NÁVRH USNESENÍ o obhajobě zásady subsidiarity
15. 12. 2009
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
Mario Borghezio za skupinu EFD
B7‑0274/2009
Usnesení Evropského parlamentu o obhajobě zásady subsidiarity
Evropský parlament,
– s ohledem na články 4 a 6 Lisabonské smlouvy,
– s ohledem na protokoly 1 a 2 ke Smlouvě o Evropské unii o úloze vnitrostátních parlamentů a o používání zásad subsidiarity a proporcionality,
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o vývoji vztahů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci Lisabonské smlouvy,
– s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Lautsi v. Itálie (č. jed. 30814/06),
– s ohledem na otázku Komisi ze dne 4. prosince 2009 o obhajobě zásady subsidiarity (O-0152/2009 – B7‑0238/2009),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že přítomnost křížů v italských třídách představuje porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv,
B. vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 2 nové Smlouvy o Evropské unii, která právě vstoupila v platnost, definuje právní rámec pro přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;
C. vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie,
D. vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii „Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy“,
1. upozorňuje, že Evropský soud pro lidská práva není součástí právního systému EU;
2. vyzývá Komisi, aby uznala, že podobný rozsudek by představoval vážné porušení základní zásady subsidiarity v rámci právního systému EU;
3. trvá na tom, že Komise se musí vyvarovat jakéhokoli postupu, který by mohl ohrozit neomezený respekt k národním identitám členských států a jejich samostatných oblastí, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU;
4. vyzývá Komisi, aby otevřeně zpochybnila použitelnost tohoto rozsudku a dala jasně najevo, že otázka přítomnosti křížů ve školách je i nadále odpovědností samotných členských států a jejich regionů, a aby zajistila, že přistoupením EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nedojde k porušení zásady subsidiarity;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, parlamentům a vládám členských států Evropské unie a Radě Evropy.