Významná témata
 

Hlavní témata 2007

Instituce - 18-12-2007 - 13:07
Sdílet
1. ledna 2007 začala druhá polovina šestého volebního období Evropského parlamentu, které skončí v létě 2009. Europoslanci proto na letošním prvním plenárním zasedání zvolili nové vedení Parlamentu na příští dva a půl roku. Novým předsedou EP se stal německý křesťanský demokrat Hans-Gert PÖTTERING. S rozšířením EU o Rumunsko a Bulharsko 1. ledna 2007 přibylo v EP 53 nových poslanců. Nastává proto vhodná příležitost zhodnotit první rok činnosti EP v novém, rozšířeném složení.
 
Evropský parlament se roku 2004 výrazně změnil. Po historickém rozšíření z 15 na 25 členských států 1. května 2004 se v červnu téhož roku ve všech státech nové Pětadvacítky konaly volby do EP. Počet europoslanců se zvýšil z 626 na 732. Dalším důsledkem bylo zvýšení počtu úředních jazyků z 11 na 20. K 1. lednu 2007 se Evropská unie rozšířila o další dva státy, Rumunsko a Bulharsko, čímž počet poslanců v Evropském parlamentu vzrostl o 35 nových členů z Rumunska a 18 z Bulharska na konečných 785. Rumunština a bulharština se tak společně s irštinou staly dalšími úředními jazyky EU, čímž jejich počet vzrostl na 23.

Evropská rada v červnu 2007 vyzvala Evropský parlament, aby do října tohoto roku přeložil návrh na nové rozdělení křesel v EP po volbách v roce 2009.  Parlament proto 11. října přijal návrh, podle něhož bude počet křesel v následujícím volebním období činit 750, přičemž žádný členský stát nebude mít více než 96 a méně než 6 křesel. Toto rozdělení bylo navrženo v souladu se zásadou „degresivní proporcionality”.
 
29. listopadu 2007 schválil Parlament poměrem hlasů 534:85:21 Listinu základních práv EU, jejíž právně závazný status potvrdil návrh reformní smlouvy. Listinu poté ve středu 12. prosince slavnostně vyhlásil předseda Evropského parlamentu Hans-Gert PÖTTERING společně s předsedou Evropské Rady José SÓCRATESEM a předsedou Evropské komise José Manuelem BARROSOU na plenárním zasedání ve Štrasburku. Listina spojuje v jednom dokumentu občanská, politická, hospodářská a sociální práva občanů a všech lidí, kteří žijí na území Unie. Tato práva jsou v dokumentu rozdělena do šesti hlav: Důstojnost, Svoboda, Rovnost, Solidarita, Občanská práva a Soudnictví.
 
Pokud jde o legislativní pravomoci, Evropský parlament schválil v prvním čtení nařízení, kterým je leteckým společnostem ukládána povinnost zveřejňovat své ceny a tarify takovým způsobem, aby zahrnovaly veškeré daně, poplatky a příplatky známé v době zveřejnění. V oblasti životního prostředí podpořili poslanci návrh Komise na začlenění letecké přepravy do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. V květnu 2007 přijal Parlament dlouho očekávané nařízení, které umožnilo snížit ceny roamingových hovorů a přispělo k ochraně evropských spotřebitelů, kteří využívají služeb mobilních operátorů v zahraničí. Poslanci rovněž schválili nová pravidla pro reklamu v TV, která mají vytvořit lepší podmínky pro rozvoj audiovizálních služeb v Evropě, a v postupu konzultace se vyjádřili k návrhu Komise na reformu odvětví vína.
 
Pokud jde o rozpočtové pravomoci, přijal Parlament dne 13. prosince v druhém čtení rozpočet na rok 2008. Souhrnný rozpočet EU činí 120.346.758.612 EUR v položkách plateb, což představuje nárůst o
5,7 % oproti roku 2007 a téměř 0,96 % celkového HND členských států. Podle přijaté zprávy bude evropský program satelitní navigace Galileo a EIT plně financován z rozpočtu Společenství, aniž by současně bylo ohroženo financování víceletých programů lisabonské agendy „Celoživotní vzdělávání”, „Erasmus Mundus” a transevropské sítě. Rozpočet na rok 2008 je průlomový v tom, že poprvé bylo vyčleněno více prostředků na udržitelný růst a zaměstnanost než na zemědělské podpory

V následujícím přehledu naleznete informace o hlavních tématech činnosti Parlamentu při výkonu jeho kontrolních, legislativních a rozpočtových pravomocí během plenárních zasedání ve Štrasburku a v Bruselu.
 
