Index 
 Înapoi 
 Înainte 
 Text integral 
Procedură : 2016/2272(INI)
Stadiile documentului în şedinţă
Stadii ale documentului : A8-0214/2017

Texte depuse :

A8-0214/2017

Dezbateri :

PV 03/07/2017 - 21
CRE 03/07/2017 - 21

Voturi :

PV 04/07/2017 - 6.13
Explicaţii privind voturile

Texte adoptate :

P8_TA(2017)0287

Stenograma dezbaterilor
Luni, 3 iulie 2017 - Strasbourg Ediţie revizuită

21. Un ciclu de viață mai lung al produselor: beneficii pentru consumatori și întreprinderi (prezentare succintă)
Înregistrare video a intervenţiilor
PV
MPphoto
 

  Elnök asszony. – A következő napirendi pont a Pascal Durand által a Belső Piaci és Fogyasztóvédelmi Bizottság nevében készített, „A termékek hosszabb élettartama: előnyök a fogyasztók és a vállalatok számára” című javaslatról szóló jelentésről folytatott vita (2016/2272(INI)) (A8-0214/2017).

 
  
MPphoto
 

  Pascal Durand, rapporteur. – Madame la Présidente, je vous remercie d’avoir introduit mon intervention en soulignant que nous attendons ce rapport depuis longtemps. Effectivement, cela fait longtemps que l’Europe se préoccupe de manière sectorielle de la question de la durée de vie des produits, mais c’est la première fois que nous essayons de l’évoquer de manière transversale et, je dirais, dans une perspective durable, en essayant de placer cette question dans son contexte global.

Son contexte global, c’est le cœur de la nouvelle économie, c’est le cœur du développement durable de l’Union européenne, tout simplement parce qu’on touche à la question environnementale, on touche à la question économique et de production, on touche à la question de consommation et à la question sociale.

Le fait que nous nous trouvions au cœur de cette problématique nous oblige à essayer de penser cette question de manière consensuelle. Cela nous oblige à essayer de la penser non pas en nous opposant les uns aux autres, en opposant l’économie à l’écologie ou en opposant les questions sociales aux questions de consommation, mais c’est au contraire ensemble que nous devons résoudre cette problématique.

Comment la résoudre? Tout simplement en essayant de sortir d’une logique d’une société du déchet, d’une société du jetable et d’une société du gaspillage. Les ressources, aujourd’hui, sont précieuses, toutes les ressources, que ce soient les terres, que ce soit l’eau, que ce soit l’ensemble des éléments qui permettent de produire le pétrole, l’énergie. Ces ressources-là doivent être économisées. Nous sommes donc face à l’enjeu des ressources.

Il y a ensuite l’enjeu climatique, avec nos produits qui font des milliers de kilomètres pour pouvoir arriver jusqu’à nos magasins puis entrer dans nos maisons.

Il y a aussi la question sociale. La question sociale, c’est la délocalisation des emplois en Europe, c’est le fait que l’on aille produire à moindre coût à des milliers et des milliers de kilomètres et que l’on détruise notre industrie. La question sociale, c’est que quand on jette, quand on remplace et quand on ne répare plus les produits qu’on achète, on cause la perte d’un savoir-faire, d’un artisanat, la perte également de métiers de la «réparabilité» et du service. Ce sont des dizaines de milliers d’emplois qui ont disparu sur le continent européen.

La question sociale, c’est aussi que nous ne pouvons pas fermer les yeux sur les conditions dans lesquelles ces produits sont fabriqués à moindre coût dans des pays du Sud, dans lesquels l’exploitation de l’être humain est absolument scandaleuse.

Enfin, il y a la question économique, parce qu’à produire à moindre coût des produits qui, en fin de compte, n’ont plus de qualité, pour lesquels seul compte le critère du prix, nous réduisons à néant la capacité de notre industrie européenne à être parmi les meilleures du monde, si ce n’est la meilleure, avec des produits de qualité qui sont reconnus depuis maintenant des décennies.

La logique voudrait que nous arrivions ensemble à prendre en compte la nouvelle économie, l’économie de la fonctionnalité, l’économie d’usage, l’économie qui fait que des consommateurs – surtout les plus pauvres – ne veulent plus être obligés de changer en permanence les produits qu’ils achètent et qui tombent en panne dès que les garanties légales s’arrêtent.

