Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2159(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0099/2011

Rozpravy :

PV 12/05/2011 - 9
CRE 12/05/2011 - 9

Hlasování :

PV 12/05/2011 - 12.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0231

Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 12. května 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní přejdeme k vysvětlení hlasování.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Milan Zver (A7-0169/2011)

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE). (IT) Paní předsedající, není pochyby o tom, že tato zpráva představuje krok kupředu ve vytváření nových vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi. Prosazuje více výzkumu, více inovací, více ze strategie EU 2020 v kontextu, který je čím dál relevantnější. Potřebujeme více vzdělávání na úrovni škol, více odborné přípravy, ale také více univerzit, abychom pracovali společně s mladými lidmi s cílem zajistit, že podpora kultury přinese přidanou hodnotu.

Budování vzdělávacích úspěchů je těžištěm této zprávy, a je také důvodem, proč jsme hlasovali pro. Větší mobilita pro mladé lidi, větší kapacita pro rozvíjení příležitostí k práci a pracovní trh, který musí brát v úvahu nejen mladé lidi pracující v daném kontextu, nýbrž všechna odvětví, která poskytují příležitosti pro růst mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). (SK) Paní předsedající, podpořil jsem evropskou iniciativu Mládež v pohybu, jejímž cílem je do roku 2020 snížit podíl studentů předčasně ukončujících školní docházku z 15 na 10% a zvýšit podíl lidí s vysokoškolským vzděláním z 31 na 40 %. Jen pro srovnání, v USA má vysokoškolské vzdělání 40 % populace a v Japonsku 50 % populace.

V současnosti 14,4 % mladých lidí v Evropě ve věku 18 až 24 let má méně než vyšší sekundární úroveň vzdělávání a téměř 21 % mladých lidí je nezaměstnaných. Podporuji i to, že iniciativa Mládež v pohybu se zaměřuje na zabezpečení vzdělávání, které bude v souladu s potřebami trhu práce. Odhaduje se, že do roku 2020 podíl pracovních míst vyžadujících vysokou kvalifikaci vzroste z 29 na 35 %.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Paní předsedající, evropské programy, které podporují mladé lidi, vyžadují bezvýhradnou podporu. Lidé, kteří jsou budoucností našeho kontinentu, jsou také těmi nejbezbrannějšími, nemám pravdu? A právě my musíme zajistit, aby se jim dostalo správného vzdělání, s přístupem k výhodám kultury a především s příležitostí učit se cizím jazykům, stejně jako s možností svobodně si zvolit, kde by chtěli své vzdělání dostávat. Ne každý má peníze a příležitost k tomu, aby si to dokázal sám zařídit. Dobré výsledky dosahované v mnoha programech na pomoc mladým lidem, jako je Erasmus a Leonardo da Vinci, ukazují, že jde o efektivní investici. Největší podporu potřebují mladí lidé žijící ve venkovských oblastech, kteří často nemají finanční prostředky potřebné k zahájení vysokoškolských studií a rovněž nemají příležitost najít v oblasti, kde žijí, práci jinde než v zemědělství.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, rád bych řekl několik slov o vynikající iniciativě pana Zvera Mládež v pohybu. Jde o jeden z příkladů úspěchu politiky EU. Dokonce euroskeptici nebo ti, kdo jsou k ní kritičtí, jsou toho názoru, že právě díky těmto programům pro mobilitu mládeže se podařilo dosáhnout určité přidané hodnoty, která přináší prospěch každému. Boloňský proces, kodaňský proces a další takové iniciativy jsou toho dobrým příkladem.

Zpráva pana Zvera podporuje tento trend, který již byl vnímán jako vítaný, a který vytváří nové příležitosti a předpoklady pro studium mladých Evropanů v různých zemích Evropy. Bude to pro nás způsob, jak si budeme moci skutečně vyměňovat osvědčené postupy. Jsem přesvědčen, že v dlouhodobém výhledu to bude tvořit jeden pevný základ pro hospodářský růst v Evropě, avšak důležitější než hospodářský růst je zapamatovat si, že právě prostřednictvím tohoto procesu mohou lidé, mladí lidé, růst jako jednotlivci a Evropané.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, napříč celou Evropou odsuzujeme generace mladých lidí k vystěhovalectví a chudobě. Odsuzujeme k dluhům generace dosud nenarozených a nepočatých, a to vše v zájmu udržení vysokého kreditu měnové unie.

V Irsku je HDP oproti nejvyšší zaznamenané hodnotě o 20 % nižší, což je jen těžko uvěřitelný údaj. V Řecku jsme svědky bouřlivých protestů proti úspornému balíku; a navíc víme, že ani nebude fungovat.

Když byla před rokem schválena příslušná pomoc, byla idea taková, že se bude jednat o okamžité nouzové řešení, o krátkodobě koncipované opatření a že touto dobou již bude Řecko po odeznění krize čerpat levné půjčky. Vidíme, že to nevyšlo. Ale než abychom přiznali svou chybu, raději nadále uplatňujeme v Portugalsku a v Řecku opět stejnou politiku.

Za naši domýšlivost požadujeme od svých voličů zaplatit opravdu vysokou cenu!

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Paní předsedající, těší mě, že jsme dnes přijali návrh usnesení nazvaný Mládež v pohybu: rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy, neboť toto usnesení poskytuje jasná doporučení a klíčové směry, jimiž by se země Evropské unie mohly a měly řídit s cílem zlepšit své systémy vzdělávání a odborné přípravy. Chtěla bych nicméně zdůraznit několik aspektů: zaprvé, vzhledem k tomu, že záměrem iniciativy Mládež v pohybu je dosáhnout hlavního cíle stanoveného ve strategii Evropa 2020, a sice snížení počtu lidí opouštějících školy bez kvalifikací z 15 na 10 %, postrádá opatření a doporučení zaměřená na zvyšování kompetencí, kvalifikací nebo profesní prestiže učitelů. Musíme jednoznačně chápat to, že povolání učitele je profesí, která vytváří tu nejvyšší přidanou hodnotu pro společnost, a musíme usilovat o zajištění toho, aby učitelé v evropských zemích byli těmi nejlepšími. Velmi souhlasím s výzvou v tomto dokumentu k tomu, aby byla Komisi předložena všezahrnující strategie zaměřená na podporu neformálního vzdělávání, a vyzvala bych k tomu, aby klíčová doporučení tohoto dokumentu byla přímo spojena s víceletým finančním rámcem.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE).(DE) Paní předsedající, dnes je zde s námi spolkové představenstvo Sudetoněmeckého landsmannschaftu a také Sudetoněmecká mládež. Energicky se věnují přeshraniční spolupráci s českou mládeží. V tomto ohledu má tato zpráva skutečně nedocenitelný význam, protože zahrnuje tři body: zaprvé meziuniverzitní kontakty, a to zejména v euroregionech a příhraničních regionech, zadruhé odbornou přípravu – nepotřebujeme totiž pouze akademické vzdělání – , a především zatřetí otázku jazykových dovedností.

Chtěl bych jasně říci, že miluji Shakespearův jazyk, ale myslím si, že je škoda, když spolu mladí hovoří jen jedním jazykem. Právě učení se jazyku sousedů a znalost menších jazyků bychom měli tímto rámcem také zvláště podpořit. Pravda je totiž ta, že člověk skutečně pozná kulturu svých sousedů, pouze pokud začne vnímat každodennost jejich jazykem. V této souvislosti je před námi mnoho práce, ale také mnoho příležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE).(PL) Paní předsedající, mimořádně mě těší, že Mládež v pohybu je nedílnou součástí strategie Evropa 2020. Těší mě také to, že zpráva, kterou jsme dnes schválili, věnovala pozornost důležitosti neformálního vzdělávání, chápaného jako vzdělávání prostřednictvím účasti v mládežnických organizacích a nevládních organizacích a prostřednictvím dobrovolnictví. Jsem si jistá, že neformální vzdělávání pomáhá mladým lidem stát se aktivními občany, učí týmové práci, pomáhá rozvíjet individuální zájmy a dává jim lepší šance nalézt práci – a to je něco, co je velmi důležité.

 
  
  

Zpráva: Mary Honeyball (A7-0099/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Paní předsedající, děti jsou naše budoucnost. Budou součástí uvědomělé společnosti v Evropě v budoucnu, a tak je velmi důležité vzdělávat děti od raného věku. Musíme našim dětem od nejranějšího věku vštěpovat pozitivní hodnoty a správné morální standardy. Vzdělávání by mělo být založeno na dobrých, pevných základech a poskytováno pedagogickým personálem s náležitým vzděláním a odbornou přípravou.

Musíme se usilovně snažit dosáhnout rovných příležitostí, aby všechny děti, bez ohledu na to, zda pocházejí z městských či venkovských oblastí či z bohatých, anebo chudých rodin, měly přístup k učení se v raném věku. V procesu odstraňování nerovností bychom měli věnovat obzvláštní pozornost venkovským společenstvím – kde mají děti mnohem omezenější přístup ke vzdělávacím a kulturním zařízením.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, je velmi důležité soustředit se na raná léta dětství a na vzdělávání v raném věku a péči. Proto jsem vřele přivítal zprávu paní Honeyballové, pro niž jsem sám byl stínovým zpravodajem.

S ohledem na tuto vynikající zprávu bych rád jasně řekl, že je to, doufejme, důležitost výchovy spíše než vzdělávání, kterou je zapotřebí zdůrazňovat, mluvíme-li o malých dětech. Je to proto, že všechny zásadní složky života daného člověka se jsou určovány během prvních několika let, a tak je zřejmě pravdou, že pokud děti mají jistou základní výchovu, bezpečné prostředí pro život, budou mít také šanci v budoucnu uspět.

Měli bychom proto zdůrazňovat význam výchovy spíše než vzdělávání. Na vzdělávání bude čas později, avšak, jak již bylo řečeno, tato zpráva posuzuje různé modely, které v Evropě existují, a základním předpokladem je, že bychom měli zajistit, aby od raného dětství nebyl ani jediný mladý člověk vyřazen: každý by měl mít příležitost žít dobrý, plnohodnotný život.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, minulé léto jsem měl to potěšení navštívit váš volební obvod a jednoho dne jsem vzal své děti na pláž. Vzpomínám, že jsem pozoroval své dvě dcerky, jak stavějí hrad z písku, aniž by dbaly na přicházející příliv – tak byly zaujaté mušlemi a větvičkami, jimiž svůj výtvor zdobily.

Neměl jsem to srdce je na přicházející příliv upozornit; dnes jsem měl obdobné pocity, když jsem si četl v hlasovacím seznamu. Máme před sebou tyto historické události – totiž současnou hospodářskou krizi, která na nás doléhá, propad v našem podílu na světovém HDP – a bavíme se tady o učení v raném věku, o našich povinnostech vůči Mezinárodní organizaci práce a o tom, zda by se mělo Sarajevo stát Evropským městem kultury.

Dovolte mi upozornit na příkrou a děsivou řeč statistik: v roce 1974 vytvářely státy západní Evropy 36 % světového HDP, dnes je to 26 % a v roce 2020 to bude 15 %. Zatímco si děláme starosti o učení se v raném věku, rozvíjíme všechnu tu propagandu kolem sjednocování Evropy, zatímco vydáváme publikace jako je „Válka o malinovou zmrzlinu“ (The Raspberry Ice Cream War) a dáváme našim dětem číst nechtěně vtipného „Kapitána Euro“ (Captain Euro), naši část světa předhánějí silnější země, které se poučily v oblasti výhod decentralizace a rozdělování pravomocí.

Nepřichází jistým krokem doba, kdy „všechna naše včerejší sláva bude slávou Ninive a Týru“?

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Paní předsedající, ráda bych zareagovala na nepravdivou informaci, kterou během dnešní dopolední rozpravy poskytl pan Tomaševski. Uvedl, že děti z Polské menšiny v Litvě nemají možnost studovat v polštině. Pro vaši informaci, Litva je domovem okolo 200 000 litevských občanů polského původu a je zde 62 škol, kde výuka probíhá pouze v polštině, a 34 škol s polskými třídami. Zatímco v Německu, kde jsou 2 miliony lidí polského původu, není jediná státní škola výhradně pro Poláky. Je třeba si povšimnout toho, že pouze v Litvě mohou občané polského původu získat vzdělání v polštině od mateřské školy až po univerzitu. To je ve světě ojedinělé. V Litvě sídlí pobočka bialystocké univerzity, jediná katedra polské univerzity mimo Polsko. V jenom průzkumu 42 % zástupců národnostních menšin v Litvě uvádělo nedostatečnou znalost litevštiny jako nevýhodu při soutěžení o pracovní místa. Je podivné poslouchat kritiky litevského práva v oblasti vzdělávání, které odráží tuto právní úpravu v Polsku, a já bych ráda položila řečnickou otázku: má pan Tomaševski pocit, že se s národnostními menšinami špatně zachází i v Polsku?

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) Paní předsedající, již v rozpravě jsem říkala a ocenila, že paní Honeyballová se snažila nalézt shodu napříč celým politickým spektrem.

Navzdory tomu jsem se však při závěrečném hlasování zdržela hlasování, protože si myslím, že tato zpráva v mnoha bodech zasahuje do záležitostí národních států. Nejvíc je to vidět v tom, že vítá barcelonské cíle navzdory tomu, že barcelonské cíle skončily fiaskem právě proto, že to byla jen určitá čísla nadiktovaná centrálně z EU jednotlivým členským státům.

Dle mého názoru musíme nechat kompetenci členským státům, aby si určily množství potřebných předškolních zařízení, protože to není jen záležitost počtu, ale je to záležitost i kvality a kultury dané země. Velmi lituji, že jsem tuto zprávu nemohla podpořit, ale v zásadních věcech odporovala přesvědčení, které vyznávám.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Paní předsedající, dětství má nepochybně zásadní význam pro fyzický, psychický a sociální rozvoj dítěte. Proto si musíme uvědomit, že návratnost investic do předškolního vzdělávání je zárukou budoucího růstu. Kromě toho již mnohé studie prokázaly, že takto využité finance přinášejí nemalé hospodářské a společenské výhody ve střednědobém i dlouhodobém horizontu.

Nejlepším a nejpřirozenějším zabezpečením podpory tohoto druhu je ochrana rodiny jako základního článku společnosti. Rodiče jsou přeci prvními a nejdůležitějšími učiteli svých dětí, a právní rámec by tedy neměl obsahovat taková ustanovení, která penalizují rodiče za to, že se osobně starají o opatrování svých dětí, a to především v raném věku. Tato agenda je ve výlučné kompetenci členských států. Je více než žádoucí, aby Unie prostřednictvím své koordinační funkce přispívala ke zlepšení stavu v jednotlivých členských státech.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0193/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, příznivci společné rybářské politiky často upozorňují na to, že pro ryby neexistují státní hranice. Říkají vám to tak, jako by to byl nějaký originální pohled na věc – opravdu, plavou, kde chtějí, kdo by to byl řekl!

Skutečnost je však taková, že místní příslušnost a vlastnická práva jsou jediným bezpečným základem pro ochranu živočichů. Podíváte li se na země, které vedou úspěšnou politiku ochrany živočišných druhů v oblasti rybolovu – ať již to jsou Falklandské ostrovy, Island, Norsko, Nový Zéland – všechny tak učinily na základě toho, že daly kapitánům pocit vlastnictví, takže mají zájem chovat se k rybám jako k obnovitelnému zdroji. Již Aristoteles moudře říkal, že o to, co nikomu nepatří, se nikdo nestará.

Společná rybářská politika bohužel definuje populace ryb jako společný zdroj, k němuž mají všechny národy společný přístup. A tak došlo k ekologické kalamitě, která ochromila populace ryb v Severním moři.

Obzvlášť aktuální je nyní skutečnost, že v uplynulých letech došlo k migraci makrel z vod společné rybářské politiky do teritoriálních vod Islandu. Obávám se, že tím se staly majetkem Islandu. Nemá smysl si na to stěžovat. Je to naše smůla a jejich štěstí. Může se stát, že to bude za několik let naopak, a pak to bude štěstí pro nás. Do té doby nejlépe a nejjistěji zajistíme, abychom s rybami zacházeli jako se zdrojem, který tu vždy bude, tak, že uznáme vlastnická práva lidí, kteří vodu vlastní v rámci námořního práva.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0297/2011

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, rostoucí ceny ropy na celosvětových trzích nejen že způsobily krizi v odvětví rybolovu, neboť paliva jsou obecně již osvobozena od daní a rostoucí ceny na celosvětových trzích mají dopad na všechny rybáře na světě – v Evropské unii i mimo ni. Zadruhé, nárůst prahové hodnoty de minimis by měl být přijat jako příležitost pomoci rybářům, aby mohli pracovat – a rybám – způsobem, který bude ekologičtější a udržitelnější. Zatřetí, pouhým zlevněním cen paliva tohoto cíle nedosáhneme. Jednoduše řečeno, očekávám, že i členské státy přijdou v tomto ohledu s inovativními a užitečnými řešeními.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Zaprvé, paní předsedající, bych chtěla poslat všechnu svou podporu všem lidem ve městě Lorca ve španělské provincii Murcia, osmi obětem včerejšího zemětřesení a jejich rodinám a 250 obyvatelům, kteří byli zraněni.

Hlasovala jsem pro tento společný návrh usnesení, a nenásledovala jsem tak moji skupinu, neboť mne znepokojuje, jak obtížnou dobou toto odvětví prochází, a že se tato situace zhoršila kvůli nárůstu cen ropy.

Zvýšení podpory de minimis podnikům z 30 000 na 60 000 EUR na období pouhých tří let jim může v této složité situaci pomoci. Navíc musím uvést, že tento nárůst neznamená žádné zvýšení v rozpočtech Evropské unie. Její použití musí zároveň zajistit ekologickou a sociální udržitelnost a nemělo by narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy.

Evropský rybářský fond však musí i nadále tento sektor podporovat, aby se snížila závislost rybářů na fosilních palivech, aby byla činnost tohoto odvětví efektivnější a aby získalo inovativní návrhy, jež musí tomuto mořskému odvětví poskytnout nové příležitosti.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, s radostí jsem tato doporučení podpořil.

Rybaření – stejně jako zemědělská činnost – jsou velmi riziková povolání. Není chráněno před rozmary počasí, podléhá stavu kvót a samozřejmě též rozmarům populací ryb a zásob. A nyní se k tomu navíc přidává náhlý nárůst cen ropy.

Řešení bude muset nakonec přijít z Evropské unie, která se nyní stává soběstačnější, co se týče obecnějších dodávek energie, samozřejmě včetně obnovitelných energií. Také si však myslím, že se potřebujeme zaměřit na výzkum oblastí v rámci Evropy, které dříve prozkoumány nebyly, neboť to nebylo z hospodářského hlediska únosné. To se nyní mění. Myslím si, že pokud bychom mohli v rámci Evropy navýšit dodávky, automaticky by se tím snížily celosvětové ceny a také bychom se tak samozřejmě stali méně závislými na dodávkách z nedemokratických režimů.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0286/2011

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Paní předsedající, plně souhlasím s požadavkem, že posouzení vlivu na malé a střední podniky ve všech relevantních legislativních návrzích se musí vykonávat systematicky na vnitrostátní, ale i na evropské úrovni, neboť tyto podniky jsou skutečnou páteří evropského hospodářství a jako takové zabezpečují více než 100 milionů pracovních míst.

Současná praxe však ukazuje, že na regionální a místní úrovni je přístup k finanční podpoře pro počáteční etapy inovace a na podporu začínajících a malých inovativních obchodních společností v EU nadále velmi neadekvátní a nerovnoměrný.

Tuto heterogenitu potvrzuje i zjištění, že pomocí zprostředkovatelských bank bylo plně zpřístupněných 75 % z celkových 21 miliard EUR 21 vyčleněných na finanční podporu, z nichž mohlo těžit jen 50 000 z celkového počtu 23 milionů malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, členové strany Fine Gael mne požádali, abych se o této záležitosti vyjádřil jménem všech našich čtyř členů skupiny PPE.

Pevně podporujeme hlavní náplň každého usnesení, jako je toto, na podporu malých a středních podniků. Víme, jak jsou malé a střední podniky důležité pro irské i pro evropské hospodářství. Nevidíme však důvod, proč by do této zprávy měla být začleněna zmínka o CCCTB. Zdá se mi, že propagandě bezmezně věříme, ať má jakoukoli příchuť. Například v Německu nyní říkají, že začínají o celé této CCCTB pochybovat.

Pomozme tedy malým a středním podnikům, avšak nevkládejme do ustanovení tohoto typu konkrétní propagandu. CCCTB má svá pro i proti. Nenahrazujme podporu ideologií. Měli bychom malým a středním podnikům maximálně pomoci, není ale nutné, abychom neustále zaváděli tyto podmínky.

Hlasovali jsme proti CCCTB, ale nehlasovali jsme proti celé zprávě, protože jsme nechtěli oddálit takovou podporu, kterou malé a střední podniky potřebují, a já jsem rád, že jsem dostal příležitost o tom zde promluvit.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Mitchelli, zeptám se vás na jednu věc. Mohl byste nám říci, co znamenají ty iniciály?

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, jsem rád, že jste to řekla. Myslel jsem si, že se mne zeptáte, zda jsem na začátku hovořil lotyšsky! CCCTB označuje společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base).

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Domnívala jsem se, že naši hosté jistě ocení, když budou vědět, o čem hovoříme.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – Paní předsedající, chtěl jsem se pouze zeptat, jestli může být něco označeno za ideologii jen proto, že to v Irsku nemají rádi.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, nejde zde o to, co v Irsku máme či nemáme rádi. Jsme členové Evropského parlamentu a budeme své názory prosazovat. Žádní představitelé z jiných členských států nám nebudou říkat, co máme dělat. V této zemi nemusíme dělat to, co mají rádi v jiných členských státech. Každý členský stát sem posílá poslance, aby prosazovali své názory. My si myslíme, že případ CCCTB, již nyní v Berlíně pomlouvají, je určitý typ propagandy, která se zrodila v něčí hlavě. Důvody hovořící v její prospěch nebyly prokázány. Má svá pro a proti a my bychom k ní neměli být nuceni politickou korektností jakékoli příchutě.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Tento bod se týká vysvětlení hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, co se týče společné daně z příjmu právnických osob, představovala by pro Evropskou unii velmi náročnou vyhlídku, protože každý z 27 členských států je velmi odlišný. Velmi se liší jejich hospodářské struktury, i když zde samozřejmě existuje jednotný trh, je velmi důležité zajistit, aby malé a střední podniky, které v podstatě představují páteř evropského hospodářství, měly poměrně stejné příležitosti pro hospodářskou soutěž.

V současné době tomu tak není a v tomto smyslu je velmi důležité, že se nyní provádí přezkum malých a středních podniků. Například já pocházím z Finska a velmi jasně si uvědomuji, že finské společnosti jsou velmi daleko od centra vnitřního trhu a z toho důvodu vedou logistické náklady – náklady na dopravu – ke značnému navýšení cen produktů. I v rámci Evropské unie proto potřebujeme různé systémy kompenzací prostřednictvím zdanění, ale i jinými způsoby, aby mohl být stav konkurenceschopnosti pro všechny spravedlivější.

Je velmi důležité, že taková zpráva, jako je tato, vznikla, a je také důležité, abychom se zaměřili na posouzení společností ve vzdálených oblastech na severu, aby byly tyto společnosti schopné za stejných podmínek konkurovat jiným evropským společnostem.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, zaprvé souhlasím s tím, co náš vedoucí, pan Mitchell, řekl o CCCTB, a podle toho jsem hlasoval. Rád bych se však zaměřil na jiný bod.

– Rád bych se zmínil o tom, že bylo pozoruhodné, že záležitost padělání byla vznesena formou ústního pozměňovacího návrhu. Je to nešťastné, protože padělané zboží způsobuje podnikům po celé Evropě obrovské škody a nebylo to dostatečně zdůrazněno ani probráno.

Velké množství tohoto zboží pochází ze třetích zemí a vlády těchto zemí tomu napomáhají, což umožňuje, že zboží přicházející do Evropy zde nalézá bezpečné útočiště. Musíme na tyto země otevřeně ukázat prstem a učinit proti nim opatření, neboť mají obrovský vliv na legitimní podniky v Evropě. Je načase říci: Už dost!

 
  
  

Zpráva: Judith A. Merkies (A7-0162/2011)

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, rychlejší rozvoj, efektivita, včetně efektivity nákladů, a větší konkurenceschopnost představují nejlepší způsoby, jak vyřešit hospodářské problémy. Abychom těchto cílů dosáhli, potřebujeme pracovat společně na inovacích. Velmi důležité zde je zdůraznit tvůrčí schopnosti občanů, například tím, že dáme zaměstnancům prostor k návrhům, jak zlepšit pracovní postupy. Dalším faktorem podporujícím inovace je spotřeba a konkrétním příkladem toho, jak lze spojit tvůrčí schopnosti občanů se záměrem využívat moderní technologie, jsou aplikace iPhone, které vyvíjejí evropští spotřebitelé.

Posílení znalostní základny tím, že zapojíme společně podniky, instituce poskytující znalosti a samotné občany, představuje významný faktor pro dosažení cílů Unie inovací. V tomto ohledu bude nutné dosáhnout plného zapojení veřejných a místních orgánů. Základním cílem inovací je zachovat v Evropě vysokou úroveň prosperity. Doufám, že navrhované spojení sil přispěje k podpoře procesu inovace a napomůže vytvořit hospodářskou stabilitu. Proto tedy tuto zprávu podporuji.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, bohužel jsem neměl příležitost vystoupit při včerejší rozpravě, ačkoliv jsem byl přítomen. Chtěl bych nicméně vyjádřit svou podporu především těm řečníkům, kteří zdůrazňovali, že inovace a výzkum se musí uplatňovat i v odvětví zemědělství. Zemědělství není „zastaralé“ ekonomické odvětví – jedná se o moderní odvětví a i toto prostředí zaznamenává činorodost, výzkum a inovace.

Evropské zemědělství stojí přinejmenším před třemi velkými výzvami. Konkrétně se jedná o zajištění potravin pro obyvatelstvo, o udržování životního prostředí a o výrobu energií. Tyto mnohdy velice rozrůzněné cíle vyžadují systematické pronikání vědy v současnosti i do budoucna.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Ziobro (ECR).(PL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o Unii inovací. Inovace jsou pro rozvoj Evropy samozřejmě klíčové. Podle mého názoru je ale naprosto zásadní podporovat inovace v sektoru malých a středních podniků, zvláště v nových členských státech Evropské unie, jež jsou v tomto ohledu do jisté míry pozadu. Jak vyplývá z mnohých analýz, je to právě dění v tomto sektoru, které rozhoduje o tom, zda bude evropské hospodářství zítřka konkurenceschopné ve vztahu k ostatním velkým světovým ekonomikám.

Je třeba mít na paměti – jak ukazuje průzkum provedený společností Ernst & Young –, že tři čtvrtiny žádostí o dotace na výzkum a na pořízení nových technologií, které v Evropě podají malé podniky, bohužel banky zamítají. Financování představuje závažný problém, a proto bychom měli přesvědčit jednotlivé členské státy, aby v této oblasti malé a střední podniky podporovaly. Bez této podpory se totiž nedokáží vyrovnat s rostoucí konkurencí ve světové ekonomice.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Paní předsedající, podpořil jsem tuto zajímavou a obsažnou zprávu o proměně Evropy pro svět po krizi. Učinil jsem tak v naději, že ve zprávě navržený postup omezí rostoucí disproporce v rozvoji mezi jednotlivými členskými státy EU a zpomalí „odliv mozků“, který tato zpráva – na můj vkus až příliš uhlazeně – nazývá intelektuální mobilitou. Proto musíme v zájmu zajištění udržitelného rozvoje Evropy vyčlenit více finančních prostředků na rozvoj inovací a na výzkumné projekty v nových členských státech EU.

Měli bychom nabádat vlády, aby – stejně jako v případě rostoucích rozpočtových prostředků každoročně vyčleněných na výzkum – stanovily určité minimální procento rozpočtových prostředků, jež musejí být použity na projekty v oblasti výzkumu a vývoje. Částka vyčleněná na výzkum a vývoj by nicméně v žádném případě neměla být snížena v rámci budoucích rozpočtových plánů týkajících se současných priorit Evropské unie, například společné zemědělské politiky nebo politiky soudržnosti. Ty totiž svou úlohu plní dobře.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE).(SV) Paní předsedající, navzdory tomu, že inovace jsou pro hospodářský a sociální rozvoj v Evropě tak neuvěřitelně důležité, nemá dosud EU žádné společné předpisy týkající se inovací. Je proto mimořádně důležité, že tento návrh předložila Komise a paní komisařka Geogheganová-Quinnová.

Pokud nyní stanovíme pravidla, jež mají být zavedena, musíme v rámci tohoto dokumentu a v rámci Unie inovací velmi usilovat o jejich zjednodušení a o odstranění veškeré nadbytečné byrokratické zátěže. Zjednodušení pravidel je zvláště důležité, protože každý výzkumný pracovník, každé průmyslové odvětví a každý malý podnik to považuje za největší překážku pro využívání finančních prostředků EU a pro soustředěnou spolupráci v oblasti zlepšení situace na poli inovací v Evropě.

Rovněž musíme zajistit daleko efektivnější řízení. Musíme se soustředit na skutečně veliké projekty a nerozptylovat peníze do velikého množství různých oblastí, jak tomu je ve všech ostatních případech. Závěrem chci zdůraznit, že Unie inovací může být skutečně dobrým nástrojem pro naše úsilí týkající se řešení klimatických problémů. Děkuji.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0296/2011

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Paní předsedající, každodenní život pracovníků v cizích domácnostech často charakterizuje nejistota, podhodnocení a nehlášená práce. Je s nimi nakládáno nerovně, nespravedlivě a špatně.

V Evropě jsou pracovníci v cizích domácnostech většinou migrující pracovníci, z nichž mnoho do země přicestovalo nelegálně. Nejsou vedeni v žádných záznamech, hrozí jim vykořisťování a jsou vydáni na milost a nemilost svých zaměstnavatelů. Úmluva MOP o pracovnících v cizích domácnostech a společná pravidla jsou primárními prostředky pro zajištění toho, aby byla dodržována lidská, zaměstnanecká a sociální práva pracovníků v cizích domácnostech, aby byla kontrolována a rozvíjena.

Bylo by naivní tvrdit, že v Evropě nejsou nelegální pracovníci. Jedná se svého druhu o moderní otrokářství. Tito pracovníci, často ženy, jsou ze všech nejzranitelnější. Netroufnou si stěžovat na to, že je s nimi špatně zacházeno, nebo že jsou terčem násilného chování či sexuálního vykořisťování. Otázka vykořisťování se ale netýká jen lidí ze zemí mimo EU: vykořisťujeme i vlastní občany. Zlepšení postavení pracovníků v cizích domácnostech by mělo být prioritou strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, rád bych vyjádřil své názory k otázce pracovníků v cizích domácnostech. Předně souhlasím s těmi, kdo říkají, že lidé zaměstnaní v tomto sektoru – pochopitelně ve většině ženy – mají právo na spravedlivou mzdu a sociální služby. Rovněž naprosto souhlasím s těmi, kdo říkají, že zejména v této oblasti dochází k mnoha neuvěřitelným událostem a že zde existuje mnoho bezpráví.

Žádám však, aby byla při provádění souvisejících oprávněných požadavků věnována patřičná pozornost byrokracii. Například v Německu je realita taková, že já jako osoba, která z titulu svého zaměstnání coby pracovníka v cizí domácnosti podléhá těmto předpisům, si musím zajistit pomoc daňového poradce prostě proto, že je ve hře příliš mnoho administrativy a že jsou zákonné předpisy příliš složité. To stojí spoustu starostí, času a peněz. Ti, kdo se chtějí vyhnout byrokratickým předpisům, pak většinou platí své zaměstnance hotově, čímž přispívají – často nevědomky – k problému nelegálního zaměstnávání. Proto vyzývám, aby byla v této oblasti věnována pozornost míře byrokratické zátěže.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0295/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, jako zkušený zemědělec bych rád přispěl několika komentáři k této záležitosti. První poznámka se týká toho, že je správné, že musí být naším cílem omezit používání antibiotik, především v živočišné výrobě. Úhelným kamenem našeho snažení by mělo být v tomto ohledu heslo „co možná nejméně“. Má druhá poznámka se týká potřeby analýzy statutu quo, jinak řečeno analýzy údajů vypovídajících o aktuálním dění v jednotlivých členských státech Evropské unie. Na této analýze se pochopitelně musejí podílet všechny členské státy. Třetí poznámka se týká potřeby dalších vědeckých studií, aby bylo možno analyzovat rizika a aby je bylo možno účinně eliminovat. Začtvrté skutečně nepotřebujeme ideologické strašáky. Ideologie nesmí nahradit vědu.

 
  
  

Zpráva: Marietje Schaake (A7-0112/2011)

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Paní předsedající, tato zpráva si zaslouží podporu. Evropa je právem považována za hospodářského giganta: mohla by rovněž stejně tak být gigantem kulturním.

Ve vší své kulturní rozmanitosti je EU soudržným, a přesto různorodým společenstvím hodnot. V mezinárodní politice má kultura zásadní význam. Je jedním z lidských práv a každý člověk a národ má právo se jí těšit. Kultura je také spojena s lidským blahobytem a vyrovnáváním se s životními situacemi všeobecně.

Kulturní politika rovněž umožňuje EU propojení s jinými zeměmi, s nimiž se nedospělo ke shodě na žádné jiné formě partnerství. Obzvláště důležitá je také podpora pro kulturní dimenzi v těch zemích severní Afriky, které nyní budují novou, demokratičtější společnost. Dvoustranný rozvoj a obchodní dohody by vždy měly vyžadovat nejen prvky sociální odpovědnosti, nýbrž také prvky kulturní. Měli by také existovat odborníci na kulturu přidružení k Evropské službě pro vnější činnost, aby kultura mohla být učiněna součástí zahraniční politiky EU soudržnějším a systematičtějším způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, kulturní dědictví evropských zemí je samo o sobě hodnotné. Přestože mezi nimi existuje mnoho kulturních rozdílů, členské státy si již ve světě udělaly dobré jméno, které přitahuje občany jiných zemí, kteří by z těchto kulturních zdrojů rádi čerpali. Politickou a hospodářskou pozici Evropské unie lze posílit podporováním unijní identity a kulturní hodnoty.

Významnou roli v oblasti kultury nyní hrají nové technologie, které lidem rovněž umožňují uplatňovat základní lidská práva. Zejména v zemích, jež se nacházejí v sevření cenzury, jsou aktivita občanů a přístup k informacím udržovány pomocí nástroje internetu. Unie proto musí podporovat svobodu internetu na světové scéně a významným způsobem přispívat k rozvoji kultury a informovanosti lidí v uzavřených společnostech. Mladá generace navíc potřebuje soudržnou strategii týkající se mobility pro posílení rozvoje v oblasti vědy a kultury. Podporuji opatření pro kulturní diplomacii, kterým rovněž může napomoci práce parlamentních delegací. Proto jsem tuto zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Ziobro (ECR).(PL) Paní předsedající, prohlášení a poznámky obsažené v této zprávě jsou výjimečně cenné a případné. Chtěl bych zde poukázat především na výroky zdůrazňující to, že Evropská unie má povinnost přijmout opatření na celém světě s cílem podporovat dodržování svobody projevu, svobody tisku a svobody přístupu k audiovizuálním sdělovacím prostředkům. Velmi vhodná je také výzva k tomu, aby Evropská komise celosvětově prosazovala svobodu internetu, vzhledem k hrozbám pro tuto svobodu, o nichž čím dál častěji čteme a slyšíme.

Přestože s potěšením zaznamenávám, že voláme po hodnotách, které my Evropané považujeme za základní, přiznávám rovněž, že jsem tuto zprávu podpořil s určitým pocitem smutku. Uvědomuji si, že někdy vyzýváme k tomu, aby tyto základní hodnoty byly prosazovány v ostatních částech světa, zapomínáme však na to, že jsou porušovány v některých členských státech Evropské unie. Příkladem je to, co se děje v Polsku v souvislosti s novináři, kteří jsou kritičtí k vládě. Jsou hromadně odstraňováni z veřejných sdělovacích prostředků a představitelé vlády se pokoušejí zavřít nezávislý deník Rzeczpospolita v soukromém vlastnictví, který je druhým největším kvalitním deníkem v Polsku a je kritický, jen tak mimochodem, k pozici vlády. Zatímco se zabýváme záležitostmi nastolenými v této zprávě, měli bychom se postavit i proti tomuto.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, je velmi důležité, aby kulturní dimenze byla rovněž zařazena do rozpravy o zahraniční politice.

Myslím si, že jsme dospěli k tomuto rozhodnutí proto, že při současných nepokojích na Blízkém východě jsme si uvědomili, že jsme na kulturní dimenzi po celá desetiletí zapomínali: například ve vztazích Evropské unie se Sýrií. V Sýrii vládlo od roku 1963 stanné právo, které umožňovalo popravy bez soudního procesu, avšak jen málo evropských delegací, například delegace EU, tuto otázku nastolovalo. Obchod a finance získaly převahu nad lidskými právy.

Jak právě řekl pan Repo, lidská práva jsou rovněž klíčovou součástí kulturní dimenze, když mluvíme o Evropské unii. To je důležité mít na paměti. Lidská práva, demokracie, toto pevné jádro: to je to, co musíme s větší vervou prosazovat i v evropské zahraniční politice, namísto vnímání věcí čistě z ekonomického hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Paní předsedající, podpořil jsem tuto zajímavou zprávu o kulturních dimenzích vnější činnosti EU. Jak může člověk příznivě nehodnotit tato prohlášení o opatřeních, která EU přijímá po celém světě s cílem prosazovat dodržování svobody projevu, svobody tisku, svobody přístupu k audiovizuálním sdělovacím prostředkům a tak dále?

Mám však dojem, že se až příliš zaobíráme situací mimo Unii a příliš málo nám záleží na standardech uvnitř Unie, kupříkladu v Polsku, protože právě v Polsku poté, co současná vládnoucí koalice získala kontrolu nad veřejnými sdělovacími prostředky, začala propouštět velké počty novinářů a zavírat jejich programy, z nichž všechny měly společnou jednu věc – kritiku současné situace. O svá místa tak přišli například takoví lidé, jako Jacek Sobala, Anita Gargasová, Jacek Karnowski a Wojciech Leszczyński. Novináři jako Joanna Lichocka, Tomasz Sakiewicz, Rafał Ziemkiewicz, Jan Pospieszalski, Grzegorz Górny, Tomasz Terlikowski, Bronisław Wildstein a Wojciech Cejrowski přišli o své programy – a to jsou jen některé příklady mezi mnoha dalšími. Umlčování svobody projevu v Polsku je hanbou pro celou Evropskou unii.

 
  
  

Zpráva: Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0143/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, ze všeho nejdříve bych ke zprávě paní Sanchez-Schmidové řekl, že je mimořádně důležité, abychom my v Evropské unii uznali vliv, který tvůrčí odvětví a kultura mají také na hospodářský růst v Evropské unii. Je velmi významný: 2,6 % HDP EU pochází konkrétně z tvůrčích odvětví, a tato odvětví též zaměstnávají 3,1 % pracovní síly EU. Mohli bychom proto říci, že během posledních několika let i desetiletí se jednalo o růstové odvětví a i v budoucnu takovým dál zůstane.

Mluvíme-li o kulturní dimenzi, je také důležité mít na paměti, že jde o něco jiného nežli pouze hospodářský růst. Je to také růst pro lidstvo, a na to by se nikdy nemělo zapomínat, když mluvíme o kultuře. V tomto ohledu by vliv kultury neměl být měřen podle růstu HDP: musíme si uvědomit také skutečnost, že člověk nevytváří růst HDP pouze tím, že se účastní tohoto upachtěného koloběhu, ale i tím, že žije jedinečný život lidských hodnot, a právě za tímto účelem musíme vytvářet ty správné podmínky a okolnosti. My, jakožto členové Evropské unie, bychom si to měli pamatovat, protože Unie nám příliš často předkládá zúžený obrázek sebe sama, jako stěží více než systém orgánů hospodářské spolupráce, a my pan zapomínáme na širší souvislosti.

Pokud jde o Sarajevo jako hlavní město kultury pro rok 2014, chtěl bych říci, že doufám, že se tento projekt uskuteční. Pro nás ve Výboru pro kulturu a vzdělávání to byla myšlenka a projekt, který jsme všichni sdíleli, neboť v roce 2014 si připomeneme sté výročí vypuknutí první světové války, jež začala incidentem právě v tomto městě. Symbolizuje vývoj událostí, k němuž v Evropě došlo. Chceme ukázat, že rok 2014 je rokem, který by značil začátek dlouhého období míru, nebo by byl pokračováním dlouhého období míru, které již začalo. Tohoto rozvoje míru a stability by se však také měly masivněji účastnit pobaltské země. Mělo by to dozajista větší význam pro širší Evropu.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0281/2011

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, pokud jde o jako hlavní město kultury pro rok 2014, chtěl bych říci, že doufám, že se tento projekt uskuteční. Pro nás ve Výboru pro kulturu a vzdělávání to byla myšlenka a projekt, který jsme všichni sdíleli, neboť v roce 2014 si připomeneme sté výročí vypuknutí první světové války, jež začala incidentem právě v tomto městě. Svým způsobem symbolizuje vývoj událostí, k němuž v Evropě došlo. Chceme ukázat, že rok 2014 je rokem, který by značil začátek dlouhého období míru, nebo by byl pokračováním dlouhého období míru, které již začalo. Tohoto rozvoje míru a stability by se však také měly masivněji účastnit pobaltské země. Mělo by to dozajista větší význam pro širší Evropu.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Milan Zver (A7-0169/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť cílem této iniciativy je dosáhnout hlavních cílů strategie Evropa 2020, a sice snížení míry předčasného ukončování školní docházky z 15 na 10 % a zvýšení procentního podílu lidí s terciárním vzděláním z 31 na 40 % do roku 2020. Iniciativa „Mládež v pohybu“ se zaměřuje také na podporu mobility v oblasti učení, přičemž je také nezbytné zajistit, aby vzdělání poskytnuté mladým lidem bylo v souladu s potřebami trhu práce s cílem vybavit je dovednostmi a znalostmi, jež budou potřebovat. Mobilita je důležitá pro poznání jiných kultur, ale také pro lepší porozumění své vlastní kultuře. Méně než třetina obyvatelstva EU má vysokoškolské vzdělání, v porovnání s více než 40 % ve Spojených státech a více než 50 % v Japonsku, takže Evropa musí tyto počty zvýšit, aby tak mohla zvýšit i svou konkurenceschopnost v čím dál silnější světové ekonomice.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) V posledních letech se Evropská unie čím dál více zaměřuje na vytváření znalostní společnosti, která je schopna soutěžit se všemi ostatními ekonomikami na celosvětové úrovni. Se svou iniciativou Mládež v pohybu dala strategie EU 2020 mladým lidem klíčovou roli, a to s cílem splnit pět hlavních cílů do roku 2020: zaměstnanost, výzkum a inovace, klima a energetika, vzdělávání a snížení chudoby. Jde o ambiciózní cíle vzhledem k tomu, že současná situace je tak nestabilní a nutí mladé lidi žít v neustálém stavu nejistoty, velmi daleko od povzbudivé vyhlídky na stálé pracovní místo v budoucnu a na jejich místo ve společnosti. Bude nemožné upevnit ducha evropského občanství a uvolnit potenciál, který mladí lidé představují, pokud dostupné nástroje nenabídnou prostředky, kterých je pro dobré fungování věcí zapotřebí.

Členské státy by se měly zdržet přijímání úsporných opatření obnášejících škrty pro vzdělávací systém a zaměstnanost. Namísto toho by se měly zaměřit na vytváření platforem zahrnujících jak zaměstnavatele, tak pracovníky, univerzity, podniky a místní i regionální organizace s cílem poskytnout příležitosti v odvětví vzdělávání a odborné přípravy a zajistit, aby existovala dobrá mobilita a byly uznávány kvalifikace.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mladé lidi tato krize zasáhla obzvlášť tvrdě a průměrná nezaměstnanost mládeže v EU je přes 20 %, což je dvojnásobek průměrné hodnoty pro dospělé, zatímco v některých členských státech přesahuje 40 %. Členské státy kvůli hospodářské krizi snižují investice do vzdělávání a odborné přípravy, což má přímý dopad na budoucí vyhlídky mladých lidí a na budoucnost EU. Investice do vzdělání jsou bezpochyby zásadní pro udržitelný růst a rozvoj a i v době hospodářské krize by financování programů pro mládež a vzdělávání nemělo být považováno za náklad, s nímž je třeba se vyrovnat nyní, ale spíše za investici do budoucnosti Evropy. Cítím, že iniciativa Mládež v pohybu zakotvená ve strategii Evropa 2020 může přispět k posílení stávajících programů pro vzdělávání, mobilitu a zaměstnanost pro mladé lidi a k povzbuzení členských států k dosažení cílů strategie EU 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Zvera. V současné době příliš mnoho mladých lidí ve vzdělávání a odborné přípravě plně nevyužívá svůj potenciál. Tyto problémy vyžadují sjednocený postup na úrovni EU, aby mladí lidé byli lépe připraveni na trh práce. Potřebujeme politiky, které zahrnou kroky, které musí mladí lidé učinit při přechodu ze vzdělávání k zaměstnání. Podle mě je klíčové, aby mladí lidé a různé mládežnické organizace zapojeny do rozhodovacího procesu. To pomůže posílit jejich pocit sounáležitosti a pocit, že aktivně přispívají ke strategii pro mládež. Klíčovým cílem iniciativy Mládež v pohybu musí být posílení evropské soudržnosti. EU musí nasadit své vlastní finanční nástroje na pomoc mladým lidem, a to efektivnějším využíváním Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Iniciativa Mládež v pohybu je součástí strategie Evropa 2020. Zavádí 28 opatření, jejichž cílem je lépe přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy potřebám mladých lidí, povzbuzuje k využívání pomoci EU ke studiu či účasti v kurzu odborné přípravy v jiné zemi. Cílem této iniciativy je zvýšit mobilitu mládeže prostřednictvím zaměření se na zajištění toho, aby všichni mladí lidé v EU měli příležitost studovat v zahraničí, do roku 2020.

