Výroční zpráva Evropské centrální banky za rok 2012 (rozprava)
Ivo Strejček, za skupinu ECR. – Pane prezidente, dovolte mi, abych začal zamyšlením, kterým svým způsobem začal také pan zpravodaj Pittella, který mimochodem zvládnul svoji zprávu s obvyklým italským šarmem. Řekl, že hospodářská situace v Evropské unii, pokud si dobře vzpomínám, je katastrofální. Myslím, že bychom si měli položit otázku, proč tomu tak je. A to mě vybízí k tomu, zdali náhodou k této situaci nepřispívá již zřejmě neufinancovatelný a drahý evropský sociální model a také existence jednotné měny euro, která vytváří tlak na homogenizaci zcela odlišných regionů a zemí, což vyvolává ztrátu jejich konkurenceschopnosti. To tedy na začátek, k čemu mě vybídl pan zpravodaj.
Nyní ke zprávě – já považuji za velmi vážné několik bodů, kterými se zpráva zabývá, a to jsou problémy úvěrového financování malých a středních podniků. V Evropě tradičně získávají podniky kapitál na svůj další rozvoj a investice z bankovního sektoru, nikoliv z kapitálového trhu tak, jak je to běžné v anglosaských zemích. Zdravý bankovní sektor je proto pro evropské podniky zcela klíčový. Naopak nejistota v bankovním sektoru a přesouvání pozornosti od žádoucího, já bych řekl nezbytného, financování inovací a investic k financování bezpečnějších státních dluhů negativně poznamenává produkci malých a středních firem, jejich investice, které jsou pro celoevropské hospodářské oživení nutné, což konečně postihuje negativně i zaměstnanost.
Dále sanace národních bank prostřednictvím Evropské centrální banky je z mého pohledu velmi problematická. Je to pouze přenášení problémů na vyšší úroveň, na které není jasně definováno, kdo ponese náklady. Evropská centrální banka se snadno může dostat do situace skládky bezcenných aktiv, což může být pro její dlouhodobý vývoj problematické.
Zpráva rovněž předjímá nutnost měnově intervenovat na posílení eura. To je nepřijatelné, neboť měnový kurz jakožto tržní cena jedné měny vyjádřená v měně druhé má být určován trhem. Manipulace s kurzem pro posílení konkurenceschopnosti může přinést krátkodobé exportní úspěchy, avšak dlouhodobě vede k inflaci a destabilizaci cenové hladiny stejně jako k omezení důvěry v euro.