dohody o volném obchodu jsou již ve značně pokročilé fázi. Indie získává nové postavení v mezinárodním geopolitickém kontextu a z příjemce rozvojové pomoci se stává dárcem. Tato dohoda má mimořádný význam; je-li spolupráce mezi EU a Indií, o níž se v současné době vedou jednání, založena na systému společných obecných hodnot, mohla by se stát vzorem spolupráce s dalšími zeměmi. Chtěla bych poukázat na to, že v těchto jednáních se klade důraz na ochranu oblasti malých a středních podniků v Indii, a navrhnout, aby se všechny programy rozvojové spolupráce mezi EU a Indií zaměřovaly na posílení malých a středních podniků pomocí opatření, která by pomohla financovat místní tržně orientované projekty. Stejně jako v zemích EU, i v Indii jsou malé a střední podniky motorem hospodářského růstu, a tedy vytváření pracovních míst.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem ke značným ziskům, které obě strany budou moci vytěžit, doufám, že jednání mezi EU a Indií budou moci pokračovat směrem k rychlému uzavření ambiciózní, vyvážené a komplexní dohody o volném obchodu.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasovali jsme pro. Evropský parlament je v otázce dohody o volném obchodu s Indií výrazně rozdělen. První kompromis (ze strany skupin EPP, ECR a ALDE) by přijat 390 hlasy pro, 276 proti a 10 se zdrželo. Naděje na vyslání jasného signálu vyjednavačům, aby uzavřeli dohodu o volném obchodu s Indií, se vytratila. Usnesení skupin EPP, ECR a ALDE, které doporučovalo zbrklé a úplné otevření indického trhu na všech úrovních bez závazných ustanovení o lidských a pracovních právech, společenské odpovědnosti podniků, environmentálního dumpingu atd., nezískalo drtivou většinu potřebnou k tomu, aby se mohlo stát doporučením pro vyjednavače. Tzv. „protiusnesení“, které předložili Zelení/S&D a GUE, o němž se nehlasovalo, mělo solidní podporu a vyjednavači si je bezpochyby přečtou. Zabránilo se nejhorším bodům kompromisu skupin EPP, ECR a ALDE.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme silně proti dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií, protože, ač tato země dělá pokroky v ochraně pracovníků a zdraví a v boji proti padělání, musíme mít na mysli, že stále jde o nekalého soutěžitele pro naše podniky. Například když Indie obdržela stížnost ze Světové obchodní organizace ohledně 500% cel, která uplatňovala na evropská vína, nekorektně ji obešla jím, že ta samá cla zavedly indické státy. Musíme mít na paměti i nepříznivé hospodářské dopady další liberalizace obchodu s Indií, jelikož Evropská unie vyváží 1,9 % svých služeb do Indie, zatímco Indie k nám vyváží 11,6 % svých služeb. Jednoznačně to znamená, že Indii by liberalizace pomohla desetkrát více než Evropě.
Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem společně se svými kolegy ze Skupiny socialistů v Evropském parlamentu proti usnesení, které se zabývá vyjednáváním o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií, neboť nezohledňuje dostatečně sociální standardy, s nimiž musí být v souladu všechny dohody o volném obchodu.
Podle indické nevládní organizace „Save the Children” v Indii dodnes pracuje okolo 60 milionů dětí na polích, v restauracích či v továrnách. Odsuzuji skutečnost, že konzervativní většina v Evropském parlamentu odmítla postavit se těmto poměrům a zamítla pozměňovací návrh, který poukazoval na znepokojení Evropského parlamentu ohledně používání dětí k práci, dětí, které jsou často využívány za nebezpečných a nezdravých podmínek. Rovněž jsme požádali Komisi, aby se tímto problémem zabývala při jednáních o dohodě o volném obchodu, a požádali indickou vládu, aby vyvinula maximální úsilí vedoucí k odstranění základních příčin s cílem tomuto jevu zamezit.
Odmítnutím tohoto postoje pravicová většina v Evropském parlamentu nadřadila evropské a indické obchodní zájmy nad ochranu práv dětí a tento nepřijatelný postoj nejsem schopen podpořit.
Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti usnesení Evropského parlamentu o jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. Tato zpráva je zcela v souladu s politikami rozšiřující se liberalizace, a to zejména v oblasti veřejných služeb, a se standardy, které mají zhoubné účinky nejen na dodávky léčiv, nýbrž i na rozvoj výzkumu.
Jde o další příklad ultraliberalismu, který se EU snaží uplatňovat vůči všem svým partnerům. Jedná se o nejširší dohodu, kterou kdy EU v této oblasti uzavřela, a jejím účelem je spíše chránit zájmy velkých nadnárodních korporací, než uzavřít vyvážené partnerství mezi všemi zúčastněnými stranami a přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Indie.
Tato dohoda rozhodně není iniciativou výhodnou pro obě strany, jak se nám toto usnesení snaží namluvit.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, neboť je zásadní pro dosažení rovnováhy mezi mnohostrannými, dvoustrannými a vícestrannými dohodami. Konkrétně Japonsko je třetím největším hospodářstvím na světě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP). Proto je nezbytně důležité při všech obchodních jednáních s Japonskem nadnést téma investic a obchodu se službami, aby se zajistilo, že otevření trhu neohrozí evropská ani japonská pravidla o ochraně veřejných služeb a kulturní rozmanitosti. Uznávám, že mnohostranný obchodní systém, zakotvený ve Světové obchodní organizaci, je dosud tím nejúčinnějším rámcem pro dosažení otevřeného a spravedlivého obchodování po celém světě. Chtěl bych znovu zopakovat, že jsem pevně přesvědčen, že Evropská unie a Japonsko by měly přispět k úspěšnému zakončení jednání o rozvojové agendě z Dohá, a jsem znepokojen tím, že dvoustranná jednání by mohla tento cíl narušit. Na závěr požaduji, aby byla k dispozici účinná ochranná opatření k zamezení prudkého nárůstu dovozu vzniklého z případné liberalizace obchodu mezi EU a Japonskem, který by mohl způsobit či mohl hrozit způsobením závažné újmy průmyslu EU.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem. Evropská unie a Japonsko jsou významnými partnery a investory, kteří investují v ekonomice druhé strany, přičemž v roce 2009 dosáhl společný objem přímých zahraničních investic 200 miliard EUR. Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo. Souhlasím s ustanovením, že nadešel čas k uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem. Před zahájením jednání se však Japonsko musí jednoznačně zavázat k odstranění necelních překážek, které brání evropským podnikům v přístupu na trh, jinými slovy k odstranění překážek ve veřejných zakázkách, nedostatečného uznávání mezinárodních norem v oblasti zdravotnických prostředků a přednostního zacházení s vlastními nejdůležitějšími společnostmi v oblasti finančních služeb. Objem bilaterálního obchodu mezi EU a Japonskem zaostává za velkou částí obchodní výměny EU s jejími dalšími hlavními obchodními partnery vinou negativního vlivu japonských necelních překážek. Podpořila jsem ustanovení obsažené v tomto usnesení o tom, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem by mohla vést k situaci, která by byla přínosem pro obě ekonomiky.
Kader Arif (S&D), písemně. – (FR) V očekávání summitu mezi EU a Japonskem na konci tohoto měsíce přijal Parlament toto usnesení, v němž vyjadřuje své názory na obchodní vztahy mezi těmito dvěma partnery. Na rozdíl od evropské pravice, která se vyslovila velmi jasně pro zahájení jednání o uzavření dohody o volném obchodu, jsem zastával obezřetnější postoj. Japonsko je obchodní velmoc, ke které je nutno při liberalizaci obchodu přistupovat opatrně. Proto byla má skupina proti současnému textu, který předložila evropská pravice, a zdůraznila potřebu zahájit konkrétní studie dopadů, které by zhodnotily důsledky silnějších obchodních vztahů na všechna dotčená odvětví (zejména na automobilové odvětví) a na zaměstnanost v Evropě předtím, než zahájíme jakákoli jednání. Zároveň jsme upozornili na problém necelních překážek, které brání evropským podnikům v přístupu k japonským veřejným zakázkám. Je samozřejmě špatné, že Evropská unie, nejotevřenější část světa vůči zahraničním investicím, nemůže fungovat na trzích svých průmyslových partnerů za spravedlivých podmínek.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť zcela souhlasím s tím, že po přírodní katastrofě, která nedávno zasáhla Japonsko a byla největší v historii této země, Evropská unie může a musí pomoci hospodářství této země, aby se rychle zotavilo. Zpráva vyzývá Komisi, aby vytvořila zvláštní systém, na základě něhož by EU pomocí různých aspektů mezinárodního obchodu byla schopna pomoci zemím, které zasáhla přírodní katastrofa. Právě v případě Japonska navrhuje usnesení Evropského parlamentu využít možnosti, které nám skýtají mezinárodní trhy veřejných zakázek a služeb, zejména proto, že byl zaznamenán nárůst zájmu EU a členských států v těchto oblastech. Vzhledem k oprávněné vnitrostátní regulaci stále existuje mnoho překážek ve veřejných zakázkách a obchodu se službami a zpráva navrhuje odstranění těchto překážek vyvinutím úsilí k pochopení metod systémů vzájemného přizpůsobení. Zpráva však upozorňuje na to, že při veškerých obchodních jednáních s Japonskem je třeba nadnést téma investic a obchodu v oblasti služeb, aby se zajistilo, že otevření trhu neohrozí evropská ani japonská pravidla na ochranu veřejných služeb, životního prostředí a kulturní rozmanitosti.
Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem. V roce 2009 tvořily Evropská unie a Japonsko přibližně 20 % světového hospodářství a v roce 2010 dosáhl dvoustranný obchod objemu 120 miliard EUR. S ohledem na tato čísla se domnívám, že je třeba bezodkladně zahájit jednání o dohodách o volném obchodu, abychom povzbudili užší spolupráci mezi těmito dvěma obchodními partnery a umožnili jim se vypořádat se společnými výzvami, jako jsou celosvětová hospodářská krize a vytrvalý politický a hospodářský vzestup Číny.
Základní podmínkou pro zahájení vyjednávání a posílení obchodních vztahů zůstává závazek Japonska k odstranění necelních překážek a překážek, které brání přístupu k japonským veřejným zakázkám. V této předběžné fázi by se Komise měla navíc soustředit na odstranění překážek brzdících malé a střední podniky.
George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Při hlasování o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem jsem se rozhodl hlasovat pro usnesení, které předložila moje politická skupina. Toto usnesení upozorňuje na potřebu odstranit necelní překážky, kterým japonský trh podléhá, a deregulovat přístup k trhu s japonskými veřejnými zakázkami předtím, než bude uzavřena dohoda o volném obchodu s touto zemí.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Obchodní vztahy mezi evropskými zeměmi a Japonskem se táhnou po několik století a od konce druhé světové války se stávají čím dál užšími.
Japonsko je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů o úspěchu hospodářské a sociální obnovy ve světové historii a dnes je respektovanou zemí, která si zaslouží obdiv. Tragické události, které zemi postihly, si žádají solidaritu s našimi partnery. Houževnatost a odvaha, kterou její obyvatelé při těchto obtížích projevovali, by měly inspirovat Evropu, která se často zdá být až příliš zabraná sama do sebe a ne vždy si dostatečně uvědomuje, co se děje za jejími hranicemi.
Domnívám se, že obě strany mají mnoho co získat z dohody o volném obchodu, která by posílila obchodní vztahy a odstranila překážky, které neopodstatněně brzdí vztahy. Je mi líto, že tento cíl je stále vzdálen realitě, a doufám, že Evropa a Japonsko vytrvají ve svém úsilí o jeho dosažení.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu se zabývá dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a Japonskem, třetím největším hospodářstvím na světě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP). Obchodní vztahy mezi EU a Japonskem nejsou pro jejich hospodářství jen důležité, jsou přímo zásadní: v roce 2009 představovaly více než čtvrtinu celosvětového HDP a více než 20 % světového obchodu. Evropská unie je navíc třetím největším obchodním partnerem Japonska. Z těchto důvodů hlasuji pro tuto zprávu. Souhlasím však se zpravodajem, že EU musí po Japonsku požadovat mimo jiné odstranění celních překážek a překážek k veřejným zakázkám předtím, než budou moci začít jednání. Jsem rovněž přesvědčen, že Parlament musí vyslat pozitivní signál po tsunami, které zpustošilo část japonského pobřeží a způsobilo obrovské ztráty na životech a majetku, nemluvě o jaderné elektrárně Fukušima.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vize, která dává obrysy tomuto návrhu usnesení, je jasně vyjádřena v jeho preambuli. Zaujímá postoj, že mnohostranný obchodní systém, který zavedla Světová obchodní organizace, představuje nejvhodnější rámec pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu, a zároveň směřuje úsilí k úspěšnému uzavření rozvojové agendy z Dohá.
Jedná se o vizi takzvaného „volného“ obchodu, který slouží jako třídní zbraň velkých finančních institucí a společností a prosazuje rostoucí vykořisťování pracujících a lidu. Zahrnuje jak sociální dumping – ničení výrobních sil, tak environmentální dumping – zhoršování životního prostředí.
Tato obchodní politika a dohody, které jí dávají konkrétní podobu, čím dál více postrádají demokratickou legitimitu. Téměř vždy se o nich jedná tajně za zády veřejnosti, aby se zakryly jejich hospodářské, sociální a environmentální dopady a aby se zabránilo jasné a informované diskusi.
Tento přístup, z něhož profitují velké podniky, poškozuje potřeby lidu a pracujících a je nevýhodný pro průmysl zemí EU s nejslabším hospodářstvím. Naší jedinou možností je tedy odsoudit jej a jasně se proti němu postavit.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jednání s Japonskem, jejichž cílem je posílení obchodních vztahů, nesmějí být zneužita jako třídní zbraň velkých finančních institucí a společností a prosazovat rostoucí vykořisťování pracujících a lidu, likvidaci jejich výrobních sil a ničení životního prostředí.
Tím, jak je EU čím dál více tlačena doprava, pozbývá svoji demokratickou legitimitu, jelikož potají vyjednává o obchodních dohodách, aniž by brala v potaz suverenitu národů členských států, a jelikož se snaží zakrýt obrovské hospodářské a sociální dopady svých politik, aniž by informovala, objasňovala, diskutovala či brala v úvahu názor lidu.
Tento přístup, z něhož profitují velké podniky, poškozuje potřeby lidu a pracujících a je nevýhodný pro průmysl zemí EU s nejslabším hospodářstvím. Nadále znamená ztrátu práv, nezaměstnanost a chudobu a dopadá na malé a střední zemědělce, rybáře a malé a střední podniky. Ti všichni se stanou jeho oběťmi.
Tento přístup v zaslepení ziskem omezuje demokracii a suverenitu a rozšiřuje závislost zemí, jako je Portugalsko, které potřebují vytvářet zaměstnanost a vytvářet a vyrábět bohatství, aby zvýšily životní úroveň, a které nepotřebují další deindustrializaci, méně zemědělské výroby a méně rybaření.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť v roce 2009 EU a Japonsko představovaly společně více než jednu čtvrtinu světového HDP a více než 20 % světového obchodu a jsou významnými investory, kteří investují v ekonomice druhé strany. Rada i Komise konstatovaly, že schopnost Japonska odstranit regulační překážky obchodu je základní podmínkou zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem, a tedy k větší hospodářské integraci mezi těmito dvěma strategickými obchodními partnery. Mnohostranný obchodní systém, zakotvený ve Světové obchodní organizaci, zůstává zdaleka nejúčinnějším rámcem k dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu v celosvětovém měřítku. Domnívám se, že Evropská unie a Japonsko by měly přispět k úspěšnému uzavření jednání o rozvojovém programu z Dohá. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem by přinesla nejen nárůst dvoustranného obchodu se zbožím a službami, ale také rozšíření spolupráce v oblasti horizontálních priorit EU, jako je spolupráce v oblasti inovací, legislativní spolupráce a boj proti zneužívání trhu a spolupráce při řešení rozsáhlých problémů v oblasti životního prostředí, atd.
David Martin (S&D), písemně. – Projeví-li Japonsko skutečnou ochotu k odstranění necelních překážek, jsem přesvědčen, že by EU měla zahájit jednání s Japonskem o uzavření dohody o volném obchodu.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Sotva pár týdnů po přírodní a jaderné katastrofě v Japonsku dostala evropská pravice podivný nápad vyhrožovat japonské vládě. Jejich cílem je přinutit Japonsko k odstranění všech překážek, které brání evropským společnostem v přístupu k japonským veřejným zakázkám. Bez jediné zmínky o jaderné katastrofě. Bez jediného návrhu spolupráce, který by pomohl zvládnout tuto situaci. Sotva jedna řádka o solidaritě po jediné japonské jaderné katastrofě. Hanba evropské pravici!
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi EU a Japonskem, které představuje třetí největší ekonomiku ve světě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP), 120 miliard EUR. Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo. Existuje zde však značný nevyužitý obchodní potenciál. Proto je nezbytné prohloubit obchodní vztahy mezi EU a Japonskem odstraněním necelních překážek obchodu a investic, včetně mnoha restriktivních předpisů a regulačních opatření, které brání společnostem z EU v přístupu na japonský trh. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem tak má velký potenciál pro to, aby se stala přínosem pro obě ekonomiky.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že EU a Japonsko jsou blízkými hospodářskými partnery, představují více než 20 % světového obchodu. Avšak objem dvoustranného obchodu není tak velký, jak by mohl být. Podíl vývozů EU do Japonska představuje méně než 2 % japonského HDP, což je podstatně méně než v případě dalších hlavních trhů EU (Spojené státy, Čína, Korea a Indie). Existuje zde proto značný nevyužitý hospodářský potenciál, který lze prozkoumat posílením obchodních vazeb mezi těmito dvěma seskupeními. Při vyjednávání by se měly provádět dvoustranné kroky. Je nepřijatelné, aby mezi EU a Japonskem existovala nevyrovnaná obchodní bilance v oblasti komodit. Hlasoval jsem „pro“ tento návrh.
Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Dnes Evropský parlament přijal usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem. Tento dokument poukazuje na skutečnost, že Evropská unie a Japonsko si jsou vzájemně velmi důležitými obchodními partnery. Usnesení bere v potaz i systém Světové obchodní organizace a to, že například v roce 2009 představovaly EU a Japonsko společně více než čtvrtinu celosvětového HDP a v roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi těmito dvěma oblastmi 120 miliard EUR.
Usnesení dále zdůrazňuje, že EU je velmi nakloněna uzavření dohody o volném obchodu s Japonskem, ale aby k tomu mohlo dojít, Japonsko musí zrušit necelní překážky a odstranit všechny překážky rozvoje spolupráce. Dále klade důraz na to – což považuji za velmi důležitý rys spolupráce mezi EU a Japonskem – že by se měla věnovat pozornost ochraně životního prostředí při obchodování a že je nutné prosazovat opatření pro boj se změnou klimatu a pro podporu environmentálních a sociálních standardů. Upozorňuje i na nedávnou jadernou katastrofu, která stále není plně pod kontrolou. Z tohoto důvodu dosud není možné zcela odhadnout rozsah krize, která Japonsko zasáhla, a urychlení vyjednávání o dohodě o volném obchodu je proto neopodstatněné. V tuto chvíli potřebuje Japonsko skutečnou pomoc.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, který vytvořila Světová obchodní organizace (WTO), je tím nejvhodnějším rámcem pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu a EU souhlasí se zapojením rozvojových zemí do mezinárodního obchodního systému. Dvoustranné dohody, jako je ta, jíž se v tento okamžik zabýváme, jsou přitom specifickými nástroji, které mohou pomoci dosáhnout zmíněných cílů. Hlasovala jsem pro toto usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem, poněvadž jsem přesvědčena, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem může přinést užitek oběma ekonomikám. Existence otevřeného a spravedlivého obchodu je mocným nástrojem pro vytváření dalšího růstu a bohatství společnosti, budování komparativních výhod obou dotčených ekonomik a potenciálních synergií, které vyplývají z větší hospodářské integrace a nových vstupů do ekonomiky založené na znalostech. To znamená posílení trhu EU a Japonska, který již teď dohromady představuje více než čtvrtinu celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a více než 20 % světového obchodu.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Naše skupina nepodepsala ani nepodpořila toto usnesení a předložili jsme naše vlastní, v němž jsme uvedli mimo jiné následující: „1. Vyjadřuje své nesmírné sympatie k odvaze a odhodlání, s nimiž japonský lid čelí pohromám z 11. března a jejich děsivým následkům, a vyzývá Komisi a členské státy, aby Japonsku všemi prostředky pomohly obnovit jeho společenský a hospodářský život; 2. Je přesvědčen, že pokračování a prohlubování stávajících obchodních vztahů mezi EU a Japonskem může hrát v této souvislosti důležitou úlohu, a vyzývá Komisi, aby soustředila veškeré úsilí na dosažení tohoto cíle; 3. Považuje multilaterální obchodní systém, který představuje WTO, za zdaleka nejúčinnější rámec k dosažení pravidel spravedlivého a rovného obchodu v celosvětovém měřítku.“
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Podporujeme text o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem, neboť Japonsko navzdory tomu, že je třetí zemí, zabezpečuje ochranu a úctu k pracujícím a globálnímu hospodářství. Snížení počtu pravidel a jejich zjednodušení a vytvoření spravedlivého a otevřeného obchodu může vztahy Japonska s Evropou jedině zlepšit. Vzájemné investice do těchto dvou ekonomik mají hodnotu 200 miliard EUR ročně: EU je třetím největším obchodním partnerem Japonska a naopak Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU. Zpráva rovněž vyzývá k zhodnocení všech nepříznivých dopadů, které tato rozhodnutí mohou přinést, ale jsme přesvědčeni, že odstranění překážek obchodu a investicím může být jedině pozitivní. Proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.
Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem pro otázku k ústnímu zodpovězení o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem, protože Japonsko je jedním z hlavních investorů v Evropské unii. Mimoto je Japonsko sedmým nejčastějším cílem evropského vývozu. To, že se pokračuje v našem dialogu s Japonskem, je veskrze pozitivní krok. Vyřešení našich rozporů bude významným přínosem pro obě ekonomiky. Kromě toho se musíme soustředit i na omezení cel a omezení regulačních opatření, která je doprovázejí.
Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Vřele podporuji rozvoj obchodní spolupráce mezi Evropskou unií a Japonskem, který by měl vést k uzavření dvoustranné dohody o volném obchodu. Skutečnost, že v roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi EU a Japonskem 120 miliard EUR, svědčí o tom, jak mimořádně důležitými obchodními partnery si obě strany vzájemně jsou. Japonsko je šestým největším obchodním partnerem Evropské unie a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo. Obě strany jsou významnými investory, kteří investují v ekonomice druhé strany, přičemž v roce 2009 dosáhl společný objem přímých zahraničních investic 200 miliard EUR. Rovněž stojí za to poukázat na skutečnost, že rychlý hospodářský růst rozvojových zemí (BRIC), zpomalení hospodářství v důsledku celosvětové finanční krize a naléhavá potřeba získat přístup k surovinám a obnovitelným zdrojům energie jsou naprosto klíčové výzvy, které jsou společné oběma stranám a činí jednání ještě mnohem potřebnějšími.
V dokumentech, které se vztahují k předmětu usnesení, Rada i Komise konstatovaly, že základní podmínkou zahájení jednání je to, aby Japonsko odstranilo regulační překážky obchodu, zejména pak necelní překážky, které kladou evropským podnikatelům značná omezení v přístupu na japonský trh. Domnívám se, že bychom měli urychlit proces na nejvyšších rozhodovacích úrovních, což by přineslo užší obchodní vztahy mezi těmito dvěma strategickými partnery.
Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Ochota Japonska zahájit dvoustranná jednání o zóně volného obchodu s Evropskou unií nám dává příležitost vybudovat užší politické vztahy a zvýšit hospodářské užitky jak pro EU, tak pro Japonsko. Vzhledem k tomu, že Japonsko je až šestým největším obchodním partnerem Evropské unie, stále zůstává nevyužitý potenciál pro spolupráci s EU na poli obchodu a investic. Největší překážkou, která evropským podnikům značně ztěžuje vstup na japonský trh, jsou necelní překážky. Jako člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch si jsem jistý, že letecký průmysl je jedním z odvětví, kde by spolupráce v obchodu a výzkumu byla vzájemně prospěšná jak pro evropské, tak pro japonské hospodářství. Domnívám se, že oblast letectví by se mohla stát jedním ze vzorů spolupráce mezi EU a Japonskem.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh. Vzhledem k rozsahu hrozeb a celkové lesní ploše EU by mělo být navýšeno financování z druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) pro lesy pod podmínkou, že budou existovat národní lesnické programy a operační plány hospodaření, které budou zahrnovat strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti a dlouhodobé harmonogramy pro projekty v oblasti lesnictví v rámci udržitelného lesního hospodářství. Nárok na financování by měly získat i veřejné subjekty a skupiny producentů, příspěvky by se měly začít vyplácet na základě plochy a měly by zahrnovat opatření na ochranu „in situ“ a „ex situ“. Aktivní udržitelné lesní hospodářství by mělo být začleněno do výzkumu i praxe a jasně upřednostňováno. Tento typ hospodářství by měl zároveň zohledňovat skutečnost, že 40 % lesů v EU je vlastněných státem. Ochrana druhů a pěstitelské postupy by se měly rozšířit i na související mikrobiální druhy a druhy hub. Měl by být aktivně podporován výzkum mykorhizální symbiózy „in situ“. V příštích finančních výhledech by měly být formálně zavedeny platby za ekosystémové služby, a to na základě úspěšných projektů v oblasti lesnictví a vodohospodářství. Při vytváření fondu EU pro přizpůsobení je třeba brát v potaz zejména přizpůsobování lesů a na jejich odolnost.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu. Evropský parlament schválil ustanovení této zelené knihy, ale strategie EU týkající se lesů by měla být posílena s cílem zlepšit udržitelné lesní hospodářství a ochranu lesů. Tato strategie by měla být zaměřena jak na ochranu lesů, tak na udržitelné využívání zdrojů dřeva, neboť lesy poskytují řešení problémů spojených se změnou klimatu. Je třeba poznamenat, že v souladu se zásadou subsidiarity by strategie týkající se lesů měla spadat především do pravomoci členských států, ale Evropská unie by měla přijmout opatření za účelem podpory, koordinace a doplnění iniciativ členských států týkajících se politiky v oblasti lesnictví při zohlednění odlišných regionálních podmínek. Cílem této politiky je zajistit udržitelný rozvoj lesů, přispívat ke zlepšování životní úrovně evropských občanů a podporovat rozvoj venkovských oblastí.
Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Lesy jsou hlavním úložištěm uhlíku a hrají zásadně důležitou roli v boji proti změně klimatu. Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území Evropské unie. Lesy utvářejí biosféry, které zadržují uhlík a jsou mimořádně důležité pro zachování životního prostředí a pro ochranu před přírodními pohromami. Všechna tato hlediska jsou životně klíčová nejen pro kvalitu života evropských občanů, nýbrž i pro zemědělství a rozvoj venkova. Chtěla bych zdůraznit, že udržitelné lesní hospodářství má zásadní význam pro splnění cílů EU v oblasti ochrany klimatu a pro zachycování oxidu uhličitého z atmosféry.
Odvětví lesního hospodářství mimoto poskytují více než 2 miliony pracovních míst a přispívají k hospodářskému růstu a zaměstnanosti. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, poněvadž se domnívám, že Evropská unie musí posílit svoji strategii, aby zlepšila udržitelné hospodářství a ochranu lesů.
Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Odvětví lesního hospodářství poskytuje obživu milionům lidí v EU, mimo jiné dělníkům, podnikatelům a 16 milionům majitelů lesů. V současné době jsou v EU v lesním hospodářství zaměstnány 2 miliony lidí, většinou v malých a středních podnicích, a toto odvětví ročně vydělá 300 miliard EUR. Odhaduje se, že jen v Irsku pracuje v lesnictví 16 000 lidí. Odvětví lesního hospodářství přispívají k hospodářskému růstu, vytvářejí příležitosti pro růst a zaměstnanost ve venkovských oblastech a prostřednictvím místního průmyslu a příležitostí pro cestovní ruch podporují rozvoj venkova. Lesy jsou cenným zdrojem pro zemědělství, životní prostředí a biologickou rozmanitost, zejména díky ekosystémům, které se v nich nacházejí, a díky úrodnosti půdy a ochraně před půdní erozí. Pokud jde o zachycování uhlíku a úložiště CO2, v Evropě existují značné možnosti rozvoje spojené s odvětvím lesního hospodářství. Vítám to, co zpráva uvádí o uznání socioekonomického a ekologického významu lesnictví, a požadavek, aby Komise zaujala koherentní postoj, jenž by tomuto odvětví umožnil plně využít svůj potenciál.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU. Průmyslová odvětví založená na lesnictví mají obrat přes 300 miliard EU, vytvářejí více než 2 miliony pracovních míst, zejména na venkově, přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a prosperitě tím, že poskytují dřevo a příležitosti pro cestovní ruch. Vzhledem ke změně klimatu, novým epidemiím, zvyšujícímu se riziku požárů (zejména v oblasti Středomoří) a lidské činnosti (rostoucí poptávka odvětví energetiky po dřevité biomase), která způsobuje odlesňování, čelí lesy EU velkým hrozbám. Souhlasím s tím, že Komise a členské státy musejí zvýšit intenzitu svého úsilí o dosažení cílů akčního plánu v oblasti životního prostředí a kvality života, jejichž provádění je v současné době opožděno. Strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví by měly být aktualizovány tak, aby zahrnovaly problematiku změny klimatu a širší otázky týkající se ochrany lesů.
Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Výzva spočívající v úspěšném sladění politik jižní a severní Evropy v oblasti lesního hospodářství tak, abychom získali konzistentní přístup na úrovni celé Unie, rozhodně není snadná. Přijetím této zprávy jsme však zdůraznili potřebu pevnějších závazků k ochraně životního prostředí v této politice. Poukázali jsme i na výzvu, kterou představuje změna klimatu pro naše lesy. Ač si nejsem jistý tím, zda potřebujeme zákonodárnou iniciativu ohledně zákazu výstavby na půdě, na které došlo k vyhoření lesa, jsem pro diskusi o pevných a dlouhodobých řešeních, která by nám pomohla omezit tento strašlivý jev, tj. lesní požáry způsobené žháři, kteří chtějí uvolnit půdu pro výstavbu.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jde o reakci Evropského parlamentu na zelenou knihu zveřejněnou Komisí, která má v celé Evropské unii otevřít veřejnou diskusi o ochraně lesů a přípravě lesů na změnu klimatu. Parlament ve zprávě vítá zelenou knihu Komise a vyzývá k aktualizaci strategie EU v oblasti lesního hospodářství, přičemž bere v potaz používání zásad subsidiarity a proporcionality a zahrnuje rozměr změny klimatu a širší otázky ochrany lesa. Parlament také opakuje svůj názor, že je třeba zvyšovat úroveň financování opatření EU na ochranu lesů prostřednictvím pilíře rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky, především vzhledem k novým výzvám, které přináší změna klimatu. Pokud jde o další možné zdroje financování, zpráva navrhuje možnosti plateb společnostem za ekosystémové služby, pomocí kterých by přispívaly k zachování biologické rozmanitosti a ochraně lesů. Kromě mnoha dalších opatření, jako například posílení spolupráce na úrovni EU a výměna informací mezi členskými státy, se na Komisi naléhá, aby zvážila předložení legislativního návrhu zakazujícího výstavbu na půdě, na níž došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár byl založen úmyslně.
Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Akční plán EU pro lesnictví, jenž byl přijat v roce 2006, stanovil čtyři důležité cíle. Není jim však věnována dostatečně rovnoměrná pozornost, což prokázala hodnocení v polovině období jeho provádění. Významné nedostatky se týkají posílení ochrany a zachování biologické rozmanitosti a ukazují, že 66 % lesních stanovišť je v nepříznivém stavu. Z praktického hlediska tyto závěry ukazují, že ačkoli se pozornost soustředila na zlepšování dlouhodobé konkurenceschopnosti, cíle zlepšení životního prostředí, přispívání ke kvalitě života a podpora koordinace a komunikace byly prováděny nedostatečně. Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a jejich obrat činí 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno více než 350 000 lidí.
Z tohoto hlediska je důležité sledovat cíle stanovené ve strategiích v oblasti lesního hospodářství. Tato skutečnost společně se změnou klimatu poskytuje dostatečné opodstatnění pro to, aby se zmobilizovaly všechny členské státy EU a vyvinuly rovnoměrné a sladěné úsilí k obhospodařování lesů Unie. Tato činnost musí být podpořena přizpůsobením energetické, průmyslové, obchodní a výzkumné politiky a politiky soudržnosti, včetně regionální politiky a Fondu solidarity.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Rozsáhlé zalesněné plochy Evropy jsou zdrojem významné obchodní činnosti a zaměstnanosti v EU. Vzhledem k tomu a s ohledem na význam zelených ploch pro životní prostředí považuji za nezbytné přijmout opatření pro boj s nepříznivými vlivy změny klimatu, jež byly v posledních letech zaznamenány na celosvětové úrovni. Toto je klíčové pro ochranu evropských lesů se všemi užitky, které to přinese. Proto vítám iniciativu Komise v podobě zelené knihy o ochraně lesů. K tomu, abychom mohli jednat efektivně, musíme vědět, jakou škodu našim lesům v poslední době působí nová globální klimatická situace, zejména pokud jde o bouřky, zvýšené riziko požárů, epidemie a houbové choroby.
Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU. Navzdory skutečnosti, že přibližně 500 000 hektarů lesa v EU každoročně zmizí vinou lesních požárů a nezákonné těžby, je dlouhodobý trend rozšiřování zalesněných ploch v EU stabilní.
Ač politika v oblasti lesního hospodářství spadá především do pravomoci členských států, je na Evropské unii, aby koordinovala a doplňovala iniciativy a lesnické programy členských států, dávala jim přidanou hodnotu a stanovovala společnou unijní strategii a akční plán. Posílení ochrany lesů by mělo být součástí strategií EU i členských států, zejména s ohledem na extrémní klimatické jevy, jako jsou požáry, povodně, sesuvy půdy a desertifikace.
Proto podporuji vytvoření nových nástrojů a navýšení prostředků financujících opatření na ochranu lesů EU, abychom se především vyrovnali s novými výzvami, které přináší změna klimatu. Také informace o lesních zdrojích, stavu lesů a dopadech změny klimatu jsou zásadní pro zajištění toho, aby učiněná rozhodnutí týkající se lesů přinesla maximální socioekonomické a ekologické užitky.
Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Hospodářský, sociální a ekologický význam lesů na mezinárodní, evropské, regionální i vnitrostátní úrovni je všeobecně dobře znám a do jisté míry jej uznávají mezinárodní dohody a příslušné programy spolupráce a financování. Změna klimatu má obrovský dopad na lesy ve všech oblastech Evropy, avšak s rozdílnou intenzitou. Žádná reforma vztahu politik Evropské unie k lesům se nesmí omezovat jen na výzvy, které představuje změna klimatu, ale musí zohledňovat všechna hlediska týkající se přínosu lesů k udržitelnému rozvoji na regionální, evropské i celosvětové úrovni. Další hledisko se týká nástrojů a soustav na úrovni EU podporujících odvětví lesního hospodářství, které jsou značně poddimenzované ve srovnání s těmi, jež se uplatňují v jiných odvětvích, a s ohledem na současný a budoucí přínos lesů k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Žádná reforma vztahu politik Evropské unie k lesům se však nesmí omezovat jen na výzvy, které představuje změna klimatu, ale musí zohledňovat všechny aspekty týkající se přínosu lesů pro udržitelný rozvoj životního prostředí, venkovské ekonomiky atd. na regionální, evropské i celosvětové úrovni.
Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Zpráva poslance Arsenise prokazuje zájem Evropského parlamentu o politiku v oblasti lesního hospodářství. Její obsah zdůrazňuje potřebu naplánovat do budoucna dostatečné a ambiciózní finanční prostředky pro les a dřevařský průmysl. Proto podporuji přijetí tohoto textu a zároveň obnovuji svou podporu přijetí konkrétních finančních nástrojů na ochranu lesů Evropské unie.
Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Lesy pokrývají více než 42 % území Unie. Dřevařský průmysl poskytuje celkem 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a má obrat ve výši 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Poměr mýcení a přírustu je v Unii stabilní a činí 60 %, ale v některých zemích se počítá s jeho nárůstem až na více než 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020.
Jsem přesvědčena, že udržitelné lesní hospodářství je nezbytné, chceme-li, aby si lesy Evropské unie zachovaly schopnost plnit hospodářské, ekologické a sociální funkce. Proto jsem vyzvala Komisi, aby předložila návrhy na doplnění nařízení (EU) č. 995/2010 o dřevu, aby se zajistilo, že dřevo a výrobky z tohoto dřeva uvedené na evropský trh pocházejí z udržitelně obhospodařovaných lesů. Komise a členské státy musejí zavést povinné udržitelné lesní hospodářství po celé Evropské unii.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o přípravě lesů na změnu klimatu. Vzhledem k tomu, že lesy mají potenciál mírnit změnu klimatu a pomoci přizpůsobit se jí, a vzhledem k jejich hospodářské, sociální a ekologické hodnotě je potřeba posílit politiku EU v oblasti udržitelného rozvoje a zachování lesa, zejména právní předpisy týkající se prevence lesních požárů a obhospodařování lesů.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Lesy a lesní plochy pokrývají více než 42 % rozlohy EU. Lesy poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. Tato čísla odrážejí zásadní potřebu efektivní evropské politiky týkající se lesů a jejich využívání a udržitelnosti nejen z hlediska životního prostředí, nýbrž i jako klíčového hospodářského zdroje.
Při diskusích o ochraně lesů coby hospodářských a ekologických zdrojů nemohu jako Portugalec zapomenout na to, že boj s lesními požáry – kterými naše země velmi trpí – musí být naprostou prioritou evropské politiky v této oblasti.
Pokud jde o národní lesnické programy, plně sice podporuji jejich zavedení, avšak chtěl bych upozornit na jejich nedostatky. Národní lesnické programy se musejí stát skutečností a skutečně se dostat do lesů, aby mohly být účinné tak, jak chceme.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá zelenou knihou Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu. Lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU, představují důležitý zdroj příjmů, přinášejí více než 300 miliard EUR ročně a poskytují přes 2 miliony pracovních míst. Lesy jsou pro nás navíc nezbytně důležité a jsou součástí naší identity. V poslední době jsme svědky pohrom a bouřek, které pro naše lesy představují nebezpečí. Bez lesů by byly důsledky změny klimatu ještě vážnější. Navzdory jejich významu se jim však nedostává finančních investic, které si zasluhují.
Vítám přijetí této zprávy, jež upozorňuje na to, že tato oblast trpí nedostatkem zájmu, a vyzývá k uznání a ocenění rozmanitosti druhů, které se v EU nacházejí, a potřeby zavést moderní a aktivní politiku v oblasti lesního hospodářství, která by byla s to využít oblast biomasy, uhlíkových kreditů a tradičních činností.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Lesy a zalesněné plochy v současné době pokrývají více než 42 % území EU a poskytují živobytí milionům pracujících. Zachování lesního dědictví představuje důležitý příspěvek k blahobytu obyvatelstva a přispívá k vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech. Tato otázka je neoddělitelná od prevence lesních požárů, což jsou katastrofy, které v jižní Evropě, a zejména v Portugalsku, každoročně pustoší rozsáhlé lesní oblasti. Je nutné držet se zde nedávno přijatých doporučení týkajících se prevence přírodních katastrof.
Zpráva přistupuje k otázce lesního hospodářství zeširoka a zaměřuje se na některé otázky, které považujeme za důležité. Je však zásadní převést teorii do praxe, zejména pokud jde o nashromáždění dostatečných finančních prostředků z unijních podpůrných programů a opatření, která by nám umožnila monitorovat ekologický a fytosanitární stav lesů a případně provést změnu statutu včetně opětovného zalesňování.
Je rovněž důležité poskytnout programu Natura 2000 finanční prostředky pro jeho správu a účinné dosahování jeho cílů, neboť pokrývá mnoho zalesněných oblastí. Dále je zásadní uznat rozmanitost lesních ekosystémů v Evropě a víceúčelovost mnohých z nich, například středomořské zemědělsko-lesnické pastviny „montado“.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva přistupuje k otázce lesního hospodářství zeširoka a zaměřuje se na některé otázky, které považujeme za důležité. Je však zásadní převést teorii do praxe, zejména pokud jde o shromáždění dostatečných finančních prostředků z unijních podpůrných programů a opatření, která by nám umožnila monitorovat ekologický a fytosanitární stav lesů a případně provést změnu statutu včetně opětovného zalesňování. Je rovněž důležité poskytnout programu Natura 2000 finanční prostředky pro jeho správu a účinné dosahování jeho cílů.