Odkaz: 20071217TMN15631

Instituce

Horní část stránkyDalší
 
Hans-Gert Pöttering zvolen novým předsedou Evropského parlamentu
 
Evropský parlament zvolil dne 16. ledna 2007 Hanse-Gerta PÖTTERINGA svým novým předsedou. Tento 61letý německý křesťanský demokrat vystřídal v čele EP španělského socialistu Josepa BORRELLA, který Parlamentu předsedal od 20. července 2004. PÖTTERINGA v tajném hlasování zvolilo 450 europoslanců, což představuje 65,31 % platných hlasů. Pro ostatní 3 kandidáty hlasovalo celkem 239 poslanců. PÖTTERING povede Parlament do poloviny roku 2009. Stejně jako jeho předchůdci bude řídit veškeré činnosti EP a bude jej zastupovat i navenek.
 
 
Poslanci se vyjádřili k novém rozdělení křesel v EP
 
Po bouřlivých diskusích poslanci dne 11. října vyjádřili podporu návrhu Rady na nové rozdělení křesel v Evropském parlamentu. Parlament návrh Rady na ustanovení 750 poslaneckých křesel pro volební období 2009–2014 schválil poměrem hlasů 378:154:109. Poslanci rovněž navrhli přezkoumat, zda by bylo technicky a politicky možné nahradit počet rezidentů počtem evropských občanů.
 
Horní část stránkyDalší

Doprava a energetika

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
EP stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy
 
Evropský parlament schválil dne 27. března tzv. „třetí balíček pro námořní bezpečnost". Český europoslanec Jaromír KOHLÍČEK (GUE/NGL) předložil k hlasování v plénu zprávu týkající se základních zásad pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy. Směrnice, která byla předmětem zprávy, má na úrovni Společenství stanovit pokyny pro technické vyšetřování a výměnu zkušeností po vážných námořních nehodách. Jedná se o technické vyšetřování, které by mělo zjistit příčiny námořních nehod, aby z nich bylo možno vyvodit poučení. Komise zřídí evropskou elektronickou databázi, která bude nazvána Evropská informační platforma pro námořní nehody a které budou vyšetřovací orgány členských států hlásit námořní nehody a mimořádné události.
 
EP schválil nařízení o bezpečnosti na palubě civilních letadel
 
Eurposlanci hlasovali dne 25. dubna 2007 v druhém čtení o důležitém nařízení, které se zabývá aktualizací bezpečnostních pravidel na palubách civilních letadel, jež byla zavedena po teroristických útocích z 11. září 2001. Jedná se o různá opatření, od kontrol a prohlídek pasažérů, zakázaných předmětů v příručních zavazadlech, až po pravidla pro působení nových ozbrojených členů bezpečnostního dozoru na palubě letadel. Cílem je ochránit civilní letadla před trestnými činy ohrožujícími bezpečnost, a vyřešit další aspekty letecké bezpečnosti při jejich uplatňování členskými státy EU a leteckými společnostmi.
 
Rámcová dohoda o mnohostranném programu Ruské federace pro životní prostředí v jaderné oblasti a protokol o právních nárocích, soudním řízení a náhradě škody k této rámcové dohodě
 
Evropský parlament schválil dne 25. dubna 2007 zprávu českého europoslance Vladimíra REMKA (GUE/NGL) o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření rámcové dohody jménem Evropského společenství o mnohostranném programu Ruské federace pro životní prostředí v jaderné oblasti a protokolu o právních nárocích, soudním řízení a náhradě škody k rámcové dohodě o mnohostranném programu Ruské federace pro životní prostředí v jaderné oblasti.
 
Stará nákladní auta budou dovybavena zpětnými zrcátky
 
V důsledku dopravních nehod způsobených otáčením nákladních vozidel nebo jejich průjezdem přes kruhové objezdy přijde v Evropě o život každoročně přibližně 400 osob, přičemž nejčastější příčinou těchto nehod bývá špatný výhled řidičů kvůli tzv. mrtvému úhlu ve zpětných zrcátkách. Poslanci EP proto dne 10. května 2007 schválili v prvním čtení směrnici, která zavede povinnost dodatečné montáže zpětných zrcátek zohledňujících mrtvý úhel na nákladní vozidla a kamiony, které jsou v provozu od roku 2000. Podle evropské směrnice z roku 2003 musí být všechny nákladní automobily vyrobené od roku 2007 vybaveny těmito zpětnými zrcátky, poslanci však prosadili, aby byla zrcátka s mrtvým úhlem povinně domontována i na starší nákladní automobily.
 