Tato zpráva, která si vysloužila můj hlas pro, upozorňuje na řadu situací zasluhujících zvláštní pozornost. S cílem zabránit tomu, aby tato iniciativa existovala pouze jako koncepce, je nezbytné, aby se k ní členské státy zavázaly, jak co do finanční podpory, tak co do jejího provádění, a je také důležité, aby pro ni byl přijat rozpočet EU.

Je zásadní překonat praktické bariéry a překážky pro mobilitu a měly by se zavést doplňující mechanismy s cílem zajistit, aby lidé s postižením dostávali stejné příležitosti jako kdokoli jiný. Mobilita studentů na sekundární úrovni vzdělávání není o nic méně důležitá a programy jako Comenius by se v členských státech měly lépe propagovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně.(FR) Ačkoli jsou evropská čísla vyjadřující nezaměstnanost mládeže mimořádně znepokojující – v lednu 2011 se nezaměstnanost lidí mladších 25 let v EU zvýšila na 20,6 % – zpráva o „Mládeži v pohybu“, stěžejní iniciativě strategie 2020, vyzývá členské státy ke zvýšení jejich investic do vzdělávání, odborné přípravy a mobility. Politiky týkající se mladých lidí, ať již se týkají raného, celoživotního nebo odborného vzdělávání, je nutno považovat za investici, nikoli náklady. Položení důrazu na lidský kapitál je zásadní pro budoucnost našich evropských společností. Zdůrazňování součinností mezi jednotlivými zapojenými činiteli, rozvíjení samostatnosti mladých lidí, přijímání opatření k zastavení předčasného ukončování vzdělávání mladými lidmi, opětovné potvrzení významnosti odborné přípravy a učňovství, přijetí závazného evropského kvalitativního rámce pro vzdělávací programy: to jsou ony druhy dobrých nápadů, u nichž je důležité, abychom je nyní na národní úrovni proklamovali. Je to proto, že úspěch strategie 2020 bude záviset na iniciativě a politické vůli států odpovědných za její provádění, neboť tyto politiky do značné míry zůstávají ve vnitrostátních pravomocích.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Mládež v pohybu je jednou ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro podporu inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění. Mládež v pohybu nastiňuje klíčové směry činnosti pro posílení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility, a tudíž pro usnadnění jejich vstupu na trh práce. Podle nedávných statistik 14,4 % mladých Evropanů ve věku mezi 18 a 24 lety ukončili školní docházku před dokončením sekundárního vzdělávání, a méně než třetina populace Evropské unie má vysokoškolskou kvalifikaci, oproti přibližně 40 % ve Spojených státech a 50 % v Japonsku. Je zásadní, aby mladí lidé mohli rozvíjet své dovednosti a schopnosti, které jim umožní vstoupit na trh práce a aktivně přispět k růstu Unie

Proto bezvýhradně podporuji a povzbuzuji tuto iniciativu, jejímž cílem je snížit míru předčasného ukončování školní docházky na 10 % a zvýšit procentní podíl lidí s postsekundárním vzděláním z 31 na 40 % do roku 2020. Konečně, jsem přesvědčen, že vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytné pro splnění požadavků moderního trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Podpořila jsem tuto zprávu z důvodu potřeby podpořit rámec pro zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Iniciativa Mládež v pohybu musí být politickou iniciativou, která bude podporovat programy pro vzdělávání, mobilitu a zaměstnanost pro dnešní mládež a bude podněcovat členské státy k dosahování cílů strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Oceňuji vizi zpravodaje ve směru investic do budoucnosti mladých Evropanů, které je třeba uskutečnit. Mobilita v oblasti učení, stejně jako zlepšení šancí evropských studentů na nalezení prvního pracovního místa, podporuje posílení evropské identity a občanství, a ve svém důsledku zvyšuje zapojení mladých lidí do demokratických procesů Unie. Vzhledem k tomu podporuji snahy o zabezpečení kvality a dostupnosti mobility v oblasti učení, a ráda bych zdůraznila zpravodajovu zmínku o důležitosti povzbuzování většího počtu členských států, aby přijaly Evropskou chartu kvality mobility od Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Mládež v pohybu je úžasná iniciativa, a já skupinu silně podporuji, dávám jí svou plnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zpráva se zabývá programem „Mládež v pohybu“, který umožňuje mladým, lidem a organizacím mládeže dělat více na evropské úrovni (semináře, setkání, výlety) a aktivně se zapojit do diskusí o politikách týkajících se mladých lidí, s finanční podporou od EU. K pozitivním bodům v této zprávě patří časté zmínky o důležitosti přístupu ke vzdělání, negativní postoj ke škrtům ve výdajích na vzdělávání a odbornou přípravu a výzva ke zvýšení jejich financování, aby při rovnosti všech ostatních věcí měli všichni možnost zapojit se do tohoto programu. Příležitost zúčastnit se dává rovněž mladým lidem ze sousedních zemí a zdůrazňuje potřebu stavět se proti diskriminaci na pracovišti. Obrovský význam je připisován pragmatickému systému stáží, který umožní všem důstojnou mzdu a přístup k sociálnímu zabezpečení, takže nebudou nahrazovat skutečná pracovní místa. Protože však tato zpráva obsahuje určité body, které jsou typické pro boloňskou politiku v oblasti vzdělávání, jejímž jsem odpůrcem, v tom, že odkazuje na potřebu formulovat programy v souladu s „potřebami trhu“, což podle mého názoru může ohrozit podstatu tohoto programu, hlasování jsem se zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Mladí lidé jsou v současnosti jednou ze skupin nejtvrději zasažených celosvětovou hospodářskou a finanční krizí. EU a členské státy mají povinnost podpořit konkrétní, účinná opatření umožňující přechod na trh práce, prostřednictvím lepšího vzdělávání, odborné přípravy a mobility. Iniciativa Mládež v pohybu reaguje přesně na tuto ambici a nabízí odpovědi na výzvy, jimž mladí lidé čelí, a napomáhá jim k úspěchu ve znalostní ekonomice.

Tváří v tvář nepřijatelným statistikám nezaměstnanosti mládeže jsem přesvědčen o tom, že kvalita vzdělávání a odborné přípravy, náležité začlenění do trhu práce a silný závazek k mobilitě mládeže jsou klíčové pro využití potenciálu všech mladých lidí a pro dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Navíc, ačkoli se tato iniciativa zaměřuje na zaměstnání jako konečný výsledek, neignoruje otázky spojené se vzděláváním, zapojením mládeže, aktivním občanstvím, s mobilitou, výukou jazyků a s celou řadou dovedností, jež jsou dnes zásadní pro oblast neformálního vzdělávání.

Hlasuji pro tuto předloženou zprávu a vyzývám k intenzivnímu financování pro tuto iniciativu, která je nezbytná pro udržitelný růst.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni Collino (PPE), písemně. (IT) Iniciativa „Mládež v pohybu“ je důležitým referenčním bodem pro mladé evropské občany. V první řadě z finančního hlediska, neboť představuje další podporu evropských projektů pro mobilitu mladých studentů a zlepšuje evropské školy, přičemž podněcuje výzkum a diskusi o významnosti sjednocené Evropy a ukazuje, co může nabídnout. Přispění „Mládeže v pohybu“ k diskusi o definici evropského kulturního modelu není o nic méně důležité. Spolupráce mezi různými institucemi a učení se v různých disciplínách, které jsou v různých zemích vyučovány různě, také v závislosti na politickém povědomí vládnoucích tříd, rovněž klíčovým způsobem přispívá k definici evropské identity. Musíme zajistit, aby prostřednictvím našich mladých lidí byly tyto identity skutečně evropské a neumožnit, aby jediným modelem vzdělávání byl pro naše mladé lidi v budoucnu model americký, ačkoli samozřejmě až doposud představoval důležitý referenční bod. Evropská unie má všechny nástroje, které potřebuje k tomu, aby světu nabídla své hodnoty a myšlenky týkající se toho, jak chce a bude chtít, aby její děti vyrůstaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Mladí lidé jsou do značné míry charakterizováni svou dynamičností, svou nesmírnou velkorysostí a ohromnou schopností učení a přizpůsobování se. Evropa s budoucností a Evropa, jejímž cílem je být čím dál konkurenceschopnější a dynamičtější, tento důležitý kapitál potřebuje. Program „Mládež v pohybu” obsažený ve strategii Evropa 2020 je proto důležitým souborem programů na podporu těch nejmladších lidí, s cíli, které jsou ambiciózní, avšak velmi jasné, v němž se sám vidím a do nějž se doufám lidé, na něž je zaměřen, významně zapojí. Tato iniciativa obhajuje potřebu dát většímu množství mladých lidí lepší přístup k pracovnímu trhu, což je velmi relevantní cíl vzhledem k úrovni, které nezaměstnanost mládeže v řadě členských států dosahuje. Zdůraznil bych také pozornost věnovanou důležitosti mobility mladých Evropanů, a to během jejich vzdělávání i pracovního života. Toto vzdělávání ve škále různých kultur a míst poskytne vzdělávání, které bude úplnější a bohatší, zatímco přispěje k budování skutečného pocitu „evropské odpovědnosti“, který pomůže stmelit/upevnit pojem evropského občanství obsažený ve Smlouvách. S cílem podpořit a posílit tato opatření hlasuji pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Programy podporující mobilitu studentů, jako jsou Erasmus, Erasmus Mundus a Comenius, přitahují čím dál více uchazečů. Stále však existují praktické překážky mobility, zejména pro získávání víz a zdravotní dokumenty v různých jazycích, pro převádění grantů do zahraničí a pro uznávání kvalifikací získaných v jiném členském státě. V roce 2004, kdy byl spuštěn výměnný program Erasmus Mundus, jsme s pomocí velké většiny v tomto Parlamentu dosáhli souhlasu Evropské komise s tím, že přijme nezbytná opatření k zajištění kvality v tomto programu. Byla dokonce vytvořena Evropská charta kvality mobility. Jenže po sedmi letech tu stále jsou tytéž překážky. Z tohoto důvodu chtěl Evropský parlament znovu zopakovat, jak moc jsou potřebné větší investice do vzdělávání a odborné přípravy. Zpřístupnění evropských programů na podporu mobility všem mladým lidem, bez ohledu na jejich dráhu nebo sociální zázemí, je klíčové, abychom jim poskytli lepší přístup na trh práce. Je načase, aby se členské státy skutečně zavázaly s cílem zaručit vysoce kvalitní odbornou přípravu pro všechny mladé Evropany.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Protože mladí lidé jsou budoucností Evropy a protože by bylo nezodpovědné z nich neučinit prioritu, když se potýkají s nezaměstnaností okolo 20 %, s nadšením jsem podpořila zprávu pana Zvera o zlepšování systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Pro řadu studentů konfrontovaných s čím dál většími požadavky na straně zaměstnavatelů je vstup na trh práce často skutečné martyrium. Z tohoto důvodu Evropský parlament velmi vřele přijal návrhy obsažené ve zprávě o „Mládeži v pohybu“: zvýšení investic do vysokoškolského vzdělávání, rozvoj mezinárodních programů podporujících mobilitu, uznání neformálně získaných schopností, boj proti předčasnému ukončování školní docházky a podpora mladých lidí při vstupu na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Závazek ke vzdělávání a odborné přípravě s cílem zlepšit kvalifikace mladých Evropanů je klíčovým cílem strategie Evropa 2020 a nástrojem, který považuji za zásadní pro boj s nezaměstnaností a podporu podnikání. Iniciativu Mládež v pohybu proto vítám, zejména pak její aspekt podporování a podněcování mobility studentů, a také uznávání kvalifikací, stejně jako důležitost připisovanou neformálnímu a informálnímu vzdělávání, které je často stejně důležité jako formální učení, a někdy dokonce i důležitější.

Chce-li Evropa úspěšně dosáhnout ambiciózních cílů strategie Evropa 2020, které kladou obzvláštní důraz na inovace, výzkum a odbornou přípravu, bude muset investovat do lépe kvalifikovaných mladých lidí a volit formy vzdělávání, které více směřují k budoucímu začlenění do trhu práce, a také věnovat zvláštní pozornost znalostem, které skutečně připravují mladé lidi na budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva je o iniciativě „Mládež v pohybu“, která nakonec bude, jak doufáme, rámcem pro zkvalitňování systémů vzdělávání a odborné přípravy. Jde o jednu ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, jejímiž vzájemně provázanými prioritami jsou inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Tato iniciativa obsahuje 28 klíčových kroků a konkrétních opatření pro posílení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a zaměstnatelnosti, pro práci směrem k cílům strategie Evropa 2020 – snížit míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 %, zvýšit míru terciárního vzdělávání z 31 na 40 % do roku 2020 a snížit nezaměstnanost – zejména nezaměstnanost mladých lidí – která se nyní pohybuje okolo 21 %. Proto, a také protože jsem zastáncem programu odborné přípravy pro mládež „Tvoje první zaměstnání zprostředkované EURES“, bych nemohl více souhlasit s návrhy nastíněnými v této zprávě, a hlasoval jsem pro ni s vědomím, že EU by měla nadále provádět a posilovat všechna opatření pro podporu našich mladých lidí. To je jediný způsob, jímž dosáhneme Evropy, která bude silnější a více založená na solidaritě a začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Předmět této zprávy a její rozsah znamenají, že nevyhnutelně skončí řešením důležitých otázek, v některých případech správně, v jiných nesprávně nebo velmi nedostatečně; v některých místech je rozporuplná.

Zmiňuje se, konkrétně v bodech odůvodnění, o důležitých otázkách, jako je snižování veřejných investic do vysokoškolského vzdělávání, zvyšování poplatků a následné rozšiřování sociální mezery, tato otázka však není v hlavní části usnesení náležitě pojednána. Zmiňuje se rovněž o problémech, které mnozí mladí lidé mají s účastí v programech podporujících mobilitu z finančních důvodů, problém vysoké míry předčasného ukončování školní docházky, a též nezaměstnanosti a nejistých pracovních míst mezi mladými lidmi.

Z tohoto jsou její rozpory evidentnější: podporováním cílů takzvané strategie Evropa 2020 nakonec prosazuje cestu, která vede k problémům, jež identifikuje, nejistých pracovních míst a nezaměstnanosti pro mladé lidi. Na jedné straně se zasazuje o konec diskriminace mladých lidí na pracovišti. Na druhou stranu její zmínka o pracovních stážích skrytě otevírá dveře pro odlišný status pro tyto pracovníky, a mýlí se, pokud jde o „ujednání o ochraně v práci u atypických a nejistých povolání“.

Z těchto důvodů jsme se zdrželi závěrečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Nestačí vyjadřovat zajímavé zásady, pokud neberete v úvahu realitu. Kvalitní vzdělávání od nejranějších let života je nezbytné pro zajištění rozvoje lidské bytosti a společností. Avšak finanční prostředky na kvalitní veřejné vzdělávání jsou čím dál menší a studenti se potýkají s nedostatkem grantů, nezaměstnanými rodinami a předčasným ukončováním studií, jako se to děje v Portugalsku s úspornými politikami, jež se provádějí.

Realitou jsou pak ostré divestice v těchto oblastech. Ve jménu krize stát ustupuje, což i zde ohrožuje jeho sociální roli a má za následek zhoršování nerovností v přístupu ke vzdělání, znalostem a kultuře. Výsledkem je znásobení a prohloubení sociálních nerovností.

Realitou v členských státech, jako je Portugalsko, je uzavírání tisíců škol, zvyšování nezaměstnanosti mladých lidí a snižování jistoty pracovních míst tisícovek učitelů a rovněž chronické nedostatečné financování státního systému vysokoškolského vzdělávání a zvýšené náklady na studium v jeho rámci. Realitou je, že rozpočty pro kulturu jsou radikálně snižovány na úroveň nouze.

Nejzávažnějším aspektem toho všeho je, že tato situace se ještě zhorší, pokud bude proveden agresivní program intervence vypracovaný Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Program Mládež v pohybu je iniciativa, která je pro strategii EU 2020 ústřední. Cíle programu Mládež v pohybu jsou podporovat vysokoškolské vzdělávání v Unii, zlepšovat kvalitu vzdělávání a odborné přípravy a podporovat mobilitu studentů zlepšením účinnosti stávajících evropských programů.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Tato zpráva dodává klíčový prvek k evropské politice, jejímž cílem musí být poskytnout mladým Evropanům nástroje k tomu, aby byli konkurenceschopnější na trhu práce, který je čím dál globalizovanější. Zaměření na mobilitu studentů musí být prvním krokem při poskytování většího množství příležitostí zaměstnání našim mladým lidem. Bohužel statistiky nezaměstnanosti mládeže v mnoha členských státech musí být důvodem k obavám a úvahám. Podpora mladých lidí povzbuzováním dialogu mezi evropskými orgány a organizacemi mládeže je dobrým začátkem, avšak nelze ji považovat za konečný cíl. Měli bychom být schopni jim naslouchat a dát jim důvěryhodnost a důvěru. Pouze tímto způsobem budeme schopni vytvořit Evropu, kterou budou nové generace vnímat jako příležitost a nikoli jako mlýnský kámen.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu pana Zvera. Aby byla stěžejní iniciativa strategie EU 2020 „Mládež v pohybu“ úspěšná, orgány EU musí vytvořit pragmatickou, komplexní a širokou politiku podporovanou všemi členskými státy, která se zaměří na propojení oblastí odborného vzdělávání, odborných kvalifikací, celoživotního učení a učňovství s trhem práce, aby se zajistilo, že každý členský stát převzal skutečnou vlastní odpovědnost za vzdělávací systém EU. Mládež v pohybu je o usnadňování přechodu od učení se a odborné přípravy na trh práce pro mladé lidi Evropy. Jedním z cílů této politické iniciativy je snížit počet studentů předčasně ukončujících školní docházku a zvýšit podíl lidí s kvalifikacemi terciárního vzdělávání, přičemž důvodem je, že předčasné ukončování školní docházky je v rozporu s dynamikou a potřebami trhu práce a je také v přímém konfliktu s hospodářskou a sociální udržitelností Evropy obecně. Proto by se všichni hráči na trhu práce, včetně těch z odborných odvětví, podniků, odborů, ministerstev a veřejných služeb zaměstnanosti měli zapojit do strukturovaného dialogu o tom, jak zaručit profesní integraci mladých, podporovat formální/informální odbornou přípravu a nakonec rozvinout vzdělávací systém v EU, který bude schopný poskytnout profesní zajištění pro naše mladé lidi.

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. (DE) Tato zpráva znovu ukazuje, jak důležité je pro evropský rozvoj podporovat mobilitu našich mladých lidí ve všech oborech. Přizpůsobení studijních programů a odpovídajícího vzájemného uznávání musí být dosaženo ve všech oblastech odborné přípravy a vzdělávání, zejména pak v manuálních řemeslech, kde je toho hodně co dohánět.

Mělo by zde být také více kontroly ze strany příslušných vzdělávacích orgánů v dotčených zemích ohledně toho, zda je zapotřebí odstraňovat další bariéry, Kde došlo k jejich vytvoření na administrativní úrovni nebo na úrovni obchodních sdružení.

Mobilita na straně učňů také vede k lepšímu uznání mnoha řemesel a brání sociálnímu dumpingu, neboť je zde progresivní stupnice, která znamená, že pro stejnou úroveň odborné přípravy je přiznán tentýž plat.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Lidový zdravý rozum říká, že „cestování rozšiřuje obzory“. Právě z této perspektivy podporuji myšlenku, obhajovanou ve zprávě pana Zvera, že financování vzdělávání a mobility mladých lidí je investicí do budoucnosti Evropy, nikoli dalším břemenem pro rozpočet, a to navzdory současné obtížné hospodářské situaci. Navíc něčí sociální zázemí nebo finanční situace by neměly omezovat jeho přístup k možnostem cestování do zahraničí. Překážkou by obdobně nemělo být ani postižení, a proto by měly být vyčleněny další finanční prostředky pro mladé lidi s postižením. Konečně, měla by být stanovena právně závazná práva s cílem předcházet neformálním pracovním místům a využívání, jejichž oběťmi by se mladí stážisté mohli stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť uznává, že je nezbytné překonávat praktické překážky a bariéry mobility a dále podporovat uznávání doby strávené v zahraničí a kvalifikací z ostatních zemí EU. Navíc uznává, že lidé s postižením čelí ještě většímu množství bariér mobility než ti, kdo postiženi nejsou, a měly by se zavést doplňující mechanismy s cílem zajistit, že jim budou poskytnuty stejné příležitosti jako všem ostatním. Dále, studenti s rodinou (např. s dětmi) by rovněž měli dostat dodatečnou podporu, aby mohli překonat specifické výzvy, jimž budou čelit při účasti na vzdělávací mobilitě. Kvalitní mobilita je klíčová pro dosažení mezikulturního učení, osobního rozvoje a mnohojazyčnosti pro mladé lidi. Středem zájmu je zde zaměstnanost jako konečný výsledek a, vskutku, zaměstnanost je problémem vzdělávání, ale také zapojení mládeže a aktivního občanství. Stávající programy by se proto měly nadále zaměřovat na aktivní občanství a rozvoj klíčových schopností, neformálního vzdělávání a podporu evropské občanské společnosti. S cílem vyhnout se tomu, aby tato nová strategie existovala pouze jako koncepce, je nezbytné, aby se k ní členské státy zavázaly, pokud jde o finanční podporu i o její vnitrostátní provádění v jednotlivých zemích, a aby pro ni byl přijat rozpočet EU. Členské státy by to měly vnímat jako dlouhodobou investici, nejen do vzdělávání mladých lidí, ale i do budoucí prosperity svých konkrétních zemí a EU jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. (RO) Moje podpora pro program „Mládež v pohybu“ se rozumí sama sebou a je založená na principu. Snažili jsme se však k návrhu Komise navrhnout určitá doplnění, která jsme považovali za nezbytná.

Skutečně, ve zprávě přijaté bez jakéhokoli problému ve Výboru pro kulturu a vzdělávání a během plenárního zasedání Evropského parlamentu jsme zdůraznili, jak důležité je, aby byly členské státy zapojeny do procesu provádění a byly sledovány Evropskou komisí.

Vyzvali jsme také k tomu, aby úspěšné programy, jako je Celoživotní učení, dostaly v novém víceletém finančním rámci více finančních prostředků, a k lepší koordinaci mezi jednotlivými programy.

Náležitá pozornost by měla být zaměřena na mladé lidi, kteří se nacházejí v centru tohoto zastřešujícího programu, a měla by se pro ně vytvářet pracovní místa a příležitosti pro uplatnění, neboť jsou evropskými občany, na nichž my budeme v budoucnu závislí.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) V Evropě, která se dívá do budoucnosti, musí být přemýšlení o mladých lidech prioritou. Umožnit jim zvolit si nejvhodnější vzdělávací dráhu, usnadnit jim učení se cizím jazykům, aby mohli do světa práce přicházet vybaveni náležitými dovednostmi, nebo možná vstoupit do nového vzdělávacího či pracovního prostředí, znamená budovat budoucnost pro všechny země Evropské unie prostřednictvím energií univerzitních studentů a mladých pracovníků, kteří se společně setkávají v tomtéž hospodářském a kulturním tavícím kotli. Dnes více než kdy jindy věřím v jednu Evropu – ohnisko myšlenek a projektů – a právě proto jsem hlasoval pro zprávu pana Zvera. Pokud jde o strategii EU 2020, vytvoření sítě znalostí a příležitostí, nejen pro mladé lidi, ale také pro učitele a pro všechny, kdo pracují ve vzdělávání a odborné přípravě, znamená dodávat kyslík těm energiím, které musíme uvolnit, a to pomocí mobility našich mladých lidí, kteří se musí naučit žít v Evropě budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Milana Zvera „Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy“. Myslím si, že v celé této zprávě je důležité podporovat různé programy, které byly zavedeny na evropské úrovni pro usnadnění mobility mládeže, které jsou přínosné jak co do získávání nových znalostí a schopností, tak co do rozvoje a opravdového evropského občanství. Na evropské úrovni je důležité, abychom po roce 2013 zvýšili kredity přidělované evropským programům pro podporu mobility, jako jsou Erasmus a Leonardo da Vinci, a učinili je trvalými, aby mohly přinést prospěch většímu množství mladých lidí – nejen studentům, ale také stážistům, mladým odborníkům a mladým zemědělcům. Myslím si rovněž, že je nezbytný posun směrem k většímu uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím všech těch různých typů učňovského vzdělávání, neformálního či informálního, vzhledem ke schopnostem, které si tímto způsobem lze osvojit. Konečně bych ráda zdůraznila, že jedním z klíčových způsobů boje proti nezaměstnanosti mládeže je nadále přizpůsobovat systémy vzdělávání a odborné přípravy stále se vyvíjejícím potřebám trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Otázka systémů vzdělávání a odborné přípravy v současnosti nabývá na zcela odlišném a novém významu, než tomu bylo například před jedním či více desetiletími. V různých částech Evropy se setkáváme s úrovněmi vzdělávání, které nejsou stejné, a tak potřeba zlepšit situaci v této oblasti se zdá být neoddiskutovatelná. Je důležité, aby mladí lidé měli možnost hrát aktivní roli ve světě práce a rovněž v občanské společnosti v nejširším slova smyslu. Já sama jsem intenzivně zapojena do práce a podporuji práci související s Mládeží v akci i s Evropskou dobrovolnou službou, což je jedna z pěti operačních činností „Mládeže v akci“. Proto si myslím, že je důležité, aby Evropský parlament byl schopen nadále podporovat podobná opatření.

V současné době na mladé lidi nesmíme zapomínat. Měli by dostat šanci rozvíjet se a mělo by se jim pomáhat, aby mohli získávat nové dovednosti v ekonomice, která je čím dál mezinárodnější. Mládež v pohybu není pouze příležitostí pro mladé lidi stát se aktivními a dostat se k práci, ale je především způsobem, jímž mohou překonat svá vlastní omezení a slabé stránky, a je šancí pro rozvoj. Proto jsem zprávu pana Zvera podpořila. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mládež v pohybu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ obsažených ve strategii Komise Evropa 2020 pro podporu inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění. Mládež v pohybu tvoří 28 klíčových činností a konkrétních opatření pro posílení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a usnadnění jejich přechodu ze vzdělávání na trh práce. To je dnes obzvláště důležité, neboť mladí lidé, kteří jsou jednou ze sociálních skupin nejsilněji zasažených celosvětovou finanční krizí a současně se na jejím zavinění téměř vůbec nepodíleli, musí být podpořeni při vstupu na trh práce, aby si mohli zajistit svou vlastní budoucnost a rovněž pozvednout ekonomiku. Mladí lidé jsou těmi, kdo budou rozhodovat zítra, a je nesmírně důležité, aby dnes mohli rozvíjet schopnosti, dovednosti a znalosti, které jim umožní aktivně přispívat k růstu a udržitelné budoucnosti Evropské unie během nadcházejících let a dosáhnout cílů stanovených ve strategii EU pro růst.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V kontextu strategie Evropa 2020 jsou znalosti a dovednosti mladých lidí zásadní, má-li být dosaženo cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Mládež jako taková sehraje klíčovou roli při dosahování pěti hlavních cílů EU pro rok 2020: zaměstnanost, výzkum a inovace, klima a energetika, vzdělávání a boj proti chudobě. „Mládež v pohybu“, stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, je zaměřena na zvýšení atraktivity vysokoškolského vzdělávání v Evropě, celkovou kvalitu všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy a mobilitu studentů a pracovníků prostřednictvím efektivnějšího využívání stávajících evropských programů. Proto je velmi podstatné hlasovat pro tuto iniciativu, abychom v budoucnosti měli mladé lidi, kteří budou čím dál více kvalifikovaní a připravení uskutečnit cíle strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Iniciativa „Mládež v pohybu“ klade důraz na mobilitu pro účely učení, je však také zásadně důležité zajistit, aby výuka, jež je mladým lidem poskytována, splňovala potřeby trhu práce a v důsledku toho je klíčové dát mladým dovednosti a znalosti, které budou potřebovat.

Mladí lidé jsou bohužel jednou ze sociálních skupin nejhůře postižených celosvětovou finanční krizí a měla by jim být poskytnuta podpora pro vstup na trh práce a k tomu, aby byli schopni utvářet svoji vlastní budoucnost a podporovat ekonomiku. Vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými faktory pro větší prosperitu a větší sociální soudržnost v Evropě. Ústřední složkou strategie Evropa 2020 je jednoznačně mobilita studentů. Nabízí mnoho příležitostí pro duševní emancipaci studentů, pro boj proti předčasnému ukončování školní docházky, nezaměstnanosti a chudobě, jakož i pro rozvoj mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání, ale také v odborném vzdělávání a přípravě.

Mobilita studentů je navíc jednou z největších výzev evropské integrace. Tato mobilita by se nicméně měla uskutečňovat s finančními zdroji, které budou na úrovni souvisejících ambicí, a s odstraněním praktických překážek této mobility.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Dopady celosvětové hospodářské krize byly drastické zejména pro mladé lidi, a to po celém světě, ale také uvnitř EU. Nezaměstnanost mládeže v rámci EU dosáhla výše 21 %. To ještě zhoršuje skutečnost, že 15 % těchto mladých lidí předčasně ukončilo školní docházku, a chybí jim tak jakékoli kvalifikace pro trh práce. Cílem EU je snížit tuto míru na 10 % do roku 2020 a zvýšit podíl lidí s kvalifikací z univerzity nebo technické vysoké školy z 31 na 40 %. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů musí na úrovni celé EU existovat uznávání vzdělávacích kurzů a odborné přípravy a kvalifikací. To je také jediný způsob, jak lze dosáhnout mobility mladých lidí, něco, co jim má pomoci obeznámit se s novými kulturami a společnostmi, aby také měli možnost stát se v nadcházejících letech sami úspěšnými mimo zemi, z níž pocházejí. Z toho důvodu je třeba odstranit překážky, které stále stojí v cestě, a zjednodušit postupy, zatímco stávající programy je třeba rozšiřovat a podporovat.

Zdržel jsem se hlasování, neboť jsem přesvědčen, že neproběhla žádná diskuse o tom, jak dosáhnout vzájemného uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím kvalitativně odlišných metod vzdělávání a odborné přípravy. To platí zejména pro odborná řemesla, pro která není v Evropě žádný jednotný standard, podle nějž by se kvalifikace mohly měřit.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zejména pro mladé lidi měla celosvětová hospodářská krize velmi závažné dopady, jmenovitě závažná zvýšení nezaměstnanosti mladých a míry předčasného ukončení školní docházky. Mladí lidé často zůstali bez jakýchkoli vyhlídek. V tomto kontextu je důležité zvýšit mobilitu mladých lidí v EU, aby, bude-li to zapotřebí, měli větší příležitost nalézt místo na jiném trhu práce. Základem pro to je vzájemné uznávání kvalifikací a kurzů vzdělávání a odborné přípravy. Hlasování o této zprávě jsem se zdržel, neboť nenavrhuje žádná konkrétní řešení této otázky, jak má vzájemné uznávání probíhat, když samozřejmě v mnoha oborech jsou vysoce kvalitativně odlišné metody vzdělávání a odborné přípravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Členské státy Evropské unie čelí vysoké míře nezaměstnanosti mládeže. V některých zemích dokonce sahá až k 21 %. To je dvojnásobek průměrné nezaměstnanosti u dospělých. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože poskytuje hlavní směry ohledně toho, jak zlepšit vzdělávání mladých lidí a snížit míru nezaměstnanosti mládeže. Souhlasím s tvrzením této zprávy, že je velmi důležité zaměřit se na vytváření nových programů, které by umožnily mladým lidem kombinovat práci se studiem. To je klíčové pro studenty, kteří se chtějí vzdělávat, avšak musí se sami finančně zaopatřit. Jedním z klíčových cílů tohoto programu je snížit počet lidí předčasně opouštějících školu, což zvyšuje riziko budoucího vyloučení ze zaměstnání i ze společnosti. Musíme zvýšit podporu pro lidi s postižením a mladé lidi s dětmi, aby se programů podporujících mobilitu mohli účastnit a využít této příležitosti k nalezení rovnováhy mezi studijním a pracovním životem. Přístup k programům pro mobilitu by měl být umožněn nejen univerzitním studentům, ale také mladým lidem s nízkou úrovní kvalifikací a žákům škol. Je také klíčové, aby mladí lidé získávali více praktických znalostí a zkušeností prostřednictvím vysoce kvalitních povinných stáží.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Iniciativa se symbolickým názvem „Mládež v pohybu“ je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ obsažených ve strategii Evropské komise EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Zaměřuje se na mobilitu studentů, avšak její přidaná hodnota spočívá v tom, že rovněž předjímá vzdělávání odpovídající potřebám trhu práce a poskytuje potřebné dovednosti a znalosti. Tuto iniciativu je však zapotřebí zkombinovat se zprávou nazvanou „Strategie EU pro mládež“, kterou Evropský parlament přijal v roce 2010 a která se snaží stanovit novou, silnou evropskou strategii pro příštích deset let, aby, když půjde o otázky mládeže, mohla Evropa vytvořit jediný politický rámec. Navíc, s cílem zajistit, aby nezůstala pouhým prohlášením, odpovědnost zpravidla spočívá na členských státech a je škoda, že se nedávné národní programy reforem neshodují s cíli stanovenými ve strategii EU 2020, navzdory tomu, že všichni uznáváme, že investice do výzkumu a vzdělávání je dlouhodobou investicí s dobrou návratností, která jednoznačně sahá dopředu k budoucí prosperitě Evropských občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je o stanovení rámce pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy. Toto opatření je jednou z klíčových činností iniciativy „Mládež v pohybu“, která je součástí strategie Evropské komise Evropa 2020 na podporu inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění. Jejím cílem je pomocí konkrétních opatření podporovat vzdělávání a odbornou přípravu mladých lidí prostřednictvím mobility a usnadněním jejich přechodu ze vzdělávání na trh práce. To je velmi aktuální otázka, vzhledem k tomu, že mladí lidé jakožto jedna ze sociálních skupin nejvíce zasažených celosvětovou finanční krizí a jedna ze skupin, která se na vzniku současné situace téměř nepodílela, musí být podporováni, pokud jde o přístup na trh práce, s cílem zabezpečit jejich budoucnost a posílit ekonomiku. Vskutku, mobilita samotná může fungovat jako motor pro přechod ze vzdělávání na trh práce. Proto považuji zajištění poskytování vysoce kvalitního vzdělávání a jeho současné zpřístupnění všem mladým lidem za nejvýznamnější aspekty mobility ve vzdělávání. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Program Mládež v pohybu představuje příležitost k uvolnění potenciálu mladých lidí a umožnění jim přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění v EU. Iniciativa Mládež v pohybu podporuje celoživotní učení a iniciativu Evropské komise „Novými dovednostmi k novým povoláním“. Cílem Mládeže v pohybu je zvýšit úroveň vysokoškolského vzdělávání v rámci Evropy a zlepšit mobilitu studentů a pracovníků prostřednictvím stávajících evropských programů. V části strategie EU 2020 se uvádí, že „do roku 2020 musí být všem mladým lidem v Evropě poskytnuta příležitost strávit část jejich studia v jiných členských státech“. Současná ekonomická krize mladé lidi tvrdě zasáhla a míry nezaměstnanosti mládeže v EU jsou dvojnásobkem průměru pro dospělé. To je jedna z nejobtížnějších výzev, jimž Evropa čelí, a je klíčové, aby členské státy nereagovaly snižováním investic do vzdělávání. Musíme zajistit, aby naši mladí lidé měli příležitosti učit se a vycestovat do zahraničí s cílem pokračovat ve svém vzdělání, pokud chtějí, neboť investice do vzdělávání dnes lépe vybaví EU k tomu, aby mohla čelit výzvám v budoucnu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) V době, kdy jsou mladí lidé obzvláště tvrdě zasaženi důsledky celosvětové finanční krize, je nutné učinit vše pro zajištění toho, aby mohli rozvíjet své dovednosti, kvalifikace a znalosti, jež jim umožní aktivně přispívat k růstu a udržitelné budoucnosti Evropské unie. Iniciativa „Mládež v pohybu“ je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropské komise Evropa 2020 pro podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tvoří ji 28 klíčových činností a konkrétních opatření ke zlepšení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a usnadnění jejich přechodu ze vzdělávání na trh práce. Je proto velmi důležité, aby byly vytvořeny podmínky k zajištění jejího účinného provádění a dosažení cílů, jimž je tato iniciativa věnována.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Recese zasáhla evropskou mládež plnou silou do tváře: zatímco každý pátý mladý člověk je bez práce, 40 % mladých pracovníků pracuje na částečný úvazek. V tomto kontextu podporuji zprávu pana Zvera, která navrhuje celou řadu doporučení zaměřených na zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy pro mladé lidi. Zatímco musíme podniknout kroky s cílem podnítit rozhodnutí co nejvyššího počtu mladých pro vysokoškolské vzdělání a aktivně bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky – pouze 31 % Evropanů má univerzitní diplom, v porovnání s 40 % ve Spojených státech a 50 % v Japonsku – potřebujeme také zajistit, aby absolventi byli zaměstnatelní. Tato zpráva obsahuje několik návrhů, jak toho dosáhnout: zlepšení komunikace mezi podniky a univerzitami, přiblížení univerzitních programů a struktur specifickým potřebám na trhu práce, zavedení do studijních programů období vysoce kvalitních pracovních zkušeností, která budou spravedlivě odměněna a budou dodržovat sociální práva daného mladého člověka.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Finanční prostředky pro programy jako celoživotní učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), Marie Curie, Erasmus Mundus a Mládež v akci se musí navýšit. Výbor navrhuje vytvořit na univerzitách mezinárodní sítě pro spolupráci při využití virtuální mobility. Programy podporující mobilitu by měly být dostupné pro studenty odborné přípravy, učitele a pracovníky z řad mládeže. Vyzýváme k celoevropskému uznávání školních, odborných a vysokoškolských kvalifikací. Trváme také na důležitosti učení se dvěma nemateřským jazykům již od raného věku, včetně jazyků sousedních zemí. Konečně pak vyzýváme k podpoře navíc pro mladé lidi s postižením, mladé rodiče a ty, kteří si přejí vrátit se ke vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje, jak je důležité, aby mladí lidé měli multidisciplinární vzdělání, pokud jde o cíle strategie EU 2020. V tomto rámci se stává nezbytným povzbuzovat mladé lidi k pokračování v jejich studiu na univerzitní úrovni. Příliš časný vstup do světa práce zvyšuje riziko pozdější nezaměstnanosti a poměrně nízkého životního standardu.

To by proto mohlo mít velké ekonomické i sociální náklady i negativní dopad na udržitelný hospodářský růst Unie a na její schopnost zlepšit v budoucnu svou globální konkurenceschopnost. Ze stejných důvodů jsem přesvědčena, že multikulturní, vícejazyčné a praktické vzdělávání je zásadní pro utváření občanů budoucnosti, zejména je-li toho dosaženo prostřednictvím programů mobility, jako je Mládež v pohybu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) V současné době příliš mnoho mladých lidí předčasně ukončuje školní docházku a nedostatečný počet jich využívá vysokoškolského vzdělávání. To oslabuje zásobu kvalifikací, které bude Evropa v budoucnu potřebovat. Cílem Mládeže v pohybu je zlepšit příležitosti pro mobilitu v oblasti vzdělávání pro všechny mladé lidi v Evropě do roku 2020, umožnit jim hladší přechod ze vzdělávání do světa práce tím, že jim dá vzdělání, které je připraví na požadavky trhu. Z těchto důvodů bychom měli zvýšit povědomí škol a podniků o potřebě vytvářet sítě, zlepšovat praktické znalosti mladých lidí prostřednictvím učňovského vzdělávání. Tato iniciativa je soustředěna okolo mladých lidí, nesmíme však zapomenout na mladé lidi s postižením, kterým se musí zaručit stejné příležitosti pro studium a práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem zprávu o zlepšování evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy. Jsem pro rozšíření působení všech vzdělávacích programů pro mladé lidi. Vedle Mládeže v pohybu by se mělo financování a politické podpory dostat programům jako Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig, Mládež v akci a Marie Curie. Tyto programy dosáhly v Unii velkého úspěchu. Zapojuje se do nich obrovské množství mladých lidí nejrůznějšího původu (počet polských studentů, kteří vycestovali do zahraničí díky stipendiu Erasmus mezi lety 1998 a 2010, byl 93 807) a přispívají k rozvoji potenciálu mladých lidí a vytváření silnější evropské občanské společnosti. Jde o velmi účinné programy, kde jsou náklady na jednoho účastníka velmi nízké, avšak finanční prostředky využívá velké množství lidí. Podpora mobility mladých lidí vyžaduje překonání praktických překážek.

Přibližně třetina studentů, kteří se zúčastnili programu Erasmus, má zkušenosti s obtížemi plynoucími z nejistot ohledně systému vzdělávání v jiných zemích a nedostatku shody a souvislosti mezi studijními předměty doma a v zahraničí. Mělo by se prosazovat uznávání doby strávené za hranicemi a kvalifikací z jiných členských států EU. K dalším záležitostem, které je rovněž třeba vyřešit, patří obtíže se získáváním víz, zdravotních dokumentů v různých jazycích a přenositelnost stipendií při cestách do zahraničí. Lidé s postižením se setkávají s ještě větším množstvím překážek mobility než ti, kdo postižení nejsou. Měly by se zavést doplňující mechanismy s cílem zajistit, aby jim byly poskytovány stejné příležitosti jako komukoli jinému.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Iniciativa Mládež v pohybu je jednou ze sedmi, které jsou součástí strategie Evropa 2020. Je tvořena 28 klíčovými činnostmi pro zlepšení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a dovedení je k pracovnímu trhu.

Významnost této zprávy v době nepříznivé pro Evropu dokazuje rostoucí podíl mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní v různých členských státech, s tím závěrem, že tato věková skupina patří k nejtvrději zasaženým celosvětovou finanční krizí. Vzhledem k tomu považuji za nezbytné použít opatření ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky, zvýšení počtu absolventů, a zvýšení atraktivity vzdělávání a odborné přípravy. Závazek ke vzdělávání by neměl být vnímán jako náklad, nýbrž jako investice do budoucnosti.

Jsem proto přesvědčen, že je důležité znovu investovat do již existujících programů podporujících mobilitu a vzdělávání/odbornou přípravu a na evropské úrovni stanovit minimální podmínky pro pracovní stáže, neboť ty by neměly být vnímána jako zaměstnání, nýbrž jako osvojování praktických dovedností.

Konečně bych rád zdůraznil potřebu koordinace opatření s národními, regionálními a místními orgány formou partnerství s cílem dosáhnout úspěchu iniciativy „Mládež v pohybu“.

 
  
MPphoto
 
 

  Niki Tzavela (EFD), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Milana Zvera o iniciativě Komise nazvané „Mládež v pohybu“. Jejím cílem je zajistit přijetí opatření pro potírání problémů žáků předčasně ukončujících školní docházku a pro poskytnutí podnětů ke zvýšení počtu Evropanů s vysokoškolským vzděláním. Zmiňuje se také obrovský význam toho, aby se zajistilo, že poskytované vzdělávání splňuje potřeby trhu práce a poskytuje dovednosti a znalosti, jež evropští mladí lidé potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Vytváření bezpečné budoucnosti pro naše mladé lidi je téma blízké mému srdci. Smutné je, že vyhlídky pro mladé lidi jsou dnes v Litvě dosti bezútěšné. V Litvě dosahuje nezaměstnanost mládeže 34 %, což je o téměř 14 % více než průměr EU. Podle statistik EU existují pouze dva členské státy EU, kde je míra nezaměstnanosti mládeže vyšší než v Litvě. I ti mladí Litevci, jimž se podaří najít práci, jsou často nuceni akceptovat nepříznivé pracovní smlouvy. Musíme se více snažit provádět tři klíčové priority: prvně, podporovat podnikání; zadruhé, zlepšit zaměstnatelnost mládeže přizpůsobením vzdělávání potřebám trhu práce; a zatřetí, dát mladým lidem příležitost hrát ve společnosti aktivnější roli. Iniciativa Mládež v pohybu je jednou z platforem, které mohou pomoci podporovat zaměstnanost mladých. Práce a studium v zahraničí může být pro mladé litevské lidi a pro naši zemi přínosné. Je však mnohem důležitější dát našim mladým lidem evropskou budoucnost v Litvě. Je to možné zajistit rozvíjením kontaktů mezi mladými lidmi a malými a středními podniky. To by podpořilo potřebu mladých lidí mezi zaměstnavateli z řad těchto podniků a povzbudilo by to mladé lidi, aby pro malé a střední podniky pracovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť zajištění toho, aby mladí občané mohli cestovat a pracovat po celé EU je nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti. Cílů strategie EU 2020 lze dosáhnout investováním do programů, které mladým lidem poskytují širokou škálu příležitostí a podporují mobilitu na trhu práce. Díky navýšení finančních prostředků pro projekty podporující mobilitu mládeže a větším zaměřením na spolupráci mezi oblastí podnikání a vzdělávání budou mít mladí Evropané větší šanci na profesní úspěch. Je také zásadně důležité podporovat mladé lidi, kteří již nejsou v běžném vzdělávání, podporou neformálního a informálního vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Při hlasování o této zprávě jsem se zdržela, navzdory jejímu kritickému pohledu na evropské politiky, zejména ty prováděné členskými státy, zaměřené na mladé lidi.