Nous devons donc prendre en compte cette nouvelle économie. Nous devons également redévelopper la «réparabilité» de l’ensemble des produits mis sur le marché. Nous devons faire en sorte que les batteries ne soient plus collées, mais soient vissées pour qu’on n’ait plus besoin de jeter un téléphone quand la batterie tombe en panne. Nous devons faire en sorte que les consommateurs soient informés de la durée d’usage des produits et de notre capacité à les réparer.

Voilà tout l’objet de mon rapport, Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire. Voilà ce que nous attendons de l’Union européenne: qu’elle se saisisse de cette question fondamentale.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, návrh usnesení Parlamentu o delší životnosti výrobků obsahuje řadu návrhů, které reagují na zkušenost spotřebitelů s kvalitou a životností výrobků. Myslím, že patřím mezi těch 90 % občanů EU, kteří by uvítali, kdyby na výrobcích byla uvedena životnost. Také mezi těch 77 % občanů EU, kteří dají přednost opravě před nákupem. Jde o to, abychom jednak šetřili naše peněženky, ale také životní prostředí, což je někdy v rozporu se zájmy výrobců.

Evropský parlament proto žádá Komisi, aby se zaměřila na konkrétní opatření, zavedení dobrovolné evropské značky, jež by zahrnovala trvanlivost, ekodesign výrobku, možnost jeho modernizace a opravitelnost. Aby bylo možné vytvořit počítadlo opotřebení zejména u velkých elektrospotřebičů. Opatření proti plánovanému zastarávání výrobků a ochranu spotřebitele před zastaráváním softwaru.

Upozorňuji, že tyto návrhy se nesmí obrátit zvýšenou regulací proti malým a středním firmám, ale naopak k jejich podpoře.

 
  
MPphoto
 

  Olga Sehnalová (S&D). – Paní předsedající, důvěra spotřebitelů v odolnost výrobků povážlivě klesá. Spotřebitelé jsou dokonce stále více přesvědčeni o tom, že výrobky jsou záměrně navrhovány tak, aby neměly dlouhou životnost. Řada evropských zákazníků by dala přednost opravě svého zboží před nákupem nového, ale nakonec jsou nuceni zboží nahradit, nebo vyhodit kvůli odrazujícím nákladům na opravu.

V neposlední řadě mají lidé v současné době minimální informace o trvanlivosti výrobků. Nejzranitelnějšími oběťmi zrychleného zastarávání výrobků jsou nejchudší občané, kteří z finančních důvodů volí především nízkonákladové výrobky, které se přitom rychleji porouchají. Tato zpráva pojmenovává konkrétní opatření, která mohou přispět k delší životnosti výrobků, snížení jejich dopadu na životní prostředí a nižším nákladům pro uživatele, tedy k rozvoji udržitelného hospodářského modelu založeného na rovnováze potřeb spotřebitelů a obchodníků s pozitivními ekologickými dopady.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κυρία Πρόεδρε, στο μοντέλο της κυκλικής οικονομίας είναι δεδομένο ότι υπάρχει και πρέπει να υπάρχει συμμετοχή και των πολιτών και των επιχειρήσεων για την χάραξη της πολιτικής, ώστε να μπορούμε να έχουμε προϊόντα και υπηρεσίες που πραγματικά αντέχουν και ταυτόχρονα είναι και ποιοτικά. Είναι δεδομένο ότι διαμαρτύρονται όλο και περισσότερο οι καταναλωτές, διότι τα προϊόντα που υπάρχουν είναι προβληματικά, έχουν πολλά ελαττώματα, δεν είναι ανθεκτικά και, όταν κανείς προσπαθήσει να τα επισκευάσει, αποδεικνύεται ότι πληρώνει πολύ περισσότερα χρήματα για την επισκευή τους από εκείνα που έδωσε για να τα αγοράσει.

Επομένως, πρέπει να δημιουργήσουμε και να στηρίξουμε ένα μοντέλο το οποίο θα υποστηρίζει και την απασχόληση στην Ευρωπαϊκή Ένωση και την ενίσχυση των μικρομεσαίων επιχειρήσεων, και φυσικά πρέπει να εκφράσουμε την αντίθεσή μας στα προϊόντα «μαϊμού» που κυκλοφορούν, κυρίως από διάφορες ασιατικές χώρες.