Parlament podpořil transparentnější ceny letenek
 
S cílem zamezit klamavým reklamám a poskytování zavádějících informací veřejnosti Evropský parlament 11. července rozhodl, že ceny a tarify zveřejněné libovolnou formou, které jsou přímo nebo nepřímo určeny cestující veřejnosti, musí zahrnovat veškeré příslušné daně, nezbytné poplatky a příplatky známé v době zveřejnění. Poslanci se domnívají, že k cestujícím v letecké přepravě musí být přistupováno stejně jako k ostatním spotřebitelům a musí mít tedy právo na jednoznačné a úplné informace o konečné ceně, která jim bude účtována. Zvláštní důraz bude kladen zejména na nákup letenek prostřednictvím internetu, neboť v případě nízkorozpočtových leteckých společností se často jedná o jediný způsob, jakým lze rezervaci provést.
 
Dohoda o třetím železničním balíčku
 
Dne 25. září 2007 přijal Parlament ve třetím čtení soubor zpráv ke společnému návrhu o tzv. třetím železničním balíčku, který si klade za cíl podpořit rozvoj železniční přepravy v EU. Kromě významného posílení práv cestujících má nová legislativa nejpozději 1. ledna 2010 umožnit liberalizaci mezinárodních železničních služeb v oblasti osobní přepravy. Přijaté předpisy přinesou cestujícím mimo jiné více informací, odpovědnost železnic za pasažéry a jejich zavazadla, asistenci osobám se zdravotním postižením a kompenzační systém při zpoždění spojů. Součástí nových pravidel je také změna systému udělování certifikátů pro vlakový personál, který se nebude vztahovat pouze na strojvedoucí, ale na celý vlakový personál.
 
Parlament podpořil snížení emisí letecké přepravy
 
Evropský parlament dne 13. listopadu podpořil v prvním čtení návrh Evropské komise na začlenění letecké přepravy do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS). Na rozdíl od Komise však Parlament žádá, aby byly limity pro emise CO2 přísnější, a aby byly všechny lety, bez ohledu na to, zda se uskutečňují v rámci EU nebo mezi Unií a třetími státy, začleněny do ETS již od roku 2011. Poslanci se také postavili proti návrhu Komise, aby byla udělena výjimka vládním letům.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Práva žen/Rovné příležitosti

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Parlament podpořil boj proti násilí na dětech, mladistvých a ženách
 
Evropský parlament dne 22. května 2007 chválil v druhém čtení rozhodnutí, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program EU zaměřený na prevenci a boj proti násilí na dětech, mladistvých a ženách – DAPHNE III. Program je určený pro všechny členské státy, kandidátské země, státy sdružení volného obchodu (EFTA) a země západního Balkánu. Do jeho působnosti patří pomoc obětem, ale i svědkům (blízkým rodinným příslušníkům) domácího násilí, přičemž rozpočet pro tento program na uvedené období bude dosahovat 116,85 mil. EUR.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Spravedlnost a vnitřní věci

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Parlament ostře kritizoval aktivity CIA v Evropě
 
Evropský parlament schválil dne 14. února 2007 závěrečnou zprávu dočasného výboru zřízeného pro přešetření aktivit CIA v Evropské unii. Zpráva nešetří ostrou kritikou a kromě jiného uvádí, že v rozmezí let 2001¬–2005 „využilo evropský vzdušný prostor více než tisíc letů CIA”. Poslanci kritizovali Radu ministrů za nedostatek spolupráce při vyšetřování těchto aktivit a požádali ji, aby přistoupila k oficiálnímu šetření případů porušování základních práv. Text též jasně připouští možnost, že „na amerických vojenských základnách umístěných mimo USA se mohla nacházet zadržovací zařízení”, přičemž členské státy EU k těmto aktivitám pasivně přihlížely.
 
Jednotky rychlého nasazení v boji proti ilegální imigraci
 
Evropský parlament dne 26. dubna 2007 přijal v prvním čtení návrh nařízení o vytvoření pohraničních jednotek rychlého nasazení, o jejichž pomoc budou moci požádat členské státy v situacích, kdy budou muset čelit mimořádně silnému přílivu přistěhovalců. Jedná se o zabezpečení technické a operační pomoci zkušenými jednotkami. Jejich výpomoc bude vždy uskutečňována ve spolupráci s Evropskou agenturou pro řízení operační spolupráce na vnějších hranicích EU – FRONTEX.
 