Lesy a zalesněné plochy v současné době pokrývají více než 42 % území EU a poskytují prostředky obživy milionům pracujících. Zachování lesního dědictví představuje důležitý příspěvek k blahobytu obyvatelstva a přispívá k vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech. Tato otázka je neoddělitelná od prevence lesních požárů, což jsou katastrofy, které v jižní Evropě, a zejména v Portugalsku, každoročně zpustoší rozsáhlé lesní oblasti.
Dále je zásadní uznat rozmanitost lesních ekosystémů v Evropě a víceúčelovost mnohých z nich, mezi něž patří například středomořské zemědělsko-lesnické pastviny „montado“.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Lesy a ostatní zalesněné plochy v EU pokrývají více než 42 % rozlohy EU a poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství představuje více než 2 miliony pracovních míst a v lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Mezi společné politiky, které mají vliv na ochranu lesů, patří environmentální, energetická, průmyslová a obchodní politika a politika soudržnosti, včetně regionální politiky a Fondu solidarity. Vzhledem k rozsahu hrozeb a celkové ploše lesů v EU by nárok na financování měly získat i veřejné subjekty a skupiny producentů a příspěvky by se měly začít vyplácet na základě plochy a měly by zahrnovat ochranná opatření.
Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) V Irsku lesní požáry – v rozsahu dlouho nevídaném – minulý týden vážně poškodily půdu v Donegalu, Sligu a jiných oblastech země.
Je na místních orgánech, aby s podporou vnitrostátních vlád převzaly odpovědnost za tyto události. Jde o otázku subsidiarity. V souvislosti s nedávnými požáry, k nimž v Irsku došlo, musí irská vláda provést úplný odhad způsobených škod, aby mohla pomoci těm, kteří byli postiženi. Stejně jako u dopravních nehod a povodní je třeba zavést záchranný plán i pro případ lesních požárů, aby se do budoucna zajistila lepší reakce na takovéto situace.
Konečně je třeba dát více prostředků radě hrabství Donegal, aby uhradila příslušné mimořádné výdaje.
Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Čtyřicet dva procent celkové rozlohy Evropské unie pokrývají lesy a zalesněné plochy. Odvětví lesního hospodářství vytváří příjmy přes 300 miliard EUR a poskytují práci přibližně dvěma milionům lidí. Tato čísla musíme vzít v úvahu, abychom pochopili význam evropské strategie pro udržitelné lesní hospodářství a abychom účinněji chránili toto významné evropské dědictví. Musíme mít na paměti , jak důležitou roli hrají lesy v oblasti socioekonomických služeb, a jejich klíčovou úlohu v boji proti změně klimatu. Proto je naléhavě důležité, abychom zlepšili naši schopnost předcházet lesním požárům, poněvadž ty každoročně zničí více než 400 000 hektarů lesa. Abychom toho dosáhli, je důležité zlepšit získávání informací o lesech, rozšířit výzkum a zejména podpořit členské státy ve výměně znalostí a zkušeností, počínaje přeshraniční spoluprací. V tuto chvíli bych ráda vyzdvihla význam práce, kterou odvádí evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS), a především význam programu globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES), který umožňuje potřebné mapování a sledování lesů.
Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Evropský parlament vyslal jasný politický signál, kterým vyzdvihl význam udržitelného obhospodařování lesů. Nutně potřebujeme zavést do praxe doporučení týkající se předcházení katastrofám. Lesní požáry jsou jednou z největších hrozeb pro evropské lesy a jejich ekosystémy.
Ochrana lesa před změnou klimatu rovněž pomáhá zachovat lesnický průmysl a jeho konkurenceschopnost. Dřevařský průmysl má příjmy přes 300 miliard EUR, poskytuje více než 2 miliony pracovních míst a je důležitým zdrojem růstu.
Na závěr bych ráda uvedla, že je v první řadě potřeba, aby diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 braly v potaz i roli, kterou lesy hrají. Venkovští výrobci a veřejné orgány musejí mít možnost využívat opatření v oblasti lesnictví v rámci druhého pilíře SZP: EU by měla poskytovat pomoc na zalesňování prováděné v rámci vnitrostátních programů rozvoje venkova.
Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Stanovení evropské strategie na ochranu lesů je součástí souhrnného závazku Evropské unie k boji proti změně klimatu. Zvláště pozitivními body právě přijaté zprávy jsou návrh na zvláštní úpravu zakazující výstavbu na půdě, na níž došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár vznikl žhářstvím, a požadavek na vhodné financování strategií v oblasti lesního hospodářství, které je momentálně na velmi nízké úrovni. Důležitý je konečně i požadavek vhodných kritérií udržitelnosti biomasy vyráběné pro energetické účely. Proto naléhavě vyzýváme Evropskou komisi, aby šla dále touto cestou a představila bílou knihu o ochraně lesů, která by se zabývala těmito problémy.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť lesy EU a jiné zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU. Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Poměr mýcení a přírustu se v EU stabilně udržuje okolo 60 %. Přepokládá se, že tento poměr v několika zemích přesáhne 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020. Evropské lesy a lesnictví jsou spravovány na základě různých regionálních a vnitrostátních modelů seskupených podle jejich produktivního nebo ochranného zaměření. Lesy poskytují zdroje a zároveň plní ekosystémové funkce. Existují návrhy na vypracování závazných programů. Pomoc je třeba rozdělovat cíleně, tj. v souvislosti se změnou klimatu. Návrhy zahrnují zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti, zlepšení a ochranu životního prostředí, zlepšení kvality života a podporu koordinace a komunikace. Musíme vyvinout všemožné úsilí pro to, abychom zajistili ochranu a udržitelné využívání tohoto zdroje, aby jej mohly využívat i budoucí generace, a měli bychom přispět i tím, že snížíme znečištění životního prostředí.
Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Lesy a lesnický průmysl již nyní významným způsobem přispívají k produkci místních surovin. Pro mnoho evropských občanů jsou lesy i rekreační oblastí a hrají významnou roli v prevenci změny klimatu. Jen sotva bychom našli nějakou jinou oblast, jejíž ekologické, hospodářské a sociální funkce jsou tak úzce propojené. Před našimi lesy však stojí obrovské výzvy. Jednou z největších je změna klimatu. Je úkolem členských států, aby s podporou Evropské komise chránily a rozvíjely naše lesy pro budoucí generace, aby i v budoucnu mohly přispívat k našemu přirozenému prostředí, naší společnosti a našemu hospodářství. K tomu patří zajištění toho, aby lesy měly trvalý a rostoucí vliv v boji proti změně klimatu a při ochraně hospodářské podstaty lesnictví a dřevařského průmyslu, abychom v budoucnu měli odpovídající zásoby dřeva.
Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – Hlasovat dnes pro zprávu o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu bylo dnes jednoduché. Lesy EU jsou teď vystaveny většímu tlaku než kdy předtím, a to nikoli nutně kvůli změně klimatu, ale spíše vinou některých rozhodnutí, která učinila EU při boji proti ní. To, že jsme v této zprávě požádali o právně závazná kritéria udržitelnosti biomasy pro energetické účely, je významnou iniciativou. Právní předpisy EU v oblasti biopaliv a obnovitelných energií vedou k využívání našich lesů neudržitelným směrem. Uvažujeme-li o lesech jen jako o zdroji obnovitelné energie, vůbec jsme nepochopili podstatu kombinace udržitelného průmyslu a ochrany životního prostředí. Lesy jsou důležitým zdrojem obživy a blahobytu na našem území. Proto je třeba tento cenný přírodní zdroj využívat spíše pro výrobu, než krátkozrace pro energii. Musíme mít také na paměti, že výrobky ze dřeva vážou uhlík během celého svého životního cyklu. Proto bychom se při snahách o dosažení našich cílů v oblasti obnovitelných energií měli vyhýbat jednoduchým řešením.
Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Evropský lesnický průmysl je udržitelnější než téměř jakákoli jiná oblast hospodářství. Vlastníci evropských lesů po generace dodržovali ty nejpřísnější právní předpisy týkající se lesů a ochrany přírody. Zpráva, kterou předložil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o zelené knize o ochraně lesů a informacích, nicméně zavádí rostoucí záplavu předpisů, aniž by uznávala význam lesů coby zdroje pracovních příležitostí a motoru hospodářství. Zpráva požaduje používání přehnaných kritérií udržitelnosti na lesní hospodářství, aniž by brala ohled na regionální faktory a pravomoci jednotlivých zemí. Hlavními body, které zasahují do pravomoci vnitrostátní politiky týkající se lesů a které lesy hospodářsky oslabují, jsou ustanovení o dodávkách dřeva v Evropě. Dosud nebylo definováno ani pojetí „udržitelnosti“. Dalším bodem, se kterým nesouhlasím, je předpoklad, že dřevitá biomasa není udržitelná. Domnívám se, že bychom měli zvýraznit různorodost ochranných a užitkových funkcí lesů a nezaujímat jednostranný postoj. Evropská unie by měla vyvinout větší úsilí pro zajištění toho, aby se v Evropě zavedlo do praxe udržitelné lesní hospodářství a aby naše jednání bylo pro ostatní země vzorem.
Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že lesy značným způsobem přispívají v boji se změnou klimatu, má udržitelné lesní hospodářství obrovský význam pro dosažení klimatických cílů EU. Evropská unie musí posílit svoji strategii pro boj s faktory, které vedou ke zhoršování stavu lesů, jako například nekontrolované odlesňování, požáry a znečištění vzduchu. Biologická rozmanitost, ochrana před přírodními pohromami a zachycování CO2 z atmosféry jsou zároveň zásadně důležité pro zlepšování kvality života našich občanů a pro ochranu životního prostředí. Proto se domnívám, že se ochrana lesů v EU musí zaměřovat na poskytování záruk toho, že lesy budou i v budoucnu plnit své produktivní, socioekonomické a ekologické funkce.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu. Lesy a ostatní lesní plochy v EU pokrývají více než 42 % rozlohy EU. Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí. Kromě toho je 40 % lesů v EU státním vlastnictvím. Poměr mýcení a přírustu se v EU stabilně udržuje okolo 60 %. Přepokládá se, že tento poměr v několika zemích přesáhne 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020. Opatření na ochranu lesů jsou životně důležitá. Evropské lesy lze rozdělit do pěti bioklimatických pásem: boreální, mírné oceánské, mírné kontinentální, středozemní a horské pásmo(5) – v souladu s typologií lesů agentury EAA vytvořenou k podložení politických rozhodnutí (6).
Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o zelené knize Komise, jež nese název „o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu“. Lesy bychom měli považovat za zásadní pro boj proti změně klimatu. Je klíčové, aby Evropská unie posílila svoji strategii pro boj s jevy, jež ohrožují lesy, jako jsou lesní požáry a znečištění ovzduší. Schopnost lesa zotavit se z těchto hrozeb a pokračovat ve svém normálním vývoji navzdory vlivům změny klimatu závisí na biologické rozmanitosti, a to nejen lesů, nýbrž i všech dalších organismů, které v lese žijí, zejména divokých zvířat. Proto si tyto druhy divokých zvířat, která přirozeně obývají zvláštní stanoviště, jež poskytuje les, zasluhují zvláštní pozornost ze strany majitelů lesů, neboť přispívají k zachování biologické rozmanitosti.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zachování lesa je zásadně důležité pro zájmy celého lidstva. Je škoda, že se opět stalo záminkou pro prosazení trhu s uhlíkem. Evropský zelený kapitalismus se dostal do slepé uličky. Kapitalismus a ekologie jsou vzájemně neslučitelné.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lesy a lesní plochy v současné době pokrývají více než 42 % rozlohy EU a jako průmyslové odvětví poskytují přibližně 2 miliony pracovních míst a s ročním obratem ve výši 300 miliard EUR. Tato čísla ukazují, že potřebujeme evropskou politiku týkající se lesů, která by je zachovala udržitelnými z ekologického i hospodářského hlediska. Jen tak je lze ochránit před hrozbami, se kterými se potýkají, například požáry, jež jsou hlavní příčinou jejich zkázy. To se týká především zemí jižní Evropy a obzvláště mé země, Portugalska, které vinou požárů každoročně přichází o tisíce hektarů lesa.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Změna klimatu a lesy jsou spolu nerozlučně spojeny. V boji proti změně klimatu je zásadně důležité lesy chránit. V tomto boji lze les využít lépe, a to nejen předcházením mýcení, nýbrž i pomocí programů na zalesňování a opětovné zalesňování.
Změna klimatu znamená, že každý druh lesa i odvětví lesního hospodářství jako celek jsou vystaveny specifickým a nepředvídatelným hrozbám, jako jsou bouře, sucho a lesní požáry. Je proto naprosto klíčové, aby Evropská unie předložila svoji strategii pro boj s těmito jevy. Udržitelné lesní hospodářství se musí zaměřovat na sladění hledisek týkajících se výroby a těch, které se týkají ochrany lesa. Chceme-li zachovat schopnost lesů plnit jejich hospodářské, ekologické a sociální funkce, musíme je obhospodařovat udržitelně.
Je proto zásadní, abychom věnovali větší pozornost zachování, vyváženosti a podpoře služeb, které nám lesy poskytují. Zachování biologické rozmanitosti musí být pro naše politické kroky prioritou.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Víme, že zpráva klade důraz na skutečnost, že lesy by měly být považovány za hlavní nástroj zmírňování následků změny klimatu a přizpůsobování se jí, a poskytuje potřebnou podporu strategii EU pro boj s faktory, které způsobují zhoršování jejich stavu, např. epidemie, lesní požáry atd. Kromě toho se zpráva zaměřila na vytvoření obecnějších souvislostí ochrany lesů, konkrétně na zásadu subsidiarity, různorodost hrozeb jednotlivým druhům lesů, centrální roli udržitelného lesního hospodářství a na význam lesů pro konkurenceschopnost a zaměstnanost. Hlasoval jsem pro návrh.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vymírání lesů po celé Evropě představuje jak problém pro životní prostředí z hlediska přírodních stanovišť a změny klimatu, tak problém hospodářský. 5 milionů lidí, kteří v lese pracují, a 16 milionů vlastníků lesů vytváří dohromady roční obrat ve výši 300 miliard EUR. Za změny evropských lesů je zodpovědný současný stav životního prostředí. Musíme počítat s tím, že z dlouhodobého hlediska zcela vymizí buky v oblasti Středomoří a že po celé Evropě se zmenší rozloha jehličnatých lesů. Mezi další faktory patří nové druhy epidemií, jejichž důsledky ještě nelze zhodnotit, a podstatné zvyšování rizika lesních požárů.
Mezinárodní program ICP Forests a Evropská unie provozují jednu z největších biomonitorovacích sítí s cílem vyčíslit tyto změny a pomoci pochopit vztahy příčiny a následku. Zdržel jsem se hlasování, neboť podle mého názoru jsou ve zprávě zmíněná opatření ohledně toho, do jaké míry ponesou členské státy odpovědnost a do jaké míry budou zapojeny, nedostatečná.
Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti části odstavce 36, neboť ustanovení, které obsahuje, je přinejmenším nereálné. Nemyslím si, že bychom měli zakazovat výstavbu na lesních plochách, které byly postiženy požárem, protože ve skutečnosti tuto půdu nelze využít k žádnému jinému účelu. Nedomnívám se, že bychom případy zneužití měli vydávat za obecné pravidlo, a poškozovat tak majetková práva vlastníků lesů, kteří byli již tak postiženi lesním požárem. Považuji však za přijatelnou myšlenku, která byla vyjádřena v článku 37 a která navrhuje uložení zákazu tam, kde bylo prokázáno, že požár byl založen úmyslně. Domnívám se ale, že bychom se mohli potýkat s nepříznivými následky vyplývajícími z tohoto: žháři nejsou pokaždé zároveň vlastníky majetku a nechápu, proč by tito měli být trestáni.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zpráva k zelené knize Komise nazvané „o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu“ vyjadřuje zájem Evropského parlamentu o tuto otázku.
Lesy a lesní plochy v současnosti pokrývají více než 42 % rozlohy EU a máme více než 16 milionů vlastníků lesů. Lesy poskytují přes než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. Díky schopnosti zachycovat oxid uhličitý a vylučovat kyslík navíc hrají zásadní roli v boji proti změně klimatu.
Tato čísla ukazují na význam lesů pro všechny členské státy EU, obzvláště však pro Portugalsko, jehož lesy mají velmi zvláštní vlastnosti a hrají důležitou úlohu v oblastním plánování a v boji s lesními požáry.
Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se zasazuje o opatření, která podle mého názoru pomáhají v boji proti ničení lesů, zejména proti požárům, epidemiím, fragmentaci lesů, změnám v druhové skladbě a zvýšené poptávce po dřevité biomase.
Phil Prendergast (S&D), písemně. – Vítám zelenou knihu Komise o ochraně lesů a informacích v EU. Vzhledem k tomu, že lesy jsou hlavním pohlcovačem uhlíku, je udržitelné lesní hospodářství klíčem k dosažení cílů EU v oblasti změny klimatu. Do obhospodařování našich lesů musíme zavést ochranu i výrobu, abychom zajistili životaschopnost jejich ekologických, sociálních a hospodářských funkcí. Role Evropské unie spočívá v podpoře nejlepších způsobů hospodaření, které vyhovují potřebám místních subjektů a společenství, a v podněcování úsilí o zalesňování v souladu s místními podmínkami a původními druhy.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť ji považuji za zcela zásadní pro posílení evropských politik týkajících se zachování a udržitelného obhospodařování lesů, jejichž nevyčíslitelnou hospodářskou, sociální a ekologickou hodnotu je důležité zachovat.
Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Hlasovala jsem proti odstavci 36 (oddíl 2) a proti odstavci 37, neboť otázka plánování na úseku životního prostředí spadá do pravomoci místních či vnitrostátních orgánů, což znamená, že rozhodnutí v těchto oblastech musí učinit místní či vnitrostátní parlament. Podle mého názoru by jakýkoli zásah na evropské úrovni byl zásahem do subsidiarity, a zacházel by tedy příliš daleko.
Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Ochrana lesů je bezesporu klíčovou otázkou ochrany životního prostředí. Jsou-li lesy dobře udržované, fungují jako hlavní úložiště uhlíku a hrají životně důležitou roli v boji proti změně klimatu. Pokud ne a dochází-li k rozsáhlému odlesňování, vytvářejí 25 % veškerých emisí CO2, tj. skleníkového plynu, který vzniká lidskou činností. Jinými slovy, je v zájmu Evropské unie, včetně Švédska a Finska, jejichž lesy dohromady tvoří 33 % evropských lesů, i středomořských zemí, aby posílila svoji strategii v boji proti hrozbám, kterým lesy čelí, jakými jsou například znečištění ovzduší a lesní požáry.
V tomto ohledu mne těší, že v rámci hlasování o zelené knize s názvem „Příprava lesů na změnu klimatu“ byl přijat odstavec 38 zprávy poslance Arsenise, který „naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů a plány zejména na třicetiletý zákaz výstavby na místě, kde došlo k vyhoření lesa.“ Jedná se o dobrý způsob, jak čelit rozšířené praxi spočívající ve zneužívání lesních požárů k prosazení zájmů developerů.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jedná se o dobrou zprávu s dobrými návrhy, mezi něž patří uznání obecně pozitivního trendu ukládání uhlíku v evropských lesích, ale i skutečnosti, že ukládání uhlíku zůstává daleko za přírodní kapacitou, a toho, že by se lesy vinou tlaků mohly dokonce změnit ve zdroj uhlíku; výzva Komisi, aby předložila návrhy na doplnění nařízení o dřevu s cílem zajistit, aby veškeré dřevo či dřevařské výrobky uvedené na evropský trh pocházely z udržitelně obhospodařovaných lesů; žádost Komisi, aby zkoumala možnosti plateb za ekosystémové služby; a žádost o legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů, včetně úvah o zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu, neboť lesy, jež pokrývají více než 42 % rozlohy EU, poskytují živobytí mnoha pracujícím a podnikům v odvětví lesního hospodářství. Je třeba vytvořit systém pokynů Komise, zavést závazná kritéria udržitelnosti včetně povinných vnitrostátních lesnických programů, formálně zavést platby za ekosystémové služby a posílit politiky na ochranu lesů znovuzavedením nařízení o prevenci požárů. Je obzvláště cenné a překvapivé, že byl přijat pozměňovací návrh, který zakazuje spekulativní výstavbu na místě, kde byl les protizákonně zničen požárem. V Itálii již pravidlo zakazující stavět na půdě, která byla zničena žhářstvím, existuje.
Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Lesy nám poskytují mnoho důležitých ekologických služeb, počínaje regulací koloběhu vody přes ochranu před erozí půdy, až po zachycování uhlíku. Ekologické a hospodářské přínosy lesů vyžadují, aby lesům byla poskytnuta bezodkladná, trvalá a dlouhodobá ochrana, což je zvláště důležité v souvislosti se zmírňováním důsledků změny klimatu a přizpůsobováním se jí. Tato zpráva se zabývá celou řadou otázek a je výsledkem velmi tvrdé práce a plodného jednání všech hlavních politických skupin. Upřímně doufám, že Komise a členské státy budou jednat na základě jejích konstruktivních návrhů.
Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy o zelené knize o lesích, kterou předložila Komise. Lesy jsou součástí našeho venkova a naším dědictvím a jsou klíčové pro náš blahobyt. V době, kdy jsou hrozby stále vážnější, je nezbytně důležité, abychom lépe chránili tyto mimořádné přírodní zdroje. Všichni si jsme vědomi následků změny klimatu na lesy, avšak naše nečinnost při hledání řešení vážným způsobem ohrožuje jejich zachování. Máme povinnost zachovat tyto křehké ekosystémy, tuto neocenitelnou biologickou rozmanitost a toto strategické hospodářské odvětví. Proto mne těší, že Parlament v této věci vyslal jasný politický signál, kterým je mezinárodní rok lesů. Nemůžeme zaujmout vyčkávací postoj ohledně opatření, která je třeba přijmout k přizpůsobení se změně klimatu. Vzhledem k tomu, že prevence je stejně důležitá jako reakce, musíme také posílit evropské taktické rezervy pro boj s lesními požáry. Chceme-li zachovat naše lesy takové, jaké je známe a jaké je máme rádi, musíme stát v čele boje o zajištění udržitelného obhospodařování lesních ploch a jejich ochrany před hrozbami, jež před nimi stojí.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu, neboť zpráva představuje vyvážený přístup k nejvýznamnějším otázkám týkajícím se organizace a činnosti Evropské služby pro vnější činnost a k základním oblastem bezpečnostní a obranné politiky. Této rovnováhy bylo dosaženo díky vojenské a civilní spolupráci na řešení součinnosti Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Domnívám se, že navrhované pozměňovací návrhy, které předložila Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a jež byly přijaty ve výboru, přispívají k otevřenějšímu vymezení zahrnujícímu svobodu náboženského vyznání a rozšíření seznamu menšin, které potřebují mezinárodní ochranu.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o výroční zprávě o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Poskytuje přehled o strategické roli, kterou by měla Evropská unie hrát mimo své hranice, zejména pokud jde o její příspěvek k rozvoji demokracie a dodržování lidských práv. Evropský parlament tímto usnesením potvrzuje své výsady klíčového hráče a subjektu zajišťujícího řízení a rozpočtovou kontrolu evropských civilních a vojenských misí. My, členové Evropského parlamentu, jsme opětovně zdůraznili náš hlavní cíl, kterým je silný a rozhodný postoj Parlamentu k zahraniční politice, zejména s ohledem na ustanovení Lisabonské smlouvy. Důležitá je rovněž otázka multilateralismu EU a nutnost být vždy řádně zastoupeni v různých strategických kontextech, zejména s využitím nové Evropské služby pro vnější činnost, evropského diplomatického sboru, který byl konečně založen.
Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zprávy o společné zahraniční a bezpečnostní politice EU a její roli na mezinárodní scéně, které podpořila hlavní koalice politických představitelů kapitálu v Evropském parlamentu, zejména konzervativci, sociální demokraté a liberálové, názorně ukazují na její silně reakční charakter a postoj namířený proti lidem. Nesmíme navíc zapomínat, že Evropský parlament přijal usnesení, kterým se postavil do přední linie války, již proti Libyi vede EU, USA a NATO, a kterou se tímto usnesením snaží zlegalizovat. Cílem války je drancování zdrojů bohatství a kontrola nad vývojem v této oblasti jako celku, v rámci tvrdého imperialistického souboje o moc. Političtí spolupracovníci buržoazní třídy v Evropském parlamentu požadují posílení imperialistického charakteru EU, její další militarizaci a rozvoj jejího vojenského potenciálu a potenciálu evropské armády, především „flexibilních“ bojových skupin a sil rychlého nasazení, jako je EUFOR Libye připravovaná pro pozemní operace v Libyi, v níž Řecko zastává vedoucí úlohu v balkánské bojové skupině. Podporují strategické spojenectví mezi EU a NATO a připravují plány imperialistických intervencí a válek, které má EU vést ve všech koutech naší planety pod záminkou „řízení krizí“, „humanitární pomoci“ a „boje proti terorismu“, přičemž nejdůležitější je zajištění pozic v konkurenčním boji mezi imperialisty, který zuří převážně v severní Africe a na Středním východě.
Liam Aylward (ALDE), písemně. – Hlasoval jsem proti opatřením v této zprávě, které se týkají obchodní dohody s Mercosurem. Obchodní dohoda se zeměmi sdružení Mercosur má potenciál vážně oslabit evropské zemědělství a práci evropských zemědělců při poskytování veřejných statků a vysoce kvalitních bezpečných potravin. Výše kvóty, kterou požaduje Mercosur, by naprosto oslabila irskou produkci hovězího masa. Odhaduje se, že dohoda mezi EU a zeměmi sdružení Mercosur by mohla snížit ceny irského hovězího masa o 30 %, což by znamenalo ztráty ve výši až 500 milionů eur jen v Irsku. Irské zemědělsko-potravinářské odvětví představuje 60 % vývozu irských podniků v hodnotě 8 miliard EUR ročně a nabízí až 250 000 pracovních míst. Tato dohoda by vedla ke ztrátě mnoha pracovních míst v zemědělství a v průmyslu ve venkovských oblastech v Irsku a v EU jako celku.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Lisabonská smlouva dala Evropské unii velké pravomoci, s jejichž pomocí by EU měla dále rozvíjet cíle své zahraniční politiky a hájit své zájmy po celém světě s obecným cílem přispívat k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, prosazování demokracie, ochraně lidských práv, dodržování mezinárodního práva, atd. Evropská unie musí také jednat strategičtěji, aby se mohla lépe prosadit v mezinárodním měřítku. Schopnost EU ovlivňovat mezinárodní řád závisí nejen na soudržnosti mezi jejími politikami, aktéry a institucemi, ale také na strategické koncepci zahraniční politiky EU, která musí sjednotit všechny členské státy kolem stejných priorit a cílů, aby pak na mezinárodní scéně vystupovali jednotně a silně.
Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem ve prospěch výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která je jednou ze základních priorit Evropské unie, a chtěl bych vyjádřit svou podporu politice, kterou Evropská unie vede na celosvětové úrovni. Přijetí této výroční zprávy odráží silnou pozici Evropské unie a její úlohu v oblasti mezinárodních vztahů.
Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva pana Albertiniho obsahuje myšlenky, s nimiž souhlasím, ale je zde jeden zásadní problém. Výchozím předpokladem je, že by EU měla postupně v zahraniční a obranné politice získat dominantní postavení nad jednotlivými národními vládami. Znamená to, že by se členské státy měly vzdát další velké části suverenity v oblasti zahraniční politiky ve prospěch orgánů EU, jejichž úkolem by bylo dosáhnout společného postoje, který by měl být prezentován v rámci mezinárodního společenství a na všech mezinárodních fórech. S touto perspektivou nemohu souhlasit: členské státy by již nemohly určovat svou vlastní zahraniční politiku na základě toho, co považují za národní priority.
Souhlasíme s tím, že v některých situacích musí Evropská unie vystupovat jednotně, aby byla silnější na celosvětové scéně a aby zastupovala společná přání a touhy všech členských států, což ale nemůže být na úkor svobody členských států tvořit svou vlastní zahraniční politiku. Zpráva kromě toho vyzývá členské státy, aby oživily dynamiku procesu vstupu Turecka do Evropské unie, s čímž jsem nikdy nesouhlasila. Turecko musí zůstat mimo naši organizaci, protože není a nikdy nebude součástí Evropy. Hlasovala jsem proti zprávě.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože výroční zpráva Rady poskytuje konzistentní přehled o směru a činnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Je velmi důležité, aby se Rada i nadále zaměřovala především na regionální konflikty a rychle na ně reagovala. Zpráva Rady však neobsahuje žádné možné přístupy k řešení těchto konfliktů a problémů. Rada by se měla snažit zajistit, aby zpráva obsahovala víc než jen výčet událostí a změn v jednotlivých zemích. Tento dokument by se měl věnovat otázce provádění a zabezpečení zahraniční politiky EU a jejích nástrojů. Rada by navíc měla do zprávy zahrnout i hodnocení koordinace a soudržnosti mezi SZBP a dalšími vnějšími politikami Unie a dále strategická a organizační doporučení pro budoucnost na základě vyhodnocení akcí SZBP. Chtěla bych také upozornit na skutečnost, že by výroční zpráva o SZBP měla sloužit jako nástroj pro lepší interinstitucionální dialog, jehož cílem je zhodnotit její efektivitu a určit budoucí směr této politiky.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám výroční zprávu Rady a úsilí vyvinuté na rozvoj evropské zahraniční politiky. Považuji za nesmírně důležité zaujmout postoj, který bude v souladu se zahraničními politikami členských států, protože tato soudržnost povede k míru, bezpečnosti, solidaritě a prevenci konfliktů na mezinárodní úrovni. Povede rovněž k udržitelnému rozvoji a ke zvýšení schopnosti EU ovlivňovat mezinárodní řád. Vyzývám proto k pokračování v již probíhající práci a k vytvoření jednotné fronty, která povede ke zlepšení vztahů mezi Evropou a ostatními světovými mocnostmi, k podpoře účinnější reakce v okamžicích mezinárodních krizí a ke zlepšení postavení Evropy na světové scéně.
Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Nehlasovala jsem pro odstavec 85 zprávy pana Albertiniho, který vítá obnovení jednání o dohodě o přidružení s Mercosurem. Takováto dohoda, která má podpořit volný obchod, by se měla zvažovat s maximální opatrností, aby nedošlo k další destabilizaci zemědělství ve Společenství. Produkce sdružení zemí Mercosur nemusí splňovat stejné ekologické a sociální normy jako produkce evropského zemědělství. V těchto podmínkách existuje reálné riziko nekalé hospodářské soutěže. Musíme zajistit, aby k takové situaci nedošlo.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože výroční zpráva Rady přináší jasný přehled politik a činností společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k posílení interinstitucionálního dialogu.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Letošní výroční zpráva má podobnou strukturu jako zpráva o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) z roku 2009. Zvláštní část je věnována uplatňování Lisabonské smlouvy. Stejně jako dřív je požadován intenzivnější dialog s Radou o hlavních cílech SZBP.
Souhlasím s tím, že zpravodaj klade důraz na nutnost přejít od pouhého popisu činností SZBP k dialogu se strategickým přístupem. Zpravodaj rovněž vyzývá Radu, aby při přijímání rozhodnutí zohlednila postoje Evropského parlamentu.
Domnívám se, že je nutné vést další jednání o strategickém rámci zahraniční politiky Unie a lépe chápat rozsah SZBP a mechanismy jejího fungování, což jsou informace, které by měli mít jednotliví političtí aktéři k dispozici. Velký počet pozměňovacích návrhů svědčí o rostoucím zájmu o tyto otázky ze strany poslanců.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je výroční zprávou Rady, která je určena Evropskému parlamentu, pojednává o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v roce 2009 a je Evropskému parlamentu předložena v souladu s částí II oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 (2010/2124(INI)). Opírá se o nový institucionální rámec, který vytvořila Lisabonská smlouva, a v souladu s její restrukturalizací představuje SZBP Evropské unie transparentněji. Zabývá se situací v různých částech světa, kde země a regiony procházejí krizí, jako na západním Balkánu, v zemích sousedících s východní Evropou, v oblasti střední Asie, v Rusku, Turecku, na Blízkém východě, ve Středomoří, v Asii, Africe a Latinské Americe. Uznávám, že by zprávu bylo možné vylepšit, především co se týče podrobnějšího rozvedení událostí v jednotlivých zemích, popisu prostředků nutných k dosažení cílů zahraniční politiky EU a kvalitativnějšího hodnocení této politiky, které by mohlo obsahovat strategická a organizační doporučení pro budoucnost, ale přesto zprávu vítám a doufám, že Evropská unie bude dál rozvíjet efektivní multilateralismus, který je jedním z charakteristických znaků geostrategických zájmů EU.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jde o další zprávu podporující rozvoj společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Úzkostlivě se zde opakují argumenty. Chtěli bychom proto zopakovat náš nesouhlas a důvody, které nás k tomu vedou: hovoříme o obraně za pomoci různých prostředků včetně vojáků a diplomatů, o hospodářských a geostrategických zájmech evropských mocností a o spolupráci s USA a NATO. Musíme si připomenout dosažené výsledky těchto institucí a jejich tragické důsledky: Irák, Afghánistán, Balkán, Libye a další země na seznamu.
Politika rozvojové spolupráce a pomoci, která by měla být v současném mezinárodním kontextu jedním z hlavních pilířů, ne-li hlavním pilířem zahraniční a bezpečnostní politiky, je odsunuta na naprosto druhořadou kolej.
Projevuje se tu také typický nudně pokrytecký postoj chránící hospodářské zájmy evropských výrobců zbraní, kteří vydělali miliony prodejem zbraní diktátorům, jež je použili k hromadnému zabíjení vlastních lidí i obyvatel vedlejších států. Tyto a další otázky stále zůstávají bez odpovědi a reakce, jíž je nezbytná oprava politik, které je podporují.
Další příklady, které odsuzujeme, jsou podpora izraelské politiky založené na agresi, okupaci a politice nedodržování rezolucí OSN, jež praktikuje nejen Izrael, ale i další země, jako je Maroko.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jde o další zprávu v zásadě podporující rozvoj společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Jedná se v prvé řadě o politiky bránící hospodářské a geostrategické zájmy evropských mocností. Ty se stále více sbližují se Spojenými státy a NATO a odsouvají rozvojovou spolupráci a pomoc na druhou kolej. Výsledky jsou do značné míry katastrofální, jak je jasně vidět v Afghánistánu, Palestině, Iráku, Libyi a dalších zemích.
Uvědomujeme si rovněž, že zde existuje dvojí norma chránící hospodářské zájmy evropských výrobců zbraní, kteří vydělali miliony prodejem zbraní diktátorům, jež je použili k hromadnému zabíjení vlastních lidí i obyvatel vedlejších států.
Proto některé z hlavních otázek vyplývajících z této debaty zůstávají bez požadované odpovědi: obchod se zbraněmi, expanzivní a válkychtivá politika Izraele a systematické porušování rezolucí OSN týkajících se Západní Sahary a Palestiny.
Proto jsme hlasovali proti zprávě.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Výbor pro zahraniční věci zprávu přijal drtivou většinou. Zpráva představuje vyvážený přístup k nejpalčivějším otázkám týkajícím se organizace a aktivit Evropské služby pro vnější činnost a ke klíčovým otázkám společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jako je podpora demokratických hodnot, lidských práv a právního státu, podpora rovnosti žen a mužů a energetická bezpečnost, situace v Íránu a v Afghánistánu, reakce EU na demokratické změny v jižním Středomoří a vztahy s velkými státy jako je Rusko, Čína, Japonsko a Indie. Zpráva dosahuje rovnováhy v civilně-vojenské spolupráci při řešení krizí a ve spolupráci mezi EU a NATO: na jedné straně se vyhýbá tomu, aby Evropské unii přenechávala jen otázky obchodu, rozvoje a humanitárních záležitostí, o což usiluje skupina ECR, na druhé straně odmítá snahy skupiny GUE/NGL o to, aby byla ze společné zahraniční a bezpečnostní politiky vyloučena jakákoliv vojenská složka.
Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Zpráva pana Albertiniho nemůže dostat můj hlas, protože obsahuje příliš mnoho bodů, s nimiž nemůžeme souhlasit. Jedním z nich je návrh na jednotnou zahraniční politiku EU. Myšlenka je bezvadná, ale s ohledem na letošní krizi v severní Africe a probíhající libyjskou krizi je zcela jasné, že není proveditelná. Jednotlivé země EU vykazují příliš mnoho jemných rozdílů. Dalším bodem, se kterým nemůžeme souhlasit, je výzva ke zvýšení úsilí o připojení Turecka k Evropě. Proto budu hlasovat proti zprávě.
Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Skutečně zásadním rozhodnutím společné zahraniční a bezpečnostní politiky v roce 2009 bylo jmenování vysoké představitelky. A přiznejme si, že nebylo nejšťastnější. Je zcela jasné, že Lady Ashtonová má větší nadání pro vydávání moralizujících tiskových prohlášení a vystupování v roli štědré dárkyně, než že by se hodila pro řešení diplomatických otázek jménem 27 členských států. Zásluhou paní baronky Evropská unie u všech důležitých událostí chyběla, nezasáhla ve vhodnou dobu nebo plavala zcela proti proudu. A jak to tak bývá v dobách krize, pár států převzalo iniciativu – v dobrém, či špatném – zorganizovaly se a jednaly. Zbytek se svezl s nimi nebo si stěžoval, když musel vyjádřit nějaké stanovisko.
Vnější politika Unie totiž v podstatě spočívá v rozdávání finančních prostředků a v obchodování, často způsobem, který je v rozporu s jejími vyhlašovanými politickými zásadami. A je to logické: diplomacie je otázkou státní suverenity. Je výsledkem historie, hospodářských nebo geopolitických zájmů a zdrojů každého státu. Zájmy Evropské unie nejsou ani syntézou, ani prodloužením zájmů členských států. Jsou vlastní Unii a často odporují vnitrostátním zájmům. Je zcela nesmyslné, aby jim byly nadřazené.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Tento dokument jsem podpořil, protože je zaměřen na zajištění souladu mezi národními obrannými systémy a obrannými systémy EU a na koordinaci strategií s hlavními světovými aktéry jako jsou Spojené státy, Rusko, Čína, Turecko a arabské země. Klade důraz a usiluje o podporu moratoria na trest smrti. Ukazuje rovněž směry a cíle spolupráce s ostatními zeměmi. Prvořadým strategickým zájmem Evropské unie by měl být účinný multilateralismus a EU by v této souvislosti měla zaujmout vedoucí úlohu v oblasti mezinárodní spolupráce, podpory mezinárodních institucí, usnadnění mezinárodního konsensu a činností na globální úrovni. Existuje naléhavá potřeba řešit globální otázky společného zájmu občanů EU, jako je boj proti terorismu, organizovanému zločinu, pandemiím a změně klimatu, kybernetická bezpečnost, plnění rozvojových cílů tisíciletí a vymýcení chudoby, zajištění energetické bezpečnosti, nešíření zbraní hromadného ničení, mírové řešení konfliktů a odzbrojení, řízení migrace a podpora lidských práv a občanských svobod. Pozornost je věnována potřebě lépe monitorovat fondy EU v souladu se zvláštní zprávou Účetního dvora č. 15/2009. Ve zprávě se objevuje názor, že by Evropská unie měla využít příležitosti přijetí nové strategické koncepce NATO a podstatně posílit spolupráci s NATO a současně rozvíjet zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku EU. Domnívám se, že je třeba vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi.
Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí výroční zprávy o hlavních aspektech společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU v roce 2009. Je to dobře napsaná zpráva zásadního významu, která se podrobně věnuje aspektům společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Obzvlášť vítám skutečnost, že zpráva obsahuje můj pozměňovací návrh týkající se Gruzie. Mým cílem bylo zdůraznit, že je nutné vyvíjet trvalý a konzistentní tlak na Rusko, aby provedlo všechna ustanovení dohody z roku 2008, zejména včetně toho, že umožní vstup pozorovatelské mise Evropské unie na okupovaná území. Doufám, že vysoká představitelka paní Ashtonová vezme naše doporučení v úvahu.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu a domnívám se, že má-li být zahraniční politika EU a její vnější činnost v souladu s hodnotami EU, musí upřednostnit podporu demokracie a právního státu, řádné správy věcí veřejných a spravedlivé společnosti, vzhledem k tomu, že demokratická společnost založená na pravidlech je základem pro prosazování lidských práv a pro zvyšování stability. Opakuji, že do zahraniční politiky EU je nutné výrazně začlenit otázku lidských práv, protože jsem přesvědčen, že nová institucionální struktura EU, zejména Evropská služba pro vnější činnost a její specializované oddělení nabízí možnost posílit soudržnost a účinnost EU v této oblasti; vyzývám místopředsedkyni Komise/vysokou představitelku Unie, aby prostřednictvím dvoustranných vztahů s třetími zeměmi a aktivní účastí na mezinárodních fórech usilovala o větší nasazení třetích zemí v oblasti dodržování lidských práv, vystupovala proti porušování lidských práv a dál přijímala odpovídající opatření v případech, kdy dojde k jejich porušení; s ohledem na rostoucí závažné porušování svobody vyznání vyzývá Komisi, aby provedla důkladné hodnocení a aby začlenila svobodu vyznání do politiky lidských práv EU.
Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Zpráva pana Albertiniho o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2009 představuje významnou křižovatku pro budoucnost zahraniční politiky Unie. Je opravdu důležité, aby Parlament jednomyslně vyzval Radu, aby neomezovala rozsah výroční zprávy o SZBP na pouhý popis politických aktivit, ale, na což zpráva právem poukazuje, aby fungovala jako „nástroj politiky zaměřený na vypracování řešení“. Musíme také zdůraznit, že by „zpráva měla poskytnout víc než jen výčet událostí a vývoj v jednotlivých zemích, ale měla by se zabývat také otázkou efektivnosti zahraniční politiky EU a prostředků nutných k provádění cílů vnější činnosti EU“.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie by měla nadále rozvíjet cíle své zahraniční politiky a podporovat své hodnoty a zájmy na mezinárodní úrovni, s obecným cílem přispět k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, prosazování demokracie, ochraně lidských práv, rovnosti žen a mužů, dodržování mezinárodního práva, podpoře mezinárodních institucí, účinnému multilateralismu, vzájemné úctě mezi národy, udržitelnému rozvoji, volnému a spravedlivému obchodování a vymýcení chudoby. Tyto cíle se mohou naplnit pouze se skutečnou společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, kterou budou sdílet všechny členské státy.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jak víte, jsem horlivým zastáncem vstupu Turecka do Evropské unie. Jsem také přesvědčen, že by Evropa měla ze vstupu Turecka přinejmenším stejný užitek jako Turecko. Tato země má to štěstí, že se nachází na hranici dvou světů. Jednou nohou stojí na evropském západě a druhou v Asii. Jak prohlásil Jacques Chirac: „Evropská unie a Turecko mají společný osud“. Přistoupení Turecka by bylo důkazem, že mezi Východem a Západem je možný dialog, který bude konstruktivní, smířlivý, průkopnický a kreativní. Nežije snad v Evropě již 15–20 milionů muslimů? Turecko je zakládajícím členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, členem NATO a Západoevropské unie. Nedávno bylo zvoleno nestálým členem Rady bezpečnosti. A konečně jeho členství v G20 ukazuje na význam a geostrategickou roli, kterou může hrát v alianci národů. Musíme obnovit důvěru mezi našimi vládami a zkonkretizovat naději, kterou vyjádřil národ a mladí lidé. V nadcházejících letech se musíme snažit, aby se Turecko stalo členem evropské rodiny.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva byla ve Výboru pro zahraniční věci přijata drtivou většinou, i já jsem hlasoval v její prospěch. Dosáhla vyváženého přístupu k nejpalčivějším otázkám týkajícím se organizace a činnosti Evropské služby pro vnější činnost a ke klíčovým otázkám společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jako je podpora hodnot demokracie, lidských práv a právního státu, prosazování rovnosti žen a mužů, energetická bezpečnost, situace v Íránu a Afghánistánu, reakce EU na demokratické změny v jižním Středomoří a vztahy s nejdůležitějšími zeměmi, například s Ruskem, Čínou, Japonskem a Indií.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jsem příznivcem společné evropské zahraniční a obranné politiky, přičemž největší význam zde má slovo „evropský“. Evropa se musí oprostit od USA nejen pokud jde o hospodářství, ale i o zahraniční politiku. Musí se stát samostatnější, aby ji okolní svět bral jako silného a nezávislého partnera. Dosud jsme však neviděli žádné známky pohybu tímto směrem. Naopak, tato zpráva podporuje a zabezpečuje vztahy s USA, zejména prostřednictvím NATO. Někteří lidé se dokonce domnívají, že je tyto vztahy nutné posílit. To by mělo velmi kontraproduktivní dopad na budoucnost EU a zkomplikovalo by to shodu ohledně společného evropského postoje nebo přístupu k důležitým otázkám, jak ukázala krize v Libyi. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zahraniční politika EU zaznamenala po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost výrazný vývoj. Evropská unie potřebuje promyšlenou a soudržnou strategii zahraniční politiky, která se bude opírat o cíle a zásady stanovené článkem 21 Smlouvy o fungování Evropské unie. Činnost EU na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které vedly k jejímu vytvoření, rozvoji a rozšiřování, s cílem po celém světě prosazovat následující hodnoty: demokracii, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úctu k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.
Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2009, protože souhlasím s většinou připomínek ze strany Parlamentu. Chtěla bych zdůraznit, že tato zpráva nenavrhuje možné přístupy k řešení konfliktů a otázek, které představuje velmi transparentním způsobem. S ohledem na to podporuji požadavek pana zpravodaje, aby Rada neomezovala rozsah této zprávy na pouhý popis činnosti v rámci této politiky, ale aby se přeměnila v politický nástroj, který bude zaměřen na řešení.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení na základě toho, že výroční zpráva Rady za rok 2009 o společné zahraniční a bezpečnostní politice – jejíž transparentnost chválím – zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská unie dál rozvíjela své cíle zahraniční politiky a prosazovala své hodnoty a zájmy na mezinárodní úrovni, s obecným cílem přispět k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, prosazování demokracie, ochraně lidských práv, rovnosti žen a mužů, dodržování mezinárodního práva, podpoře mezinárodních institucí, účinnému multilateralismu, vzájemné úctě mezi národy, udržitelnému rozvoji, svobodnému a volnému trhu a k vymýcení chudoby.
Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Máme před sebou výroční zprávu o společné zahraniční a bezpečnostní politice, která se tentokrát týká roku 2009. Můj hlas ve prospěch této zprávy vychází z její rozumnosti, která nejen že zahrnuje inovace Lisabonské smlouvy v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti, ale vyzývá rovněž k větší koordinaci mezi nedávno vytvořenou Evropskou službou pro vnější činnost, členskými státy a Komisí. Evropská unie se musí etablovat jako silný a důvěryhodný partner na mezinárodní scéně a za tímto účelem musíme předložit jednoznačné poselství týkající se podpory našich hodnot, jako je demokracie a lidská práva v mezinárodních vztazích, ale také snahy o prosazení našich zájmů, např. v oblasti energetické bezpečnosti.
Hodnoty a zájmy musí být z hlediska naší vnější politiky kompatibilní, ne exkluzivní. Ze socialistického pohledu uspokojují tématická a zeměpisná doporučení ve zprávě naše základní potřeby. Domnívám se, že její koncepce transatlantických vztahů především mezi EU a NATO je správná, stejně jako zdůraznění potřeby civilní a vojenské spolupráce na řešení krizí.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tři z našich šesti pozměňovacích návrhů byly přijaty: první požadující zvláštní rozpočtové položky na mise společné bezpečnostní a zahraniční politiky, druhý požadující, aby Rada a místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstranila nerovnováhu mezi civilním a vojenským potenciálem plánování, a třetí týkající se naléhavosti řešení problémů hospodaření s vodou ve Střední Asii. Pokud jde o Sýrii, byl přijat pozměňovací návrh skupiny S&D, kvůli kterému jsme podali pozměňovací návrh vyzývající k rezignaci Bašára Assáda. Zpráva byla nakonec přijata drtivou většinou. Naše skupina se zdržela hlasování.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Zpráva zdůrazňuje vedoucí úlohu Evropské unie jako globálního subjektu na mezinárodní scéně. Vystupování v této roli vyžaduje strategičtější vnější činnost a jednotnou zahraniční politiku spojující všechny členské státy. S ohledem na probíhající události na Blízkém východě ve Středomoří se mi to zdá utopické. Hlasoval jsem proti zprávě, protože se snaží omezit státní moc při vytváření nových agentur a řešení nových vojenských operací, což by znamenalo zvýšení nákladů, a také proto, že chce urychlit jednání o přistoupení s Tureckem.
Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Litva tento měsíc oslavila sedmé výročí od vstupu do EU. Když jsme vstoupili do Evropské unie, většina Litevců snila o demokracii a o tom, co jim může Evropa nabídnout. Po sedmi letech bylo bohužel splněno jen málo z těchto očekávání, a to na litevské i evropské straně. Jedním z nich je zahraniční politika. Nedávno neváhalo několik předních evropských činitelů slavit triumf demokracie a smrt diktátorů v arabském světě – vítězství evropských hodnot. Bohužel to má k pravdě daleko. Úsilí EU o upevnění její zahraniční politiky nebylo příliš úspěšné.
Lisabonská smlouva měla pomoci Evropě najít jednotný hlas v otázce zahraniční politiky, ale minulý týden jsme byli svědky dalšího důkazu nedostatku soudržnosti v zahraniční politice EU: poté, co byl minulé pondělí zabit Usáma bin Ládin, vydaly hlavy států EU během 24 hodin alespoň pět různých prohlášení. Pokud chce Evropa zůstat na světové scéně seriózním subjektem, musíme promlouvat jednotně. Evropská unie musí také správně volit priority své zahraniční politiky: když se zaměřuje na jih, a přitom zanedbává naše východní hranice, není její politika udržitelná.
Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie musí s ohledem na rostoucí nestabilitu ve světě stanovit hlavní směry své společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Jsem ráda, že se ve zprávě objevuje důraz na nutnost zapojit do tohoto procesu Parlament. Jako zástupci zájmů evropských občanů musíme přispívat k definování evropské obranné politiky Evropské unie. Základní cíle Evropské unie zahrnují obranu míru, lidských práv a demokracie. Prosazování našich hodnot se musí opírat o ambiciózní strategii v oblasti zahraniční politiky a diplomacie. Lisabonská smlouva umožnila dát Unii prostřednictvím místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jednotný hlas. Naše SZBP nemůže tolerovat rozdělení. Toto hlasování je proto výzvou k lepší koordinaci všech institucí: Evropské služby pro vnější činnost, Evropské komise, členských států a samozřejmě Evropského parlamentu. V měnícím se světě musí být Unie víc než jen čistě ekonomická unie. Máme historickou povinnost z ní udělat unii politickou. SZBP by měla být jedním z prostředků, jak toho dosáhnout. To je poselství, které chtěl Parlament vyjádřit, a já tento postoj podporuji.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Aby se posílil vliv Evropské unie na celosvětové úrovni, a tím nepřímo i vliv jednotlivých členských států, potřebujeme porozumění a odhodlání posílit spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi. Nesmíme klást na cestu Evropské služby pro vnější činnost zbytečné překážky, aby mohla fungovat podle svých základních zásad. Hlasovala jsem rovněž pro pozměňovací návrh, který současně vyzývá paní baronku Ashtonovou, aby plně využívala svých pravomocí. Potřebujeme aktivní zapojení obou stran, abychom zajistili, že Evropská služba pro vnější činnost bude fungovat úspěšně. Jako členka Rozpočtového výboru a zastánkyně co největší transparentnosti jsem pochopitelně také hlasovala pro pozměňovací návrh, který žádá samostatné rozpočtové položky pro každou misi.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tento návrh a doporučuji přijmout opatření k nápravě situace, kdy je obtížné nalézt odborníky pro civilní mise, jež představují nejpoužívanější formu intervence. Doporučuji také, aby se v rámci rovnosti žen a mužů v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 1325 a za účelem větší účinnosti civilních a vojenských misí zapojily do všech úrovní řízení krizí ženy. Zdůrazňuji, že by se ženy měly zapojit do nejvyšších rozhodovacích pozic a pravidelných konzultací s občanskou společností a měla by se posílit kapacita řešení otázek spojených s rovností žen a mužů v rámci misí. Měl by být zaveden vhodný postup veřejného vyřizování stížností týkajících se misí společné bezpečnostní a obranné politiky a vyzývám paní baronku Ashtonovou, aby do půlročního hodnocení misí společné bezpečnostní a obranné politiky zařadila podrobnou zprávu o ženách, míru a bezpečnosti. Domnívám se, že by se tak získaná zkušenost mohla využít z politického, strategického, technického, právního a provozního hlediska a dlouhodobě by mohla být východiskem pro zlepšení probíhajících zásahů a pro stanovení kritérií použitelných na vznikající krize, aby bylo dosaženo co nejlepší rovnováhy mezi strategickými zájmy a dostupnými zdroji.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Je důležité zdůraznit, že nová společná bezpečnostní a obranná politika, kterou zavedla Lisabonská smlouva, poskytuje jasné politické prohlášení o úmyslu Unie působit jako síla stability ve světě. Podporuji názor, že současná úsporná opatření a ustanovení Lisabonské smlouvy mohou členským státům pomoci k inteligentnějším výdajům na obranu tím, že budou sdružovat a sdílet větší část svých obranných kapacit, rozpočtu a požadavků, a současně dosáhnout větší bezpečnosti pro své občany, ačkoliv je pravda, že hospodářská a finanční krize má dopad na vnitrostátní rozpočty na obranu, na vojenské programy a struktury, a proto není více než rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jasné, jak bude vypadat postlisabonský holistický přístup EU umožňující překonat tradiční procedurální a institucionální překážky. Proto je důležité, aby členské státy našly vhodné prostředky pro provádění společné bezpečnostní a obranné politiky, neboť Lisabonská smlouva poskytuje rámec pro zlepšení spolupráce v oblasti obrany a zároveň pro dosažení výrazných úspor z rozsahu, zachování strategického významu a zajištění bezpečnosti pro občany Unie.
Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V době hospodářské a finanční krize je Evropská unie vyzývána k posílení své strategické nezávislosti s cílem prosadit své hodnoty a chránit své občany pomocí společné vize pro hlavní výzvy a hrozby a spojením zdrojů a kapacit, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat. Domnívám se, že nová ustanovení o společné bezpečnostní a obranné politice, která Lisabonská smlouva zavádí, jsou výrazem jednoznačného politického úmyslu Unie působit ve světě jako stabilizující síla. Poskytují jasný právní rámec pro posílení schopnosti provádět zahraniční a bezpečnostní politiku pomocí komplexního přístupu využívajícího všechny nástroje, které má Unie a členské státy k dispozici v oblasti prevence a zvládání krizí a konfliktů a nastolení trvalého míru. Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy.
Myslím, že Evropská unie potřebuje silnou a účinnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby zabránila konfliktům, ochránila bezpečnost svých občanů, potvrdila své základní hodnoty a přispěla k podpoře mezinárodního práva a prosazování dodržování lidských práv a demokratických hodnot po celém světě.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Mezinárodní systém prochází rychlými a hlubokými změnami. Jejich příčinou je posun síly směrem k nově se objevujícím mezinárodním subjektům a prohlubující se vzájemná závislost, spojená s hospodářskými a finančními problémy, zhoršováním kvality životního prostředí a změnou klimatu, zmenšujícími se zásobami energie a jiných zdrojů a vzájemně propojenými bezpečnostními výzvami. Tuto důležitou zprávu jsem podpořil. V bouřlivém celosvětovém kontextu a v době hospodářské a finanční krize musí EU posílit svou strategickou autonomii, aby mohla prosazovat své zájmy a chránit své občany prostřednictvím společné vize pro hlavní výzvy a hrozby a propojením zdrojů a kapacit, díky čemuž na ně bude moci adekvátně reagovat, a tím přispět k mezinárodnímu míru a celosvětové bezpečnosti.
Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která znamená důležitý krok směrem k provedení Lisabonské smlouvy. Pozměňovací návrhy v tomto dokumentu zlepší flexibilitu evropských vojenských kapacit. Chtěla bych se zmínit o tom, že diverzifikace globálních hrozeb vyžaduje úpravu společné bezpečnostní a obranné politiky. Mezi tyto hrozby patří kybernetické útoky, nelegální migrace a terorismus. Unie se stala oblíbeným terčem mezinárodního zločinu. Chci také zdůraznit důležitost finančních zdrojů na podporu této politiky. Věřím, že rozpočtový problém vyřeší přezkum mechanismu ATHENA, který má provést polské předsednictví. Zavede se tak jednodušší systém příspěvků od členských států na společné výdaje na evropské vojenské operace. Rozpuštění Západoevropské unie a zavedení doložky o vzájemné obraně do Smlouvy představuje krok směrem ke společné obranné politice.
Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Hovoříme-li o politické Evropě, o evropské horké lince nebo dokonce o tom, že má Evropa promlouvat jednotně, často zapomínáme upřesnit, že toho lze dosáhnout pouze pod podmínkou existence evropské obranné politiky. Nedávné události v Libyi ukázaly, kolik práce se musí ještě v této oblasti udělat. Vzhledem k současným finančním problémům není sdílení prostředků jen politicky žádoucí, ale je to zcela nezbytné.
Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Obranná politika je jednou z oblastí, které si členské státy nejvíc střeží. Dojem z této zprávy stejně jako z ostatních zpráv na toto téma nebo na téma zahraniční politiky je, že tu existuje snaha natlačit Evropskou unii do situace, kdy postupně od členských států vypracování zahraniční a obranné politiky převezme. Kromě námitek, které lze k tomuto přístupu mít už z principu, nechápu, jak si někdo může myslet, že bude Evropská unie promlouvat jednotně o tak citlivých tématech, u nichž jsou zájmy jednotlivých členských států často velmi odlišné, pokud ne dokonce otevřeně protikladné. Stačí se podívat, co se stalo v případě Libye a humanitární intervence.
Je prakticky nemožné, aby se členské státy dohodly, že předloží jednotný sjednaný postoj k událostem takového rozsahu. I kdyby se tak stalo, bylo by to nutně na úkor rozhodovací svobody jednotlivých vlád a toho, co národní politici považují za priority. Hlasovala jsem proti zprávě.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože Evropská unie musí dál posilovat svou bezpečnostní strategii, podporovat své hodnoty, prosazovat své zájmy a chránit své občany a tím přispívat k zachování mezinárodního míru a světové bezpečnosti. Nová ustanovení o společné bezpečnostní a obranné politice, které zavádí Lisabonská smlouva, poskytují jasnější právní rámec pro posílení uplatnění zahraniční a bezpečnostní politiky, s využitím všech nástrojů, které mají členské státy a EU k dispozici pro prevenci a řízení krizí a konfliktů a pro nastolení trvalého míru. Evropská unie musí při provádění zahraniční a bezpečnostní politiky zajistit soudržnost a soulad mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti a mezi vnějšími a vnitřními politikami. Chtěla bych zdůraznit, že důvěryhodná zahraniční bezpečnostní politika vyžaduje užší spolupráci mezi členskými státy, vzájemnou důvěru a solidaritu.
Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Jsem znepokojen, že více než rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost ještě neexistují jasné známky komplexního přístupu EU k zahraniční a bezpečnostní politice, v jehož rámci by bylo možno překonat tradiční procedurální a institucionální překážky omezující akceschopnost EU. Mrzí mě neochota členských států EU definovat společný postoj ke krizi v Libyi, k rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1973 a ke způsobům, jak ji provádět. Za nebezpečné považuji úvahy o vytváření ad hoc koalic zemí jako možné náhrady za společnou bezpečnostní a obrannou politiku, neboť v prostředí 21. století nemá žádný evropský stát reálnou šanci být významným hráčem v oblasti bezpečnosti a obrany. Chci v této souvislosti připomenout, že Lisabonská smlouva poskytuje možnost svěřit provádění operací pro řešení krizí skupině členských států, avšak pouze v rámci rozhodnutí Rady, jež definuje cíle, rozsah a podmínky jejich provádění. Společná reakce na vývoj v Libyi je nezbytná pro vytvoření nového důvěryhodného přístupu k politice sousedství s jižními zeměmi. Stejně tak je třeba klást důraz i na rozvoj a prohlubování Východního partnerství, v jehož rámci nedávno začalo působit parlamentní shromáždění tvořené poslanci EP a poslanci zúčastněných států. V této souvislosti bychom měli vytrvat v tvrdém a zásadovém postoji vůči režimu běloruského prezidenta Lukašenka.
