Návrh usnesení - B7-0522/2011Návrh usnesení
B7-0522/2011

NÁVRH USNESENÍ o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20)

20. 9. 2011

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7‑0436/2011 a B7‑0437/2011
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

Karl-Heinz Florenz, Vittorio Prodi, Corinne Lepage, Sandrine Bélier, Miroslav Ouzký, Kartika Tamara Liotard za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin


Postup : 2011/2733(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0522/2011

B7‑0522/2011

Usnesení Evropského parlamentu o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20)

Evropský parlament,

–     s ohledem na konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20), která se uskuteční v červnu 2012 v Riu de Janeiru a která se zaměří na dvě témata: „zelená ekonomika v kontextu udržitelného rozvoje a odstranění chudoby“ a „institucionální rámec pro udržitelný rozvoj“,

–     s ohledem na otázky položené Komisi a Radě o cílech EU pro konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20), která se uskuteční v červnu 2012 v Riu de Janeiru (O- B7 000/2011, O- B7 000/2011),

–     s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Rio+20: na cestě k zelené ekonomice a lepší správě“ (KOM(2011)363),

–     s ohledem na výsledky konference o biologické rozmanitosti konané v roce 2010 v japonské Nagoji,

–     s ohledem na Kjótský protokol z roku 1997,

–     s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, v níž jsou stanoveny rozvojové cíle tisíciletí jako cíle vypracované společně mezinárodním společenstvím ve snaze odstranit chudobu,

–     s ohledem na globální iniciativu Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), kterou schválili vedoucí představitelé států G8+5 v červnu 2007, a na její výsledky zveřejněné v letech 2009 a 2010,

–     s ohledem na zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu,

–     s ohledem na Úmluvu OSN o právech původního obyvatelstva,

–     s ohledem na zprávu Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD), která byla přijata v roce 2008,

–                s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny nazvanou „Agroekologie a právo na potraviny“, která byla předložena na zasedání Rady OSN pro lidská práva dne 8. března 2011,

–     s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.    vzhledem k tomu, že ačkoli bylo od summitu v Riu v roce 1992 a summitu v Johannesburgu v roce 2002 dosaženo v oblasti udržitelného rozvoje pokroku, nadále přetrvávají značné nedostatky a výzvy, pokud jde o provádění, přičemž řada závazků mezinárodního společenství nebyla doposud zcela splněna;

B.    vzhledem k tomu, že třemi cíli summitu Rio+20 bude zajistit obnovení politického závazku vůči udržitelnému rozvoji, posoudit pokrok, kterého bylo doposud dosaženo, a přetrvávající nedostatky při plnění výstupů hlavních summitů o udržitelném rozvoji a řešit nově se objevující výzvy;

C.    vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit součinnost mezi třemi úmluvami přijatými v Riu, a to o biologické rozmanitosti (CBD), o změně klimatu (UNFCCC) a o desertifikaci (UNCCD),

D.    vzhledem k tomu, že až 1,4 miliardy lidí nadále žije v extrémní chudobě a polovina z nich se nachází v subsaharské Africe; vzhledem k tomu, že šestina světové populace trpí podvýživou, přičemž se prohlubuje problém nedostatečného zajištění potravin a nezaměstnanost nebo částečná zaměstnanost je pro velkou část obyvatelstva v rozvojových zemích i nadále realitou; vzhledem k tomu, že 70 % osob, které žijí za méně než dolar denně, představují ženy;

E.    vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje vážkou hrozbu pro snižování chudoby, lidská práva, mír a bezpečnost a dosažení rozvojových cílů tisíciletí v mnoha rozvojových zemích;

F.    vzhledem k tomu, že podle odhadů celosvětová populace vzroste do roku 2050 nejméně na 9 miliard, což dále zvýší nároky na omezené přírodní zdroje a na schopnost zvládat toky odpadu, které budou s takovým nárůstem spojené;

G.    vzhledem k tomu, že neustále rostoucí poptávka po vodě, půdě a lesích vede k stále většímu vyčerpávání a znehodnocování těchto zdrojů; vzhledem k tomu, že se i nadále znepokojivou rychlostí snižuje biologická rozmanitost, probíhá nadměrný rybolov, zhoršuje se stav ekosystémů a pokračuje odlesňování;

H.    vzhledem k tomu, že množství globálních emisí skleníkových plynů dále vzrůstá;

I.     vzhledem k tomu, že světové oceány hrají zásadní úlohu ve světových klimatických procesech, zejména z hlediska sekvestrace uhlíku, jsou významným zdrojem energie a jsou domovem velkého množství druhů, představují důležitý prostředek dopravy, skýtají udržitelnou obživu a vytváří podmínky pro život, především potraviny, léčivé prostředky a čerstvou vodu; vzhledem k tomu, že změna klimatu, neudržitelné rybolovné praktiky a nekontrolovatelné znehodnocování mořských ekosystémů, lokalit a druhů, společně s dalšími vlivy poškozují schopnost oceánů i nadále tyto služby poskytovat;

J.     vzhledem k tomu, že 80 % světových rybolovných oblastí je buď plně vyčerpáno, nebo přečerpáno, přičemž přibližně 20 % světové populace je přímo závislých na rybolovu jako svém hlavním zdroji bílkovin;

K.   vzhledem k tomu, že vinou ekologických katastrof vzrůstá počet osob bez domova; vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit mezinárodní status uprchlíka z důvodu klimatu a životního prostředí;

L.    zhledem k tomu, že dopady změny klimatu jsou ohroženy především ženy a děti, a to zejména v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích; vzhledem k tomu, že velké množství žen je stále přehlíženo a diskriminováno;