Tato zpráva obsahuje řadu pozitivních návrhů, zejména pokud jde o zapojení mladých lidí do procesu vypracovávání evropských politik pro mládež, posílení informálního a neformálního vzdělávání a zlepšení postavení stážistů.

Avšak mimo konstatované přání povzbudit členské státy ke zvýšení investic v oblasti vzdělávání nezávisle na finanční krizi, je tato zpráva v duchu politik zaměřených na liberalizaci vysokoškolského vzdělávání a podřizování ho výhradním okamžitým zájmům trhu, a tudíž obchodních společností.

Některá ustanovení, například zavedení evropského systému půjček pro studenty, v partnerství s Evropskou investiční bankou, jsou dokonce znepokojující vzhledem k cílům stanoveným co do přístupu co největšího počtu lidí na univerzity.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Hlasováním pro program „Mládež v pohybu“ – rámec zaměřený na zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – jsem chtěla podpořit ctižádostivý akční plán ve prospěch mladých Evropanů. Lisabonská smlouva rozšířila kompetence EU v oblasti mládeže. V tomto ohledu měl Evropský parlament povinnost znovu potvrdit svoji podporu této politice. Vskutku, evropská identita má význam pouze tehdy, je-li podporována našimi mladými spoluobčany. Evropa se musí ujmout této odpovědnosti navržením společné strategie v oblastech odborné přípravy a vzdělávání. Vítám ambici této zprávy, která stanovuje investice do vysokoškolského vzdělávání na 2 % HDP. V době, kdy je evropský trh práce zasažen velkou hospodářskou krizí, musí být odborná příprava naší prioritou, abychom byli schopni nabídnout mladým lidem vyhlídky do budoucna a usnadnili jim přístup k zaměstnání. Rozvoj evropských výměn (Erasmus, Leonardo da Vinci) bude pro mladé lidi rovněž prospěšný, neboť tyto programy nabízejí skutečnou přidanou hodnotu na profesní i osobní úrovni. Studium nového jazyku a objevování jiné kultury jsou aktivy, jež by měla být přístupná všem.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Podpora inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění nutně implikuje ty nejlepší možné příležitosti a možnosti ve vzdělávání a odborné přípravě. Mobilita v době studií, usnadňovaná programy EU jako Erasmus, Leonardo da Vinci a Comenius, podporuje nejen příslušné aspekty formálního vzdělávání, ale také osobní a společenský rozvoj. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
  

Zpráva: Mary Honeyball (A7-0099/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť předškolní vzdělávání a vzdělávání v raném věku jsou po celém evropském kontinentu poskytovány v souladu s nejrůznějšími tradicemi, kvůli čemuž by vytvoření univerzálního evropského systému pro předškolní vzdělávání bylo obtížné. Je snadnější zavést společné cíle, aby bylo možné soudržně harmonizovat postupy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení. Děti v nejranějším věku jsou obzvláště zvídavé, vnímavé a ochotné se učit, přičemž jde o věk, v němž se formuje schopnost mluvit a vyjadřovat se. V tomto věku se také tvoří základy budoucí vzdělávací a profesní dráhy dětí, stejně jako rozvoje jejich sociálních dovedností. Toto období je klíčové pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj, afektivní a osobní rozvoj a osvojování si jazyka a poskytuje také základ pro celoživotní učení. Měla bych zdůraznit i to, že raný rozvoj návyků zdravého životního stylu, jako jsou dobré stravovací návyky a vhodné a vyvážené cvičení, mohou mít velký dopad na tělesný i duševní rozvoj.

Evropskou unii tvoří bohatá a různorodá směs vzdělávacích tradic, přičemž vzdělávání v raném věku se poskytuje řadou různých způsobů napříč celým světadílem. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která, byť uznává, že přístup na úrovni EU ke službám vzdělávání dětí v raném věku by bylo obtížné provádět, podporuje rozvoj jednotného evropského rámce utvářeného společnými cíli a hodnotami, včetně společných nároků a struktur.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení, které je velmi důležité pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, která usiluje o vytvoření znalostní společnosti, zvýšení zaměstnanosti, snížení podílu žáků předčasně ukončujících školní docházku a snížení chudoby. Těchto cílů však nebude moci být dosaženo, pokud se všem dětem neposkytne odpovídající start do života. Členské státy musí navýšit investice a zajistit dostupné a kvalitní vzdělávání všem dětem v raném věku, což může pomoci omezit předčasné ukončování školní docházky, odstranit znevýhodnění ve vzdělávání, jemuž čelí děti ze zranitelných sociálních a kulturních skupin a snížit z něj plynoucí sociální nerovnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně.(RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Honeyballové. Evropa je tvořena bohatou a různorodou směsí vzdělávacích tradic. To vyžaduje vytvoření evropského rámce utvářeného společnými cíli, nároky a hodnotami. Strategie Evropa 2020 musí být zaměřena na vytváření společnosti podporující začlenění zvýšením zaměstnanosti. Snížení míry předčasného ukončování studia a snížení chudoby lze dosáhnout pouze tím, že se všem dětem poskytne budoucnost, jež jim připraví cestu k lepšímu životu. Ráda bych vám připomněla důležitost aktivit pro děti v raném věku, zejména cizích jazyků. Kulturní aktivity jsou pro děti klíčovým zdrojem obohacení podporou mezikulturního dialogu. V neposlední řadě je pak nutné zohlednit škálu odlišných životních podmínek jednotlivých rodin. V tomto ohledu potřebujeme pružné a inovativní programy vzdělávání v raném věku.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Vzdělávání v raném věku je zásadní. Stoprocentně podporuji již dříve stanovené cíle poskytovat služby péče o děti do roku 2010 alespoň 90 % dětí mezi třemi lety věku a věkem zahájení povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí mladších tří let.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropa je tvořena bohatou a různorodou směsí vzdělávacích tradic, přičemž vzdělávání v raném věku se napříč celým kontinentem poskytuje velkým množstvím různých způsobů. Mezi členskými státy existují jednoznačné odlišnosti, pokud jde o kvalitu a nabídku jejich poskytování, počty zapsaných dětí, přístup ke službám, řízení služeb a tak dále. Z tohoto důvodu není jeden univerzální přístup na úrovni EU k službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání vhodný a bylo by obtížné jej provádět. Avšak vytvoření společného rámce společných cílů a hodnot, včetně společných nároků a struktur, je více než doporučován. Období od narození do tří let věku je klíčové pro rozvoj dětského mozku, fyzických a poznávacích funkcí a osvojování jazyka. V tomto raném věku jsou navíc položeny základy pro celoživotní učení dětí. Chudé rodiny v porovnání s ostatními skupinami méně často využívají služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, zejména na privatizovaných trzích. To je znepokojující vzhledem k tomu, že u znevýhodněných dětí bylo prokázáno, že právě pro ně byl přístup ke službám tohoto druhu nejpřínosnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Jde o velmi případné téma a já silně podporuji politickou linii skupiny zaměřující se na učení se v raném věku.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Budování pevných základů ve směru vzdělávání a péče během rané fáze života dětí, jako doplněk k ústřední roli rodiny, představuje klíčový základ pro úspěch v oblasti učení po celý jejich život, sociální integraci, osobní rozvoj a budoucí zaměstnatelnost. Nejranější zážitky dětí jsou základem veškerého následného učení, přičemž podmiňují rozvoj dítěte a pomáhají odvrátit potenciální situace znevýhodnění a přenosu chudoby z generace na generaci. Tím, že kvalitní struktury vzdělávání a péče dají dětem schopnost realizovat vlastní potenciál, mohou významně přispět k dosažení dvou hlavních cílů strategie Evropa 2020: snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a pozvednutí alespoň 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení.

Proto podporuji vytvoření evropské struktury složené ze společných cílů a hodnot a zahrnující společná práva a struktury, což přispěje k zavedení odpovídajících služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání; ty pak musí mít užitek z účinného a spravedlivého financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Je dobře známo, že děti v nejranějším věku jsou obzvláště zvídavé, vnímavé a ochotné se učit, přičemž jde o věk, kdy se formuje jejich schopnost mluvit a vyjadřovat se, společně se sociálními dovednostmi. Protože počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení, což je klíčový proces pro dosahování cílů Evropy 2020, myslím si, že strategie Evropa 2020, která usiluje o vytvoření společnosti podporující začlenění zvýšením zaměstnanosti, snížením míry předčasného ukončování školní docházky a snížením chudoby, nemůže být dosaženo, pokud se všem dětem neposkytne odpovídající start do života.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o učení se v raném věku, neboť tvrdím, že během prvních let života dítěte je zásadní složkou rodičovská dovolená. Náležitá reakce na potřeby dětí vyžaduje obranu lepších podmínek pro mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, čímž jsou oba rodiče postaveni do úplného středu vzdělávání svých dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem již řekl v souvislosti s iniciativou Mládež v pohybu, vzdělávání je základním nástrojem při zajišťování realizace ambiciózních cílů strategie Evropa 2020. To neplatí pouze pro sekundární a terciární vzdělávání, ale také pro první věci, které se učíme od úplného začátku v raném dětství.

Je nezbytné, aby evropské děti měly přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které je podnětným způsobem připraví na základní dovednosti mluvení svým mateřským jazykem, matematiky a jednoho či více cizích jazyků. Toto vzdělávání jim také musí umožnit osvojení metod práce nezbytných k úspěšnému průběhu jejich studií, a stát se tak produktivními, jak chceme, aby mladí Evropané produktivními byli.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně.(PT) Tato zpráva je o učení se v raném věku v Evropské unii. Všichni víme, že dům se staví od základů nahoru. Když jsou základy špatné, je zde riziko, že budova nebude pevná a mohla by se zříti. Totéž platí i o vzdělávání. Vzdělávání s pevným, kvalitním základem zaručuje Evropanům lepší budoucnost. Zásahy během raného věku dítěte jsou klíčové pro jeho budoucnost, zlepšují zdraví a rodinné vztahy a umožňují dítěti v budoucnu dostat lepší práci. Učení se v raném věku je velmi důležitou otázkou, jíž se nedostalo pozornosti, kterou si od zákonodárců zaslouží. Příprava lidských zdrojů je důležitější než kvalita budov. Kvalita odborných služeb a kvalifikace lidí pracujících v tomto odvětví se musí zlepšit. Souhlasím s tím, že by se měly stanovit hodnoty a parametry společné pro všechny členské státy, a tak jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně.(PT) Tato zpráva se zaměřuje na klíčovou otázku učení se v raném věku a jeho pozitivní vliv, pokud jde o vývoj poznávacích, motorických funkcí a behaviorální, citový a emoční vývoj. To jsou určující faktory zdravého a vyváženého duševního a tělesného růstu dětí.

Některé důležité otázky jsou uznány v preambuli zprávy, například souvislost mezi chudým a znevýhodněným zázemím a nízkou vzdělaností, nebo hlavní obtíže, které mnohé domácnosti mají se skloubením rodinných povinností s neregulovanou pracovní dobou a nejistými pracovními místy. Politováníhodné je, že tyto otázky jsou později zapomenuty: návrhy potřebné k nápravě těchto situací chybí.

Učení se v raném věku by jako něco se zásadním významem pro sociální rozvoj a boj proti chudobě mělo být založeno na záruce předškolní péče, která je veřejná, bezplatná, vysoce kvalitní a přístupná všem. Vzdělávání nemůže být vydáno na milost logice trhu. S cílem poskytnout vyhlídku na lepší život a budoucnost je zapotřebí vytvořit veřejnou sít dětských jeslí pokrývající širší geografickou oblast a otevřenější modelům výuky, které podporují rozvoj dítěte a společnosti a které bojují proti sociální segregaci a diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Otázka učení se v raném věku je klíčovým tématem této zprávy, která se zaměřuje na jeho pozitivní vliv, pokud jde o vývoj poznávacích, motorických funkcí a behaviorální, citový a emoční vývoj. To jsou určující faktory zdravého a vyváženého duševního a tělesného růstu dětí.

Některé důležité otázky jsou uznány v preambuli zprávy, například souvislost mezi chudým a znevýhodněným zázemím a nízkou vzdělaností, nebo hlavní obtíže, které mnohé domácnosti mají se skloubením rodinných povinností s neregulovanou pracovní dobou a nejistými pracovními místy. Politováníhodné je, že tyto otázky jsou později zapomenuty: návrhy potřebné k nápravě těchto situací chybí.

Učení se v raném věku by jako něco se zásadním významem pro sociální rozvoj a boj proti chudobě mělo být založeno na záruce předškolní sítě, která je veřejná, bezplatná, vysoce kvalitní a přístupná všem. Vzdělávání nemůže být vydáno na milost logice trhu. S cílem poskytnout vyhlídku na lepší život a budoucnost je zapotřebí vytvořit veřejnou sít dětských jeslí a mateřských škol pokrývající širší geografickou oblast a otevřenější modelům výuky, které podporují rozvoj dítěte a společnosti a které bojují proti sociální segregaci a diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. (SK) Předložené zprávy i dosavadní diskuse rozebírají kulturu a vzdělávání z rozmanitých pohledů. Rozvoj tvořivosti již od narození považuji za velmi významný aspekt. Zpráva paní Honeyballové upozorňuje na to, že z mnohých hledisek je nejlepší začít se vzděláváním již v raném věku. Podle v Evropě platných lidskoprávních dokumentů jsou děti plnohodnotně a aktivně angažovaní občané s vlastními právy. Mají obrovský tvůrčí potenciál. Období od narození do tří let má zásadní vliv na rozvoj myšlení a na tělesný a kognitivní vývoj. V tomto raném období se též pokládají základy celoživotního učení které hraje podstatnou roli při dosahování lisabonských cílů. K službám v oblasti předškolního vzdělávání a péče mají většinou horší přístup chudé rodiny, často Romové. Je to o to smutnější, že právě dětem ze znevýhodněných rodin by možnost využívat těchto služeb prospěla nejvíc.

Musíme proto dbát na to, aby vzdělávání a péče byly dostupné pro všechny rodiny a děti bez ohledu na původ nebo finanční situaci rodičů. Velmi nerada se uchyluji k pragmatickým, ekonomickým argumentům v otázkách lidských práv a ve všech dalších záležitostech, které by měly být samozřejmé a maximálně nezávislé na hospodářské situaci. Je však třeba říci, že rozhodnutí neinvestovat do této oblasti ve skutečnosti způsobí náklady, které nemusí být okamžitě rozpoznatelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně.(FR) Čas od času tato sněmovna vyprodukuje zprávy, jejichž názvy vás nenechají na pochybách o tom, že v nich budou nutně nesmysly! Zpráva paní Honeyballové je jednou z nich. Přejděme obvyklé body o osudu, který čeká migranty, povinném multikulturalismu a podpoře všeho v menšinách. Pravý drahokam v této zprávě je v bodě 14. Otcové a matky jsou tedy „v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání rovnocennými partnery“. Četl jsem „partnery“? Není snad jejich odpovědností, tou nejpřednější, vzdělávat své vlastní děti? Je ovšem pravda, že v bodě 16 zpravodajka vyzývá k investicím do programů vzdělávání rodičů. Rodiče jsou tak od začátku považováni za neschopné, nezodpovědné a dětinské. Tento dojem pak potvrzuje bod 27, který zdůrazňuje, že v případě absence adekvátních služeb péče o děti v raném věku se naše malé děti vystavují riziku, že podlehnou kriminalitě a protisociálnímu chování. Vaše důvěra v lidskou bytost je ohromující a člověk si říká, jak mohlo lidstvo doposud všechno zvládat bez vás. Ne, skutečně, to nejlepší, co můžete udělat pro naše malé drahoušky, je nechat je být!

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť rané roky dětství (předškolní) jsou klíčové pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj a osvojování jazyka a rovněž pokládají základy pro celoživotní učení. Doporučuje se proto, aby členské státy považovaly zavedení povinného roku vzdělávání v mateřské škole před začátkem školní docházky za správné. Podporuje se zavedení a zachování inovativních pedagogických modelů pro výuku jazyků, zejména mnohojazyčné jesle a mateřské školy, které splňují cíle stanovené v Barceloně v roce 2002, což zahrnuje učení se regionálním, menšinovým jazykům a jazykům sousedních států. V nestabilním hospodářském ovzduší nesmíme přehlížet podstatné investice do služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání. Jsem přesvědčen, že členské státy by na tyto služby měly vynaložit náležité zdroje. Kvalitní vzdělávání v raném věku může pomoci snížit předčasné ukončování školy, odstranit znevýhodnění ve vzdělávání, jimž čelí děti ze znevýhodněných sociálních a kulturních skupin, a omezit z toho plynoucí sociální nerovnosti, což všechno ovlivňuje společnost jako celek. Mladí lidé ze zranitelných sociálních skupin jsou obzvláště ohroženi. Musíme se starat o budoucí generace a kvalitu jejich vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Zatímco jsme si vědomi toho, že je nepřiměřené a obtížné vytvořit přístup k péči a vzdělávání malých dětí, je důležité podívat se na možné provádění toho, čeho je zapotřebí, a na úrovně, na nichž je zapotřebí přijmout opatření. Malými dětmi myslíme děti do šesti let věku. To je choulostivá fáze v rozvoji dětského mozku, fyzických a poznávacích funkcí a rovněž jejich jazyka. Toto jsou roky, kdy se děti učí a obeznamují se s nástroji, které budou jako dospělí používat ke složitým kognitivním mechanismům, které jsou již odlišné, ale nezbytné pro jejich budoucí vzdělávání a práci. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu, protože zde hovoříme o ochraně dětství, o právu tisíců dětí chodit do školy nebo dostat ty nejlepší možné podmínky, v nichž se budou učit. Toto téma je klíčem k budoucnosti a k rozvoji Evropské unie, a z tohoto důvodu potřebujeme přijmout opatření popsaná paní Honeyballovou, které bych rád k její práci poblahopřál.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Je nanejvýš důležité, abychom přijali standardní politiku a přístup mezi členskými státy EU, pokud jde o učení dětí v raném věku. Přístup k tomuto druhu učení má významné hospodářské, sociální i kulturní výhody. Kromě standardní politiky na úrovni EU je obzvláště důležité zajistit dobrou spolupráci a koordinaci na místní úrovni mezi různými institucemi a ministerstvy zapojenými do vzdělávacích programů pro mladé. Tyto programy jsou velmi důležité, neboť v tomto raném věku mají děti mimořádnou schopnost učit se věcem, a může tak předurčit celou vzdělávací a profesní dráhu dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. V roce 2002 Evropská rada na svém zasedání v Barceloně vyzvala členy EU, aby poskytly péči o děti alespoň 90 % dětí ve věku mezi třemi roky a věkem povinné školní docházky do roku 2010 a alespoň 33 % dětí mladších tří let. Tyto cíle signalizovaly přístup ke službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání založený na pracovním trhu, tedy založený na potřebě určené v době zvyšujícího se počtu pracujících žen. Zatímco je klíčové věnovat náležitou pozornost spojitosti mezi službami péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a rovností příležitostí pro ženy, jsou tyto cíle jednoznačně problematické a zastaralé, neboť nezohledňují mnohé z klíčových kvalitativních aspektů silné politiky pro vzdělávání v raném věku. Centra péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání nejsou jednoduše místy pro „zaparkování” dětí, aby ženy mohly pracovat; jsou nanejvýš významné pro přispívání k dobrým životním podmínkám dětí a zlepšování jejich budoucích životních šancí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Období raného věku dětí zasluhuje velkou pozornost a pečlivý přístup ze strany vnějšího okolí. Je potřeba si stále připomínat, že se jedná o jedinečné a neopakovatelné období vývoje, kdy dochází k formování osobnosti jedince. Mělo by se mu věnovat intenzivněji a nemělo by se nikdy podceňovat či časově nějak zanedbávat. Dospělí by měli být vzorem a pomáhat tak dětem při jejich osvojování různých typů dovedností a schopností. Je to období vývoje osobnosti, kdy proces učení je, dá se říci, nenásilný, přirozený a okolní svět je vnímán, přijímán a vstřebáván v maximální možné míře. Ačkoliv do vývoje dítěte vstupuje a podílí se na něm řada faktorů, ať podložených geneticky či z vnějšího prostředí, k formování osobnosti přispívá zejména působení ze strany rodičů a nejbližšího okruhu osob.

Chtěl bych také připomenout a zdůraznit, aby se v těchto souvislostech nezapomínalo na přiměřenou a všestranně zaměřenou pohybovou aktivitu cílenou právě na tuto věkovou skupinu, která by mohla pomoci v rozvoji jedince a výhledově přispět k lepšímu zdravotnímu stavu.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně.(RO) Vzdělávání v raném věku má dalekosáhlé dopady na budoucí rozvoj dětí a jejich pozdější šance na úspěch. Investice během tohoto období snižují později vzniklé náklady související se zdravotními záležitostmi, kriminalitou a protisociálním chováním. Poskytování vzdělávání v raném věku je však napříč Evropskou unií nerovné. Bylo by však obtížné zavést univerzální přístup. Podle mého názoru bychom se spíše měli zaměřit na zřízení společného rámce s jasně definovanými cíli a hodnotami. Podle cíle stanoveného v roce 2002 musí členské státy EU nabízet vzdělávání v raném věku 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky. Má to také ekonomické odůvodnění, vzhledem ke zvýšení počtu žen na trhu práce. Je klíčové, abychom do programů vzdělávání v raném věku zapojili menšinovou populaci, zejména populaci romskou, která je často znevýhodňována. ´Musíme také zajistit, aby byl dostupný dostatečný počet míst péče o děti, abychom se vyhnuli dlouhým čekacím dobám pro zapsání dětí do tohoto druhu institucí. Nesmíme přehlížet ani kvalifikace personálu pracujícího s malými dětmi, který má zásadní vliv na kvalitu poskytovaného vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zajištění toho, aby všechny malé děti dostaly stejnou kvalitní péči a vzdělávání, bez ohledu na jejich věk a sociální situaci, je minimum. Zpráva paní Honeyballové, navzdory tomu, že je jinak chvályhodná, se neodvažuje žádat ani toto minimum. To je žalostné. Avšak protože tento text nemá žádný legislativní dopad, může být schválen navzdory jeho závažným nedostatkům.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Panuje shoda na tom, že počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení. Děti v nejranějším věku jsou obzvláště zvídavé, vnímavé a ochotné se učit, a v tomto věku se formují důležité dovednosti jako schopnost mluvit a vyjadřovat se, stejně jako sociální dovednosti. V tomto věku se také vytvářejí základy pro pozdější vzdělávací a profesní dráhu dítěte. Musíme proto vyvinout potřebné úsilí, aby malé děti měly přístup k stejným podmínkám učení bez jakékoli diskriminace.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Učení, které podstoupí děti v raném věku, je základem úspěchu jejich celoživotního učení. Toto učení zbystřuje inteligenci dítěte, stimuluje jeho přirozenou zvídavost a rozvíjí jeho motorické dovednosti, klade důraz na manuální práci a prospívá duševnímu zdraví. Socializuje dané dítě, rozvíjí jeho mateřský jazyk a nechává ho přivyknout zvukům cizího jazyka. Uvádí ho do základů čtení a počítání.

Předškolní vzdělávání a péče má nicméně v různých zemích Evropské unie odlišné podoby, v závislosti na interpretaci dětství v dané zemi. Předškolnímu vzdělávání a péči se všeobecně dostává menší pozornosti a menších investic než ostatním úrovním vzdělávání. Všichni rodiče a všechny děti by měli mít možnost využívat služeb vzdělávání a péče, a to bez ohledu na rodinný původ nebo finanční situaci. Rodiče, co se jich týče, by měli být plnohodnotnými partnery těchto služeb.

Vzhledem k tomu, že předškolní období je nejdůležitější pro emoční a sociální rozvoj dítěte, měli by lidé pracující s těmito dětmi mít požadované kvalifikace. Ve všech případech musí být prvořadou starostí zvážení vyšších potřeb a zájmu dítěte.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Rané dětství má nepochybně zásadní význam pro tělesný, duševní i sociální rozvoj dítěte, a proto si musíme uvědomit, že návratnost investic do předškolního vzdělávání je zárukou budoucího růstu. Krom toho již mnoho studií prokázalo, že takto využité finance přinášejí nemalé hospodářské a společenské výhody ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Nejlepším a nejpřirozenějším zabezpečením podpory tohoto druhu je ochrana rodiny jako základního článku společnosti. Rodiče jsou prvními a nejdůležitějšími učiteli svých dětí, a právní rámec by tedy neměl obsahovat ustanovení penalizující rodiče za to, že se osobně starají o své děti, a to zejména v raném věku. Přestože je tato agenda ve výlučné kompetenci členských států, je více než žádoucí, aby Unie prostřednictvím své koordinační funkce přispívala ke zlepšení stavu v členských státech. Z uvedených důvodů podporuji pozici zpravodajky.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Návrh usnesení od socialistické poslankyně EP z Velké Británie paní Mary Honeyballové se snaží omezit roli matky a otce dítěte na úroveň rovnocenných partnerů se státním vzdělávacím systémem. Ve zprávě se (v bodě 14) doslova říká: „[Evropský parlament] zdůrazňuje, že rodiče, matky i otcové, jsou v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání rovnocennými partnery; (…)“. Toto znění vyjadřuje hlubokou nedůvěru v rodinu a obecně uznávané právo rodičů na péči a výchovu svých dětí. To je v přímém rozporu s ústavním zákonem Spolkové republiky Německo, který říká, že „péče a výchova dětí je přirozeným právem rodičů a povinností, jež v první řadě spočívá na nich“ (čl. 6 odst. 2). Tato zpráva je důkazem protirodinného programu EU a usiluje o vměšování se do pravomocí jednotlivých členských států v sociální oblasti.

Tento návrh dále doporučuje zavedení povinnosti roční docházky do mateřské školy před nástupem do školy a budování a optimalizaci vzdělávacích zařízení pro děti v raném věku. Tím tato zpráva potvrzuje barcelonské cíle EU, které jako kdysi v Sovětském svazu stanovují kvóty, jak má stát na sebe přebírat výchovu dětí. Dobré životní podmínky dítěte nejsou ústředním bodem tohoto návrhu. Má se jím podkopat svoboda volby rodičů v otázce výchovy jejich dětí. Proto hlasuji proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) První tři roky života dítěte jsou klíčové pro vývoj mozku a pro učení se jazyku. Osvojení si jazyka je základem logického myšlení a kontextového chápání. Bez určité úrovně osvojení jazyka je další učení téměř nemožné, neboť jazykové deficity lze s přibývajícím věkem překonat jen velmi obtížně. Zpráva zmiňuje, že většina dětí z rodin imigrantů v EU je vzdělávána bez náležitých jazykových znalostí. Současně udává, že rodiny migrantů (a menšiny jako Romové) mnohem méně využívají nabízeného předškolního vzdělávání než jiné rodiny. Nemůžeme dovolit, aby tomu bylo tak, že úroveň našich škol bude nadále klesat a klesat, protože tolik dětí prostě a jednoduše při výuce nerozumí. Každé dítě – ať už z přistěhovalecké rodiny, či nikoliv – si musí osvojit národní jazyk do doby, než nastoupí do školy, do takové míry, která mu umožní výuku, jež v daném místě probíhá. Zpráva nenabízí žádné smysluplné pokusy tento problém vyřešit. Namísto toho inklinuje ke kompletnímu vodění rodičů za ručičku a přebírání výchovy dětí státem. Proto jsem hlasoval proti této zprávě

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Rozmanitost evropských vzdělávacích tradic, a tím i v předškolním vzdělávání, je přijatelná i vítaná, neboť odráží různé evropské kulturní, historické a sociální aspekty dané země. Je zde však prostor pro vytvoření evropského rámce se společnými koordinačními jmenovateli, společnými cíli a hodnotami a společnými právy a strukturami. Navíc, pokud má být dosaženo barcelonského cíle stanovujícího, že členské státy EU musí poskytovat péči o děti pro alespoň 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinného vzdělávání a alespoň 33 % dětí mladších tří let, potřebujeme shodu mezi členskými státy a, tam, kde je to možné, výměny informací a osvědčených postupů, zejména ze strany členských států s vysoce rozvinutými strukturami v předškolním vzdělávání směrem k partnerům s menšími zkušenostmi v tomto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Předškolní péče a vzdělávání jsou v celé Evropské unii dostupné různými způsoby, s různě definovanou „kvalitou“, jejíž vymezení významně závisí na kulturních hodnotách každé země a regionu a na jejich interpretaci „dětství“. Učení se v raném věku je základem úspěšného celoživotního učení, které je ústřední pro dosažení cílů strategie Evropa 2020. Proto jsem hlasovala pro zprávu o učení se v raném věku, která stanovuje společné cíle EU při sledování cílů barcelonského zasedání Evropské rady: konkrétně, že do roku 2010 by mělo být poskytování péče o děti zajištěno pro alespoň 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a pro 33 % dětí mladších tří let. Stejně jako zpravodajka vyzývám k ještě ambicióznějším cílům. Toto je přístup soustředěný na dítě, který uznává, že věk raného dětství je klíčový pro kognitivní, smyslový a tělesný vývoj, a rovněž pro emoční a osobní rozvoj, a pro osvojování jazyka, a že rovněž tvoří základ pro učení se po celý život.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Přístup k učení se v raném věku má zásadní význam pro malé děti, pokud jde o jejich vnímavost a ochotu k učení, zejména vzhledem k tomu, že důležité dovednosti, jako schopnost mluvit a rozvíjet sociální dovednosti se formují v tomto mladém věku. Kromě toho existuje jasná spojitost mezi chudým a znevýhodněným zázemím a nízkou vzdělaností. Měli bychom proto zajistit, aby cíle stanovené na zasedání Evropské rady v Barceloně požadující poskytování péče o děti alespoň 90 % dětí mezi třemi lety věku a věkem povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí mladších tří let, byly splněny. Řešení znevýhodnění ve vzdělávání poskytováním vysoce kvalitního vzdělávání v raném věku a cílené podpory, a prosazování vzdělávání podporujícího začlenění, jsou naprosto nezbytné pro vytvoření společnosti skutečně podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Rané dětství je dobou klíčovou pro rozvoj řady kognitivních a sociálních schopností dětí, jehož účinky člověk pocítí v průběhu života. Měli bychom pamatovat například na vlohy pro vícejazyčnost. Přesto toto stádium učení bylo studováno jen minimálně a v kontextu celkového vzdělávání se mu přisuzoval jen malý význam. To má negativní dopad například na děti vychovávané v méně zámožných rodinách, v nichž je kognitivní vývoj dětí často méně stimulován. Proto naléhavě potřebujeme posílit vzdělávání v raném věku a péči. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) První roky dětství jsou klíčové pro vývoj dětského mozku, fyzický, emoční a osobní vývoj dětí, pro osvojování jazyka, a jsou základem celoživotního učení. Jsem plně pro zavedení společného evropského přístupu pro učení se v raném dětství – při současném respektování rozmanitosti přístupů všech jednotlivých členských států – a vyjadřuji svoji podporu zprávě paní Honeyballové, která doporučuje vytvoření evropského rámce pro služby péče o děti v raném věku a jejich vzděláváníe, při zdůraznění společných hodnot a cílů. Vzhledem ke klíčové roli rodičů jako „hlavních učitelů“ se zpráva snaží zlepšit rodičovskou dovolenou – která by měla být dostatečně dlouhá, aby rodičům umožnila hrát vedoucí úlohu ve vzdělávání svých dětí v raných fázích jejich života – a povzbuzuje členské státy, aby investovaly do programů vzdělávání rodičů a rovněž poskytovaly jiné formy pomoci rodičům, kteří pomoc navíc vyžadují. To samozřejmě vyžaduje další investice od všech 27 členských států a já je žádám o přidělení přiměřených prostředků na služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání. Podle mně musí být vzdělávání politickou prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Učení se v raném věku v EU se řídí dlouhou a jemně odlišnou tradicí v jednotlivých členských státech. Zdá se být důležité definovat rámec hodnot a společných cílů, který by mohl být stanoven jako cíl ve všech členských státech, zatímco sdílení osvědčených postupů zůstává klíčem k poskytování vysoce kvalitních služeb, potřeby dítěte a péče o něj je pak jádrem veškerého úsilí. Zpráva zaměřuje svá doporučení na rovnováhu mezi úlohou členských států a Komise; nezbytnost učinit z předškolního vzdělávání širší službu inspirovanou osvědčenými postupy v členských státech, kde „maternelles“ a „kindergartens“ jsou právem rodičů; začlenění všech dětí bez ohledu na jejich sociální zázemí (pojem veřejné služby); péče o děti z rodin přistěhovalců a jejich integrace do škol pro děti raného věku; začlenění umění a všech nástrojů pro podpoření tvořivosti dětí; odborná příprava pedagogů pro lepší mezikulturní dovednosti; rovnost žen a mužů při práci ve strukturách vzdělávání v raném věku; a vytváření nových a dobře kvalifikovaných pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jsem přesvědčena o tom, že, v rámci Evropské unie jednotlivé členské státy stále poskytují vzdělávání v raném věku velmi odlišně jeden od druhého. Potřebujeme vyvinout společný evropský rámec, který zahrne cíle a společné hodnoty, stejně jako společné nároky a struktury. Děti musí být plně považovány za skutečné, aktivní občany, kteří jsou schopni formovat a vyjadřovat své vlastní názory, požívat určitých práv a kteří vlastní svůj tvůrčí potenciál. V tomto rámci, opakuji, musí být rodiče považováni za ústřední faktor jejich výchovy.

Přirozená rodina je ideálním místem, kde může dítě vyrůstat a rozvíjet se, a , ještě jednou, přidělení rodičům dostatečně dlouhé rodičovské dovolené může pomoci snížit poptávku po místech v zařízeních péče o děti. Musíme proto přijmout konkrétní opatření, neboť velmi málo členských států v současnosti nabízí období placené dovolené, která jsou dostatečně dlouhá na to, aby splnila požadavky rodin.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně.(EL) Učení se v raném věku dítěte je mimořádně důležité pro jeho řádný rozvoj a je klíčem k vytvoření stabilní a hospodářsky dynamické společnosti. Investice do učení v raném věku dlouhodobě přispívají k budoucnosti našich dětí. Snahy obsažené v této zprávě prozkoumat tuto otázku na evropské i vnitrostátní úrovni jsou důležité. Vítám výzvu k rozsáhlejšímu evropskému výzkumu v tomto odvětví, potřebě identifikovat a vyměňovat si osvědčené postupy na evropské úrovni a k řádnému využívání strukturálních fondů a programů v tomto směru.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Evropská rada na zasedání v Barceloně v roce 2002 stanovila cíl zavést do roku 2010 podpůrná centra pro alespoň 90 % dětí ve věku mezi třemi roky a školním věkem a pro alespoň 33 % dětí mladších tří let. Bohužel jsme od těchto čísel stále ještě daleko. Přesto jsou počet a kvalita podpůrných center pro péči o děti pro Evropu klíčové. Vskutku, od velmi nízkého věku dětí má péče o děti, jejich učení a postupné povědomí o jejich prostředí rozhodující význam pro další fázi jejich vzdělávání. Jejich rodiče se navíc kvůli nedostatku podpůrných center péče o děti nemusí vzdávat svých profesních aspirací. Tato zpráva nám nicméně připomíná, a právem, že každá země má odlišnou koncepci péče o děti a odlišné modely, což bychom měli respektovat. Touto zprávou Evropský parlament dokazuje, že EU, která zdaleka nechce obětovat péči o děti ve jménu volné soutěže služeb, nechává členské státy, aby si svůj model vzdělávání vybraly.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Učení se v raném věku hluboce ovlivňuje životní šance každého jednotlivce. Zejména rozvoj návyků souvisejících se zdravým životním stylem v tomto věku, jako jsou dobré stravovací návyky a pravidelné cvičení, jsou klíčovými určujícími faktory tělesného a duševního zdraví. Jako všechny politiky, jež fungují na principu „prevence je lepší než léčba“, je poskytování učení se v raném věku rovněž poměrně nákladově efektivní. Blahopřeji paní zpravodajce ke komplexní zprávě, která nastoluje některé klíčové body pro další diskusi a opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem zprávu o učení se v raném věku v EU. Ráda bych věnovala zvláštní pozornost třem věcem. Prvně, věk raného dětství je klíčový pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj. Proto při vytváření komplexních politik a programů pro vzdělávání v raném věku musí členské státy zohledňovat řadu různých otázek, které ovlivňují rozvoj v dětství, jako je migrace, rovnost žen a mužů a zaměstnanost. Zadruhé, centra na místní úrovni by měla vytvářet akční programy zohledňující různé životní situace a potřeby v oblasti vzdělávání v raném věku a péče. Musí mít rovněž dostatek autonomie, která jim umožní provádět jedinečné programy pro děti podporující tvořivost. Další záležitostí je potřeba zlepšit služby vzdělávání v raném věku a péče. Zde bychom měli začít vyvinutím mechanismů pro vyhodnocování poskytování a zajišťování plnění standardů kvality.

Moje závěrečná poznámka se týká potřeby všeobecného přístupu k centrům péče o děti. Údaje poskytnuté polským ministerstvem vzdělávání ukazují, že v Polsku existuje 8 400 veřejných mateřských škol a 1 600 soukromých a že je zde přibližně 1,6 milionu dětí ve věku od tří do šesti let. To znamená, že máme místa v mateřských školách pro sotva 40 % těchto dětí, a v Polsku je také 352 jeslí, které využívají pouhá 2 % dětí mladších tří let. Tento problém je jedním z hlavních důvodů vysoké nezaměstnanosti mezi ženami.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, neboť je důležité uznat cenný přínos vzdělávání v raném věku a to, jak klíčový je pro dosažení cílů strategie EU 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Niki Tzavela (EFD), písemně. (EL) Je skutečností, že mezi vzdělávacími systémy v členských státech EU existuje rozmanitost, a v důsledku toho výzkum a výměny osvědčených postupů, jejichž je tato konkrétní zpráva zastáncem, podle mého názoru přinesou důležité výsledky, pokud jde o zkvalitnění učení se dětí v raném věku v EU. Vlastně kvůli přístupu zaměřenému na dítě k univerzálním spíše než cíleným službám, zapojení rodičů a zlepšení integrace služeb, jsem hlasovala pro zprávu paní Honeyballové o učení se v raném věku v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která doporučuje veřejné politiky ve prospěch péče o děti, jež představují krok správným směrem.

Zatímco zohledňuje rozmanitost systémů a tradic, pokud jde o vzdělávání a péči o děti v EU, zdůrazňuje tato zpráva přístup zaměřený na potřeby dítěte a na dopad, který bude učení od velmi nízkého věku mít na školní vzdělávání a osobní rozvoj dítěte

Srozumitelným způsobem představuje otázky týkající se péče o děti a rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny a zejména pro děti z rodin přistěhovalců – bez ohledu na jejich situaci – a obzvláště zdůrazňuje tři otázky v rámci kontextu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Zdůrazňuje také potřebu poskytovat stabilní zaměstnání, kvalitní odbornou přípravu a spravedlivou sociální ochranu personálu pracujícímu v oblasti péče o děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Zpravodajka se ve zprávě správně soustředila na potřeby dítěte. Není překvapující, že zpráva dospívá k závěru, že jediné evropské řešení není možné. V každém případě potřebujeme „rámec“ na úrovni EU, abychom byli schopni koordinovat učení se v raném věku s ostatními programy na úrovni EU, jako je například celoživotní učení.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0193/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro návrh skupiny Pokrokového spojenectví demokratů a socialistů v Evropském parlamentu, který vyjadřuje přesvědčení, že Dohoda o partnerství v oblasti rybolovu podle všeho přispěla k nadměrnému lovu některých druhů, především pak chobotnic, a omezila tak možnosti rybolovu mauritánských rybářů. Vzhledem ke konkurenčnímu zvýhodnění plynoucího ze subvencí na přístupové poplatky pro lodě z EU vítám návrh Evropské komise na zahájení jednání o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou. Rovněž vítám návrh Evropské komise, aby dohoda obsahovala ustanovení o lidských právech, a výzvu Komisi, aby zahájila dialog s Mauritánií s cílem pomoci této zemi dále rozvinout odpovědnou politiku v oblasti rybolovu, která splní nejen požadavky na ochranu, ale i cíl podpořit hospodárný rozvoj rybolovných zdrojů. Dále vyzývám Komisi, aby přijala naléhavá opatření ke snížení vedlejšího úlovku evropských plavidel lovících v mauritánských vodách.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou vyprší dne 31. července 2012. Mauritánské odvětví rybolovu je pro hospodářství této země mimořádně důležité: pro Mauritánii představuje 10 % HDP a 35–50 % vývozu. Proto má Komise v úmyslu zahájit jednání týkající se obnovení protokolu. Toto obnovení vítám, ale mělo by zahrnovat řadu důležitých záležitostí. Závěry hodnocení ukázaly, že většina druhů v Mauritánii je buď plně vylovena, nebo nadměrně využívána. Proto musí Komise s Mauritánií projednat otázku rozvoje dlouhodobých plánů pro řízení rybolovných oblastí, které se budou týkat veškerých povolení pro rybolov vydávaných mauritánskými orgány, a to jak pro mauritánská plavidla, tak pro lodě ze třetích zemí, aby bylo zajištěno udržitelné využívání rybolovných zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasuji pro toto usnesení, protože je nezbytné pro zahájení jednání o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou. Tato jednání umožní lodím plujícím pod vlajkou EU lovit v mauritánských vodách nadměrné populace, jak je popsáno v Úmluvě OSN o mořském právu. Je rovněž nezbytné, aby Mauritánie ratifikovala příslušné mezinárodní nástroje pro oblast rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. (BG) Podporuji usnesení o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií, protože se tato dohoda zakládá na zásadě přebytku, což je v souladu se strategií EU pro udržitelný rybolov. Mauritánie je také jednou z nejchudších zemí světa, která je klasifikována jako silně zadlužená chudá země (HIPC). Z toho důvodu je tato dohoda pro Mauritánii velmi důležitá, protože Evropská unie za tento přístup platí, čímž této zemi zajišťuje dodatečné příjmy nezávisle na finanční pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně.(PT) Vítám návrh Komise zahájit jednání o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou. Tato země dosud kvůli nedostatku rybolovných práv na výlov svých zdrojů tratila na přidané hodnotě. Je proto nezbytné prozkoumat veškeré související hospodářské dopady, zvláště co se týče oblasti ekonomické a sociální. Je zásadně důležité mít na zřeteli to, že odvětví rybolovu je pro mauritánské hospodářství mimořádně důležité, že tato země patří k nejchudším v Africe, že je finančně závislá na zahraniční pomoci a že se potýká se závažnou politickou nestabilitou. Jelikož se všem těmto faktorům, jež vyžadují zvláštní pozornost, v tomto textu dostává pozornosti, hlasovala jsem pro návrh usnesení předložený dnes skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií, protože obnovení dohody, která by měla obsahovat ustanovení o lidských právech, považuji za pozitivní. Myslím si, že je nezbytné pokračovat v pomoci této zemi a dále rozvíjet odpovědnou politiku v oblasti rybolovu, jež bude splňovat požadavky týkající se ochrany rybolovných zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že protokol ke stávající Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu v budoucnu vyprší, je záměr Komise zahájit s protistranou jednání o jejím obnovení logický. Mauritánie je chudá země, která je na tomto odvětví velmi závislá, a tak by mohlo být zachování dohody s Evropskou unií prospěšné pro obě smluvní strany. Stejně jako zpravodaj se domnívám, že je třeba přísně posuzovat stávající stavy lovných živočichů a různých druhů ryb v mauritánských vodách.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento společný návrh na usnesení Evropského parlamentu se týká obnovení Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou, která vyprší dne 31. července 2012. Evropská komise si uvědomuje důležitost obnovení tohoto partnerství, a proto zahájila proces zaměřený na obnovení tohoto protokolu, který je v úplné shodě s čl. 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Současná smlouva s Mauritánií přispívá k ekonomickému rozvoji této země, kde je odvětví rybolovu jedním ze základních pilířů hospodářství: představuje zde téměř 10 % hrubého domácího produktu (HDP), 29 % příjmů státního rozpočtu a bezmála 50 % vývozu. Je to ale také zásadně důležitá záležitost pro Evropskou unii a zejména pro její rybářské flotily. Souhlasím s tímto návrhem a hlasoval jsem pro něj, ale domnívám se, že je třeba vědecky monitorovat kontrolu lovu, modernizovat kontrolní navigační systémy a uklízet trosky. Je rovněž třeba posílit dohled a zabavovat ilegální plavidla.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto usnesení vznáší mnoho důležitých otázek souvisejících s našimi dlouholetými pochybnostmi, kritickými postoji a návrhy, které se týkají dohod o partnerství v odvětví rybolovu; zejména se jedná o závažnou absenci úspěchů v oblasti jejich cílů rozvojové spolupráce.

Vítáme skutečnost, že do společného návrhu usnesení bylo zaneseno mnoho poznámek z našeho usnesení. Mezi nejdůležitějšími aspekty chceme zdůraznit tyto: potřeba komplexního a detailního hodnocení příčin nedostatečné realizace konkrétních cílů v oblasti rozvojové spolupráce a co se týče různých položek podpory odvětví rybolovu v Mauritánii; podpora co nejrychlejšího vybudování odpovídajících zařízení pro vykládku ryb na centrálním a jižním pobřeží Mauritánie (včetně Nuakšottu) tak, aby ryby ulovené v mauritánských vodách byly vykládány ve vnitrostátních přístavech a nikoli mimo tuto zemi, jak se v současnosti často stává; a to, že dohodám o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi musí předcházet široká diskuse v dotyčných zemích, která umožní zapojení veřejnosti, organizací občanské společnosti a vnitrostátních parlamentů, čímž se posílí demokracie a transparentnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) V souvislosti s dohodami o partnerství v odvětví rybolovu, tak jak jsou v současnosti ze strany EU uplatňovány, chováme celou řadu obav. Zejména jejich úspěšnost v oblasti cílů rozvojové spolupráce je zjevně nedostatečná.