Reinhard Bütikofer (Verts/ALE), písemně. – (DE) Z mnoha důvodů jsem hlasoval ve prospěch zprávy pana Gualtieriho. Pan zpravodaj velmi dobře spolupracoval s naší skupinou. Mnoho našich pozměňovacích návrhů bylo do kompromisního textu zapracováno. Z celkového počtu 29 pozměňovacích návrhů, které skupina Zelených/Evropské svobodné aliance předložila, bylo 21 začleněno do zprávy. Ve zprávě je mnoho postojů, které jsme podporovali a k nimž jsme vyzývali. Jsem velmi kritický k výzvě začlenit vojenský výzkum do společného strategického rámce pro výzkum a vývoj. Nevhodný je rovněž návrh na využití tzv. bojových skupin v případě přírodních katastrof. Rozsáhlá zmínka o americkém ministerstvu pro vnitřní bezpečnost jako o příkladu vhodné protiteroristické politiky je v nejlepším případě nepříjemná.
Velmi pozitivně vnímám nesmírně otevřené a realistické hodnocení jednotlivých misí společné bezpečnostní a obranné politiky, prohlášení o ženách a bezpečnosti, o odzbrojení a o lidských právech v protiteroristických opatřeních a jasný komentář k rozhodnutí nemíchat civilní a vojenské operace. A konečně se zpravodaj také věnoval jedné zásadní otázce: odmítnutí absolutní strategické autonomie jako konečného účelu společné bezpečnostní a obranné politiky.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Považuji za nesmírně důležité přijmout stanovisko, které bude v souladu se zahraničními politikami členských států, protože takovýto soulad povede k míru, bezpečnosti, solidaritě a k předcházení konfliktů na mezinárodní úrovni. Povede také k udržitelnému rozvoji a zvýší schopnost Evropské unie ovlivňovat mezinárodní řád. Vyzývám proto k pokračování probíhající práce na vytvoření jednotné fronty, která povede ke zlepšení vztahů mezi Evropou a dalšími světovými mocnostmi, podpoří účinnější reakci v situacích mezinárodních krizí a zlepší postavení Evropy na mezinárodní scéně.
Giovanni Collino (PPE), písemně. – (IT) Lisabonská smlouva by měla představovat nový politický model v Evropě, a to jak z hlediska sdílení zdrojů členských států za účelem dosažení optimálních výsledků, tak z hlediska snahy o sdílení strategií a operací, které z Evropy vytvoří politickou unii, o níž před lety snili její zakladatelé. Tento týden slavíme Den Evropy a připomínáme si Schumanův plán, který hovořil o Evropě, jež „se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu: uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu“. Tato solidarita v dnešní době chybí, především ve výrazu silné společné politické vůle všech členských států, která by nejen znamenala lepší ochranu našich hranic, ale dodala by také věrohodnost našemu hospodářství. Zpráva pana Gualtieriho jasně uvádí, že evropské ozbrojené síly nejsou k vytvoření společného evropského obranného systému nebo k dosažení cílů pro vnější i vnitřní bezpečnost Unie, které stanoví Lisabonská smlouva, dostatečné. Bez spolehlivé vojenské kapacity zůstane společná evropská bezpečnostní a obranná politika na papíře a ve slovech těch, kdo nemají dostatečné nástroje k jejímu účinnému provádění.
Mário David (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva znamená pro Evropskou unii krok vpřed. Přinesla hlubší politické a institucionální vztahy mezi členskými státy, které se dostávají blíž k zásadním zahraničním a domácím politikám a strategiím.
Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože chápu, že analýza v ní obsažená je velmi důležitá pro rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Předložený dokument maximalizuje roli Evropské unie, posiluje spolupráci mezi členskými zeměmi vzájemně a mezi členskými zeměmi a institucemi EU. Vývoj SBOP je o to důležitější vzhledem k současné hospodářské a finanční krizi, kdy je vhodné, aby členské státy sdílely své prostředky a účinně zajistily bezpečnost veřejnosti, řízení krizí a konfliktů a nastolení trvalého míru. Dalším přínosem je dodržování právního rámce, úsilí o vyjasnění institucionálních překážek v post-lisabonském období a snaha o nalezení legislativních řešení všech zjištěných problémů: Lisabon potřebuje SBOP. Cítím, že evropská veřejnost ji chce. Nová podoba bude více racionální, synergická a evropská.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Myšlenka tohoto usnesení spočívá v zaměření společné bezpečnostní a obranné politiky na to, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pojme Unie jednoznačný politický úmysl jednat ve světě jako stabilizační síla, s jasným právním rámcem, který jí umožní prosazovat své cíle.
Nicméně stále ještě neexistují jasné signály postlisabonského přístupu, který by byl dostatečně komplexní a umožnil by překonat tradiční procedurální a institucionální překážky a současně by počítal s bezpečností a obranou veřejnosti evropských států. Doufám, že současná úsporná opatření podnítí státy k tomu, aby utrácely své zdroje rozumněji, a doufám, že tyto státy budou schopny efektivněji spolupracovat.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva hodnotí rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Opírá se o nový institucionální rámec, který vytvořila Lisabonská smlouva a podle něhož musí Evropská unie mluvit jedním hlasem a díky restrukturalizaci zastávat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku transparentněji. Je však nutné si uvědomit, že EU stále nedosáhla komplexního post-lisabonského přístupu, který by jí umožnil překonat tradiční procedurální a institucionální překážky. Jako taková potřebuje nutně provést realistické hodnocení zahraniční politiky, s větším zapojením sil EU, spíše než nechávat vojenskou intervenci pouze v rukách Francie a Spojeného království. Přestože uznávám potřebu veřejné debaty o zahraniční a bezpečnostní politice za účelem vymezení budoucí politiky Evropského parlamentu v tomto ohledu, vítám tuto zprávu a doufám, že EU bude pokračovat v rozvíjení efektivního multilateralismu, který je jedním z typických znaků jejích geostrategických zájmů.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Některé body této zprávy jsou z určitého pohledu znepokojující. V podstatě to potvrzuje mnoho varování a upozornění, která zazněla během diskusí o Lisabonské smlouvě a po jejím následném vstoupení v platnost: nezvratný průběh militarizace EU je v plném proudu, začíná se zrychlovat a zintenzivňovat. Militarizace EU neslouží míru nebo zájmům obyvatel. Transformace EU v evropský pilíř Severoatlantické aliance (NATO), jak jej prosazuje Lisabonská smlouva, znamená účast v konfliktních oblastech na mezinárodní úrovni. Spadá to do rámce spolupráce se Spojenými státy, jež předpokládá vůdcovství v procesu potvrzování imperiální hegemonie a zajištění kontroly trhů a zdrojů, z nichž některé jsou stále vzácnější.
Jak je uvedeno v pozměňovacích návrzích, které předložila skupina Konfederace evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, vojenská intervence, údajně prováděná za účelem stabilizace některých zemí či regionů, nás vede na špatnou cestu. Místo, aby tyto země a regiony stabilizovala, je destabilizuje. Místo, aby řešila problémy, je zhoršuje. Dalším příkladem vedle Afghánistánu a Iráku je situace v Libyi. Rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky slouží zájmům vojensko-průmyslového kontextu, ale ne zájmům lidí nebo míru.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se militarizace Evropské unie ještě urychlí, před čímž jsme varovali. Tato zpráva tuto skutečnost potvrzuje.
Jak je uvedeno v pozměňovacích návrzích naší skupiny, vojenský zásah nebo jakýkoliv vojenský přístup k řešení konfliktu s údajným cílem stabilizace určitých regionů nebo zemí, je špatný. Místo, aby se tak problémy řešily, zhoršují se, jak jsme viděli v Libyi, Afghánistánu a Iráku.
Militarizace EU není v zájmu žádných obyvatel. Probíhající transformace EU na evropský pilíř Severoatlantické aliance je součástí procesu mezinárodního dělení sfér vlivu pod vedením Spojených států. Cílem je zajistit větší využití pracovních sil, kontrolu nad stále vzácnějšími přírodními zdroji, především nad uhlovodíky, a kontrolu nad trhy.
Rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky je hrozbou pro mír. Prohlubuje politické vměšování, přispívá k závodům ve zbrojení, včetně jaderného, a podporuje obrovské zisky pro průmyslově-vojenský komplex EU.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Tato zpráva, která má pět částí – postupně nazvané Bezpečnostní a zahraniční politika, Bezpečnost a obrana, Vnější a vnitřní bezpečnost, Bezpečnost skrze operace a Bezpečnost v partnerství – poskytuje jasnou představu o tom, jak by měla Evropská unie prosazovat svou společnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby se stala samostatným strategickým subjektem a jednala jako bezpečnostní a stabilizační síla v Evropě i ve světě.
Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Libyjská krize odhalila omezenost vnější činnosti Evropské unie z hlediska diplomatického i vojenského. Jednotu záměrů, o které toho bylo tolik řečeno, momentálně zmařily oprávněné snahy členských států ponechat si své výsady v oblasti bezpečnostní politiky. Nesouhlasím s myšlenkou volající po větším rozpočtu pro tuto politiku bez toho, že by se národní vlády opravdově dohodly na využití těchto prostředků. Domnívám se, že by tato politika měla být součástí vnitrostátních kompetencí, a tudíž musím hlasovat proti zprávě.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože mezinárodní systém prochází rychlými a hlubokými změnami, za nimiž stojí posun moci směrem k nově se objevujícím mezinárodním subjektům a hlubší vzájemné závislosti, zahrnující hospodářské a finanční problémy, zhoršování kvality životního prostředí a změny klimatu, nedostatek energetických a jiných zdrojů a vzájemně propojené bezpečnostní výzvy. V rozjitřeném celosvětovém kontextu a v době hospodářské a finanční krize se po EU chce, aby zvýšila svou strategickou autonomii, prosazovala své hodnoty a zájmy a chránila své občany vytvořením společné vize hlavních problémů a hrozeb a sbližováním svých kapacit a zdrojů, aby na ně mohla adekvátně reagovat, a tím přispívat k ochraně mezinárodního míru a světové bezpečnosti, včetně prosazování účinného multilateralismu. Zlepšení strategické autonomie v otázkách bezpečnosti pro Evropskou unii znamená schopnost dohodnout se na společných politických cílech a strategických směrech, vytvořit strategické partnerství s příslušnými mezinárodními organizacemi včetně NATO a s ostatními zeměmi, shromažďovat potřebné informace a vytvářet společné analýzy a hodnocení a v případě potřeby využít finanční, civilní a vojenské prostředky, plánovat a provádět účinné operace řízení krizí v rámci rozšířené nabídky misí typu Petěrsburg, vypracovat a uplatňovat společnou obrannou politiku, jež položí první hmatatelné základy, na nichž lze vybudovat společnou obranu. Je nezbytné využít všechny nástroje, které má Evropská unie a její členské státy k dispozici, aby se předcházelo krizím a konfliktům a vybudoval se trvalý mír.
Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Podpořil jsem zprávu o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Domnívám se však, že před sebou máme ještě dlouhou cestu, než se nám podaří dosáhnout úplné společné bezpečnostní a obranné politiky. Není přípustné, aby se jednotlivé členské státy pouštěly do operací, které ohrožují bezpečnost jiného členského státu. Francie začala jednat s Ruskem ohledně válečných lodí; s Ruskem, které v nedávné minulosti okupovalo během války gruzínské území. Rusko stejně tak provádělo provokativní vojenské manévry v blízkosti pobaltských států, které nad těmito operacemi vyjádřily znepokojení. I když pobaltské státy své obavy vyjádřily opakovaně, úředníci a instituce Evropské unie nereagovali tak, aby zabránili zapojení Francie do vojenské operace s Ruskem.
Obavy francouzských politiků ohledně hospodářství Francie a pracovních míst v loděnicích jsou pochopitelné. V rámci Evropské unie však nelze dosahovat růstu jedné národní ekonomiky na úkor bezpečnosti jiného národa. Tento druh aktivit je v rozporu se stávající zásadou solidarity v Evropské unii. Z této zásady by neměly být žádné výjimky, a to platí pro velké i malé národy. Komplexní společné a bezpečnostní politiky dosáhneme pouze tehdy, když členské státy projeví skutečnou solidaritu.
Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Gualtieriho. Musím nicméně opakovaně zdůraznit, že je nutné posílit spolupráci mezi EU a NATO. Cílem mého původního pozměňovacího návrhu 87 bylo potvrdit, spíše než pouze uznat, roli NATO jako základu pro společnou obranu – roli, která nejen „stále pokračuje“, ale mělo by se na ni v dohledné budoucnosti hledět jako na jedinou možnost. Roli NATO navíc nelze považovat pouze za otázku jeho členských států, jak uvádí zpráva pana Gualtieriho: vytváří bezpečnost i pro členy EU, kteří nejsou členy NATO.
Severoatlantická aliance NATO byla a bude základem společné obrany, takže musí být formulována velmi silně a jasně. Místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku paní baronka Ashtonová dnes ráno prohlásila, že EU a NATO spolu poprvé sdílejí informace a údaje o Libyi. Jde o povzbudivý příklad pro budoucí podobnou spolupráci. Vysílá to jasný signál, že pokud existuje vůle, bude cesta ke smysluplné spolupráci vždy otevřená.
Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně. – (PL) Nedávné události v severní Africe a Asii ukazují, že Evropská unie potřebuje posílit svou zahraniční politiku a spojenectví, jichž se účastní. Stále velmi reálná hrozba teroristických útoků ukazuje na potřebu posílit evropské bezpečnostní normy. Některé návrhy ve zprávě pana Gualtieriho však nejsou přijatelné. Jsou v rozporu s dosud prosazovanou strategií zaměřenou na vytváření mezinárodních spojenectví opírajících se většinou o vedoucí úlohu Severoatlantické aliance. Navrhované posílení Evropské obranné agentury by neznamenalo skutečné zvýšení úrovně bezpečnosti v Evropské unii, ale pouze vytvoření dalšího byrokratického monstra, které nebude schopné plnit svěřené úkoly. Kdo by mohl rozhodnout o využití evropských ozbrojených sil? Čí zájmy by její jednotky sledovaly? Jak moc by do toho mohly mluvit nové členské státy? Došlo by ke změně sídla Evropské obranné agentury? Zazněly i obavy ohledně institucionálních otázek, jako například zda by rozvoj Evropské obranné agentury nevedl ke snížení velikosti armád některých členských států a zda by nebyla v rozporu s kompetencemi a cíli Evropské služby pro vnější činnost. Jak je vidět z předchozích zpráv, evropským silám se přes značné finanční investice a velmi dobrou logistiku a řízení nedaří vypořádat se s jednoduchými policejními misemi v Kosovu a Bosně. Možná bychom se měli zamyslet, jak zlepšit jejich fungování, než podporovat rozšíření jejich povinností na vojenské akce.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy a obzvlášť vítám výzvy ke zvýšení kontrol soukromých bezpečnostních agentur cestou jejich regulace, udělování licencí a monitorování.
Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Naše role ve Středomoří, na Středním východě a po celém světě bude stále důležitější. Probíhající otřesy, které po smrti Usámy bin Ládina ještě zesílí, se musí řešit v naprostém souladu s Lisabonskou smlouvou. Klíč k budoucnosti bude spočívat v posílení naší politické schopnosti stále koordinovaněji a pohotověji určovat společné strategie a cíle.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text, stejně jako Lisabonská smlouva, podporuje zásadu, že základem kolektivní obrany členských států Evropské unie je NATO. Vítá vůli obou organizací své partnerství posílit. Co se týče obrany, chce posílit úlohu Evropské komise a paní baronky Ashtonové, která je alianci velmi příznivě nakloněna. Vyjadřuje nespokojenost nad tím, že bychom se měli podrobit dominantnímu postavení Spojených států, a proto se přimlouvá za rychlé provedení opatření k liberalizaci zbrojního průmyslu. Hlasoval jsem proti zprávě.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva zvýšila odpovědnost Parlamentu v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Musíme však vynaložit veškeré úsilí na to, aby tyto politiky prosazovaly hodnoty a zájmy EU na mezinárodní úrovni s obecným cílem přispět k míru, bezpečnosti, solidaritě, předcházení konfliktům, podpoře demokracie, ochraně lidských práv, rovnosti žen a mužů, dodržování mezinárodního práva, podpoře mezinárodních institucí, skutečnému multilateralismu a vzájemné úctě mezi národy, udržitelnému rozvoji, volnému a spravedlivému obchodování a vymýcení chudoby. Je to jediný způsob, jak bude možné navrhované cíle uskutečnit.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Geopolitická situace v jižním Středomoří prochází v současné době zásadní změnou. Pokud bychom tyto skvělé a obdivuhodné touhy ignorovali, mohlo by se stát, že by tyto revoluce mohl někdo zmanipulovat k horšímu, i když by měly ve skutečnosti věci zlepšit. Musíme lidem v těchto zemích ukázat, že Evropská unie jejich touhu po změně podporuje. Od začátku konfliktu v Libyi jsem navrhoval, aby mezinárodní společenství vynaložilo veškeré úsilí na podporu svržení Kaddáfího režimu. Povinnost chránit lidské bytosti bez ohledu na to, kde žijí a kdo jsou, je posvátné všeobecné právo a povinnost. Jakou má sebeurčení hodnotu, je-li založeno na diktátorských praktikách nebo pokud vede k tomu, že se ospravedlňuje nevyslovitelné? Sebeurčení ani absolutní většina neopravňuje žádnou vládu, aby popřela univerzální hodnoty. Zpoždění, váhání a sémantické vytáčky o úrovni intervence umožnily tomuto režimu občanské povstání oslabit. Evropská unie musí naléhavě přijmout důvěryhodný přístup ke středomořské dimenzi politiky evropského sousedství.
Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zprávu jsem si přečetl velmi pozorně. Skládá se z pěti částí: bezpečnostní a zahraniční politika, bezpečnost a obrana, vnější a vnitřní bezpečnost, bezpečnost skrze operace a bezpečnost v partnerství. Zpráva předkládá jasnou představu o tom, jak by měla Evropská unie prosazovat svou společnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby se stala samostatným strategickým subjektem a jednala jako bezpečnostní a stabilizační síla v Evropě i ve světě. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy.
Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Zpráva, o níž dnes diskutujeme, obsahuje některé aspekty, které jsou velmi vítané, a jiné, které jsou vítané méně, což představuje tím nejlepším (nebo nejhorším) způsobem typické rozpory, které ve vnější činnosti Evropské unie panují. Unie například očekává, že se zvýší integrace a společné řízení v krizových situacích: nedávné události v Libyi ukázaly, že Evropa jedná rozptýleně, některé členské státy se podílí přímo, jiné se vytáčejí a prakticky jediná země – Itálie – řeší přímé důsledky libyjské krize a severoafrické krize, tedy nával přistěhovalců. Proto se musíme rozhodnout, jak by se měla Evropa chovat: měla by být vždy „spojená“ bez ohledu na následky, nebo bychom měli členským státům ponechat svobodu, a v tom případě se musí Evropská unie sama přizpůsobit?
Zaráží mě, že na nutnost zvýšit pravomoc a rozšířit prostředky na společné akce Evropské obranné agentury je kladen takový důraz: vzhledem k okolnostem bych také nechtěl, aby se z ní stal zbytečný byrokratický stroj, který je samoúčelný a jeho akce naprosto ztratí účinek. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodl zdržet hlasování a počkat, co Evropská unie udělá jako skutečně „velká“ organizace.
Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (BG) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Gualtieriho. Tato zpráva potvrzuje postavení EU jako významného subjektu přispívajícího ke globální stabilitě a je nezbytným krokem v rozvoji skutečného panevropského přístupu k zahraniční a obranné politice. Domnívám se, že prvořadou důležitost má lepší sladění již existujících nástrojů a dosažení shody v otázce strategických cílů společné zahraniční a obranné politiky v duchu Lisabonské smlouvy. Pomocí stávajících finančních, civilních a vojenských zdrojů může Evropa přijmout rozhodnější opatření v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof a může se ještě více zapojit do předcházení a řešení krizí a konfliktů a budování trvalého míru ve třetích zemích. Evropská společná bezpečnostní a obranná politika a evropská politika rozvojové spolupráce navíc tvoří dvě strany jedné mince. Rozhodně podporuji tuto zprávu, která vyzývá k jejich lepší koordinaci. V tomto ohledu má zásadní význam pořádání pravidelných setkání rady pro krizové řízení, která bude spolupracovat s Evropskou službou pro vnější činnost. K dosažení cílů této politiky přispějí návrhy obsažené ve zprávě vybízející k lepšímu, harmonizovanému využití zdrojů obranných programů EU a ke sdílení vojenských kapacit v EU.
Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože přináší vizi toho, jak by se Evropská unie měla stát samostatnou strategickou silou v oblasti bezpečnosti a stability v Evropě a na celém světě. Lisabonská smlouva poskytla bezpečnostní a obranné politice EU více možností.Tento přístup se stal součástí zahraniční politiky EU. K zajištění bezpečnosti EU významně přispívá Evropská služba pro vnější činnost.
Naše Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů obdržela při přípravě této zprávy podporu od většiny ostatních skupin, jelikož Evropská unie se musí stát nezávislým subjektem v oblasti bezpečnosti a je třeba revidovat koncepci a strukturu bojových skupin nasazovaných na civilní a vojenské mise EU. Naše skupina rovněž získala obecný souhlas s výzvou, aby EU co nejrychleji zdokonalila proces plánování humanitární pomoci.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy o rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Oba rozměry byly začleněny do právně závazného institucionálního rámce principů EU, k nimž patří demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a zásad mezinárodního práva včetně odpovědnosti za ochranu.
V této záležitosti podporuji návrh zpravodaje na posílení spolupráce s parlamenty členských zemí při provádění demokratické kontroly nad společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a evropskou bezpečnostní a obrannou politikou, s cílem vzájemně posílit jejich vliv na politická rozhodnutí ostatních evropských institucí a členských států a současně respektovat pravomoci vnitrostátních parlamentů v záležitostech obrany. S ohledem na rámec hodnot a principů EU je důležité, aby byla společná bezpečnostní a obranná politika EU řízena transparentně a demokraticky.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Potvrzení Evropské unie v mezinárodním kontextu lze dosáhnout pouze společným úsilím členských států a orgánů EU. Společná bezpečnostní a obranná politika, která bude schopná reagovat na budoucí výzvy, zůstává v této souvislosti nejvyšší prioritou. Zajistit aktivní účast Unie na mezinárodní úrovni bude možné, pouze pokud bude mít Unie dostatek vlastních obranných nástrojů. Proto jsem hlasoval ve prospěch zprávy.
Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Lisabonská smlouva vytváří základ, na němž se Evropská unie může etablovat jako důvěryhodný a vlivný subjekt na mezinárodní scéně. Z toho vyplývá moje podpora pro zprávu, která je nezbytná pro zhodnocení pokroku v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a pro zjištění možností ke zlepšení. Jako členka podvýboru pro bezpečnost a obranu jsem tuto zprávu pečlivě sledovala. Osobně jsem zdůraznila potřebu spolupráce mezi členskými státy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v obraně. Nacházíme se uprostřed hospodářské krize, a musíme proto spojit úsilí na snižování nákladů a zvýšení interoperability vojenské kapacity našich členských států.
To vše bude sloužit nejen ke snížení výdajů na obranu, ale také ke zvýšení nezávislosti Evropské unie na mezinárodní scéně. Domnívám se, že tento pohled se ve zprávě dobře odráží. Zpráva je krokem správným směrem, pokud jde o prosazování společné bezpečnostní a obranné politiky, která bude efektivnější, koordinovaná a bude ve shodě s ostatními politikami Evropské unie a členských států.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Rozhodl jsem se v závěrečném hlasování zdržet, protože jsme ztratili pozměňovací návrh 1 obsahující odkaz na NATO, pozměňovací návrh 3 proti jaderném rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky, pozměňovací návrh 4 proti flexibilnímu využívání bojových skupin, pozměňovací návrh 5 proti využívání bojových skupin pro smíšené civilně-vojenské úkoly, pozměňovací návrh 6 odstraňující ustanovení o obranném výzkumu, pozměňovací návrh 7 rušící ustanovení o obranném výzkumu, pozměňovací návrh 8 rušící odkaz na americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, pozměňovací návrh 9 odstraňující odkaz na středomořskou spolupráci mezi společnou bezpečnostní a obrannou politikou a agenturou Frontex, a to navzdory tomu, že jsme uspěli s pozměňovacím návrhem 2 o stálých pracovních strukturách Evropské služby pro vnější činnost/Komise a pozměňovacím návrhem 1 odmítajícím posílení civilních kapacit NATO.
Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Ve zprávě se uvádí, že Evropská unie musí fungovat v globálním kontextu jako stabilizační síla usilující o zachování míru, posílení mezinárodní bezpečnosti a řízení krizových situací. Hlasovala jsem ve prospěch zprávy, protože patřím k těm, kdo v Parlamentu vyslovují zklamání nad faktem, že v Evropské unii chybí po přijetí Lisabonské smlouvy skutečně globální a jednotný přístup ke společné bezpečností politice. Pro rozvoj nezávislé bezpečnostní a obranné politiky jsou nezbytnou podmínkou důvěryhodné a spolehlivé vojenské systémy a kompetence. Domnívám se však, že pro posílení schopnosti EU reagovat na krize a současné zachování strategické nezávislosti je nezbytná dlouhodobá společná politická vůle.
Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva se věnuje rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Hlasoval jsem proti, protože z nedávných událostí v Libyi jasně vyplývá, že Evropská unie nejednala jednotným konsensuálním způsobem. Chyběla zde solidarita v otázce řízení krize spojené s přistěhovaleckými vlnami, ukázalo se, že jsou-li v sázce národní zájmy, zapomene EU na vznešené pojmy a o tento problém neprojeví žádný zájem.
Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o naší společné zahraniční a bezpečnostní politice, protože věřím, že takováto politika by se měla konečně zformovat. Naše společná zahraniční a bezpečnostní politika je až doposud souborem neshod a chybných iniciativ. Nedávné „eurospory“ ohledně akce v Libyi a následné odstoupení Německa jasně světu ukázaly, že EU stále není schopná vytvořit skutečnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Francouzská iniciativa zacílená na upevnění financování jižního sousedství na úkor východního navíc vyslala katastrofální poselství našim východním partnerům. Je to o to citlivější, že v této době panují pochyby o zásadních evropských projektech, což by se dokonce dalo nazvat krizí. Euro je pod stálým tlakem a problém částečně vznikl rovněž kvůli nedostatku evropských ambicí a soudržnosti. Schengenský prostor je každodenně oslabován a opět se objevují vnitrostátní bariéry, protože členské státy ignorují nebo poškozují evropského ducha a právní předpisy. Neexistující společná zahraniční a bezpečnostní politika by současně s rozsáhlou Službou pro vnější činnost vážně ohrozila evropskou důvěryhodnost ve světě.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť posiluje roli EU v mnohostranném systému. Je naprosto spravedlivé, aby EU měla účinnější zastoupení v mezinárodních organizacích a aby toto zastoupení bylo patřičně doceněno, protože EU jako organizace nejvíce přispívá k rozvojové pomoci. Zásady a hodnoty EU podporují účinnější preventivní mnohostranné akce a činí z ní významného mezinárodního hráče v měnícím se okolním světě. Evropská unie musí především začít dělat vše proto, aby již nebyla pouhým pozorovatelem v programech OSN a na jeho konferencích. Musí rovněž posílit své postavení v mezinárodních organizacích v oblasti ekonomiky a měnové stability, v souladu s její rolí jedné z hlavních hospodářských mocností na mezinárodní úrovni. Souhlasím rovněž s tvrzením ve zprávě, které usiluje o posílení role EU v mnohostranných bezpečnostních organizacích, mimo jiné i v G8 a v G20.
Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní Marii Muñiz De Urquizové o EU jako globálním hráči a její roli v mnohostranných organizacích. Chtěla bych opět zdůraznit, že je nutné lépe koordinovat činnosti členských států Evropské unie v OSN a především v Radě OSN pro lidská práva. Domníváme se, že nová institucionální struktura Evropské unie a zřízení ředitelství pro lidská práva a demokracii v systému Evropské služby pro vnější činnost a kanceláře COHOM v Bruselu znamenají dobrou příležitost pro zvýšení soudržnosti, viditelnosti a důvěryhodnosti činnosti EU v UNHRC. A konečně jsme v Evropském parlamentu přivítali doporučení UNHRC a následné rozhodnutí Valného shromáždění OSN o pozastavení činnosti Libye v UNHRC. Na základě úsilí a opatření ze strany některých členských států v Radě pro lidská práva dnes Sýrie oznámila, že stahuje svou kandidaturu na členství v UNHRC. Vezmeme-li v úvahu tyto příklady i naši společnou zkušenost z minulosti s Komisí OSN pro lidská práva a od roku 2006 s Radou OSN pro lidská práva, doporučujeme zavést v UNHRC jasná kritéria pro členství a EU by měla tuto iniciativu jasně podpořit.
Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Lisabonská smlouva zlepšuje schopnost Evropské unie zapojit se do různých mezinárodních organizací, dává jí širokou škálu kompetencí v oblasti vnější činnosti a poskytuje jí možnost promlouvat ve světě jednotně, jasně a silně. Smlouva také podporuje spolupráci s významnými mezinárodními a regionálními organizacemi a skupinami států a Unii nabízí možnost stát se účinným celosvětovým hráčem.
Závazek EU zajistit účinný multilateralismus je vedoucím principem evropské vnější činnosti. Myslím, že Evropská unie má na základě své interní zkušenosti v oblasti spolupráce mezi národy a institucemi celosvětovou odpovědnost, kterou by měla zachovat. Proto jsem hlasovala ve prospěch této zprávy.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Globalizační proces s sebou přináší širokou škálu možností, výzev a hrozeb pro globální řízení. Globální výzvy jako jsou finanční trhy, energetická bezpečnost, boj s chudobou, změna klimatu a porušování lidských práv vyžadují společná koordinovaná opatření. Lisabonská smlouva dala Unii právní subjektivitu, čímž zlepšila její schopnost vstupovat do různých mezinárodních organizací a poskytla jí možnost získat v celosvětovém měřítku silnější a vlivnější postavení. Zastoupení EU a jejích členských států v mezinárodních organizacích bylo doposud roztříštěné a Evropská unie tak nemohla vystupovat na mezinárodní scéně jednotně. Evropská unie se musí stát vlivným globálním hráčem a musí být schopna svůj postoj obhájit. K tomu je nutné posílit spolupráci v rámci EU, což bude od členských států vyžadovat silnou politickou vůli a flexibilitu, především co se týče jejich zastoupení.
Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní María Muñiz De Urquizové, protože přítomnost Evropské unie v mnohostranných organizacích je jednou z hlavních zásad její zahraniční politiky. EU získala právní subjektivitu, což jí umožňuje více se zviditelnit. Unie se navíc díky Lisabonské smlouvě stala plnohodnotným účastníkem mezinárodních politik. Lisabonská smlouva zlepšila nástroje zahraniční politiky, především v rámci OSN. V této souvislosti bych chtěla poukázat na bod 12 zprávy – první krok ke koordinovaným účinným krokům členských států v Radě bezpečnosti. Chtěla bych zdůraznit, že OSN v této době provádí reformu svých struktur, díky čemuž lze restrukturalizovat rovněž zastoupení EU na tomto fóru.
Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Podpořil jsem toto usnesení, protože jsem přesvědčen, že Evropská unie má plné právo upevnit svou přítomnost v rámci mezinárodních organizací. Evropští občané dali prostřednictvím našich vlád Unii právní subjektivitu a svěřili jí specifické pravomoci. Evropská integrace byla vystavěna na celém souboru základních hodnot, který se neustále rozšiřuje. Naším úkolem je koordinovat naše činnosti a podporovat jednotu naší Unie, podobně, jako se to děje ve Světové obchodní organizaci. Ještě je před námi hodně práce.
Objevují se však určité povzbudivé signály. Unie se zkouší sama vybavit správnými nástroji zahraniční politiky (jmenování vysoké představitelky, vytvoření Evropské služby pro vnější činnost). S novým vylepšeným statusem bude Unie schopná vyjádřit své postoje v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů.
Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Žijeme ve světě, kde stále častěji dochází k novým a novým krizím. S ohledem na tuto novou realitu musí političtí vůdci přijímat preventivní opatření a současně účinně reagovat na nový vývoj. Na této úrovni však nelze činit zázraky. Když není Evropská unie schopná spojit síly, schválit postupy a promlouvat jednotně, zůstává často vzadu. Evropská unie musí v rámci Organizace spojených národů a především v rámci Mezinárodního měnového fondu prosazovat své zájmy. Evropská unie by se měla postavit za evropské zájmy a tudíž i za zájmy svých členských států. Musíme proto jednat organizovaně a to hned teď. To je účel a cíl této zprávy.
Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Domnívám se, že pro Evropskou unii je nesmírně důležité, aby sehrála v mezinárodních organizacích klíčovou roli. Myslím, že rozhodnutí v otázce mezinárodní politiky by nemělo porušovat suverenitu jednotlivých členských států. Nesouhlasím také s tím, aby se oslabila role, kterou každý jeden členský stát Evropské unie hraje v mezinárodních organizacích. V minulosti jsme byli svědky rozdílů v zahraničních politikách členských států. Pokud Evropská unie získá místo v Radě bezpečnosti OSN, může mít takový konflikt velmi nepříznivý dopad na obraz Evropské unie. Proto jsem hlasoval proti bodu 20 i proti celé zprávě.
Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva je naprosto nevyvážená v tom, že podporuje myšlenku, aby EU v budoucnu měla v mezinárodních a regionálních mnohostranných organizacích postavení přinejmenším rovnocenné jako jednotlivé členské státy. V podstatě by to znamenalo konec diplomatické svobody členských států, neboť ty by musely upravit své postoje tak, aby nebyly v jasném rozporu s postoji budoucího zastoupení Unie. Národní vlády by pak nebyly schopné přiměřeně prosazovat své vlastní zájmy na mezinárodních fórech.
I když se shodneme, že v některých oblastech, jako je měnová politika, může EU zastávat postoj obvyklý v příslušných mnohostranných organizacích, je těžké přijmout myšlenku, že by Evropská služba pro vnější činnost mohla hrát roli zastánce společného postoje členských států na mezinárodní scéně, jelikož členské státy mají často velmi odlišné zájmy a nemohou dojít ke společnému postoji. Hlasováním proti zprávě chci vyjádřit svůj odpor vůči navrhovanému scénáři, podle něhož by měla národní diplomacii výrazně nahradit diplomacie Unie, na úkor diplomatické nezávislosti členských států.
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože ve světě výrazně narůstají politické a humanitární krize, což vyžaduje lepší a preventivnější mnohostranné kroky EU. Evropská unie by měla lépe využívat své nástroje zahraniční politiky, aby mohla lépe využít svého vlivu v mnohostranných organizacích a mohla se účinněji ujmout vedení v řešení současných i budoucích mezinárodních krizí. Navíc je nutné do mnohostranné politiky zapojit nestátní subjekty a podporovat a usnadňovat lepší konzultace s občanskými organizacemi a sociálními partnery v budoucích strukturách řízení mezinárodních organizací. Evropská unie by měla hrát aktivní vedoucí úlohu v reformě globálního řízení, a za tím účelem by měla zlepšit spolupráci, zkvalitnit úroveň institucí a zapojit všechny zainteresované subjekty. Mezinárodní instituce a organizace by pak byly legitimnější a účinnější a měly by více vést ke společné odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že Evropská unie je jedna z nejdůležitějších hospodářských mocností, je nutné přezkoumat dohody o zastoupení EU v mezinárodních orgánech v oblasti hospodářské, měnové a finanční stability.
Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Mechanismy, které Evropská unie používá k dosažení konsensu a přijetí společných opatření, činí z Unie vzor mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Evropská unie proto musí spolupracovat s hlavními regionálními mocnostmi a aktivně se podílet na vytváření a zlepšování mezinárodního prostředí, což jí umožní prosazovat své hodnoty a zájmy. Načasování je velmi příhodné, jelikož množství politických a humanitárních krizí ve světě výrazně narůstá, a s ním i nutnost, aby Evropská unie efektivněji využívala nástroje své zahraniční politiky, lépe prosazovala svůj vliv v mezinárodních organizacích a účinněji uplatňovala vedoucí úlohu v řešení současných a budoucích mezinárodních krizí.
Globalizační procesy na druhé straně nabízejí také širokou škálu možností, výzev a hrozeb pro globální správu a řízení, odhalují sociální mezery nedostatky, mimo jiné v oblastech jako jsou finanční trhy, energetická bezpečnost, boj proti chudobě, politika v oblasti změny klimatu a porušování lidských práv. Evropská unie musí opravdu posílit svou roli globálního hráče a jednat jako subjekt s globální rozhodovací pravomocí.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí vynaložené na zlepšení mnohostranných opatření Evropy a chtěla bych zdůraznit, že je důležité, aby se Evropská unie chopila aktivní vedoucí úlohy v reformě globální správy a řízení. Pro Evropskou unii je to vhodná příležitost, jak využít nástroje své zahraniční politiky a ujmout s vedení v rámci efektivnějšího přístupu k současným i budoucím mezinárodním krizím. Chválím proto pozornost věnovanou postavení Evropské unie v systému Organizace spojených národů, v mezinárodních finančních organizacích a v ostatních mnohostranných institucích a souhlasím s návrhy reforem, které posílí nejrůznější postavení, jichž jsme dosáhli.
Mário David (PPE), písemně. – (PT) Často používaný obrat „ekonomický obr, ale politický trpaslík“ dostává nový smysl, analyzujeme-li přítomnost EU v mezinárodních organizacích a jiných regionálních organizacích, jichž je členem. Je naléhavě nutné tento stav změnit. Myslím proto, že zpráva z vlastní iniciativy přichází v pravou dobu a celkově ji podporuji. Tato zpráva posuzuje úlohu EU jako globálního hráče v mezinárodních orgánech. V tomto ohledu se stejně jako zpravodajka domnívám, že je před námi ještě dlouhá cesta, než dojdeme k důvěryhodné, konzistentní a viditelné vnější činnosti EU, protože neexistuje evropská strategie pro každou organizaci, jíž jsou členské státy nebo Evropská unie členem. Kvůli narůstající složitosti, která je pro mezinárodní systém charakteristická, je stále nutnější objektivně koordinovat vztahy mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a EU v různých oblastech, kde působíme. Proto jsme přijali Lisabonskou smlouvu. Navíc již máme dobrý příklad zavedené praxe: naše působení ve Světové obchodní organizaci WTO. Pro Evropskou unii je proto nezbytně nutné, aby byla jednotně zastoupena v různých mezinárodních organizacích. Myslím, že vypracování bílé knihy na toto téma, jak je navrženo ve zprávě, by mohlo být dobrým „začátkem konce“ této prapodivné situace.
Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Parlament zůstal ve svých zprávách o zahraniční politice EU opět zcela zaslepený.
Brusel se snaží prosadit evropskou diplomacii a bezpečnostní a obrannou politiku, ale nedaří se mu to: ne kvůli nedostatku finančních prostředků, ale spíše kvůli tomu, že přetrvává v nesprávné ideologii a domněnkách.
Pro začátek, hlas EU není na mezinárodní scéně slyšet. Jen několik zastánců federální Evropy by ji rádo slyšelo jednotně promlouvat, ale skutečnou hodnotu Evropy v OSN i jinde činí rozmanitost a diplomatická spolupráce.
Za druhé, nikdo neslyší tlumené a nesrozumitelné mumlání evropských vůdců, kteří nemají žádný mandát a především žádnou legitimitu.
Pokud Evropa promlouvá jednotně, nemá co říct.
Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy, která požaduje posílení úlohy Evropské unie ve strukturách mnohostranných organizací (OSN, mezinárodní finanční instituce, NATO, OBSE, WTO, atd.).
Na začátku května 2011 udělilo Valné shromáždění OSN Evropské unii status „zvláštního pozorovatele“, což znamená, že nyní může na zasedání vystupovat a uplatňovat právo na odpověď za stejných podmínek jako ostatní členské země OSN. Je to jen první krok, měli bychom i nadále usilovat o víc.
Další otázkou je reforma Rady bezpečnosti, jejímž cílem má být zlepšení její legitimity prostřednictvím reformy regionálního zastoupení. Zpráva vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku /místopředsedkyni Komise, aby udělala něco, co považuji za velmi důležité, totiž aby se snažila dosáhnout společného stanoviska EU k otázkám, o nichž má Rada bezpečnosti rozhodovat, aby se tato stanoviska společným hlasováním prosadila a aby se neopakovaly dřívější neshody.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože podporuje posílení role Evropské unie v otázkách míru, bezpečnosti a předpisů na celosvětové úrovni. Pro dosažení konečného potvrzení Unie, pokud jde o zahraniční politiku a na základě cílů stanovených v Lisabonské smlouvě, je nutné dál pracovat na tom, aby Evropská unie získala jednoho dne status stálého člena Rady bezpečnosti OSN.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Toto usnesení Evropského parlamentu se týká role EU v systému OSN, v mezinárodních finančních institucích, v mnohostranných bezpečnostních organizacích, v „summitové diplomacii“ a v jiných mnohostranných organizacích, a žádá, aby její role byla na mnohostranné úrovni posílena.