M.   zhledem k tomu, že výzvy, které před námi stojí, nejsou izolované, ale vzájemně propojené a provázané; zhledem k tomu, že Rio+20 je jediné mnohostranné fórum, které se věnuje všem třem pilířům udržitelného rozvoje, čímž je zajištěn celostní přístup;

N.   vzhledem k tomu, že koncepce přístupu trojité spirály, která je součástí programu OSN pro životní prostředí, by mohla být pro diskusi dobrým základem;

O.   vzhledem k tomu, že existují dosažitelná řešení četných výzev v oblasti udržitelnosti; vzhledem k tomu, že například návratnost investic do zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému je až dvousetnásobná;

P.    vzhledem k tomu, že se obecně uznává, že používání HDP jako ukazatele dobrých životních podmínek pro lidi a rozvoje má jistá omezení;

Q.   vzhledem k tomu, že je nutné podporovat udržitelnou spotřebu a výrobu;

R.    vzhledem k tomu, že je nutné podporovat zdravou, bezpečnou a spravedlivou společnost, která podporuje sociální začlenění, respektuje základní práva a kulturní rozmanitost a bude vytvářet rovné příležitosti a bojovat proti všem formám diskriminace;

S.    vzhledem k tomu, že řádná správa v environmentální oblasti se neomezuje na institucionální opatření a zahrnuje transparentnost, odpovědnost a zapojení občanské společnosti; vzhledem k tomu, že zásada č. 10 Deklarace z Ria potvrzuje, že environmentální otázky se nejlépe řeší za účasti všech dotčených občanů, a vyzdvihuje potřebu umožnit přístup k informacím týkajícím se životního prostředí, právo účasti na rozhodovacích procesech a faktický přístup k soudním a správním řízením;

T.    vzhledem k tomu, že v posledních dvaceti letech došlo k zásadní proměně geopolitické scény, přičemž některé rozvojové země jsou dnes hlavními hospodářskými a politickými aktéry, což vedlo k novému rozložení moci a vlivu a ony musí přijmout nové role a také povinnosti;

U.    vzhledem k tomu, že příspěvky by měly být OSN předloženy do 1. listopadu 2011 jako podklad k jednáním, která budou zahájena na počátku roku 2012;

1.    vítá rozhodnutí Valného shromáždění OSN v rezoluci 64/236 uspořádat v červnu 2012 v Riu de Janeiru konferenci Organizace spojených národů na nejvyšší možné úrovni o udržitelném rozvoji, která bude jedinečnou příležitostí k tomu, aby vedoucí představitelé z celého světa stanovili program udržitelnosti na příštích 10 let a současně zdůraznili potřebu celosvětové solidarity; požaduje, aby byly země zastoupeny na úrovni hlav států nebo vlád;

2.    vítá sdělení Komise nazvané „Rio+20: na cestě k zelené ekonomice a lepší správě“ domnívá se však, že důraz na zelenou ekonomiku a soukromý sektor by neměl odpoutat pozornost od potřeby posílení úlohy občanů a řádné správy v environmentální oblasti, která přesáhne rámec institucionálních opatření; zdůrazňuje, že EU se při provádění zásady 10 z Ria může v této souvislosti podělit o cenné zkušenosti;

3.    vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby byl OSN do 1. listopadu 2011 předložen pevný a jednotný postoj EU jako podklad k jednání, která budou zahájena již na počátku roku 2012;

4.    zdůrazňuje, že má-li být EU soudržná vnitřně i ve vztahu ke svým ambicím na mezinárodním poli, musí být udržitelný rozvoj v popředí všech procesů a politik EU;

5.    zdůrazňuje, že summit Rio+20 je zásadní příležitostí k posílení politických závazků vůči udržitelnému rozvoji v celosvětovém měřítku i partnerství mezi průmyslově vyspělými a rozvojovými zeměmi;

6.    zdůrazňuje, že je nezbytně nutné dodat provádění a mezinárodní správě politik udržitelného rozvoje větší naléhavost a dynamiku, neboť postupují jen pomalu;

7.    vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby summit Rio+20 nepřinesl pouze prohlášení o dobrých záměrech, ale také konkrétní opatření a závazné cíle a způsoby hodnocení jejich plnění, které jsou zapotřebí k tomu, aby vznikla synergie mezi jednotlivými prvky udržitelného rozvoje;

8.    je znepokojen důrazem kladeným na zelenou ekonomiku jako na jedno ze dvou hlavních témat summitu a trvá na tom, aby „zelená ekonomika“ byla chápána jako celkový chod ekonomiky v mezích udržitelnosti s ohledem na biologickou rozmanitost, zachování služeb ekosystému, ochranu životního prostředí a využívání přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že větší pozornost než pouhé zelené ekonomice by měla být věnována lidskému, environmentálnímu a přírodnímu kapitálu;

9.    zdůrazňuje, že summit Rio+20 by se měl zaměřit na posílení vazeb mezi environmentální, hospodářskou a sociální agendou a posunout jejich chápání jako tří samostatných pilířů směrem ke koherentnějšímu a provázanějšímu pojetí;

10.  je toho názoru, že řešení problémů, které před námi stojí, není zpomalení růstu, nýbrž podpora udržitelného růstu a zelené ekonomiky, což nabízí příležitosti všem zemím bez ohledu na úroveň jejich rozvoje a strukturu jejich hospodářství;