Hájíme zásadu zakotvenou v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu, že rozsah přístupu EU musí odpovídat množství, jež mauritánské lodě nestačí vylovit.

Kromě toho toto usnesení obsahuje několik pozitivních aspektů, např.:

– že dohodám o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi musí předcházet široká diskuse v dotyčných zemích, která umožní zapojení veřejnosti, organizací občanské společnosti a vnitrostátních parlamentů, čímž se posílí demokracie a transparentnost;

– že finanční podpora mauritánského víceletého programu pro odvětví rybolovu musí být v souladu s mauritánskými potřebami pro udržitelný rozvoj rybolovu;

– nutnost přistoupit ke komplexnímu a detailnímu hodnocení příčin nedostatečné realizace konkrétních cílů pokud jde o rozvojovou spolupráci a o různé položky podpory odvětví rybolovu v Mauritánii.

Z těchto důvodů jsme hlasovali pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Toto usnesení bylo přijato na základě návrhu Komise na zahájení jednání o obnovení Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánií. Hlasování pro toto usnesení bohužel představuje jedinou možnost, jak se může Parlament vyjádřit k jednání o Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu. V současné době dostává Parlament slovo až poté, co jednání skončí, což mu nedává jinou možnost, než buď tyto dohody schválit, nebo odmítnout jejich ratifikaci. Tím je Parlamentu přiznán jen velmi malý manévrovací prostor. Nyní Smlouvy stanoví, že Evropský parlament má být „plně a okamžitě informován ve všech etapách postupu“. Proto je zásadně důležité a legitimní požadovat, abychom měli spolu s Evropskou komisí a Radou na těchto jednáních účast. Tato záležitost není ničím novým a je základem pro pravidelné interpelace členů Výboru pro rybolov na Evropskou komisi. Je politováníhodné, že nemáme možnost dát závazné stanovisko o našich prioritách týkajících se poskytování Evropských finančních prostředků dotčeným zemím, přestože má Parlament právo vykonávat finanční dohled.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože Mauritánie patří s klasifikací silně zadlužené chudé země mezi nejchudší země Afriky, je finančně závislá na zahraniční pomoci a charakterizuje ji velká politická nestabilita. Stávající protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu s Mauritánskou islámskou republikou vyprší dne 31. července 2012 a Komise má v úmyslu zahájit jednání o jejím obnovení, pročež od Rady obdržela potřebné pravomoci. Evropský parlament vítá návrh Komise na zahájení jednání o obnovení protokolu mezi EU a Mauritánskou islámskou republikou, přičemž zdůrazňuje, že by měl být tento protokol zachován jen tehdy, pokud bude oboustranně prospěšný, příslušně upravený a správně provedený. Evropský parlament rovněž vítá návrh Komise zařadit do této dohody ustanovení o lidských právech.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Touto cestou naléhavě žádám Komisi, aby zaručila, že činnost v oblasti rybolovu spadající pod Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu bude splňovat stejná kritéria udržitelnosti jako rybolovná činnost ve vodách EU. Tato zpráva dále vyzývá mauritánské orgány a Komisi, aby zajistily dodržování přísných kritérií udržitelnosti ze strany všech plavidel činných v oblasti rybolovu v mauritánských vodách (ať už se jedná o plavidla EU, Mauritánie nebo třetích zemí).

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Stávající protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu vyprší dne 31. července 2012 a je třeba jej opětovně vyjednat, aby mohly lodě plující pod vlajkou EU i nadále lovit ryby v mauritánských vodách. Máme tak dobrou příležitost zlepšit již existující dohodu. Je třeba prosazovat zlepšení v oblasti infrastruktury a budování odpovídajících zařízení pro vykládku ryb na centrálním a jižním pobřeží Mauritánie, aby mohla plavidla EU pracovat účinněji, čímž usnadní přísun investic a zvýší tak dopad dohody na místní hospodářství. Pokud se týká úlovků, ty by měly být omezeny na přebytky a na ty druhy, jež mauritánské rybářské lodě nedokáží lovit, aby bylo možné zachovávat environmentální rovnováhu a aby byla rybolovná činnost dlouhodobě udržitelná.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Dohody v odvětví rybolovu se třetími zeměmi by měly zaručovat spravedlivou rovnováhu mezi ekonomickými zájmy a prosazováním udržitelného rybolovu. Proto je důležité, aby EU využívala dohody o rybolovu, které vytváří, k zabezpečení uplatňování nejlepších postupů v dalších zemích a současně zajistila úplné dodržování klíčových zásad společné rybářské politiky.

Boj proti nezákonnému rybolovu, vytváření pracovních příležitostí, snižování chudoby ve třetích zemích a zásobování trhu EU kvalitními produkty pro zdejší spotřebitele – to jsou hlavní cíle, jež by tato dohoda s Mauritánií měla zaručovat.

Také musíme bezodkladně zajistit, aby Mauritánie požadovala po třetích zemích, s nimiž uzavře další dohody, dodržování stejných pravidel, jakými budou vázány lodě plavící se pod vlajkou EU, aby se tak předešlo konkurenčním nerovnostem, jež by uvrhly plavidla EU do nevýhody.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto EP zaprvé vítá návrh Komise, aby bylo zahájeno jednání o obnovení protokolu mezi EU a Mauritánskou islámskou republikou, přičemž zdůrazňuje, že by měl být tento zachován, pouze bude-li oboustranně prospěšný, řádně upravený a správně prováděný; zadruhé vítá návrh Komise, aby dohoda obsahovala ustanovení o lidských právech; zatřetí trvá na tom, že veškerý přístup vyjednaný pro rybářské lodě plující pod vlajkou EU do vod Mauritánie se musí zakládat na zásadě nadměrných populací, jak je uvedeno v Úmluvě OSN o mořském právu; zdůrazňuje zejména, že musí být k dispozici důsledné hodnocení veškerých populací, ke kterým je žádán přístup nebo u nichž je pravděpodobné, že se stanou vedlejším úlovkem plavidel EU; zdůrazňuje, že jakýkoli přístup udělený EU musí vycházet z těch zdrojů, které nemohou být uloveny mauritánským loďstvem; zdůrazňuje, že je-li žádoucí jakékoli snížení činnosti, je třeba omezit v první řadě činnost loďstev třetích zemí (EU a dalších), která způsobují největší škody životnímu prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou je třeba vnímat jako dokument strategického významu, který je velmi důležitý pro vzájemné vztahy mezi EU a Afrikou. Proto dnes musíme zavést nový protokol odpovídající závazkům přijatým evropskými zeměmi v roce 2002, který bude s to zajistit udržitelný rybolov a jež rovněž přispěje k rozvoji dotčených zemí. Prioritou je nyní obnovit již zahájená jednání, ale na základě nových předpokladů a za účasti států, jež byly až dosud z těchto jednání vyloučeny. Je rovněž třeba přezkoumat některé požadavky, jež byly vzneseny při jednáních o původní dohodě, ve které například Mauritánie na poslední chvíli vznesla požadavek na další období biologických přestávek v rybolovu v květnu a červnu navíc nad již vyjednané přestávky v září a říjnu.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0284/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh, protože se domnívám, že bude prospěšný pro EU. Správně fungující trh v oblasti zadávání veřejných zakázek je totiž zásadně důležitý pro utváření jednotného trhu, pro podněcování inovací a pro prosazování lepší ochrany životního prostředí a klimatu i sociálního začlenění v celé EU. Veřejné zakázky jsou naprosto zásadní, jelikož slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU a zároveň prospívá zaměstnanosti a dobrým životním podmínkám. To platí především s ohledem na nutnost překonat finanční a hospodářskou krizi a na ochranu před možnou budoucí krizí. Souhlasím, že řádný a dobře promyšlený proces optimalizace právního rámce pro zadávání veřejných zakázek má zásadní význam pro dobré životní podmínky občanů, spotřebitelů a podniků v EU, pro vnitrostátní, regionální a místní veřejné orgány, a tudíž i pro přijetí EU jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu celistvosti jednotného trhu, stimulaci inovací a pro dosažení optimální hodnoty pro veřejné orgány, občany a daňové poplatníky. Tento trh zejména představuje součást hospodářství EU a má veliký potenciál, ale pravidla a zásady pro veřejné zakázky se mezi jednotlivými členskými státy liší a nedovolují firmám, zvláště těm malým, využít přístupu k přeshraničním veřejným zakázkám. Podobné restrikce také existují v případě přístupu k výběrovým řízením ze třetích zemí. I přesto, že EU otevřela své trhy, čelí naše firmy v rámci snah o proniknutí do veřejného sektoru třetích zemí ohromným problémům. Mám dojem, že je třeba této záležitosti bez odkladu věnovat velkou politickou pozornost. Komise by měla vypracovat podrobnou analýzu problémů spojených s omezeným přístupem evropských firem na trhy třetích zemí a podniknout příslušné kroky proti těm obchodním partnerům, jež využívají otevřenosti trhu EU, ale nezpřístupňují své vlastní trhy podnikům z EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Veřejné zakázky představují významné ekonomické příležitosti, jsou velmi důležité pro podporu jednotného trhu, pro stimulaci inovací a prosazování ochrany životního prostředí a klimatu a také sociálního začlenění. Politika v oblasti zadávání veřejných zakázek by měla zajistit, aby byly veřejné prostředky vynakládány co možná nejúčinněji a aby zůstaly trhy v oblasti zadávání veřejných zakázek otevřené, což přispěje k opětovnému nastartování ekonomiky EU, k vytváření pracovních příležitostí a k dobrým životním podmínkám. Veřejné zakázky rovněž hrají klíčovou úlohu v rámci strategie Evropa 2020 a patří k nástrojům využívaným k dosažení stanovených cílů.

Tento návrh usnesení vyzývá Komisi, aby se věnovala otázce vyváženého přístupu na trhy veřejného sektoru a aby provedla revizi pravidel zadávání veřejných zakázek, čímž umožní zapojení Evropského parlamentu a členských států a také občanů a podniků.

Rovněž vyzývá Komisi, aby upřednostnila modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Stejně důležitá je i výzva Komisi, aby posoudila problémy související s mimořádně nízkými nabídkami a navrhla vhodná řešení.

Ze všech těchto důvodů budu hlasovat pro tento návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) Nehlasovala jsem pro tuto zprávu s cílem zavést protekcionistické překážky, ale proto, že už nemůžeme trpět situaci, kdy je Evropská unie jediná, kdo dodržuje pravidla hry. Nemůžeme dále ignorovat sociální a ekonomický dumping v rozvíjejících se zemích – což se týká především Číny –, které díky nepřekonatelně nejnižším cenám vyhrávají v zemích Unie zakázky, aniž by byl brán zřetel na sociální práva a na právní předpisy o státních subvencích, zatímco trhy těchto zemí zůstávají pro evropské firmy nedostupné. Už nesmíme být tak naivní: závisí na tom přežití našich podniků a naších pracovních míst. Závěrem chci vyjádřit své potěšení nad tím, že byly z většiny přijaty pozměňovací návrhy předložené skupinou Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, které se týkají – v oblasti zadávání veřejných zakázek – dodržování pracovních, sociálních a environmentálních standardů platných v členských státech. To svědčí o skutečné uvědomělosti a představuje to pozitivní a nezbytnou změnu. Je nyní na Komisi, aby se touto výzvou plně zabývala.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky představují každoročně miliony eur, není o jejich významu pro hospodářství pochyb. Právě proto – i přes dlouhou tradici právních předpisů EU o těchto smlouvách – bude vždy třeba usilovat o lepší a účinnější právní předpisy které: zaručí naprostou transparentnost postupů; zabrání všem formám korupce či manipulace s nabídkami v zájmu zvýhodnění některého kandidáta; stanoví horní hranici co do počtu a hodnoty zakázek přidělených bez výzvy k předložení návrhů nebo bez jednání; na vnitřním trhu zaručí řádnou soutěž mezi jednotlivými uchazečskými společnostmi bez ohledu na jejich zemi původu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení se zabývá rovným přístupem na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích a revizí právního rámce pro zadávání veřejných zakázek včetně koncesí. EU přijala k tomuto tématu řadu dokumentů: směrnice 2004/18/ES, 2004/17/ES, 93/13/ES a 2007/66/ES, usnesení (Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010), zprávy (M. Monti, Nová strategie pro jednotný trh – Ve službách evropského hospodářství a společnosti), sdělení Evropské komise „Na cestě k aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ a zelenou knihu Evropské komise o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek.

V zájmu překonání současné finanční a hospodářské krize má dobře fungující trh s veřejnými zakázkami zásadní význam pro opětovné oživení ekonomiky a zabezpečení rovného zacházení. Touto cestou sděluji, že jsem hlasoval pro toto usnesení neboť se domnívám, že je v souladu se zásadou zdokonalování tvorby právních předpisů a upřednostňuje modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a koncesí, což zakládá na podstatné zlepšení v právních předpisech EU.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto je další pokus prosadit liberalizaci v zadávání veřejných zakázek. Je to směřování, jež EU prostřednictvím dohod o volném obchodu zarputile prosazuje jak ve svém rámci, tak ve třetích zemích.

V obou případech jde o týž záměr: zabránit jednotlivým zemím chránit své firmy v oblasti zadávání veřejných zakázek, v zájmu usnadnění existence velkých vlivných korporací, jež chtějí formou hospodářské soutěže, která je považována za nedotknutelnou, ovládnout přidělování veřejných zakázek.

S tímto přístupem nesouhlasíme. Uznáváme ale, že je v této oblasti třeba provést významné změny.

Proto některé aspekty tohoto usnesení zasluhují naši podporu. Zvláště se to týká kritiky „nedostatečné transparentnosti, pokud jde o složení a práci interního poradního výboru Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO)“. Rovněž souhlasíme s výzvou, aby Komise „učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků“.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tímto usnesením parlamentní většina vyzývá k liberalizaci veřejných zakázek pod záminkou rozvolnění a zjednodušení pravidel a obrany malých a středních podniků. Ačkoliv v některých případech by mohlo být toto ospravedlnění opodstatněné, ve většině případů tomu tak není.

Chtějí zabránit všem zemím chránit své firmy v oblasti veřejných zakázek jen proto, aby usnadnili existenci velkým a vlivným korporacím, jež také chtějí ovládnout přidělování veřejných zakázek. A proto jsme hlasovali proti.

Nicméně existuje i další aspekt tohoto usnesení, který podporujeme; konkrétně se to týká kritiky nedostatečné transparentnosti, pokud jde o složení a práci interního poradního výboru Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO). Rovněž souhlasíme s výzvou, aby Komise učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků.

Také se zdá být příhodné zdůraznit význam posílení protikorupčních mechanismů v souvislosti se závazky Evropské unie v oblasti mezinárodního zadávání veřejných zakázek. Stejně tak je třeba zdůraznit nutnost vyvinout úsilí o zajištění transparentnosti a spravedlnosti při využívání veřejných finančních prostředků. Dále požadujeme, aby byl Evropský parlament průběžně řádně informován a byly mu poskytovány veškeré dostupné informace ve všech fázích tohoto procesu a na jeho konci.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Navzdory otevřenosti trhu veřejných zakázek EU je přístup na trhy veřejných zakázek třetích zemí do značné míry omezen. Za této situace nemají evropské podniky v rámci veřejných zakázek jinde ve světě rovné konkurenční příležitosti. Například v roce 2009 přijaly čínské orgány systém akreditací místních inovačních produktů, který dále omezil přístup mezinárodních podniků na čínský trh. Problémem ale není jen čínský trh, protože i velmi vyspělé ekonomiky, například Spojené státy, Japonsko či Kanada, uplatňují protekcionistické politiky.

Z toho důvodu podporuji výzvu k uplatnění zásady reciprocity v případě přístupu na trh s veřejnými zakázkami, kterou obsahuje toto dnes přijaté usnesení, jež jsem podpořila v rámci mnou formulovaného stanoviska Výboru pro mezinárodní trh. Chtěla bych ale, aby příští návrh Evropské komise o zásadě reciprocity přispěl zejména k otevření trhů s veřejnými zakázkami třetích zemí a ne aby jen omezoval podnikům ze třetích zemí přístup na trhy veřejných zakázek v Evropské unii, což by mohlo být kontraproduktivní co do konkurenceschopnosti trhu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu a inovací. Zadávání veřejných zakázek má zásadní význam zejména pro překonání finanční a ekonomické krize a pro ochranu před možnou budoucí krizí, neboť slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU, a tím i zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v EU. Specifická otázka zachování rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže na trzích s veřejnými zakázkami v EU a ve třetích zemích naléhavě vyžaduje více politické pozornosti, zejména s ohledem na stávající problémy s přístupem na trhy veřejného sektoru ve třetích zemích. Podle mého názoru by měla Komise upřednostnit modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a otázku koncesí na služby řešit tak, aby se zabránilo dalšímu roztříštění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. (FR) Z dnešního přijetí společného usnesení Evropského Parlamentu o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích a o revizi právního rámce pro zadávání veřejných zakázek včetně koncesí mám radost. Jedná se ostatně o usnesení, pod nímž jsem rovněž podepsána. Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu. Je proto důležité vyjasnit a zlepšit právní rámec upravující přidělování veřejných zakázek, protože slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU. Co se týče přístupu podniků ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami, musí Evropská unie postupovat realisticky a pragmaticky a především ne naivně. Tím nemám na mysli zaujetí odmítavého postoje k otevření našich trhů, ale zcela legitimní pozici hájení zásady vzájemného přístupu v této oblasti; nikoliv tím, že uzavřeme své trhy s veřejnými zakázkami, ale tím, že zajistíme, aby naši partneři mimo Evropskou unii otevřeli rovnocenným způsobem své vlastní trhy, a pokud bude třeba, tak i tím, že ustanovíme příslušné mechanismy, jež nám umožní dosáhnout tohoto cíle reciprocity a vyváženosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Rovný přístup k trhům veřejného sektoru v rámci EU a revize právního rámce zadávání veřejných zakázek jsou zásadně důležité záležitosti pro posílení jednotného trhu v členských státech Evropské unie, který určuje sociální a hospodářskou integraci na úrovni EU. Při pohledu na situaci z perspektivy hospodářské a finanční krize se domnívám, že strategie navržená v tomto usnesení je nutností, zejména pokud jde o dosažení větší soudržnosti v oblasti společné evropské politiky zahraničního obchodu. Zdůrazňuji, že tato legislativní revize je důležitá pro opětovné oživení a stabilizaci ekonomiky Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Podpořil jsem toto usnesení, neboť se domnívám, že specifická otázka zachování rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže na trzích s veřejnými zakázkami v EU a ve třetích zemích naléhavě vyžaduje více politické pozornosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zpochybnění partnerství mezi veřejnými subjekty, snížení standardů ze strany veřejných orgánů (jež jsou garanty obecných zájmů, musím-li to připomínat), výběr těchto veřejných orgánů pro podporu konkurence... To jsou jen některé příklady onoho úžasného „pokroku“, který nám slibuje zelená kniha Evropské komise o zadávání veřejných zakázek. Neuspokojuje mne představa schválení takového nesmyslu, kdy středobodem daného dokumentu je boj proti veškerým protekcionistickým opatřením. Je tedy řeč o příliš mnoha politikách, proti nimž protestuji. Budu hlasovat proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu, inovací, vyšší úrovně ochrany životního prostředí a klimatu a také ochrany sociálního začlenění v celé EU a pro dosažení optimální hodnoty pro veřejné orgány, občany a daňové poplatníky. S ohledem na cíl překonání finanční a ekonomické krize a ochrany před možnou budoucí krizí má zadávání veřejných zakázek zásadní význam, neboť slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU a také zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v EU. Proto má řádný a dobře promyšlený proces optimalizace právního rámce pro zadávání veřejných zakázek zásadní význam pro dobré životní podmínky občanů, spotřebitelů a podniků v EU, pro vnitrostátní, regionální a místní veřejné orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu, inovací, vyšší úrovně ochrany životního prostředí a klimatu a také ochrany sociálního začlenění v celé EU a pro dosažení optimální hodnoty pro veřejné orgány, občany a daňové poplatníky. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení Evropského parlamentu o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích a o revizi právního rámce pro zadávání veřejných zakázek včetně koncesí. V tomto smyslu se připojuji k navrhovatelům tohoto usnesení ve výzvě Komisi, aby upřednostnila modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a otázku koncesí na služby řešila tak, aby se zabránilo dalšímu roztříštění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami „zlepšení tvorby právních předpisů“.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Zadávání veřejných zakázek hraje zásadně důležitou úlohu v podpoře jednotného trhu, podněcování inovací, posilování růstu a v podpoře zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU. Ale abychom toho dosáhli, musíme jednat efektivně. Aby k tomu došlo, jak se zdůrazňuje v textu tohoto usnesení, jež podporuji, je třeba rychle nalézt odpovědi na otázku po zjednodušení a vyjasnění pravidel pro přidělování veřejných zakázek. Také se mi jako velmi důležitá jeví otázka co možná nejrychlejšího zlepšení přístupu k veřejným zakázkám ze strany malých a středně velkých podniků, které představují 99 % evropských podniků a více než 100 milionů pracovních míst. V rámci podpory těchto podniků dále vyzývám Evropskou komisi, aby uplatňovala zásadu reciprocity a uvažovala o nových způsobech zlepšení přístupu evropských firem k veřejným zakázkám zadávaným mimo EU, aby zajistila rovné podmínky pro evropské i zahraniční společnosti, jež soupeří o přidělení veřejných zakázek.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zásluhou toho, že byly přijaty některé pozměňovací návrhy EPP a EFD, jež jsou pro nás nepřijatelné, zdrželi jsme se nakonec hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) S cílem překonat ekonomickou a finanční krizi se zdá, že zadávání veřejných zakázek je katalyzátorem opětovného oživení ekonomiky, podnikání, zaměstnanosti a dobrých životních podmínek spotřebitelů v Evropě. Díky stupňující se liberalizaci zvláštních odvětví (voda, elektřina a plyn) potřebujeme v zájmu ochrany podniků, které v těchto oblastech působí, kvalifikační systém pro klienty, který bude zaměřen na zabezpečení účelného výběru podniků účastnících se soutěže. Jsem pro tento návrh usnesení, protože je nezbytné transparentním způsobem omezit roztříštění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby bylo dosaženo co možná nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti a efektivity, jak je stanoveno v našich cílích.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Zadávání veřejných zakázek představuje jedinečnou příležitost nasměrovat investice do projektů obecného zájmu občanů a zároveň dosáhnout širších veřejných politických cílů. Chci zdůraznit význam veřejných zakázek pro podporu environmentálních standardů ve výstavbě a dopravě; je zde velký potenciál zlepšení energetické efektivity, s čímž souvisí snížení emisí oxidů uhlíku, což ovlivňuje náklady a znečištění ovzduší. Naléhavě vyzývám členské státy, aby zadávání veřejných zakázek využívaly v zájmu podpory těchto cílů, jež jsou nositeli dalekosáhlého a dlouhodobého sociálního, hospodářského a environmentálního přínosu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu a stimulace inovací a investic. S cílem překonat ekonomickou a finanční krizi má zadávání veřejných zakázek zásadní význam pro posílení ekonomiky EU a přispívá k vytváření pracovních příležitostí. Evropská unie odmítá možnost zavedení protekcionistických opatření a usiluje o rovný přístup na trhy veřejného sektoru v rámci EU a ve třetích zemích. V tomto smyslu EU v této oblasti pevně věří v zásadu reciprocity, vzájemného užitku a proporcionality.

Proto obhajuji větší soudržnost mezi společnou obchodní politikou a postupy v jednotlivých členských státech, které přijímají mimořádně nízké nabídky od společností, jejichž domovské země nejsou signatáři Dohody o veřejných zakázkách (DVZ), čímž staví podniky z členských států Evropské unie do nevýhody.

Proto opakuji výzvu tohoto Parlamentu, aby byla upřednostněna modernizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek tak, aby se zabránilo jejich dalšímu roztříštění a aby byly společnosti podníceny volit tuto cestu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernadette Vergnaud (S&D), písemně. (FR) Toto hlasování je důležité, protože Komise má přijmout nezbytná opatření pro předcházení nespravedlivé hospodářské soutěži a nerecipročnímu přístupu k veřejným zakázkám ve vztahu ke třetím zemím. Nejedná se o vystavění protekcionistických překážek, ale Unie už nemůže být jediná, která hraje podle pravidel. Jistě nemůžeme dále ignorovat sociální a ekonomický dumping, kterého využívají společnosti v rozvíjejících se zemích, jež vyhrávají zakázky v zemích Evropské unie na úkor sociálních práv a právních předpisů upravujících státní subvence, zatímco trhy těchto zemí zůstávají pro evropské společnosti uzavřené. Nesmíme ale také zapomínat na to, že navzdory svému podpisu pod mezinárodními dohodami tyto pravidla nedodržují ani velké průmyslově vyspělé země!

Zdá se, že se Komise po létech nečinnosti chystá k akci, což je nezbytné: závisí na tom přežití našich firem a zachování pracovních míst. Závěrem, vítám přijetí pozměňovacích návrhů předložených skupinou Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů v Evropském parlamentu týkající se – v rámci zadávání veřejných zakázek – plnění pracovních, sociálních a environmentálních norem platných v členských státech. Nyní je na Komisi, aby tuto výzvu zvážila.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0297/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento společný návrh usnesení. Chtěl bych zmínit opatření, jež považuji za důležitá: potřeba využít všech možností a finančních rezerv dostupných v rámci rozpočtu Společenství určeného na rybolov k financování mimořádných podpůrných opatření ve prospěch tohoto odvětví a umožnit mu tak překonat potíže způsobené zvýšením cen pohonných hmot; pokračující poskytování podpory ze strany Evropského rybářského fondu (ERF) na zlepšení selektivity lovného zařízení a výměnu motorů z důvodů bezpečnosti, ochrany životního prostředí a/nebo úspory pohonných hmot, především rybářům provozujícím drobný pobřežní a tradiční rybolov; aby Komise vypracovala střednědobý a dlouhodobý plán s cílem zlepšit účinnost pohonných hmot využívaných v odvětví rybolovu (a rovněž akvakultury); a výzva Komisi, aby navrhla akční plán na zlepšení účelného využívání pohonných hmot v odvětví rybolovu a akvakultury pro pobřežní regiony a ostrovy, v nichž se aktivně provádí rybolov.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví, a evropští rybáři se tak ocitají v obtížné situaci. Navíc mají producenti v důsledku značné závislosti Evropské unie na dovozu ze třetích zemí (60 %) jen velmi malý, nebo dokonce žádný vliv na cenové hladiny produktů rybolovu. Souhlasím s tím, že je třeba zvýšit strop pro podporu de minimis na přechodné tříleté období z 30 000 na 60 000 EUR na jeden podnik a současně zajistit, aby nebyla oslabena udržitelnost životního prostředí a sociální oblasti a aby nebyla narušena hospodářská soutěž mezi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Chtěla bych vyjádřit hlubokou účast evropským rybářům, jejichž mzdy přímo ovlivnil růst cen pohonných hmot, což vážně zjitřilo problém ekonomické zranitelnosti související s nepravidelnou povahou činnosti v tomto odvětví. Považuji za zásadně důležité zavést mechanismy na podporu růstu cen placených ve fázi produkce a zároveň udržet ceny pro koncové spotřebitele na co nejnižší úrovni. Proto hlasuji pro tento návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který výše zmíněné záležitosti patřičně zdůrazňuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Ačkoliv subvencování průmyslu fosilních paliv není dobrý nápad, rybáři z celé EU trpí díky hospodářskému útlumu a na rozdíl od jiných druhů dopravy nemají za fosilní paliva žádnou reálně použitelnou náhradu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Energie představuje pro rybolovné odvětví významnou část provozních nákladů a zvýšení cen pohonných hmot v poslední době způsobilo zhoršení situace v oblasti rybolovu, které má přímý dopad na výrobní náklady tohoto odvětví. Ve světle těchto skutečností se domnívám, že Evropská komise musí zvážit potřebné prostředky pro rychlé vypracování a přijetí vhodných opatření pro odlehčení tíživé hospodářské situace, v níž se mnoho evropských rybářů ocitlo. Také musí vzít v potaz finanční obtíže, kterým v současné době čelí mnoho zemí s velkými rybářskými loďstvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Komise musí přijmout naléhavá opatření pro ulehčení tíživé hospodářské situace, do níž se po zvýšení cen pohonných hmot dostalo mnoho evropských rybářů. Zejména se jedná o zvýšení stropu veřejných subvencí de minimis z 30 000 na 60 000 EUR na přechodné tříleté období a na jednoho příjemce (podnik). Kromě této kompenzace musíme zavést dlouhodobější strategii, díky níž by mohli rybáři – ale i pracovníci z jiných odvětví, například zemědělci a dopravci v silniční dopravě – snížit svou závislost na fosilních palivech. Proto musí Komise na evropské i vnitrostátní úrovni zavádět investiční pobídky v oblasti nových technologií, aby zvýšila energetickou efektivitu v námořní, pozemní i letecké dopravě.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy, protože ta postihla ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví, což má přímý dopad na příjmy rybářů. Je třeba přijmout dočasná mimořádná opatření, která evropským rybářům umožní překonat jejich obtížnou ekonomickou situaci, ale Komise by měla také vypracovat střednědobý a dlouhodobý plán s cílem zlepšit účinnost pohonných hmot využívaných v odvětví rybolovu a akvakultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Rybolov představuje zásadně důležitou hospodářskou činnost evropských zemí, zvláště přímořských zemí, jako je ta má. Proto by měl Evropský parlament zvláště dbát na podmínky ovlivňující profesionální rybáře.

Rostoucí ceny pohonných hmot představují pro všechny, kdo působí v oblasti rybolovu, nevyhnutelné náklady, které velmi silně zasáhly příjmy rybářů. V období těžké hospodářské a finanční krize, kdy je pro podporu podniků a pracovních příležitostí k dispozici jen málo prostředků, vítám návrh představený v tomto usnesení mými kolegy ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) na pomoc rybářům z EU zvýšením stropu pro podporu de minimis z 30 000 na 60 000 EUR na jeden podnik a na tříleté období. To umožní rybolovnému odvětví čelit vyšším provozním nákladům spojeným s cenou pohonných hmot.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento společný návrh usnesení Evropského parlamentu se zabývá krizí v evropském odvětví rybolovu v důsledku neustálého zvyšování cen ropy, což má velmi zásadní dopad na provozní náklady v tomto odvětví. Růst cen pociťují především malé a střední podniky (MSP) – často rodinného charakteru –, jejichž pracovníci se začínají o svá místa obávat. Proto vítám přijetí této zprávy a doufám, že členské státy budou brzy s to navýšit pomoc pro rybáře a že Evropská unie zvýší prostřednictvím Evropského rybářského fondu (ERF) subvence zaměřené na zlepšení a modernizaci plavidel a vybavení a vytvoří fond, na nějž se budou moci MSP v případě potíží obrátit. Podpora drobného rybolovu je obzvláště důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Je dobře, že Parlament toto usnesení přijal. Velký nárůst cen ropy vážně prohloubil krizi v odvětví rybolovu, ohrozil jeho ekonomickou životaschopnost a velmi podstatným způsobem snížil již tak nízké příjmy těch, kdo v tomto odvětví pracují.

Současná dynamika prodeje neumožňuje změny v oblasti výrobních nákladů, včetně nákladů na pohonné hmoty, které by mohly ovlivnit ceny ryb; stávající dovozní politika k tomu vedle dalších faktorů přispívá.

V mnoha případech průměrné ceny při prvním prodeji již několik let stagnují nebo klesají, aniž by to vedlo k poklesu cen čerstvých ryb pro koncového zákazníka.

Stávající společná organizace trhu pro rybolovné produkty nedokázala dostatečně přispět ke zlepšení cen při prvním prodeji ani k lepšímu rozdělování přidané hodnoty v rámci celého hodnotového řetězce.

Hospodářská situace mnoha společností se v minulých letech zhoršila, což pro řadu z nich dokonce znamenalo zastavení podnikání. Existuje zde reálné riziko ztráty tisíců rybářských společností a tisíců pracovních míst z důvodů růstu cen ropy.

Odvětví drobného pobřežního rybolovu je zvláště zranitelné.

Je třeba tato opatření zavést.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Odvětví rybolovu patří k nejpostiženějším růstem cen ropy, protože pohonné hmoty představují značnou část provozních nákladů rybářů, odhadem 30–50 %. Plně podporuji veškerá opatření, jež lze v tomto ohledu zavést na podporu rybářů, zvláště opatření týkající se drobného pobřežního a ostrovního rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) U příležitosti přijetí usnesení Parlamentu o krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy vám chci připomenout, jak je potřeba pomoci rybářům naléhavá. Získávání nových pracovníků je stále obtížnější a rybáři musejí přijímat stále přísnější postupy, a tudíž zvýšení cen pohonných hmot představuje další ztížení podmínek v tomto krizí zasaženém odvětví. Podstatné zvýšení cen ropy má silný dopad na provozní náklady rybářů, což způsobilo, že jejich příjmy spadly na úroveň mezi lety 2008 a 2010. Jakožto volený zástupce přístavního města mám povinnost vyzvat Komisi, aby přijala rozhodnutí o navýšení stropu pro podporu de minimis. Toto opatření by zmírnilo tlak, pod kterým se rybáři nacházejí, čímž by jim bylo umožněno vytvořit si ze své práce důstojné živobytí, aniž by museli svou činností poškozovat proces obnovování populací. Nadcházející reforma společné rybářské politiky s sebou musí nést podporu rybářů. Bude dobrým začátkem, pokud jim dnes ukážeme, že Evropská unie naslouchá jejich potřebám.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví a u mnohých rybářů vzbuzuje obavy, jak tyto dodatečné náklady dorovnávat, protože nárůst cen ropy má přímý dopad na příjmy rybářů. Musíme využít všech možností a finančních rezerv dostupných v rámci rozpočtu Společenství určeného na rybolov k financování mimořádných podpůrných opatření ve prospěch odvětví rybolovu, a umožnit mu tak překonat potíže způsobené zvýšením cen pohonných hmot do doby, než budou provedena jiná opatření. Evropský rybářský fond (ERF) by měl nadále poskytovat podporu na zlepšení selektivity lovného zařízení a výměnu motorů z důvodů bezpečnosti, ochrany životního prostředí a/nebo úspory pohonných hmot, především rybářům provozujícím drobný pobřežní a tradiční rybolov. Podle mého názoru musí Komise na evropské i vnitrostátní úrovni neprodleně navrhnout investice do nových technologií s cílem zvýšit energetickou účinnost rybolovných plavidel, a tak snížit závislost rybářů na fosilních palivech.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Toto usnesení je vyjádřením obav Parlamentu o stav odvětví rybolovu, o finanční kondici rybářských společností a o tržní ceny ryb. Jedná se o významné odvětví a ryby představují významnou součást naší stravy. Domnívám se, že čl. 3 společného návrhu usnesení, který vyjadřuje vůli zvýšit objem podpory rybářům, je zásadně důležitý. Je to řešení nabízející více výhod než nové záruky navržené pro toto odvětví. Doufám, že Komise a Rada toto usnesení pečlivě zváží.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, protože si nemyslím, že by EU měla na základě růstu ceny ropy navyšovat subvence pro evropské rybolovné odvětví nebo pro jakékoliv jiné odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví a vzbuzuje u mnohých rybářů obavy, jak tyto dodatečné náklady dorovnávat. Nesmíme zapomínat, že růst cen ropy přímo ovlivňuje výši příjmů rybářů. Příjmy a mzdy lidí pracujících v rybářském průmyslu jsou nejisté z několika důvodů: například se jedná o nepravidelný charakter rybolovu, používané postupy uvádění produktů na trh a způsob, jímž jsou stanovovány ceny při prvním prodeji. Z toho vyplývá, že určité formy veřejné pomoci na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství je třeba zachovat. Finanční a hospodářská krize má navíc dopad na průmyslová odvětví a zejména na malé a střední podniky (MSP) a ohrožuje aktivitu a zaměstnanost v primárním i sekundárním sektoru. Komise musí stejně jako již v minulosti přijmout dočasná mimořádná opatření k překonání potíží, jimž odvětví rybolovu čelí v souvislosti s rostoucími cenami ropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení a proti všem předloženým pozměňovacím návrhům. V odvětví rybolovu je třeba přijmout nová podpůrná opatření, která zároveň zohlední dva faktory: na jedné straně vysoké ceny ropy a na druhé straně nízké ceny ryb při prvním prodeji. Rybolov představuje pro Evropskou unii významné hospodářské odvětví a za situace, kdy průměrná cena za barel ropy setrvává mezi 80–100 USD, se mu musí dostat podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Probíhající celosvětová hospodářská krize prohloubená politickou krizí v zemích Maghrebu a Blízkého východu způsobila další růst cen ropy, která tak přesahuje hranici 100 USD za barel. Vzhledem k politické nestabilitě, která otřásá arabským světem, může tato hodnota ještě silně vzrůst.

Platby za energie představují pro odvětví rybolovu nejpodstatnější provozní náklad a na rozdíl od jiných činností tento sektor nemůže kvůli stropům a kvótám stanoveným celkovými přípustnými odlovy (TAC) vynahradit náklady zvýšením produkce.

Navzdory rozdílnosti názorů, jak by mělo být toto odvětví spravováno, existuje v jedné záležitosti shoda, což je třeba zdůraznit: rybolov je mimořádně důležitý pro zásobování evropského obyvatelstva potravinami a představuje zdroj zaměstnanosti většiny pobřežních společenství EU, kde nejsou další pracovní příležitosti.

Aby EU zabezpečila pokračování rybolovu a aby zabránila propadům v dodávkách a zvýšení nezaměstnanosti v tomto odvětví, musí zvýšit strop stanovený nařízením de minimis k hodnotě 60 000 EUR a přijmout další opatření pro náhradu za nedávné zvýšení cen ropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Náklady na rybolov velmi závisejí na ceně ropy. Z toho důvodu a s ohledem na to, že zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví, je třeba přijmout mimořádná opatření, která umožní evropským rybářům překonat obtížnou ekonomickou situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (ES) Skutečným problémem současného rybolovu je, že 70 % druhů je nadměrně loveno, což je důsledek toho, že jsou naše loďstva zjevně naddimenzována. Utrácet veřejné prostředky na vydržování těchto flotil je nezodpovědná chyba. V rámci reformy společné politiky rybolovu je více než kdykoliv předtím nutné restrukturalizovat evropské rybářské loďstvo, aby se přestaly využívat lodě, které spotřebovávají velké množství pohonných hmot a vypouštějí velké množství oxidu uhličitého, a lovná zařízení a postupy, jež zjevně ničí životní prostředí. Tak se budeme moci posunout směrem k modelu, jenž bude méně energeticky náročný, méně destruktivní a z environmentálního, ale i sociálního a ekonomického hlediska více udržitelný.

Vkládání většího objemu peněz do tohoto odvětví za účelem kompenzace růstu cen ropy bude pro rybáře jen další pobídkou k využívání plavidel s velkou spotřebou pohonných hmot, a to zejména nyní, kdy růst těchto cen nemá přechodnou, ale jasně strukturální povahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Cena za barel ropy v důsledku hluboké hospodářské a finanční krize, která postihuje průmysl i malé a střední podniky, vzrostla a její cena zůstává díky nebezpečí politické nestability v arabských zemích i nadále nejistá. Tato krize hluboce postihla i evropský námořní rybolov, protože 60 % ryb dovážíme ze třetích zemí. Podporuji toto usnesení neboť se domnívám, že je nutné posílit bezpečnost našich energetických dodávek, informovat trhy a poskytnout spotřebitelům větší záruky v oblasti stavu ropných rezerv. Také považuji za nezbytné zavést společný akční plán na podporu přímořských regionů, v nichž se aktivně provádí rybolov.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Ráda jsem hlasovala pro toto usnesení, jež vyzývá Komisi, aby přijala silná opatření na podporu rybolovného průmyslu. Nárůst cen ropy v tomto odvětví působí skutečnou krizi. Jedná se o krizi, která začala jako cyklická, ale přerostla nyní v krizi strukturální, a ohrožuje ekonomickou životaschopnost tohoto průmyslového odvětví. Provozní náklady prudce vzrostly a mají natolik závažné dopady na příjmy rybářů, že je nyní postiženo celé výrobní odvětví a všechny pobřežní regiony. Vítám proto výzvu tohoto Parlamentu k zavedení větší flexibility v systému subvencí de minimis. Navzdory obtížné rozpočtové situaci by neměli rybáři pochopení pro případné selhání Unie v otázce řešení jejich záležitostí. Usnesení dále vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost drobnému pobřežnímu rybolovu a příslušným regionům. Podle mého názoru je to nezbytné: jelikož je postiženo celé odvětví, bude mít růst nákladů větší dopad na tradiční rybolov než na rybolov průmyslový. Mám za to, že mimořádné situace vyžadují mimořádná opatření. Proto budu i nadále pozorně sledovat návrhy, jež Komise předloží v zájmu zabezpečení a podpory našich rybářů.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0286/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení Evropského parlamentu, neboť vyjadřuje nespokojenost s činností Komise v tom, že ke konci roku 2009 bylo plně zpřístupněno jen 75 % z celkových 21 miliard EUR vyčleněných na finanční podporu malých a středních podniků (MSP), ze které  mohlo těžit pouhých 50 000 z nich. Je třeba odstranit přemrštěnou administrativní zátěž, která je na překážku pro většinu MSP. Je třeba nejen zjednodušit, ale také zlepšit systém pro přístup podniků k těmto finančním zdrojům.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Komise věnuje velikou pozornost malým a středním podnikům (MSP): všem 23 milionům MSP, které vytváří hospodářskou strukturu EU a které jsou zdrojem inovací a tvořivosti, čímž umožňují uchovat si v rámci světových trhů Evropě svou jedinečnost. Byrokratické a právní předpisy – které donedávna dusily rozvoj inovačních malých podniků už u jejich samého zrodu – pomaloučku odpadávají a mladí lidé začínají mít ponenáhlu výhled na stabilní budoucnost, která snad bude plná příležitostí. Podnikavost, odborná příprava, flexibilita, uplatňování inteligentní regulace a dostupnost úvěrů – to jsou klíčové pojmy iniciativy „Small Business Act“, která tvoří rámec vymezující politiku EU pro MSP prostřednictvím cílené pomoci a odborné přípravy mladých lidí.

Nyní, kdy už je zformulována řada iniciativ, je úkolem členských států a Evropské unie jako celku tyto iniciativy správným způsobem provést, zajistit MSP větší svobodu pro jejich činnost, umožnit jim účastnit se veřejných výběrových řízení, přijmout v budoucnu jednotný evropský patent a rychle provést směrnici o opožděných platbách. Nezapomínejme, že nemá-li být dosud vynaložené úsilí zmařeno, je zapotřebí investic, protože jedině investice mohou zajistit správné fungování celého mechanismu a konkurenceschopnost Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Iniciativa „Small Business Act“ je založena na několika pilířích, jako je přístup k financování, přístup na jednotný trh, na mezinárodní trhy a k veřejným zakázkám. Pokrok, pokud se jedná o přijetí konkrétních opatření na zlepšení prostředí pro malé a střední podniky, není v jednotlivých státech stejný, někdy je i docela zanedbatelný, a to navzdory politickým závazkům, jež jsou v tomto dokumentu zahrnuty. Na 23 milionů malých a středních podniků, které představují přibližně 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst, zásadní měrou přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst. MSP čelí zásadním problémům v oblasti rozšiřování své činnosti a zlepšování svých schopností inovovat a dosáhnout přístupu na trhy.

Proto naléhavě vyzývám členské státy, aby bezodkladně přijaly návrh týkající se statutu evropské soukromé společnosti, což MSP umožní uskutečňovat obchody v celé Evropské unii, zároveň v této oblasti sníží náklady a podpoří růst, omezí administrativní zátěž o 25 % a podpoří podniky. Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. V EU je na 23 milionů malých a středních podniků (MSP), které představují přibližně 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst. Přispívají zásadní měrou k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst, jsou významným zdrojem inovací, hrají rozhodující úlohu při udržování a zvyšování zaměstnanosti a pomáhají dosáhnout hlavních cílů stěžejní iniciativy Evropa 2020. Dokument „Small Business Act“ přijatý v roce 2008 byl důležitým politickým krokem zaměřeným na zlepšení podnikatelského prostředí pro MSP prostřednictvím zabezpečení lepších a jednodušších předpisů a usnadnění přístupu na trh. MSP ale i nadále čelí závažným problémům při rozšiřování oblasti svých činností a inovačních kapacit a v přístupu na trh, což je způsobeno zejména tím, že jen obtížně získávají finance, ale rovněž přetrvávající administrativní zátěží, kterou je třeba dále snížit. Členské státy by měly naléhavě provést všechna ustanovení iniciativy „Small Business Act“, aby nastolily jasné a dobře uspořádané podnikatelské prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT)Small Business Act“ (SBA) představuje strategický rámec pro lepší využívání růstového a inovačního potenciálu malých a středních podniků (MSP) v EU. V Evropské unii je asi 23 milionů MSP, které představují přibližně 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst. Zásadní měrou přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních příležitostí.