Zcela jednoznačně je nutné zajistit lepší koordinaci činnosti Unie jako takové s činností členských států. Domnívám se, že by Unie měla hrát aktivní vůdčí roli v reformě globální správy a řízení, aby byly mezinárodní instituce a organizace legitimnější, efektivnější a přizpůsobené společné odpovědnosti.
Jsem si vědom všech problémů, k nimž by radikální revize současného systému zastoupení Unie v mnohostranných mezinárodních orgánech vedla, především pokud jde o potenciální posílení pozice EU v OSN. Naléhání Parlamentu na to, že je nutné zcela reformovat Radu bezpečnosti OSN, aby byla legitimnější, efektivnější a byly v ní více zastoupeny regiony, s tím, že Unie získá status stálého člena, proto zůstává cílem, kterého bude v krátkodobém horizontu obtížné dosáhnout.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva paní Muñiz De Urquizové se týká role EU jako globálního hráče a jejího postavení v mnohostranných organizacích. Svět nyní z hlediska globalizace prochází výrazným růstem, především dochází k revolucím a přechodům k demokracii u zemí, které byly tradičně uzavřené a vládly v nich totalitní režimy, což představuje mnoho příležitostí, které by EU neměla opomíjet. Účinný multilateralismus představuje hlavní zásadu zahraniční politiky EU, v souladu se závazkem stanoveným v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003. Právní subjektivita, kterou EU získala díky Lisabonské smlouvě, na jejímž základě by Evropská unie měla promlouvat jednotně, posiluje její schopnost zapojit se jako oprávněný subjekt do různých mezinárodních organizací, v nichž se diskutuje o otázkách zahraniční bezpečnosti a obranné politiky. Přestože paní zpravodajka hájí rozsáhlejší spolupráci EU a rozvojovou pomoc, souhlasím s jejími návrhy a hlasoval jsem v prospěch zprávy.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Evropská unie nemá legitimitu, kterou se jí snaží připisovat: tu mají jen členské státy a jejich občané.
Tato zpráva se snaží legitimizovat a konsolidovat cestu, která byla postupně vybudována za zády lidí, jako urážka jejich svrchovanosti, národní suverenity a legitimity. Cílem je zajistit zastoupení EU v mnohostranných organizacích: Severoatlantické alianci, Mezinárodním měnovém fondu, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Světové bance – jakoby se jednalo o (super)stát. Snaží se nahradit členské státy a narušit tak duch orgánů jako je Valné shromáždění OSN, kde má každá země a národ stejnou váhu, bez ohledu na velikost.
Zpráva také navrhuje navýšit zejména prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost prostředky, které jsou k dispozici pro politická a diplomatická jednání, k jejichž cílům patří zvýšení váhy EU a vlivu v různých fórech a organizacích, s cílem jejich využití. Jedná se o pokus rozvrátit současný mezinárodní řád a nahradit ho novým, méně demokratickým, který zaručí lepší podmínky pro velké obchodní a finanční skupiny, aby mohly sledovat své ambice v nekonečném boji o trhy a zdroje.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Většina v Parlamentu se snaží nastolit cestu a politiku, která obchází orgány státní suverenity a svrchovanost národů, představuje EU jako orgán s legitimitou, kterou mají jen členské státy a jejich národy, ať už je to stojí cokoliv.
Snaží se legitimizovat EU v mnohostranných organizacích – Severoatlantické alianci, Mezinárodním měnovém fondu, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Světové bance – a snaží se nahradit členské státy organizacemi regionální integrace, například ve Valném shromáždění OSN, kde má každá země a národ stejnou váhu, bez ohledu na velikost.
Zpráva také navrhuje zejména prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost navýšit prostředky, které jsou k dispozici pro politická a diplomatická jednání, k jejichž cílům patří zvýšení váhy EU a nárůst jejího vlivu na různých fórech a v organizacích, které by tak mohla lépe využít. Cíle jsou jasné: vytvořit nový, méně demokratický řád a zajistit lepší podmínky pro velké obchodní a finanční skupiny, aby mohly sledovat své ambice v nekonečném boji o trhy a ovládnutí světových přírodních zdrojů; vyžadují větší militarizaci EU a integrovanou trvalou spolupráci s NATO, pod vedením Spojených národů a velkých mocností EU.
Proto jsme hlasovali proti.
Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – Evropská unie je největším přispěvatelem rozvojové pomoci a nejdůležitějším obchodním seskupením, ale zastoupení Unie jako takové v mnohostranných organizacích je stále roztříštěné. Na druhé straně jsou členské státy EU nadměrně zastoupeny v mnohostranných organizacích s výjimkou Světové obchodní organizace. Toto nadměrné zastoupení – především v brettonwoodských institucích – má často za následek neshodu mezi evropskými hlasy a je vnímáno jako velmi problematické ze strany nově vznikajících mocností, které považují současný stav za nespravedlivý. Bylo by vhodné, aby byla Evropská unie v oblastech výlučné pravomoci členem s plným členstvím, přičemž členské státy mohou také – ale nemusí – být přítomni jako členové, ve většině případů bez samostatné role.
Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Dopady Lisabonské smlouvy automaticky znamenají, že je nutné přehodnotit úlohu, kterou Evropská unie hraje v mezinárodních institucích. Nicméně, jak jsme viděli v poslední době až příliš často, takzvaný jednotný hlas, s nímž by Evropa měla řešit mnohostranné otázky, často poškozuje práva a samostatnost rozhodování členských států. Musím se proto zdržet hlasování, přestože zpráva má některé pozitivní aspekty, ale ty jsou vyvráceny výše uvedenými faktory.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem zprávu, protože přidaná hodnota členství EU v mnohostranných organizacích spočívá v oblastech, kde má výlučné nebo sdílené pravomoci, jimiž jsou hospodářské a obchodní otázky, politika životního prostředí, rozvojová pomoc a bezpečnostní a obranná politika. Lisabonská smlouva, která zřídila právní subjektivitu Unie, zvýšila její způsobilost stát se členem různých mezinárodních organizací, dala jí širokou škálu kompetencí v oblasti vnější činnosti a především, prostřednictvím vytvoření postu místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zřízení Evropské služby pro vnější činnost, Unie získala možnost jasnějšího a silnějšího postavení ve světě a podpořila všechny typy vzájemně prospěšných druhů spolupráce s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a skupinami států a umožnila Unii zařídit se tak, aby se mohla stát účinným globálním hráčem. Podle mého názoru bylo doposud zastoupení EU a jejích členských států v mnohostranných organizacích, na neformálních schůzkách na nejvyšší úrovni a v mezinárodních režimech roztříštěné, často neúčinné a stále značně proměnlivé. Domnívám se také, že názor, že by se členské státy EU měly stále více dívat na EU jako na možnost znásobit moc a dosáhnout cílů, kterých nemohou dosáhnout samostatně, a měly by na to více spoléhat. Jednotné vystupování nejen že zvyšuje šance na úspěch, ale také zlepšuje legitimnost a důvěryhodnost EU jako významného mezinárodního hráče v rozvíjejícím se multipolárním světě, aniž by ovšem ztratila svou identitu.
Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože v budoucích letech bude nutné roli EU v rámci multilateralismu ještě posílit. Je to také v souladu s Lisabonskou smlouvou. Smlouva dala Evropské unii právní subjektivitu, a tím rozšířila její možnosti zapojit se do různých mezinárodních a regionálních organizací a skupin států. Tyto vztahy pomohou řešit hospodářské a obchodní záležitosti i otázky životního prostředí. Příspěvek Evropské unie musí mít také přidanou hodnotu v mnohostranných organizacích nebo schůzkách na nejvyšší úrovni, kde nejsou zastoupeni všichni její členové. Nedávné, ale také současné politické a humanitární krize ve světě bohužel vyžadují rychlé a rozhodné kroky ze strany EU. Často to není jednoduché, protože státy postižené těmito krizemi potřebují rychlou reakci ze strany EU nejen prostřednictvím její zahraniční politiky, ale také ve formě rychlé pomoci v případě mimořádné události.
Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Je velice důležité, že se Evropská unie zavázala k účinnému multilateralismu. Unie musí brát v úvahu své vlastní konsolidované zastoupení a zastoupení členských států v mnohostranných organizacích. Současný rychlý nárůst politických a humanitárních krizí je znepokojující a je znamením toho, že takovouto strategii potřebujeme v EU zavést. Unie v současné době neplní svou roli globálního hráče. Myslím, že posílení významu její úlohy v mnohostranných organizacích znamená skutečný průlom, pokud jde o stabilizaci jejího významu na světové úrovni.
David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti odstavci 20, protože si nemyslím, že již dozrál čas na to, aby Evropská unie měla v Radě bezpečnosti OSN jediné křeslo.
Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Vnější rozměr Evropské unie je třeba posílit, neboť článek 21 Smlouvy o Evropské unii podporuje mezinárodní systém založený na posílené mnohostranné spolupráci, v jejímž rámci členské státy zajistí, aby Unie na mezinárodní scéně uplatňovala své zájmy a hodnoty. Lisabonská smlouva vytvořila nové stálé struktury pro vnější zastoupení EU, ale tento nový rozměr ještě neumožňuje Unii plně se podílet na práci řady mezinárodních organizací jako jediný subjekt s vlastními právy. Mohlo by to uškodit závazku EU v oblasti účinného multilateralismu, omezit schopnost Unie rozhodovat a podkopat její důvěryhodnost.
Vzhledem k nárůstu politických a humanitárních krizí ve světě potřebuje EU co nejlépe využít své nástroje zahraniční politiky s cílem zajistit lepší využití svého vlivu v mnohostranných organizacích a při řešení současných i budoucích mezinárodních krizí se chopit vedoucí úlohy. Nejdůležitějším úkolem veškeré vnější činnosti EU by mělo být prosazování demokracie a lidských práv, zejména práv žen a dětí, svobody projevu a zásad právního státu.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Každý členský stát má právo vyjadřovat v rámci mezinárodních orgánů své vlastní názory. Vlády jsou voleny, na rozdíl od paní baronky Ashtonové, Evropské komise a Evropské centrální banky, které chce tento text prosadit jaké své jediné zástupce. Hlasoval jsem proti tomuto pokusu dát státní suverenitě na mezinárodni scéně smrtelný úder.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie nemůže zapomínat na svou roli na světové scéně, která je v každém ohledu vedoucí. Musí proto posílit svou roli v mnohostranných organizacích, s primárním důrazem na OSN, kde musí být její role po zřízení Evropské služby pro vnější činnost čím dál aktivnější.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Národy nedokážou na velké výzvy naší doby reagovat samy. Mnohostranné jednání je jediným způsobem, jak se státy mohou vypořádat s výzvami, kterým náš svět čelí. Hospodářské, finanční a potravinové krize, změna klimatu a konflikty v nás vyvolaly vědomí naléhavosti ohledně zajištění globální správy a řízení, neboli, řečeno slovy Jacquese Attaliho, „světového státu“. Evropa má samozřejmě v tomto novém globálním politickém prostoru svou roli jako mírná světová velmoc založená na normách, pravidlech a příkladu. Podle Lisabonské smlouvy má Evropa základy potřebné k tomu, aby se prosadila politicky, ale i ekonomicky.
Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Evropský parlament přijal usnesení o roli, kterou by Evropská unie měla hrát v mnohostranných organizacích. Jako obecná zásada bylo přijato posílení role EU v mnohostranném systému. Díky dosažené dohodě a přijatým společným opatřením se Evropská unie stává vzorem pro fungování světa založeného na mezinárodním právu.
Důraz je proto kladen na to, aby Evropská unie spolupracovala s předními regiony a aktivně se podílela na vytváření mezinárodního společenství. Další požadavky zahrnují spolupráci mezi členskými státy a vypracování společného postoje včetně postoje k otázce úspor a rozpočtových škrtů. Evropská unie a členské státy musí podniknout kroky k rozšíření úlohy EU a posílení jejího postavení v OSN (změna podpory OSN, zejména pokud jde o humanitární pomoc a řešení konfliktů).
Evropská unie musí v rámci spolupráce s mezinárodními finančními institucemi najít řešení problému vnějšího hospodářského a finančního zastoupení, jež omezuje vliv EU. Pokud jde o roli EU v mezinárodních bezpečnostních organizacích, bylo řečeno, že by se měly zjednodušit právní předpisy umožňující, aby EU využívala finanční prostředky NATO. V rámci dohody mezi EU a OBSE by se mělo přehodnotit, zda Evropská unie může převzít větší odpovědnost a zda může sehrát účinnější roli v dosahování společných cílů (zapojení se do společného dialogu, rozhodování o koordinaci společných kroků, atd.).
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva „EU jako globální hráč: její role v mnohostranných organizacích“ představuje pohled na roli Evropské unie. Hlasovala jsem v její prospěch, protože souhlasím s její vizí a ambicí, aby se z EU stal silný hráč na mezinárodni scéně. EU může vedle hodnoty každého jednotlivého členského státu přispět mezinárodnímu společenství svými organizačními zkušenostmi. Mechanismy EU pro dosahování shody a přijímání společných kroků z ní totiž činí vzor pro mezinárodní řád postavený na pravidlech. V tomto smyslu je třeba posílit spolupráci s významnými regionálními mocnostmi, aby se EU mohla aktivně podílet na vytváření a zlepšování mezinárodního prostředí, které jí umožní prosazovat své hodnoty, jak to požaduje Smlouva. S ohledem na ambice EU stát se globálním hráčem je proto nezbytné posílit interní koordinaci, aby EU promlouvala jednotně. Je to jediný způsob, jak dosáhnout mnohostranné spolupráce a vyřešit mezinárodní výzvy, zejména ty, které vyplývají z odpovědnosti chránit a potřeby posílit globální bezpečnost.
Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V současné situaci je velmi důležité, aby se EU prosadila jako globální hráč, který bude schopen účinně reagovat na náročné úkoly, jež se objevují po celém světě. V tomto smyslu se bude EU muset zaměřit na posílení vnitřní koordinace, aby mohla vystupovat jednotně, čímž se zvýší nejen vyhlídky na úspěch jejího konání, ale také její legitimita a důvěryhodnost v mezinárodním kontextu.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V textu je mimo jiné obsaženo konstatování Parlamentu, že mechanismy EU pro dosahování shody a přijímání společných kroků z ní činí vzor pro mezinárodní řád postavený na pravidlech. Zdůrazňuje proto, že je třeba, aby EU spolupracovala s předními regionálními mocnostmi a aktivně se podílela na vytváření a zlepšování mezinárodního prostředí, které jí umožní prosazovat své hodnoty, jak to požaduje Smlouva. Zejména v oblastech, kde má výlučné nebo sdílené pravomoci, považuje za podstatné, aby se s ohledem na aspirace EU a na potřebu stát se účinným globálním hráčem a zajistit své postavení, posílila vnitřní koordinace, která je nutná pro jednotné vystupování EU, zlepšila schopnost utvářet mnohostrannou spolupráci a řídit kolektivní akce zaměřené na řešení mezinárodních výzev, zejména těch, které vyplývají z odpovědnosti chránit a potřeby posílit bezpečnost lidí a tím globální bezpečnost.
Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Konečné znění této zprávy zdůrazňuje, že Evropská unie musí hrát strategickou úlohu v mezinárodních organizacích. Pro dosažení tohoto cíle je nutné především podporovat aktivní, konkrétní účast, jež umožní posílit interní i externí spolupráci. Toto musí být hlavní způsob, jak posílit legitimitu přijímaných rozhodnutí a zajistit plné sdílení odpovědnosti. A konečně musí členské státy koordinovat své postoje v rámci Rady OSN pro lidská práva, s cílem stanovit jasná a přísná kritéria členství, a zejména pro země, kde běžně dochází k porušování lidských práv.
Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji zachování členství Velké Británie v Radě bezpečnosti OSN.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je dnes skutečným hráčem na světové scéně. Její role v mnohostranných mezinárodních organizacích viditelně roste a ukazuje se jako stále důležitější. Evropská unie by proto měla hrát aktivnější a vedoucí úlohu v reformě globální správy a řízení. Mám na mysli zejména potřebu reformy systému OSN tak, aby v něm Unie získala svoje místo, tedy především zastoupení Unie v Radě bezpečnosti OSN.
Vyžaduje to náročnou koordinaci postojů jednotlivých členských států, ale výsledkem by měla být větší soudržnost, větší viditelnost a důvěryhodnost kroků EU na mezinárodní úrovni. Evropská unie by se měla inspirovat modelem, který funguje ve Světové obchodní organizaci WTO. Pro dosažení soudržnější a integrovanější spolupráce by měla mít status pozorovatele v NATO, zajistit užší spolupráci s Radou Evropy a plně se zapojit do aktivit G7/G8 a G20.
Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Toto usnesení posiluje roli EU v mnohostranném systému. Konkrétně vyjasňuje roli EU v mezinárodních úvěrových institucích, v rámci systému OSN, v mnohostranných bezpečnostních organizacích a v dalších mnohostranných organizacích jako je Světová obchodní organizace, Rada Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. A konečně je tu vyjasněna role EU v diplomacii schůzek na nejvyšší úrovni. Evropská spolupráce není volbou, ale nutností, a tudíž jsem hlasovala pro návrh usnesení Evropského parlamentu o EU jako globálním hráči.
Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Po přijetí Lisabonské smlouvy byly posíleny diplomatické aktivity Evropské unie, aby se zvýšila viditelnost Evropy na mezinárodní scéně. Vítám přijetí této zprávy, která vyzývá k lepšímu zastoupení institucí Společenství v mezinárodních organizacích. Sedmadvacetičlenná Evropská unie je nyní silnější. Vstupem nových členských států se zvýšila její hospodářská a demografická síla. V rozšířené Evropě se však porušila rovnováha a koordinace mezi členskými státy. Změnilo se evropské poselství: je bohatší a složitější. Pokud chceme zlepšit zastoupení Evropské unie v mnohostranných organizacích, musíme podle mého názoru nejprve najít konsensus. Vítám skutečnost, že Unie podporuje strategii OSN, zejména v případě humanitární politiky a řešení konfliktů. Evropa a OSN mají mnoho společných cílů a zájmů, což je podle mě důvodem k ještě těsnější spolupráci a součinnosti zdrojů. Byla bych proto ráda, aby bylo Evropě v OSN svěřeno silnější postavení, zejména na řádném zasedání Valného shromáždění.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Evropská unie musí být nezávislejší a rozvíjet dialog se třetími zeměmi. Musí mluvit pevněji a jednotněji a reagovat mnohem rychleji, aby mohla působit jako důvěryhodný a spolehlivý partner.
Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Mezinárodní situace se v poslední době mění stále rychleji. Stoupající hospodářský význam Asie, revoluční hnutí v Africe, nárůst teroristických hrozeb, potřeba vytvořit společné udržitelné evropské strategie v oblasti surovin a stále častější porušování lidských práv jsou jen některé z problémů, jimž diplomacie EU v současnosti čelí. Ze zkušeností víme, že je v mnoha případech bezmocná. Zahraniční politika Evropské unie se zdá být ne zcela promyšlená a špatně koordinovaná. Myšlenka společné a udržitelné evropské politiky již přestává být v rovnováze se zájmy největších zemí „staré“ EU. Dokonalým příkladem je absence pravidla zajištění zeměpisné rovnováhy při obsazování míst v Evropské službě pro vnější činnost. Tento systém je třeba změnit, a proto jsem zprávu paní Muñiz De Urquizové nepodpořil. Myslím, že pojmenovává klíčové podmínky, které by měla EU a členské státy splnit, aby bylo možné lépe plnit úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě. Neměli bychom se však snažit nahradit NATO novou evropskou armádou, ale měli bychom se místo toho soustředit na vhodné rozdělení úkolů při mezinárodních krizích. Evropská unie by mohla hrát roli v oblasti humanitární pomoci a Severoatlantická aliance by měla koordinovat vojenskou pomoc. Toto rozdělení úkolů by také mělo umožnit posílení spolupráce s nejdůležitějším obchodním a vojenským partnerem EU, kterým jsou Spojené státy americké.