Předsedající – Dalším bodem je zpráva o Unii inovací: proměně Evropy pro svět po krizi, kterou předložila paní Merkiesová jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (2010/2245(INI)) (A7-0162/2011).

  Judith A. Merkies, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, vy jste inovátorkou, já jsem inovátorkou, všichni jsme inovátory, všichni můžeme být inovátory. Jak? Odpověď zní: jako výzkumníci, vědci, tvůrci politik, pracující v obchodě, spotřebitelé a občané. Jsou to občané, kteří jsou klíčem k inovaci – buď ji tvoří, nebo ničí. Ale co můžeme my, jako tvůrci politik, jako politici, udělat, abychom inovace urychlili? Inovace jsou jedinou cestou z finanční a hospodářské krize, neboť inovace poskytnou řešení problémů, které se dotýkají nás všech – například stárnutí obyvatelstva, změna klimatu a nedostatek surovin –, a také okamžitě ukončí finanční a hospodářskou krizi. Doufáme, že budeme schopni prostřednictvím inovací propojit všechny tyto věci dohromady, poskytnout ekonomice intenzivní podporu a zároveň přejít k udržitelné společnosti. To se samozřejmě nestane samo od sebe. Je zapotřebí změny myšlení – změny koncepce společnosti i toho, jak musíme v politice, v obchodě a průmyslu pracovat.

Takže jaká konkrétní opatření bychom měli přijmout? Potřebujeme více soustředěnosti a méně roztříštěnosti. Musíme se zbavit své omezenosti, pokud jde o inovace a politiky. Čeho chceme dosáhnout? Inovace není jen otázkou jedné budovy, jednoho ministerstva, jednoho programu. Inovace musí být něco, co prochází všemi oblastmi politiky. Proto musí být i politickým myšlením. Je třeba pokud možno komplexního přístupu. Proč máme již nyní tolik programů? Spojte je, kdykoli to bude možné, a začněte konečně věci zjednodušovat. To je úkol pro nás, pro politiky. Snižte byrokracii. Jako politici máme neustále sklon, pokud chceme něčeho dosáhnout, přidat další vrstvu, další nařízení, další program, možnost dalšího financování. Možná, že řešení není v tomto případě jen „další“, možná je to jen „méně“ a „místo“.

U žádostí o financování proto potřebujeme méně fanatické kontroly a – co je velmi důležité – musíme nabídnout službu těm, kteří k nám pro financování a podporu přicházejí, a poskytnout jedno kontaktní místo pro žadatele, zakladatele nových podniků a provozovatele malých a středních podniků a všude tam, kde je to vhodné, pro regiony a výzkumné instituce. To znamená nejen kontrolovat žádosti o finanční podporu, ale v případě potřeby i vyhledávat vhodné partnery nebo sítě pro spolupráci.

Je zapotřebí mnohem více rizikového kapitálu a v tomto ohledu se musíme snažit, abychom v příštím finančním období namísto 1 miliardy EUR poskytli 5 miliard EUR, protože to poskytne bankám trochu té pomoci, kterou potřebují, aby poskytovaly úvěry malým a středním podnikům. Potřebujeme levný a jednoduchý patent a splnitelná pravidla na ochranu duševního vlastnictví. Potřebujeme skutečný evropský vnitřní trh, kde budou inovace lépe schopny uspět díky přístupu na trh pro 500 milionů občanů. V současné době je trh příliš roztříštěný. Až dosud byly inovace převážně vnímány jako výrobky špičkové technologie. Tak tomu nutně nemusí být – může jít i o sociální inovaci.

Evropa po léta bojuje proti odlivu mozků v oblasti inovací – kreativní lidé raději zamíří do Spojených států, protože se domnívají, že je to tam jednodušší. Budeme-li upřímní, pravdou je, že tomu tak někdy je. Nepružná pravidla osobní odpovědnosti, nedostatek finanční pomoci a vysoké limity, aby mohli vstoupit na evropský trh, jsou překážky, kvůli nimž inovace až dosud v Evropě nenaznaly velkého úspěchu. EU musí nalézt odvahu odměňovat – ne trestat – odvahu, podnikavost, zvídavost a tvořivost. Potřebujeme evropské verze Steva Jobse. Pojďme se spojit v tom, v čem jsme silní; spojme v Evropě ducha výzkumu, Einsteina a Steva Jobse.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Pane předsedající, blahopřeji zpravodajce paní Merkiesové k této vynikající zprávě. Chci poděkovat stínovým zpravodajům ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), stejně jako členům sedmi výborů, kteří poskytli výboru ITRE svá stanoviska. Jejich podpora pro všechny aspekty Unie inovací bude rozhodující pro její úspěch.

Inovace byly umístěny do centra strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Ráda bych využila této příležitosti a konkrétně vyjasnila, co bude Unie inovací znamenat pro různé lidi.

Budeme povzbuzovat a podporovat lepší spolupráci mezi podniky a akademickou obcí prostřednictvím vytváření aliancí znalostí, abychom vyvinuli nové studijní programy, které se budou zabývat řešením nedostatku inovačních dovedností. Ve prospěch evropských výzkumných pracovníků budeme přijímat opatření na podporu přeshraniční spolupráce a odstranění překážek pro výzkum a mobilitu a dokončíme Evropský výzkumný prostor do roku 2014. Nakonec, jak řekla paní Merkiesová, musíme spojit Alberta Einsteina a Steva Jobse a držet ho – nebo ji – v Evropě: musíme být vnímáni jako atraktivní a dynamičtí a bez zbytečné byrokracie.

Pokud jde o naše malé a střední podniky a podnikatele, Unie inovací usiluje o vytvoření podmínek v oblasti práv duševního vlastnictví, o standardní nastavení a přístup k finančním prostředkům, které budou mnohem příznivější pro inovace. Dne 13. dubna 2011 jsme předložili dva legislativní návrhy týkající se práv k duševnímu vlastnictví v rámci posílené spolupráce, což sníží náklady na patenty až o 80 %. Jednotný evropský patent bude platit ve 25 členských státech, a pokud budete chtít vytvořit začínající podnik nebo budete potřebovat přístup k financování, Komise do roku 2012 zajistí, aby mohly fondy rizikového kapitálu vytvořené v jakémkoliv členském státě fungovat a svobodně investovat v celé EU.

Unie inovací se bude také zasazovat za nejlepší příklady inovací ve veřejném sektoru a soukromý i veřejný sektor se budou moci navzájem ze svých osvědčených postupů učit.

Veřejné zakázky představují 17 % HDP EU, což je obrovský potenciální pro trh inovací. Podporujeme tedy členské státy a regiony, aby vyčlenily rozpočty pro zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb.

A konečně, co průměrný daňový poplatník? Unie inovací přinese nejlepší využití veřejných prostředků. To znamená upřednostnění inteligentní fiskální konsolidace, a to navzdory důsledku významných rozpočtových omezení. Investování do vzdělávání, výzkumu a inovací má potenciál k vytvoření většího bohatství a více pracovních míst, než jaké jsou náklady, a investování do inovací nám pomůže řešit velké výzvy, jimž společnost čelí.

Tím se dostávám k partnerstvím, která poskytnou rámec pro sladění nástrojů a zdrojů a svedou všechny klíčové aktéry dohromady. Jejich cílem je pokrýt celý inovační řetězec, od podpory vynikajícího výzkumu a vývoje až k zajištění takových podmínek, aby mohly být výsledky tohoto výzkumu a vývoje úspěšně zavedeny na trh. Jsme rádi, že Parlament 11. listopadu 2010 vyslovil tak silnou podporu koncepci partnerství pro inovace. Předseda Evropského parlamentu byl vyzván, aby jmenoval čtyři členy řídícího výboru, a těšíme se na to.

V neposlední řadě paní Merkiesová zmínila sociální inovace, které byly projednávány ve výboru ITRE. Komise se zavázala, že zahájí pilotní program evropské sociální inovace, který poskytne odborné znalosti a propojené virtuální centrum pro sociální podnikatele, veřejnost a třetí sektor.

Dovolte mi, abych zde skončila, protože si myslím, že dnes večer jde o to poslechnout si, co k tomu poslanci chtějí říci. Po rozpravě, až budeme se zprávou odcházet, budeme schopni na připomínky reagovat.

  Inese Vaidere, navrhovatelka stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. – (LV) Pane předsedající, dámy a pánové, finanční krize zvláště zdůraznila nutnost inovací v hospodářství Evropské unie, a proto jsou návrhy Komise týkající se „Unie inovací“ obzvláště vítány. Úspěšná inovační politika se musí opírat o tři pilíře: politickou podporu, finance a řádnou legislativu. Jak zdůrazňujeme ve stanovisku Výboru pro mezinárodní obchod, zastřešujícím cílem „Unie inovací“ je dlouhodobý rozvoj a konkurenceschopnost založená na technologiích, znalostech a rozvoji vzdělání. Při zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % hrubého domácího produktu musíme provést strukturální reformy k zajištění jeho uplatňování a dostupnosti pro malé a střední podniky. Důležitým aspektem je chápání inovací ze strany podnikatelů. Nejedná se jen o špičkové technologie a objevy, ale i o inovace v sociální oblasti, v obchodu, managementu, marketingu a další inovace, které vyžadují stále efektivnější využití znalostí a aktivní spolupráci s univerzitami a výzkumnými centry. Je důležité identifikovat silné stránky v oblasti výzkumu, bez nadměrného stanovování priorit, kdy každý zkoumá jednu a tutéž věc. Evropské patenty v současné době stojí 15krát více než patenty v USA, což je důvod, proč musíme vytvořit evropský patent rychleji a snížit jeho náklady. Cenné vynálezy jsou realizovány v mnoha nových členských státech, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jsou vědci nuceni prodat je jiným zemím a společnostem za několik tisíc, zatímco jejich skutečnou hodnotu lze měřit v milionech. Co se týče patentů získaných z veřejných zdrojů, je důležité, aby byly vysoké školy a soukromé osoby schopny se podílet na duševním vlastnictví vytvořeném tímto způsobem. Evropská unie musí posílit ochranu duševního vlastnictví za účelem zajištění našich technologií a know-how před pirátstvím a podvody, a to zejména prostřednictvím dohod se třetími zeměmi. Vlády pak musí vypracovat programy pro rozvoj inovací. Možná nebudeme schopni předběhnout Čínu a Indii v objemu výzkumu, ale můžeme nabídnout kvalitní a rozhodně lepší podmínky pro realizaci nápadů. Děkuji vám.

  Sari Essayah, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (FI) Pane předsedající, my ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci jsme toho názoru, že inovace jsou nyní, kdy Evropa hledá cestu ven z hospodářské krize, naprosto rozhodující pro ekonomický rozvoj a zvýšení zaměstnanosti.

Investice do výzkumu a vývoje mají v období hospodářské krize tendenci klesat, i když bylo prokázáno, že ty společnosti a členské státy, které investují během takového období nejvíce, jsou ty, které pak získají největší komparativní výhodu na trhu. Jsou také těmi, které se nejrychleji z recese zotaví. Proto je nesmírně důležité, aby členské státy dostály cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a investovaly minimálně 3 % HDP do výzkumu a vývoje.

Výbor pro zaměstnanost zdůrazňuje význam inovační politiky, která je nahlížena široce, nejen ve smyslu technických inovací, ale také – více než kdy dříve – ve smyslu sociálních a na služby zaměřených inovací, které pomáhají řešit problémy společnosti, jako je stárnutí, zdravotnictví, změny v životním prostředí, klima a energetická účinnost. Dobrým příkladem je pilotní projekt pod názvem Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.

Informační a komunikační technologie jsou důležité při všech inovačních činnostech. Dovednosti v oblasti ICT jsou závislé na zlepšení kvality odborného vzdělávání, na podpoře celoživotního vzdělávání a na příležitostech pro ty, kteří jsou již zaměstnaní a potřebují neustále aktualizovat své znalosti a dovednosti.

Většina iniciativ, které umožní inovace, pochází z podnikatelského sektoru, a tak je zásadní užší spolupráce s vysokými školami a výzkumnými středisky. Na druhou stranu je komerční využití výsledků výzkumu na vysokých školách v EU nedostatečné nebo příliš pomalé. Proto potřebujeme podnikatelské inkubátory propojující svět obchodu a vysokých škol, jejichž úkolem by bylo podporovat komerční využití výsledků výzkumu.

Výbor pro zaměstnanost považuje za naprosto nezbytné, aby byl vytvořen evropský výzkumný prostor a odstraněny překážky mobility výzkumných pracovníků a také aby byla vytvořena vyspělá evropská výzkumná infrastruktura. Měli bychom proto zabránit odlivu mozků z Evropy do jiných míst – když nic jiného, Evropa by měla být oblastí, která přitahuje výzkumné pracovníky odjinud.

  João Ferreira, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, možnost výrazně stimulovat hospodářský a sociální rozvoj, který je tak třeba v naší době, je ve skutečnosti nedílnou součástí inovace. Můžeme jít ještě dále a říci, že inovace jsou nezbytným prostředkem pomáhajícím reagovat na mnoho problémů a výzev, jimž dnes lidstvo čelí.

Jako navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jsem se snažil podpořit tyto myšlenky upozorněním na některé z hlavních výzev, kterým čelíme v těchto oblastech. Uvedu jen několik příkladů: nedostatek zdrojů a jejich efektivní využívání, recyklace odpadů a jejich zpracování, kvalita potravin a jejich zabezpečení, demografické změny, nové epidemie a zachování přírody a biologické rozmanitosti.

Snažil jsem se podpořit skutečnost, že inovace by se měly řídit především kritérii obrany veřejného zájmu a zlepšovat kvalitu života lidí, podporovat sociální péči a zachování životního prostředí a rovnováhu přírody. To by mělo být klíčovým prvkem veřejné politiky v takových oblastech, jako je životní prostředí, vodní hospodářství, energetika, doprava, telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání.

Upozornil jsem na skutečnost, kterou v roce 2009 potvrdila Evropská skupina pro inovace, a sice že hospodářská a finanční krize má nepoměrné důsledky v různých zemích a oblastech, které narušují plnění cíle konvergence. Omezení v současné době uložená členským státům by mohla vést k většímu omezení investic do vědy, technologií a inovací, zejména v těch nejzranitelnějších zemích. Namísto oznámené „Unie inovací“ může být výsledkem skutečné rozdělení zemí a regionů na ty, které inovují nejvíce, a na ty ostatní.

Naneštěstí první návrh stanoviska, které jsem předložil, skončil rozředěn pozměňovacími návrhy přijatými ve výboru. Tam, kde byl – a měl by být – veřejný zájem, vývoj, soudržnost, pokrok a sociální péče, převážily tzv. obchodní příležitosti, konkurence a využívání inovací pro podnikatelské účely.

I když je to dominantní vizí i ve sdělení Komise, není to naše vize. To není vize budoucnosti, kterou potřebujeme.

  Kyriacos Triantaphyllides, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. – (EL) Pane předsedající, podle názoru Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je klíčové vytvoření Unie inovací se zvýšeným sociálním profilem, založené na vytváření nových pracovních míst. Je nutné přijmout inovativní výrobky a služby, které se zaměří na soukromý i veřejný sektor tak, aby se usnadnilo provádění správních řízení, posílení veřejné správy a omezení byrokracie a nepružnosti ve veřejném sektoru. Kromě toho přijetí inovativních řešení úzce souvisí se zakázkami v předobchodní fázi, které řeší problémy, jež trh nemůže pokrýt, nebo když jsou navrhovaná řešení neekonomická.

V soukromém sektoru musíme podporovat malé a střední podniky, stejně jako mikropodniky, které mají obzvláštní potíže přizpůsobit se trhu, aby na jedné straně ve zvýšené míře využívaly inovativní produkty a na straně druhé vytvářely inovativní řešení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům v regionálních a venkovských oblastech, které bojují o přežití kvůli nedostatku finančních prostředků, abychom mohli nalézt způsoby, jak podpořit využívání inovativních řešení a zlepšit tak jejich životaschopnost. Zároveň je třeba podpořit inovační programy v oblasti životního prostředí, aby se zaplnily mezery, které existují v úsilí o řešení klimatických změn a podporu ekologicky šetrných řešení.

Kromě posílení inovací se musíme zamyslet nad tím, jak inovace mohou přímo sloužit občanům Evropské unie. Použití inovativních řešení by mělo vyústit ve snížení nákladů podniků a mělo by umožnit spotřebitelům, aby se těšili z levnějších a lepších výrobků.

  Danuta Maria Hübner, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – Pane předsedající, řekla bych, paní komisařko, že se v posledních letech inovace stala symbolem politického nástroje, který může vyřešit všechny naše problémy. To znamená, že existují velká očekávání a že bychom měli mít výsledky.

Samozřejmě, aby se úspěšně realizovaly nápady, je dnes nutné, aby byly záležitosti týkající se správy a rámce správy inovací založeny na pragmatismu, musí být prováděny s pocitem naléhavosti a také musí sloužit politickému obsahu.

Všichni se shodneme, že Evropa musí inovovat, nebo prohraje s konkurencí. Každý článek v evropském inovačním řetězci musí být posílen a inovační politika se musí zaměřit na výzvy. To je to, co podle mého názoru Unie inovací nabízí.

Dnes hrozí, že nejen podniky, ale i vlády by mohly omezovat investice do inovací. To je logika krize a logika vnitrostátních rozpočtových škrtů. Politické reakce EU a rozpočtové nástroje EU musí působit proti ní.

V Evropě není inovace jen konceptem, který může být omezen na zvláštní inovační centra. Je třeba ji uplatňovat na celém území Evropy. Evropa je prostě příliš malá na to, aby si mohla někde na svém území dovolit nedostatek inovací.

Výzkum a inovace zjevně nejsou totéž a v tom s vámi jednoznačně souhlasíme. Řízení inovací by proto mělo spočívat v něčem více než jen v podpoře politiky výzkumu a vývoje. Podpora růstu vedeného inovacemi není o zvyšování excelence ve výzkumu a vývoji infrastruktury. To je sice důležité, ale v první řadě jde o mobilizaci talentů a mobilizaci nových myšlenek.

Řízení inovací musí spočívat ve vytváření nových partnerství, která umožní efektivní inovační systémy, jež mobilizují duševní a podnikatelské schopnosti a odhalí i spící inovátory, jichž máme v Evropě mnoho. Stane se tak díky podnikatelskému prostředí, které bude příznivé pro inovace, zejména v malých a středních podnicích, které se vyskytují ve všech oblastech hospodářství.

Na závěr mi dovolte říci, že zatím nemáme plnohodnotný evropský model pro inovace, ale jasné je, že musí vycházet z dobře sladěného, konkrétního, pevného a společného úsilí veřejného i soukromého sektoru. Věřím, že Unie inovací nás k takovému modelu povede.

  Amalia Sartori, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, zpráva paní Merkiesové – které děkuji za vykonanou práci – je prvním důležitým příspěvkem Parlamentu k návrhu Komise týkajícímu se iniciativy Unie inovací. V posledních letech velké země po celém světě vytrvale sledují cíl soustřeďovat své politiky hospodářské soutěže v některých klíčových odvětvích, která přinesla růst a rozvoj tím, že se zaměřila na inovace. Odvětví vyspělých technologií je dobrým příkladem.

I Evropa si uvědomuje, že musí provádět projekty zaměřené na hospodářský a průmyslový růst. Musí soustředit zdroje a investice na inovační politiky, aniž by opustila cestu, po níž šla v posledních desetiletích, kdy hrála vedoucí a řídící úlohu v ekonomickém a sociálním rozvoji. Hlavní zaměření této zprávy ukazuje, že je třeba průřezového přístupu a podpory inovací ve všech oblastech podnikání, hospodářství a společnosti obecně.

Malé a střední podniky – základ ekonomické výkonnosti Evropy i v těžkých krizových situacích – byly rozpoznány jako místa, kde dochází k inovacím denně. Dnes by měly být tyto schopnosti uznány, odměněny a dány do služeb růstu a vývoje celého kontinentu. Je také jasné, že inovace a výzkum jsou dvě strany téže mince. Inovace může pocházet z výzkumu, ale také se může jednat o rozsáhlé schopnosti měnit věci k lepšímu ve všech oblastech každodenního života. Uspět v tomto ohledu bude výzvou pro Evropu. Nemusí se nám podařit vytvořit Silicon Valley hned, ale možná bychom mohli být schopni založit Stanfordovu univerzitu.

  Teresa Riera Madurell, jménem skupiny S&D. – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, ráda bych poblahopřála naší zpravodajce paní Merkiesové k vynikající práci, protože rozebrala obsah zprávy a soustředila se na aspekty důležitější pro naši skupinu, jako jsou sociální inovace – chápané jako inovace ze strany pracovníků a veřejnosti –, pobídky poskytované veřejnými zakázkami v oblasti inovačních a ekologicky šetrných výrobků a služeb a zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování. Díky tomu se mohu soustředit se na konkrétní hledisko zprávy a komentovat jej: na potřebu vytvořit ukazatele.

Dámy a pánové, pokud chápeme inovace jen jako nové produkty, procesy a služby, které vedou ke zvýšení hospodářské aktivity, je důležité, abychom se vybavili nástroji pro měření naší inovační kapacity právě z ekonomického hlediska a abychom tak učinili na základě parametrů, jako jsou soukromé investice, výzkum a vývoj, zaměstnanost nebo počet inovujících firem. Musíme stanovit ukazatele, které odrážejí schopnost inovace vytvářet růst, zaměstnanost a růst HDP a které nám umožní porovnávat naši situaci z hlediska intenzity s ekonomikami konkurenčních zemí.

Na závěr bych chtěla říci několik slov jako členka delegace, která byla proti zahájení posílené spolupráce na jednotném patentu Společenství. Ráda bych sdělila, že jsme byli proti, protože se domníváme, že nástroj posílené spolupráce může mít přímý dopad na vnitřní trh, územní soudržnost a právo občanů všech členských států na maximální právní jistotu.

  Vladko Todorov Panayotov , jménem skupiny ALDE. – (BG) Pane předsedající, Evropa se v současné době potýká s poměrně novým, ale velmi vážným nebezpečím zaostávání či dokonce poklesu, pokud jde o celosvětovou hospodářskou soutěž v oblasti vědy a techniky. Takový vývoj by vystavil naši prosperitu, hospodářský pokrok a sociální postavení značnému tlaku. Jednodušeji řečeno, Evropa je vystavena nebezpečí, že se stane na globální vědecké a ekonomické scéně průměrným aktérem. Evropa naléhavě a okamžitě potřebuje inovace.

Blahopřeji paní Merkiesové k její vynikající zprávě. Jsem také potěšen vynikajícími nápady paní komisařky Geogheganové-Quinnové. Jsou zárukou úspěchu, protože Unie inovací je především strategií pro hospodářský rozvoj Evropské unie. Abychom uspěli, je nutné následující: za prvé potřebujeme lepší přístup k úvěrům a finanční podpoře; dále potřebujeme více investic do vědeckého výzkumu a vývoje; jasná pravidla nabízející dlouhodobé perspektivy v oblasti inovací; zjednodušené postupy pro přístup k evropským a vnitrostátním podpůrným programům; a konečně levné, jednoduché evropské patenty.

  Evžen Tošenovský, jménem skupiny ECR. – (CS) Pane předsedající, dnes zde již podruhé diskutujeme na plénu o inovační strategii. Při mnoha našich jednáních o postavení evropských zemí na světových trzích pravidelně upozorňujeme na nezbytnost zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Postavení Evropské unie na světových trzích bude do budoucna zásadně ovlivňovat úspěšnost inovací a rychlost inovačních cyklů. Evropské státy jsou určitě ve výzkumných projektech na vysoké úrovni. Co je však dlouhodobý problém, je pomalá realizace těchto poznatků v praxi při složité byrokracii.

Z unijních fondů je jedním z největších právě fond na vědu a výzkum. Musí být tedy naším cílem co nejvíce zjednodušit administrativu přenosu výsledku výzkumu a maximálně tak napomoci inovacím a tím i posílit konkurenceschopnost Evropské unie. Musíme se zamyslet, jak vyřešit v rámci inovačních kroků komercializaci výsledků výzkumných projektů. Pokud budeme komplikovat realizaci evropských výzkumů v komerční sféře, tak se nám těžko podaří zrychlit inovační cykly.

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, politika výzkumu a inovací je jedním ze tří hlavních pilířů politik Evropské unie. Chtěl bych také říci, že se stále více stává strategickým nástrojem, který je naprosto zásadní pro naši budoucnost. Proč? Protože máme to štěstí, nebo čelíme té výzvě, že žijeme na počátku změny civilizace.

Přemýšlejte o tom. Musíme zajistit podmínky pro důstojnou existenci pro všechny, nejen tady a teď, ale i jinde, a pro budoucí generace. To samo o sobě je již velkou výzvou. Navíc to ještě poprvé v historii lidstva musíme udělat v rámci fyzických limitů této planety. To samozřejmě radikálně mění kontext.

Jsme přesvědčeni, že Evropa může být při této hluboké proměně světovým vedoucím představitelem, a to nejen pokud jde o naši infrastrukturu a organizace, ale také – a to je důležitější – pokud jde o náš způsob výroby, spotřeby a života. Tím, že budeme přímo mezi vedoucími představiteli, nejlépe zajistíme konkurenceschopnost Evropské unie. Díky tomu mohu říci, že konkurenceschopnost není cílem sama o sobě. Naším cílem je, abychom byli schopni čelit výzvám, které, jak nesmíme zapomenout, ohrožují samotnou existenci lidstva na této planetě. Budeme-li ale mezi nejlepšími, naše konkurenceschopnost bude zajištěna.

Bylo řečeno mnoho věcí, s nimiž souhlasíme. Jsou zde ještě dva body, na které bych chtěl upozornit.

Za prvé musíme maximalizovat dopad každého vydaného eura. To vyžaduje lepší propojení mezi různými politikami EU, mezi tím, co se děje na úrovni Evropské unie, a tím, co se děje na úrovni členských států. To znamená, že musíme přejít od logiky, kde platí obecné pravidlo dotací a výjimek, půjček a sdílení rizik, k logice, v níž je hlavním cílem podnítit soukromé investice z veřejných prostředků. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, však není vždy poskytnutí nevratných peněz.

A konečně musíme mít odvahu skoncovat s několika obrovskými zbytečnými a nákladnými projekty, jako je projekt ITER, který ve skutečnosti spolyká značnou část evropských peněz na výzkum – 7 miliard EUR z 60 miliard EUR – jen si to představte! S tím musíme skoncovat.

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat paní Merkiesové za její úsilí a koordinaci v období, kdy byla tato zpráva projednávána politickými skupinami. Věřím, že odvedla velmi dobrou práci. Mám tři poznámky.

Jsem ráda, že se zpravodajka ujala tématu širokopásmového připojení. Digitální svět a informační a komunikační technologie jsou motorem inovací a vysokorychlostní širokopásmové připojení by mělo být základním předpokladem pro všechny evropské partnerství pro inovace.

Za druhé, v rámci příprav na 8. rámcový program bychom měli dále posílit monitorování a následné hodnocení výsledků výzkumu a inovačních aktivit financovaných EU. Vidíme tedy, že paní Merkiesová docela správně do své zprávy zahrnula odstavec vyzývající Komisi, aby vypracovala integrovaný systém ukazatelů, který by umožnil lepší sledování a hodnocení pokroku a měřitelného dopadu inovačních politik a programů EU.

A na závěr chci říci, před několika dny předseda Evropské rady pan Van Rompuy prohlásil, že Evropané nejsou inovativní, protože jsou v depresi. To je skutečně inovativní předpoklad, ale myslím, že je to otázka povahy. Musíme podporovat kulturu učení, zvídavosti a riskování.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, stojíme před velkými společenskými výzvami: hospodářskou krizí, stárnutím populace, nedostatkem zdrojů a potřebou zachovat naši mezinárodní konkurenceschopnost.

O to důležitější je, abychom podporovali inovace, které mohou působit proti těmto problémům tím, že poskytnou tvůrčí nápady a řešení. Nejde jen o zavádění technických inovací, ale také o zavádění společensko-politických inovací. Například abychom se vypořádali s problémem stárnoucí populace, je třeba tzv. klasických inovací na jedné straně, jako jsou nové léky, a na druhé straně bychom měli přemýšlet o inovativních modelech pro společnost, penzionech a systému zdravotní péče. Musíme dnes vytvořit prostředí, které podporuje inovace zítřka, což znamená také investovat do výzkumu a vývoje, chránit duševní vlastnictví, zejména prostřednictvím právních předpisů v oblasti patentů, a povzbuzovat tvůrčí schopnosti již ve školních třídách.

Na závěr bych se rád zmínil o konkrétním problému, který souvisí s využíváním zdrojů. Inovace by měly v zásadě zajistit, aby výrobky vydržely déle. To bude ku prospěchu spotřebitelů a životního prostředí. Naneštěstí existují i takové novinky, které mají opačný efekt. Produkty jsou vyvíjeny se záměrnými nedostatky, které zkracují jejich životnost a zvyšují spotřebu, například se to týká přenosných počítačů a chytrých telefonů. Unie inovací musí přispět k boji proti tomuto trendu.

  Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Geogheganová-Quinnová, dámy a pánové, za prvé bych chtěl upřímně poděkovat paní Merkiesové za její práci. Rád bych také poděkoval mnoha poslancům, kteří byli do této práce zapojeni, a Komisi za její podporu.

Pokud jde o toto téma, převážně jsme ve shodě. V průběhu let jsme zde vyvinuli velké množství programů a dokumentů, od Lisabonské strategie po Evropu 2020, a mnoho dalších. Neustále jsme říkali, že budoucnost Evropy závisí na tom, zda se nám podaří vyřešit otázku inovací. Všichni se shodujeme, že se jedná o všechny aspekty vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu a že podnikatelská stránka je také důležitá. Nicméně je pravda, jak předchozí řečník právě řekl, že jiné oblasti světa jsou zjevně schopny mobilizovat talent a nápady efektivněji než my.

Proto se musíme alespoň na jednu nebo dvě vteřiny zastavit a přemýšlet o důvodech. Je to proto, že poskytujeme příliš málo prostředků, nebo proto, že nemůžeme najít ten správný způsob, jak využít existující potenciál? To je to, na co paní Merkiesová ve svém projevu poukazovala.

Chtěl bych se stručně zmínit o jednom dalším problému. Byl jsem členem delegace do Kalifornie a jednoho večera jsme se setkali s mladými podnikateli a lidmi, kteří chtěli založit nové podniky. Nikdy nezapomenu na ten večer. Oči těch mladých lidí zářily, byly plné nadšení a jak oni, tak ostatní věřili, že jsou schopni něčeho dosáhnout. Žádali jen jednu věc. Chtěli pomoc pro všechny, kteří chtěli začít podnikat, aby dostali šanci, svobodu jednat a netrávili veškerý svůj čas potýkáním se s byrokracií.

Nezapomenu na to, protože to byl pro mě velmi, velmi důležitý signál. Jak můžeme zvýšit účinnost našich investic do výzkumu? Věřím, že příspěvky Evropské výzkumné rady (ERC) a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) v oblasti výzkumu jsou zajímavé a vzrušující a mohly by přinášet dobré výsledky. Otázky týkající se rizikového kapitálu a lidí by pravděpodobně bylo možné nejlépe zodpovědět, kdybychom se jako politici nepokoušeli všechno vyhodnotit, dospěli k rozhodnutí a vypracovali pokyny. Možná je zapotřebí jen několik málo pravidel. Jak paní Merkiesová řekla, méně je často více.

(Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Judith A. Merkies, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, pane Reule, děkuji za váš projev. Jak si myslíte, že můžeme zahrnout tyto ambice do rámce Unie inovací, do veškeré práce, kterou děláme ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, do všech ostatních dokumentů, které ještě vzniknou, do rámce společné strategie, do všech finančních prostředků na výzkum a do budoucích programů? Jak může Komise zajistit, aby toto jediné vlákno procházelo všemi těmito prvky politik tak, abychom skutečně dosáhli cílů stanovených v Unii inovací?

  Herbert Reul (PPE). – (DE) Pane předsedající, stále věřím v to, co je dobré a pozitivní. V duchu mladých lidí, které jsme potkali v Kalifornii, bych chtěl říci, že jsme schopni tohoto cíle dosáhnout. Možná ale není nutné zavádět předpisy regulující každý detail.

  Britta Thomsen (S&D). – (DA) Pane předsedající, komisařko, dámy a pánové, nejprve bych chtěla zpravodajce poblahopřát k této zprávě. Představuje velmi dobrý výsledek. Ve strategii 2020 uznáváme skutečnost, že pokud chceme udržet úroveň prosperity v Evropě, musíme zvýšit naši produktivitu. Proto je třeba soustředit se na inovace. Je však důležité, abychom neomezovali inovace na výzkum a technologie. Budeme-li brát inovace vážně, musíme v první řadě investovat do lidského prvku. K inovacím patří i tvůrčí procesy, kterým lze učit a které by měly být zahrnuty do výukových metod používaných v členských státech. Potřebujeme totiž pracovníky, kteří budou přinášet dobré návrhy na zlepšení práce a modely k řešení nových úkolů. To ale znamená, že musíme naše pracovníky vzdělávat a odborně připravovat. Navíc se potýkáme s obrovským úkolem, jak vyškolit podniky v tom, jak mohou co nejlépe využít inovačního potenciálu svých zaměstnanců. Inovace řízené pracovníky nejsou dobré jen pro podniky, jsou také dobré pro pocit uspokojení z práce, což může přispět ke snižování stresu. Chtěla bych vyzvat Komisi, aby zahájila jednání se sociálními partnery o tom, jak můžeme v Evropě co nejlépe podpořit inovace řízené pracovníky.

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Pane předsedající, samozřejmě že jsme všichni pro inovace, zvláště pokud jde o vědu a průmysl – a to říkám nejen jako politik, ale také jako někdo, kdo kdysi pracoval na vysoké škole, protože než jsem se stal politikem, vyučoval jsem. Ve skutečnosti však – a několik řečníků to již zmínilo – závod v inovacích se zeměmi, jako jsou Spojené státy a země Blízkého východu, prohráváme. Proto vyzýváme k tomu, aby spolupráce v oblasti inovací byla rozšířena i na země, které nejsou členy EU.

Jsem velmi potěšen přijetím mého pozměňovacího návrhu, který byl zařazen jako bod 167 a jenž vyzývá ke spolupráci se zeměmi, které se účastní Východního partnerství, a doufám, že bod 71 bude podobně pozměněn. Tento odstavec sice odkazuje na země Středomoří, ale měl by být rozšířen na všechny země zapojené do evropské politiky sousedství.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, paní Merkiesová vypracovala vynikající zprávu a já jí k ní blahopřeji. Samozřejmě máme také strategii EU 2020, o mnohé usilujeme a máme mnoho zpráv o inovacích a zaměstnanosti mladých lidí na papíře, které je však třeba uvést do praxe. Míra nezaměstnanosti mladých lidí tvoří z hlediska obecné míry nezaměstnanosti 9,6 %, ale tato míra převyšuje 20,2 % u mladých lidí ve věku 19–27 let a tito lidé jsou samozřejmě zoufalí. Práce není jen o živobytí, je nutné si uvědomit, že musíme dát mladým lidem příležitost k práci, protože tím jim dáváme pocit sebeúcty.

Každý občan musí mít samozřejmě příležitost k vývoji inovativních opatření prostřednictvím účasti na programu pro inovace a měnit Evropu. Paní komisařko, sdělení Komise odkazuje na partnerství v oblasti inovací. Jak Komise zamýšlí podporovat větší zapojení regionů, jaké prostředky budou použity a jaké finanční prostředky budou k dispozici?

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, k hlavním výzvám, před nimiž Unie inovací stojí, patří stárnutí obyvatelstva a zachování systémů zdravotní péče. Aby byla zajištěna udržitelnost a stabilita systémů, je třeba o nich uvažovat a hovořit ve všech souvislostech. Nalezení úspěšného řešení bude možné, jen pokud se podíváme na vzájemné vztahy mezi systémy.

Do roku 2050 se poměr občanů EU v produktivním věku vůči osobám starších 65 let sníží ze 4:1 na 2:1Je tedy jisté, že výdaje na důchody a zdravotní péči vzrostou. Nicméně pouhé zaměření na důchodovou legislativu a zvýšení příspěvků od pacientů nám neumožní dosáhnout našich cílů.

Úspěšná řešení budou také muset zvážit nedostatky našich politik zaměřených na vzdělávání a trh práce. Bude nezbytné investovat do odborného vzdělávání a změnit směřování naší politiky odborného vzdělávání, abychom reagovali na situaci, kdy nedokážeme obsadit rostoucí počet pracovních míst ve vysoce specializovaných odvětvích, zatímco stejný počet nekvalifikovaných lidí v produktivním věku je závislý na podpoře.

V rámci naší politiky trhu práce musíme koordinovat politiky zaměřené na rodinu a rovné příležitosti, místo toho, abychom je vnímali jako protichůdné.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, ráda bych na úvod poblahopřála zpravodajce k její vynikající práci.

Evropa potřebuje udržitelný a konkurenceschopný ekonomický model, který reaguje na hlavní sociální problémy dneška a zajišťuje i více lepších pracovních míst. Iniciativa Unie inovací představuje strategickou evropskou inovační politiku, která je integrována a orientována na podniky a osoby. Pojem inovace musí jít dále, za technologické inovace: inovace musí být spojeny s výrobky, ale také procesy, službami, pohyby, systémy a organizačními strukturami.

Zejména inovace v sociální oblasti mají za cíl najít nové a efektivní řešení naléhavých sociálních potřeb. Kromě toho jsou hybnou silou v oblasti inovací mladí lidé: musíme proto zavést politiku, která podporuje přístup mladých lidí na trh práce. Je také důležité vytvořit řádné podpůrné mechanismy pro malé a střední podniky.

Úspěšnost inovační politiky závisí na existenci jednoduchých, účinných a nebyrokratických systémů v oblasti vědy a vysokého školství. Vhodné financování v těchto dvou oblastech je nezbytnou podmínkou pro rozvoj inovací.

Vzhledem k cíli 3 % z hrubého domácího produktu určených na technologický výzkum a vývoj tedy nyní vyzývám Komisi, aby zvážila možnost vytvoření účinného celounijního systému zaměřeného na realizaci tohoto cíle, a to s ohledem na to, co se děje se správou ekonomických záležitostí.

  Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, když si stanovujeme za cíl posílení naší schopnosti inovovat a investovat nebo nalezení konkurenční výhody vůči Spojeným státům a Číně, mluvíme o hospodářském rozvoji, jistě, ale hovoříme také konkrétně o vytváření pracovních míst. Z tohoto důvodu si musíme poskytnout i prostředky na posílení inovací.

Chtěl bych poblahopřát paní Merkiesové k jednotnému kontaktnímu místu, strategii financování a uznání, že výzkumní pracovníci musí riskovat. Její zpráva ukazuje správný směr a navrhuje kontext, který je příznivý pro malé a střední podniky, jež jsou nezbytné pro úspěch Evropské unie.

Inovace přinášejí přitažlivost a konkurenceschopnost území. Nezbytné je zapojení místních a regionálních orgánů, pokud jde o vyčlenění prostředků, snižování rozdílů a zvýšení aktivní úlohy, kterou musí sehrát občané. Právě z těchto důvodů opatření navrhovaná v této zprávě účinně přispějí k dosažení cílů strategie Evropa 2020.

  Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Pane předsedající, Evropa a inovace. Trošku tady o tom mluvil můj kolega Migalski a trošku kolega Tošenovský. V podstatě jsme kde? Spojené státy jsou před námi, Japonsko je před námi, Brazílie, Indie a Čína nás dohánějí. Já vidím program Unie inovací jako program, který přichází za minutu dvanáct. S největší pravděpodobností máme poslední příležitost, jak zabrat v oblasti inovací a nedovolit těmto zemím, aby nás dohonily. Jakýkoliv neúspěch Evropy jako kontinentu bude mít v této oblasti fatální důsledky – a říkali to všichni ostatní kolegové – pro konkurenceschopnost Evropy, kvalitu života jejích obyvatel a v konečném důsledku i pro hodnoty, které Evropa pro svět představuje.

Jsem proto rád, že se Evropskému parlamentu podařilo nastartovat konkrétní legislativní opatření, jako je posílená spolupráce při zavádění evropského patentu. Jako velmi důležitou vidím také oblast standardizace při zavádění inovací do praxe a jejich uplatnění malými a středními podniky.

  Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, ve svém projevu zde ve Štrasburku v listopadu loňského roku jsem upozornil na významné rozdíly, které existují mezi starými a novými členskými státy Evropské unie, pokud jde o finanční podporu výzkumu a vývoje. V dlouhodobém horizontu to bude mít za následek podstatné rozdíly ve vývoji jednotlivých členských států Evropské unie a v jevu s ošklivým názvem „odliv mozků“, který mu dali novináři a jenž je ve zprávě mylně označován jako duševní mobilita. V zájmu zajištění trvale udržitelného rozvoje v Evropě – a zdůrazňuji slovo udržitelného – musí EU vyčlenit více finančních prostředků na rozvoj inovací a výzkumných projektů v nových členských státech EU, a to pod hlavičkou udržitelného rozvoje.

Je také třeba podpořit jednotlivé vlády, aby zvýšily částky každý rok přidělované z rozpočtu na výzkum, a také stanovit minimální procento z rozpočtu, které musí být použito na projekty tohoto druhu. Další klíčovou otázkou je financování inovací v sektoru malých a středních podniků, na které bychom měli klást mnohem větší důraz.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, hlavním úkolem je dělat věci jinak – mnohem méně roztříštěně, s menším počtem souběžných aktivit členských států a Evropské unie – a také investovat cíleněji. Myslím si, že podniky a občané toto sledují. Zpráva a váš návrh Unie inovací vytváří očekávání. Skutečně bychom toho od ní měli hodně očekávat, ale chci ještě upozornit na pár bodů instrumentální povahy, včetně těch týkajících se Evropské unie.

V první řadě musíme zajistit, aby financování bylo jednodušší, a je zapotřebí více dotací a pobídek pro rizikový kapitál. Za druhé, fondy již máme, ale jsou přesně vymezeny a samostatně řízeny: regionální fondy, zemědělské fondy a tak dále. Musíme se posunout k vícefondovému přístupu. Budete s tím v připravované legislativě souhlasit? Jaké druhy návrhů se toho budou týkat?

Moje další poznámka se týká toho, že investice do výzkumu a vývoje do značné míry končí ve dvanácti „starých“ členských státech a je zapotřebí dalšího rozdělování. Je nutné nalézt novou rovnováhu. Jak můžete v tomto ohledu podpořit podniky a občany v „nových“ členských státech?

Na závěr bych chtěl říci, že se jedná o proces, který bychom vám rádi pomohli promyslet. Jak nyní povedete dialog? Ve svém sdělení říkáte, že koncem roku 2011 uspořádáte konferenci a přijmete nějaká další opatření. Již jsem měl příležitost s vámi několikrát hovořit, a to i formou dialogu, na summitu pro znalosti a inovace zde ve sněmovně. Jak to budete nadále organizovat? Chceme vás více vidět. Opravdu tomu hodně věřím. V současné době takové věci v Komisi koordinujete, a tak tomu v minulosti nebývalo. Spolu s paní Merkiesovou vás budeme bedlivě sledovat.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane předsedající, blahopřeji paní Merkiesové k výborně zpracované zprávě. Aby bylo zajištěno, že iniciativa Unie inovací přispěje k udržitelnému rozvoji, je třeba modernizovat vzdělávací systém, a sblížit pravidla pro přístup k stávajícím finančním prostředkům, vypracovat prognózy ohledně požadovaných dovedností, podporovat partnerství mezi vysokými školami a podniky, provést standardizaci a chránit duševní vlastnictví. Absolutně nezbytným předpokladem pro Unii inovací je ovšem širokopásmový přístup k internetu, protože zvyšuje míru zapojení občanů.

Vyzýváme k tomu, aby byly k dispozici větší finanční prostředky na inovace, ale myslím si, že v zájmu soudržnosti musíme – stejně jako v jiných případech – zabránit tomu, aby byla touto zprávou poškozena budoucnost politiky soudržnosti, společná zemědělská politika a víceletý finanční rámec. Doufám, že tento pozměňovací návrh zítra získá většinovou podporu.

A nakonec vyzýváme Komisi, aby přeměnila inovační politiku Unie v akční plán s konkrétními cíli a měřitelnými úkoly.

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poblahopřál paní Merkiesové k její vynikající práci. Domnívám se, že musíme více investovat do inovací, výzkumu a znalostí a musíme to dělat směleji. Inovace nesmí být pohlceny výzkumem. Inovace a výzkum nejsou totéž a já vítám, že zpráva na tento strategický rozdíl poukazuje.

Zpráva stanoví některé důležité cíle: zaměřuje se na obyčejné lidi a pracovníky prostřednictvím sociálních inovací; zavádí opatření k usnadnění přístupu malých a středních podniků k úvěrům a financování; a především zavádí užší a přímější vztah mezi podniky, výzkumnými středisky a našimi univerzitami.

Usnadnit a zjednodušit život malým a středním podnikům prostřednictvím jediného kontaktního místa a zaměřit se na talent, tvořivost a inovativní nápady – to jsou nezbytné podmínky pro růst a vývoj. Evropa musí brát inovační politiky vážně, pokud chceme najít cestu z krize a vybudovat lepší budoucnost pro naše mladší generace.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Pane předsedající, v současné době jsou výzkum a inovace výsadou nejvyspělejších členských států, což je pro Evropskou unii škodlivé. Evropská unie musí vzít tento faktor v úvahu a podporovat rovnováhu potenciálních inovačních kapacit v celé EU. Je třeba podporovat, aby nové členské státy rozvíjely své výzkumné infrastruktury, a to přidělováním dodatečných prostředků, což nedávno přislíbila paní komisařka Quinnová. To je jediný způsob, jak si můžeme být jisti, že zabráníme rozšiřování propasti mezi východem a západem Evropské unie právě v oblasti výzkumu a inovací. To nám umožní dosáhnout našeho cíle, jímž je vytvoření řádné Unie inovací.

Je podporována myšlenka strukturálních a zemědělských fondů na financování inovací a výzkumu. Myslím si, že tento nápad není ani reálný, ani spravedlivý. Reálným řešením je vytvoření konkrétních nástrojů, které budou určeny pouze pro výzkum a inovace.

  António Fernando Correia De Campos (S&D). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, paní Merkiesová, tato strategie je důležitá pro všechny evropské země, zejména pro ty, jejichž ekonomiky nejsou dostatečně konkurenceschopné. Je důležitá pro vytváření malých a středních podniků. Pracovní místa jsou dnes zakládána aktivněji. Je důležitá pro univerzity a laboratoře, jejichž přežití závisí částečně na jejich vztahu k výrobním odvětvím. Je důležitá pro finanční systém, jenž v inovacích nalezne nový trh, neboť klasický výrobní model se vyčerpává.

Inovace jsou vrcholem evropské agendy, a vzhledem k tomu, že jsou jedním z pilířů strategie Evropa 2020, budou jim muset sloužit nové finanční nástroje tak, aby v současné situaci nepodlehly rozpočtovým omezením.

Na závěr bych rád poblahopřál zpravodajce, paní Merkiesové, k jejímu významnému příspěvku ve prospěch inovativnější Evropy s ekonomikou více založenou na znalostech.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Pane předsedající, chtěl bych se přidat k mnoha blahopřáním, jichž se mé kolegyni ze skupiny již dostalo za přípravu vynikající zprávy. Evropská unie je na složité křižovatce. Na jedné straně je naléhavě třeba řešit problémy způsobené krizí, zatímco na druhé straně je třeba přijmout opatření, abychom mohli vhodně reagovat a realizovat dlouhodobé závazky, které jsme přijali s ohledem na problémy, jako jsou klimatické změny, energetická bezpečnost, bezpečnost potravin, naše stárnoucí společnost a tak dále.

V dnešním celosvětovém kontextu má inovační politika obrovský vliv na všechny oblasti života a v budoucnosti se stane hlavním pilířem hospodářského, kulturního a sociálního rozvoje v Evropské unii. Až dosud byla tato politika roztříštěná a orientovaná více na akademický a vědecký výzkum než na přeměňování inovativních nápadů v reálné nebo aplikované produkty nebo služby, které by stimulovaly růst a tvorbu pracovních míst.

Podporuji komplexní přístup k inovační politice a domnívám se, že společně musíme vytvořit strategickou a integrovanou inovační politiku Evropské unie, která bude zaměřená na praktické aplikace.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, inovace patří mezi hlavní hybné síly konkurenceschopnosti Evropy, bez nichž nelze dosáhnout vytyčených strategických cílů. Například oblasti ochrany veřejného zdraví a životního prostředí potřebují inovace nejnaléhavěji.

Unie a členské státy musí tedy finančně nebo daňově stimulovat podniky a jednotlivce, aby se zaměřili na vědecký a technický výzkum v oblastech méně lukrativních, avšak pro veřejnost velmi prospěšných. Podle mého názoru stále vyčleňujeme relativně malé objemy rozpočtu na výzkum, a proto zdůrazňuji potřebu nástrojů financování v této oblasti v budoucích rozpočtech Evropské unie.

Evropský výzkumný prostor by také podpořilo i zavedení jednotného evropského patentu, který má kromě ochrany duševního vlastnictví inovátorů také potenciál zkrátit zdlouhavé a nákladné byrokratické procesy a vyhnout se opakovaným žádostem od jednoho subjektu ve všech členských státech.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI
Místopředsedkyně

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D). – (RO) Paní předsedající, dosažení cíle strategie Evropa 2020 zvýšit investice do výzkumu a vývoje až na 3 % HDP by mohlo vytvořit 3,7 milionu pracovních míst a zvýšit roční HDP až o 795 miliard EUR do roku 2025.

K dosažení tohoto cíle však budeme potřebovat 1 milion nových výzkumníků, a to v době, kdy mnohé z nich přitahují mimoevropské země, kde existují mechanismy na odstranění překážek bránících myšlenkám, aby se dostaly na trh. Roztříštěnost výzkumných systémů a trhů, nedostatečné využívání veřejných zakázek ke stimulaci inovací, svízelná situace ve financování a pomalý proces standardizace jsou problémy, s nimiž se země Evropské unie stále potýkají. Doufáme však, že budou brány vážně, pokud chceme, aby program Unie inovací byl jedním z úspěchů strategie Evropa 2020. To je jediný způsob, jak budeme schopni dosáhnout udržitelného růstu v Evropě a čelit stále rostoucímu tlaku globalizace.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, iniciativa Unie inovací podporuje strategické evropské politiky zaměřené na podnikání. Zvláštní pozornost musí být zaměřena na cíle stanovené v rámci strategie Evropa 2020. Inovace se musí řídit veřejným zájmem, zlepšením kvality života a podporou sociálního blahobytu. To znamená, že globalizace a výzkum jsou klíčovými faktory vnější konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. K dalším faktorům patří aktivní účast malých a středních podniků a zapojení evropských občanů.

Komise by se měla zaměřit na technologie, které podporují inteligentnější, udržitelné systémy. Všechny strategie spojené s přizpůsobováním se EU podmínkám po krizi musí být zaměřeny na vytváření udržitelných pracovních míst. V tomto ohledu musí členské státy podporovat stabilní ekonomické modely založené na tvořivosti.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Paní předsedající, v Evropě bez hranic a při probíhajícím procesu globalizace mohou a musí inovace hrát důležitou roli při posilování sociální soudržnosti zvyšováním kvality poskytovaných služeb, a to bez ohledu na odvětví, z něhož pocházejí.

Nicméně lepší služby rovněž vyžadují zlepšení v oblasti odborné přípravy. Proto se domnívám, že by bylo výhodné zahájit konkrétní programy odborné přípravy se zaměřením na inovace a povzbuzení tvořivosti, což jsou aspekty, které je možné utvářet, učit a posilovat v různých fázích vzdělávacího procesu. Evropská komise musí podněcovat a podporovat snahy členských států tak, aby zahrnovaly ve větší míře a jako součást prvků tvořících národní vzdělávací systémy aspekty jako inovace a kreativita a aby podporovaly zlepšení spolupráce mezi vzdělávacími systémy a obchodním světem tím, že vyvinou nové studijní programy a doktorské studijní programy, a to i na přeshraniční úrovni.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – (GA) Paní předsedající, děkuji vám za možnost na toto téma promluvit.

Paní předsedající, je naším úkolem předávat vzdělávacím institucím třetí úrovně, výzkumným organizacím a také soukromým podnikům informace týkající se příležitostí, které jsou k dispozici v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Musíme za všech okolností zdůrazňovat přínosy největšího veřejně financovaného výzkumného programu na světě, z nichž mohou těžit malé a střední podniky.

Podpora výzkumu a inovací je zásadní pro okrajové regiony Evropské unie, mají-li zůstat konkurenceschopné ve stále více globalizovaném světě. Z irského pohledu pomáhá 7. rámcový program rozvíjet výzkum, který na oplátku vytváří pracovní místa a našim lidem poskytuje nové produkty a služby. Irské organizace v odvětví zemědělství, potravinářství, rybolovu, zdravotnictví, energetiky, dopravy a ICT již vyčerpaly 270 milionů EUR.

Na závěr říkám, že je to nesmírně důležité, zejména v těchto velmi obtížných ekonomických podmínkách, a to jak v Irsku, tak v celé Unii.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, v době vážné hospodářské a sociální krize, jakou v současné době zažíváme v řadě členských států Evropské unie, je debata o inovacích ve všech oblastech znalostí a ve všech hospodářských a sociálních oblastech vítána. Je ale nutné, aby byly tyto inovace vedeny kritérii obhajování veřejného zájmu, zlepšování kvality života lidí, podpory sociální péče a zachování životního prostředí a rovnováhy v přírodě.

V této souvislosti nesmíme zapomenout na nezaměstnanost, která již postihuje asi čtvrtinu mladých lidí, z nichž mnozí mají vysokoškolské vzdělání; nesmíme zapomenout, že pracovní místa jsou stále nejistější, a to zejména pro ženy a mladé lidi; a nesmíme zapomenout na růst chudoby a sociálního vyloučení.

Je tedy čas přejít od slov k činům a požadovat potřebný rozpočet a politiky, které uznávají skutečné hodnoty lidí, jejich tvořivost a schopnost inovace a jež respektují důstojnost zaměstnanců.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, nedávný průzkum společnosti GE zjistil, že 85 % lidí věří, že inovace jsou cestou k budoucí prosperitě Evropské unie. Jedna věc je to konstatovat, ale další věc je uskutečnit to. To je výzva, před kterou stojíme.

Měl jsem tu čest vypracovat návrh stanoviska o Unii inovací za Výbor pro kulturu a vzdělávání a zdůraznil jsem několik bodů. Jedním z nich byla potřeba vyhnout se zdvojování. Bylo to podníceno odpovědí komisařky v průběhu slyšení, když poukázala na to, že jeden konkrétní kmen salmonely byl zkoumán ve 40 různých ústavech – jasný případ nedostatku společného myšlení a plýtvání penězi. Potřebujeme také produktivní spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami. Viděl jsem jeden takový velmi dobrý příklad na univerzitě v Santiagu de Compostela, která sledovala výzkum po celou dobu až do chvíle, než byla založena nová společnost. Za třetí je třeba vytvořit evropský patent.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat všem poslancům, kteří se zúčastnili rozpravy. Myslím, že každý souhlasí s tím, že podmínky pro inovace musíme zlepšit.

Většina řečníků hovořila o pracovních místech. O tom Unie inovací je. Jde o to vzít základní výzkum, který tak dobře v Evropské unii děláme, a převést jej na trh tak, abychom nabízeli pracovní místa zde a ne v zahraničí.

Řada řečníků zmínila úlohu regionů. To je velmi důležité a je třeba rozvíjet součinnost mezi financováním výzkumu a inovací na straně jedné a strukturálních fondů na straně druhé. Paní Merkiesová tento bod ve své zprávě zdůrazňuje. Všechny regiony Evropy by měly rozvíjet své silné stránky. Za pár týdnů pojedu do Debrecenu v Maďarsku na konferenci „Týden inovativních regionů Evropy“, kam přijedou zástupci všech regionů, aby hovořili o koncepci inteligentní specializace.

Některé méně rozvinuté oblasti mohou samozřejmě mít prospěch z vytváření sítí a know-how, které je podporováno výzkumnými a inovačními programy, a zároveň mohou využít strukturálních fondů k vybudování zařízení výzkumné infrastruktury, která potřebují.

Pan van Nistelrooij zmínil záležitost konference o inovacích a chtěla bych říci, že to je na dobré cestě. V rámci přípravy jsme pozvali pana Reula, předsedu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, aby pohovořil o zastoupení výboru v centru této konference. Samozřejmě jsme také pozvali zástupce vlád členských států, podnikatele, subjekty všeho druhu, politiky a tak dále.

Myslíme si, že je to velmi důležité, protože jednou z věcí, které považuji za zásadní ve vztahu k inovacím, je, že bychom měli mít „živý dokument“: jinými slovy možnost pravidelně – v Parlamentu, na mezinárodní úrovni na konferenci o inovacích, ale i na úrovni hlav států nebo předsedů vlád – sledovat pokrok a trvat na jeho urychlení tehdy, když bude postup pomalý. Pokud má být tato iniciativa úspěšná, je velmi důležité, aby vytvořila ten druh pracovních míst, který chceme, a nakonec aby splnila naše očekávání.

  Judith A. Merkies, zpravodajka. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat kolegům a inovativním občanům za jejich velmi cenné příspěvky. Byl to velmi začleňující proces. Jsme zde zajedno: chceme podpořit hospodářský růst a posunout se směrem k jinému, udržitelnému sociálnímu modelu. Chceme podpořit malé a střední podniky a začínající podniky; chceme aktualizovat své dovednosti v rámci celoživotního učení; chceme sociální inovace. Chceme, aby byly peníze skutečně vynaloženy na výzkum a vývoj, a ne aby zůstaly v kapse.

Souhlasíme s tím, že výzkum není synonymem pro inovace; inovace existují samy o sobě, ačkoli mohou pocházet z výzkumu. Oboje je nesmírně důležité, ale inovace musí dostat zvláštní podnět. Abych vyjasnila otázku financování ze zemědělských fondů nebo strukturálních fondů: záměrem není přesunout finanční prostředky ze SZP nebo ze strukturálních fondů do fondů pro inovace; záměrem je věnovat pozornost horizontálnímu aspektu inovací. Potřebujeme inovace v zemědělství i v regionální politice: inovace potřebujeme všude.

Kam tedy půjdeme dále? Neskončeme u této jedné zprávy. Nemůžeme dopustit, aby to u ní skončilo. Pokračujme spolu s členskými státy dále. Usilujme skutečně o změnu myšlení. Využijme peníze, ale změňme politiku. Změňme náš hospodářský model, posuňme se směrem k udržitelnému modelu a tvořme pracovní místa.

Zpráva uvedla, že inovace není jen výrobek, proces nebo služba, ale také pohyb. Buďme tedy dnes inovátory. Začněme s pohybem: pohybem směrem k inovacím.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) Inovace znamená úspěšnou realizaci myšlenek v praxi. Nesmíme dopustit, aby Unie inovací zůstala jen vzrušujícím nápadem, politickým cílem. V Rozpočtovém výboru pracujeme na pevném zasazení stěžejní iniciativy Evropa 2020 do strategie Evropské unie prostřednictvím nezávislého finančního rámce. Unie inovací je schopna sehrát úlohu při transformaci hospodářství Evropy zasaženého krizí, která se bude zaměřovat na vytváření udržitelných pracovních míst. Pokud budou do roku 2020 na výzkum a vývoj vyčleněna skutečně 3 % HDP Evropské unie, bude vytvořeno 3,7 milionu nových pracovních míst, což by zvýšilo roční HDP do roku 2025 zhruba o 800 milionů EUR.

Musíme brát jako fakt, že klíčem a současně jediným efektivním nástrojem pro ekonomické oživení v Evropské unii jsou výzkum a inovace. Proto musíme jednomyslně podporovat členské státy v tom, aby věnovaly 1 % ze svého hrubého domácího produktu do výzkumu a technologického rozvoje. Ochota riskovat je nezbytným předpokladem pro úspěšné inovace, což však neznamená riskantní investice pro členské státy. Návratnost je zaručena.

V zájmu zachování konkurenceschopnosti Evropy je třeba změnit přístup, přičemž hlavní hybnou silou je zvýšení inovačního potenciálu a podpora většího počtu Evropanů, aby začali podnikat. Proto jsme byli nuceni přezkoumat iniciativu „Small Business Act“ a uvést ji do souladu s Aktem o jednotném trhu, což ukazuje i součinnost s Unií inovací. Naše opatření musí být harmonizována, protože se tak mnohonásobně zvýší jejich účinnost.

  Jarosław Kalinowski (PPE) , písemně. – (PL) Inovace, konkurenceschopnost, trvale udržitelný rozvoj, tvořivost, efektivita – to jsou krásná slova, která velmi dobře odpovídají aktuálním politickým a  hospodářským trendům i trendům na trhu práce, ale existují za těmito slovy nějaká konkrétní opatření a reálné projekty? Ti, kdo je slyší, určitě na jejich použití pozitivně zareagují a pomohou propagovat ideály, které zastupují, a získat pro ně podporu. Nezapomínejme však, že se tato hesla musí opírat o praktická opatření a že musí být přijímána příslušná legislativní rozhodnutí a prováděny zákony, které přispějí k dosažení zmíněných cílů, a to cílů strategie Evropa 2020. Evropa a Evropané mají obrovský potenciál; naším úkolem je zavést vhodné podmínky, aby byl tento potenciál plně využit.

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Jako členka Výboru pro kulturu a vzdělávání podporuji iniciativu „Unie inovací“. Ráda bych zdůraznila roli vzdělávání, odborné přípravy a sociálního výzkumu (v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení) v rámci této iniciativy. Je důležité zjednodušit administrativní postupy při předkládání žádostí o účast v programech EU v oblasti vědeckého výzkumu a inovací tak, aby se jich mohlo zúčastnit více podniků a vědeckých institucí. Zjednodušené postupy také zajistí, že budou veřejné prostředky využívány účinněji a efektivněji a že se sníží administrativní zátěž.

Inovační politika by měla jít ruku v ruce s politikou v oblasti odborné přípravy a trhu práce. Nové produkty a služby mají pomoci zvýšit úroveň zaměstnanosti a podporovat předvídání budoucích trendů a kvalifikací potřebných na trhu práce. Vzhledem k tomu, že ženy tvoří jen 30 % evropských výzkumných pracovníků a pouze 13 % ředitelů evropských výzkumných institucí, zdůraznila bych, že iniciativa „Unie inovací“ musí počítat s budoucími pokyny ohledně vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve vědeckých disciplínách. Také bych vyzvala členské státy, aby tyto pokyny účinně uplatňovaly.