Toto usnesení, pro něž jsem hlasovala, bere na vědomí, že některé iniciativy obsažené v rámci SBA již běží. Ale v otázce pomoci evropským MSP se dá udělat mnohem více, konkrétně: rychlé provádění směrnice o opožděných platbách v členských státech; lepší mechanismy Komise pro podněcování členských států, aby uplatňovaly zásady SBA; bezodkladné přijetí posledního zbývajícího návrhu o statutu evropské soukromé společnosti ze strany členských států; pravidelné uplatňování testu dopadů na malé a střední podniky ze strany Komise a členských států jako součásti studií dopadu; naléhavá potřeba snížit byrokratické a administrativní zátěže MSP; a zaručení trvalého charakteru pro program „Erasmus pro mladé podnikatele“ a jeho dostatečného rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, protože vítám iniciativu „Single Market Act“ a zejména ta legislativní opatření, která malým a středním podnikům (MSP) umožňují využívat všech výhod jednotného trhu, jako jsou evropská pravidla pro fondy rizikového kapitálu, revidovaná pravidla pro DPH a zjednodušení účetních směrnic. Zároveň se domnívám, že je třeba posílit dialog mezi MSP a zadavateli veřejných zakázek s cílem zjednodušit účast MSP na postupech pro zadávání zakázek. Považoval bych v této souvislosti za vhodné prozkoumat možnosti, které by MSP pomohly utvářet partnerství a konsorcia a společně se účastnit veřejných zakázek. Komise by měla vypracovat posouzení dopadů a zvážit možnost zvýšit stropy pro veřejné zakázky EU, což by MSP umožnilo účastnit se zakázek, které by jinak podléhaly zvláštním požadavkům a MSP by se jich proto nemohly zúčastnit.

Vyzývám také Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné zlepšit v Evropě zveřejňování všech oznámení o veřejných zakázkách a odstranit administrativní zátěž, která evropským firmám brání účastnit se přeshraničních veřejných zakázek. Před členskými státy potom leží úkol systematičtěji uplatňovat evropský kodex osvědčených postupů usnadňující MSP přístup k veřejným zakázkám.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám vytvoření a rozvinutí iniciativy „Small Business Act“ (SBA), která podle mého názoru poskytuje včasná řešení v oblasti hlavních překážek, s nimiž se malé a střední podniky (MSP) setkávají při svých snahách rozšířit činnost a uvést se na trh. Mnoho těchto překážek vyplývá z přemrštěné byrokratické zátěže a z obtíží v přístupu k finančním prostředkům. SBA vyzývá členské státy, aby zlepšily podnikatelské prostředí pro MSP, aby byly zásady tohoto dokumentu řádně provedeny a přijaty.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – „Small Business Act“ je za poslední tři roky jedním z nejvíce proaktivních dokumentů a je důležité, aby se EU i nadále zaměřovala na MSP.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, protože je ještě třeba přijmout další důležité kroky k usnadnění správného fungování MSP v EU.

MSP jsou tím, co v ekonomické řeči nazýváme „páteří EU“. Celkem 99 % všech podniků v Evropě jsou MSP, které poskytují přes 100 milionů pracovních míst. Evropská unie podporuje jejich rozvoj, ale na vnitrostátní úrovni se MSP neustále potýkají s potížemi při získávání financí nebo s nadměrnou administrativní zátěží, která mnohdy překračuje požadavky vyplývající z nařízení EU. Proto jsem hlasoval pro zvýšení úsilí ze strany členských států v oblasti lepšího provádění zásad obsažených v SBA.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) MSP jsou pro dynamiku evropského hospodářství zásadně důležité; v EU je 23 milionů MSP; MSP zaměstnávají méně než 250 lidí a jejich obrat nepřesahuje 50 milionů EUR; představují 99 % evropských podniků a zaměstnávají téměř 70 % pracovní síly v soukromém sektoru. V souvislosti s obtížemi v oživení a s rostoucí hospodářskou soutěží by bylo záhodno vytvořit evropskou strategii. Iniciativa „Small Business Act“ se zaměřuje na podnikání v Evropě a pomáhá podnikům v růstu. Proto je zcela nezbytné omezit administrativní formality a zavést moderní správu přizpůsobenou potřebám MSP. Proto musí Komise vytvořit jednotný systém zakládání podniků. Bylo by rovněž užitečné zavést „test dopadu na malé s střední podniky“, který by sloužil pro posouzení dopadů všech budoucích právních předpisů týkajících se MSP a kontroloval by, aby tyto předpisy neomezovaly jejich růstový potenciál.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Vítám přijetí usnesení Evropského parlamentu o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, které přizpůsobuje evropská podpůrná opatření pro malé a střední podniky (MSP) novým podmínkám vyplývajícím z hospodářské krize z roku 2008 a zajišťuje, aby byly s to splnit cíle strategie Evropa 2020. MSP byly finanční a bankovní krizí před několika lety postiženy jako první, což omezilo jejich přístup k financování a jejich přístup na trhy. Tato nová verze dokumentu „Small Business Act“ proto musí poskytovat větší podporu inovacím v rámci MSP tím, že diversifikuje finanční nástroje a co možná nejvíce omezí administrativní zátěž, jíž tyto podniky čelí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Malé a střední podniky (MSP) samy o sobě představují asi 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst v Evropské unii. Jejich hospodářský růst, sociální soudržnost a vytváření pracovních příležitostí má proto životně důležitý význam.

Iniciativa „Small Business Act“ (SBA) je založena na klíčových zásadách, jako je přístup k financování, přístup na trhy a zlepšování právní úpravy. Je ale nepopiratelné, že MSP i nadále bobují s celou řadou problémů, jako je rozšiřování oblasti jejich činností, problémy v přístupu na trhy či nespočetné potíže při získávání financí.

Proto vítám závěry přezkumu Komise a s povděkem přijímám nové návrhy zaměřené na zlepšení přístupu k financování a přístupu na trhy, které se snaží posunout kupředu proces omezení byrokratické zátěže.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu pojednává o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ (SBA). SBA tvoří řada politických zásad zaměřených na podporu malých a středních podniků (MSP) v oblasti přístupu k financování a přístupu na trhy a na zlepšování právní úpravy. Sociální, hospodářská a finanční úloha MSP je v Evropské unii nezpochybnitelná. V EU je jich asi 23 milionů, představují 99 % všech podniků a poskytují více než 100 milionů pracovních míst. Současná finanční krize měla na tyto společnosti negativní dopad. Proto je třeba: přezkoumat stávající právní předpisy, a tím usnadnit přístup k financování; omezit administrativní náklady a veškerou byrokracii; podporovat úspory energií, neboť jen 24 % společností si v současné době uvědomuje význam těchto úspor; zlepšovat technologie podniků prostřednictvím ekologických inovací; podporovat lepší úroveň odborné kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy; a podporovat internacionalizaci a řádnou správu věcí veřejných. Proto vítám přijetí tohoto usnesení a doufám, že všechny MSP budou moci z těchto opatření těžit a že budou lépe prosperovat, z čehož by měli prospěch všichni evropští občané.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Máme před sebou další usnesení plné rozporů. Na jedné straně je chvályhodné, že Komise jmenovala nového zmocněnce pro malé a střední podniky (MSP). Stejně tak je třeba podpořit jeho mandát při monitorování pokroku, jehož členské státy dosahují v provádění iniciativy „Small Business Act“ (SBA) v oblasti hájení zájmů MSP v rámci celé Komise, zejména při zajišťování účinného provádění zásady „Think Small First“. Toto usnesení přináší pozitivní doporučení v tom, že vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní zmocněnce pro malé a střední podniky, kteří by koordinovali politiky MSP a dohlíželi na provádění SBA napříč jednotlivými správními orgány.

Za přínosnou rovněž považujeme skutečnost, že toto usnesení zdůrazňuje, že čím je společnost menší, tím je administrativní zátěž relativně vyšší, a vyzývá proto k rozlišení mezi mikropodniky, malými podniky a středními podniky.

Na druhou stranu ale toto usnesení neřeší – nebo nedokáže správně řešit – celou řadu přímých či nepřímých překážek, které MSP v současné době tíží, a z nichž mnohé jsou důsledkem politik, které na úrovni EU dominují.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Na jedné straně „vítá skutečnost, že Komise jmenovala nového zmocněnce pro malé a střední podniky, a podporuje jeho mandát při monitorování pokroku, jehož členské státy dosahují při provádění SBA, a při podpoře zájmů MSP v rámci celé Komise, a zejména při zajišťování účinného provádění zásady „Think Small First‘; vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní zmocněnce pro malé a střední podniky, kteří by koordinovali politiky MSP a dohlíželi na provádění SBA napříč jednotlivými správními orgány.“

Na druhé straně ale nekritizuje ani nenavrhuje alternativy k neoliberálním a restriktivním politikám Paktu o stabilitě a růstu, jež způsobují MSP a veřejnosti vůbec tolik potíží.

Je nicméně pozitivní, že zdůrazňuje: že čím je společnost menší, tím je administrativní zátěž relativně vyšší, a vyzývá proto k rozlišení mezi mikropodniky, malými podniky a středními podniky; že mikropodniky – čítající maximálně 10 zaměstnanců – představují 91,8 % veškerých podniků EU, a zasluhují proto více pozornosti a odpovídající přístup šitý na míru.

Budeme sledovat, jak se provádění tohoto usnesení vyvine.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) V Evropské unii je 23 milionů malých a středních podniků, které zaměstnávají přes 100 milionů lidí. Iniciativa „Small Business Act“ představuje důležitou politiku a je zaměřena na zjednodušení přístupu k financování a přístupu na trh a na zlepšování právní úpravy. Velmi důležitou součástí tohoto dokumentu je omezení byrokracie, která postihuje MSP v Irsku i v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Evropský parlament dnes vyjádřil podporu 23 milionům malých a středních podniků (MSP) v Evropské unii, které čítají více než 100 milionů pracovních míst a představují zásadní přínos pro hospodářský růst, sociální soudržnost a vytváření pracovních příležitostí.

Cílem bylo posoudit dosažený pokrok a naplánovat nové činnosti s cílem reagovat na výzvy spojené s hospodářskou krizí.

Zaznamenáváme značné zlepšení v situaci MSP, ale je třeba dosáhnout většího pokroku. MSP i nadále čelí závažným problémům při rozšiřování oblasti svých činností, a někdy dokonce v otázce jejich samotného přežití. Je proto nezbytné omezit byrokracii pomocí posílení kontroly a inteligentní regulace.

Z toho důvodu je třeba rychlého rozhodnutí v otázce statutu evropské soukromé společnosti a zrovna tak musíme učinit pokrok směrem k přijetí jednotného evropského patentu. Zároveň musíme zajistit, aby byl test dopadu na malé a střední podniky správně zaváděn do všech nových legislativních návrhů, zejména na vnitrostátní úrovni.

Konečně, MSP hrají v Evropě zásadní úlohu v inovacích. Měli bychom i nadále zjednodušovat financování výzkumu a vývoje, aby se zvýšila jejich inovační kapacita v průběhu celého inovačního cyklu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) MSP představují 99 % podniků v Evropské unii. Proto jsem hlasovala pro usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, které uznává zásadní důležitost úlohy MSP pro evropské hospodářství. Podporuji strategický rámec, který jde ještě dále v oblasti pomoci přiznané MSP v období recese, a to v mnoha sférách. Proto vítám inteligentní regulaci, která ulehčuje administrativní břemeno tížící tyto klíčové hospodářské subjekty a usnadňuje jejich přístup k financování a přístup na nové trhy, aby mohly tyto investovat a růst. A konečně je důležité zdůraznit, že je třeba podporovat výzkum, inovace a odbornou přípravu tak, aby mohly MSP plně využít výhody jednotného trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Jako zástupkyně skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsem se zapojila do práce a jednání týkajících se směrnice o opožděných platbách, která představuje jeden z klíčových legislativních návrhů ohlášených v původní verzi dokumentu „Small Business Act“. Doufám, že se členské státy vynasnaží provést příslušná ustanovení co možná nejrychleji a správně. Small Business Act je pro malé a střední podniky dobrým návrhem. Mám ale pochybnosti stran kvalitativního posouzení provedené práce. Jako příklad bych chtěla uvést přílohu k přezkumu, který provedla Evropská komise. Příloha obsahuje příklady některých osvědčených postupů a mezi nimi v části týkající se jednotného trhu zmiňuje skutečnost, že 22 členských států zavedlo jednotná kontaktní místa. Chci všem připomenout, že tato místa byla zřízena na základě směrnice o službách.

Zprávu o provádění směrnice o službách přijal tento Parlament sotva před třemi měsíci. Upozorňujeme v ní na skutečnost, že jednotná kontaktní místa nejsou plně funkční, že ve většině případů neumožňují vyřizování formalit elektronickou cestou a že nefungují tak, jak by podniky očekávaly. Doufám, že poté, co bylo poukázáno na konkrétní jednotná kontaktní místa, jež jsou dobrým příkladem, bude také následovat větší úsilí zlepšit fungování všech těchto míst, aby skutečně mohla sloužit malým a středním podnikům.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože vítá přezkum iniciativy „Small Business Act“ (SBA) uskutečněný Komisí a vyjadřuje podporu novým návrhům na další zlepšení přístupu k financování, rozšíření přístupu na trhy a odstranění byrokracie prostřednictvím posílené správy věcí veřejných a monitorování a inteligentní regulace. Domnívám se, že by členské státy měly urychleně přijmout poslední zbývající návrhy týkající se statutu evropské soukromé společnosti, což by MSP umožnilo uskutečňovat obchody v celé EU, současně snižovat náklady a podporovat růst v této oblasti. Rovněž musíme přispívat ke splnění cíle 25% snížení administrativní zátěže uvedeného v SBA, což by přispělo k účinnosti SBA, působilo by to proti veškerým ochranářským hospodářským politikám členských států a podporovalo obchod v celé EU. Členské státy musejí urychleně provést revidovanou směrnici o opožděných platbách s cílem účinně bojovat proti tomuto jevu a jeho negativním důsledkům zejména pro MSP. Členské státy by se také měly vyvarovat přidávání dalších požadavků nad rámec právních předpisů EU při provádění směrnic do vnitrostátního práva. Čím je společnost menší, tím je administrativní zátěž relativně vyšší – to je nepřiměřené a nesprávné opatření, které omezuje zřizování MSP. Je třeba rozlišovat mezi mikropodniky, malými podniky a středními podniky. Mám za to, že malým podnikům by měla být poskytnuta pomoc při zvyšování jejich schopnosti konkurovat na mezinárodních trzích, a to: posílením jejich schopnosti vývozu; šířením informací týkajících se programů a iniciativ usnadňujících přístup na mezinárodní trh a uvádění zboží a služeb MSP na trh; a zajištěním toho, aby byly dostatečně zastoupeny zájmy malých podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám přezkum iniciativy „Small Business Act“ uskutečněný Komisí; vyjadřuji podporu novým návrhům na další zlepšení přístupu k financování, na rozšíření přístupu na trhy a odstranění byrokracie prostřednictvím posílené správy věcí veřejných a monitorování a inteligentní regulace a prostřednictvím opatření, jako je ověřování výkonnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přezkum iniciativy „Small Business Act“, neboť se domnívám, že Evropská unie musí pokračovat v procesu posilování podpůrných mechanismů za účelem odstranění překážek, které stojí v cestě udržitelnému rozvoji malých a středních podniků, aby tak mohl být plně využit jejich potenciál. S ohledem na životně důležitou roli MSP pro evropské hospodářství a na jejich podíl na posilování hospodářského růstu, na zaměstnanosti a sociální soudržnosti, je třeba zavést opatření s cílem stanovit optimální rámec pro rozvoj MSP. V této souvislosti chci zdůraznit nutnost zvýšit úsilí členských států v oblasti podpory politik zaměřených na podporu podnikání a vytvoření příznivého podnikatelského prostředí pro MSP. Je také třeba si uvědomovat, že klíčovou roli hraje výměna osvědčených postupů. Zlepšování přístupu MSP k financování a na jednotný trh, omezování administrativní zátěže a zabezpečení lepšího provádění SBA ze strany členských států – to vše musejí být priority na úrovni EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Přezkum iniciativy „Small Business Act“ (SBA) a nové návrhy, které obsahuje, jsou nezbytnými nástroji pro posílení a opětovné oživení 23 milionů evropských malých a středních podniků (MSP), jež se ukázaly být jako hráz proti hospodářské krizi. V rámci celého evropského hospodářství představují 99 % všech podniků a poskytují práci bezmála 100 milionům Evropanů. Musíme i nadále pracovat ve prospěch posílení a na podporu MSP, abychom oživili růst a zároveň se musíme soustředit na zlepšení konkurenceschopnosti a inovací. Tyto návrhy dané potřeby plně reflektují. Obzvláště důležité je obnovení SBA v souladu s cíly strategie Evropa 2020 a se všemi kroky k usnadnění růstu MSP pomocí zjednodušení a podpory, a to nejen v oblasti investic, ale i pokud se týká výzev, jež dnes přináší globalizace a změna klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Další text, který vede ke snížení standardů veřejných orgánů v zájmu podnikatelů. Evropská iniciativa „Small Business Act“ a její přezkum se netýká ani obecných zájmů, ani zaměstnanců MSP. Jediné, čím se toto usnesení – které podporují všechny politické skupiny s výjimkou té mé – pyšní je, že lituje daného stavu věcí a chvástá se energetickou úsporností, kterou jinde podkopává podporou nevázaného vývozu. Je to pokrytecké a zlovolné. Nesouhlasím s podporou tohoto záměru a odmítám toto pokrytectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nesmíme zapomínat, že 23 milionů malých a středních podniků (MSP) v EU, jež představují kolem 99 % všech podniků a poskytují více než 100 milionů pracovních míst, zásadním způsobem přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních příležitostí. Jsou hlavním zdrojem inovací, hrají zásadní roli v udržování a zvyšování zaměstnanosti a přispívají k dosažení hlavních cílů ústředních iniciativ strategie Evropa 2020. Iniciativa „Small Business Act“ (SBA) je založena na několika důležitých pilířích, jako je přístup k financování, přístup na trhy – jednotný trh, mezinárodní trh a trh s veřejnými zakázkami – a lepší správa věcí veřejných. Musíme podpořit členské státy, aby v zájmu pomoci MSP v tomto období krize přijaly tyto pokyny.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Na toto usnesení týkající se přezkumu iniciativy „Small Business Act“ mám pozitivní názor, protože obsahuje správná opatření, která je třeba podniknout v zájmu usnadnění podnikatelské činnosti více než 23 milionům malých a středních podniků. K hlavním bodům patří zavedení řady nových opatření pro snazší přístup k úvěrům prostřednictvím veřejné podpory systému bankovních záruk a silný závazek podpory spolufinancování mikroúvěrů. Spíše než spoustu pobídek a cíleného financování potřebují naše malé a střední podniky větší a jasnější svobodu pro své působení, tedy méně byrokracie a také určité záruky. Ohledně posledně jmenovaného bodu bychom měli vyzvat členské státy, aby vyřešily problematiku opožděných plateb, která způsobila a i nadále působí vážné problémy a obtíže. Na závěr bych rád vyzdvihl, že novým obzorem pro oživení malých a středních podniků by mohla být jejich internacionalizace, a proto budou veškeré nástroje pro umožnění expanze za hranice jejich států velmi vítány. Zvláště pro menší podniky je to obtížná výzva, a proto tato problematika vyžaduje větší pozornost a podporu ze strany Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tento dokument, protože se domnívám, že pobídky pro malé podniky ustanovené v dokumentu „Small Business Act“ představují způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie. Chtěla bych zejména upozornit na dva aspekty usnesení, které jsme přijali. Zaprvé se jedná o pozornost věnovanou vzdělávání a odborné přípravě. Jsou to právě mladí lidé, kteří budou tvořit budoucnost EU a podílet se na ní. Je proto zejména důležité, aby byli podnikaví a připravení vytvářet živoucí a konkurenceschopné hospodářství EU. Účelné využívání zdrojů je dalším aspektem, který se rovněž vztahuje k budoucí kvalitě života v EU. Stále o tom mluvíme, ale v praxi jsme dosud bohužel učinili příliš málo pro to, aby se naše slova proměnila ve skutečnost. Na druhou stranu efektivní využívání zdrojů jako opatření samo o sobě nestačí – obecně je třeba zaujmout udržitelný přístup k životnímu prostředí ve všech fázích rozvoje podnikání. Proto vyzývám Evropskou Komisi i členské státy, aby věnovali co možná nejvíce pozornosti většímu rozvoji podnikatelské činnosti mladých lidí a podpoře účelného využívání zdrojů a dalším iniciativám zaměřeným na úsporu energií.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Cílem tohoto usnesení je zprostředkovat pohled Evropského parlamentu na analýzu iniciativy Komise „Small Business Act“. V této souvislosti využívá Parlament tohoto usnesení, aby vyjádřil svou podporu: novým návrhům, které mají za cíl zlepšit přístup malých a středních podniků (MSP) k financování a na trhy; opatřením pro pokračování procesu omezování byrokracie prostřednictvím posílení správy věcí veřejných a monitorováním; inteligentní regulaci; a opatřením, jako je například ověřování výkonnosti MSP.

Jak jsem zmínila dříve, posilování MSP je klíčovou záležitostí pro podporu hospodářského růstu. V tomto ohledu jsou návrhy Parlamentu týkající se výzkumu a inovací – zjednodušení financování výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) a podpora příslušných programů, zejména pro MSP – zvláště důležité, neboť posilují inovační kapacity v průběhu celého cyklu, včetně netechnologických inovací, v rámci budoucího finančního rámce pro výzkum a inovace. Rovněž podporuji investice na podporu místních MSP, například zapojení inovačních středisek, obchodních komor, obchodních organizací a uskupení zaměřených na inovace v rámci celého jednotného trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Malé a střední podniky (MSP) představují kolem 99 % všech podniků v EU a zásadním způsobem přispívají k hospodářskému růstu: stejně jako jsou zdrojem pracovních míst a dobrých životních podmínek, jsou také velmi potřebnými nositeli inovací. Proto je nezbytné poskytovat jim i nadále takové podmínky, v nichž se budou moci rozvíjet a získat jistotu na trhu. K tomu je třeba zaručit jim přístup k financování a k potenciálním výhodám spojeným s jednotným trhem. Je proto třeba poblahopřát Komisi k její analýze iniciativy „Small Business Act“ a podpořit nové návrhy předložené v zájmu plnění cílů podpory MSP.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Devadesát devět procent evropských podniků jsou MSP. Dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru poskytují MSP. Více než polovinu evropské přidané hodnoty produkují MSP. Bez podstatné akce ze strany veřejných orgánů – ať už místních, nebo evropských – ve prospěch malých a středních podniků nemůže dojít ke skutečnému ozdravení ekonomiky či dlouhodobého hospodářského růstu. Přijetím iniciativy „Small Business Act“ v roce 2008 učinila Evropská komise první rozhodný krok vstříc malým a středním podnikům tím, že provedla zásadu „Think Small First“ do všech oblastí právních předpisů. Navzdory mnoha návrhům, jež zde za poslední tři roky prošly – mám na mysli zejména směrnici o opožděných platbách –, zbývá dosáhnout ještě velkého pokroku, aby byla malým a středním podnikům usnadněna situace, a to nejen co do administrativní zátěže, se kterou se musejí vypořádávat, ale také co do obtíží spojených s přístupem k financování, s nimiž se setkávají. Evropská komise musí pokračovat v cestě stanovené v roce 2008 v SBA. A k tomu vyzývá toto usnesení, jemuž vyslovuji svou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto usnesení se zejména soustředí na: 1) právní prostředí – vyzývá k lepšímu provádění testu dopadu na malé a střední podniky, zejména v členských státech, a k omezení byrokracie a administrativní zátěže; 2) zlepšení přístupu MSP k financím prostřednictvím dodatečného financování a nástrojů v rámci EIB (jako jsou RSFF a kapitálové financování) a rozšířeného (a nezávislého) rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; 3) potřebná zlepšení v zájmu zajištění účasti MSP na veřejných zakázkách; 4) zjednodušení programů VaVaI a jejich lepší zacílení v zájmu podpory kapacity řízení inovací MSP a obchodních služeb založených na znalostech, například prostřednictvím středisek pro přenos technologie a univerzit; 5) nutnost věnovat větší pozornost potřebným dovednostem a dalším sociálním záležitostem a záležitostem pracovního trhu, jež ovlivňují podnikání a kapacitu MSP plnit svůj zaměstnavatelský potenciál, což se týká zejména manažerských a digitálních dovedností a dovedností souvisejících s otázkou udržitelnosti; 6) činnosti pro zvýšení efektivity zdrojů, což se týká: odvětvových projektů MSP zaměřených na zjištění inovací založených na účelném využívání zdrojů v rámci hodnotového a dodavatelského řetězce; přijetí akčního plánu pro ekologické inovace a jeho vyššího finančního zabezpečení prostřednictvím rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; nákladově efektivnějších nástrojů na zvýšení energetické účinnosti za účelem snížení nákladů MSP na energii;

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Podporuji zprávu o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, neboť je zaměřena na zlepšení přístupu k úvěrům a přístupu na trh pro malé a střední podniky (MSP). V tomto období, které je pro evropské podniky krizové, je třeba poskytnout MSP pomoc a umožnit jim zvýšit své schopnosti a know-how a vyzvat je k účasti na programech pro řízení určených pro zavádění výzkumu, rozvoje a inovací. Tato zpráva uznává klíčovou úlohu MSP pro přechod k hospodářství vyznačujícímu se úsporností v oblasti zdrojů a je také zásadně důležité, že bere na vědomí úlohu mladých podnikatelů. Co se týče posledně jmenovaného, EU by se měla zavázat k institucionalizaci programu Erasmus, aby dala mladým podnikatelům možnost rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Vítám přijetí usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ tak přesvědčivou většinou Evropského parlamentu. MSP, které představují 99 % podniků EU, poskytují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru a vytváří více než polovinu celkové přidané hodnoty vytvořené podniky působícími v EU. MSP hrají klíčovou roli v oblasti inovací, výzkumu a vývoje. Přijetím iniciativy „Small Business Act“ v roce 2008 učinila Evropská komise první rozhodný krok ve prospěch těchto MSP tím, že provedla zásadu „Think Small First“ do všech oblastí právních předpisů.

Za poslední tři roky tudy prošlo mnoho návrhů, například směrnice o opožděných platbách. Máme ale ještě mnoho co dělat, abychom MSP usnadnili život, což se týká administrativní zátěže, jíž čelí, a také přístupu k financování, který je mnohdy obtížný. Toto usnesení apeluje na Evropskou komisi, aby pokračovala v cestě, která více zohledňuje otázku hybatelů prosperity a hospodářského růstu, jimiž jsou právě MSP.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Jak správně poznamenal zpravodaj, malé a střední podniky (MSP) jsou páteří evropské společnosti a motorem našeho hospodářství. To platí i pro Litvu, kde 99,4 % společností zaměstnává méně než 250 lidí. Podle vládních statistik působilo v Litvě v lednu 2011 přes 66 500 MSP. Litevci zoufale potřebují inteligentnější regulaci, méně byrokracie a menší administrativní zátěž. Jedním z největších problémů, jemuž investoři v Litvě čelí, je získávání stavebního povolení. Podle zprávy Světové banky je třeba pro získání stavebního povolení provést 17 úkonů, což může trvat 162 dní. Podle klasifikace Světové banky zaujímá Litva v této oblasti 59. místo na světě. Ještě větším problémem je v Litvě ochrana investorů: zde Litva zaujímá 93. místo. To opravdu není dobré. Domnívám se, že úspěšnou strategii na podporu inovativních MSP je třeba podporovat nejen subvencemi, ale vytvořením takového podnikatelského prostředí, v němž by měly MSP větší svobodu a lepší přístup k různým zdrojům financování. Domnívám se také, že by MSP měly věnovat větší pozornost otázkám sociálního a pracovního trhu, což má dopad na podnikání a na schopnost MSP zaměstnávat pracovníky s odpovídajícími dovednostmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Vítám toto usnesení, které varuje před přílišnou byrokracií a administrativou pro MSP. Celkem 23 milionů MSP poskytuje přes 100 milionů pracovních míst a významně přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních příležitostí. Musíme zajistit, aby nebyly tyto životně důležité podniky svazovány přílišnou administrativou a byrokracií. Souhlasím také s tím, že EU potřebuje obnovit své snahy o omezení administrativní zátěže. Těší mě, že byly přijaty téměř všechny legislativní návrhy v rámci iniciativy „Small Business Act“, ale naléhavě žádám členské státy, aby bezodkladně provedly do svých právních předpisů revidovanou směrnici o opožděných platbách.

Toto usnesení rovněž nastiňuje, jaký mají MSP potenciál v oblasti úspor energie – v současné době se na aktivitách pro snížení dopadů na životní prostředí a pro úsporu energie podílí jen 24 % MSP. Pokud by MSP uplatňovaly nákladově efektivní nástroje na zvýšení energetické účinnosti, mohly by snížit platby za energie a zvýšit svou schopnost reinvestování.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně.(FR) Hlasovala jsem proti usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, který v únoru roku 2011 předložila Evropská komise. Tento přezkum – zejména v otázce omezení administrativní zátěže a byrokratických nákladů a břemen – je plně v souladu s SBA v jeho současném stavu. Jeho návrh na harmonizaci daňového systému nesmí vyústit v další snížení daní pro podniky – byť malé podniky –, zatímco jsou díky úsporným plánům sráženy platy. Je pravda, že tento přezkum má za cíl zlepšení přístupu MSP k financování, ale nezmiňuje sociální a environmentální záležitosti a dokonce se ani nezmiňuje o plánu Evropské komise na iniciativu pro sociální podnikání, kterou ohlásila na konec tohoto roku. Je pravda, že tímto návrhem nás přezkum iniciativy „Small Business Act“ posouvá o kousek blíže sociálnímu hospodářství, ale činí tak prostřednictvím jejího oslabení díky problémům spojeným s těmito jinými formami podnikání. Stejně jako směrnice o audiovizuálních mediálních službách se přezkum iniciativy „Small Business Act“ nepoučil ze zprávy pana Montiho o obnovení důvěry občanů v Evropskou unii. A tak tento dokument stále podléhá téže ultraliberální logice evropské integrace, kterou již po léta odsuzujeme; logice, která se především zaměřuje na trh a jeho potřeby.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Malé a střední podniky jsou plícemi evropské ekonomické činnosti. Musíme jejich rozvoj, modernizaci a konkurenceschopnost postavit do centra pozornosti naší hospodářské strategie. Z toho důvodu jsem hlasovala pro usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, jehož cílem je uvolnit růstový potenciál MSP. Je třeba udělat ještě mnoho pro zjednodušení právního prostředí a administrativních postupů, které příliš zatěžují činnost a dynamiku našich podniků. Vítám kroky navržené v této zprávě, například vytvoření statutu evropské soukromé společnosti. To by MSP pomohlo plně využít výhod jednotného trhu tím, že by mohly působit na přeshraniční úrovni, aniž by musely splňovat požadavky, jež jsou často nákladné a odrazující. Proto vyzývám Radu, aby k této iniciativě urychleně vydala své stanovisko. Závěrem, musíme poskytnout pomoc inovativním MSP tím, že jim usnadníme přístup k různým formám financování. Toho bude možné docílit zejména tím, že se zásadním způsobem zjednoduší čerpání evropských úvěrů, které dosud postrádají flexibilitu. Tyto úvěry zde jsou a já myslím, že je třeba jich využít v zájmu účinnější podpory rozvoje reálné ekonomiky, inovací a zaměstnanosti.

 
  
  

Zpráva: Judith A. Merkies (A7-0162/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh, protože se ztotožňuji s názorem zpravodajky, že v jednotě je síla. Společné úsilí zaměřené na inovace a řešení společných evropských problémů přinese rychlejší rozvoj, větší efektivitu (v oblasti nákladů) a více tvůrčích sil. Iniciativa Unie inovací by měla také posílit konkurenceschopnost Evropy, a tím pomoci nalézt cestu ven z hospodářské krize. Vzhledem k tomu, že Evropa je silně závislá na dovozu, členské státy společně cítí potřebu zacházet inteligentním a trvale udržitelným způsobem se surovinami a přírodními zdroji, které jsou potřebné pro výrobu energie, pro průmysl a pro potravinářskou výrobu. Také stárnutí obyvatelstva představuje výzvu téměř pro každou zemi EU. Společný přístup může rychleji přinést výsledky, co se týče zajištění delšího života prožitého ve zdraví, lepší péče a léků a může zároveň přispět i ke kontrole nákladů. Evropské ekonomiky jsou již natolik provázané, že si společný přístup nevyžaduje jen stabilizace eura, ale také posílení konkurenceschopnosti členských států. Zapotřebí je tedy společná cesta ke spravedlivému a stabilnímu hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Evropa byla, je a nadále zůstane kolébkou světové civilizace, vzdělanosti, výzkumu a kultury. Co víme s jistotou, a sdělení Komise o tom také hovoří, je, že Evropě nechybí potenciál, a to ani lidský ani technický ani obchodní ani finanční. Ptám se tedy: co dělá Evropa pro to, aby využila svůj potenciál zejména v oblasti lidských zdrojů? Jak chce své lidské zdroje, jež jsou tak nezbytné pro vznik inovací, udržet na evropských školách, univerzitách a ve výzkumných centrech? Snaze přitáhnout odborníky ze zemí mimo Evropskou unii by měla podle mého názoru předcházet snaha zastavit odchod evropských výzkumných pracovníků do významných výzkumných center po celém světě. Vyšší míry inovací v EU můžeme dosáhnout modernizací vzdělávacího systému v celé Evropě, silnější orientací výzkumu na významné výsledky a samozřejmě zjednodušením přístupu k přeshraničním výzkumným programům. Chce-li si Evropa udržet lidské zdroje, musí se soustředit na to, aby měla výzkumným pracovníkům skutečně co nabídnout, aby její nabídka byla tak zajímavá, že ji nebudou moci odmítnout. Musí je přesvědčit, a to na všech úrovních, že nikde nebudou mít lepší podmínky než doma.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Stěžejní iniciativa Unie inovací je zatím nejvýznamnějším a cíleným pokusem o zavedení strategické, integrované a na podniky orientované evropské inovační politiky pro doplnění úsilí členských států, jejímž prostřednictvím jsou inovace řízeny a jejich pokrok monitorován na nejvyšší politické úrovni. Inovace jsou zvláště důležité v boji proti globálním výzvám, jako jsou změna klimatu, zajištění dodávek energie a potravin atd., neboť v rámci tohoto boje je třeba inovovat a posílit stávající vědeckou a technologickou základnu. Také je nezbytné modernizovat systémy vzdělávání a přizpůsobit je současným potřebám. Je zapotřebí, aby členské státy přijaly opatření zaměřená na zlepšení podnikatelských schopností a dovedností mladých Evropanů a podnikatelů prostřednictvím začlenění podnikání a inovací do všech oblastí vzdělávání a zlepšením lidského kapitálu. Taková opatření by jim umožnila hrát aktivní úlohu v oblasti inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Iniciativa Unie inovací je zatím nejdůležitější iniciativou Evropské unie zaměřenou na vypracování integrované evropské strategie pro výzkum a inovace. Urychlení výzkumu a inovací má zásadní význam pro zavádění spravedlivého a konkurenceschopného hospodářského modelu, pro zajištění budoucí zaměstnanosti, pro přechod k udržitelnému řízení zdrojů, pro řešení problémů v oblasti energetiky a pro podnícení rozvoje znalostní společnosti. Inovace tedy, co se týče pracovních míst, životního prostředí a rozvoje, představují pro Evropskou unii jednu z hlavních výzev a budou mít pro občany konkrétní přínos. Jak zdůrazňujeme ve zprávě, evropští občané jakožto motor a cíl iniciativy Unie inovací musí mít od nynějška možnost plně se do této iniciativy zapojit, aby byl zajištěn její úspěch. Konečně to bylo důvodem, proč jsme chtěli poukázat na to, jak je inovační politika nezbytná, a také na přidanou hodnotu koordinovaného přístupu na evropské úrovni. Abychom mohli čelit společným velkým výzvám v sociální a hospodářské oblasti, se kterými se evropská společnost potýká, potřebujeme ambiciózní iniciativy. Nyní tedy čekáme na legislativní pokračování iniciativy paní komisařky v oblasti výzkumu a inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Myšlenka inovace má mnoho rozměrů: nezahrnuje pouze vědecký výzkum a experimentální i technologický rozvoj, ale také vývoj nových procesů, metodologií a modelů organizace a chování. Ačkoliv vítám sdělení Komise o Unii inovací jako stěžejní iniciativě v rámci strategie Evropa 2020 pro pracovní místa a růst, myslím si, že dosud existují určité prioritní oblasti, v nichž je třeba posílit závazek k budování kapacit ve vědě, technologiích a inovacích: účinné využívání zdrojů, využití a recyklace odpadů, kvalita a bezpečnost potravin a nové druhy epidemií. Podle závěrů Evropské skupiny pro inovace z roku 2009 jsou důsledky nedávné hospodářské a finanční krize v jednotlivých zemích nepoměrné.

Obávám se, že současná rozpočtová omezení nařízená členským státům mohou vést k dalšímu omezování investic do výzkumu a inovací, což by samozřejmě mělo negativní důsledky pro evropský růst a konkurenceschopnost. Vyzývám proto Komisi, aby tuto věc přehodnotila a poskytla prostředky ze společného strategického rámce na financování těchto odvětví, zejména na financování odvětví výzkumu a inovací v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně.(ES) Hlasovala jsem pro iniciativu Unie inovací, protože představuje jedinou možnost, jak v globalizovaném světě překonat krizi. Inovace znamenají tvorbu pracovních míst, znalostí, technologií, péči o životní prostředí, posílení sociální soudržnosti, veřejné blaho. Všechny členské státy Unie se musí zavázat podporovat inovace a prostřednictvím spolupráce, výměny osvědčených postupů a účinnějšího šíření úspěšných zkušeností přispět k jejich rozvoji.

Budoucnost patří inovacím. Hlasovala jsem však pro pozměňovací návrh 1, protože naprosto nesouhlasím s tím, aby se prostředky z fondů společné zemědělské politiky využívaly k financování těchto programů. Zemědělství, jež je také citelně zasaženo krizí, si zaslouží tyto prostředky, aby mohlo financovat vlastní inovace. Evropa inovací může přinést zemědělství inovace, a tím mu tak jako ostatním strategickým odvětvím zajistit budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. (BG) Všichni jsme si vědomi toho, že hospodářský růst je úzce spjat s technologickým pokrokem a že technologický pokrok je zase výsledkem lidského inovativního úsilí. Toto úsilí a potenciál však oslabují finanční, byrokratické a jiné překážky. Zpráva o Unii inovací má moji plnou podporu, protože nám podle mého názoru umožní odstranit překážky, které se v Evropské unii staví do cesty inovativnímu myšlení. Co je však podle mne pro nás nejdůležitější, je to, abychom zabránili vývoji dvourychlostní Evropy, čehož lze dosáhnout zejména tím, že hospodářství Unie zahrneme do společného úsilí o inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Skutečnost, že tato zpráva požaduje zavedení jednotného evropského patentu a vyjadřuje spokojenost s tím, že k zavedení tohoto patentu byl přijat postup posílené spolupráce, mi brání, abych pro ni hlasovala. Zavedení anglicko-francouzsko-německého evropského patentu je přinejmenším ze dvou důvodů nepřijatelné. Za prvé, tato trojjazyčnost by měla negativní dopad na konkurenceschopnost podniků těch členských států, jež v tomto systému nejsou zastoupeny. Kdyby tyto podniky, a mezi nimi také italské, dříve než budou moci obdržet příslušné dokumenty, musely čekat na vyhotovení překladů, byly by tím připraveny o možnost rychle jednat, což je v oblasti podnikání věc naprosto zásadní. Musely by také nést dodatečné náklady na překlad. Naproti tomu anglické, francouzské a německé podniky by nemusely překonávat žádné z těchto překážek, což by vedlo k diskriminaci na základě jazyka. Zavedení trojjazyčného systému je navíc podle všeho v rozporu s administrativními požadavky a nezohledňuje zřejmě ani demografickou váhu členských států, protože jinak by v tomto systému musela být zastoupena také Itálie. Spíše se zdá, že tu jde o snahu vyzdvihnout prestiž Německa na úkor zásady stejné váhy a rovnosti členských států, na níž je EU založena. Proto jsem se rozhodla, že tuto zprávu nepodpořím.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro usnesení o Unii inovací, neboť se mimo jiné domnívám, že je třeba přijmout opatření na evropské i národní úrovni zaměřená na zlepšení podnikatelských dovedností a odborné přípravy Evropanů prostřednictvím začlenění podnikání, tvořivosti a inovací do všech oblastí vzdělávání. Je třeba ve větší míře využívat programů Komise, jako je „Erasmus pro mladé podnikatele“, a zároveň zajistit ochranu řemeslného obchodu jako zdroje inovace. Domnívám se, že Komise by měla více spolupracovat s členskými státy na vypracovávání střednědobých a dlouhodobých prognóz týkajících se kvalifikací vyžadovaných na pracovním trhu a na podpoře partnerství mezi univerzitami a podnikatelským sektorem s cílem usnadnit mladým lidem začleňování do trhu práce a napomáhat při vytváření inovativní společnosti založené na znalostech, rozvoji aplikovaného výzkumu a zlepšení perspektivy absolventů na pracovním trhu.

Podporuji v této souvislosti návrh Výboru regionů na vytvoření „virtuální kreativní sítě“, která by byla otevřená všem (podnikům, místním a regionálním orgánům, soukromému sektoru a občanům) a poskytovala by rady, podporu a přístup k rizikovému kapitálu a technickým službám. Upozorňuji rovněž na stávající nedostatek, pokud jde o lepší a proaktivní interakci univerzit s podniky, a vyzývám Komisi, aby spustila nový celoevropský program pro odbornou přípravu a vzdělávání vedoucích pracovníků univerzit a úředníků zabývajících se technologiemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám zaměření této zprávy na výzkum a vývoj jakožto prostředky pro překonání hospodářské a sociální krize, se kterou se Evropa v současnosti potýká. Nové a udržitelné způsoby inteligentnějšího a účinnějšího využití zdrojů a surovin jsou ve skutečnosti stále nezbytnější. Je tedy třeba, abychom vytvořili prostor pro nové myšlenky a především potřebné mechanismy pro jejich realizaci. Zprávu o Unii inovací proto podporuji a chtěla bych vyzdvihnout, jak je za současné situace a s ohledem na budoucí evropský úspěch důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni Collino (PPE), písemně. (IT) Inovace je v mnoha ohledech klíčem k hospodářskému růstu. Již v druhé polovině dvacátého století si mnozí významní ekonomové zabývající se otázkou růstu uvědomovali, že inovace jsou jedním z hlavních faktorů umožňujících zvrátit trend poklesu zisků. Na základě toho jsme od modelů růstu z padesátých let, podle kterých se hospodářství dříve či později ustálí na určité hladině a ztratí svoji dynamiku, přešli k endogenním modelům růstu osmdesátých let, v nichž technologie a stálý vznik nových výrobků a inovativních produktů umožňují hospodářství, aby si dlouhodobě udrželo kladný růst. Spustit, zejména v malých a středních podnicích, chod těchto stimulačních mechanismů, což se bude dít prostřednictvím cílů pro období do roku 2020 v oblasti výzkumu, energetické účinnosti a internacionalizace, bude vyžadovat silnou politickou vůli uvést do chodu pobídkové a orientační mechanismy. To je úkolem členských států a financování ze strany Evropy jim v tom může významně pomoci. Zdroje jsou kvůli krizi omezené a je třeba, aby směrnice strategie Evropa 2020 byly ze strany evropských vlád doprovázeny silnou fiskální a průmyslovou politikou.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o Unii inovací, neboť poukázala na to, jak důležitá je úloha inovací při pokládání základů udržitelného a konkurenceschopného hospodářského modelu a při vytváření pracovních míst v Evropské unii.

Zároveň jsem spolu s dalšími kolegy předložil k této zprávě pozměňovací návrh, v němž jsem projevil nesouhlas s tím, aby inovace byly financovány prostředky, které dosud byly určeny na společnou zemědělskou politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že nabízí schůdná řešení pro zlepšení situace v oblasti výzkumu a inovací v Evropské unii, a tím vytváří podmínky pro obnovení hospodářského růstu a tvorbu nových pracovních míst.

Podnícení investic do výzkumu, usnadnění přístupu malých a středních podniků k různým zdrojům financování, zlepšení spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými středisky a vládami jsou opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém výhledu povzbudí tvořivost a přinesou inovace. Pozornost je třeba zaměřit zejména na to, aby docházelo k vyvažování inovačního a výzkumného potenciálu mezi jednotlivými členskými státy a regiony, protože v současnosti mezi nimi existují značné nerovnosti, což má dopad na celou Unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť přináší celou řadu opatření umožňujících se úspěšně vypořádat s mnoha společenskými výzvami, totiž změnou klimatu, nedostatkem zdrojů a energie, stárnutím obyvatelstva a problémy s přístupem k veřejným službám a kvalitní zdravotní péči. Evropská unie se musí skutečně zavázat dosáhnout navrhovaných cílů. Podle odhadů by mohlo být do roku 2020 vytvořeno 3,7 milionu pracovních míst a roční hrubý domácí produkt může do roku 2025 vzrůst o 800 miliard EUR.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva z vlastního podnětu reaguje na sdělení Komise o Unii inovací a je jednou z iniciativ strategie Evropa 2020, jejímž cílem je prostřednictvím silných politik, které povzbudí výměnu myšlenek a řešení mnohých problémů dotýkajících se všech členských států, podpořit inovace a konkurenceschopnost.

Podstatou tohoto záměru je povzbudit a podpořit takové činnosti, které budou účinné a konkurenceschopné jak v době krize, tak i po ní, a tím umožnit Unii jako celku překonat nedostatky, kterými trpí mnohá odvětví a zejména průmysl.