 
EP podpořil zavedení programu o drogové prevenci
 
Poslanci dne 6. září 2007 schválili v druhém čtení rozhodnutí, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program zaměřený na boj proti drogové závislosti, nazvaný „Drogová prevence a informovanost o drogách”. Program je součástí programu „Základní práva a spravedlnost” a finanční prostředky na něj vyčleněné přesahují 21 mil. EUR. Hlavním cílem schváleného programu je zajistit vysoký stupeň ochrany občanů a zvýšit jejich informovanost, předcházet zneužívání drog, drogové závislosti a jejich škodlivým účinkům. Program má též členským státům umožnit výměnu informací a osvědčených postupů v této oblasti, např. prostřednictvím školení a studijních pobytů. Je určený všem skupinám, které se přímo či nepřímo zabývají drogovou problematikou.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Životní prostředí

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
EP: Je třeba přizpůsobit pesticidy požadavkům 21. století
 
Pesticidy sice umožňují dosáhnout maximálních zemědělských výnosů, zároveň však mají nepříznivý dopad na imunitní a endokrinologický systém a mohou způsobovat rakovinu. Parlament proto v prvním čtení podpořil soubor legislativních zpráv, které se věnují problematice užívání pesticidů a jsou zaměřené na snížení jejich škodlivých vlivů. Parlament se v přijatém balíčku vyslovil za zákaz leteckých postřiků pesticidy, prosadil rozšíření ochrany vodního prostředí a vyslovil se za minimální využívání pesticidů na veřejných prostranstvích. Poslanci také navrhli zpřísnit pravidla pro využívání testů na zvířatech, které by měly být podle jejich názoru prováděny až na posledním místě.
 
EP schválil novou strategii EU pro povodně
 
V roce 2005 přišlo v Evropě při povodních o život 40 osob, v roce 2002 dosáhl počet obětí 250. Vzhledem k tomu, že tento typ přírodních katastrof se stává stále častějším jevem, a jeho následky jsou stále závažnější, přijal Evropský parlament dne 25. dubna 2005 v druhém čtení směrnici, která se zabývá vyhodnocováním a řízením povodňových rizik. Parlament jejím prostřednictvím mimo jiné žádá členské státy EU, aby přijaly přísnější preventivní opatření. Kromě povodí řek se má směrnice vztahovat také na přímořské oblasti.
 
V Evropském parlamentu vznikl nový dočasný výbor pro změnu klimatu
 
Poslanci EP odsouhlasili dne 25. dubna vytvoření nového dočasného výboru, který se bude zabývat problematikou klimatických změn. Výbor vzniká jako odpověď na nutnost shromáždit a sladit stanoviska různých výborů a aktérů věnujících se této aktuální problematice, která v současnosti patří mezi nejdůležitější otázky mezinárodní agendy. Výbor byl vytvořený na 12 měsíců a svou činnost zahájil dne 10. května 2007. Po uplynutí stanoveného období předloží Parlamentu zprávu, která bude obsahovat doporučení pro činnosti, které by měly být uskutečněny. Výbor má 60 členů.
 
Parlament žádá čisté povrchové vody do roku 2015
 
Po dvou schválených směrnicích zaměřených na čistotu vod určených ke koupání (2005) a čistotu pozemních vod (2006) potvrdil Evropský parlament své odhodlání pokračovat v záměru vyčistit evropské vody. Poslanci proto 22. května 2007 schválili v prvním čtení návrh směrnice, která se zabývá kvalitou pozemních vod. Parlament mimo jiné požaduje zpřísnění norem environmentální kvality a také to, aby je členské státy bez výjimky plnily od roku 2015.
 
Environmentální politika EU si zachová evropský rozměr
 
Evropský parlament dne 22. května 2007 přijal zprávu o financování evropské environmentální politiky, které se bude řídit pravidly, na nichž se po několika neúspěšných jednáních Parlament dohodl s Radou v dohodovacím řízení. V průběhu jednání se Parlamentu podařilo prosadit, aby měl nový nástroj na financování této oblasti (známý pod názvem LIFE+) i nadále „evropský rozměr”. Program LIFE+ by měl financovat environmentální programy v letech 2007–2013, včetně programů, které byly doposud financovány z jiných zdrojů (Life, Forest Focus, program na podporu městského rozvoje či podpůrný program pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí).
 
EP podpořil zákaz prodeje měřících zařízení obsahujících rtuť
 
Evropský parlament dne 10. července 2007 schválil v druhém čtení směrnici, kterou se zavádí zákaz prodeje neelektrických rtuťových teploměrů a dalších měřících zařízení obsahujících rtuť široké veřejnosti. Poslanci tak zamítli dřívější požadavek EP na úplnou výjimku pro tradiční výrobce barometrů a odsouhlasili návrh Rady na dočasnou dvouletou výjimku po vstupu směrnice v platnost.
 
EP podpořil změny Úmluvy OSN/EHK o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států
 
Evropský parlament přijal dne 16. října 2007 prostřednictvím zprávy, kterou vypracoval český europoslanec Miroslav OUZKÝ (EPP-ED), návrh rozhodnutí Rady, kterým se schvalují první a druhá změna Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států. Tato úmluva stanovuje závazky stran provádět posouzení vlivů na životní prostředí u některých činností v raném stádiu plánování a vyplývá z ní rovněž všeobecný závazek států v souvislosti s oznamováním a konzultacemi týkajícími se všech velkých projektů, u kterých se předpokládá, že budou mít významný negativní dopad na životní prostředí přesahující hranice států.
 