11.  zdůrazňuje, že je nutné se zaměřit na nové a nově se objevující výzvy, jako je nedostatek zdrojů včetně toho, jakou úlohu hraje tento nedostatek v konfliktech;

12.  zdůrazňuje, že základním kamenem systémové změny, k níž musí dojít, je rovnost, která by měla být zajištěna na celém světě, což méně a nejméně rozvinutým zemím umožní urychlit proces obvyklého vývoje a dosáhnout vyšší úrovně z hlediska kvality lidského života, ale i z pohledu rovnosti uvnitř státu a rovnosti mezi generacemi;

13.  zdůrazňuje, že summit Rio+20 by měl stanovit specifické a konkrétní cíle a způsoby jejich hodnocení a sledování jejich plnění, a v této souvislosti požaduje, aby byl přijat plán přechodu na zelenou ekonomiku;

14.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení přechodu na zelenou ekonomiku v souvislosti s úsilím o vymýcení chudoby je nezbytné propojit ochranu životního prostředí a lidských práv a zabývat se třemi vzájemně provázanými dimenzemi politiky, jimiž jsou:

–     investice do udržitelného hospodaření s klíčovými zdroji a přírodním kapitálem vycházející z koordinovaného úsilí v oblasti výzkumu a vývoje,

–     zavedení správných tržních a regulačních podmínek inspirovaných zásadou rovnosti,

–     zlepšení správy a zapojení občanské společnosti a soukromého sektoru;

15.  zdůrazňuje, že je třeba zahrnout také zásadu společného, avšak diferencovaného přístupu, zásadu předběžné opatrnosti, zásadu „znečišťovatel platí“ a rozšířenou odpovědnost producenta s cílem prosazovat spravedlivé rozdělení odpovědnosti za celosvětový udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že politiky zeleného růstu by se měly orientovat na všestranně výhodná řešení tím, že podpoří podnikání, konkurenceschopnost a inovace napříč všemi odvětvími a budou se soustřeďovat na všechny oblasti, v nichž jsou řešení ekonomicky nejúčinnější a mají největší dopad na životní prostředí;

16.  zdůrazňuje, že cílem zelené ekonomiky musí být oddělení hospodářské aktivity od využívání zdrojů a znehodnocování životního prostředí;

17.  vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že se summit Rio+20 bude snažit nalézt řešení přetrvávajících a prohlubujících se nedostatků plynoucích ze stávajícího hospodářského modelu na celosvětové úrovni a na úrovni jednotlivých států;

18.  opakuje své přesvědčení, že nejbezpečnější, nejpraktičtější a nejdostupnější řešení provázaných problémů změny klimatu, poklesu biologické rozmanitosti a rozšiřování pouští spočívá v ochraně a rozšiřování přírodních ekosystémů;

19.  zdůrazňuje, že summit Rio+20 by měl jednat o integrovaném přístupu k řešení mnoha palčivých otázek, jako např. vymýcení chudoby, zdraví, dodávky potravin, zaměstnanost, rovnost mezi muži a ženami a dodávky energie; zdůrazňuje, že tyto problémy nelze řešit samostatně a že neexistuje žádné zázračné řešení, spolupráce je tudíž stále důležitější; zdůrazňuje v tomto ohledu nezbytnou úlohu, kterou hrají zdravé a přirozené ekosystémy při dosahování rozvojových cílů tisíciletí;

20.             vyzývá summit Rio+20, aby trval na výrazném pokroku v otázce zajištění účinnosti stávajícího mezinárodního právního rámce pro ochranu životního prostředí vybízením států k tomu, aby se připojily ke stávajícím mezinárodním nástrojům, a signatářských států, aby přistoupily k urychlené ratifikaci;

Opatření v oblasti zdrojů a přírodního kapitálu

21.  zdůrazňuje, že přechod na zelenou ekonomiku vyžaduje bezodkladná opatření, pokud jde o ochranu ekosystémů, účinné a udržitelné zdroje a přírodní kapitál a zároveň musí podporovat udržitelnou spotřebu a výrobu; zdůrazňuje, že je nutné prosazovat současně iniciativy zaměřené na budování kapacit;

22.  připomíná, že pokud nebudou hospodářství řádně řízena, přírodní kapitál efektivně a nestranně spravován a pokud nebude zaručen současným i budoucím generacím rovnocenný přístup k distribuci, nepřinese Komisí obhajovaná koncepce „zeleného hospodářství“ chudým automaticky blahobyt a nepřispěje k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

23.  zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout plánů pro udržitelnou výrobu a spotřebu a realizovat je a dále udržet dopady využívání přírodních zdrojů náležitě v bezpečných ekologických mezích;

24.  zdůrazňuje, že spravedlivý a rovnoprávný přístup ke zdrojům a jejich distribuci je zásadním předpokladem rozvoje a vymýcení chudoby a že rozvojové země i regionální a místní orgány by měly mít možnost svých přírodních zdrojů využívat tím nejudržitelnějším a nejvíce inkluzivním způsobem; upozorňuje, že je mimořádně důležité, aby se zapojily všechny země ve snaze vytvořit udržitelné společnosti; zdůrazňuje, že dopadem změny klimatu budou nejvíce postiženy nejchudší země, a proto potřebují podporu, která jim umožní přizpůsobit se situaci, zejména zohlednit potřeby a znalosti žen a nejohroženějších skupin obyvatel;

25.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se ohodnocování zdrojů, přírodního kapitálu a služeb ekosystému odvíjelo od jejich skutečné hodnoty, včetně různých hodnot kulturních zdrojů obživy, které jsou jim připisovány, aniž by docházelo ke komodifikaci přírodních zdrojů; vyzývá k zavedení účetních postupů v oblasti přírodního kapitálu a jejich integraci do struktur ekonomického účetnictví a procesů politického rozhodování;

