Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 12. května 2011 - ŠtrasburkVydání Úř. věst.
 PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)
OTÁZKY RADĚ (Za tyto odpovědi nese výhradní odpovědnost úřadující předsednictví Rady Evropské unie.)
OTÁZKY KOMISI

OTÁZKY RADĚ (Za tyto odpovědi nese výhradní odpovědnost úřadující předsednictví Rady Evropské unie.)
Otázka č. 1, kterou pokládá Jim Higgins (H-000155/11)
 Předmět: Výměty a reforma společné rybářské politiky
 

„Maďarské předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost reformě společné rybářské politiky. Zjednodušování této politiky, které započalo v roce 2005, zelená kniha Evropské komise, konzultace zahájené v roce 2009 a návrhy Komise, které budou v brzké době zveřejněny, mají za cíl zajistit udržitelný rybolov a akvakulturu. Očekává se, že maďarské předsednictví zahájí politické rozhovory o této nesmírně významné společné politice. Bude na Maďarsku, aby se zabývalo problematikou prodloužení dočasných právních předpisů Společenství týkajících se horizontálních technických opatření v oblasti rybolovu.”

Jak hodlá Rada v souvislosti s výše uvedeným naložit s problematikou výmětů, která je součástí reformy společné rybářské politiky?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Rada již uznala zásadní důležitost snahy o eliminaci výmětů. Rada ve svých závěrech ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Politika vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví“, přijatých ve dnech 11.—12. června 2007(1), schválila potřebu neprodleně zvážit způsoby, jak postupně […] eliminovat výměty, a poukázala na to, že takový přístup by mohl mít mnoho důsledků, jako například „zákaz výmětů“, který by reguloval, co je loveno, spíše než vykládky, a znamenal by posun k řízení orientovanému na výsledky. Rada také vyzvala Komisi, členské státy a zúčastněné subjekty, aby věnovaly více úsilí výzkumu v oblasti vybavení, metod rybaření a rybolovných postupů v tomto ohledu.

Rada se zájmem očekává legislativní návrhy, které by měla Komise předložit v červenci 2011 v rámci reformy společné rybářské politiky. Rada byla informována, že Komise je rozhodnuta v nadcházejícím balíčku reformy společné rybářské politiky navrhnout zákaz výmětů.(2) Rada zajisté využije této příležitosti k provedení podrobné analýzy těchto záležitostí, jakmile bude mít zmíněné návrhy k dispozici.

Do té doby se Rada i členské státy budou aktivně účastnit pravidelné výměny názorů na tuto otázku.

 
 

(1) 11063/07 PECHE 213.
(2) Zpráva Komise o pokroku zasedání na vysoké úrovni o eliminaci výmětů, 4. března 2011, Ares 270302.

 

Otázka č. 2, kterou pokládá Georgios Papanikolau (H-000156/11)
 Předmět: Stěžejní iniciativa "Evropská platforma pro boj proti chudobě"
 

V pracovním programu maďarského předsednictví na právě probíhající pololetí se v souvislosti se stěžejní iniciativou „Evropská platforma pro boj proti chudobě“ uvádí, že se Rada bude věnovat zvláště problematice dětské chudoby. S ohledem na to, že ze 100 milionů dětí a mladistvých ve věku do 18. let je rizikem chudoby postiženo 20 milionů z nich, a protože chudoba je přímo spojena s hospodářskou krizí a fenoménem předčasného ukončení školní docházky, je Radě předkládána žádost o následující informace:

Považuje tuto stěžejní iniciativu za dostatečný mechanismus, pokud jde o boj proti dětské chudobě?

Vzhledem k tomu, že míra chudoby v členských státech v minulém roce stagnovala či se dokonce zvýšila, mohla by Rada uvést, zda pokračující hospodářská krize podle jejího názoru ohrožuje prosazování cílů strategie Evropa 2020, co se týče problematiky boje proti chudobě a předčasného ukončování školní docházky mladistvých?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) V prohlášení Rady o Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: „Spolupráce v boji proti chudobě v roce 2010 a v dalších letech“, přijaté 6. prosince 2010, se říká, že boj s dětskou chudobou by měl být v příštím desetiletí hlavní prioritou EU i jednotlivých členských států a že finanční konsolidace a rozpočtové politiky by měly náležitě zohlednit, že je třeba chránit všechny zranitelné osoby a předcházet sociálnímu vyloučení.

V této souvislosti, jak vážený pan poslanec správně poznamenal, je boj s dětskou chudobou a prosazování dobrých životních podmínek dětí jednou z hlavních priorit maďarského předsednictví v sociální oblasti.

Předsednictví předloží návrh závěrů Rady, přičemž vezme v úvahu prohlášení trojky předsednictví přijaté na konci konference „Plán doporučení ohledně dětské chudoby a dobrých životních podmínek dětí“, konané ve dnech 2.—3. září 2010, v němž španělské, belgické a maďarské předsednictví představila mnoho doporučení pro budoucí kroky.

Dětská chudoba je jev, který má více rozměrů. V souboji s ní je proto třeba zvolit komplexní přístup, který bude kombinovat zaměstnání pro rodiče, podporu příjmů a přístup k sociálním službám, tedy péči o děti, ale i zdravotní péči a vzdělání. Takový komplexní přístup by měl zahrnovat využití patřičných lidských i finančních zdrojů a měl by být v souladu se Smlouvami, Listinou základních práv Evropské unie a Úmluvou OSN o právech dítěte.

Je proto důležité, aby členské státy adekvátně zdůrazňovaly aspekty dětské chudoby ve svých vnitrostátních politikách a vzaly je v úvahu, až budou připravovat své národní programy reforem, podpořily je adekvátními cíli a zdroji a opatřeními pro jejich sledování a hodnocení.

Boj s dětskou chudobou a prosazování dobrých životních podmínek dětí by měly patřit k hlavním prioritám, jimiž by se měla zabývat strategie EU 2020, která zahrnuje i hlavní cíl EU pro podporu sociálního začleňování, zvláště prostřednictvím omezování chudoby. V tomto ohledu stojí za zmínku, že Rada dne 7. března 2011 přivítala sdělení Komise o stěžejní iniciativě („Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“) , které představuje integrovaný a inovativní přístup zacílený na společný závazek členských států na státní, regionální a místní úrovni, ale také orgánů EU a hlavních zúčastněných subjektů (sociálních partnerů a nevládních organizací) ve snaze bojovat s chudobou a sociálním vyloučením.

 

Otázka č. 3, kterou pokládá Marian Harkin (H-000160/11)
 Předmět: Soubor opatření týkajících se správy ekonomických záležitostí
 

Rada mezi své priority zařadila i zdůrazňování úlohy sociálního dialogu. Domnívá se, že je v této záležitosti s ohledem na soubor opatření týkajících se správy ekonomických záležitostí dosahováno dostatečného pokroku?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Vzhledem k předmětu některých návrhů v rámci souboru opatření týkajících se správy ekonomických záležitostí, zejména návrhu o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(1), návrhu o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(2) a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3), Komise navrhla dobrovolnou konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem.

Rada konzultovala s výborem dne 6. prosince 2010 a výbor vyjádřil své stanovisko na plenárním zasedání ve dnech 4. a 5. května 2011.

Ve svém stanovisku výbor zvážil zejména fakt, že zralý a komplexní politický a sociální dialog umožňuje konfrontaci sociálních a ekonomických výzev, a to především dlouhodobé povahy, jako důchodová reforma a výdaje na zdravotní péči. Aby vlády dosáhly cílů fiskální udržitelnosti a makroekonomické rovnováhy, musí podle názoru výboru existovat značná míra sociálního partnerství a spolupráce, včetně politického konsenzu(4).

Je třeba připomenout, že ve dnech 24. a 25. března 2011, u příležitosti zasedání Evropské rady, se hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny shodli na tom, že je třeba zavést silnější koordinaci hospodářských politik členských států eurozóny a všech ostatních států, které se také chtějí zabývat vývojem nákladů, s přihlédnutím k tradicím sociálního dialogu a průmyslových vztahů v jednotlivých státech. Členské státy jsou tedy zodpovědné za stanovení vlastních konkrétních opatření politik, a to v rámci jejich tradic sociálního dialogu a průmyslových vztahů.

Rada bude zcela respektovat opatření jednotlivých států v oblasti sociálního dialogu a každé předsednictví Rady naplánuje setkání sociálních partnerů v makroekonomickém dialogu. To se bude konat při zasedání Rady ECOFIN a zajistí pravidelnou diskusi zástupců sociálních partnerů na úrovni Evropské unie o hlavních prioritách hospodářské politiky na evropské úrovni.

 
 

(1) Úř. věst. C 121, 11.4.2011, s. 26.
(2) Úř. věst. C 121, 11.4.2011, s. 25.
(3) Úř. věst. C 121, 11.4.2011, s. 26.
(4) Viz stanovisko ECO/285, přijaté na plenárním zasedání EHSV 5.5.2011.

 

Otázka č. 4, kterou pokládá Zigmantas Balčytis (H-000163/11)
 Předmět: Založení trvalého fondu finanční stability
 

Ministři financí zemí eurozóny rozhodli o vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu s vkladem 700 miliard a zavedení stabilizačního mechanizmu, kterým bude vytvořena ekonomická politika eurozóny. To by pomohlo posílit jednotu, ekonomickou konkurenceschopnost a stabilizovat finanční systém pouze v zemích eurozóny.

Všechny členské státy EU vstupem do EU otevřely svůj vnitřní trh a zavázaly se, že se připojí k eurozóně při objektivním splnění stanovených kritérií (neprovedením umělých kritérií v souladu se stanovenými činnostmi). Krizí nejvíce utrpěly méně ekonomicky rozvinuté členské státy EU, avšak tato přijatá rozhodnutí jim zablokují cestu k finanční pomoci a rychlejšímu ekonomickému oživení v budoucnu.

Chtěl bych se zeptat Rady, zda si nemyslí, že se těmito rozhodnutími nevytváří klub výjimečných zemí a zda zároveň členské státy, které nejsou členy eurozóny, nejsou postaveny stranou ekonomického a finančního oživení? Není Rada toho názoru, že pro EU je nezbytná ekonomická koordinace a stabilizace finančního systému všech členských zemí, stejně jako rozdělování potřebných finančních prostředků nejen mezi členské státy eurozóny?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Primární odpovědnost za hospodářskou politiku leží na samotných členských státech. Evropská unie je sleduje a koordinuje, zejména v kontextu Paktu o stabilitě a růstu a hlavních směrů hospodářské politiky.

Nový soubor opatření týkajících se správy ekonomických záležitostí, na němž by se Rada měla do června shodnout s Evropským parlamentem, nastaví rámec pro efektivnější koordinaci rozpočtových a makroekonomických politik všech členských států a dohled nad nimi. Letos zavedené opatření evropského semestru srovná plány pro předložení programů stability a konvergenčních programů a národních programů reforem, aby byla zajištěna konzistence na všech úrovních (rozpočtová kázeň, makroekonomická stabilita a růst), přičemž všechny postupy zůstanou formálně odděleny. Prostřednictvím tohoto procesu bude koordinace rozpočtových politik zajištěna mechanismem ex ante namísto současného mechanismu ex post.

Všechny tyto prvky by měly pomoci ochránit stabilitu v eurozóně a Evropské unii jako celku. Pokud se ukáže, že nejsou k dosažení tohoto cíle dost účinné, Evropský mechanismus stability (ESM) bude na žádost členských států eurozóny, v nichž vznikne vážná nerovnováha, a po rozhodnutí Nejvyšší rady Evropského mechanismu stability schopen poskytnout danému členskému státu finanční pomoc.

Pro případ, že se členské státy mimo eurozónu setkají s takovými problémy, které budou vyžadovat vnější pomoc, Rada stanovila nařízením Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002 rámec, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(1).

Na základě tohoto nařízení může Rada přijmout rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci zemím mimo eurozónu, pokud čelí problémům nebo jsou vážně ohroženy problémy s platební bilancí, jak to předpokládá čl. 143 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Od počátku světové hospodářské a finanční krize tuto pomoc obdržely tři členské státy – Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko.

 
 

(1) Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

 

Otázka č. 5, kterou pokládá Vilija Blinkevičiūtė (H-000165/11)
 Předmět: Provádění iniciativy "Nové dovednosti pro nová pracovní místa"
 

Dne 23. listopadu 2010 zahájila Evropská komise stěžejní iniciativu nazvanou „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, jejímž cílem je modernizovat trhy práce a umožnit lidem rozvíjet jejich dovednosti v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a zajištění lepší rovnováhy mezi nabízenými a hledanými pracovními místy. Tato iniciativa by měla být prováděna jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Evropské unie.

Maďarsko, které v současné době předsedá Evropské unii, se ve svém programu zavázalo, že bude novým dovednostem pro nová pracovní místa věnovat velkou pozornost. Jaká konkrétní opatření tedy Rada přijala za účelem provádění této iniciativy?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Během maďarského předsednictví pokračuje práce na stěžejní iniciativě „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ v oblasti zaměstnanosti i vzdělávání a odborné přípravy.

Na neformální schůzce ministrů zaměstnanosti konané ve dnech 17. a 18. ledna 2011 byla jedním z bodů diskuse iniciativa „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ ve spojení se zaměstnaností a integrací mladých lidí na trhu práce, podporou hospodářského růstu příznivého pro zaměstnanost a vytvořením většího počtu kvalitnějších pracovních míst.

Na zahajovacím zasedání trojstranného sociálního fóra ve dnech 10. a 11. března 2011, na němž se sešly členské státy, sociální partneři a orgány Evropské unie, předsednictví podtrhlo význam partnerství při provádění této stěžejní iniciativy.

Předsednictví zdůrazňovalo souvislost mezi stěžejní iniciativou a zaměstnaností mladých i během dalších akcí. Na konferenci organizované předsednictvím ve dnech 4. a 5. května v Budapešti byl vyzdvižen význam předvídání potřebných kvalifikací a přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy pro pracovní trh. Výbor pro zaměstnanost na této konferenci přednesl velmi důležitý příspěvek o potřebných krocích jak na úrovni jednotlivých států, tak na úrovni Evropské unie. V červnu bude Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) projednávat závěry na téma zaměstnanosti mládeže s přihlédnutím k tomu, jak dále provádět stěžejní iniciativu „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“.

Ačkoli stěžejní iniciativou s největším dopadem na vzdělávání a odbornou přípravu v rámci strategie Evropa 2020 je iniciativa Mládež v pohybu, jsou tyto oblasti důležité i v iniciativě „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, zejména co do rozvoje dovedností tak, aby vyhovovaly měnícím se potřebám trhu práce, a co do prosazování užší spolupráce mezi systémy vzdělávání a zaměstnanosti. Tato důležitost byla plně uznána během diskuze o funkci vzdělávání a odborné přípravy ve strategii Evropa 2020, které organizovalo maďarské předsednictví na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport (EYCS) dne 14. února.

Během diskuze, stejně jako v závěrech, které byly následně přijaty(1), byl kladen důraz na zásadní přínos, který může vysoce kvalitní a moderní vzdělávání znamenat pro zabezpečení dlouhodobé prosperity Evropské unie. Panovala všeobecná shoda na tom, že je třeba zdokonalovat dovednosti jako způsob podpory zaměstnatelnosti a že k dosažení tohoto cíle je třeba nadále zlepšovat identifikaci potřeb v oblasti odborné přípravy, zvyšovat relevantnost vzdělávání a odborné přípravy z hlediska uplatnění na pracovním trhu, usnadňovat přístup jednotlivců k celoživotnímu učení a poradenství (zejména u těch mnoha mladých lidí, kteří mají v současné době vzhledem k hospodářské krizi problémy vstoupit na trh práce) a zajišťovat hladký přechod ze sféry vzdělávání a odborné přípravy do zaměstnání. Členské státy také uznaly potřebu zatraktivnění odborné přípravy a vzdělávání dospělých a přivítaly přechod na kvalifikační systémy založené na výsledcích vzdělávacího procesu a větší míře uznávání dovedností a kompetencí získaných v rámci neformálního a informálního učení.

Další iniciativou, kterou připravuje maďarské předsednictví pro podporu těchto cílů, je přijetí doporučení Rady o politikách ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky(2) na květnovém zasedání Rady EYCS, které by mělo mimo jiné vyzdvihnout význam posílení vysoce kvalitních forem odborného vzdělávání a zvýšení jejich přitažlivosti a posílení vazby mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a odvětvím zaměstnanosti s cílem zdůraznit význam dokončení vzdělání pro budoucí pracovní uplatnění.

 
 

(1) Úř. věst. C 70, 4.3.2011, s.1.
(2) Návrh komise KOM (2011) 19 v konečném znění, 5242/11.

 

Otázka č. 6, kterou pokládá Nikolaos Chountis (H-000167/11)
 Předmět: Očekávaná vlna přistěhovalectví z Libye
 

Lze očekávat, že humanitární krize v Libyi se ještě prohloubí po zahájení leteckých úderů na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 (2011). Stávající situace vyvolá nové vlny přistěhovalectví z Libye, které tentokrát budou směřovat do Evropy. Vzhledem k tomu, že podmínky přijímání přistěhovalců a žadatelů o azyl na jihu Evropy jsou již nyní označovány za „humanitární krizi“ a nelze předpokládat, že jsme schopni zvládnout novou vlnu uprchlíků za lepších podmínek a že jsme na něco takového připraveni, se táži Rady:

Jaká přijala opatření, aby byla zátěž v podobě očekávané vlny přistěhovalců rozložena rovnoměrně mezi členské státy EU a aby byla respektována práva uprchlíků a přistěhovalců?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Evropská rada se vývoji v Libyi a zemích jižního sousedství včetně následků v podobě přistěhovalectví věnovala jak na svém mimořádném zasedání dne 11. května 2010(1), tak na pravidelném zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011.(2)

Ve svém prohlášení přijatém dne 11. března 2011 Evropská rada zdůraznila, že členské státy nejvíce zasažené migračními toky žádají konkrétní solidaritu a že Evropská unie a jednotlivé členské státy jsou podle vývoje situace připraveny poskytnout potřebnou podporu. Vybídla také členské státy, aby podle požadavků poskytly další lidské a technické zdroje agentuře Frontex. Připomněla, že k otázce přistěhovalectví je třeba zaujmout komplexní přístup, který bude v souladu s globálním přístupem EU. Dále v závěrech přijatých ve dnech 24. a 25. března 2011 Evropská rada znovu podtrhla, že Evropská unie a její členské státy jsou připraveny demonstrovat konkrétní solidaritu s členskými státy nejvíce zasaženými migračními toky a podle vývoje situace poskytnout potřebnou podporu.