Poslanci chtějí omezit emise CO2 u osobních a lehkých užitkových automobilů
 
Poslanci dne 24. října 2007 přijali zprávu z vlastního podnětu, jež reaguje na strategii EU v oblasti snižování emisí CO2, kterou předložila Evropská komise. Parlament jejím prostřednictvím vyjadřuje podporu Komisi v jejím úsilí o zavedení závazné evropské legislativy zaměřené na snížení emisí z osobních a lehkých užitkových automobilů. Poslanci se domnívají, že tyto emise CO2 by měly být do roku 2015 sníženy na 125g/km. Parlament v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že přibližně 19 % emisí CO2 v Evropské unii prochází právě od těchto vozidel, a závazky, které v této oblasti přijal automobilový průmysl, jsou nedostatečné.
 
Parlament přijal rámec pro ochranu půdy
 
Evropský parlament dne 14. listopadu podpořil v prvním čtení návrh směrnice o ochraně půdy, která má být ucelenou legislativou o této problematice na evropské úrovni. Mezi klíčové body legislativního textu patří návrh na zřízení veřejných registrů kontaminovaných lokalit v EU a vymezení „prioritních oblastí” podléhajících zvláštní ochraně. Členským státům je zároveň ukládána povinnost vypracovat sanační strategie, při uplatňování ustanovení této směrnice jim však bude poskytnuta jistá míra flexibility. Cílem chváleného legislativního textu je podpora udržitelného využívání půdy, zamezení její degradace z důvodu klimatických změn a náprava jejích důsledků.
 
EP: Je třeba zlepšit kvalitu ovzduší v Evropě
 
Poslanci dne 11. prosince hlasovali o směrnici týkající se kvality ovzduší. Nová legislativa stanoví mezní hodnoty koncentrací nejmenších částic, které jsou nevíce nebezpečné pro lidské zdraví – PM2,5. Tyto atmosférické částice o poloměru menším než 2,5µm nebyly dosud upraveny žádným právním předpisem. Poslanci navrhují, aby u PM2,5 byla nejprve stanovena cílová hodnota 25 µm/m3, která bude platná od roku 2010. Členské státy budou kromě toho povinny zřídit místa odběru vzorků v městských zónách a aglomeracích, ale také ve venkovských oblastech, kde by mělo být instalováno alespoň jedno místo odběru vzorků na každých 100 000 km2. Kromě částic PM2,5 a PM10 budou tyto stanice měřit také obsah oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, oxidů dusíku, olova, benzenu a oxidu uhelnatého v ovzduší.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Zemědělství

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Reforma odvětví vína: poslanci se dohodli na citlivých otázkách
 
Poslanci dne 12. prosince hlasovali o návrhu nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem. Odmítnutí automatické liberalizace práv na výsadbu od r. 2014, omezení doby klučení na tři roky místo pěti let, které navrhovala Evropská komise, zachování doslazování a podpory na mošt či přísnější pravidla pro chráněné označení původu – to jsou hlavní body zprávy, kterou poslanci podpořili poměrem hlasů 497:109:89. Pokud jde o otázku doslazování, která je aktuální zejména v severních oblastech, Parlament se jednoznačně vyslovil proti návrhu Evropské komise na jeho zákaz. Podle přijaté zprávy by přídavek sacharosy do vína měl být povolen v oblastech, kde se tento postup „tradičně používá”, v případě, že je z důvodu nepříznivých klimatických podmínek nezbytný.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Rozpočet

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Postup ukončen: EP přijal rozpočet na rok 2008
 
Evropský parlament přijal dne 13. prosince v druhém čtení rozpočet na rok 2008. Souhrnný rozpočet EU činí 120.346.758.612 EUR v položkách plateb, což představuje nárůst o 5,7 % oproti roku 2007 a téměř 0,96 % celkového HND členských států. Podle přijaté zprávy bude evropský program satelitní navigace Galileo a EIT plně financován z rozpočtu Společenství, aniž by současně bylo ohroženo financování víceletých programů lisabonské agendy „Celoživotní vzdělávání”, „Erasmus Mundus” a transevropské sítě. Celková výše prostředků vyčleněných z rozpočtu EU na rok 2008 na společnou zahraniční a bezpečností politiku bude činit 285 mil. EUR. Z této celkové částky bude 70 mil. EUR využito z nástroje pružnosti, který slouží k financování „nepředvídaných či výjimečných” výdajů. Toto výjimečné financování půjde v roce 2008 především na činnosti EU v Kosovu. Vzhledem k naléhavosti otázky imigrace navrhl EP také navýšení prostředků pro agenturu pro řízení vnějších hranic Unie - FRONTEX o 30 mil. EUR, přičemž celkový rozpočet této agentury činí 70 mil. EUR. Rozpočet na rok 2008 je průlomový v tom, že poprvé bylo vyčleněno více prostředků na udržitelný růst a zaměstnanost než na zemědělské podpory.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Spotřebitelé