26.  domnívá se, že jednou z povinností vyspělých zemí je, aby rozvojové země v jejich snaze o rozvoj podporovaly a umožnily jim, aby se nedopouštěly stejných chyb, co se týče přírodních zdrojů a neudržitelného způsobu rozvoje;

27.  zdůrazňuje, že těžba a využívání zdrojů mají zásadní dopad na životní prostředí a místní společenství; naléhavě vyzývá Komisi, aby do diskusí a jednání na summitu Rio+20 zahrnula i koncepci internalizace vnějších nákladů v souvislosti s životním prostředím a společenstvími;

28.  zdůrazňuje, že je třeba se naléhavě zabývat omezenými zdroji, jako jsou suroviny, jejich udržitelným využíváním a možnostmi jejich recyklace;

Voda

29.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby summit Rio+20 obnovil svůj závazek prosazovat ochranu vodních zdrojů a udržitelné vodní hospodářství jako veřejný statek; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle by mohlo pomoci vytvoření mezinárodních partnerství v této oblasti, zejména prostřednictvím programů přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je zadržovat vodu v místě, kde spadne;

30.  zdůrazňuje, že rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 28. července 2010 označuje přístup k pitné vodě za lidské právo, a vyzývá k zvláštní ochraně vody jako živlu obzvláště ohroženého změnou klimatu, která by mohla vést ke snížení množství a kvality dostupné vody, zejména pak pitné vody;

31.  vyzývá summit Rio +20, aby zajistil celosvětové naplnění lidského právo na vodu a její hygienickou úpravu;

32.  zdůrazňuje význam integrované správy povodí a žádá posílení politik na zlepšení přístupu k vodě, její kvality a účinnosti jejího využívání a také přeshraniční spolupráce týkající se přeshraničních říčních koryt;

Mořské prostředí a oceány

33.  klade důraz na to, že je nutné zlepšit správu a posílit ochranu mořského prostředí, biologické rozmanitosti a oceánů; domnívá se, že kromě ochrany klimatu a biologické rozmanitosti by se měly stát jedním z klíčových pilířů rámce z Ria moře a oceány;

34.  vyzývá summit Rio+20 k tomu, aby zahájil jednání o přijetí mezinárodních právních nástrojů pro:

-      kontrolu nad znečištěním moří a oceánů pocházejícím z půdy,

-      udržitelné řízení a posuzování lidské činnosti v oblastech mimo jurisdikci států a

-      ochranu mořské biologické rozmanitosti, vytvoření a uznávání chráněných mořských oblastí v mezinárodních vodách.

       Takové nástroje by vytvořily právní rámec pro víceúčelové chráněné mořské oblasti, posuzování dopadu na životní prostřední a spravedlivé a rovnocenné sdílení zisků plynoucích z využívání genetických a dalších zdrojů. Tyto nástroje by měly rovněž zřídit mechanismy dozoru a vymahatelnosti;

35.  vyzývá k urychlenému zavedení světového systému sledování mořského ekosystému k mapování změn, k nimž dochází v mořských ekosystémech a rybolovných zdrojích;

36.  domnívá se, že by měl být přijat jasnější závazek vůči udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, zejména: prostřednictvím udržitelných lovných programů, zajištěním obnoveného politického závazku provést mezinárodní dohody v oblasti zachování a udržitelného řízení živých mořských zdrojů; nalezením shody ohledně procesu přezkoumávání provedení tak, aby měl rybolov povolení k pokračování jedině za předpokladu, že je realizován v souladu s mezinárodními závazky a posílením regionálních organizací pro řízení rybolovu a zavedením osvědčených postupů, pokud jde o instituce a mechanismy dozoru a vymahatelnosti;

37.  zdůrazňuje, že v případě veškerých činností, které mají vliv na životní prostředí, je nutné uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup;

Energetika

38.  poukazuje na to, že je stále méně fosilních zdrojů energie, jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí; opětovně upozorňuje na skutečnost, že se podílejí na skleníkovém efektu, přičemž alternativní zdroje by měly podléhat posouzení dopadu na životní prostředí a posouzení výrobních dopadů;

39.  varuje před těžbou ropy na moři a těžební činností v oblastech, kde je citlivé životní prostředí, například v arktické oblasti s cílem usnadnit přechod na bezuhlíkovou výrobu energie ve světovém měřítku a je proti těžbě ropy z živičných písků či živičné břidlice;

40.  zdůrazňuje, že přechod na zelenou ekonomiku vyžaduje radikální transformaci energetického sektoru, s cílem prosazovat obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost, zejména v nejméně rozvinutých zemích; zdůrazňuje potřebu vytvořit technologie obnovitelných zdrojů energie a předávat (napříč odvětvími) technologie a know-how, zejména s cílem podpořit nízkokapacitní a místní využívání obnovitelných zdrojů energie, aby nebylo ohroženo jejich právo na vývoj;

41.  žádá globální cíle a opatření s cílem zvýšit celosvětově využívání obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost;

42.  domnívá se, že energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost mají potenciál zmírňovat změnu klimatu, přispívat k sociálnímu a hospodářskému rozvoji, zlepšit zabezpečení dodávek a zajistit přínos v oblasti životního prostředí a zdraví;

43.  vyzývá summit Rio+20, aby zajistil, že bude zaručena udržitelnost biopaliv a bionergietických produktů, a zdůrazňuje v této souvislosti, že musí být plně dodržována lidská práva a ochrana životního prostředí;