Rada se také zabývala situací v severní Africe a zejména migračními tlaky, které zažívají některé členské státy(3). Rada o situaci rozsáhle jednala na svém zasedání dne 11. dubna 2011 a přijala závěry o řízení migrace ze zemí jižního sousedství(4). V těchto závěrech Rada znovu potvrdila potřebu skutečné a konkrétní solidarity s členskými státy nejvíce zasaženými migračními toky a vyzvala Evropskou unii a její členské státy, aby podle vývoje situace i nadále poskytovaly potřebnou podporu, například v podobě asistence místním orgánům nejvíce zasažených členských států při řešení okamžitých dopadů migračních toků na místní hospodářství a infrastrukturu. Rada také zdůraznila, že je nutné nabídnout řešení týkající se trvalé ochrany osobám ze zemí jižního sousedství, které potřebují mezinárodní ochranu.

Rada bude situaci i nadále sledovat. Je také třeba připomenout, že situací v zemích jižního sousedství se bude Evropská rada zabývat na svém nadcházejícím zasedání v červnu 2011.

 
 

(1) EUCO 7/11 CO EUR 5 CONCL 2.
(2) EUCO 10/11 CO EUR 6 CONCL 3.
(3) 8741/1/11 REV 1, 7781/11.
(4) 8909/1/11 ASIM 36 COMIX 226.

 

Otázka č. 7, kterou pokládá Bernd Posselt (H-000168/11)
 Předmět: Vnější energetická politika
 

Jak Rada hodnotí současný stav snahy o vnější energetickou politiku EU, zejména pokud jde o větší nezávislost na ruských dodávkách a o diverzifikaci dodavatelských zdrojů a přepravních tras?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Rada ve svých závěrech ze dne 28. února 2011 podtrhla význam komplexní energetické strategie vzhledem ke sdělení Komise „Energie 2020 – Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“(1) a „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období“ (2). Rada zejména zdůraznila, že celá strategie Evropa 2020 by měla přispět k zajištění silné a soudržné pozice Evropské unie ve vnějších energetických otázkách.

Aby se zlepšila transparentnost, jednotnost, soudržnost a důvěryhodnost vnějších vztahů v energetických otázkách, Rada vyjádřila potřebu:

Lepší a včasné výměny informací mezi Komisí a členskými státy;

sdíleného posuzování rizik pro energetickou bezpečnost EU a patřičného zohlednění otázek v oblasti energetické bezpečnosti v dalších politických oblastech (např. evropské politiky sousedství);

plného využití mnohostranných fór, která jsou věnována energetice nebo která jsou ve velké míře na energetiku zaměřena, a zdokonalení koordinace v rámci těchto fór pro lepší využití synergie mezi členskými státy a mezi Evropskou unií a jejími partnery;

posílené koordinace úsilí členských států a Unie v zájmu větší ochrany a podpory kolektivních zájmů a politik EU v oblasti energetiky;

diverzifikace evropských zásobovacích tras a zdrojů energie a pokračujícího úsilí o usnadnění vývoje strategických koridorů určených k přepravě velkých objemů zemního plynu, jako je jižní koridor;

rozvoje vzájemně výhodných strategických partnerství a komplexní spolupráce s klíčovými producentskými, tranzitními a spotřebitelskými zeměmi a regiony a okolo strategických koridorů. Kromě otázek zemního plynu, ropy a elektřiny by měla tato partnerství být zaměřena na:

podporu energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

usnadnění sbližování právních předpisů, mimo jiné provedením předpisů EU v oblasti trhu s energií v sousedních zemích, a podporu tržních pravidel a rozvoj opatření nezbytných pro zajištění rovných podmínek;

prosazování maximálních norem pro jadernou bezpečnost a

prosazování cílů EU v mezinárodních procesech, jako jsou jednání o klimatu.

Dne 4. února 2011 Evropská rada došla k závěru, že je třeba co nejdříve začít pracovat na vývoji spolehlivého, transparentního a pravidly regulovanho partnerství s Ruskem v oblastech společného energetického zájmu a v rámci vyjednávání o pokračování dohody o partnerství a spolupráci a ve světle pokračující práce na partnerství pro modernizaci a dialogu o energetické problematice.

Evropská rada navíc vyzvala vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby při své práci brala plně v potaz rozměr energetické bezpečnosti.

Očekáváme, že výše zmíněné se do léta odrazí ve zprávě Komise.

 
 

(1) 16096/10
(2) 16302/10

 

Otázka č. 8, kterou pokládá Gay Mitchell (H-000171/11)
 Předmět: Harmonogram pro vyřešení krize v oblasti bank a zadluženosti
 

Předloží Rada harmonogram pro vyřešení krize v oblasti bank a zadluženosti, která v současné době v Evropě probíhá?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Po komplexním plánu, který Rada schválila dne 20. října 2009 a který je již téměř dokončen, Rada na svém zasedání dne 7. prosince 2010 schválila plán rámce pro prevenci, řízení a řešení krizí v EU, který stanovuje krátkodobé a střednědobé cíle do roku 2012. V tomto plánu Rada předkládá zamýšlená časová období pro nepřetržitou politickou diskusi o rámci pro prevenci a řešení krizí, která bude přispívat k přípravě legislativních návrhů, na nichž v současnosti pracuje Komise.

V červnu 2010 Evropská rada uvedla, že je třeba neprodleně dokončit reformy nutné pro obnovu dobrého stavu a stability evropského finančního systému, a potvrdila naléhavost opatření popsaných ve sdělení Komise „Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu“ ze dne 2. června 2010.

Na zasedání dne 7. prosince 2010 také Rada zdůraznila význam dalšího postupu v činnostech popsaných ve sdělení Komise o rámci EU pro řízení krizí ve finančním odvětví.

Rada se proto těší na diskuse o legislativních návrzích vztahujících se k rámci pro řízení a řešení krizí v bankovním odvětví, které by měla Komise předložit letos v létě. Rada také nadále pracuje na legislativních návrzích, které Komise již předložila, a očekává brzký závěr současných i budoucích jednání s Evropským parlamentem.

Nový balíček týkající se správy ekonomických záležitostí, na němž se chce Rada shodnout s Evropským parlamentem do června 2011, by měl umožnit efektivnější koordinaci rozpočtových a makroekonomických politik členských států a dohled nad nimi. Jeho cílem je zejména větší soustředění na dluhové kritérium včetně doporučené číselné hodnoty, podle níž by členské státy měly snižovat své schodky. U zemí, které nesplní dluhové kritérium, bude uplatněn postup při nadměrném schodku, který by mohl v případě členských států eurozóny vést i k sankcím.

V rámci současného právního rámce se postup při nadměrném schodku vztahuje na 24 členských států. Mnoho členských států bude muset svůj nadměrná schodek zkorigovat již v roce 2011, ale pro většinu členských států nastavila Rada konečný termín na rok 2013. Pouze Řecko, Irsko a Velká Británie mají ještě pozdější limit. Včasná korekce nadměrných schodků pomůže zajistit, aby úroveň dluhů trvale klesala.

Navíc Pakt euro plus, který schválily na nejvyšší úrovni všechny země eurozóny a šest členských států mimo eurozónu v rámci zasedání Evropské rady v březnu 2011, by měl podpořit jednotlivé členské státy k ambiciózním závazkům v oblastech posílení konkurenceschopnosti, posílení zaměstnanosti, udržitelnosti veřejných financí a upevnění finanční stability. Všechny tyto prvky by měly pomoci zajistit stabilitu v eurozóně jako celku a pomoci tak v boji s dluhovou krizí.

 

Otázka č. 9, kterou pokládá Liam Aylward (H-000176/11)
 Předmět: Zřízení horké linky 116 000 pro hlášení pohřešovaných dětí od 25. května 2011
 

Každý členský stát je povinen zprovoznit do 25. května 2011 horkou linku 116 000 pro hlášení pohřešovaných dětí. Díky této lince s jednotným číslem se mohou pohřešované děti i jejich rodiče obrátit o pomoc kdekoli v EU. Jednotné číslo platné v celé EU usnadňuje a urychluje poskytnutí pomoci ohroženým dětem i jejich rodičům.

Vzhledem k tomu, že prioritou předsednictví je ochrana práv občanů a přiblížení orgánů občanům EU, jaká opatření přijala Rada, aby členským státům pomohla zavést tuto důležitou službu před stanovenou lhůtou?

Má Rada v úmyslu učinit ze zřízení této horké linky politickou prioritu?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Podle revidované směrnice o univerzální službě(1) se členské státy EU maximálně vynasnaží, aby byla horká linka 116 000 v provozu do 25. května 2011. Členské státy jsou odpovědné za provedení tohoto požadavku.

Revidovaná směrnice o univerzální službě dále povoluje Komisi přijmout technická opatření pro zajištění účinného zavedení linek v číselném rozsahu „116“, zejména pak horké linky pro pohřešované děti 116 000. Tím není dotčena ani ovlivněna organizace těchto služeb, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států.

Rada byla informována(2), že Komise bude nadále poskytovat členským státům podporu pro zrychlené zavedení a plný provoz horkých linek pro pohřešované děti. Komise také uvedla, že pokud v přiměřené lhůtě nedojde k žádnému dalšímu pokroku, zváží předložení legislativního návrhu, který by zajistil, že horká linka 116 000 bude plně funkční ve všech členských státech. Pokud by se Komise k takové iniciativě uchýlila, Rada by návrh v rámci své funkce zákonodárce přezkoumala.

Předsednictví nedávno formou dopisu vybídlo členské státy k tomu, aby zavedly horké linky 116 000, a spolu s Evropskou komisí a evropskou dobročinnou organizací Missing Children Europe (MCE), jejíž pobočky v jednotlivých členských státech provozují horké linky 116 000, uspořádá ve dnech 25. a 26. května evropskou konferenci, která má shromáždit výsledky dosažené v této oblasti. Na této konferenci se bude projednávat nejen zavedení horké linky 116 000, ale také otázky týkající se systému varování a justice vstřícné k dětem.

 
 

(1) Čl. 1 odst. 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/EC ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/EC o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.
(2) dok. 17296

 

Otázka č. 10, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-000178/11)
 Předmět: Jaderná bezpečnost v Evropě
 

Po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku se členské státy EU dne 25. března 2011 shodly na tom, že je třeba provést zátěžové testy jaderných elektráren v EU, a vyzvaly k podobnému kroku na celosvětové úrovni.

Disponuje Rada informacemi o tom, zda budou podobná opatření přijata v souvislosti s elektrárnami, které jsou již v provozu (zejména ty, které jsou v provozu více než 20 let) v ostatních zemích Evropy, jež nejsou členy EU?

Pokud jde o nové jaderné elektrárny ve státech sousedících s EU, má Rada plán na zajištění toho, aby tyto nové elektrárny odpovídaly nezbytným normám ochrany životního prostředí a neporušovaly mezinárodně uznávané úmluvy, jako je Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaná v Espoo?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Jak vážená paní poslankyně správně zdůraznila, Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011(1) vyzdvihla potřebu vyvodit z nedávných událostí v Japonsku patřičné poučení. Evropská rada v této souvislosti ujasnila, že EU bude požadovat, aby byly v sousedních zemích a po celém světě provedeny zátěžové testy podobné těm, které se provádějí v EU, a to jak u existujících, tak plánovaných elektráren. Rada také vyzdvihla, že je důležité plně využít mezinárodní organizace a že by měly všechny státy prosazovat nejvyšší bezpečnostní standardy.

V této souvislosti stojí za zmínku dva pozitivní prvky vývoje na mezinárodní scéně. Zaprvé, konání konference IAEA o jaderné bezpečnosti na vysoké úrovni ve dnech 20.—24. června, na níž proběhlo počáteční hodnocení jaderné havárie ve Fukušimě a jejích důsledků a následků. Hovořilo se také o poučení, které je třeba z události vyvodit, o spuštění procesu posilování jaderné bezpečnosti a o důraznějších reakcích na jaderné havárie a mimořádné události.

Zadruhé, u příležitosti 5. přezkumného jednání o Úmluvě o jaderné bezpečnosti minulý rok v dubnu, na němž všechny smluvní strany včetně sousedů EU souhlasily s provedením analýzy jaderné havárie na zvláštním zasedání smluvních stran, které se bude konat v roce 2012. Co se týče umístění jaderných elektráren, na 5. přezkumném jednání se projednávaly i otázky související s jednáním se smluvními stranami v blízkém okolí navrhovaných jaderných elektráren.

Ve dnech 20.—23. června 2011 se bude v Ženevě konat 5. přezkumné zasedání smluvních stran Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (úmluva z Espoo). Předběžný program zahrnuje i panelovou diskusi o projektech týkajících se jaderné energetiky. Účelem této diskuse je poskytnout přehled o tom, jak se úmluva z Espoo uplatňuje na projekty týkající se jaderné energetiky, u nichž je pravděpodobné, že budou mít významný negativní dopad překračující hranice států. Zpráva z panelové diskuse bude předložena sekci zasedání na vysoké úrovni a smluvní strany budou vyzvány, aby zvážily následující kroky podle úmluvy z Espoo.

V EU budou v rámci přípravných institucí Rady a prostřednictvím mnoha koordinačních schůzek na místě konání v souladu se současnou praxí prováděny přípravné práce na výše zmíněných zasedáních, aby mohla Evropská unie a její členské státy v Ženevě postupovat jednotně a efektivně.

 
 

(1) EUCO 10/11.

 

Otázka č. 11, kterou pokládá Georgios Toussas (H-000182/11)
 Předmět: Vojenská operace v Libyi
 

Dne 1. dubna 2011 Rada rozhodla o vojenské operaci Evropské unie EUFOR Libya na podporu činností humanitární pomoci, jmenovala kontraadmirála Claudia Gaudiosiho velitelem této operace a jako sídlo operačního velitelství určila Řím. Na svém zasedání 12. dubna 2011 své rozhodnutí ze dne 1. dubna 2011 potvrdila, pověřila kontraadmirála Gaudiosiho, aby v úzké spolupráci s NATO vypracoval operační plán okamžité intervence, a vyjádřila ochotu zařadit do této mise také ozbrojené síly třetích zemí z této oblasti. V druhé polovině roku 2011 (od 1. července do 31. prosince 2011) budou připraveny k intervenci dvě bojové jednotky EU, a sice EUFOR a balkánská bojová jednotka pod řeckým velením HELBROC s operačním velitelstvím v Řecku, kterou tvoří ozbrojené síly Řecka, Bulharska, Rumunska a Kypru.

Předpokládá Rada, že budou v Libyi nasazena pozemní vojska? Jakou úlohu bude hrát v rámci vojenské operace EUFOR Libya balkánská bojová jednotka pod řeckým velením (HELBROC)? Jaké třetí země z této oblasti se budou této operace účastnit?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Evropská unie se rozhodla, že na žádost Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zahájí operaci SBOP „EUFOR Libya“, aby tak podpořila humanitární pomoc v regionu, a to s ohledem na zásady humanitárních akcí, zejména zásadu nestrannosti a neutrality a mezinárodně odsouhlasené zásady MCDA(1). Pro tento účel již EU přijala rozhodnutí, kterým se tato operace zavádí, jmenovala velitele operace a jako sídlo operačního velitelství určila Řím. Rada dala veliteli operace za úkol v úzké spolupráci a doplňkovosti s OSN, NATO a dalšími neprodleně pokračovat v plánování, aby byla EU schopna rychle reagovat na vývoj v humanitární a bezpečnostní situaci. V rámci příprav EU na výzvu Politického a bezpečnostního výboru zváží nabídky na přispění od třetích států včetně zemí v regionu.

V případě takového požadavku ze strany OCHA bude o parametrech veškerých kroků, které EU podnikne, a to včetně geografického rozsahu, rozhodnuto na základě požadavku. Na požadavku OCHA bude záviset i povaha potřebných prostředků. V této fázi není možné předpovědět povahu požadavku a s tím i potřebné kapacity.

 
 

(1) Zásady pro využití vojenských prostředků a prostředků civilní ochrany na podporu humanitární činnosti OSN při složitých krizích, březen 2003.

 

Otázka č. 12, kterou pokládá Charalampos Angourakis (H-000184/11)
 Předmět: Zapojení nadnárodní bezpečnostní firmy do porušování lidských práv
 

Podle posledních zpráv podepsala mezinárodní bezpečnostní firma Group4 Securicor (G4S) smlouvu s izraelskými úřady, která se týká zajištění bezpečnostního vybavení a služeb ve věznicích v Izraeli a na Západním břehu, kde jsou zadrženi palestinští političtí vězni a na policejních ústředích Západního břehu Izraele, a rovněž poskytnutí bezpečnostního vybavení a pracovní síly pro operace v osadách. Firma také dodala vybavení na zajištění údržby a služeb pro kontrolní stanoviště izraelské armády u zdi na Západním břehu, které bylo prohlášeno v poradním stanovisku vydaném Mezinárodním soudním dvorem dne 9. července 2004 za nelegální. Vzhledem k tomu, že byla tímto porušena Čtvrtá Ženevská úmluva, byla firma (spolu s izraelskými úřady) odsouzena za to, že nejednala v souladu s mezinárodním právem, a rovněž se podílela na porušování lidských práv a okupaci Izraele.

Odsuzuje Rada smlouvu podepsanou firmou G4S s izraelskou vládou a její spolupráci s izraelskými úřady, a to vzhledem k tomu, že tato firma působí ve členských státech EU a spolupracuje s orgány EU?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Ve svém prohlášení o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 8. prosince 2009 Rada potvrdila svůj názor, že bezpečnostní bariéra je v místech, kde prochází přes okupované území, v rozporu s mezinárodním právem, tvoří překážku míru a ohrožuje spoluexistenci dvou států.

Nicméně Radě nepřísluší komentovat konkrétní smluvní vztahy mezi soukromými právními subjekty a třetími stranami.

Jak Rada uvedla ve svých závěrech o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 13. prosince 2010, chce, aby Stát Izrael a svrchovaný, nezávislý, demokratický a životaschopný sousední Stát Palestina vedle sebe existovaly v míru a bezpečí.

 

Otázka č. 13, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-000188/11)
 Předmět: Nárůst negativních nálad vůči EU
 

Uvědomuje si Rada, že záchranné finanční balíčky pro členské státy podporují nárůst negativních nálad vůči EU jak mezi jejich příjemci, kteří mají pocit, že za ně zaplatí příliš vysokou cenu, tak mezi zeměmi, které je hradí?

Jako příklad rozčarování z EU mohou posloužit výsledky nedávných voleb ve Finsku. Jednala Rada o tomto problému? Jaké kroky navrhuje, aby zmírnila rostoucí rozpor mezi tak zvaným „středem“ a „periferií“?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Znepokojení ohledně veřejného mínění v obou přijímajících členských státech i státech, které do záchranných finančních balíčků přispívají, se řádně projednávají v procesu schvalování jakékoli finanční pomoci a jakéhokoli ekonomického ozdravného programu.