 
  
MPphoto
 

  Maria Lidia Senra Rodríguez (GUE/NGL). – Senhora Presidente, pôr fim à obsolescência programada e exigir qualidade e durabilidade nos produtos e promover a reparação são medidas fundamentais para garantir uma vida útil mais longa para os produtos. Além disso, isto terá vantagens porque gerará novos empregos que deverão estar localizados em torno do consumo, aliviará a pressão sobre os recursos naturais que são espoliados nos países do Sul e frequentemente fonte de conflitos e desde logo terá que contribuir para reduzir o consumo de energia e também na luta contra as alterações climáticas. Pensamos também que as administrações públicas devem dar o exemplo e começar a exigir durabilidade dos produtos na compra pública e naqueles produtos que vai subsidiar.

Considero este documento como um ponto de partida para ir mais longe e iniciar um caminho que é imprescindível transitar, o caminho do decrescimento porque o planeta tem limites.

 
  
MPphoto
 

  Marco Zullo (EFDD). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, dobbiamo partire da un dato di fatto: il modello di produzione "usa e getta" non è più sostenibile. Non è più sostenibile da un punto di vista etico, per l'enorme spreco di materia prima; non è più sostenibile dal punto di vista economico, perché i materiali che utilizziamo non sono né infiniti né biodegradabili; e non è sostenibile per i cittadini, che sono stufi di comprare beni che non durano.

Vogliamo creare un modello economico in cui i beni durano e si possono riparare. Chiediamo di sanzionare chi ricorre all'obsolescenza programmata, ovvero di sanzionare quei produttori che progettano appositamente i beni perché durino poco. Chiediamo di impiegare tecniche di costruzione e materiali che rendano più facile e meno costosa la riparazione. Un cittadino deve poter cambiare la parte danneggiata di un cellulare o di un elettrodomestico a costi ragionevoli, senza dover buttar via il cellulare o l'elettrodomestico. Chiediamo alla Commissione europea una proposta legislativa che metta fine alla cultura dell'usa e getta.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). – Elnök Asszony, természeti erőforrásaink rohamos csökkenése, illetve régiónk nyersanyagimporttól való függése egyre sürgetőbb problémává válik. Az Uniónak törekednie kell az erőforrások takarékos felhasználására, ehhez a körforgásos és megosztásalapú gazdaság felé való elmozdulás fontos lépés.

Számos felmérés tanúsítja, hogy az európai fogyasztók nagy része szeretne több információt a termékek várható élettartamáról, illetve előnyben részesítené a termékek megjavíttatását új termékek megvásárlásával szemben. Ezért is tartanám hasznosnak az olyan kezdeményezéseket, mint egy, a tartósságára és környezettudatos tervezésre vonatkozó önkéntes uniós címke létrehozása, vagy az operációs rendszerek biztonsági frissítéseinek minimális időszakon belüli biztosítása. A termékek élettartamának és javíthatóságának növelése számos környezetvédelmi, fogyasztóvédelmi és gazdasági előnnyel járhat. Örvendetesnek tartom, hogy a jelentés kitér a vállalkozások számára az intézkedések által kiaknázhatóvá váló új lehetőségekre.

 
  
MPphoto
 

  Biljana Borzan (S&D). – Gospođo predsjednice, puno nas doživjelo je da nam uređaj „crkne” odmah po isteku jamstva. To ne može biti slučajno i mora se zabraniti. Čak 92 posto građana Francuske smatra da su proizvodi koje kupuju programirani da traće kraju. Uz to primjerice, kad pukne ležaj na perilici, morate zamijeniti cijeli bubanj jer nema manjih rezervnih dijelova. Nekada su rezervni dijelovi toliko skupi da se uopće ne isplati popravljati. Samo u Njemačkoj u jednoj godini broj radnji za popravak smanjio se za 13 posto. Potrebno je osigurati dostupnost i razumnu cijenu rezervnih dijelova u slučaju manjih kvarova na uređajima.