44.  domnívá se, že krátká časová období používaná v současné metodice výpočtu objemu skleníkových plynů v činnostech souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím (GHG LULUCF) ohrožují již dosažený pokrok v oblasti úspory emisí skleníkových plynů; žádá, aby došlo k revizi této metodiky, aby byla chráněna schopnost přizpůsobení se přírodních ekosystémů;

45.  domnívá se, že vnější náklady na dodávky energie by se měly odrazit v ceně energie;

46.             připomíná rizika spojená s jadernou energií, jak byla opět prokázána katastrofou ve Fukušimě; vyzývá k postupnému vyřazení stávajících jaderných elektráren z provozu a protestuje proti budování jakýchkoli nových jaderných elektráren;

Zemědělství a zajišťování potravin

47.  zdůrazňuje, že přístup k odpovídajícímu množství zdravých potravin je základním lidským právem, a požaduje tudíž rozhodný a koordinovaný zásah proti základním příčinám hladu způsobených člověkem a za zajištění potravinové soběstačnosti rozvojových zemí;

48.  zdůrazňuje, že v souvislosti se snahou o vymýcení chudoby je naléhavě nutné prosazovat drobné, udržitelné organické zemědělství s ohledem na to, že již existují náležité multifunkční zemědělské systémy s malým dopadem uplatňující tradiční semenné porosty, které by měly být podporovány; vyzývá, aby byl zajištěn přístup všech skupin obyvatel k osivům; zdůrazňuje, že geneticky modifikované potraviny a monokultura nepatří do udržitelného rozvoje;

49.  souhlasí s názorem Komise, že by měly být posíleny stávající iniciativy podporující udržitelné zemědělství, které se opírají o vícestranné akce (např. FAO), regionální, vnitrostátní a lokální aktivity (jako je např. organické zemědělství a zemědělství s vysokou přírodní hodnotou, energeticky účinné skleníky, udržitelné ustájení zvířat, přesné zemědělství, uhlíkově neutrální zemědělské podnikání, kvašení biomasy a hnoje) i podnikatelské aktivity, a kromě toho že by v rámci správních opatření výboru pro zajišťování potravin měly být zahájeny nové iniciativy a partnerství, aby se spotřeba a výroba potravin stala udržitelnější, v zájmu podpory odolnosti společenství a omezení hladovění;

50.  žádá celosvětová opatření, která by na trh s komoditami vnesla větší transparentnost a zabránila by finančním spekulacím, které přispívají k vysoké kolísavosti cen potravin a následně celosvětovým potravinovým krizím, prostřednictvím přijetí doporučení předložených zvláštním zpravodajem OSN pro právo na potraviny; vyjadřuje své znepokojení nad trendy skupování půdy ve velkém, k němuž dochází ze strany zahraničních subjektů v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byl tento trend zastaven, a je nutné zabezpečit potravinové zajištění a chránit práva drobných zemědělců a původních společenství;

51.  s politováním konstatuje pomalý pokrok v jednáních a závazcích v souvislosti s Úmluvou OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD); domnívá se, že znehodnocování půdy a změny ve využívání půdy vyžadují celosvětovou odezvu; vyzývá ke konkrétním krokům, účinným opatřením a sledování, zejména co se týče výroby biopaliv;

52.  vyzdvihuje nezastupitelnou úlohu využívání plného potenciálu drobných producentů a rodinných zemědělských podniků, kteří vyrábějí většinu celosvětových dodávek potravin, a potřebují specifickou podporu výroby a přístupu na trh;

53.  zdůrazňuje, že v oblasti zemědělství jsou zapotřebí výzkum a inovace, které by podnítily udržitelná řešení, například přesné zemědělství, které snižuje potřebu zavlažování a výrobků na ochranu rostlin;

54.  souhlasí s doporučeními Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj, Mezinárodního měnového fondu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Konference OSN o obchodu a rozvoji, Světového programu výživy, Světové banky, Světové obchodní organizace, Mezinárodního institutu pro výzkum potravy a pracovní skupiny na nejvyšší úrovni pro globální krizi v zabezpečení potravin určenými státům skupiny G-20, aby zrušily ustanovení současných vnitrostátních politik, která dotují či přikazují výrobu a spotřebu biopaliv, přinejmenším do té doby, než bude zaručeno, že nebudou v rozporu s produkcí potravin, biologickou rozmanitostí a ochranou klimatu;

Lesy

55.  zdůrazňuje, že odlesňování a znehodnocování lesů přináší environmentální a sociální škody na lesích, které lze jen stěží napravit, jako je dlouhodobé narušování vodních podmínek, vznik stepí a rozšiřování pouští, změna klimatu a pokles biologické rozmanitosti, chudoba ve venkovských oblastech a spory ohledně půdy, přístupu ke zdrojům, práva a zisky, přičemž celkové náklady uvedeného dalece převyšují výdaje na ochranu a opatření na zlepšení; domnívá se, že cílem summitu Rio+20 by mělo být zajištění participativní správy lesů, spravedlivého a rovnocenného sdílení zisků a ochrana a udržitelné využívání lesů v celosvětovém měřítku;

56.  zdůrazňuje potřebu prosazovat udržitelné lesní hospodářství a bojovat proti odlesňování, mimo jiné prostřednictvím uzavření trhů pro nezákonné či neudržitelně vytěžené dřevo; vyzdvihuje nezbytnost vytvoření partnerství s vládami, místními společenstvími, původním obyvatelstvem a občanskou společností a soukromým sektorem, aby bylo tohoto cíle dosaženo;

57.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné naplnit závazky z Nagoji, tedy do roku 2020 přinejmenším snížit na polovinu, případně snížit až na úroveň blízkou nule tempo ztráty všech přirozených lokalit, zejména lesů;

58.  domnívá se, že charakter nástroje REDD+ v rámci UNFCCC by měl zajistit dodržování a přispět k plnění celkových záměrů a cílů v oblasti ochrany lesů, a že by měla být například rozvinuta specifická infrastruktura pro satelitní pozorování a pozorování na místě s cílem posoudit, zda je uhlík vstřebáván chráněnými lesními porosty, a že by měl nástroj rovněž respektovat lidská práva a příslušná ustanovení Úmluvy o biologické rozmanitosti; požaduje proto větší transparentnost přidělování příslušných finančních prostředků a výraznější sledování; zdůrazňuje, že charakter nástroje REDD+ by měl kromě zmírňování změny klimatu zajistit výrazný přínos z hlediska biologické rozmanitosti a základních služeb ekosystému a měl by přispět k posílení práv a zlepšení obživy lidí, kteří jsou na lese závislí, zejména domorodých a místních společenství;

59.  vyjadřuje své obavy ohledně nového lesnického kodexu, který má přijmout brazilský senát a který zhoršuje odlesňování v brazilské části amazonského pralesa, což je v rozporu s mezinárodním úsilím o zmírnění následků změny klimatu;

60.  naléhavě vyzývá hostitelský stát Brazílii, aby se výslovně zavázala ochraňovat amazonský prales a zastavit trestní stíhání zástupců občanské společnosti bojujících za ochranu životního prostředí;

61.             vyzývá Komisi, aby před summitem Rio+20 včas zpřístupnila studii posuzující dopad evropské spotřeby potravinářských a nepotravinářských výrobků na odlesňování; vyzývá k vypracování studie, jež by posoudila dopady stávajících politik a právních předpisů EU na odlesňování a k navržení nových politických iniciativ, jež by identifikované dopady řešily;

Chemické a nebezpečné látky

62.  schvaluje názor Komise, že nastal čas pro zavedení solidnějšího a ucelenějšího mezinárodního režimu, kterým by se řídilo používání chemických a nebezpečných látek, a že summit Rio+20 by měl začít pracovat na dosažení tohoto cíle a požadovat přitom, aby co nejvíce zemí přijalo jako model právní úpravu EU v podobě nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH);

Nakládání s odpady

63.  vyzdvihuje skutečnost, že řádné nakládání s odpady nejen minimalizuje dopad na životní prostředí, ale zároveň je zdrojem opětovně použitelných a recyklovaných materiálů a zaměstnanosti;

64.  zdůrazňuje, že v současnosti je mnoho zdrojů, které by bylo možné opakovaně využít či recyklovat, na skládkách, ve spalovnách, či mají negativní dopad na životní prostředí a místní společenství; zdůrazňuje, že by měla být recyklaci těchto zdrojů věnována velká pozornost, aby se vytvořila přidaná hodnota pro místní společnosti v podobě pracovních míst a inovací, přičemž recyklace a opakované využití zabraňuje zničení přirozených lokalit a místních společností;

Vytváření podmínek pro stimulaci trhů a investování do lidského kapitálu

65.  zdůrazňuje, že biologickou rozmanitost, služby ekosystému a přírodní zdroje je nutné začlenit do národních účtů, stejně jako do všech plánů a strategií rozvoje, resp. plánů a strategií na odstranění chudoby;

Dotace škodlivé pro životní prostředí

66.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné se zabývat dotacemi, které škodí životnímu prostředí, a rozvíjet a uplatňovat pozitivní pobídky, jež mohou těžit z biologické rozmanitosti a z její ochrany;

67.  vítá v této souvislosti skutečnost, že je v rámci návrhů na reformu společné zemědělské politiky věnována větší pozornost ekologizaci této politiky;

68.  vyzývá summit Rio+20, aby do roku 2020 spustil koordinovaný soubor opatření pro jednotlivé země k odhalení a postupnému vyloučení všech dotací poškozujících životní prostředí v souladu se závazky z Nagoji;

Regulační a tržní nástroje

69.  zdůrazňuje, že pro všeobecnou udržitelnost naší společnosti bude mít zásadní význam používání regulačních nástrojů společně s nástroji tržními, a to na úrovni států i na mezinárodní úrovni; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabývat se tím, jaké klimatické dopady má mezinárodní lodní doprava a letectví; vyzdvihuje příklad EU a jejích cílů 20-20-20, ale i její pokrokové politiky a obecně cíle v oblasti životního prostředí;

70.  zdůrazňuje, že je nezbytný jasný a spolehlivý komplexní regulační rámec, který by aktérům umožnil posunout hospodářské opodstatnění směrem k účinnému, odpovědnému a zelenému růstu;

71.  požaduje, aby byla daň z finančních transakcí zavedena na mezinárodní úrovni a příjmy z ní využívány na podporu biologické rozmanitosti a ochranu klimatu v rozvojových zemích v souladu s cíli stanovenými Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluvou o biologické rozmanitosti;

72.  podtrhuje, že fiskální reformy navržené tak, aby přesunuly daňovou zátěž z pracujících na využívání zdrojů a znečišťování, mohou pomoci zajistit oboustranně prospěšné výsledky pro zaměstnanost i životní prostředí, neboť takový přesun zvýší atraktivitu účinného využívání zdrojů, recyklace a opakovaného využití a poskytne se tím příležitost pro více pracovních míst;

73.  vyzývá Komisi EU, aby prosazovala začlenění environmentálních aspektů do jednání o mezinárodním obchodu;

Financování

74.  zdůrazňuje, že přechod ke globální zelené ekonomice bude vyžadovat rozsáhlé finanční investice; zdůrazňuje, že veřejné finanční prostředky nebudou dostačující a že bude třeba, aby bylo veřejné financování v mnohem větší míře podněcováno a mobilizováno soukromými investicemi; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat inovace a nové technologie, mimo jiné zlepšením přístupu k finančním prostředkům;

75.  vyzývá summit Rio+20, aby doporučil reformu stávajících finančních strategií a aby případně vytvořil nové režimy financování a partnerství za účasti veřejného a soukromého sektoru;

76.  domnívá se, že rozvojové země potřebují stabilní dlouhodobý rámec finanční podpory, budování kapacit a transferu technologií, který jim umožní prosazovat udržitelný rozvoj a vyhnout se energeticky náročné rozvojové cestě s vysokými emisemi uhlíku, kterou prošly průmyslově vyspělé země;

77.  vyzývá summit Rio +20, aby posílil opatření a navýšil dostupné zdroje pro mechanismy zmírňování celosvětových enviromentálních rizik a snižování nebezpečí katastrof;

78.  zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc (ODA) by měla být lépe monitorována, včetně alternativních opatření pro rozvojové závazky, jako je pomoc programovatelná příslušnou zemí organizace OECD nebo index plnění závazku rozvoje, s cílem zajistit soulad se všemi mnohostrannými dohodami v oblasti životního prostředí a příspěvek k dosažení rozvojových cílů tisíciletí i širších cílů zelené ekonomiky;

79.  domnívá se, že je krajně důležité, aby nejchudší země měly přístup k inovativním formám financování v zájmu vyřešení nedostatku vlastního kapitálu, kterým trpí;

80.  požaduje, aby byly sledovány dopady financování na rovnováhu mezi muži a ženami, s cílem zajistit, aby financování více přihlíželo k otázkám rovnosti mezi muži a ženami;

Posílení vlivu občanů

81.  domnívá se, že je nanejvýš důležité nadále posilovat podíl občanů na správě environmentálních záležitostí, a žádá, aby summit Rio+20 zajistil efektivní celosvětový pokrok v provádění zásady 10; domnívá se, že EU může po více než deseti letech provádění Aarhuské úmluvy vnést do mezinárodních jednání cenné zkušenosti;

82.  požaduje, aby byla ustanovení Aarhuské úmluvy rozšířena i mimo Evropskou hospodářskou komisi OSN prostřednictvím celosvětové úmluvy či rozšíření Aarhuské úmluvy i na strany mimo Evropskou hospodářskou komisi OSN;

83.  doporučuje komplexní přístup k dodržování zásad v oblasti lidských práv v rámci provádění politik směřujících k udržitelnému rozvoji; zdůrazňuje, že je nutné poskytnout odpovídající míru ochrany lidem, kteří jsou změnou klimatu nejvíce postiženi;

84.  zdůrazňuje, že jakýkoli regulační nástroj může být úspěšný pouze tehdy, je-li zkombinován s informováním a vzděláváním; dále je toho názoru, že obrovský význam mají změny hodnot a chování v rámci přístupu zdola nahoru, a konkrétně požaduje iniciativy mobilizující mladé lidi, neboť jsou to právě budoucí generace, kdo bude nést důsledky naší činnosti;

Odborná příprava

85.  zdůrazňuje, že je ve všech zemích zapotřebí podporovat programy vzdělávání a odborné přípravy, zejména určené mládeži; domnívá se, že podpora nových dovedností pomůže k vytváření nových pracovních míst na světovém trhu práce a přinese tak pozitivní multiplikační efekt v sociální rovině;

Technologie

86.  zdůrazňuje význam výzkumu a vývoje a inovací a potřebu vědecké a technologické spolupráce;

87.  uznává, že technologické inovace a hodnocení a transfer technologií mají zásadní význam pro schopnost reagovat na environmentální, hospodářské a sociální výzvy; zároveň však zdůrazňuje, že technologický rozvoj nemůže být jediným řešením environmentálních problémů či pro úsilí o vymýcení chudoby;

88.             zdůrazňuje, že inovace je mnohem více než pouhá technická inovace – sociální inovace spočívají v nových a účinných řešeních naléhavých sociálních potřeb, s nimiž přicházejí jednotlivci či organizace a která jsou vedena sociálními, a nikoli nezbytně ekonomickými motivy; dále zdůrazňuje, že sociální inovace představují příležitost pro občany, aby bez ohledu na svou situaci zlepšili své pracovní a životní podmínky, což by mohlo pomoci k upevnění postavení občanské společnosti na celém světě, a zároveň je to příležitost, aby se občanská společnost podílela na ochraně a udržitelném využití přírodních zdrojů;

89.  vyjadřuje svůj nesouhlas s návrhy na rozsáhlé geoinženýrství;

90.  připomíná, že v původních dohodách ze summitu v Riu je výslovně uvedena ochrana znalostí, inovací a postupů původních obyvatel nabízejících časem prověřené, bezpečné a flexibilní způsoby práce s přírodou;

91.  zdůrazňuje, že zavedení nových a v současnosti vyvíjených technologií nesmí jít na úkor cílů spravedlivého a udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že technologie mohou mít různý environmentální, sociální a hospodářský dopad a bez řádného dohledu mohou některé technologie vést k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů (vody, půdy, biomasy), nárůstu chudoby a dalším nežádoucím sociálním důsledkům;

92.  podporuje proto strategický plán technologické podpory a budování kapacit z Bali týkající se technologií zaměřených na životní prostředí a cílů hodnocení a přenosu ekologicky vyhovujících technologií; žádá, aby byla v rámci systému OSN vytvořena kapacita pro monitorování, vyhodnocování a poskytování informací o nových technologiích, pro integraci širší koncepce udržitelnosti a podporu udržitelného rozvoje výrobků a procesů ve všech oblastech;

93.  znovu potvrzuje zásadu, že formy života a životní procesy nesmějí být předmětem patentů;

Měření pokroku

94.  požaduje, aby byly neprodleně provedeny studie, které vytvoří nový soubor ukazatelů pro měření pokroku v úsilí o rovnost a udržitelný rozvoj;

95.  zdůrazňuje, že výsledkem summitu Rio+20 by měl být alternativní model měření růstu a blahobytu nad rámec HDP, který by stavěl na iniciativách, jako je mezinárodní systém pro integrované hospodářské a environmentální účetnictví, index lidského rozvoje a projekt Měření pokroku společností; zdůrazňuje, že je to nezbytné, aby mohl být pokrok měřen v širším kontextu, který zahrnuje i hospodářský, environmentální a sociální rozměr; vyzývá proto k vytvoření jasných a měřitelných ukazatelů, jež by zohledňovaly změnu klimatu, biologickou rozmanitost, účinnost využívání zdrojů a sociální začlenění;

96.             vybízí k široké diskusi na téma začlenění těchto ukazatelů v mezinárodním měřítku do obecně používaných procesů hodnocení veřejného a soukromého pokroku, např. pokud by byly zahrnuty tyto ukazatele do analýzy prováděné ratingovými agenturami či do obecně přijímaných účetních postupů;

97.  vyzývá k uznání zásady nesnižování míry ochrany také v souvislosti s ochranou životního prostředí a v souvislosti s ochranou základních práv;

Zlepšení správy a větší zapojení soukromého sektoru

98.  zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit správu udržitelného rozvoje;

99.  zastává názor, že je třeba posílit UNEP uvnitř systému OSN např. přeměnou UNEP na specializovanou agenturu OSN (jako je např. MOP), neboť by to byl nejlepší způsob, jak zlepšit mezinárodní environmentální správu a dosáhnout pokroku na cestě k celosvětovému udržitelnému rozvoji; odkazuje však v této souvislosti na možnosti a alternativy, jež byly onačeny ve výstupech z Helsinek a z Nairobi;

100. vyzývá k tomu, aby byl pod záštitou OSN vytvořen specializovaný panel vědců utvořený po vzoru Mezivládního panelu pro změnu klimatu s úkoly přezkoumávat a posuzovat napříč odvětvími nejnovější vědecké, technické a socioekonomické informace z celého světa týkající se chápání biologické rozmanitosti a udržitelnosti;

101. opakuje svůj návrh na vytvoření mezinárodního soudního dvora pro environmentální záležitosti, aby se globální environmentální právní předpisy staly závaznějšími a vymahatelnějšími, nebo alespoň vytvoření mezinárodního orgánu, jako je veřejný ochránce práv s pravomocemi mediace;

102. vyzývá summit Rio+20, aby zahájil strategii pro posílení soudržnosti mezi nejrůznějšími vícestrannými dohodami týkajícími se životního prostředí; zdůrazňuje potřebu koordinovaného přístupu mezi všemi třemi úmluvami z Ria (o biologické rozmanitosti, o změně klimatu a o rozšiřování pouští), neboť jsou spolu neoddělitelně propojené, působí na stejné ekosystémy a řeší otázky navzájem provázané;

103. zdůrazňuje, že do prováděcích postupů je třeba zapojit globální, národní a místní činitele;

104. zdůrazňuje, že je nutné posílit zapojení ministrů financí, hospodářství, životního prostředí a dalších do politik udržitelného rozvoje;

105. vyzývá summit Rio+20, aby posílil zapojení klíčových zúčastněných stran, včetně soukromého sektoru; poukazuje na to, že významnou úlohu musí mít obchodní komunita a občanská společnost, zejména nevládní organizace, sociální hnutí a společenství původních obyvatel;

106. zdůrazňuje, že je důležité, aby obchodní komunita a občanská společnost v rozvojových a rozvinutých zemích spolupracovaly a mohly tak dosáhnout hmatatelných výsledků;

107. zdůrazňuje význam zapojení občanů; žádá větší osvětu a informovanost v oblasti udržitelné spotřeby a zavedení a podporu pobídek s cílem změnit hodnoty a chování spotřebitelů a umožnit jim se odpovědně rozhodovat;

108. zdůrazňuje potřebu opatření ke stimulaci změny v chování směrem k udržitelnému modelu spotřeby;

109. podtrhuje, že všechny významné zúčastněné strany by měly mít plný, otevřený a rovnoprávný přístup ke všem jednáním i setkáním probíhajícím mezi zasedáními i přípravným setkáním před zahájením summitu Rio+20;

110. domnívá se, že zástupci Parlamentu by měli v souvislosti s touto konferencí prokázat iniciativu; v ideálním případě by měl být Evropský parlament ke konferenci formálně přidružen, a to na rovnocenné úrovni jako delegace Komise a mít přitom přinejmenším stejné postavení, jako tomu dosud bylo na jiných konferencích;

111. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.