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Potravinové balení: EP prosadil méně pravidel a větší výběr
 
Evropský parlament dne 10. května přijal v druhém čtení směrnici, jejímž cílem je deregulace velikosti balení potravin. Po jejím vstupu v platnost by se mělo mnoho produktů každodenní spotřeby prodávat v širší paletě velikostí než doposud, což spotřebitelům přinese větší možnost výběru. V praxi to bude znamenat, že když si bude spotřebitel chtít koupit např. 270ml balení zmrzliny, neměl by to být již žádný problém. Zatím totiž v této oblasti platí legislativa, která určuje, že např. balená zmrzlina se smí nad 250ml prodávat jen v přesně stanovených množstvích, odstupňovaných striktně stanovenými dávkami.
 
Parlament schválil zákaz obchodování s kožešinou ze psů a koček
 
Evropský parlament dne 19. června schválil v prvním čtení důležité nařízení, které má od roku 2009 zakázat obchodování s kožešinou ze psů a koček v celé EU. Na výzvy organizací bojujících za práva zvířat odmítli poslanci výjimku, která by povolovala obchodování s kožešinami těchto zvířat, která nebyla „chována nebo utracena pro produkci kožešiny”. To znamená, že zákaz se bude vztahovat na všechny kožešiny, bez ohledu na to, jakým způsobem byly získány.
 
Lepší a bezpečnější internetové nakupování
 
Evropský parlament přijal 21. června 2007 zprávu z vlastního podnětu o důvěře spotřebitelů v digitální prostředí, kterou vypracovala česká europoslankyně Zuzana ROITHOVÁ (EPP-ED). Zpráva zdůrazňuje nízkou důvěru spotřebitelů a obchodníků v toto prostředí a navrhuje prostředky k řešení stávající situace. Činnosti zaměřené na zvýšení důvěry v digitální prostředí měly mimo jiné zahrnovat grantový program pro projekty na zvýšení spotřebitelské důvěry, elektronický vzdělávací modul týkající se ochrany spotřebitelů a uživatelských práv v internetovém obchodování, vzdělávací a informační projekty určené ke zvýšení informovanosti malých a středních podniků o přeshraničním prodeji či evropský varovný systém k prevenci internetových podvodů. Zpráva rovněž navrhuje přijetí Evropské charty uživatelských práv v informační společnosti, jako nástroje, který by umožnil vymezení práv a povinností aktérů informační společnosti.
 
EP podpořil zpřísnění pravidel pro nabývání a držení střelných zbraní
 
Parlament dne 29. listopadu v rámci postupu spolurozhodování přijal poměrem hlasů 588:14:11 revidovanou směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní, přičemž nová legislativa by měla vstoupit v platnost již v lednu 2008. Nová směrnice přinese mimo jiné zpřísnění nákupu a držení zbraní, obsahuje omezení pro prodej zbraní přes internet, zpřísňuje systém označování a prodlužuje lhůtu pro uchovávání údajů na 20 let. Členské státy budou kromě toho mít povinnost zaznamenávat a sdílet informace o zbrojních pasech a jejich majitelích. Legislativa se bude vztahovat také na části střelných zbraní a náboje.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Informační společnost

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
EP: ceny roamingu se sníží
 
Poslanci Evropského parlamentu dne 23. května 2007 přijali nařízení, které umožnilo snížit roamingové ceny a přispělo k ochraně evropských spotřebitelů, kteří využívají služeb mobilních operátorů v zahraničí. Evropský parlament neústupně trval na tom, aby nová legislativa vstoupila v platnost již v létě 2007, což se po úspěšných jednáních mezi Parlamentem a Radou ukázalo jako uskutečnitelné. Maximální výše odchozího roamingového hovoru byla stanovena na 49 centů za minutu, přičemž v roce 2008 se sníží na 46 a v roce 2009 na 43 centů.  Pokud jde o maximální poplatky za příchozí roamingové hovory, nařízení stanoví 24 centů v roce 2007, které budou dále sníženy na 22 centů v roce 2008 a 19 centů v roce 2009.
 