Dokazano je da bi uvođenje minimalne oznake trajanja proizvoda dovelo do povećanja prodaje označenih proizvoda za 55 posto. Potrošači su voljni platiti više za trajnost proizvoda.

Mislim da je ovo problem koji treba riješiti i na nacionalnoj i na europskoj razini. Istraživanja su pokazala da su ponovna upotreba ili popravak puno bolji čak i od recikliranja jer se stvara preko 10 tisuća novih radnih mjesta i imaju bolji utjecaj na okoliš.

 
  
MPphoto
 

  Krzysztof Hetman (PPE). – Szanowni Państwo! Nie ulega wątpliwości, że tak zwana planowana awaryjność urządzeń, czyli celowe skracanie żywotności produktów, jest zjawiskiem ze wszech miar szkodliwym. Tracą na nim konsumenci, którzy są zmuszani do zbyt szybkiego zakupu kolejnych produktów, oraz traci środowisko poprzez zwiększanie ilości śmieci elektronicznych. Tymczasem wydaje się, że zjawisko to staje się coraz bardziej powszechne, dlatego za kluczowe uważam przeciwdziałanie mu na poziomie europejskim. Sprawozdanie posła Duranta wprowadza wiele interesujących propozycji takich jak przedłużenie okresu gwarancji czy też zagwarantowanie dostępności części zamiennych, które – w moim przekonaniu – mogą w znacznym stopniu ograniczyć zjawisko awaryjności produktów. Sądzę, że w przyszłości powinniśmy dodatkowo starać się promować koncepcję sprzedaży produktów jako usług, czyli na przykład sprzedaży światła, a nie żarówek. Takie podejście byłoby w moim przekonaniu najlepszą zachętą dla producentów do zwiększania trwałości i wysokiej jakości swoich produktów.

 
  
MPphoto
 

  Liisa Jaakonsaari (S&D). – Arvoisa puhemies, haluaisin kiittää esittelijää hyvästä työstä. Sanon tässä, että me olisimme saaneet tästä mietinnöstä paljon paremman, jos PPE-ryhmä ei olisi joka asiassa itse asiassa vastustanut niitä tehokkaampia esityksiä, joita tämä mietintö olisi tarvinnut.

Tässä avainasiat ovat korjattavuus, huolto ja varaosien saanti. Tämä on erittäin konkreettinen ja tärkeä asia. Se synnyttää uusia työpaikkoja, säästää luonnonvaroja, vähentää jätettä ja erityisesti luo työpaikkoja pienissä ja keskisuurissa yrityksissä sekä mikroyrityksissä. Meillä oli ehdottomasti hyviä ehdotuksia, vielä enemmän pakottavaa lainsäädäntöä, enemmän kontrollia, enemmän hyviä ideoita, mutta sanon sen suoraan, että PPE oli kaikkia näitä asioita vastaan.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, o modo de produção capitalista está em permanente confronto com os limites físicos de um planeta que, sendo generoso em recursos, é finito. A constante redução do tempo de vida dos produtos é uma manifestação deste confronto. Um sistema que ou cresce e acumula ou morre, por definição não é sustentável. Perante esta evidência há quem queira agora dar ao sistema um banho purificador no caldeirão da mirífica circularidade. Debalde, a dita “economia circular” não é a panaceia que alguns querem fazer dela. A conversão de resíduos em recursos pode ser maior ou menor mas nunca é total. Neste quadro, as iniciativas legislativas que imponham uma maior durabilidade dos produtos, que combatam a obsolescência programada, que promovam o mercado de reparações e a existência de garantias comerciais alargadas, que condicionem a utilização de materiais em função, por exemplo, da sua reciclabilidade, entre outras medidas, serão bem-vindas e são necessárias.

 
  
 

(A „catch the eye” eljárás vége.)

 
  
MPphoto
 

  Vytenis Povilas Andriukaitis, Member of the Commission. – Madam President, the Commission would like to thank the Committee on the Internal Market and Consumer Protection for this report on a longer lifetime for products and related benefits for consumers and companies. In particular, I would like thank the rapporteur, Mr Durand, for his hard work on this report. I would also like to thank the shadow rapporteurs and the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety for their valuable input.