Vzhledem k tomu, kolik otázek se tu řeší, od práv duševního vlastnictví až po posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí, máme před sebou zprávu, která je nesporně ambiciózní. Chtěl bych proto poblahopřát zpravodajce k jejímu nasazení a doufám, že více takových příspěvků nám pomůže dosáhnout všech cílů navržených ve strategii Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní poslankyně Merkiesová, v Unii inovací předkládá návrh, jak Evropu připravit na existenci ve světě, jenž vzejde ze současné hospodářské a finanční krize. Dosud nevídaná globální krize, která ne a ne ustoupit a která by mohla ohrozit evropský projekt, vyžaduje, aby všichni a zejména Evropská unie zaujali pevný postoj, jímž budou motivovat občany. Proto hlasuji pro tuto zprávu a chtěl bych blahopřát zpravodajce k její práci, jež otevírá optimistický pohled na budoucnost a vyžaduje, abychom všichni zapojili své inovační kapacity. Je důležité, aby se v praxi realizovaly návrhy, které byly prosazovány v této zprávě, například lepší přístup k úvěrům a finanční pomoci, více investic do výzkumu a vývoje, jasnější právní předpisy, méně byrokracie, jednotná kontaktní místa, lepší spolupráce mezi regiony a jednoduší a levnější evropský patent.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva pojednává o tom, jak jsou pro rozvoj společností důležité všechny formy inovací. Téma zpracovává tak, že přináší významné příspěvky k mnoha oblastem a předkládá návrhy, zaměřené například na větší šíření a přijímání inovací v mnoha odvětvích, což považujeme za šťastné řešení.

Ve stanovisku Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jež jsem vypracoval, jsem se pokusil shrnout naše nejdůležitější stanoviska k této oblasti a k naším obavám. Z tohoto návrhu stanoviska je jasné, že na některé věci máme odlišný názor než sdělení Komise. Tyto rozdíly se týkají zejména těch aspektů, jimž se věnuje také tato zpráva, kde se ukazují některé rozpory obsažené v tomto sdělení: pohledu na inovace jako v zásadě na obchodní příležitost, důrazu na trh, na hospodářskou soutěž a na využití inovací pro obchodní účely, obhajoby vnitřního trhu a patentů EU. Toto jsou aspekty, s nimiž nesouhlasíme.

Jak jsme upozornili v průběhu rozpravy, dalším aspektem, jemuž nebyla věnována dostatečná pozornost, je nebezpečí – velmi reálné, jak plyne z výsledků Evropské skupiny pro inovace z roku 2009 – vzniku „inovační propasti“ mezi zeměmi a regiony, které inovují nejvíc, a zbytkem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva klade dostatečný důraz na inovace, jež jsou nezbytným prostředkem pomáhajícím reagovat na četné problémy a výzvy, před kterými lidstvo v současnosti stojí. Inovace by měly být klíčovým prvkem veřejné politiky v oblastech, jako jsou životní prostředí, vodohospodářství, energetika, doprava, telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání a měly by pomoci vyřešit problémy, jako jsou nedostatek zdrojů a jejich účinné využívání, využití a recyklace odpadů, kvalita a bezpečnost potravin, demografické změny, nové druhy epidemií a ochrana přírody a biologické rozmanitosti.

Ve zprávě je však nemálo rozporů, protože se opírá o neoliberální myšlenky, a hájí vnitřní trh a patenty EU, s čímž nesouhlasíme.

Současná omezení nařízená členským státům by mohla vést k většímu omezování investic do vědy, technologií a inovací, a to zejména v zemích, které jsou nejzranitelnější. Spíše než proklamovaná Unie inovací by tak mohla vzniknout „inovační propast“ mezi zeměmi a regiony, jež se nejvíce zaměřují na inovace, a ostatními členskými státy a regiony.

Dopadlo to tak, že veřejný zájem, rozvoj, soudržnost, pokrok a sociální blaho ustoupily takzvaným obchodním příležitostem, trhu, konkurenceschopnosti, hospodářské soutěži a využití inovací pro obchodní účely.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Musíme povzbudit vysokoškolské instituce, výzkumné organizace a subjekty ze soukromého sektoru, aby využívaly možností, které jim poskytuje sedmý rámcový program EU pro výzkum a technologický rozvoj (RP7).

Program RP7 je celosvětově největší výzkumný program financovaný z veřejných prostředků a je třeba nadále vyzdvihovat výhody, jež přináší malým a středním podnikům. Pokud jde o Irsko, program RP7 pomáhá rozvíjet výzkum, a to takový výzkum, jenž vytváří pracovní místa a přináší výrobky, po kterých je poptávka, a potřebné služby. Irské organizace působící v oblastech jako zemědělství, potravinářství, rybolov, zdravotnictví, energetika, doprava a v odvětví informačních a komunikačních technologií z tohoto programu dostaly již 270 milionu EUR.

Pro Irsko i Evropu, zvláště v současném období hospodářských potíží, má tento program klíčový význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Souhlasím se zprávou poslankyně Merkiesové, protože jsem přesvědčen, že inovace a kreativita jsou klíčem k ekonomickému oživení Unie a že je třeba klást velký důraz na přeměnu vědeckých a technologických objevů Unie v nové výrobky a služby. Navíc jsem přesvědčen, že strategie pro jednotný trh v Evropě po krizi bude muset být vytvořena tak, aby zachovala a posílila sociální soudržnost, zajistila integritu trhu a ekonomickou udržitelnost a podporovala inovace. Proto podporuji návrh na pilotní projekt v oblasti sociálních inovací předložený Komisí, který má zajistit, aby inovační myšlenky zaměřené na vznik nových výrobků, služeb a obchodních modelů byly spojeny se sociálními potřebami občanů a spotřebitelů EU a především aby je uspokojovaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Tváří v tvář krizi globálního hospodářství Evropský parlament zdůrazňuje, že je důležité, aby se Evropa přizpůsobila novým výzvám 21. století, a zaměřila se tedy více na inovace a efektivitu.

Je nezbytné podpořit maximální zapojení všech zúčastněných subjektů, tj. mimo jiné malých a středních podniků, průmyslu, vysokých škol a vlád. Každý má v tomto procesu svoji úlohu. Musíme tedy například modernizovat své vzdělávací systémy a odstranit znalostní mezery ve vědách a strojírenství.

Z krize se dostaneme pouze tehdy, budeme-li podporovat inovace. Je třeba, aby Evropská unie umožnila vznik nových nástrojů financování, jež podpoří výdaje na výzkum a soukromé investice. Další důležitou možnost, jak podpořit v hospodářství inovace, představuje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem uskutečňovaná formou partnerství.

Domnívám se, že je nezbytné přijmout jednotný evropský patent s cílem podpořit obchodní výměnu přesahující území Unie. Patenty jsou v současnosti příliš nákladné, proto musíme zcela bezpodmínečně snížit náklady spojené s jejich vznikem.

Konečně, co se týče problému odlivu mozků, je důležité přijmout opatření, která pomohou výzkumné pracovníky v Evropě udržet. Bez nich nám financování ani další mechanismy k ničemu nebudou.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) V oblasti inovací si Evropa dosud nevedla právě nejlépe. Inovace by nám však měly pomoci obstát tváří v tvář závažným společenským výzvám, jako jsou stárnutí obyvatelstva, udržitelné řízení zdrojů nebo hospodářská obnova. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu z vlastního podnětu, jež vyzdvihuje zejména myšlenku sociálních inovací a zdůrazňuje aktivní úlohu regionů a místních orgánů v oblasti inovací. Nakonec je třeba, abychom prosadili vyvážený systém ochrany práv duševního vlastnictví, jenž bude respektovat práva vynálezců, ale zároveň umožní občanům co nejširší přístup ke znalostem. To jsou výzvy, s nimiž se musíme vypořádat a u nichž by inovace mohly v budoucnu přispět k řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle čl. 179 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) „Unie podporuje podniky včetně malých a středních, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně; podporuje jejich snahy o vzájemnou spolupráci, zejména tím, že umožňuje vědcům svobodně spolupracovat bez ohledu na hranice a podnikům plně využívat potenciál vnitřního trhu Unie, a to zvláště zpřístupněním veřejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce“. Jsem bezvýhradně přesvědčen, že EU musí zaujmout dravý postoj a pevně se ujmout vůdčí úlohy, pokud jde o konkurenceschopnost, a že tudíž musí investovat do výrazného posílení inovací. Je třeba, aby Evropská komise stávající strategický dokument Unie inovací zpracovala do akčního plánu s konkrétními, měřitelnými a do časového rámce začleněnými cíli. Komise musí pravidelně sledovat pokrok a hodnotit při tom překážky, navrhovat mechanismy umožňující zlepšení a pravidelně informovat Evropský parlament a Radu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D), písemně. (ES) Delegace španělských socialistů hlasovala pro zprávu poslankyně Merkiesové o Unii inovací: proměně Evropy pro svět po krizi, protože souhlasíme se základními principy vyloženými v této zprávě, jež jsme se zavázali prosazovat, neboť tyto principy tvoří základ pro přechod k inteligentnímu, udržitelnému a spravedlivému evropskému hospodářství.

Chtěl bych nicméně upozornit, že hlasem pro tuto zprávu jako celek nevyjadřujeme podporu většinové dohodě Rady o posílené spolupráci, jelikož tato dohoda vylučuje, že by španělština byla jazykem evropského patentu. Hlasováním proti oddílu, v němž se zavádí posílená spolupráce, dáváme najevo kategorický nesouhlas s touto záležitostí. Uplatnění posílené spolupráce bude mít přímý dopad na vnitřní trh, na územní soudržnost a dotkne se práva občanů členských států na to, aby se evropský patent řídil jazykovými pravidly, u nichž je zajištěna dostatečná právní jistota.

Navíc návrh na vytvoření Soudu pro evropské patenty a patenty společenství je podle Soudního dvora Evropské unie „neslučitelný s právem Unie“.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Inovace mohou po překonání současné krize vést k rozvoji a přetvoření Evropské unie. Musíme však být velmi střízliví a navrhnout konkrétní pracovní nástroje, které umožní provázat inovační úsilí na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Evropská inovační politika se musí zaměřit zejména na stanovení a konkrétní splnění cílů týkajících se závažných výzev, kterým čelí Evropská unie. Jsem toho názoru, že je třeba přehodnotit míru komplexnosti úkolů a povinností orgánů místní a regionální samosprávy. V budoucnosti bude třeba těmto orgánům poskytnout kvalitní technickou pomoc a finanční podporu, aby všude, kde to bude zapotřebí, byla zajištěna dostatečná administrativní kapacita.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Při hledání řešení společných evropských problémů jsou společné inovace způsobem, jak lépe směřovat k cíli a dosáhnout rychlejšího rozvoje, lepší efektivity (nákladů) a jak zapojit více tvůrčích sil. Úkolem iniciativy Unie inovací není jen řešit společné společenské problémy, ale i posílit konkurenceschopnost Evropy a ukázat cestu ven z ekonomické krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Řešením společných evropských problémů jsou inovace, protože umožňují lépe směřovat k cíli a dosáhnout rychlejšího rozvoje, lepší efektivity (nákladů) a zapojit více tvůrčích sil. Úkolem iniciativy Unie inovací není jen řešit společné problémy, ale i posílit konkurenceschopnost Evropy a ukázat cestu ven z hospodářské krize. Evropa je závislá na dovozu, a členské státy proto společně cítí potřebu zacházet inteligentním a trvale udržitelným způsobem s přírodními zdroji a surovinami, bez nichž se neobejde výroba energie, průmysl a potravinářská výroba. Evropské ekonomiky jsou již natolik provázané, že společný přístup nevyžaduje jen stabilizace eura, ale také posílení konkurenceschopnosti členských států. Společná cesta ke spravedlivé a stabilní ekonomice je tím, co potřebujeme. Dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 bude moci pouze sjednocená Evropa.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Dříve byly inovace dávány do souvislosti především s oblastí výzkumu. Neměli bychom však zapomínat na to, že inovaci může vymyslet každý občan EU. Tyto návrhy – jež z počátku často bývají pouhými nápady – bychom měli na úrovni EU podpořit mimo jiné snadnějším přístupem k financování, jednoduššími postupy pro přijímání a levnějšími a přístupnějšími patenty. Tím umožníme občanům, aby sami ovlivňovali věci kolem sebe a pomáhali vytvářet udržitelnou společnost.

Navíc ty inovace, jejichž těžiště musí spočívat výhradně v oblasti výzkumu, by pomáhaly v Evropě udržovat vysokou životní úroveň. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože představuje pozitivní krok k tomu umožnit občanům, aby se podíleli na utváření společnosti. Navíc vše svědčí o tom, že v elektronickém věku budou inovace stále více doménou jednotlivců, což jistě stojí za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Zpráva objasňuje něco, o čem není sporu, totiž že podpora inovací se neobejde bez podpory výzkumu a vzdělávání. Ačkoliv nelze s jistotou odhadnout, kdy se dočkáme konce hospodářská krize, za současného stavu to s cíli, které si členské státy stanovily do roku 2020 v odvětví výzkumu, dopadne úplně stejně jako s cíli předchozí evropské strategie, známé jako Lisabonská strategie: nebude jich dosaženo. Údaje, které jsou v současnosti k dispozici, ukazují, že do konce tohoto desetiletí bude do výzkumu směřovat zhruba jen 2,7 % evropského HDP, přestože se členské státy jasně zavázaly, že na tento účel dají nejméně 3 % HDP. Současně členské státy krizí zdůvodňují škrty ve výdajích na vzdělávání. To znamená, že dva základní pilíře inovací nejsou posilovány, nýbrž oslabovány, což by mělo pro vlády členských států být důvodem ke znepokojení.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Zpráva o Unii inovací: proměně Evropy pro svět po krizi obsahuje řadu opatření, jež představují závažné společenské výzvy. Zpravodajka zde přichází s klíčovou myšlenkou sjednotit úsilí Evropanů v oblasti inovací. Jak zpráva ukazuje, hledání řešení společných problémů totiž představuje výzvu, abychom dosáhli rychlejšího rozvoje, lepší efektivity nákladů a zapojili více tvůrčích sil. Úkolem iniciativy Unie inovací je také posílit konkurenceschopnost Evropy jako celku, a tím ukázat cestu ven z hospodářské krize. Evropa je do značné míry závislá na dovozu, a členské státy si proto společně uvědomují, že je třeba hledat metody, jak s přírodními zdroji a surovinami nepostradatelnými pro výrobu energie, pro průmysl a pro výrobu potravin zacházet inteligentním a trvale udržitelným způsobem. Stárnutí obyvatelstva představuje další výzvu, se kterou se potýkají téměř všechny země EU. Společný přístup například ve zdravotní oblasti by mohl pomocí řádné péče a léků zajistit delší život, a zároveň přispět i ke snížení nákladů. Zde uvedené příklady společných norem pro 27 členských států, o které usiluje tato iniciativa, patří k těm nejdůležitějším a jsou také důvodem, proč pro ni hlasuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – V zájmu zajištění udržitelné a konkurenceschopné budoucnosti našich ekonomik je nezbytné zvýšit investice do výzkumu a inovací. Evropa investuje do výzkumu a inovací nižší podíl HDP než USA nebo Japonsko a chybí také investice rizikového kapitálu do této oblasti. Musíme být schopni udržet si své nejlepší výzkumné pracovníky a vynálezce. Splníme-li cíl investovat do roku 2020 do výzkumu a vývoje 3 % našeho HDP, mohlo by nám to přinést 3,7 milionu pracovních míst a 800 miliard EUR. Vzhledem k tomu, jak důležitou úlohu při zlepšování kvality života a zvyšování blahobytu hrají inovace, mají v této oblasti své místo jak veřejné, tak soukromé iniciativy.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Bez inovací se neobejde žádná oblast a žádná komunita. Schopnost znovu tvořit z toho, co máme k dispozici, a na základě toho dát vzniknout něčemu novému je totiž nezbytná pro rozvoj každého hospodářství a především pro dosažení sociálního blahobytu. Proto patří iniciativa Unie inovací mezi stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020. Touto cestou jednoznačně musíme jít, chceme-li, aby Evropa měla pevnou mezinárodní pozici a naplnila potřeby evropských občanů. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Inovace jsou pro evropskou politiku tím, čím je vzdělání pro mládež: vstupenkou do budoucnosti, společnost si jimi téměř dokonale pojišťuje pokrok a zachování sociální soudržnosti. Uvedené tvrzení nabývá plně na významu nyní, v období po globálním hospodářském úpadku, kdy jsme svědky toho, že ve Spojených státech dochází k rychlejšímu hospodářskému oživení a rychle se rozvíjející velmoci souhrnně označované jako skupina zemí BRIC stále zaznamenávají mohutný růst. Jedna věc je jasná: Evropská unie zaostává a na trhu práce ne a ne dojít k oživení. Velkým paradoxem je, že Švýcarsko, jež není členem EU, je v Evropě jedničkou v inovacích. Proto je důležitý požadavek, jenž dnes zaznívá z Evropského parlamentu (zpráva poslankyně Merkiesové), abychom skutečně „změnili způsob myšlení“, neboť inovace nejsou jen otázkou technické vynalézavosti nebo počtu patentů na obyvatele. Jde především o to, abychom se prostřednictvím rizikového kapitálu, záruk, pomoci se získáváním úvěrů a zjednodušením právního prostředí zaměřili na základnu malých a středních podniků, jež jsou v Evropě nejdůležitějšími tvůrci bohatství. Možná se nám pak podaří skutečně věnovat 3 % HDP na výzkum a vývoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Návrh zprávy měl naši širokou podporu a předložili jsme řadu pozměňovacích návrhů, jež byly většinou přijaty. Navrhovali jsme například položit důraz na zelené prioritní cíle: na energetiku a změnu klimatu, na účinné využívání zdrojů, na obnovu biologických zdrojů a na podporu sociální soudržnosti; navrhovali jsme zaměřit se na ekologické inovace na všech stupních včetně fáze plánování, a za tím účelem přijmout ambiciózní akční plán pro ekologické inovace, u něhož bude zajištěno náležité financování, a také přijmout strategii podpory systému služeb spojených s výrobky a funkčně orientovaných obchodních modelů; navrhovali jsme podporovat využívání otevřených norem, jež jsou hybnou silou inovací, a otevřený přístup k výzkumu financovanému z veřejných prostředků; a také jsme navrhovali, aby se financování z veřejných prostředků zaměřovalo na oblasti, jež jsou přínosné pro společnost, protože se v nich znalosti vytvářejí jako společné dobro, například prostřednictvím soutěží o udělení finančních prostředků ve zdravotnictví (snažili jsme se také, více či méně úspěšně, prosadit lepší formulace v pasážích týkajících se práv duševního vlastnictví); podařilo se nám zachovat formulaci, že Parlament vítá úsilí Komise zabránit tomu, aby práva duševního vlastnictví představovala překážku hospodářské soutěži a inovacím.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) V posledních měsících se Evropa vzpamatovávala z krize a musela se také potýkat s velice silnou mezinárodní konkurencí. V této souvislosti jsou pro nás inovace nejen nutností, ale především prioritou. Nepodaří-li se nám přeměnit Evropu v Unii inovací, budou ekonomiky 27 členských států odsouzeny k úpadku, což povede k odlivu talentů a vymizení nápadů. Inovace jsou klíčem k dosažení udržitelného růstu a pomohou vytvořit spravedlivější společnost, jež bude šetrnější k životnímu prostředí.

Moderní ekonomiku nelze vytvořit bez inovací a inovace jsou hlavním nástrojem vytvářejícím nová pracovní místa. Je třeba, abychom dalekosáhlou změnu evropské inovační kapacity učinili naším společným závazkem. Jedině tato změna nám umožní vytvořit stabilní a dobře placená pracovní místa, jež budou moci obstát tlaku a konkurenci, jež doprovázejí globalizaci. Unie závisí na inovacích. To není jen hra se slovy, ale skutečná naděje, již musíme uskutečnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, protože je klíčem k obnově po krizi a k řešení nejzávažnějších společenských výzev.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Při hlasování o parlamentní zprávě o Unii inovací jsem silně podporoval pozměňovací návrh, jenž odmítal záměr, aby se inovace stimulovaly tím, že na inovační činnosti budou směřovat prostředky ze strukturálních fondů a určitá část prostředků z fondů společné zemědělské politiky.

Inovace je samozřejmě třeba podporovat, ale nemělo by se tak dít na úkor jiných politik, jež mají zásadní význam pro budoucnost Evropské unie, jako například společná zemědělská politika. Společná zemědělská politika by se měla reformovat tak, že ji zaměříme na několik základních cílů, ale tuto jedinou integrovanou politiku Evropské unie nesmíme drancovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Srovnávací tabulka Unie výzkumu a inovací uvádí, že Japonsko a Spojené státy investují do inovací více procent hrubého domácího produktu (HDP) než EU a že tento rozdíl se poslední čtyři roky zvyšuje. Ve srovnání se zeměmi BRIC Evropská unie investuje do inovací více, ale tento rozdíl v případě Brazílie a Číny klesá, zatímco v případě Indie a Ruska se zvyšuje.

Považuji tedy za nezbytné, aby Evropská unie přijala skutečnou inovační strategii, v níž zohlední inteligentní specializaci strategie Evropa 2020 s cílem posílit podporu výzkumu, vývoje a inovací jakožto klíčového prvku budoucnosti Unie, a zahrne do ní všechny oblasti, odvětví činnosti a sociální subjekty, které jsou jejími složkami.

Důsledná a integrovaná inovační politika s dlouhodobou vizí nám umožní využít naše silné stránky a překonat slabiny, jež se projevovaly na regionální úrovni. Bude také nezbytné přizpůsobit a zjednodušit rozvojovou politiku, například Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. Nová strategická agenda nám umožní budovat moderní a stále konkurenceschopnější Evropu, jež bude ve světě hrát vedoucí úlohu. Jelikož základním cílem regionální politiky jsou inovace, je třeba, aby si Evropa v budoucnosti osvojila přístup založený na strategickém řízení a vytvořila pro tuto politiku náležité nástroje, které umožní sledovat její vývoj a provádět nezbytné úpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že iniciativa Unie inovací může pomoci odpovědět na současné společenské výzvy. Nezbytnou úlohu bude hrát také při zvyšování konkurenceschopnosti, až Evropská unie překoná hospodářskou krizi.

Souhlasím s požadavkem zprávy, aby členské státy z prostředků strukturálních fondů podporovaly cíle v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jež jsou zaměřeny na sociální výzvy, s cílem zvýšit v Evropě prosperitu. Je také nutné posílit přeshraniční spolupráci a podpořit občany, aby se pouštěli do nového inovativního podnikání. Těchto cílů lze dosáhnout snížením byrokracie a vytvořením jednoduchého a uceleného systému zaměřeného na společenské výzvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Navzdory existenci Lisabonské strategie Unie nedokázala překonat svůj deficit v oblasti inovací. V situaci rozpočtových omezení – kdy není možné využít veřejné prostředky – a rostoucí globální konkurence musí Evropa zareagovat tak, aby se opět zapojila do závodů v inovacích. Myslím si, že je nezbytné se zaměřit na strukturální reformy, jež odstraní překážky, které se v Evropě staví do cesty značnému inovačnímu potenciálu. Proto jsem podpořila tuto zprávu, jež varovně poukazuje na to, že náklady spojené s podáváním patentů jsou ve všech členských státech vysoké, a požaduje, aby bylo urychleně dosaženo dohody o jednotném evropském patentu. Jsem také potěšena tím, že byly přijaty návrhy předložené mojí politickou skupinou – zejména návrh vytvořit evropský inovační fond, jenž našim malým a středním podnikům zjednoduší přístup k evropským úvěrům. Má-li být uvolněn evropský inovační potenciál, je třeba ve všech členských státech stanovit minimální úroveň výdajů na výzkum a vývoj. Tím by se zajistilo rovnoměrné rozložení inovačního úsilí a zabránilo postupnému vzniku dvourychlostní Evropy, která by narušila soudržnost a správu EU. Chce-li se Evropa udržet v čele celosvětového hospodářství, jsou tyto kroky nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu poslankyně Merkiesové, protože její konečné znění je vyváženější než původní verze, jež se místo na úlohu podniků příliš zaměřovala na posílení úlohy občanů. Podniky si rozhodně zaslouží zaujímat vedoucí postavení ve výzkumu a inovacích, a to částečně proto, že nesmíme zapomenout na to, že politiky EU v této oblasti rostly a rozvíjely se díky podpoře zaměřené na posílení spolupráce mezi průmyslem, vzdělávacími systémy a výzkumnými institucemi. Jsem tedy přesvědčena, že zpráva, o níž jsme hlasovali, představuje užitečný příspěvek k pokračující diskusi o budoucím společném strategickém programu na podporu výzkumu a inovací v EU.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0296/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že kvůli krizi mizí miliony pracovních míst, roste nejistota zaměstnání a šíří se chudoba; vzhledem k tomu, že 17 % osob žijících v EU hrozí chudoba a 23 milionů osob žijících v EU je nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že velká část práce v cizích domácnostech je vykonávána v rámci neformální ekonomiky za nejistých pracovních podmínek, případně jako nehlášená práce, a že v průmyslových zemích navíc tvoří pracovníci v cizích domácnostech 5 až 9 % zaměstnaných osob; vzhledem k tomu, že drtivou většinu osob pracujících v tomto odvětví tvoří ženy; vzhledem k tomu, že tato práce je nedostatečně ohodnocena a špatně placena a má neformální charakter a že nejisté postavení pracovníků v cizích domácnostech často vede k jejich diskriminaci a k tomu, že jsou vystaveni nespravedlivému zacházení nebo zneužívání, hlasuji pro tento návrh. Vítám a podporuji iniciativu Mezinárodní organizace práce (MOP) na přijetí úmluvy doplněné o doporučení týkající se důstojné práce pro pracovníky v cizích domácnostech. Vyzývám členské státy EU, které jsou členy MOP, aby na Mezinárodní konferenci práce v červnu 2011 tyto nástroje schválily.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Kvůli krizi mizí miliony pracovních míst, roste nejistota zaměstnání a šíří se chudoba – 17 % osob žijících v EU hrozí chudoba. V některých zemích je velká část práce v cizích domácnostech vykonávána v rámci stínové ekonomiky za nejistých pracovních podmínek nebo jako nehlášená práce. Drtivou většinu osob pracujících v tomto odvětví tvoří ženy a tato práce je nedostatečně ohodnocena, špatně placena a má neformální charakter. Pracovníci zaměstnaní v cizích domácnostech jsou často diskriminování a mohou se snadno stát obětí nerovnoprávného a nespravedlivého zacházení nebo zneužívání. Vítám iniciativu Mezinárodní organizace práce na přijetí úmluvy doplněné o doporučení týkající se důstojné práce pro pracovníky v cizích domácnostech. Členské státy musí tuto úmluvu a doporučení rychle ratifikovat a provést, protože její provedení by vyřešilo problémy jedné z nejohroženějších kategorií pracovníků a problém nehlášené práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Vzhledem k tomu, že většina pracovníků v cizích domácnostech je zaměstnána za nejistých pracovních podmínek a tito pracovníci jsou často diskriminováni a někdy vykořisťováni, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci se rozhodl prosadit přijetí usnesení o této věci a zároveň položil otázku Evropské komisi o tom, jaká dělá opatření týkající se této kategorie pracovníků. V červnu by měla Mezinárodní organizace práce (MOP) na své každoroční konferenci přijmout úmluvu o pracovnících v cizích domácnostech, k jejímž požadavkům patří, aby se těmto pracovníkům dostalo stejného zacházení jako ostatním pracovníkům a aby měly zajištěny stejně důstojné pracovní podmínky. Svým usnesením vyjadřujeme podporu cílům, o něž usiluje MOP. Nesmíme však zapomínat, že to je pouze první fáze: teď je třeba zajistit, aby tuto úmluvu po jejím přijetí ratifikovaly členské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Plně podporuji iniciativu Mezinárodní organizace práce na přijetí úmluvy doplněné o doporučení týkající se důstojné práce pro pracovníky v cizích domácnostech. Mezi těmito pracovníky je mnoho přistěhovalců bez dokladů, takže se mnohem spíše může stát, že budou vystaveni špatnému zacházení, budou dostávat nepravidelný plat a stanou se obětí násilí. Navíc pracovníci bez dokladů se neodvažují obrátit se na státní orgány, aby žádali o ochranu, uplatňovali svá práva a využívali zdravotních služeb, neboť se obávají, že budou navráceni do své země či potrestáni svým zaměstnavatelem. Všichni pracovníci v cizích domácnostech bez ohledu na to, z které země pocházejí, musí mít zajištěn důstojný přístup k práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Mezinárodní organizace práce (MOP) v současnosti připravuje úmluvu o pracovnících v cizích domácnostech. Přijetí této úmluvy MOP o pracovnících v cizích domácnostech představuje nezbytný krok k zajištění toho, aby byla respektována lidská, sociální a pracovní práva těchto pracovníků. Pracovníci v cizích domácnostech tvoří 5 až 9 % všech zaměstnaných osob. Tato práce často bývá nejistá, nedostatečně ohodnocena a nehlášena.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, abych v oblasti, která tvoří 5 až 9 % všech pracovních míst v Evropské unii, umožnila změnit vztah až příliš často založený na vykořisťování v právní vztah. Všem těm, kdo pečují o naše staré spoluobčany, musí být umožněna svoboda sdružování a doba odpočinku a musí být chráněni před obtěžováním a svévolným zacházením. Proto jsme ještě před jednáním o přijetí těchto nových nástrojů, jež bude zahájeno v červnu na 100. zasedání Mezinárodní konference práce, chtěli Mezinárodní organizaci práce a odborovým svazům dát jasně najevo naši podporu v této věci. Vyjadřujeme však politování nad tím, že pravice je sice znepokojena tím, že mnozí pracovníci v cizích domácnostech vykonávají tuto činnost nelegálně, ale současně nechce uznat, že se do této situaci až příliš často dostávají pracovníci bez dokladů, kteří především bývají obětí svého nejistého postavení a zneužívání.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podpořil jsem usnesení o úmluvě MOP o důstojné práci pro pracovníky v cizích domácnostech. Smyslem úmluvy je právní uznání práce v domácnosti jako práce, rozšíření práv na všechny pracovníky v cizích domácnostech a zamezení porušování práv pracovníků a jejich zneužívání. Usnesení Evropského parlamentu vyzývá země EU, které jsou členy Mezinárodní organizace práce, aby na Mezinárodní konferenci práce v červnu 2011 tyto nástroje schválily, a vyzývá členské státy EU, aby úmluvu a doporučení rychle ratifikovaly a provedly. V některých zemích je velká část práce v cizích domácnostech vykonávána v rámci neformální ekonomiky za nejistých pracovních podmínek, případně jako nehlášená práce. V průmyslových zemích tvoří pracovníci v cizích domácnostech 5 až 9 % zaměstnaných osob a drtivou většinu osob pracujících v tomto odvětví tvoří ženy. Trend zvyšování podílu nestandardních nebo atypických smluv skutečně má silný genderový a generační rozměr. Přijetí, ratifikace a provedení úmluvy MOP může vést ke snížení počtu chudých pracujících a zlepšit postavení velkého počtu žen na pracovním trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. (FR) V Evropě mají téměř dvě třetiny přistěhovalkyň zaměstnání vyžadující nízkou kvalifikaci, nezřídka ve zdravotnictví nebo se jedná o práci v cizích domácnostech. Přestože tyto ženy přispívají do našeho hospodářství, pracují za velmi špatných podmínek a jsou porušována jejich nejzákladnější práva.

Mezinárodní konference práce, jež se bude konat letos v červnu, bude příležitostí, aby členové Mezinárodní organizace práce přijali „Úmluvu o důstojné práci pro pracovníky v cizích domácnostech“. Přijetí tohoto nástroje bude pro práva pracovníků na celém světě znamenat krok správným směrem, protože rozšíří platnost norem pracovního práva na pracovníky v cizích domácnostech, tedy na kategorii pracovníků, na niž se dosud tyto normy nevztahovaly. Nyní jsou na řadě členské státy, protože je třeba, aby se zavázaly ratifikovat tuto úmluvu.

Je rovněž zapotřebí, abychom na evropské úrovni přestali o přistěhovalecké a pracovní politice uvažovat systematicky odděleně. Není správné, aby pracovníci v cizích domácnostech byli kvůli příliš přísné a špatné regulaci přistěhovalectví nuceni vykonávat své povinnosti neformálně bez ohledu na svá práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Je známou skutečností, že práce v domácnosti je často nejistá a má neformální charakter. Toto nejisté postavení a neformální charakter vážně ohrožují práva pracovníků poskytujících tyto služby, a to i přesto, že jsou v příslušných zemích zapojeni do hospodářské činnosti a měli by být stejně jako ostatní pracující pokládáni za zaměstnance.

Vzhledem k míře důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, již tato činnost vyžaduje, by nebylo rozumné zatěžovat tento pracovní vztah značnými formalitami, ale zároveň je třeba, aby tito pracovníci mohli své zaměstnání vykonávat důstojně. Úmluva Mezinárodní organizace práce doplněná o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech by mohla představovat další krok správným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení Evropského parlamentu se věnuje návrhu úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) doplněné o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech. V červnu v Ženevě proběhne další Mezinárodní konference práce, na níž se bude řešit problém pracovníků v cizích domácnostech. Ačkoliv se Evropská unie této konference formálně nemůže zúčastnit, protože na rozdíl od členských států není členem MOP, uvědomuje si, že má v oblasti spolupráce s MOP určité povinnosti, a nechce tudíž nechat stranou tuto oblast, kterou bychom mohli zahrnout pod hlavičku „základních práv“. Práce v domácnosti je nesporně důležitá. Jedná se o domácí péči o děti a starší osoby, jež je zahrnuta do strategie Evropa 2020. Pracovníci v cizích domácnostech tvoří 5 % až 9 % všech zaměstnaných osob v EU, přičemž tento podíl vykazuje růstovou tendenci. Pracovníci v cizích domácnostech, jejichž většinu tvoří ženy a přistěhovalkyně, jsou často vystaveni vykořisťování ze strany svých zaměstnavatelů a nemají u nich zajištěna svá sociální práva. Proto jsem hlasoval pro tento návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Přijetí úmluvy Mezinárodní organizace práce doplněné o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech představuje významný pokrok, jehož si ceníme. Jak se ukázalo během diskuse, v jednotlivých členských státech tvoří většinu těchto pracovníků ženy, v rostoucí míře nelegální přistěhovalkyně. Obě zmíněné skupiny jsou nejzranitelnější a nejsnáze se stávají obětí násilí nebo sexuálního zneužívání. Je důležité, aby na nadcházející Mezinárodní konferenci práce byla v tomto směru přijata opatření. Není žádným tajemstvím, že tito lidé pracují za podmínek bezohledného vykořisťování a silné diskriminace. Pracovní podmínky mnoha těchto pracovníků v cizích domácnostech lze sotva označit za důstojné: jsou vystaveni silnému vykořisťování a nemají zaručené ani právo na sociální zabezpečení, na ochranu zdraví a bezpečnosti, na ochranu mateřství, na omezenou pracovní dobu, na čas odpočinku a na svobodu sdružování a zastupování.

Je tedy zřejmé, že práci v domácnosti je třeba upravit předpisy. Proto je velmi naléhavě zapotřebí přijmout účinná opatření pro boj proti nejistým zaměstnáním, zfalšovaným fakturám, nehlášené práci a nelegální práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Považujeme za důležité, aby byla přijata úmluva Mezinárodní organizace práce doplněná o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech, jejichž většinu tvoří ženy, v rostoucí míře nelegální přistěhovalkyně. Obě zmíněné skupiny jsou nejzranitelnější a nejsnáze se stávají obětí násilí nebo sexuálního zneužívání, a proto by bylo velmi dobré, aby na nadcházející Mezinárodní konferenci práce byly v této věci učiněny rozhodné kroky.

Není žádným tajemstvím, že mnoho z těchto pracovníků v cizích domácnostech vykonává svoji činnost za podmínek bezohledného vykořisťování a silné diskriminace. Je tedy jasné, že práci v domácnosti je třeba upravit předpisy tak, aby tito pracovníci nebyli vystaveni podmínkám, jež lze sotva označit za důstojné, a aby měli zaručeno mimo jiné právo na sociální zabezpečení, na ochranu zdraví a bezpečnosti, na ochranu mateřství, na omezenou pracovní dobu, na čas odpočinku a na svobodu sdružování a zastupování.

Proto je velmi naléhavě zapotřebí přijmout účinná opatření pro boj proti nejistým zaměstnáním, zfalšovaným fakturám, nehlášené práci a nelegální práci Všechna nestálá zaměstnání je tudíž nezbytné změnit v dlouhodobá zaměstnání s právy a slušnými mzdami.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Plně podporuji přijetí, ratifikaci a provedení úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v domácnosti. Velká část pracovníků v cizích domácnostech pracuje za nejistých podmínek, jejich oficiální situace často bývá z právního hlediska problematická, což činí jejich postavení ještě nejistějším, a často jsou vystaveni diskriminaci, nerovnoprávnému a nespravedlivému zacházení nebo zneužívání. Jejich služby v oblasti péče o děti a pomoci starým lidem jsou však pro naši společnost velmi důležité. Musíme zavést právní rámec, jenž nám umožní posílit práva těchto pracovníků a prosadit pro ně důstojné pracovní podmínky.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože kvůli krizi mizí miliony pracovních míst, roste nejistota zaměstnání a šíří se chudoba – 17 % osob žijících v EU hrozí chudoba a 23 milionů osob žijících v EU je nezaměstnaných. V některých zemích je velká část práce v cizích domácnostech vykonávána v rámci stínové ekonomiky za nejistých pracovních podmínek nebo jako nehlášená práce. Drtivou většinu osob pracujících v tomto odvětví tvoří ženy a tato práce je nedostatečně ohodnocena, špatně placena a má neformální charakter. Nejisté postavení pracovníků zaměstnaných v cizích domácnostech často vede k jejich diskriminaci a může snadno vyústit v nerovnoprávné a nespravedlivé zacházení nebo zneužívání. Je třeba, aby práce v domácnosti byla právně uznána jako práce, všem pracovníkům v cizích domácnostech bychom měli poskytnout více práv, zamezit jejich porušování a zabránit zneužívání těchto pracovníků, aby tak vznikl právní rámec pro všechny pracovníky v cizích domácnostech a bylo zajištěno, že tito lidé nebudou pracovat mimo stanovený právní rámec. Přijetí, ratifikace a provedení úmluvy MOP by nejen zlepšilo postavení velkého počtu žen na pracovním trhu domácí práce, neboť by jim zaručilo důstojné pracovní podmínky, ale zlepšilo by také stupeň jejich sociálního začlenění. Možná bude nezbytné provést změny v právní úpravě, které by vytvořily flexibilní a bezpečné smluvní vztahy zaručující rovné zacházení.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, jež uvádí, že Evropský parlament „se domnívá, že je třeba řešit problém nehlášené práce; prohlašuje, že pro odvětví práce v domácnosti je typická vysoká míra neformálnosti a vysoký podíl nehlášené práce a že v tomto odvětví je zaměstnáno mnoho migrujících pracovníků, jejichž práva jsou často porušována; dále se domnívá, že je nezbytné bojovat proti nejisté práci obecně, neboť tento problém se týká zejména migrujících pracovníků a dále zhoršuje jejich nejisté postavení.“

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Oligarchie v Evropě i jinde ve světě upevňuje svoji dominanci tím, že činí postavení zaměstnanců a zaměstnankyň stále nejistějším. Z pestré řady forem tohoto řízeně nejistého postavení je jednu zvláště těžké vymýtit: pracovníky v cizích domácnostech. Zpráva podporuje návrh úmluvy MOP na ochranu práv těchto pracovníků, zejména zatajovaných pracovnic. Odsuzuje také trend zvyšování podílu atypických smluv, což je známkou toho, že práce se stává v rostoucí míře nejistou. Hlasuji pro tuto iniciativu a zároveň vyjadřuji hluboké politování nad tím, že ve skutečnosti nic nezmění.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že pracovníci v cizích domácnostech tvoří 5 až 9 % zaměstnaných osob; že drtivou většinu osob pracujících v tomto odvětví tvoří ženy; že tato práce je nedostatečně ohodnocena a špatně placena a má neformální charakter a že nejisté postavení pracovníků v cizích domácnostech často vede k jejich diskriminaci a může snadno vyústit v nerovnoprávné a nespravedlivé zacházení nebo zneužívání, je třeba najít řešení, která vyloučí, aby k takovým věcem docházelo. Proto vítám tuto úmluvu Mezinárodní organizace práce, která upozorňuje na problémy spojené s prací v domácnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tímto usnesením chce Evropský parlament vyjádřit svoji podporu iniciativě Mezinárodní organizace práce na přijetí úmluvy doplněné o doporučení týkající se důstojné práce pro pracovníky v cizích domácnostech. Migrující pracovníci, kteří přijímají dočasná zaměstnání na okraji pracovního trhu vyžadující nízkou kvalifikaci nebo pracují v cizích domácnostech, totiž bývají vystaveni mnohým formám diskriminace. Tito pracovníci se mnohdy potýkají s chudobou a pracují v nezákonných podmínkách, čelí větší hrozbě, že budou vystaveni špatnému zacházení, že budou dostávat nepravidelný plat a že se stanou obětí násilí či sexuálního zneužívání, a málokdy se obrátí na státní orgány, aby žádali o ochranu, uplatňovali svá práva, neboť se obávají, že budou navráceni do své země či potrestáni svým zaměstnavatelem. Kvůli těmto skutečnostem jsem hlasovala pro toto usnesení. Podporuji cíle této úmluvy, totiž dosáhnout právního uznání práce v domácnosti jako povolání a rozšířit práva na všechny pracovníky v cizích domácnostech, aby se tak zamezilo porušování práv pracovníků a jejich zneužívání a byl zaveden právní rámec pro všechny pracovníky v cizích domácnostech, jenž zajistí, že tato práce nebude moci být vykonávána mimo stanovený právní rámec.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Podporuji usnesení o návrhu úmluvy Mezinárodní organizace práce o pracovnících v cizích domácnostech. Práce v domácnosti bývá ve velké míře nehlášená, nejistá a špatně placena a pracovníkům v cizích domácnostech, což bývají většinou ženy, hrozí, zejména při práci v zahraničí, že se stanou obětí zneužívání. Přijetí této úmluvy MOP může pomoci snížit počet chudých pracujících, zlepšit pracovní podmínky a usnadnit sociální začleňování těch nejohroženějších pracovníků. Na práci v domácnosti je nutno uplatňovat hlavní pracovní normy a je třeba zajistit, aby osoby, které ji vykonávají, měli nárok na sociální zabezpečení a na ochranu proti zneužívání.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Pracovníci v cizích domácnostech často doplácejí na neformální charakter svého zaměstnání. V důsledku toho, že nejsou součástí formálních struktur ekonomické činnosti, bývají jejich práva jakožto pracovníků často omezená. Tento stav je třeba rázně řešit.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto usnesením Evropský parlament: (1) vítá a podporuje iniciativu MOP na přijetí úmluvy doplněné o doporučení týkající se důstojné práce pro pracovníky v cizích domácnostech; vyzývá členské státy EU, které jsou členy MOP, aby na Mezinárodní konferenci práce v červnu 2011 tyto nástroje schválily; vyzývá členské státy EU, aby úmluvu a doporučení rychle ratifikovaly a provedly; (2) domnívá se, že přijetí, ratifikace a provedení úmluvy MOP o důstojné práci pro pracovníky v cizích domácnostech může vést ke snížení počtu chudých pracujících; (3) domnívá se, že přijetí, ratifikace a provedení této úmluvy by vyřešilo problémy jedné z nejohroženějších kategorií pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE), písemně.(SV) Včera, ve čtvrtek 12. května, Evropský parlament odhlasoval usnesení o návrhu úmluvy MOP doplněné o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech. Všude ve světě a zejména v chudých zemích patří služby v domácnosti k nejhůře placeným zaměstnáním. U těchto zaměstnání často nejsou uzavřeny náležité smlouvy a schází sociální zabezpečení. Proto je zcela na místě, aby se úmluva MOP samostatnými doporučeními zaměřila na toto odvětví služeb. Proti tomuto usnesení Evropského parlamentu jsem hlasoval kvůli znění odstavce 13, jenž členské státy EU vyzývá, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou dosud žádný členský stát EU neratifikoval. Podle mého názoru šest hlavních úmluv OSN, které jsou všeobecné a vztahují se na všechny osoby, není třeba ještě doplňovat dalšími nástroji. Jinak by hrozilo velké nebezpečí, že by tím byla oslabena legitimita úmluv, které již byly přijaty, na čemž se nechci podílet. Dal bych spíše přednost snahám posílit dodržování hlavních úmluv o lidských právech, jejichž obsah se samozřejmě vztahuje také na pracovníky v cizích domácnostech. Zdá se však, že právě toto dnes mnoho signatářských států přehlíží.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Práce v domácnosti, která často bývá nejistá, nedostatečně ohodnocena a nehlášena, se v průmyslových zemích podílí z 5 až 9 % na celkové zaměstnanosti. Většinu pracovníků v cizích domácnostech tvoří ženy a přistěhovalkyně, které lze snáze vykořisťovat a špatně jim platit. Přijetí této úmluvy MOP bude představovat podstatný krok k zajištění dodržování lidských a sociálních práv, neboť práci v domácnosti poskytne stejný status, jako mají ostatní druhy práce, a vytvoří právní rámec pro pracovníky v domácnostech.

Parlamentní usnesení, jež jsme dnes přijali, dává všem členským státům jasný signál, aby podepsaly tuto úmluvu, jež je s to, jak pevně doufám, zlepšit sociální začlenění pracovníků v domácnostech, neboť jim poskytne standardní sociální práva, na něž mají všichni pracovníci nárok.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu, jež vyzývá členské státy, aby se zavázaly podpořit návrh úmluvy MOP o pracovnících v domácnostech. Zmíněná úmluva nám umožní účinněji potírat nepřijatelné pracovní podmínky pracovníků v tomto odvětví, z nichž drtivou většinu tvoří ženy a v mnoha případech se jedná o migrující pracovnice, zejména přistěhovalkyně bez dokladů. Tato úmluva doplní ostatní úmluvy Mezinárodní organizace práce nebo dalších mezinárodních organizací. Evropský parlament se přimlouvá také za to, aby EU a její členské státy ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků. Považuji však za politováníhodné, že se zejména v důsledku toho, že se mnoho socialistických poslanců zdrželo hlasování, podařilo skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) prosadit pozměňovací návrh, jenž odmítá, aby migrující pracovníci, zejména přistěhovalci bez dokladů, měli stejné postavení jako ostatní pracovníci. Zmíněný pozměňovací návrh reflektuje stále negativnější vnímání přistěhovalců, jež je podhoubím xenofobie. Dále půjde o to, aby ustanovení této úmluvy byla skutečně provedena, což nebude lehké, važme si však toho, že daný přístup je konstruktivní.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Mezinárodní organizace práce je specializovanou organizací OSN a prosazuje sociální spravedlnost, lidská práva a pracovní práva. Hlavním posláním této organizace je stanovovat mezinárodní pracovní a sociální normy. Rok 2010 byl pro Mezinárodní organizace práce rokem pracovníků v cizích domácnostech. Pracovníci v domácnostech představují celosvětově největší odvětví neupravené předpisy, a proto nyní byly pro ně stanoveny minimální normy.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0295/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby problém z hlediska zdraví zvířat, zejména pokud léčba selhává; vzhledem k tomu, že v několika členských státech již byla zavedena pravidla pro obezřetné používání antimikrobiálních látek, což vedlo ke snížení používání těchto látek; vzhledem k tomu, že odvětví živočišné výroby (mlékárenství, výroba hovězího, vepřového a drůbežího masa, vajec, ovčího a kozího mléka a masa) hraje zásadní roli v rámci evropského zemědělského hospodářství a vzhledem k tomu, že hlavním cílem zemědělců je zajistit zdraví a produktivitu zvířat prostřednictvím správných zemědělských postupů souvisejících s hygienou, vhodným krmivem, vhodnými formami chovu zvířat a odpovědnou péčí o jejich zdraví, hlasuji pro tento návrh. Vyzývám Komisi, aby vytvořila široce pojatý víceletý akční plán boje proti AMR v rámci strategie EU týkající se zdraví zvířat (2011–2015).

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Rezistence vůči antibiotikům představuje pro evropské odvětví živočišné výroby problém z hlediska zdraví zvířat, zejména pokud léčba selhává. V mnoha členských státech již byla zavedena pravidla pro obezřetné používání těchto látek, což vedlo ke snížení jejich používání. Pokud jsou antimikrobiální látky vhodně používány, jsou užitečným prostředkem, který zemědělcům pomáhá zaručit zdraví a produktivitu jejich zvířat a zajišťuje jim dobré životní podmínky. Ačkoliv se tyto látky předepisují k použití u zvířat, mají účinky jak na lidi, tak na zvířata. Konečným cílem tohoto návrhu usnesení je, aby antimikrobiální látky nadále zůstaly účinným nástrojem v boji proti chorobám, a to jak u zvířat, tak i u lidí, přičemž jejich použití bude omezeno na případy, kdy je to nezbytně nutné. Hlasovala jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Hlavním cílem zemědělců je zajistit zdraví a produktivitu zvířat a tohoto cíle dosahují uplatňováním správných zemědělských postupů.

Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože požaduje, aby se prováděl další výzkum týkající se antimikrobiálních látek a jiných alternativ, jenž pomůže zemědělcům dosáhnout zmíněných cílů. Je zapotřebí zorganizovat koordinaci výzkumu a sdílení poznatků a osvědčených postupů. Podporuji požadavek, aby se prováděl další výzkum týkající se dobrých životních podmínek zvířat a zemědělských postupů, zaměřený například na lepší péči o stáda, včasnou prevenci nemocí a šlechtění odolných plemen zvířat.

Je však třeba zajistit, aby posílená kontrolní opatření a sledování antimikrobiální rezistence u zvířat, která jsou určena k produkci potravin, tak u zvířat v zájmových chovech nezpůsobila zemědělcům další finanční a administrativní zátěž.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro usnesení. Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby závažný problém z hlediska zdraví zvířat. Vzhledem k tomu, jak je odvětví živočišné výroby v rámci evropského zemědělského hospodářství důležité, je nezbytné tento problém náležitým způsobem řešit. Souhlasím, že je třeba, aby členské státy pravidelně prováděly kontroly systémů a sledovaly AMR u zvířat, která jsou určena k produkci potravin, aniž by tím dodatečně finančně nebo administrativně zatěžovaly zemědělce, jiné majitele zvířat nebo veterináře. Potravinový a veterinární úřad a Evropský úřad pro bezpečnost potravin by měly v této oblasti provádět další kontroly a analýzy. Souhlasím, že je, nezbytné, aby Komise vedla na mezinárodní úrovni jednání s cílem dosáhnout zákazu používání antimikrobiálních látek jako stimulátorů růstu v krmivu pro zvířata, a je třeba, aby tuto záležitost projednávala v rámci bilaterálních jednání s třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Fakt, že pokleslo používání antibiotik, je potěšující, a podíl na tom mělo mimo jiné to, že v řadě členských států byla zavedena pravidla pro obezřetné používání těchto látek.

Rozhodnutí podávat antibiotika, ať lidem nebo zvířatům, musí být výsledkem zralé úvahy a je třeba při něm brát ohled na potenciální hrozbu antimikrobiální rezistence (AMR). Rezistence vůči antibiotikům postihuje jak lidi, tak zvířata, a může se přenášet ze zvířat na člověka i naopak. Jsem si velmi dobře vědom toho, že antimikrobiální rezistence bývá u lidí často způsobena nepřiměřenými dávkami antibiotik a nevhodnou léčbou, ale může být způsobena také přenosem patogenních bakterií s rezistentními geny ze zvířat se závažnými důsledky pro veřejné zdraví i zdraví zvířat.

Jedná se tedy opravdu o průřezovou problematiku, která vyžaduje koordinovaný přístup na úrovni EU, jenž musí zajistit, aby antimikrobiální látky nadále zůstaly účinným nástrojem v boji proti chorobám, a to jak u lidí, tak i u zvířat, musí podpořit obezřetné a odpovědné používání těchto látek a omezit jejich podávání jen na ty případy, kdy je to nezbytně nutné.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby problém z hlediska zdraví zvířat, jehož závažnost podtrhuje fakt, že v několika členských státech již byla zavedena pravidla pro obezřetné používání antimikrobiálních látek, což vedlo ke snížení používání těchto látek. Jelikož hlavním cílem zemědělců je zajistit zdraví a produktivitu zvířat prostřednictvím správných zemědělských postupů (hygiena, vhodné krmivo, vhodné formy chovu zvířat a odpovědná péče o jejich zdraví), jsem toho názoru, že je třeba provádět další výzkum, jehož cílem bude nalézt nové antimikrobiální látky a prozkoumat jiné alternativy (očkování, biologická bezpečnost, šlechtění na odolnost) a strategie podložené důkazy, aby bylo možné předcházet infekčním chorobám zvířat a tlumit je, k čemuž je vhodné využít rámcových programů EU pro výzkum.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o rezistenci vůči antibiotikům, protože jsem přesvědčena, že je třeba, aby Komise a členské státy přijaly opatření k řešení stále závažnějšího problému antimikrobiální rezistence u zvířat, neboť používání antibiotik v krmivu pro zvířata přispívá také ke vzniku rezistence vůči antibiotikům u lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Rezistence vůči antibiotikům představuje závažný problém, jenž se dotýká odvětví živočišné výroby, a proto s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova sdílím znepokojení nad touto problematikou a souhlasím s jeho návrhy, že je třeba nejen snižovat rezistenci zvířat vůči léčbě antibiotiky, ale také podporovat jiné možnosti boje proti chorobám zvířat, u nichž není nutné použití antibiotik.

Co se týče používání antimikrobiálních látek jako stimulátorů růstu v krmivu pro zvířata, chtěl bych upozornit, že zde není ohrožováno jen zdraví zvířat, která se následkem toho stávají rezistentními vůči antibiotikům, ale také lidí, neboť produkty živočišného původu vstupují do potravinového řetězce, čímž dochází k působení na lidi.

V zájmu zajištění lepšího zdraví zvířat a vyšší bezpečnosti potravin je proto naléhavě zapotřebí posoudit možnost zákazu používání antimikrobiálních látek v potravě pro zvířata a také podpořit opatření ke snížení rezistence vůči antibiotikům.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení Evropského parlamentu se zabývá řešením problému rezistence zvířat vůči antibiotikům, jež má velmi neblahé následky. Tento problém má dopad na lidské zdraví, zejména na zdraví osob, jež pracují s těmito zvířaty, ale také na hospodářství, neboť je ohrožena budoucí konkurenceschopnost chovu zvířat v EU. Parlament již tuto otázku několikrát projednával a přijal několik iniciativ, například iniciativu týkající se databáze údajů, která by měla být neustále aktualizována. Je však na čase přejít od slov k činům, aby platné právní předpisy nebyly pouhou literou. Je tedy nezbytné zohlednit tento problém v nové společné zemědělské politice a podporovat správné postupy v oblasti chovu zvířat. Proto jsem hlasoval pro tento návrh usnesení, jež Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova přijal výraznou většinou hlasů, neboť se jedná o velmi vyvážený text, jehož návrhy nechrání pouze lidské zdraví a dobré životní podmínky zvířat, ale zajišťují také životaschopnost podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby (mlékárenství, výroba hovězího, vepřového a drůbežího masa, vajec, ovčího a kozího mléka a masa) problém z hlediska zdraví zvířat. Antimikrobiální látky, pokud jsou vhodně používány, jsou užitečným prostředkem, který zemědělcům pomáhá zaručit zdraví a produktivitu jejich zvířat.

Antimikrobiální rezistence je u lidí často způsobena nepřiměřenými dávkami antibiotik. Přenos patogenních bakterií představuje obzvlášť hrozbu pro zemědělce a pracovníky v zemědělství, kteří jsou v denním kontaktu se zvířaty.

Tato zpráva pomáhá udávat směr společným činnostem při sběru údajů v této oblasti, analyzovat výsledky a navrhnout řešení. Cílem je získat úplnou představu o tom, kdy, kde, jak a u kterých zvířat jsou antimikrobiální látky v dnešní době skutečně používány, aniž by tím byli zemědělci nebo jiní majitelé zvířat dodatečně finančně nebo administrativně zatěžováni, současně je při tom třeba zohlednit, že se zemědělská činnost a její intenzita v jednotlivých členských státech liší.

Chtěli bychom zdůraznit, že je důležité vyvíjet takové systémy pro chov zvířat, které snižují potřebu antibiotik, jež jsou zvířatům předepisována, a stejně tak důležité je zaměřit výzkum na nalezení nových antimikrobiálních látek. Obsah usnesení považujeme za vydařený, neboť se orientuje na obezřetné a odpovědné používání antimikrobiálních látek.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby (mlékárenství, výroba hovězího, vepřového a drůbežího masa, vajec, ovčího a kozího mléka a masa) problém z hlediska zdraví zvířat. Antimikrobiální látky, pokud jsou vhodně používány, jsou užitečným prostředkem, který zemědělcům pomáhá zaručit zdraví a produktivitu jejich zvířat.

Antimikrobiální rezistence je u lidí často způsobena nepřiměřenými dávkami antibiotik. Přenos patogenních bakterií představuje obzvláštní hrozbu pro zemědělce a pracovníky v zemědělství, kteří jsou v denním kontaktu se zvířaty.

Toto usnesení pomáhá udávat směr společným činnostem při sběru údajů v této oblasti, analyzovat výsledky a navrhnout řešení. Cílem tohoto úsilí je získat úplnou představu o tom, kdy, kde, jak a u kterých zvířat jsou antimikrobiální látky v dnešní době skutečně používány, aniž by tím byli zemědělci nebo jiní majitelé zvířat dodatečně finančně nebo administrativně zatěžováni, současně je při tom třeba zohlednit, že se zemědělská činnost a její intenzita v jednotlivých členských státech liší.

Důležitý je také výzkum, jehož cílem bude nalézt nové antimikrobiální látky a prozkoumat jiné alternativy, a stejně tak bychom chtěli zdůraznit význam zavádění efektivních systémů pro chov zvířat, které snižují potřebu antibiotik, jež jsou zvířatům předepisována.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože konečným cílem je, aby antimikrobiální látky nadále zůstaly účinným nástrojem v boji proti chorobám, a to jak u zvířat, tak i u lidí, a aby se používaly pouze tehdy, když je to nezbytně nutné. Podle mého názoru je třeba zavést osvědčené postupy pro chov zvířat, které minimalizují riziko rozvoje antimikrobiální rezistence. Tyto postupy by se měly zejména vztahovat na mladá zvířata, která přicházejí od různých chovatelů, což zvyšuje riziko výskytu přenosných chorob. Je třeba, aby Komise usilovala o mezinárodní zákaz používání antimikrobiálních látek jako stimulátorů růstu v krmivu pro zvířata a aby tuto záležitost projednávala v rámci bilaterálních jednání s třetími zeměmi, jako jsou např. Spojené státy. Musíme zdůraznit logickou návaznost mezi zdravím zvířat a používáním antimikrobiálních látek, stejně jako souvislost mezi zdravím zvířat a zdravím lidí. V současnosti je nejdůležitější věcí to, abychom zajistili maximální míru bezpečnosti potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Antibiotika byla dlouhou dobu považována za zázračné léky na infekční choroby. Ve většině evropských zemí patří hned po analgeticích k nejužívanější skupině léčiv. Přibližně 50 % veškerých antibiotik je v Evropě předepisováno k veterinárnímu použití. Kdyby se antibiotika přestala používat, mohly by se rychle šířit choroby zvířat a hromadné nákazy, jež by přerostly do epidemií, což by způsobilo značné hospodářské škody. Za nekontrolované používání antibiotik v lékařství a veterinární medicíně však bohužel platíme vysokou daň. V důsledku nadměrného používání antibiotik se patogeny vůči nim stávají odolnými a zvyknou si na ně. Mnohá běžná antibiotika v současnosti již nejsou účinná nebo spolehlivá. Proto plně podporuji usnesení, v němž Parlament vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily stále závažnější problém vzniku rezistence vůči antibiotikům u zvířat odpovědným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Usnesení uznává, že antimikrobiální látky jsou při vhodném používání užitečným prostředkem, který zemědělcům pomáhá zaručit zdraví a produktivitu jejich zvířat a zajistit jim dobré životní podmínky. Uznává však také, že je zapotřebí přísná kontrola a sledování jejich používání, a proto jsem mohl pro toto usnesení hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje pro evropské odvětví živočišné výroby problém z hlediska zdraví zvířat, zejména pokud léčba selhává. V několika členských státech již byla zavedena pravidla pro obezřetné používání antimikrobiálních látek, což vedlo ke snížení používání těchto látek. Bylo sice dosaženo pozitivních výsledků, ale řešení tohoto problému ještě vyžaduje mnoho úsilí. Proto jsou zapotřebí společné evropské politiky, jež pomohou tento problém odstranit.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Dnes Parlament přijal důležité rozhodnutí ve věci rezistence vůči antibiotikům. Domnívám se, že je velmi důležité sbírat a analyzovat údaje o používání produktů pro veterinární použití včetně antibiotik. Je také třeba zajistit, aby tyto produkty byly používány efektivně a rozumně, aby nebyla ohrožena účinnost opatření používaných v boji proti lidským chorobám, v jejichž rámci se v lékařství jako léčebný prostředek nasazují antibiotika. Ačkoliv testy z let 2005–2009, při nichž bylo v EU sledováno, jaké množství antibakteriálních látek zůstává v tělech zvířat a v potravinách živočišného původu, dopadly příznivě, přesto můžeme konstatovat, že z nich není patrná trvalá klesající tendence, ale pouze ojedinělé výkyvy. Zvláště znepokojivá je skutečnost, že podle údajů z roku 2009 většina problematických hodnot, pokud jde o antibitika, byla naměřena u vzorků medu, králičího masa a masa ryb z umělých chovů, tedy u produktů, jež jsou většinou považovány za hodnotné potraviny a jsou častou součástí běžné stravy Evropanů. Obezřetné používání antimikrobiální léčby a komplexní sledování situace, jež umožní lépe koordinovat zdroje na výzkum v oblasti humánní a veterinární medicíny, jsou tedy cíle, jež mají pro zajištění lidského zdraví a dobrých životních podmínek zvířat značný význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Ročně umře v celé Evropě 25 000 lidí v důsledku antimikrobiální rezistence nebo ze souvisejících příčin. Zvířata a potraviny živočišného původu mohou hrát určitou roli při přenosu antimikrobiální rezistence na lidi. Proto je třeba při chovu zvířat používat antibiotika obezřetně. Opatření navrhovaná v tomto usnesení s cílem poskytovat veterinářům a zemědělcům více informací, musí být provedena s co největším nasazením.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) S usnesením o antimikrobiální rezistenci (AMR) Parlament přichází v době, kdy pro evropské odvětví živočišné výroby, jež potřebuje, aby bylo možné se v blízké budoucnosti spolehnout na to, že antimikrobiální léčba bude nadále bezpečná a účinná, představuje antimikrobiální rezistence problém z hlediska zdraví zvířat.

Při podávání antimikrobiálních látek zvířatům je třeba brát ohled na potenciální hrozbu vzniku antimikrobiální rezistence u lidí, jež je často způsobena nepřiměřenými dávkami antibiotik, nevhodnou léčbou a neustálým působením antimikrobiálních prostředků na patogeny v nemocnicích.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože přenos patogenních bakterií s rezistentními geny, k němuž může dojít přímou nákazou nebo prostřednictvím denního kontaktu se zvířaty, představuje pro lidi konkrétní hrozbu. Jsem přesvědčena, že je nezbytné zavázat se provádět výzkum, neboť výzkum se podílí na vývoji antimikrobiálních látek, jež jsou účinným prostředkem v boji proti chorobám postihujícím lidi i zvířata. Používání antimikrobiálních látek by však mělo být omezeno pouze na případy, kdy je to nezbytně nutné.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Rezistence vůči antibiotikům představuje z hlediska veřejného zdraví závažný problém. Při podávání antimikrobiálních látek lidem nebo zvířatům existuje nebezpečí, že při nevhodné léčbě nebo aplikaci nepřiměřených dávek vznikne vůči nim rezistence. Antimikrobiální rezistence se může z lidí přenášet na zvířata a naopak. Riziku nákazy rezistentními bakteriemi jsou vystaveni zejména pacienti v nemocnicích a zemědělci. Je třeba lépe koordinovat veterinární výzkum rezistence a také další výzkum zaměřený na nalezení nových antibiotik, alternativních léčebných metod, na prevenci chorob u zvířat a na metody tlumení jejich šíření.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Chov zvířat hraje v evropském hospodářství velice důležitou roli. Kvůli zajištění jejich zdraví jsou často používána antibiotika. Z toho může vzniknout problém – jak u lidí, tak i u zvířat se může vyvinout antimikrobiální rezistence, jež by mohla mít velmi závažný dopad na lidské zdraví. Jako pojistku vůči takovým rizikům je proto nezbytné přijmout vhodné strategie.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto usnesením Evropský parlament: 1. vítá úsilí Komise a jejích agentur, pokud jde o společné činnosti při sběru údajů v této oblasti, zejména iniciativu, která vedla v roce 2009 k vytvoření pracoviště ESVAC (European Surveillance of Veterinary Antimicrobial Consumption); vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy se dosud k síti ESVAC nepřipojily, a vyzývá další státy, aby tak učinily; vyzývá Komisi, aby poskytla síti ESVAC dostatečné finanční prostředky k plnění jejích úkolů; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vytvořila vhodný právní rámec, který by členským státům poskytl pravomoci k účinnému sběru údajů; 2. vyzývá Komisi, aby usilovala o takový sběr údajů, který bude harmonizovaný a srovnatelný i s činností prováděnou třetími zeměmi, jako jsou např. Spojené státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Antibiotika jsou přirozené metabolické produkty plísní nebo bakterií, jež se používají k léčení bakteriálních infekcí. Jsou, mimo jiné, podávána z preventivních důvodů zvířatům v krmivu. Rezistence znamená, že dané antibiotikum ztratí schopnost hubit bakterie nebo zastavit jejich množení. Nemá-li vzniknout, je třeba řídit se pokyny lékaře. Rezistentní bakterie se však mohou ze zvířat přenášet na lidi a představují závažnou zdravotní hrozbu, jejímž důsledkem dokonce může být vznik rezistence vůči antibiotikům u lidí. Bylo tedy zcela na místě hlasovat pro tuto zprávu, aby byla konečně prosazována živočišná výroba, jež se obejde bez antimikrobiálních látek.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. (SK) Není žádnou novinkou, že jak jako u lidí, tak i u zvířat, která dostávají antibiotika, časem vznikne rezistence vůči jejich účinku. Tato rezistence se může ze zvířat přenášet na lidi, a tak ohrožovat zdraví nebo komplikovat léčbu některých chorob. Proto je důležité podrobně sledovat používání antibiotik při chovu hospodářských a domácích zvířat. Jde tu o ochranu spotřebitele a bezpečnost výroby potravin, u níž musí být ve všech členských státech EU zaručena stejně vysoká úroveň. Je na místě, aby Evropský parlament, jenž se skládá ze zvolených zástupců občanů, požadoval na Komisi, aby podnikla opatření. Jen když budeme znát skutečný stav, můžeme reagovat rychle a účinně. Proto jsem podpořila předloženou zprávu a očekávám, že Komise zanedlouho předloží návrh opatření ke sledování používání antibiotik v odvětví živočišné výroby.

 
  
  

Zpráva: Marietje Schaake (A7-0112/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji ve prospěch této zprávy, protože kultura může být klíčovým prvkem v mezinárodních vztazích, jelikož přispívá k rozvoji, začlenění, demokracii a předcházení konfliktů. Proto by měla být začleněna do vývoje Evropské služby pro vnější činnost (EEAS).

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) V tomto novém digitálním hospodářství představují kulturní a tvůrčí odvětví velký potenciál a mají schopnost posilovat vyjádření evropské kulturní rozmanitosti a rozšiřovat hospodářský a sociální pokrok. Navíc kultura a tvořivost jsou prostředky k ochraně a obohacování našeho kulturního dědictví a krajiny a pomáhají zvyšovat kulturní úroveň občanů. Neměli bychom podceňovat skutečnost, že tato odvětví tvoří jedno z nejdynamičtějších odvětví v Evropě, podílem 2,6 % přispívají k hrubému domácímu produktu EU a poskytují kvalitní zaměstnání zhruba 5 milionům evropských občanů.

Zelená kniha, kterou před rokem zveřejnila Komise, dala kulturním a tvůrčím odvětvím zasloužené uznání a vydobyla jim zásadní úlohu v evropské vizi kultury založené na informační společnosti, inovaci a podnikání. Bohužel některé faktory, jako je nedostatek investic, nízká kapitalizace společností, nedostatečný regulační rámec, který by odstranil překážky v mobilitě umělců a tvůrčích osob, a zvyšující se výskyt pirátství rozvoj evropského kulturního prostoru oslabují. Nesmíme zapomínat, že světový úspěch evropského průmyslu je založen na vysoké profesionalitě a tvůrčích schopnostech našich umělců, kteří by měli být chráněni a podporováni prostřednictvím hmotných pobídek, aby mohli pokračovat ve své užitečné práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Základním aspektem evropské kultury je, že nemá být ve vnějších vztazích propagována zjednodušeně, ale, díky svým zvláštním znakům, jako něco pulzujícího a plného života. Stejně jako hovoříme o evropských hodnotách, právech a svobodách, musíme hovořit i o evropských kulturách, jejich rozmanitosti, tvůrčí pluralitě a o jejich úloze evropského velvyslance, kterou může sehrát každý tvůrčí prvek národní kultury v zájmu prosazování Evropy jako celku. Než začneme tyto kultury propagovat mimo Evropu, musíme se sami chtít seznámit se všemi kulturními prvky, které jsou pro Evropu typické. V tomto ohledu jsem přesvědčena, že každý občan Evropské unie je nejlepším velvyslancem evropské kultury. Jedinou podmínkou je, aby jim byla předem poskytnuta nejjednodušší možná příležitost poznat kulturní bohatství oblasti, v níž žijí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. EU je kulturně rozmanité společenství hodnot a postupné rozšiřování EU, mobilita osob ve společném evropském prostoru, zavedené a nové migrační toky a nejrůznější výměny se zbytkem světa pomáhají tuto kulturní rozmanitost rozvíjet. Kultura hraje roli ve dvoustranných dohodách o rozvoji a obchodu a prostřednictvím opatření, k nimž patří evropské nástroje pro rozvojovou spolupráci, stabilitu, demokracii a lidská práva a pro předvstupní pomoc, Evropská politika sousedství (EPS), Východní partnerství, Unie pro Středomoří, nejčastěji přiděluje finance na různé kulturní programy. Souhlasím, že je třeba posilovat kulturní a vzdělávací výměny se třetími zeměmi, což posílí občanskou společnost, pomůže rozvíjet demokratizaci a řádnou správu věcí veřejných, prosazovat lidská práva a základní svobody a poskytne stavební kameny pro trvalou spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně. (FR) Tato zpráva přináší jasné poselství: Evropská unie musí do své zahraniční politiky začlenit konzistentní a koordinovanou kulturní strategii. Pouta, která Evropu zřetelněji pojí se zeměmi jižně od Středomoří, procházejí hlubokými změnami. V arabském světě vane vítr svobody. Kultura je významné bohatství. Přispívá k vytvoření živoucí a trvalé demokracie. Kulturní a vzdělávací výměny podporují vznik organizované občanské společnosti. Kulturní spolupráce je také jedním z klíčů k úspěchu Unie pro Středozemí. Vede národy k tomu, aby se dělily a vzájemně se ovlivňovaly, respektovaly a každý den se snažily o vzájemné pochopení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Bylo důležité, aby Evropský parlament zajistil silnou připomínku toho, do jaké míry musíme prosazovat rozmanitost, dědictví a kulturní výměny ve všech vnějších aktivitách EU. Kultura jakožto tvůrce integrace, tolerance a vzájemného porozumění je nezbytnou částí našich společností, kterou musíme ve svých diplomatických snahách prosazovat ve prospěch lidských práv a demokracie. Tato zpráva však zdůrazňuje, že kulturní rozměr vnějších aktivit stále není dostatečně rozvinutý a koordinovaný a že je nezbytné v této oblasti přijmout společnou a soudržnou strategii. Také jsme obnovili naši podporu svobodnému internetu tím, že jsme odsoudili cenzuru na internetu a hrozby, které představuje pro lidská práva a pro přístup a sdílení globálního kulturního dědictví. Vzhledem k tomu, že evropští občané sdílejí řadu společných kulturních hodnot, nejlépe posloužíme evropským zájmům, když budeme promlouvat společným hlasem.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Evropská unie je známá svou růzností kulturních forem. Evropské hodnoty, jako je respekt k lidským právům, demokracie, základní svobody, jsou dle mého názoru také vyjadřovány našimi kulturními produkty. V systémech vzdělávání jsou zásadní znalosti a mezinárodní kompetence, jak naznačuje strategie EU 2020. Vícejazyčnost, počítačové schopnosti a kulturní povědomí nám umožňují využívat mnoha příležitostí, které poskytuje dnešní globální trh práce. Proto by kultura měla být zapojena do nejširšího spektra činností, které tvoří zahraniční politiku EU. Soudržná, koordinovaná strategie EU pro kulturu ve vnějších aktivitách EU v současné době neexistuje. Rovněž jsme svědky roztříštění a fragmentace nejen mezi členskými státy, ale také mezi různými odděleními a institucemi Evropské unie.

Toto roztříštění, bez společné strategie, brání účinnému využívání prostředků a rozpočtů přidělených kulturnímu odvětví. Proto nabádám Komisi, aby zvážila začlenění a zjednodušení kultury jak do vnějších aktivit EU, tak v rámci evropských institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně.(ES) Podporuji tuto zprávu kolegy z mé skupiny, protože zdůrazňuje všezahrnující povahu a význam kultury ve všech aspektech života, a prosazuje, aby se kultura zohledňovala ve všech vnějších politikách EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Kulturní stránku evropských politik, která se snaží o zvýšení evropské soudržnosti, považuji za důležitou. Proto vítám všechny kulturní programy, jejichž cílem je vytvořit evropskou identitu ze sdílených hodnot a vzájemného porozumění. Z toho důvodu rovněž věřím tomu, že některé kulturní iniciativy mohou mít vliv na vztahy v rámci Unie i na diplomatické vztahy s třetími zeměmi. Kulturní součásti různých zemí mohou být využity jako mosty k pokojné spolupráci za účelem stability.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Kulturní stránky vnějších aktivit EU by neměly být zveličovány a je důležité, aby to komisařka Ashtonová dále začleňovala do své práce s EEAS.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost vedl k založení Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), jejíž aktivity by měly zahrnovat koordinovanou a souvislou strategii pro kulturní diplomacii. Tato zpráva, kterou obecně podporuji, se touto důležitou otázkou zabývá. Ve skutečnosti jsem mnohé z návrhů obsažených v této zprávě, jako je podporování výměnných pobytů mladých lidí a posilování vazeb s organizacemi občanské společnosti ve třetích zemích, hájil ve své zprávě o přezkumu Evropské politiky sousedství – jižní rozměr, kterou tato sněmovna přijala. Z této zprávy bych také zdůraznil respekt k ochraně/podpoře jazykové/kulturní bohatosti v každém členském státě; význam šíření evropských kulturních hodnot jako prostředku k prosazování základních práv, demokracie a řádné správy; a konečně význam zavedení postu kulturního „attaché“ v každém zastupitelstvu EU v zahraničí.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Mnozí lidé si kladou otázky, jestli existuje něco jako evropská kultura a často proti tomuto označení kladou slova Evropa kultur nebo „europeizace“ kultur. Pro ty, kteří se domnívají, stejně jako já, že Evropa má identitu, hodnoty, je odpověď zřejmá: evropská kulturní identita samozřejmě existuje. Právě tento kulturní rozměr by EU měla více brát v úvahu ve svých diplomatických snahách, zejména je-li cílem prosazování lidských práv, demokracie a rozvoj ve třetích zemích. Chceme-li toho dosáhnout, měla by vysoká představitelka zřídit generální ředitelství „kulturní diplomacie“ v rámci Evropské služby pro vnější činnost a jmenovat někoho, kdo by odpovídal za kulturní vztahy a za propagování evropské kultury v každém zastupitelství EU ve třetích zemích. Zároveň bychom měli zvážit zavedení kulturních víz pro umělce a pro všechny, kdo pracují v kulturním odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Stejně jako hospodářská velmoc je Evropská unie velmocí kulturní, jejíž vliv sahá daleko za hranice. Skutečnost, že různé země mají tradiční historická pouta s evropskými členskými státy, posiluje schopnost Evropy pronikat do ostatních kultur a být pochopena i v ostatních částech světa. Význam jazyků jako nástrojů k udržování a prohlubování těchto kontaktů nelze přecenit.

Lituji, že Evropská unie, přestože vyjadřuje zájem, stále nechápe, do jaké míry je třeba, aby podporovala výuku evropských jazyků, které jsou obzvláště důležité pro komunikaci v jejích institucích. EU raději zvolila do sebe zahleděnou jazykovou politiku. Já bych volil spíše opačný trend.

Zahraniční politika, jako je ta, kterou chce Unie vyvinout, nesmí zanedbávat kulturní rozměr, musí jej vnímat jako aktivum; jako hodnotu, která není vždy hmatatelná, ale ve světě, jenž stále více inklinuje ke „klidné síle“ států a mezinárodních organizací, její význam stále roste. Evropská služba pro vnější činnost bude mít v tomto ohledu významnou úlohu. Doufám, že se s touto výzvou vypořádá.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva, kterou předložila paní Schaakeová, se zabývá kulturními rozměry vnějších aktivit Evropské unie. Hovořit o kultuře, která není nutná k přežití, se může zdát zvláštní v situaci, kdy se mnozí Evropané každý den potýkají s problémy s obstaráním zboží, které pro své přežití potřebují, avšak i přesto ji nelze přehlížet: musíme mít na paměti, že je zásadní pro kvalitu našich životů a že také může a musí být příležitostí pro hospodářský rozvoj a vytváření pracovních míst pro mladé lidi a také samozřejmě faktorem podporujícím jednotu a soudržnost mezi lidmi. EU musí být společenstvím kulturních hodnot, v němž je rozmanitost aktivem a faktorem podporujícím jednotu a soudržnost nebo, jak to formulovala paní zpravodajka, „nástrojem pro světový mír a stabilitu“. Proto naléhavě potřebujeme přehodnotit nedostatek zahraniční politiky v oblasti kultury. Hlasuji ve prospěch této zprávy, protože souhlasím s jejími návrhy a doufám, že kultura pomůže nalézt řešení na překonání krize a že se stane aktivem přispívajícím k prosperitě evropské veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva potvrzuje, jak je v současné době v Evropské unii chápána kultura: vykořisťovatelská představa kultury ve službách zahraniční politiky prostřednictvím konceptu kulturní diplomacie. Jinými slovy, kultura je vnímána jako jakýsi předvoj sloužící k prosazování a formulování zájmů Evropské unie a členských států ve světě (bod 22), a podívejte, kam tato představa míří: k podpoře mezinárodního obchodu (bod 23). Jak často tento přístup není synonymem pro politiky a postupy, které vymazávají nebo nerespektují identitu a kulturu jednotlivých zemí?

Tato zpráva také obsahuje jeden zásadní omyl, jenž se neustále objevuje v diskusích EU o kultuře: že existuje jednotná evropská identita a jednotná evropská kultura, a dokonce že se zakládá na hodnotách jako svoboda, demokracie, tolerance a solidarita.

Kultura, stejně jako všechny historické fenomény, nevychází z homogenní sdílené identity: právě naopak, je výrazem antagonismů, konfliktů a situací kulturní nadvlády. Evropská kultura, jak známo, vděčí za svůj vznik mnoha kulturám v různých částech světa, například lidem vystaveným evropskému kolonialismu.

Tato zpráva zkresluje a zneužívá představu kultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva potvrzuje, jak je v současné době v Evropské unii chápána kultura: vykořisťovatelská představa kultury ve službách zahraniční politiky prostřednictvím konceptu kulturní diplomacie. Jinými slovy, kultura je vnímána jako jakýsi předvoj sloužící k prosazování a formulování zájmů Evropské unie a členských států a k podpoře mezinárodního obchodu. Jak často tento přístup není synonymem pro politiky a postupy, které vymazávají nebo nerespektují identitu a kulturu jednotlivých zemí?

Tato zpráva také obsahuje jeden zásadní omyl, jenž se neustále objevuje v diskusích EU o kultuře: že existuje jednotná evropská identita a jednotná evropská kultura, a dokonce že se zakládá na hodnotách jako svoboda, demokracie, tolerance a solidarita.

Kultura, stejně jako všechny historické fenomény, nevychází z homogenní sdílené identity: právě naopak, je výrazem antagonismů, konfliktů a situací kulturní nadvlády. Evropská kultura, jak známo, vděčí za svůj vznik mnoha kulturám v různých částech světa, například lidem vystaveným evropskému kolonialismu.

Evropská unie nesmí naši kulturní rozmanitost vystavovat riziku nebo zkreslovat a zneužívat představu kultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně.(LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože kulturní diplomacie je úhelným kamenem k vybudování důvěry a trvalých vztahů s občany ve třetích zemích. Kultura by měla být nezbytným a horizontálně integrovaným prvkem v širokém spektru vnějších politik, které tvoří zahraniční politiku EU: od obchodních vztahů EU přes rozšiřování a sousedskou politiku, politiku rozvojové spolupráce až k její společné zahraniční a bezpečnostní politice. Kultura má také hospodářskou hodnotu: evropská kulturní odvětví přispívají k evropskému podnikání, inovaci a obchodu a rozmanité kulturní prostředí EU z ní činí nejpřitažlivější globální turistický cíl na světě. Živé kulturní klima dělá život v EU přitažlivým jak pro obchod, tak pro lidi. Soudržná a koordinovaná strategie EU pro kulturu ve vnějších aktivitách EU v současné době neexistuje a je třeba ji vyvinout. Podporovat přitažlivost Evropy a pěstovat ji v celosvětově propojeném a konkurenčním prostředí není luxus, ale nezbytnost. Rozštěpení a fragmentace se neobjevuje jen v členských státech, ale také mezi různými odděleními a institucemi v rámci EU. Tato fragmentace bez společné strategie brání úplnému a účinnému využívání kulturních zdrojů a rozpočtů. Proto je tato strategie pro EU naprosto nezbytná.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Evropa je kolébkou výjimečně bohaté a různorodé kultury. Evropská unie by toto dědictví měla využívat k podpoře integrace a spolupráce v zemích, které k Unii nepatří. Neměli bychom zapomínat, že Evropskou unii tvoří 27 velmi rozdílných členských států. Je důležité, abychom tento multikulturalismus pěstovali a chránili. Souhlasím, že společná evropská politika vyžaduje rozvoj soudržné strategie pro vnější kulturní aktivity. Je důležité, aby Evropa dobře využívala svého potenciálu propagování sebe sama ve světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) „Jednotná v rozmanitosti“, to je motto, které všichni jako evropští občané sdílíme a které vyjadřuje pocit sounáležitosti k velkému evropskému společenství: křižovatce lidí, kultur a zvyků, sjednocených navzdory svým hospodářským, náboženským a ostatním rozdílům. Zpráva paní Schaakeové má mou podporu právě kvůli tomu, že potřebujeme oživit a upevnit toto sdílené povědomí. Kultura by měla mít sjednocující úlohu jak vně, tak uvnitř EU, a proto, ve vztahu k Sekretariátu pro hospodářskou kontrolu (SEAE), by evropská kultura mohla být vlajkovou lodí evropských hodnot, které by prostřednictvím dialogu s kulturami mimo Evropu mohly přispět k mírové spolupráci a konstruktivnímu porozumění mezi národy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Rád bych vyjádřil svůj souhlas se začleněním kulturních záležitostí do aktivit diplomacie EU. Je důležité, aby svět poznal kulturu členských států EU v celé rozmanitosti jejího obsahu a forem. Osobně doufám, že tato prezentace bude zeměpisně vyvážená, aby byla v řádném měřítku zastoupena kultura každého členského státu. Z toho důvodu by Komise měla předložit návrh aktivit, z něhož pak bude vypracován oficiální dokument.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Evropa je společenství svobody, odpovědnosti a demokratických hodnot. Kultura, identita, hodnoty a postavení EU na světové scéně, to vše spolu souvisí. Jsou-li kulturní prvky navrhovány strategicky prostřednictvím spolupráce a partnerství, slouží to evropským zájmům: jak prostřednictvím kulturních programů, tak začleněním kulturních prvků do hospodářských, zahraničních a bezpečnostních a rozvojových politik.

Sdílením literatury, filmu, hudby a dědictví se otevírají brány porozumění a staví se mosty mezi lidmi. V těchto kulturních výpovědích je vyjádřena Evropská identita v celé své rozmanitosti i evropské hodnoty. Navíc se EU může podělit o významné zkušenosti, pokud jde o překonávání konfliktů a budování stability prostřednictvím sdílených zájmů a vzájemného porozumění.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Zpráva o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví v mnoha ohledech úzce souvisí se zprávou u Unii inovací. Chtěl bych zejména upozornit na význam, jenž je přikládán vzdělávání občanů, mimo jiné jde o lepší porozumění problematice a respektování ochrany děl právy duševního vlastnictví. Tuto široce opomíjenou oblast nejen vzdělávání, ale i výchovy je třeba výrazně podporovat a rozvíjet jak na úrovni EU, tak pokud jde o členské státy. Výhrady mám proti běžnému označování kulturních děl za zboží a služby. To je zavádějící a lze to chápat jako projev ekonomického neoliberalismu v kulturní sféře. Kupříkladu literární dílo, ale i díla výtvarná či hudební jsou v prvé řadě bytostným projevem nadání tvůrce a společenské reflexe. Bude-li na ně pohlíženo jen jako na zboží či služby, je to nejen nekulturní, ale i scestné.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Soudržná, koordinovaná strategie EU pro kulturu ve vnějších aktivitách EU v současné době bohužel neexistuje. Jak dobře víme, našim zájmům nejvíce prospěje, když budeme vystupovat jednotně. Naše společná zahraniční politika musí být založena na kulturní diplomacii, protože pomocí kultury, jako součásti hospodářských, rozvojových a bezpečnostních politik EU, je možné posílit pozici Evropy ve světě. Zajistíme lepší porozumění našemu kontinentu skrze šíření filmů, hudby a literatury. Navíc nám rozmanitá kulturní krajina EU poskytuje výsadu nejatraktivnějšího turistického cíle na světě. Vítám konkrétní návrhy předkládané v této zprávě, protože zapojují občanskou společnost, umělce, pedagogy, studenty a podnikatele do formování obsahu vnějších kulturních vztahů. Zároveň je nezbytně třeba, abychom zohlednili ohromný potenciál nových technologií, které jsou jak zdrojem informací, tak prostředkem podpory svobodu projevu. Domnívám se, že by bylo prospěšné, kdyby Evropský parlament zařadil toto téma na pořad jednání při diskusích s ostatními parlamenty ve světě, aby pomohl zavést praxi pro evropskou vnější činnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropa je společenství svobody, odpovědností a demokratických hodnot. Kultura, identita, hodnoty a postavení EU na světové scéně, to vše spolu souvisí. Když jsou kulturní prvky navrhovány strategicky prostřednictvím spolupráce a partnerství, slouží to evropským zájmům: jak prostřednictvím kulturních programů, tak jsou-li kulturní prvky součástí hospodářských, zahraničních a bezpečnostních a rozvojových politik. Prostřednictvím literatury, filmu, hudby a dědictví se otevírají brány porozumění a staví se mosty mezi lidmi. V těchto kulturních výpovědích je vyjádřena Evropská identita v celé své rozmanitosti i evropské hodnoty. Je důležité, abychom při rozvoji Evropské služby pro vnější činnost zkoumali a upevňovali úlohu, kterou kultura má a měla by mít ve vnějších aktivitách EU. Podporování kultury může vést ke vzájemnému porozumění, mírové spolupráci a stabilitě a také k ekonomickému prospěchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Jestliže globalizace nepopiratelně napomohla rozšíření vzájemných výměn, musíme nyní bojovat proti nebezpečí uniformity kultur. Kultura je nositelem otevřenosti a motorem demokracií, který odporuje jakýmkoli nacionalistickým reakcím, rasistickým sklonům a vylučování ze společnosti, jimž se v hospodářské, finanční, klimatické a potravinové krizi velmi daří. Povinností kultur je vzájemně se obohacovat a přitom se respektovat. Jsou zdrojem nevyčerpatelné obnovitelné energie. Kulturní tvorba většinou popisuje nebo vyjadřuje vizi, nadšení, spojování stran, které může být trefné a neomalené. Představuje vykonávání práva, včetně práva na kritiku. Umělců a jejich kritického vidění světa, jejich úlohy coby vychovatelů našich společností, je nám velmi zapotřebí. Předvídají budoucnost a vývoj společností, protože vidí rychleji a dále než politikové. Musíme se snažit o vytvoření pluralistického světa, který udržuje tento dar tvořivosti nedotčený a který může podnítit rozvoj nových věcí a rozmanitosti. Musíme přehodnotit systém globálního řízení. Musíme vytvořit nový politický prostor globálních rozměrů, s přihlédnutím k politickému rozměru kulturní rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropská kulturní bohatství jsou cenným zbožím, jehož ochrana je důležitá. Stále slýcháme, že musíme prosazovat kulturní rozmanitost. Dosud jsme se příliš soustředili na podporu kulturní rozmanitosti prostřednictvím populace muslimských imigrantů, aniž bychom zajistili, že v islámském světě bude na oplátku uznávána naše kultura. Pokud mají být evropské kulturní aspekty výrazněji zastoupeny, jak je navrhováno, jako nedílná součást hospodářské, zahraniční, bezpečnostní a rozvojové politiky, závisí to na tom, jakou formou to bude prováděno.

Nepochybně není důvod protestovat proti vzájemné výměně literatury, filmu, hudby a podobně, ale nesmíme mít přehnané očekávání, pokud jde o islámský svět – stačí se podívat na zákaz hudby, která čerpá z koránu. Nejdůležitější bude mít na paměti křesťanské kořeny a v zahraniční a rozvojové politice více zdůrazňovat ochranu křesťanů v jiných zemích, protože právě oni jsou nejpronásledovanější menšinou na planetě.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Nemůže být pochyb o tom, že kulturní diplomacie pomáhá budovat důvěru a rozvíjet trvalé vztahy mezi občany EU a občany třetích zemí, a nemůže být pochyb, že Evropa má v kulturním odvětví velkou poměrnou převahu, a tudíž je kultura jejím cenným politickým nástrojem zahraniční politiky. Nové technologie přinášejí nové příležitosti pro šíření evropského kulturního dědictví a posilování mezinárodních vazeb. Vzhledem k tomu, že internet je místo, kde se potkávají lidé z celého světa, EU by měla vyvinout specifické politiky pro podporu evropské kultury. Jedním krokem tímto směrem je webová stránka Europeana, ta si však bohužel zatím plně neuvědomila svůj potenciál. Přehlížet by se neměl ani podíl kultury na hospodářství evropských zemí. Odhaduje se, že v současnosti tvoří 2,6 % evropského HDP. Je zjevné, že země s bohatou historií, tradicí a kulturou, jako je Řecko, nemají propagováním svého kulturního dědictví a hodnot co ztratit.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva se týká kulturních rozměrů vnějších činností EU. Souhlasím s paní zpravodajkou v tom, že potřebujeme společnou strategii pro kulturní dimenzi. Není to otázka vyšších investic, ale spíše lepších investic. Propagovat kulturu znamená propagovat demokracii. Navrhovaná koordinace může pomoci při zajišťování účinnějšího využití prostředků, zejména v době, kdy jsou prováděny rozpočtové škrty, a obzvláště v kulturním odvětví. Stávající síť evropských národních kulturních institutů by měla pro kulturní odvětví fungovat jako důležitý partner. Členové této sítě mají značné zkušenosti, a to nejen s prací v oblasti kultury, ale také s organizováním kulturních aktivit s náležitým odstupem od vlád, což je pro toto odvětví nezbytné. Kromě koordinace je zde také kulturní diplomacie na úrovni členských států. Je však spousta třetích zemí, které chtějí oslovovat konkrétně Evropskou unii a nikoli výhradně jednotlivé členské státy. A jedině společná strategie zabrání stávající roztříštěnosti, která brání úplnému a účinnému využívání prostředků a rozpočtů určených na kulturu. Ze všech těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Kultura má v Evropské unii, což je oblast, která má být „jednotná v rozmanitosti“, nesmírně významnou úlohu. Předně bychom měli zdůraznit její nepopiratelný vliv na integraci, který umožňuje existenci sdílených oblastí, tedy bodů, v nichž lidé s různými kulturními perspektivami mají společné zastupitele. Není náhoda, že vysvětlující stanovisko zprávy začíná zajímavou citací: „Rock and roll byl z hlediska kultury rozhodujícím činitelem uvolňování komunistických společností a jejich přibližování se svobodnému světu.“ (Andras Simonyi). Zadruhé bychom měli zdůraznit nepopiratelný ekonomický dopad, který by mohl mít závazek k šíření evropské kultury. Jde tedy o šíření a ochranu evropských hodnot na globální úrovni a o zajišťování respektu k jejich stěžejním prvkům, jako je svoboda vyjadřování na internetu, na co možná nejširším spektru úrovní. Z těchto důvodů hlasuji ve prospěch zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Hlasováním pro zprávu paní Schaakeové vysílám prosbu institucím skutečné evropské kulturní diplomacie v zájmu prosazování našich hodnot mimo EU. Chápání kultury jako strategického prvku zahraniční politiky by ve skutečnosti umožnilo Evropě doplnit deficit některých států. Zejména Čína masivně investuje do kulturní diplomacie, aby vylepšila dojem o sobě a přilákala turisty. Pokud má Evropa nadále na světové scéně hrát hlavní úlohu, musí udělat totéž. Tato zpráva obsahuje několik návrhů, jak toho dosáhnout: návrh jmenovat osobu v každém zastupitelstvu EU ve třetích zemích, která bude například koordinovat kulturní vztahy a vzájemné působení mezi EU a těmito zeměmi, nebo návrh, aby koncept organizačního schématu Evropské služby pro vnější činnost obsahoval funkce přizpůsobené kulturním aspektům a aby byla vytvořena koordinační jednotka. Kromě toho se zdá vhodné, aby třetí země byly více zapojeny do programů EU věnovaným kultuře i oblastem mobility, mládeže, vzdělávání a odborné přípravy: k těmto programům musí mít mladí občané těchto zemí snadnější přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva nejprve předpokládala vývoj na poli vnějších vztahů na úrovni EU téměř výhradně z pohledu nových médií. Tato myšlenka se stále často objevuje, stejně jako to, že EU by měla vyvážet svou kulturu. Zelení místo toho trvali na prosazování „kulturní spolupráce“. Některá doporučení přijatá ve Výboru pro kulturu a vzdělávání ve skutečnosti nevytváří nic nového, což je např. informační webová stránka o kulturních programech EU a o vnějších vztazích spolu s kalendářem událostí v EU v celém světě a také kontakty s občanskou společností. Některé články, například článek 44 o podpoře vnitrostátních snah provádět ochranu a uchovávání kulturního dědictví, o nezákonném obchodu s dědictvím nebo s produkty kulturní tvorby, nemají příliš velký význam přímo pro tento problém. Krátce řečeno, zpráva nepřišla se skutečným řešením problému a jen shromáždila jednotlivé útržky z existujících možností, jak dostat kulturu na pořad dne jak v rámci EU, tak ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi. Je to nová kapitola v úsilí plně využívat kulturu jako nástroj pro posílení míru.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Sdílení kulturního dědictví mezi jednotlivci je důležité jak v rámci EU, pro posílení evropské identity, tak i pokud jde o vztahy Unie se třetími zeměmi. Proto podporuji posilování vnějších aktivit v tomto směru. Prostředky na kulturu se často rozptýlí mezi mnoho různých projektů. Účinnému využívání těchto prostředků dále brání politická roztříštěnost. Proto potřebujeme, aby Evropská služba pro vnější činnost okamžitě přijala soudržnou a jednotnou strategii kulturní diplomacie, včetně jmenování zvláštního zástupce EU pro třetí země.

A konečně, věřím, že bychom měli klást stále větší důraz na využívání nových technologií, které mohou zvýšit počet způsobů přístupu ke kulturnímu obsahu. Je nezbytné, aby EU měla v této souvislosti vůdčí postavení a vyvíjela jednoznačné politiky, které mohou ochránit internet před různými formami cenzury, která je typická pro represivní režimy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) V roce 1990 význačný americký profesor Joseph Nye ve své knize Bound to Lead vymyslel koncept „mírné síly“. Co to znamená? Mírná síla je schopnost mezinárodního subjektu ovlivňovat ostatní subjekty prostředky, které nejsou nátlakové, jako například kulturní dynamismus. Proč ještě po čtvrt století zůstávají Spojené státy supervelmocí, jakou ji známe? Protože kromě svého vojenského arzenálu úspěšně vyváží svou kulturu a myšlenky a dokáží je podat přitažlivým způsobem. Evropa musí dělat totéž. Musí bránit svůj kulturní model a své hodnoty na mezinárodní scéně. V této zprávě Evropská unie uvažuje o vlivu, který může mít, dokáže-li své diplomacii přidat kulturní dimenzi. Proto podporuji doporučení obsažená v této zprávě. Jde o případ, kdy při čekání na provádění skutečné společné diplomacie a skutečné evropské obranné politiky jsou jedněmi z mála prostředků, jež máme k dispozici, evropská mírná síla a její kulturní diplomacie.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Zprávu o kulturních dimenzích vnějších činností EU jsem podpořila. Zejména bych chtěla zdůraznit nezbytnost provedení přezkumu stávajících programů s kulturním obsahem a navržení zelené knihy a sdělení Komise nastiňující konkrétní politiky pro úlohu kultury ve vnějších činnostech EU. V současné době se kulturní spolupráce členských států se třetími zeměmi odehrává na dvoustranném základě. Není zde dostatek sdílených a koordinovaných zásad a činností, a proto není možné účinně využívat evropské kulturní zdroje a tvůrčí potenciál Evropy. Společná strategie může pomoci v rozvoji evropských kulturních zdrojů, ve vytváření a prohlubování sociálních vztahů, výměně osvědčených postupů a při zlepšování kulturního postavení EU na mezinárodním poli. Jednoznačně podporuji začlenění kulturních aspektů do návrhu organizačního schématu Evropské služby pro vnější činnost. Důležité je také zajistit řádné školení zaměstnanců EEAS, pokud jde o kulturní a digitální aspekty. Kultura je také významným faktorem v boji za lidská práva a podporování demokracie.

Spolupráce v této oblasti pomůže zavést dialog se společnostmi z jiných kultur. Podporuji také to, čemu se říká „značka Evropa“, a její rozvoj a propagace v oblastech, jako je podpora talentů, turismus a propagace obecných hodnot, by měl být založen na užší spolupráci mezi členskými státy EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Těší mě, že zpráva o kulturních dimenzích vnějších činností EU, která potvrzuje, že kultura musí být ve středu zájmu evropské diplomacie, byla přijata. Přes veškerou rozmanitost Evropané sdílejí mnoho silných hodnot, jako je respektování lidských práv, demokracie a právní řád, což je třeba rozšířit i na mezinárodní úroveň. Tuto „známku Evropa“ musí nosit skuteční velvyslanci. Také vítám nové návrhy, jako je vytvoření kulturního oddělení v rámci Evropské služby pro vnější činnost nebo jmenování „kulturního atašé“ pro každý členský stát. Právě díky koordinaci vnitrostátních iniciativ bude možné vytvořit kulturní Evropu. Rozvoj nových informačních technologií zpřístupňuje kulturu většímu počtu lidí. Evropská unie se podle mého názoru musí chopit příležitosti prosadit si svou kulturní jedinečnost a podpořit tvořivost. Musím hlasovat ve prospěch této zprávy, která se na naši kulturu již nedívá jako na dědictví minulosti, ale jako na jednu z hnacích sil evropské diplomacie zítřka.

 
  
  

Zpráva: Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0143/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh, protože jsem přesvědčen, že potřebujeme v celoevropském rozsahu aktivovat vlastní dynamiku, která bude stimulovat kulturní a tvůrčí odvětví, jež proto musí přijmout inovativní ekonomické modely a získat přístup k novému, zákonnému poskytování služeb on-line. Proto je nezbytné vytvořit skutečný jednotný trh pro obsah a služby on-line, přijmout konkrétní opatření zaměřená na posílení úlohy kulturních a tvůrčích odvětví jako katalyzátoru inovací a strukturálních změn, spojit subjekty na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a vytvořit nové produkty a služby, které podnítí růst a vznik nových pracovních míst. V Evropě má kulturní odvětví klíčovou úlohu a přitahuje občany, podniky a investice, čímž vyzdvihuje Evropu jako dynamické, podnětné místo pro život a práci. Energické rozvíjející se kulturní odvětví je nepochybně nezbytné pro to, aby Evropa uspěla jako tvůrčí ekonomika založená na znalostech. Kulturní odvětví také přitahuje kvalifikované tvůrčí lidi. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou v současné době také důležitými hnacími motory hospodářské a sociální inovace v mnoha ostatních odvětvích.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Kulturní a tvůrčí odvětví by měla být středobodem nové agendy evropské politiky v souladu s ekonomickými potřebami odvětví a opatřeními zaměřenými na přizpůsobení se inovacím v digitálním věku. Souhlasím, že v zájmu zvýšení potenciálu odvětví je třeba úspěšně provádět evropský digitální program, aby evropská kulturní a tvůrčí odvětví mohla plně využívat a úspěšně se přizpůsobit všem příležitostem, které vytváří ve velkém měřítku budované vysokorychlostní širokopásmové připojení a nové bezdrátové technologie. Je velmi důležité rozšiřovat evropskou digitální knihovnu a rozvíjet ji tak, aby se z ní stalo ohnisko evropského kulturního dědictví a tvořivosti, a chránit a podporovat evropské kulturní dědictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Kulturní a tvůrčí odvětví jsou pro evropské občany z ekonomického i kulturního hlediska velmi důležité. Tato odvětví se totiž jednak podílejí na prosazování kulturní a jazykové rozmanitosti a rozvoji evropského kulturního dědictví, jednak také přispívají k ekonomickému rozvoji, protože stimulují vznik nových pracovních míst, hospodářský růst a tvorbu bohatství. Tímto hlasováním se jasně zavazujeme k většímu uznání kulturního odvětví, přičemž zdůrazňujeme, že jeho potenciál je stále velmi značný, protože toto odvětví se vždy dokáže vypořádat s právními či ekonomickými překážkami. Abychom tento potenciál zvýšili, navrhujeme konkrétní řešení, jako je celoevropský systém udělování licencí a zlepšení přístupu k úvěrům a mikrofinancování. Upozorňujeme také na značný pokrok, který pro naše společnosti představuje internet, přestože přináší i nové výzvy, jako je zajištění přístupu pro všechny a ekonomický model kulturního odvětví. Evropský parlament, který si je vědom, jak významnou úlohu hraje kultura v evropské společnosti, tak přichází s jednoznačnou výzvou k posílení podpory pro kulturní subjekty.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Je důležité uvolnit potenciál kulturních a tvůrčích odvětví. Musíme provést analýzu kulturních a tvůrčích odvětví a dopadu jejich činností na evropské hospodářství analyzovali, přičemž každé z těchto odvětví musí být zvlášť identifikováno, definováno a charakterizováno, tak abychom u všech jasně viděli jejich specifika, lépe pochopili jejich cíle a problémy a mohli provádět účinnější opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která má za cíl ocenit a prohloubit hospodářský a sociální význam kulturních a tvůrčích odvětví. Upírá-li EU svou pozornosti na tato odvětví a snaží-li se prostřednictvím soudržné strategie, která zahrnuje i financování, usměrňovat jejich potenciál, splňuje tím přinejmenším dvě priority, které vždy prosazovala Liga severu. Je to zaprvé prosazování a oživování místního kulturního dědictví, ať již jazykového, hudebního, architektonického nebo uměleckého v nejširším slova smyslu, aby byla ochráněna rozmanitost a individualita intelektuálních obzorů ve věku náchylném k zobecňování nebo spíše zjednodušování a znehodnocování kulturního poselství. A zadruhé by závazek institucionálního zaštítění kulturních a tvůrčích odvětví umožnil, aby talentovaní mladí lidé konstruktivně zužitkovali své schopnosti a ambice, a poskytl jim zaváděcí platformy, některé profesionální, které by pak vedly ke vzniku nových pracovních příležitostí a ochránily by mladé umělce před promarněním talentu v oblastech, jež v současné době stagnují nebo prostě neslouží účelu. Proto danou zprávu podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Kulturní odvětví hraje v Evropě klíčovou úlohu a přitahuje jak obyčejné lidi, tak podniky a investice, čímž vyzdvihuje Evropu jako dynamické a podnětné místo k životu a práci. Energické rozvíjející se kulturní odvětví je nepochybně nezbytné pro to, aby Evropa uspěla jako tvůrčí ekonomika založená na znalostech. Kulturní odvětví také přitahuje kvalifikované tvůrčí lidi. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou v současné době také důležitými hnacími motory hospodářské a sociální inovace v mnoha ostatních odvětvích. Některé státy již rozličných zdrojů kulturních a tvůrčích odvětví hojně využívají. EU však musí teprve vytvořit strategický přístup, aby na svých kulturních hodnotách mohla vybudovat mocné kreativní hospodářství a soudržnou společnost. Toto je příhodná doba, aby zelená kniha Evropské komise podnítila diskusi o uvolnění „potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ a oficiálně tak uznala význam tohoto odvětví. Pokud jde o vytváření pracovních příležitostí a příspěvku k HDP, je růst kulturních a tvůrčích odvětví v Evropské unii od 90. let 20. století exponenciální.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro zprávu paní Sanchez-Schmidové, která obsahuje návrhy na podporu rozvoje kulturních a tvůrčích odvětví. Zpráva žádá, aby byl vytvořen status evropského umělce, který by umělcům zajišťoval uspokojivé pracovní podmínky a umožňoval by jim využívat přiměřených opatření, pokud jde o daňové systémy, jejich právo na práci, práva na sociální zabezpečení a autorská práva, v zájmu zlepšení jejich mobility v celé EU. Shoduji se s paní zpravodajkou také ve zdůrazňování potřeby zachovat specifickou povahu některých řemesel a přenosu know-how, zejména v kulturním, tvůrčím a řemeslném odvětví, a zajistit mechanismy pro přenos znalostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám projevený zájem o potenciál kulturních a tvůrčích odvětví. Jsem přesvědčena o tom, že jejich rozvoj může mít pozitivní dopad jak v ekonomické oblasti (kde mohou vytvářet pracovní příležitosti a přispívat k hrubému domácímu produktu), tak v oblasti sociální (v podobě sociální a kulturní integrace občanů). Proto vítám plánovanou podporu tvůrčích odvětví, protože se domnívám, že to je vzhledem ke dnešní situaci ve světě správná cesta k trvalému a udržitelnému rozvoji evropského hospodářství. Inovace, strukturální soudržnost a vytváření nových produktů a služeb musí být prioritou zohledňovanou při sestavování všech evropských politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Vítám přijetí zprávy paní Sanchez-Schmidové týkající se rozvoje kulturních a tvůrčích odvětví. Vzhledem k tomu, že v těchto odvětvích je téměř 14 milionů pracovních míst a že k trvalému rozvoji v nich docházelo i během krize, má podpora těchto odvětví i nadále je nadále prvořadý význam, protože jejich ekonomický a kulturní přínos je nemalý. Vytvoření evropského statutu umělce, zavedení snížené sazby DPH pro kulturní produkty a zlepšení distribuce zákonného digitálního obsahu představují opatření, která jsou právě tak vhodná a důležitá pro šíření mezinárodního kulturního vlivu Evropského unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Pokud jde o vytváření pracovních příležitostí a příspěvek k hrubému domácímu produktu členských států, byl v posledních dvou desetiletích růst kulturních a tvůrčích odvětví exponenciální.. Právě z toho důvodu a kvůli velmi příznivé době, v níž se nacházíme, je důležité potenciál těchto odvětví využívat a zvyšovat. Proto je třeba využívat potenciál digitálního věku, abychom dokázali aktivovat vlastní dynamiku Evropy a stimulovat kulturní odvětví a abychom do těchto odvětví byli schopni vnést inovativní ekonomické modely.

Proto bych paní zpravodajce rád poblahopřál a podpořil její žádost o ambicióznější zelenou knihu Komise, která povede ke vzniku skutečného vnitřního trhu a umožní vytvořit pracovní příležitosti a zajistit větší sociální soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní Sanchez-Schmidová, se zabývá otázkou, jak EU může uvolnit potenciál kulturních a tvůrčích odvětví. Tuto diskusi odstartovala zelená kniha Evropské komise v době, kdy do našich životů proniká digitální věk a globalizace se stává pro kulturní a tvůrčí odvětví výzvou. Pokud EU dokáže aktivovat vlastní dynamiku Evropy, která tyto společnosti bude stimulovat podporováním inovací a modernizace, budeme moci posílit zaměstnanost a sociální soudržnost, a jak zmiňuje paní zpravodajka, učiníme z Evropské unie „v celosvětovém měřítku nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku“. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože věřím v potenciál těchto tvůrčích odvětví a v jejich slibnou budoucnost. Nemají-li nás však v této oblasti předstihnout naši mezinárodní partneři, je třeba začít rychle a rázně využívat nových technologií – zejména technologií informačních– a faktorů rozvoje a inovace. EU by také měla podporovat a podněcovat uměleckou tvořivost a mobilitu kulturních pracovníků, tak aby vytvářela stále univerzálnější a globálnější prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví vyžaduje mj. rozvoj vysoce kvalitního uměleckého a kulturního vzdělávání, územní zaměření, partnerství s místními subjekty, tvorbu a tvořivost, předávání znalostí, financování, partnerství veřejného a soukromého sektoru a výměnu osvědčených postupů. Musíme vytvářet konkurenceschopnost mezi kulturními a tvůrčími odvětvími, zohledňujíce přitom specifika každého oboru a skutečnost, že vyžadují různé formy podpory. Evropská unie musí zavést opatření na podporu tvůrčích odvětví. Je velmi žádoucí, aby tato zelená kniha podnítila v krátkodobém a střednědobém horizontu konkrétní vývoj na evropské úrovni, například pokud jde o daně přizpůsobené kulturním statkům a službám online a možnost využívat finanční nástroje, které nabízejí EIB a EIF. Mají-li totiž kulturní a tvůrčí odvětví v plném rozsahu hrát svou roli dynamického elementu, je nutno zavést finanční nástroje založené na skutečně odborném posouzení specifických rysů kulturních odvětví a spolu s nimi i upravený systém daní. Členské státy se musí pevně zavázat k ochraně a podpoře vlastního kulturního dědictví. S ohledem na stále vzrůstající význam kulturních a tvůrčích odvětví a s cílem posílit tuto oblast, která má strategický význam pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, by Komise měla přikročit k sepsání bílé knihy, která by uvolnila potenciál kulturních a tvůrčích odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože považuji za velmi důležité, aby Komise pokračovala ve svém úsilí o lepší vymezení kulturních a tvůrčích odvětví (KTO) v souvislosti s jejich větším uznáním ze strany občanské společnosti. KTO mají podle mého názoru velký potenciál, zejména pokud zvážíme možnou a nezbytnou spolupráci s univerzitami, výzkumnými centry a uměleckými školami, s nimiž je možné vytvářet síť společných vzdělávacích programů a celoživotního vzdělávání. Zásadní význam má, dámy a pánové, šíření osvědčených postupů a know-how a zvyšování úrovně vzdělávání prostřednictvím ad hoc vytvářených programů odborné přípravy, které budou věnovány kulturnímu a tvůrčímu odvětví. Domnívám se, že je třeba zajistit víceoborové výukové programy a trvat na spolupráci a partnerství nejen mezi vzdělávacími institucemi, studenty a odborníky působícími v KTO, ale také mezi podniky všech velikostí, mezi veřejným a soukromým sektorem a mezi řemeslníky a finančními institucemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Morten Løkkegaard (ALDE), písemně.(DA) Kulturní a tvůrčí odvětví mají pro EU přínos jak z hlediska růstu, tak i z hlediska pracovních příležitostí. Jsou součástí plánu pro plnění cílů strategie 2020, a je proto důležité, abychom tomuto odvětví vytvořili příznivé podmínky – zejména v oblasti, kterou bych rád vyzdvihl, a to jsou autorská práva.

Ve zprávě se na několika místech poukazuje na to, že bychom měli samozřejmě zajistit, aby umělci za svou práci dostávali zaslouženou odměnu. Zároveň je naprosto zásadní zajistit, že spotřebitelům bude dostupných co nejvíce služeb online. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je vytvořit příhodné podmínky pro zákonné a funkční alternativy. Již nyní je k dispozici několik dobrých příkladů, které by měly být více zviditelněny. Vytvoření účinných alternativ je nejlepší způsob, jak bojovat proti pirátství. Zároveň je nezbytné, aby Komise předložila ambiciózní návrh ohledně autorských práv, který všichni napjatě očekáváme.

Jednou z věcí, jež ve zprávě zdůrazňujeme, je i to, že bychom měli zaujmout celoevropský postoj. Pracovat v této důležité oblasti s 27 různými systémy není účinné. Jsem proto přesvědčen, že by Komise měla zaujmout celostní přístup a zaměřit se na souvislost mezi udílením licencí, poplatky za soukromé autorské právo a pirátstvím. Věřím, že tato zpráva může napomoci tomu, aby se v této věci začalo něco dít, a těším se na ambiciózní návrh Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že je právě vhodný čas na to, aby zelená kniha Komise, která oficiálně potvrzuje význam odvětví, podnítila diskusi o „uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“. Pokud jde o vytváření nových pracovních míst a o příspěvek k HDP, byl od 90. let 20. století růst kulturních a tvůrčích odvětví v Evropské unii exponenciální.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Tím, co odlišuje Evropu od ostatních regionů na světě, je právě kulturní aspekt našeho společného dědictví. V době, kdy čelíme velkým ekonomickým problémům, je důležité, abychom hledali způsoby, jak využít potenciál, který skýtají kulturní a tvůrčí odvětví, obzvláště když je v takových činnostech zapojen významný počet evropských občanů. Nezapomínejme na to, že tvůrčí odvětví významným způsobem přispívají nejen k rozvoji informačních a komunikačních technologíí, ale také k hospodářským a sociálním inovacím. V tomto odvětví se však vyskytuje i řada problémů, jež je třeba vyřešit. Jedním důležitým aspektem je digitalizace kulturních děl spolu s potřebou vytvořit řádný jednotný trh pro obsah a služby online, který vytvoří nové pracovní příležitosti. V této souvislosti také hovoříme o řešení problému autorských práv, financování kulturních a tvůrčích odvětví, mobility umělců nebo vydávání kulturních děl. Názorným příkladem je kinematografie, kdy evropské filmy, včetně několika rumunských děl, získávají prestižní ceny na významných festivalech.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Je třeba, abychom v celoevropském měřítku aktivovaly vlastní dynamiku, která by podnítila rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví (KTO), a v těchto odvětvích se proto musí začít uplatňovat inovativní ekonomické modely a otevřít přístup k novému, zákonnému způsobu poskytování online služeb. Proto je nezbytné vytvořit skutečný jednotný trh pro obsah a služby online, přijmout specifická opatření zaměřená na posilování úlohy kulturních a tvůrčích odvětví jako katalyzátoru inovací a strukturálních změn, sjednotit subjekty na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a vytvářet nové produkty a služby, jež podpoří růst a vznik nových pracovních příležitostí. Rozvojem KTO přispíváme k udržitelnému hospodářskému rozvoji a vzniku pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) O tom, že by informační a komunikační technologie mohly stačit k vytvoření evropské identity, lze vzhledem k řadě negativních vývojových trendů v EU pochybovat. Právě tak málo napomáhá evropské identitě demokratický deficit EU a jednosměrné chápání demokracie ze strany bruselských elit, které nechávají obyvatele volit jednoduše tak dlouho, dokud nezvolí ten „správný“ výsledek. Pokud jde o přímou demokracii, mohla by se Evropská unie ledasčemu přiučit od Švýcarska, které si za svými demokratickými rozhodnutími dokáže stát i tehdy, když to celý ostatní politicky korektní hlavní proud ostře kritizuje. Pochybovat lze i o tom, že „dynamicky rostoucí kulturní odvětví“, jak se to ve zprávě krásně nazývá, představuje „významnou hybnou sílu hospodářských a sociálních inovací“. Spíše lze vysledovat trend stále více soustředit podporu pro kulturu na migraci a migranty, přičemž původní kultura a tradice dané země jsou odsouvány na druhou kolej.

V hojně diskutovaném problému integrace však nesmí jít o to, že se v zájmu toho, abychom se přizpůsobili muslimským přistěhovalcům v našich mateřských školkách a školách, vzdáme Vánoc, Velikonoc, Mikuláše a podobných tradic – to by znamenalo ztrátu naší kulturní identity. Musíme se začít znovu více starat o zachování našich zvyků, tradic a morálních hodnot a o to, aby je ostatní respektovali. Protože tato zpráva nenabízí způsob, jak tento trend zvrátit, rozhodl jsem se zdržet hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Kulturní a tvůrčí odvětví mají dvojí úlohu: hospodářskou, protože podporují zaměstnanost, růst a vytváření bohatství, a především mají úlohu kulturní, neboť přispívají k sociálnímu a kulturnímu rozvoji občanů. Pokud však mají plně rozvinout svůj potenciál, je třeba splnit dvě základní podmínky. Zaprvé je třeba, abychom podporovali mobilitu a atraktivitu kulturních faktorů, jako je mobilita umělců, kulturních pracovníků a uměleckých děl, a zadruhé je třeba zajistit zavedení specifických politik pro financování a ekonomickou podporu pro kulturní odvětví, například přístup k financím prostřednictvím Evropské finanční banky.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva o „uvolňování potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (KTO) je založena na zelené knize Evropské komise na totéž téma a já jsem hlasovala v její prospěch, protože se jedná o oficiální uznání ekonomického a sociálního významu tohoto odvětví. Pokud jde o vytváření pracovních příležitostí a příspěvku k HDP, je růst kulturních a tvůrčích odvětví v Evropské unii od 90. let 20. století exponenciální. Koordinace a podněcování synergií v tomto rostoucím odvětví může být klíčové pro hospodářský rozvoj EU. Kulturní a tvůrčí odvětví mají velký potenciál být jednou z hnacích sil růstu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Kulturní a tvůrčí odvětví nejsou jen zdrojem bohatství a pracovních příležitostí, ale podílejí se také na vytváření sociálního a kulturního prostředí Evropy. Umělecká řemesla jsou součástí našeho dědictví a tyto znalosti je třeba předávat dál. Měli bychom rozvíjet víceoborové vzdělávání a umožnit intenzivnější spolupráci mezi institucemi vyššího vzdělávání v tomto odvětví. Je třeba, aby Komise v zájmu ochrany spotřebitelů a tvůrců inovací zajistila právní bezpečnost v oblasti informačních a komunikačních technologií. Měla by také pomáhat místním a regionálním orgánům při vytváření sítě umožňující spolupráci na poli kulturního cestovního ruchu. Irsko, zejména jih Irska, má bohatou kulturní a tvůrčí historii. Je třeba, abychom pomohli zajistit podporu těchto kulturních a uměleckých oborů a jejich zpřístupnění širšímu publiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Kulturní a tvůrčí odvětví (KTO) jsou prospěšná v mnoha ohledech. Na jedné straně mají svou vlastní vnitřní hodnotu, která spočívá  v obnovování kulturních forem a v tom, že se podílejí na vytváření společné evropské identity. Na druhé straně představují ekonomickou činnost, která umožňuje vznik nových pracovních míst a produktů , které se stávají součástí trhu: jinými slovy, je to také zdroj bohatství v ekonomickém slova smyslu. Tento druh činnosti však vyžaduje pobídky, jako je uznání práv na ekonomické využívání těchto produktů, zároveň s tím však také plná ochrana postavení jejich tvůrců. Je to navíc závazek, který umožní potvrdit – a rozlišovat – přidanou hodnotu, kterou EU může nabídnout. Proto jsem hlasoval ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Kulturní a tvůrčí odvětví představují 5 milionů pracovních míst a 2,6 % HDP Evropské unie. Jsou jednou z hlavních hnacích sil jejího růstu, protože vytvářejí nová pracovní místa a stimulují inovaci. Přinášejí také přidanou hodnotu, protože fungují jako faktor sociální soudržnosti a hrají významnou úlohu v prosazování kulturní a jazykové rozmanitosti EU. Proto je z ekonomického i sociálního hlediska velmi důležité, aby tato odvětví byla podporována. Z toho důvodu hlasuji ve prospěch této zprávy. Tímto bych chtěl pobídnout členské státy a Evropskou komisi k podpoře jak uměleckého, tak kulturního vzdělávání ve všech věkových skupinách, od základního až k vyššímu či odbornému vzdělávání a k podnikatelským dovednostem odborníků pracujících v kulturním odvětví, včetně celoživotního vzdělávání. Aby byl umožněn rozvoj těchto odvětví, je také velmi důležité, aby odborníci v odvětví měli snadnější přístup k financování: je třeba zavést mikrofinancování, rozvíjet sponzorství a partnerství veřejného a soukromého sektoru, zvážit možnosti zavedení nových inovativních nástrojů financování a odborníky z bankovního sektoru seznamovat formou školení se specifiky těchto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Je vhodný čas na to, aby zelená kniha Komise, která oficiálně potvrzuje význam odvětví, podnítila diskusi o „uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“. Pokud jde o vytváření nových pracovních míst a o příspěvek k HDP, od 90. let 20. století byl růst kulturních a tvůrčích odvětví v Evropské unii exponenciální.

Výzva globalizace a příchod digitálního věku představují pro tato odvětví nové významné příležitosti k rozvoji a mohou zvýšit jejich dosud z velké části nevyužitý potenciál, pokud jde o vytváření nových pracovních míst. V této oblasti je třeba strategicky investovat, což kulturním a tvůrčím odvětvím umožní povzbuzovat kulturní rozmanitost, sociální a územní soudržnost, růst a zaměstnanost. Je proto potřeba poskytnout odpovídající prostředky, pomáhat kulturním a tvůrčím odvětvím, aby se rozvíjela ve svém místním a regionálním prostředí a aby přešla na kreativní ekonomiku a působila i za hranicemi odvětví jako katalyzátor v celé řadě hospodářských a sociálních oblastí.

Čím bohatší bude digitální nabídka evropských audiovizuálních obsahů, tím větší bude možnost, aby charakteristicky evropské obsahy ovlivňovaly kulturní rozmanitost. Tvůrčí odvětví kromě toho významně přispívají k rozvoji informačních a komunikačních technologií a hrají důležitou úlohu na místní, regionální a vnitrostátní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčena, že kulturní a tvůrčí odvětví by měla pro EU tvořit přidanou hodnotu. Evropský status umělce založený na příznivých pracovních podmínkách a daňových systémech by napomohl tomu, aby v Evropě vznikalo dynamické a podnětné prostředí pro život a práci, které by bylo přitažlivé pro nadané a tvůrčí osobnosti. Ekonomika založená na znalostech navíc pomůže ochránit evropskou kulturní rozmanitost a zlepší naši sociální soudržnost a zaměstnanost. Abychom tedy mohli tento potenciál co nejvíce uvolnit, musíme usnadnit jak předávání kreativních znalostí novým generacím, tak i mobilitu umělců po Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Sektor kulturních a tvůrčích odvětví se skládá z podniků s ohromným ekonomickým potenciálem, protože vytvářejí zaměstnanost, růst a bohatství a závisí na nich sociální a kulturní integrace občanů. Přítomnost odvětví, která využívají kulturu jako kapitál, je v souladu s evropským mottem „Jednotná v rozmanitosti“ nezbytná, protože podporují mezikulturní dialog, čímž ochraňují evropskou rozmanitost. Podpora těchto odvětví přinese nové významné příležitosti pro regionální rozvoj, místní partnerství a případně i partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Zelená kniha Evropské komise o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (KTO) má za cíl přispět k hospodářskému růstu Evropské unie a k vytváření pracovních míst v jejích členských státech.

Ve zprávě, jež byla dnes přijata, Evropský parlament obhajuje skutečně celoevropskou strategii pro toto odvětví, která má vést k vytváření nových oblastí pro provádění experimentů, inovace a podnikání; k podpoře mobility; a ke snadnějšímu přístupu k financování, k novým finančním nástrojům a k širšímu zapojení do regionálních a místních družstev.

Paní zpravodajka navrhuje vytvořit pilotní projekty v rámci programů Erasmus a Erasmus pro mladé podnikatele a také zřídit platformu na evropské úrovni, která by podporovala výměnu zkušeností. Iniciativy, které mají velký význam pro řemeslná odvětví na regionální a místní úrovni, také zahrnují rozvoj sítě pro výměnu osvědčených postupů pro regionální a místní družstva a provádění konzultačních služeb ohledně financí, aby malým a středně velkým podnikům v odvětví byly poskytnuty lepší informace o produkci a distribuci kulturních a tvůrčích produktů a služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) Dnes jsme v Evropském parlamentu hlasovali o zprávě zabývající se potenciálem tvůrčího odvětví. Je to zpráva, která jasně ukazuje, že tvůrčí odvětví je v EU schopno vytvořit 5 milionů pracovních míst a vyprodukovat téměř 3 % jejího HDP. Tvůrčí odvětví v podstatě ovlivňuje každý sektor evropského hospodářství, přičemž všude tam, kde je to možné, s sebou přináší inovace – inovace, bez nichž by bylo obtížné hovořit o zlepšování konkurenceschopnosti EU na mezinárodním poli, která je naším společným přáním.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, protože vtahuje kulturní statky do logiky trhu a konkurenčního boje.

„Kulturní průmysl“, a tedy ani kulturní statky, které vytváří, nelze na základě toho, že vytváří bohatství a je potenciálním zdrojem pracovních příležitostí, chápat jako podnikovou sféru.

Tato odvětví musí být nadále uznávána především jako prostředek emancipace pro co největší počet lidí a jako nástroj umožňující sdílení znalostí a poznatků.

Je proto naléhavě zapotřebí, aby byla ve všech oblastech znovu potvrzena zásada jedinečnosti kultury, nemají-li se hezké fráze o tvůrčích odvětvích jako hybné síle, o uznání statutu umělce nebo o snaze nalézt rovnováhu mezi šířením digitálních děl a spravedlivým odměňováním jejich tvůrců zůstat jen zbožným přáním vyslovovaným uprostřed vznikající kulturní pouště.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Vývoj našeho rozvojového modelu, který se již nyní obrací směrem k ekonomice založené na znalostech, činí z kultury strategicky důležité odvětví. Vítám přijetí této zprávy, která navrhuje způsoby, jak lépe využívat evropské kulturní zdroje. Podle mého názoru musí uvolnění potenciálu tvůrčích odvětví zahrnovat především reformu evropského systému správy autorských práv, aby tvůrčí odvětví mohla lépe využívat výhod jednotného trhu. Postupy udělování licencí, jak zdůrazňuje zpráva, jsou příliš komplikované, a žádá proto zavedení jednoho kontaktního místa, kde by bylo možné autorská práva vypořádávat. Jsem přesvědčena, že je nezbytné přijmout specifický daňový systém pro inovativní produkty, jako je digitální kulturní obsah, a stimulovat tak tvorbu. Není v pořádku, aby tyto produkty podléhaly plné standardní sazbě DPH, zatímco ostatní kulturní produkty jsou daňově zvýhodňována. Svým hlasem jsem chtěla vyzvat Komisi a Radu k reakci na žádost Evropského parlamentu o konkrétní opatření, která by nám umožnila plně využívat růstového potenciálu tohoto odvětví. Jedině ambiciózním a společným přístupem můžeme zachovat jedinečnost evropské kultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Sanchez-Schmidové o potenciálu evropských kulturních a tvůrčích odvětví, který se zatím nepodařilo v plné míře uvolnit. Tato odvětví jsou pro EU přínosem, z části proto, že jejich exponenciální růst během posledních 25 let vytvořil desítky tisíc pracovních míst. Proto je nezbytné vybudovat evropskou strategii pro tato odvětví, v níž dostanou příležitost rozvinout svůj potenciál a získat uznání za dvojí úlohu, kterou plní jako nositelé kultury a zábavy a jako tvůrci firem a pracovních míst.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0281/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení a stejně jako pan zpravodaj jsem přesvědčen, že udělit titul evropského hlavního města kultury městu, které bylo během 20. století dějištěm tak tragických událostí, bude významným krokem k překonání evropských historických rozporů na cestě vpřed k nové Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Toto usnesení jsem podpořil. Projekt evropských hlavních měst kultury pomáhá podporovat bohatost a rozmanitost evropských kultur i rysů, které mají společné, a prosazovat větší vzájemné porozumění mezi evropskými občany. Přestože rozhodnutí o evropském hlavním městě kultury pro roky 2007 až 2019 se vztahuje pouze na členské státy EU, souhlasím s výzvou usnesení udělit titul evropského hlavního města kultury pro rok 2014 výjimečně Sarajevu. Jsem přesvědčen, že udělit titul evropského hlavního města kultury městu, které bylo během 20. století dějištěm tak tragických událostí, bude významným krokem k překonání toho, co Evropu v minulosti rozdělovalo.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Každý, kdo s hrůzou sledoval události během války v Bosně, války, která z obyvatel mučednického města Sarajeva učinila oběti a z jeho budov trosky, musí uvítat, že toto město bylo pro rok 2014 jmenováno evropským hlavním městem kultury.

Věřím, že aniž bychom zapomněli na to, co se stalo, nám tato událost umožní uchovat si na Sarajevo i jiné, příjemnější vzpomínky a že především přispěje ke sjednocení různých etnických skupin této země. Věřím, že program Sarajeva jako hlavního města kultury bude oslavovat život a schopnost člověka přežít a znovu vybudovat, co bylo zničeno, a že nám všem dokáže, jak veliká je schopnost lidského ducha rozvíjet a předávat dobro a krásu i přesto, že prožil tak hlubokého utrpení.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení se zabývá žádostí Bosny a Hercegoviny, aby se její hlavní město Sarajevo stalo evropským hlavním městem kultury pro rok 2014. Evropská iniciativa „Evropské hlavní město kultury“ vznikla, aby upozorňovala na bohatost a rozmanitost evropské kultury, sdílela ji a podporovala vzájemné porozumění mezi Evropany. V letech 1992–1996 bylo Sarajevo – mučednické město, kde v roce 1914 vypukla první světová válka – zničeno při obléhání. Obrázky z toho období jsou nyní známy po celém světě, jako například obrázek „sarajevského cellisty“, který v černém obleku chodí ulicemi uprostřed válečné zkázy a snaží se ulehčit utrpení zničeným lidem, kteří nemohou opustit město. I přes nepřízeň osudu si město udržuje kulturního ducha. Považuji za pozitivní a spravedlivé, aby se Sarajevo stalo hlavním evropským městem kultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože iniciativa Společenství nazvaná Evropské hlavní město kultury vznikla proto, aby zdůrazňovala bohatost a rozmanitost evropských kultur i rysy, které mají společné, a aby mezi Evropany prosazovala hlubší vzájemné porozumění. Je navíc známo, že Sarajevo má v evropské historii a kultuře zvláštní místo a že si v roce 2014 bude připomínat několik významných výročí, a sarajevská městská rada a místní kulturní subjekty v rámci kandidatury na tento titul podnikly rozsáhlé přípravy. Jsem proto přesvědčen, že Rada by měla výjimečně titul evropského hlavního města kultury pro rok 2014 Sarajevu udělit. Udělit titul evropského hlavního města kultury městu, které bylo během 20. století dějištěm tak tragických událostí, bude významným krokem k překonání historických evropských rozporů a ukázkou nové Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, které žádá Radu o výjimečné udělení titulu „Evropské hlavní město kultury“ pro rok 2014 Sarajevu. Jsem přesvědčen, že udělit titul evropského hlavního města kultury městu, které bylo během 20. století dějištěm tak tragických událostí, bude významným krokem k překonání historických evropských rozporů a ukázkou nové Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně.(FR) Sarajevo bylo nádherné město, v němž spolu žily tři národy, tři kultury a tři náboženství. Obléhání města a etnická a náboženská válka, která trvala čtyři roky (1992–1996) toto hlavní město, jež bylo v náboženském smyslu „islamizováno“ a v jazykovém smyslu „pobosňanštěno“, hluboce poničila. Naším úkolem je nyní obnovit mezi těmito společenstvími mosty. K tomu může přispět kultura. Mimochodem právě kultura jim pomohla snést čtyři roky války. Kultura je nositelem otevřenosti a motorem demokracií, který odporuje jakýmkoli nacionalistickým reakcím, rasistickým sklonům a vylučování ze společnosti. I nyní jim může pomoci navrátit se k evropskému multikulturalismu. Toto mozaikovité město bylo a může se znovu stát živoucí metaforou Evropy. Musíme se snažit o vytvoření pluralistického světa, který uchovává svou schopnost tvorby nedotčenou a který je schopen podněcovat novost a rozmanitost.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Svým hlasem ve prospěch usnesení chci vyjádřit podporu výzvě Evropského parlamentu Radě, aby bylo Sarajevo jmenováno evropským hlavním městem kultury pro rok 2014. Skutečně souhlasím s tím, co se v usnesení říká o tom, že udělení titulu evropského hlavního města kultury městu, které bylo ve 20. století dějištěm tak tragických událostí, představuje důležitý krok k překonání minulých evropských rozporů, který otevírá cestu k nové Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Přestože rozhodnutí o evropském hlavním městě kultury pro roky 2007 až 2019 se vztahuje pouze na členské státy EU, pravdou je, že již několikrát dostala příležitost získat titul evropského hlavního města kultury i města třetích zemí. Proto, a také vzhledem k tomu, jak zvláštní postavení má Sarajevo v evropské historii a kultuře, jsem přesvědčen, že udělit mu titul evropského hlavního města kultury pro rok 2014 by bylo oprávněné, i pro jeho symbolickou hodnotu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Sarajevo, multikulturní město ztělesňující ryzí model tolerance, má nesporně své zvláštní místo v historii a v evropské kultuře. Právě v Sarajevu došlo k atentátu, který v roce 1914 odstartoval první světovou válku. V tomto městě se také mezi roky 1992 a 1996, během konfliktu v Bosně a Hercegovině, odehrávalo nejdelší obléhání hlavního města v moderní válečné historii. Vzhledem k tomu, že město, které se chce odpoutat od minulosti a nadšeně vyhlíží svou evropskou budoucnost, si v roce 2014 připomene několik významných výročí, byl bych rád, kdyby Sarajevo bylo pro ten rok jmenováno evropským hlavním městem kultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto usnesením Parlament: (1) vyzývá Radu, aby v roce 2014 udělila titul evropského hlavního města kultury výjimečně Sarajevu, a (2) vyjadřuje své přesvědčení, že udělit titul evropského hlavního města kultury městu, které bylo během 20. století dějištěm tak tragických událostí, bude významným krokem k překonání historických evropských rozporů a ukázkou nové Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Jako členka delegace Výboru pro kulturu a vzdělávání v Sarajevu podporuji kandidaturu města na evropské hlavní město kultury pro rok 2014. Sarajevo si zaslouží dostat šanci předvést svůj ohromný potenciál. Je to nepochybně multikulturní město. Sarajevo obestírá atmosféra, která je jak multikulturní, tak evropská. Je to jediné město na světě, kde můžete na ploše jednoho čtverečního kilometru vidět budovy patřící k pěti náboženstvím: jsou tu mešity, římskokatolická katedrála, kostel pravoslavné církve, synagoga i protestantský kostel.

Bosňané jsou charakterističtí svou ohromnou přátelskostí a pohostinností. Nedávno jsem četla vzpomínky polské studentky, která se v Sarajevu účastnila studentského výměnného pobytu – nesetkala se z žádným zahraničním studentem, který se výměny účastnil a Sarajevo se mu nelíbilo. Od konce války v roce 1995 je Sarajevo obnovováno, zejména s finanční podporou Evropské unie. Sarajevo vyhlíží svou evropskou budoucnost s nadšením. Chce předvést svůj velký potenciál a vzbudit v Evropanech zájem. Není pochyb, že toto město si zaslouží šanci, a my bychom ho měli podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Sarajevo zaujímá v evropském historickém povědomí velmi významné místo. Myšlenka, aby mu byl výjimečně udělen titul evropského hlavního města kultury pro rok 2014, má moji podporu. Iniciativa, která již více než 25 let umožňuje propagovat bohatství a rozmanitost evropských kultur, pomůže také obnovit turistický ruch ve městě a jeho ekonomickou základnu. Sarajevo bylo svědkem významných historických událostí a válkou v 90. letech 20. století bylo těžce poničeno. Stalo se také dějištěm atentátu, kterým začala první světová válka. Sté výročí této události připadá právě na rok, o němž mluvíme – 2014. Pokud by byl v takovéto chvíli Sarajevu udělen titul evropského hlavního města kultury, přispělo by to nejen ke kulturní obnově města a k jeho lepšímu jménu v ostatních zemích, ale také k připomenutí významných aspektů evropské historie a identity.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Tím je vysvětlení hlasování uzavřeno.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí