Tisková zpráva
 

EP: Unie musí vést otevřenou debatu o zločinech totalitních režimů

Volby 2009 - Spravedlnost a vnitřní věci - 02-04-2009 - 13:58
Plenární zasedání
Sdílet

Poslanci Evropského parlamentu dnes přijali společné usnesení o svědomí Evropy a totalitě, v němž žádají, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem obětí všech totalitních a autoritářských režimů. Připomínají v této souvislosti, že Evropa nebude sjednocena, dokud nebude schopna nahlížet na svoji historii jednotně, neuzná nacismus, stalinismus a fašistické a komunistické režimy za společné dědictví a nepovede otevřenou a důkladnou diskusi o jejich zločinech v minulém století.

Poslanci v usnesení o svědomí Evropy a totalitě, které přijali na dnešním zasedání poměrem hlasů 553:44:33, připomínají, že evropská integrace byla již od počátku reakcí na utrpení, které přinesly dvě světové války a nacistická tyranie, jež vedla k holocaustu, jakož i na rozpínavost totalitních a nedemokratických komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Byla rovněž způsobem, jak pomocí spolupráce a integrace překonat hluboké rozpory a nepřátelství v Evropě, jak ukončit válku a zajistit na tomto kontinentu demokracii. Vzpomínky na tragickou minulost Evropy je proto zapotřebí uchovat v živé paměti, a uctít tak památku obětí, odsoudit viníky a položit základy k usmíření vycházející z pravdy a připomínání minulosti.
 
Evropa nebude podle EP sjednocena, dokud nebude schopna nahlížet na svoji historii jednotně, neuzná nacismus, stalinismus a fašistické a komunistické režimy za společné dědictví a nepovede otevřenou a důkladnou diskusi o jejich zločinech v minulém století. Poslanci současně připomínají, že v západní Evropě byl dominantní historickou zkušeností nacismus a země střední Evropy navíc zažily komunismus. Domnívají se proto, že je nutné usilovat o lepší pochopení minulosti těchto zemí, které prošly dvojí diktaturou.
 
Parlament dále zdůrazňuje, že žádný politický orgán ani žádná politická strana nemá na výklad historie monopol a nemůže tvrdit, že je objektivní. Mylný výklad historie může podle EP podpořit exkluzivistická opatření, a tím podněcovat nenávist a rasismus.
 
Přístup k dokumentům
 
EP vyslovuje politování nad skutečností, že v některých členských státech je i 20 let po pádu totalitních komunistických režimů ve střední a východní Evropě příliš omezen přístup k dokumentům, které mají konkrétní význam z osobního hlediska nebo jsou potřebné pro účely vědeckého bádání. Poslanci vyzývají členské státy k tomu, aby se skutečně zasadily o otevření archivů, a to i archivů bývalých státních bezpečnostních služeb, tajné policie a zpravodajských služeb,  a současně aby přijaly opatření k zajištění toho, aby tento proces nebyl zneužíván pro politické účely.
 
„Je nutné podporovat zachování dokumentů a svědectví dokládajících pohnutou minulost Evropy, aby bylo možné prohloubit povědomí Evropy o zločinech spáchaných totalitními a nedemokratickými režimy, jelikož bez připomínání minulosti nelze dosáhnout usmíření”, domnívají se poslanci.
 
Platforma evropské paměti a svědomí
 
Parlament vyzývá ke zřízení platformy evropské paměti a svědomí, která by podpořila budování sítí a spolupráci mezi vnitrostátními výzkumnými institucemi, jež se specializují na historii totalitních režimů, a vytvoření celoevropského dokumentačního střediska / památníku obětem všech totalitních režimů.
 
Poslanci na závěr žádají, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem obětí všech totalitních a autoritářských režimů, které by byly připomínány důstojně a nezaujatě.
 
V rozpravě, která se konala na uplynulém plenárním zasedání, vystoupili z českých europoslanců Jana HYBÁŠKOVÁ za skupinu PPE-DE a Vladimír REMEK za skupinu GUE/NGL.
 
Jana HYBÁŠKOVÁ (EPP-ED) na úvod svého projevu připomněla, že v roce 2005 přijal EP usnesení k 60. výročí konce druhé světové války. „Zjistili jsme, že v Evropském parlamentu a Unii není dostatek politické vůle se zabývat společným pochopením a oceněním evropské historie”, upozornila v této souvislosti. „Zatímco obětem fašismu a nacismu se dostalo čestného odškodnění, miliony obětí komunismu nebyly vzpomenuty”, zdůraznila. Ocenila proto, že Parlament vypracuje a přijme společné usnesení „Svědomí Evropy a totalita”. Evropa totiž nebude podle jejího názoru jednotná, dokud „západ a východ nepřistoupí ke společnému studiu, poznání, dialogu a pochopení vzájemné historie fašismu, komunismu a nacismu”.
 
Na základě rezoluce Rady Evropy a rámcového rozhodnutí Rady proti rasismu a xenofobii a na základě procesu Pražské deklarace proto vypracovala otázku na Radu a Komisi, v níž se dotázala, co učiní pro „ustanovení platformy vědeckých institutů východu a západu studujících zločiny komunismu, nacismu a fašismu”. Zeptala se rovněž Komise, zda poskytne finanční prostředky z nástroje Evropa pro občany a jak podpoří ustanovení 23. srpna jako dne obětí totality. Na Radu a Komisi vznesla další dotaz, a to jakým způsobem přistoupí k rovnému symbolickému ocenění čestných obětí totalitního komunismu a co udělají pro to, abychom se vyrovnali s dědictvím totalitního komunismu jako se zločinem proti lidskosti, který je ve svých důsledcích srovnatelný s nacismem a fašismem.
 
Vladimír REMEK (GUE/NGL) je přesvědčen, že „snahy tvrdit, že komunismus rovná se nacismus či fašismus, a vytváření nových tzv. ústavů či platforem pro zkoumání zavání politickou účelovostí”. Domnívá se naopak, že existuje řada historických ústavů a pracovišť, které se věnují nezávislému posuzování dějinných událostí. Uznal nicméně, že i za komunismu „byly represe, činy bezpráví i násilí”, které je nutné vyšetřit a spravedlivě odsoudit. „Jestli někdo nechce vidět rozdíl mezi komunisty a nacisty, mezi komunisty před lety a dnes nebo mezi lidmi, kteří jako já po demokratické volbě zastupují i nemálo komunistických voličů tady v Parlamentu, pak se tak snaží třeba i mě hodit do jednoho pytle s nacisty”, dodal na závěr.
 
02/04/2009
Společné usnesení
Rozprava: 25. 3. 2009
Hlasování: 2. 4. 2009
Odkaz: 20090401IPR53245