I will first speak about the importance of promoting a longer product lifetime. I fully share your views about the importance of longer-lasting products if it affects all of us as European citizens. I am sure that many of us have experienced frustration when domestic appliances have broken down and the price of repair costs as much as – or more than – buying a new product. Also, when IT equipment and software updates are no longer compatible, we can waste a lot of time sorting out these issues.

However, we all need to recognise that our products are becoming increasingly sophisticated and more reliant on IT, as well as more efficient. There are trade-offs to be made in keeping a product for 20 years versus having the latest version in terms of costs, energy and material resources. But consumers should have the choice and the possibility to keep a product longer. In addition, value chains in many product markets include both big and small players whose interests may not always necessarily be aligned. Therefore, we need to find a balanced approach in our policies and revelatory interventions.

Regarding eco—design and energy labelling actions, in November 2016 the Commission adopted an Eco—design Working Plan for the years 2016—2019, setting out its working priorities and its eco—design and energy labelling framework. The Working Plan has a stronger focus on supporting circular economy objectives. The Commission has committed to explore the possibility of establishing more product—specific and horizontal requirements in areas such as durability, reparability, upgradeability, information and ease of re—use and recycling. The implementation of the Working Plan is currently under way.

Regarding European standardisation action, a massive horizontal European standards effort has been mounted since December 2015 by a joint technical committee. This work looks at reparability, upgradeability and durability and is supported by NGOs, Member States and industry. We expect this work to bear fruit by 2019. These standards can then be used for individual product—related legislation and standards. Regarding the role of Member States, your report acknowledges that Member States could also play a role in promoting repairs, for example by putting lower VAT on longer-lasting goods and tax rebates on repair costs. Some Member States – for example, Sweden – are already doing this. We will examine with interest the progress of such schemes.

In conclusion, we welcome Mr Durand’s report. We are already acting on some of its suggestions and will reflect in further detail regarding others. We need to work on this together to make changes that make sense for our lifestyles, for businesses and for the planet. So I welcome your support from all relevant committees.

 
  
MPphoto
 

  Elnök asszony. – A vitát lezárom.

A szavazásra 2017. július 4-én, kedden kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Nicola Caputo (S&D), per iscritto. – La realizzazione di un modello di economia circolare, richiede il coinvolgimento dei decisori politici, dei cittadini e delle imprese, e implica cambiamenti non solo nella concezione e nella vendita di prodotti e servizi, ma anche nella mentalità dei consumatori e nell'attività imprenditoriale. Occorre trovare un equilibrio tra estensione della vita utile dei prodotti e conversione dei rifiuti in risorse, tra innovazione e domanda dei consumatori. Questioni come la durabilità dei prodotti, l'estensione della garanzia commerciale, la disponibilità dei pezzi di ricambio, la facilità di effettuare riparazioni e l'intercambiabilità dei componenti, devono rientrare nell'offerta commerciale del produttore. Quella dell'obsolescenza programmata è una vergogna che ereditiamo dalle scelte politiche e imprenditoriali del passato, alla quale è possibile porre rimedio, solo a patto di cambiare radicalmente il modo di concepire la nostra società. Sono favorevole ad una definizione di criteri di resistenza minima, che contemplino, tra l'altro, la robustezza, la riparabilità e la capacità di evolvere, per le diverse categorie di prodotto, fin dalla progettazione, all'istituzione di un sistema indipendente, in grado di testare e rilevare l'obsolescenza incorporata nei prodotti.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), in writing. – I endorse this report calling on the Commission to support the implementation of the minimum resistance criteria in order to secure robustness, repairability and upgradability for all product categories.

The initiative follows the results of the survey conducted by Eurobarometer in June 2014. The findings of this survey revealed that 77% of EU citizens prefer to repair their goods instead of buying new ones. Longer lifetime of products is naturally followed by an improvement in functionality of complementary devices and tools, such as batteries or accumulators, that should fully operate for the whole period of usage of the product.

Furthermore, the spare parts should be easily accessible on the market and a clear system of labelling, informing about the durability of the product, should be provided. Apart from the above-mentioned, more durable products will enhance employment in the sectors of repairs, maintenance and rental services and create opportunities for entrepreneurs and SMEs. Moreover, it will provide further security for low-income households, where every investment in a new device or machine represents a significant burden for a family budget.