Další informace :

Horní část stránkyDalšíPředchozí

Bezpečnost potravin

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Nová pravidla pro výrobu a označování lihovin
 
Parlament dne 19. června 2007 přijal nařízení o produkci a označování alkoholických nápojů. Tvrdá jednání probíhala zejména ohledně výroby a označování vodky. Ve hře byly především spory zemí vyrábějící tuto lihovinu o suroviny, ze kterých může být vyráběna. Parlament nakonec schválil kompromis vyjednaný s Radou, podle něhož může být tradiční vodka vyrobena pouze z obilí nebo z brambor (nikoli z melasy) a jiné suroviny lze použít pouze v případě, že budou jasně uvedeny na etiketě. Pokud jde o lihoviny vyráběné v České republice, návrh nařízení se zmiňuje o slivovici, která se podle definice „získává tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu ethylalkoholu zemědělského původu”. Pokud je slivovice pocházející z České republiky uváděna na trh Společenství, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě.
 
EP podpořil legislativu upravující pravidla pro enzymy, přídatné a aromatické látky v potravinách
 
Parlament dne 10. července 2007 schválil v prvním čtení soubor návrhů zaměřených na aktualizaci postupů při povolování potravinářských přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci potravin. Jedním z hlavních cílů této legislativy jsou vyšší bezpečnostní normy ve prospěch spotřebitelů. Modernější předpisy by měly zároveň podpořit inovaci a konkurenceschopnost v evropském potravinářském průmyslu. První ze dvou schválených zpráv se zabývá povolovacím řízením pro přídatné látky v EU. To by nyní mělo být na celoevropské úrovni jednoduché a jednotné. Druhá schválená zpráva se zaměřuje na návrh nařízení o aditivech v potravinách, jakými jsou například sladidla, barviva, konzervační látky, antioxidanty, emulgátory, želatina nebo balící plyny. Podle uvedeného nařízení nesmějí přídatné látky ohrožovat zdraví spotřebitelů nebo je uvádět v omyl a musí být nezbytné z hlediska technologie.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Volný pohyb služeb

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Volná soutěž v oblasti poštovních služeb od roku 2011
 
Evropský parlament dne 11. července 2007 přijal v prvním čtení návrh směrnice, který má přinést liberalizaci trhu s poštovními službami v celé EU. Po celkovém otevření trhu mají vnitrostátní poskytovatelé poštovních služeb ztratit monopolní postavení v rámci dosavadní tzv. „vyhrazené oblasti”, tj. monopol na zásilky s hmotností nižší než 50g. Podle poslanců EP by však měl monopol skončit až 31. prosince 2010, tedy o dva roky později, než navrhovala Evropská komise. Pro nové členské státy, státy s malým počtem obyvatel a omezenou geografickou rozlohou, nebo státy se složitou topografií (např. státy s velkým počtem ostrovů) požaduje Parlament další dvouletý odklad pro provedení směrnice – tedy na 31. prosince 2012.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Kultura

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Celoživotní vzdělávání by mělo začínat již v mateřské škole
 
Zpráva z vlastního podnětu českého europoslance Tomáše ZATLOUKALA (EPP-ED), kterou poslanci široce podpořili na plenárním zasedání 27. září 2007, se zabývá účinností a spravedlností vzdělávacích systémů v Evropě. Parlament je přesvědčen, že zvýšení účinnosti vzdělávání přinese návratnost investic jednotlivců a společnosti až kolem 8 % ročně, přispěje k posílení hospodářské soutěže a ke snížení nezaměstnanosti. Poslanci proto doporučují, aby vzdělávací systémy systematicky zapojovaly žáky, studenty a dospělé ze všech sociálních skupin. Nejvíce finančních prostředků by současně mělo být investováno do předškolního vzdělávání, kde je jejich návratnost nejvyšší. V poslední řadě podporují také modernizaci univerzit tak, aby se vysokoškolské vzdělávání stalo konkurenceschopnějším, umožnilo všem spravedlivou účast a zároveň zůstalo finančně životaschopné a efektivní.
 
 
Cena LUX: Předseda EP oznámil vítěze
 
24. října oznámil předseda Evropského parlamentu Hans-Gert PÖTTERING vítěze prvního ročníku filmové ceny Evropského parlamentu LUX. Stal se jím německo-turecký film Na druhé straně. Vítězný snímek zvolili europoslanci ze tří filmů, které byly vybrány do užšího výběru, o němž rozhodla 17ti členná porota. Cena byla vítězi předána ve Štrasburku v hlavním jednacím sále za přítomnosti poslanců a zástupců tří nominovaných filmů. Slavnostního předání se zúčastnil portugalský režisér Manoel de Oliveira, německá herečka Hanna Schygulla a francouzský herec Michel Piccoli. Záměrem ceny je vyzdvihnout bohatství jazykové rozmanitosti a podpořit evropskou filmovou tvorbu. Cena, která byla vítězi předána, představuje Babylónskou věž, symbol mnohojazyčnosti.
 
 
Parlament schválil nová pravidla pro reklamu v TV
 
Poslanci EP dne 29. listopadu 2007 podpořili novelu směrnice z roku 1997 o provozování televizního vysílání, známou pod názvem „Televize bez hranic”, čímž zajistili její vstup v platnost ještě před koncem roku 2007. Cílem bylo vytvořit lepší podmínky pro rozvoj audiovizuálních mediálních služeb v Evropě, přičemž nová legislativa, na níž se EP předem dohodl s Radou, má např. změnit pravidla pro vysílání reklam nebo podmínky pro tzv. „umísťování produktů” do vysílání. Důvodem revize byly mimo jiné technické změny při přechodu z analogového na digitální vysílání, které by mělo být v Evropě dokončeno do roku 2010. Záměrem je vytvořit rovné podmínky pro veřejnoprávní a soukromé poskytovatele mediálních služeb, stejně jako pro nezávislé producenty. Směrnice se bude vztahovat také na internetové televizní vysílání, nebude se však týkat soukromých internetových stránek.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Lidská práva

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Předání Sacharovovy ceny Sálihovi Mahmúdovi Usmánovi
 
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert PÖTTERING předal dne 11. prosince 2007 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2007 súdánskému právníkovi Sálihovi Mahmúdovi Usmánovi, který „každodenně riskuje svůj život za lidskou důstojnost a spravedlnost” a hájí lidská práva obětí nesčetných konfliktů v Súdánu. Laureát ve svém projevu vyzval EU, aby „zaujala pevný a jednotný postoj k obraně nevinného civilního obyvatelstva”.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Základní práva

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Parlament žádá celosvětové moratorium na trest smrti
 
Parlament dne 1. února přijal usnesení, jehož prostřednictvím žádá celosvětové moratorium na trest smrti. Text označuje trest smrti za „krutý a nelidský trest”, který je třeba zrušit „za jakýchkoli podmínek”. Usnesení také odsuzuje popravu Saddáma Husseina a využití jeho oběšení k mediálním účelům a lituje způsobu jejího provedení. Parlament rovněž zůdraznil, že evropské intituce a členské státy musí podniknout všechny potřebné kroky k zajištění co největší podpory usnesení o všeobecném moratoriu na trest smrti na půdě OSN.
 
 
EP schválil Listinu základních práv
 
Evropský parlament dne 29. listopadu 2007 schválil poměrem hlasů 534:85:21 Listinu základních práv EU, jejíž právně závazný status potvrdil návrh reformní smlouvy. Listinu poté ve středu 12. prosince slavnostně vyhlásil předseda Evropského parlamentu Hans-Gert PÖTTERING společně s předsedou Evropské Rady José SÓCRATESEM a předsedou Evropské komise José Manuelem BARROSOU na plenárním zasedání ve Štrasburku. Listina spojuje v jednom dokumentu občanská, politická, hospodářská a sociální práva občanů a všech lidí, kteří žijí na území Unie. Tato práva jsou v dokumentu rozdělena do šesti hlav: Důstojnost, Svoboda, Rovnost, Solidarita, Občanská práva a Soudnictví.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Schengen

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
EP: Schengenský prostor se může rozšířit
 
Evropský parlament zaujal 15. listopadu kladné stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o hodnocení připravenosti devíti členských států na vstup do Schengenského prostoru. Podle přijatého usnesení sice nadále přetrvávají jisté dílčí nedostatky, které bude třeba postupně odstranit, všeobecně však všechny země podmínky pro vstup splňují. Zpráva EP o uplatňování Schengenského acqui souhlasí s konstatováním schengenské hodnotící zprávy, z níž vyplývá, že tyto státy jsou připraveny na vstup do schengenského prostoru. K faktickému otevření hranic dojde již 21. prosince 2007 a jedná se o největší rozšíření schengenského prostoru od jeho vzniku. Kontroly na letištních přechodech budou následně zrušeny 28. března 2008.  
 

Další informace :

Horní část stránkyDalšíPředchozí

Veřejné zdraví

Horní část stránkyPředchozí
 
Evropský parlament podpořil zprávu o mezinárodním zdravotním řádu
 
Evropský parlament dne 28. června podpořil zprávu z vlastního podnětu o mezinárodním zdravotním řádu, kterou vypracoval český europoslanec Miroslav OUZKÝ (EPP-ED). Mezinárodní zdravotní řád je mezinárodní právní nástroj, jehož cílem je prevence nemocí, ochrana proti nim a kontrola jejich šíření a zajištění reakce v oblasti veřejného zdraví, která bude úměrná rizikům. Mezi hlavní body, které poslanci v přijaté zprávě zdůraznili, patří především nutnost provádět MZŘ koordinovaně v celém Společenství na základě zásady subsidiarity, vyjasnění úlohy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí či nutnost vytvoření adekvátních systémů varování v sousedních a třetích zemích pro případ ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.
 
Horní část stránkyPředchozí