V tomto ohledu bychom neměli zapomínat na jisté aspekty organizace rámce pro finanční pomoc:

1. Finanční pomoc je poskytována pouze na výslovnou žádost členského státu čelícího finančním potížím.

2. Finanční pomoc je poskytována pouze členským státům eurozóny v zájmu stability eurozóny jako celku.

3. O přiznání finanční pomoci členskému státu eurozóny se rozhoduje jednomyslně.

4. Finanční pomoc je přidělena v kontextu ekonomického ozdravného programu a s finančním a technickým zapojením MMF.

Dále probíhá velká reforma správy ekonomických záležitostí v Evropské unii a v jednání je šest legislativních aktů, které posílí rámec pro hospodářskou koordinaci v EU. Dále byl schválen Pakt euro plus, který umožňuje všem členským státům eurozóny i ostatním členským státům, které o to mají zájem, uzavřít specifický závazek v oblasti hospodářské politiky, který bude přezkoumán na nejvyšší politické úrovni.

Tyto reformy a rámec pro finanční pomoc, který byl nastaven pro případ potřeby kteréhokoli z členských států, by měly podpořit provázanost a soudržnost eurozóny a hospodářství Evropské unie jako celku.

 

Otázka č. 14, kterou pokládá Pat the Cope Gallagher (H-000189/11)
 Předmět: Krize eurozóny
 

Může Rada učinit souhrnné prohlášení o diskusích, které proběhly na neformální schůzce ministrů financí ve dnech 7.–9. dubna 2011 v Budapešti?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Neformální schůzka ministrů financí se soustředila mezi jiným i na nedávný vývoj hospodářské a finanční stability v eurozóně, přípravu zasedání ministrů zemí skupiny G20 ve Washingtonu D.C., vývoj na komoditních trzích, novou evropskou architekturu dohledu a zátěžové testy.

Ministři a guvernéři centrálních bank se dotkli otázky komoditních trhů a souvisejících trhů s finančními deriváty. Shodli se na tom, že zvyšování transparentnosti a integrity jak fyzických, tak derivátových trhů je zásadní pro zajištění jejich správného fungování. Ministři a guvernéři si s pozvanými externími odborníky, prof. Alexandrem Lamfalussym, Jacquesem de Larosièrem, Sharon Bowlesovou a vedoucími představiteli nových orgánů, vyměnili názory na to, jak mohou nové evropské orgány dohledu a Evropská rada pro systémová rizika pomoci vyrovnat se s problémy, kterým v současnosti čelíme ve finančním odvětví, a jejich představách o nových orgánech. Projednávali také otázky týkající se provedení letošních zátěžových testů v odvětvích bankovnictví a pojišťovnictví, přičemž zdůrazňovali potřebu transparentnosti a důvěryhodnosti a nutnost, aby vlády připravily účinné politické odpovědi na zátěžové scénáře.

Prohlášení ministrů Euroskupiny a Rady ECOFIN uznalo žádost portugalských orgánů o finanční pomoc. Ministři vyzvali Komisi, ECB, MMF a Portugalsko, aby spustily program a učinily příslušné kroky k zajištění finanční stability. V kontextu společného programu EU a MMF by balíček finanční pomoci Portugalsku měl být na evropské straně financován v souladu s rámcem, který poskytuje evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM) a evropský nástroj finanční stability (EFSF). Portugalsko ihned začne s přípravami k dosažení shody napříč stranami, aby mohl být do poloviny května přijat ozdravný program, který bude okamžitě po utvoření nové vlády spuštěn. Tento program bude založen na třech pilířích:

Ambiciózní fiskální korekce pro obnovu fiskální udržitelnosti.

Růst a konkurenceschopnost, které napomohou reformám včetně ambiciózního privatizačního programu.

Opatření k udržení likvidity a platební schopnosti finančního sektoru.

Jakmile bude s podporou hlavních politických stran dosaženo shody s portugalskými orgány, Rada ECOFIN a Euroskupina bude tento program prosazovat v souladu s vnitrostátními postupy a na základě posouzení Komisí a ECB.

Na washingtonském zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. dubna 2011, probíhala věcná diskuse a všichni hlavní hráči prokázali skutečnou ochotu posunout mezinárodní hospodářskou agendu vpřed.

Nejdůležitějším přínosem je pravděpodobně dohoda o obecných zásadách, podle nichž budou posuzovány ukazatele sloužící k odhalení trvale velkých nerovností vyžadujících od členů G20 změnu politiky.

To bychom neměli vnímat jako malý výstup: za touto očividně technickou dohodou je vážný závazek všech hlavních ekonomik – vyspělých i rozvíjejících se – zavést proces vzájemného hodnocení a přezkumu příslušných politik ovlivňujících globální růst.

Na základě dohody o obecných zásadách by měla G20 být schopna do konce tohoto roku dosáhnout konkrétních výsledků, zejména komplexního akčního plánu se specifickými doporučeními pro jednotlivé země.

Komise, ECB a předsednictví Rady významně přispívají k celkovému provádění programu, zejména protože nový systém správy na mezinárodní úrovni se v mnoha ohledech podobá systému správy na úrovni EU.

 

Otázka č. 15, kterou pokládá Brian Crowley (H-000191/11)
 Předmět: Křesťanské menšiny v severní Africe a na Středním východě
 

Násilí namířené proti křesťanům a jiným náboženským menšinám v severní Africe a na Středním východě se během posledních měsíců vystupňovalo. Může Rada nastínit, jaké konkrétní kroky podniká s cílem ochránit křesťany a členy jiných náboženských menšin žijící v severní Africe a na Středním východě?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v květnu roku 2011.

(EN) Prosazování a ochrana svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení bez rozdílu je vysokou prioritou v rámci politiky EU v oblasti lidských práv. Tento silný závazek Rada znovu potvrdila na svém zasedání v listopadu 2009. Na zasedání Rady v únoru 2011 byly dále přijaty závěry, které odsuzují nedávné násilí a teroristické činy v různých zemích včetně severní Afriky a Blízkého východu proti křesťanům a jejich svatostánkům, muslimským poutníkům a dalším náboženským komunitám. Rada potvrdila potřebu mezinárodní komunity upevnit svou kolektivní reakci na ty, kteří chtějí zneužívat náboženství jako nástroj rozdělování a podněcování extremismu a násilí. Evropská unie se spolu s partnerskými zeměmi, ale i nadnárodními fóry, zejména OSN, zapojí do sjednocování podpory boje proti náboženské nesnášenlivosti napříč kulturami.

V návaznosti na závěry Rady z roku 2009 Rada vyzvala vysokou představitelku EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby podala zprávu o opatřeních přijatých v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení. Evropská služba pro vnější činnost by měla podrobněji sledovat omezování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení po celém světě, čemuž se bude věnovat příští výroční zpráva EU o lidských právech. Dialogy o lidských právech se stále více zabývají otázkou svobody náboženského přesvědčení a nabádají země, aby vymýtily diskriminaci a nesnášenlivost. Navazují a udržují se kontakty s místními ochránci lidských práv, kteří působí v tomto odvětví. Pokud je to možné, nabízí se financování projektů v rámci režimu podpory jednotlivých zemí EIDHR (evropského nástroje pro demokracii a lidská práva).

Spolu se specifickými opatřeními v jednotlivých zemích EU i nadále hraje aktivní roli v prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na mnohostranných fórech. EU byla hnacím motorem rezoluce Valného shromáždění OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založené na náboženství a víře, která byla přijata konsensem v prosinci 2010. EU prosazovala silnou podporu iniciativy v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení napříč regiony na zasedání Rady OSN pro lidská práva v březnu 2011.

 

OTÁZKY KOMISI
Otázka č. 29, kterou pokládá Liam Aylward (H-000177/11)
 Předmět: Zemědělství a emise skleníkových plynů
 

Zemědělské odvětví má na svědomí 13,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. V EU produkuje zemědělství 9 % těchto emisí. Evropští a irští zemědělci dosáhli významného pokroku při zavádění ekologičtějších opatření, snižování emisí a využívání pastvin a jetelových pastvin k odbourávání oxidu uhličitého tam, kde to bylo možné.

Vzhledem k tomu, že evropské zemědělství v současnosti funguje efektivně a politiky a opatření v oblasti ekologické udržitelnosti a ochrany již byly zavedeny, bylo by pro toto odvětví velmi složité učinit nějaký další pokrok.

Vzhledem k tomu, že toto odvětví může dále snížit emise skleníkových plynů jen ve velmi omezeném rozsahu, co může Komise udělat pro to, aby zemědělcům s tímto úkolem pomohla a zajistila, že zemědělství nebude kvůli plnění vysokých cílů EU znevýhodňováno?

 
  
 

(EN) Ze zemědělství pochází zhruba 9 % skleníkových plynů v EU, a i když emise od roku 1990 poklesly, je možné a nutné se i nadále snažit emise snižovat, aby EU splnila cíle ambiciózní agendy v oblasti klimatu a energetiky.

Politika EU v oblasti změn klimatu nestanoví cíle pro jednotlivá odvětví, jako je například zemědělství. V plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(1) ale Komise naznačila rozsah pro dlouhodobý nákladově účinný objem emisí v odvětví zemědělství. Rozhodnutí č. 406/2009/ES(2) o sdílení úsilí usiluje o snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích neobsažených v systému EU pro obchodování s emisemi o 10 %. Prostřednictvím mechanismu sdílení zátěže členské státy přispívají podle svého relativního bohatství (HDP na hlavu), přičemž cíle pro rok 2020 se pohybují od -20 % do +20 % ve srovnání s rokem 2005. Je proto jejich odpovědností omezit emise z odvětví obsažených v rozhodnutí o sdílení úsilí a přesně stanovit snahu, kterou musí vyvinou zemědělství i další odvětví.

Emise CO2 a jejich snížení související se změnou využívání půdy a lesnictví (LULUCF) mezi současnými závazky zatím nejsou. Klimatický a energetický balíček z roku 2008 žádal Komisi o zhodnocení a návrh patřičného právního předpisu, který by byl do poloviny roku 2011 zahrnut do závazku ke snížení emisí EU. Rozsáhlá diskuse s veřejností, podniky, nevládními organizacemi, členskými státy a odborníky v posledním roce ukázala, že většina podporuje zahrnutí LULUCF, alespoň pokud celkový cíl přesáhne 20 %. V létě 2011 plánuje Komise zveřejnit sdělení. Zahrnutí LULUCF by mohlo posílit ekologickou integritu závazků v oblasti klimatu a zajistit, že jsou pokryty veškeré emise. To by mohlo také zviditelnit snahy obhospodařovatelů půdy zvýšit pokles praktikami udržitelného obhospodařování půdy v reakci na jakékoli programy podpory v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013.

Nástroje současné společné zemědělské politiky se změnami klimatu zabývají, zejména kvůli mnohým výhodám součinnosti agroenvironmentální politiky a opatření v oblasti klimatu. Společná zemědělská politika reformovaná ekologičtějším prvním pilířem (s mimosmluvními ekologickými opatřeními, která přesahují podmíněnost) a soustředěnější klimatický druhý pilíř, podpořený poradenskými službami pro zemědělství, by mohl být přizpůsoben tak, aby pomáhal zemědělcům zvyšovat výkonnost a tak posilovat konkurenceschopnost zemědělství EU a zároveň přispívat ke (zmírňujícím) opatřením v oblasti klimatu a snižovat zranitelnost vůči změnám klimatu (přizpůsobení). Samozřejmě není záměrem Komise penalizovat zemědělce, ale pomoci jim a podpořit je v produkci bezpečných a co do emisí efektivních produktů a „prosazování udržitelného rozvoje přírodních zdrojů“ v souladu se sdělením o budoucnosti SZP po roce 2020(3). Výrobci v EU patří k uhlíkově nejúčinnějším na světě a mohou zbytku světa ukázat způsob zemědělské výroby, který bude ve vztahu k emisím skleníkových plynů účinný a který bude moci snížit světové emise ze zemědělství.

 
 

(1) KOM(2011) 112 v konečném znění.
(2) Úř. věst. L 140, 5.6.2009
(3) KOM(2010) 672 v konečném znění.

 

Otázka č. 31, kterou pokládá Iliana Malinova Iotova (H-000166/11)
 Předmět: Uplatňování směrnice 2009/138/ES
 

Dne 25. listopadu 2009 Evropský parlament a Rada přijaly směrnici 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). Oficiálně měla směrnice vstoupit v členských státech EU v platnost dne 31. prosince 2012.

Jsou platné výjimky uvedené v preambuli této směrnice (body odůvodnění 4, 5, 6, 19, 20, 84, 85) a výjimky z oblasti působnosti uvedené v oddíle 2 článku 4 pro akciové společnosti pro dobrovolné zdravotní pojištění v Bulharsku?

Mohou být tyto společnosti zahrnuty do seznamu institucí, na něž se směrnice nevztahuje (oddíl 2 článek 8)?

Vztahuje se směrnice na tyto společnosti automaticky, nebo patří mezi výjimky?

Je možné, aby tyto společnosti zůstaly součástí bulharského zákona o zdravotním pojištění a aby pro ně platily vnitrostátní právní předpisy v oblasti zdravotní péče, a nikoli Kodex zdravotního pojištění, a to i po provedení směrnice v právních předpisech Bulharska?

 
  
 

(EN) Bulharské pojišťovací společnosti poskytující dobrovolné a komerční zdravotní pojištění nespadají mezi výjimky obsažené v článku 8 směrnice 2009/138/ES, který se týká omezeného počtu společností s velmi specifickými vlastnostmi(1). Komise se nedomnívá, že je třeba tento článek pozměňovat.

V zásadě to znamená, že právní předpisy EU v oblasti pojišťovací činnosti platí i pro bulharské odvětví dobrovolného zdravotního pojištění. Nicméně některé z těchto společností nebo části jejich aktivit mohou spadat mezi jiné výjimky uvedené v hlavě I, kapitole I, oddílu 2 směrnice 2009/138/ES.

Směrnice jsou vzhledem k požadovanému výsledku závazné pro každý členský stát, na který se vztahují, ale nechávají na orgánech jednotlivých států, aby zvolily formu a metody jejich provádění.

 
 

(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009

 

Otázka č. 32, kterou pokládá Gay Mitchell (H-000172/11)
 Předmět: Rozsáhlá jaderná katastrofa
 

Komise velmi úspěšně koordinovala pomoc, kterou poskytla Japonsku EU po ničivém zemětřesení a tsunami. Jak je však Komise připravena na případnou rozsáhlou jadernou katastrofu v Japonsku?

 
  
 

(EN) Vážený pan poslanec připomněl otázku jaderné havárie v jaderné elektrárně Fukušima po ničivém zemětřesení a tsunami, které zasáhly Japonsko dne 11. března 2011. Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost situaci velice pozorně sledují. Jsme v úzkém kontaktu s japonskými orgány a máme informace o pokračující snaze stabilizovat situaci, zabránit šíření radioaktivního materiálu a sledovat související ekologické podmínky.

Diskuse bude pokračovat na příštím summitu EU a Japonska, který se bude konat dne 28. května 2011 v Bruselu, a na nadcházejících mezinárodních zasedáních (Mezinárodní agentura pro atomovou energii, G8, G20 atd.)

Co se týče otázky, jak by Evropská unie dokázala odpovědět na hypotetickou jadernou katastrofu ve třetí zemi v případě, že tato katastrofa svými rozměry přesáhne možnosti dané země ji vyřešit, Evropská unie má k dispozici různé nástroje ,které by v takové situaci mohla mobilizovat, například:

1) Mechanismus civilní ochrany EU. Přesný typ mobilizované pomoci by závisel na typu jaderné havárie nebo události, na žádosti zasažené země a na kapacitách členských států. Obecně tato pomoc může pokrývat mimo jiné fáze počátečního hodnocení, odběru vzorků a předpovědí, pátracích a záchranných činností, zařízení pro hromadnou dekontaminaci a případně i technické vybavení například pro zabezpečené a bezpečné shromažďování odpadu, ale také odborné znalosti v jaderné oblasti prostřednictvím příslušné skupiny odborníků na civilní ochranu.

2) Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC, nařízení Rady Euratom č. 300/2007 ze dne 19. února 2007). Nástroj INSC poskytuje finanční pomoc pro podporu třetích zemí ve zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti a ochrany před radiací, zajišťování bezpečné dopravy, zpracování a odstraňování jaderného odpadu. Tento program provádí úřad EuropeAid ve spolupráci s Evropskou službou vnější činnosti, ředitelstvími Evropské komise zodpovědnými za energetiku a dopravu, ale také s technickou podporou Společného výzkumného střediska Komise.

3) Nástroj stability (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006(1)). Tento nástroj může být také využit k financování krátkodobých a dlouhodobých iniciativ, jako například opatření pro okamžitou reakci na přírodní nebo člověkem způsobené pohromy jako monitorování a umisťování vnitřně vysídlených osob, jaderná bezpečnost a zabezpečení, sanační opatření, ochrana důležité infrastruktury, distribuce energie, reakce na krizové události a podpora složek první reakce.

 
 

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability.

 

Otázka č. 33, kterou pokládá Gilles Pargneaux (H-000173/11)
 Předmět: Případné střety zájmů v souvislosti s aspartamem
 

V odpovědi na mou otázku H-000072/2011 ze dne 8. března 2011 Komise uvedla, že nepřistoupí k přehodnocení aspartamu do 31. prosince 2020.

Může Komise upřesnit, jaké množství potravin nebo léků je třeba spotřebovat, aby bylo dosaženo přijatelného denního příjmu (ADI) ve výši 40 mg/kg?

Nemělo by být prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ze dne 28. února 2011 zpochybněno, vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že paní Dominique Parent-Massin, odbornice ve výboru pro potravinářské přídatné látky úřadu EFSA, měla smlouvu se společností Coca-cola, která je velkým spotřebitelem sladidel, a se společností Ajinomoto, jež je největším světovým výrobcem aspartamu?

Jaká je reakce Komise na tuto novou informaci o střetu zájmů?

 
  
 

(EN) V návaznosti na nedávnou diskusi v parlamentním Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o předchozí otázce váženého pana poslance k ústnímu zodpovězení http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=QT&reference=H-2011-000072&language=CS" (1) vztahující se k aspartamu Komise v současné době zvažuje možnost provést úplně nové hodnocení aspartamu ještě před plánovaným termínem, kterým je podle nařízení Komise č. 257/2010(2), kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek, nejpozději prosinec 2020.

Aspartam je schválen jako potravinářská přídatná látka v mnoha různých skupinách potravin s různou maximální povolenou úrovní. Obecně platí, že potenciální příjem potravinářských přídatných látek z běžné stravy závisí na množství kritérií, např. podíl různých potravinových skupin v denním příjmu a koncentrace použitých potravinářských přídatných látek v každé z těchto skupin. Dále je důležité určit, pro kterou část populace jsou potraviny určeny (děti nebo dospělí), protože množství konkrétní potraviny obsahující přídatnou látku potřebné k dosažení přijatelného denního příjmu závisí na hmotnosti cílové populace, přičemž přijatelný denní příjem se definuje na kilogram tělesné hmotnosti. Potenciální příjem aspartamu při léčebné kúře také závisí na počtu denních dávek a věku pacientů. Navíc léčba může být předepsána pouze na omezený počet dní. Proto na tuto otázku nelze odpovědět obecně.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin v roce 2006 potvrdil svůj názor, že potenciální příjem aspartamu(3) z běžné stravy by zdaleka nedosahoval přijatelného denního příjmu 40 miligramů na kilogram tělesné váhy, a to i u osob s vysokým příjmem.

Podle pravidel úřadu EFSA o možném střetu zájmů podepsal odborník citovaný v otázce váženého pana poslance, stejně jako každý jiný odborník, prohlášení o zájmu, která byla zhodnocena úřadem EFSA. V souladu s pravidly úřadu EFSA o střetu zájmu se tento odborník neúčastnil diskusí o aspartamu pořádaných komisí EFSA pro potravinářské přídatné látky a zdroje živin přidávané do potravin (ANS). Navíc prohlášení úřadu EFSA ze dne 28. února 2011 vypracoval úřad EFSA, nikoli komise ANS. Proto Komise v tomto případě nevidí žádný střet zájmu.

 
 

(1) http://www.europarl.europa.eu/QP-WEB/application/home.do?language=CS.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 257/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek  v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách. Text s významem pro EHP, Úř. věst. L 80, 26.3.2010.
(3)Stanovisko vědecké komise pro potravinářské přídatné látky, látky určené k aromatizaci, pomocné látky a materiály přicházející do styku s potravinami vydané na žádost Komise ve vztahu k nové studii dlouhodobé karcinogenity aspartamu. The EFSA Journal (2006) 356, 1-44.

 

Otázka č. 34, kterou pokládá Jacek Włosowicz (H-000174/11)
 Předmět: Změna času
 

Před rokem jsem se Komise dotázal na účelnost změny letního času na zimní (H-0103/2010). Dnes bych se chtěl zeptat, zda Komise stále zastává své tehdejší stanovisko?

Seznámila se Komise s aktuálními analýzami z oblasti energetiky, které tvrdí, že tyto změny nemají vliv na energetickou bilanci?

Zná Komise aktuální lékařské výzkumy, které dokazují negativní vliv těchto změn na lidské zdraví?

Jak se Komise dívá na to, že se další země rozhodly zrušit změnu letního času na zimní?

Nepředstavují výše uvedená fakta pro Komisi impulz, aby opravila svůj postoj, což by obyvatelům EU umožnilo zdravější a hospodárnější životní styl?

 
  
 

(EN) Jak Komise vysvětlila v odpovědi na otázku k ústnímu zodpovězení H-000103/2010 ze zasedání v březnu 2010 na stejné téma(1), závěrem zprávy o dopadech současného letního režimu přijatá Komisí v roce 2007 je, že na základě informací předložených Komisi nemá letní časový režim žádný negativní dopad, a ještě se díky němu ušetří energie. Současné nastavení nepředstavuje pro členské státy EU, které zavedly letní čas, žádný důvod ke znepokojení a žádný z těchto členských států toto rozhodnutí nezpochybnil.

Komise nemá důvod se domnívat, že se situace od vydání zprávy a zejména od odpovědi na otázku k ústnímu zodpovězení z roku 2010 změnila.

Komise zejména neví o žádném nové reprezentativním důkazu o negativním dopadu současného letního režimu v EU.

Komise zaznamenala, že Rusko se nedávno rozhodlo zrušit změnu letního času na zimní.

 
 

(1) http://www.europarl.europa.eu/QP-WEB/

 

Otázka č. 35, kterou pokládá Rares-Lucian Niculescu (H-000175/11)
 Předmět: Krize týkající se fosfátových hnojiv
 

Nedávno zveřejněná vědecká zpráva „Udržitelná globální společnost“ („A Sustainable Global Society“) upozorňuje na to, že v následujících 30 letech může dojít k vyčerpání zásob fosfátových minerálů (z nichž se vyrábějí nejdůležitější hnojiva pro pšenici, rýži a kukuřici). Austrálie, která je sedmým největším pěstitelem pšenice na světě, se potýká se závažným nedostatkem fosforu v zemědělské půdě již nyní. V uvedené zprávě se říká, že je nezbytné investovat do objevení nových zdrojů fosfátů i do vývoje technologie, která by umožnila získávat fosfáty z vody.

S ohledem na tuto situaci:

Existují informace ohledně výše zásob fosfátových minerálů ve světě?

Jaký byl vývoj cen fosfátových hnojiv v posledních letech?

Má Komise v úmyslu podporovat výzkum v dané oblasti s cílem nalézt nové zdroje této základní suroviny, příp. suroviny, která by ji nahradila?

 
  
 

(EN) V posledních několika letech byla zveřejněna řada studií zabývajících se otázkou světových zásob fosfátových minerálů. Je sice pravda, že některé z těchto studií hovoří o třicetiletých zásobách, aktuálnější údaje ukazují větší zásoby fosfátových minerálů, které by tak měly být schopny pokrývat současnou potřebu po mnohem delší dobu(1).

Nicméně tyto aktuálnější údaje také ukazují významnou koncentraci těchto nových zásob v jedné geografické oblasti, což přináší otázky o zabezpečení dodávek. Navíc jsou k dispozici důkazy o tom, že zbývající zásoby mohou být spojeny s vzrůstající úrovní kadmia a dalších těžkých kovů, což by znamenalo vyšší náklady na odstranění těchto příměsí nebo potenciální znečištění půdy při použití méně kvalitních hnojiv(2).

Informace o cenách, které má Komise k dispozici, ukazují strmý růst cen fosfátových minerálů v roce 2008, po němž následovala stabilizace a poté pozvolnější růst v letech 2010 a 2011.

Komise v posledních pěti letech zadala dvě studie na toto téma(3) a podporovala výzkumné projekty, které se dotýkají některých aspektů tohoto problému. V budoucnu by mohly být v rámci celkového přístupu k zlepšování udržitelnosti zemědělské výroby a zajišťování potravin provedeny další výzkumy a související kroky. Nic nenasvědčuje tomu, že by někdy v budoucnu bylo možné nahradit fosfor v jeho zásadním využití v hnojivech a krmných doplňcích. Zároveň neexistují žádné alternativní komodity, které by mohly nahradit fosfátové minerály.

Nicméně na zasedání skupiny odborníků Komise týkajícím se udržitelného využití fosforu, které se konalo dne 17. února 2011, byly předloženy informace, které naznačují jak intenzivnější pátrání po nových zásobách fosfátů, tak významný potenciál pro efektivnější využití těchto zdrojů. Efektivnější využití by rozšířilo dostupnost zdrojů a zároveň omezilo ekologické problémy spojené s nadměrným využitím. Potenciální kroky k udržitelnějšímu využití zahrnují efektivnější praktiky pátrání a vytěžování, lepší zpracování vedlejších produktů, využití biotechnologie ke zlepšení účinnosti krmiv a hnojiv, změny zemědělských technik vedoucí ke snížení vstupů hnojiv nebo ztrát fosforu (včetně lepšího výživového plánování na úrovni jednotlivých zemědělců), snížení plýtvání potravinami prostřednictvím změn v chování spotřebitelů a recyklace fosforu z hnoje, odpadních vod, splaškového kalu a popela ze splaškového kalu.

Komise se chystá dále zkoumat otázku těchto nových zdrojů v kontextu nadcházejícího plánu účinného využití zdrojů, který se očekává ještě v roce 2011.

 
 

(1) World Phosphate Reserves, International Fertiliser Development Council, 2010
(2) Sustainable Use of Phosphorus, Schroder, Cordell, Smit and Rosemarin, 2010
(3) K dispozici na http://ec.europa.eu/environment/natres/phosphorus.htm

 

Otázka č. 36, kterou pokládá Ivo Belet (H-000180/11)
 Předmět: Kontrola potravin dovážených z Japonska
 

V důsledku havárie, k níž došlo v jaderné elektrárně Fukušima, stanovila Komise ve svém nařízení (EU) č. 297/2011 ze dne 25. března 2011 zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin z Japonska. Jedním z nových opatření je zavedení přísných, systematických kontrol produktů dovážených z Japonska. Kromě toho dochází na základě rozhodnutí Komise a Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (rozhodnutí Stálého výboru ze dne 8. dubna 2011) ke snížení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin.

Stanoví nařízení (EU) č. 297/2011 povinnost stáhnout z trhu EU veškeré potraviny z Japonska? Podaly již členské státy oznámení v rámci systému včasné výměny informací, které by se týkalo produktů vykazujících nadměrnou úroveň radioaktivní kontaminace?

 
  
 

(EN) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 297/2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima(1) ve znění nařízení Komise (EU) č. 351/2011(2) nevyžaduje, aby byly veškeré potraviny z Japonska staženy v Evropské unii z trhu.

Z trhu musí být stažena pouze krmiva a potraviny, které překračují maximální úrovně různých radionuklidů v krmivech a potravinách uvedených v příloze 2 nařízení (EU) 297/2011. Ke dni 2. května 2011 nebylo v rámci systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) obdrženo žádné hlášení o nálezu vysoké úrovně radioaktivní kontaminace krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska.