 
  
MPphoto
 
 

  Beata Gosiewska (ECR), na piśmie. – W sprawozdaniu uwydatniono znaczenie gospodarki okrężnej oraz ekonomicznego, społecznego i środowiskowego znaczenia dla Europy przekształcania odpadów w cenne zasoby. Podkreślono w szczególności wpływ dłuższego okresu użyteczności produktów na redukcję emisji, wzrost bezpieczeństwa dostaw surowców oraz zwiększenie konkurencyjności europejskiego przemysłu, a także zwiększenie efektywności produkcyjnej firm przy jednoczesnym zmniejszeniu kosztów. Niewątpliwie należy zwrócić uwagę na problem szybszej wymiany towarów na nowe; wiele przedsiębiorstw, ale również gospodarstw domowych zwłaszcza w krajach wysokorozwiniętych wymienia towary zaraz po zakończeniu gwarancji, nie zważając na dalszą przydatność tych produktów do użytkowania. Z drugiej strony wielu konsumentów utraciło zaufanie do solidności produktów z powodu aktualnie ich niskiej jakości. Dotyczy to szczególnie artykułów gospodarstwa domowego lub produktów zaawansowanych technologicznie, w przypadku których niekiedy można odnieść wrażenie, że celowo zostały zaprojektowane tak, by miały krótki cykl życia. Dlatego w mojej ocenie należy szczegółowo przeanalizować zarówno kwestię oceny terminu przydatności produktów do użytkowania i zachęcać producentów do wytwarzania maszyn i urządzeń znacznie trwalszych o wysokiej jakości, a dodatkowo promować tworzenie serwisów naprawczych w celu ograniczenia odpadów i zbędnych zanieczyszczeń.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Maňka (S&D), písomne. – Podľa prieskumu je 92 % respondentov presvedčených o tom, že domáce elektrospotrebiče alebo vyspelé technológie sú vedome koncipované tak, aby nemali dlhú trvácnosť. Európski spotrebitelia si vyberajú skôr výrobky nižšej triedy, ktoré pochádzajú z rozvíjajúcich sa krajín. Na túto situáciu tak doplácajú európske podniky, ktoré ponúkajú kvalitnejšie a trvácnejšie výrobky. Dlhšia trvácnosť, odolnosť a dostupná opraviteľnosť výrobkov je preto výzvou pre výrobcov a spotrebiteľov. Je to aj zásadná otázka pre zabezpečenie trvalo udržateľnej ochrany životného prostredia. Nadmerná spotreba a krátka životnosť výrobkov zvyšujú náklady na ich likvidáciu a ohrozujú životné prostredie, ovzdušie a ekosystémy. Preto plne podporujem návrh na prijatie opatrení, ktoré zvýšia a budú garantovať dlhšiu životnosť výrobkov a zvýšia aj záujem na ich recyklácii. Podporíme tak súčasne záujem na vytváraní prevádzok opravovní. To odhadom môže vytvoriť až 296 pracovných miest ako ekvivalent k 10 000 tonám použitých výrobkov. Ak len 1 % takéhoto odpadu pripravíme na opätovné použitie, vytvoríme viac ako 200-tisíc pracovných miest.

 
  
MPphoto
 
 

  Pirkko Ruohonen-Lerner (ECR), kirjallinen. – Tuotteiden käyttöikä on niin ympäristön kuin kuluttajankin kannalta tärkeä asia. Siksi on hyvä, että tuotteiden elinkaarta halutaan pidentää. Aiempina vuosikymmeninä jääkapit, pakastimet, pyykinpesukoneet, liedet, pölynimurit ja monet muut laitteet kestivät kovassakin käytössä moitteettomasti usein jopa kymmeniä vuosia. Nykyään useat kodinkoneet sisältävät heikkoja osia, jotka pitää vaihtaa jo parin vuoden kuluttua siitä kun laite on otettu käyttöön. Tarvittavat varaosat ja korjaustyö maksavat usein lähes uuden laitteen verran, joten korjaaminen ei kannata. Lisäksi esimerkiksi matkapuhelimet käytännössä vanhenevat käsiin. Monissa tuotteissa ohjelmoitu vanheneminen tapahtuu jo joidenkin vuosien jälkeen.

Mielestäni meidän tulisi pyrkiä pidentämään kaikkien koneiden ja laitteiden takuuaikoja, jotta yrityksillä olisi kannuste tuottaa laadukkaampia ja pidempikestoisempia tuotteita. Ympäristön kannalta on kestämätöntä, että elektroniikkaromun määrä kasvaa samalla kun uusien tuotteiden tuottamiseen kulutetaan luonnonvaroja.

Olen myös huolestunut siitä, että todellisuudessa korjauskelvotonta elektroniikkaromua viedään kehitysmaihin sillä tekosyyllä, että se voitaisiin vielä korjata. Tällainen jätevienti aiheuttaa merkittäviä ympäristöongelmia vastaanottajamaissa ja vaarantaa monien terveyden kaasujen erittyessä hengitysilmaan ja pohjaveden pilaantuessa, kun myrkylliset kemikaalit valuvat maastoon.

Pidän perusteltuina mietinnössä esitettyjä toimenpiteitä, kuten helpompaa korjattavuutta, purettavuutta, varaosien saatavuutta sekä esimerkiksi tuotteiden suunnitellun vanhenemisen määritelmää.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D), în scris. – Creșterea duratei de viață a produsului reprezintă un răspuns la necesitatea conservării materiilor prime și a limitării producției de deșeuri, în condițiile în care, pe de o parte, consumatorii dețin informații cu privire la durata de viață a produsului și opțiunea de a-l repara este mai atractivă, iar, pe de altă parte, producătorii aduc pe piață produse care pot fi ușor reparate și modernizate. De asemenea, un ciclu de viață mai lung pentru produse se referă, într-un context mai larg, la schimbarea modului în care se produce și se consumă astăzi, dezvoltându-se astfel modele economice în care mărfurile sunt împărțite sau închiriate și nu neapărat deținute. Însă, dezvoltarea de produse eficiente din punctul de vedere al utilizării resurselor nu trebuie să încurajeze durata de viață scurtă sau eliminarea prematură a produselor. În acest context, suntem de părere că trebuie să se realizeze un echilibru între prelungirea ciclului de viață al produselor, transformarea deșeurilor în resurse (materii prime secundare), simbioza industrială, inovarea și politica privind deșeurile, inovarea, cererea de consum, protecția mediului și creșterea economică în toate fazele ciclului de viață al produselor.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písomne. – Vážený pán predseda, teší ma, že vedieme rozpravu o dlhšej životnosti výrobkov. Ide o správny krok smerom k spokojnosti našich občanov a k výraznému obmedzeniu odpadu, ktorý vzniká vyhadzovaním nielen nefunkčných spotrebičov. Je potrebné, aby Európska komisia, členské štáty a producenti prijali opatrenia, ktoré by spotrebiteľom priniesli trvácnejšie a opraviteľné vysokokvalitné výrobky. Naším cieľom musí byť predĺženie životnosti výrobkov a boj proti zabudovanému zastarávaniu tovarov a softvéru. Je nutné, aby sa na celoeurópskej úrovni stanovili minimálne kritériá odolnosti pre jednotlivé kategórie výrobkov, na ktoré by mali producenti prihliadať už vo fáze ich navrhovania. Rovnako nesmieme zabudnúť na predĺženie doby záruky na výrobky o dobu trvania ich opráv za predpokladu, že doba opravy je dlhšia ako jeden mesiac. Oceňujem tiež zaviesť systém dobrovoľného európskeho označovania výrobkov, ktoré by sa zameralo na trvácnosť a opraviteľnosť. V neposlednom rade som za podporu služieb nezávislých opravárov, aby sme tak predišli zámernému poškodzovaniu výrobkov. Podľa údajov z prieskumu Eurobarometer až 77 % spotrebiteľov v Európskej únii uprednostňuje pokus o opravu pokazených výrobkov pred kúpou nových. V konečnom dôsledku sú však často nútení výrobok vymeniť alebo odhodiť z dôvodu vysokých nákladov na opravu a úrovne poskytovaných služieb. Správu podporím.

 
Aviz juridic - Politica de confidențialitate