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 297/2011 členské táty Komisi každý týden informují o všech získaných výsledcích analýz. Ke dni 2. května 2011 Komise obdržela výsledky analýz 98 vzorků odebraných z krmiv a potravin z Japonska a většina vzorků nevykazovala detekovatelnou míru radionuklidů jódu 131, cesia 134 a cesia 137. U těch několika vzorků, kde byla zjištěna určitá úroveň radioaktivity, byla tato úroveň blízko hranice detekovatelnosti a ani zdaleka nedosahovala maximální povolené úrovně.

V některých vzorcích byly analyzovány i jiné radionuklidy než jód 131, cesium 134 a cesium 137 a nebyly zjištěny žádné úrovně těchto radionuklidů.

 
 

(1) Úř. věst. L 80, 26.3.2011
(2) Úř. věst. L 97, 12.4.2011

 

Otázka č. 37, kterou pokládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (H-000181/11)
 Předmět: Balíčky záruk na podporu řeckého finančního systému a reálné ekonomiky
 

V roce 2008 oznámila řecká vláda podpůrný balíček pro řecký finanční systém, který sestával z vydání prioritních akcií ve výši 5 miliard EUR, balíčku záruk ve výši 15 miliard EUR a vydání vládních dluhopisů ve výši 8 miliard EUR. V roce 2010 byly poté poskytnuty balíčky záruk ve výši 15 a 25 miliard EUR. Po souhlasu daném Komisí nyní řecká vláda usiluje o přijetí dalšího balíčku záruk ve výši 30 miliard EUR.

S ohledem na tuto situaci:

Jak Komise doposud hodnotí fungování fondu pro finanční stabilitu zřízeného v rámci mechanismu hospodářské podpory Řecka členskými státy eurozóny a MMF za účelem stabilizace řeckého bankovního systému?

Jak hodnotí jeho podíl na upevnění kapitálové přiměřenosti úvěrových institucí, za něž ručí řecký stát?

Má informace o tom, do jaké míry se záruky poskytnuté řeckou vládou promítly do reálné ekonomiky?

Byly stanoveny cíle ohledně minimálního procentního podílu záruk, které mají být v rámci řeckého hospodářství vyčleněny na růst úvěrů?

 
  
 

(EN) Helénský fond finanční stability (HFSF) funguje a již obdržel první tranši. Rada funguje od října 2010. Aby řecká centrální banka odhadla možné budoucí potřeby pro rekapitalizaci od HFSF, pravidelně ověřuje odhad platební schopnosti řeckých komerčních bank. HFSF slouží pro řecké bankovní odvětví jako pojistka a je připraven jej podpořit, když to bude třeba.

Schopnost fondu finanční stability sloužit jako pojistka pro případ problémů bank s platební schopností pozitivně přispěla k finanční stabilitě Řecka. Mnoho bank například dokázalo navzdory složitým podmínkám získat kapitál od soukromých investorů (NBG, Piraeus). Mnoho bank pozvedlo svou kapitálovou přiměřenost snížením pákového efektu (Eurobank, Alpha).

Byla schválena nová tranše ve výši 30 miliard eur ve vládou zaručených bankovních dluhopisech, aby se dále zvýšila likvidní rezerva v systému vyžadovaná s ohledem na odliv vkladů a narušení zajištění v Eurosystému, které je důsledkem kolísání trhu, zhoršení veřejného dluhu a změn v pravidlech ECB pro zajištění. Přístup bank k nové tranši je podmíněn přijetím střednědobých přehledů financování popisujících cíle jednotlivých bank a opatření k omezení závislosti na likviditě Eurosystému. Tyto přehledy by zároveň měly být v souladu s makroekonomickými a fiskálními rámci programu a restrukturalizačními plány vyžadovanými podle právních předpisů EU o státních podporách.

Podle informací, které má Komise k dispozici, nebyly žádné takové cíle stanoveny. Šíření úvěrů v Řecku je ale zřejmě v souladu s makroekonomickým rámcem programu.

 

Otázka č. 38, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-000187/11)
 Předmět: Odborná platforma pro smluvní postupy mezi podniky (B2B) v potravinářském dodavatelském řetězci
 

Může Komise poskytnout aktuální informace o práci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinářského dodavatelského řetězce a zejména o práci odborné platformy pro smluvní postupy mezi podniky (B2B) v potravinářském dodavatelském řetězci?

Mohla by se Komise konkrétně vyjádřit k úrovni zapojení zainteresovaných stran do platformy B2B, následným krokům a k pravděpodobným výsledkům? Domnívá se Komise, že se práce jednotlivých platforem odborníků fóra na vysoké úrovni ubírá správným směrem a že zajistí výsledky uspokojivé pro všechny činitele v potravinářském dodavatelském řetězci?

 
  
 

(FR) Během svého prvního zasedání dne 16. listopadu 2010 fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinářského dodavatelského řetězce, které zřídila Komise(1), požadovala započetí technických prací ve čtyřech oblastech, zejména v oblasti smluvních vztahů mezi obchodními partnery v potravinářském dodavatelském řetězci, nástroje EU pro sledování cen potravin a konkurenceschopnosti v zemědělsko-potravinářském průmyslu a logistiky. Komise již ustavila expertní platformy pro první tři oblasti a v roce 2011 plánuje založit platformu i pro logistiku v odvětví zemědělství. Harmonogram zasedání je dostupný na internetových stránkách Komise(2).

V rámci expertní platformy zaměřené na smluvní vztahy mezi obchodními partnery v potravinářském dodavatelském řetězci Komise zaznamenala závazek zainteresovaných subjektů účastnících se diskuse vyvinout společný přístup k poctivosti ve smluvních vztazích mezi obchodními partnery. Expertní platforma by měla v září 2011 předložit návrh definice poctivého přístupu, ilustrovaný praktikami, které byly pozorovány v rámci řetězce, přičemž pokud to bude možné, ty nejpozitivnější budou zdůrazněny. Zainteresované subjekty společně vytvořily plán k dosažení tohoto cíle. V závislosti na pokroku, který se podaří do června, Komise buď schválí tento postup, nebo navrhne novou pracovní metodu, která zajistí dosažení uspokojivých výsledků.

Dále v souvislosti se sdělením „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“(3) a zprávou o zprávě o dohledu nad obchodním a distribučním trhem(4) Komise na podzim 2011 plánuje přijmout sdělení definující problém nekalých obchodních praktik a předložit informace týkající se pravidel jednotlivých států vztahujících se k těmto praktikám a k provádění těchto pravidel a ukazující možné postupy. Na podzim 2011 Komise také expertní platformě a fóru představí zprávu o práci, kterou v zemědělsko-potravinářském odvětví odvádějí orgány jednotlivých států pro hospodářskou soutěž.

Z těchto faktických analýz bude v druhé fázi čerpat expertní platforma zabývající se smluvními vztahy mezi obchodními partnery v potravinářském dodavatelském řetězci při zkoumání možných postupů a využití nástrojů s ohledem na případná doporučení fóra na vysoké úrovni.

Zúčastněné subjekty v expertní platformě zabývající se nástrojem pro sledování cen potravin již Komisi předložily několik užitečných návrhů na zlepšení tohoto nástroje. Platforma je také důležitým fórem pro rozvoj synergie mezi nástrojem vytvářeným na úrovni EU a centry pro sledování cen již fungujícími v několika členských státech.

Expertní platforma pro konkurenceschopnost v zemědělsko-potravinářském odvětví má za úkol monitorovat provádění celé řady doporučení skupiny na vysoké úrovni, která se touto otázkou zabývala v letech 2008 a 2009. S využitím příspěvků od zúčastněných subjektů Komise navrhla soustředit práci platformy na čtyři témata, jimž by mohl dialog mezi zainteresovanými subjekty v rámci fóra přinést nemalou přidanou hodnotu. Těmito tématy jsou: sociální pilíř udržitelného rozvoje konkurenceschopnosti, označování, inovace a vnitřní trh. Tento výběr bere v úvahu práci vykonanou v dalších fórech zahrnujících různé zainteresované subjekty, jako například Evropský kulatý stůl o udržitelné spotřebě a výrobě potravin, a má za cíl zabránit zdvojování práce. Každému z vybraných témat bude věnován seminář. Dne 3. května 2011 se konal seminář, který se zabýval důležitými sociálními tématy spojenými s potravinářským dodavatelským řetězcem, a rozvinula se na něm konstruktivní diskuze o roli sociální odpovědnosti podniků a o rámci OSN pro obchod a lidská práva.

Expertní platformy budou podávat zprávy fóru na vysoké úrovni. Fórum se podruhé sejde v listopadu 2011 a naplánuje technické práce pro nadcházející rok. Na základě pokroku, který se zatím podařil, se Komise domnívá, že fórum na vysoké úrovni bude schopno dosáhnout uspokojivých výsledků před koncem svého mandátu v prosinci 2012.

 
 

(1) Rozhodnutí Komise 2010/C 210/03 ze dne 30. července, kterým se zřizuje fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinářského dodavatelského řetězce (Úř. věst. C210 ze dne 3.8.2010)
(2) Již konaná zasedání: http://circa.europa.eu/Public/irc/enterprise/hl-forum-food-supply-chain/meetings?a=lprv
Nadcházející zasedání: (předběžné termíny): http://circa.europa.eu/Public/irc/enterprise/hl-forum-food-supply-chain/meetings?a=lftr.
(3) Sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ KOM(2010) 608 v konečném znění/2.
(4) Zpráva Komise: Dohled nad obchodním a distribučním trhem „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020“ KOM(2010)355 v konečném znění.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí