NÁVRH USNESENÍ o reakci EU na vypuknutí epidemie viru Ebola
16.9.2014 - (2014/2842(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Knut Fleckenstein, Kathleen Van Brempt, Norbert Neuser, Matthias Groote, Enrique Guerrero Salom, Linda McAvan, Maria Arena, Marlene Mizzi, Tonino Picula, Nicola Caputo, Christel Schaldemose, Gilles Pargneaux, Kashetu Kyenge, Liisa Jaakonsaari, Glenis Willmott, Andi Cristea, Vilija Blinkevičiūtė za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0107/2014
B8‑0114/2014
Usnesení Evropského parlamentu o reakci EU na vypuknutí epidemie viru Ebola
Evropský parlament,
– s ohledem na „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“, které Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila dne 8. srpna 2014,
– s ohledem na plán reakce na epidemii viru Ebola, který Světová zdravotnická organizace (WHO) předložila dne 28. srpna 2014,
– s ohledem na hodnocení rizik epidemie viru Ebola, které Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí předložilo dne 27. srpna 2014,
– s ohledem na prohlášení komisaře pro zdraví Tonia Borga o vypuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe ze dne 8. srpna 2014,
– s ohledem na prohlášení o reakci EU na vypuknutí epidemie viru Ebola, jež učinili komisař pro rozvoj Andris Piebalgs a komisařka pro humanitární pomoc a reakci na krize Kristalina Georgieva dne 5. září 2014,
– s ohledem na misi Africké unie (AU) „Podpora Africké unie v boji proti epidemii viru Ebola v západní Africe“ (ASEOWA) zřízenou dne 21. srpna 2014,
– s ohledem na zvláštní brífink OSN o viru Ebola, který uspořádala předsedkyně mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) dr. Joanna Liuová dne 2. září 2014,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že epidemie viru Ebola, dříve známá jako krvácivá horečka, je závažným, pro lidi často smrtelným onemocněním;
B. vzhledem k tomu, že epidemie viru Ebola, která byla oficiálně vyhlášena dne 22. března 2014 v Guineji, se od té doby rozšířila do dalších čtyř zemí (Libérie, Nigérie, Sierra Leone a Senegal), postihla téměř 4000 osob a způsobila přes 2000 úmrtí;
C. vzhledem k tomu, že epidemie postupuje stále rychleji a šíří se v oblasti západní Afriky, přičemž epidemie viru Ebola rovněž vypukla v Demokratické republice Kongo;
D. vzhledem k tomu, že WHO uznává, že epidemie byla podceněna, a odhaduje, že počet nakažených osob by v příštích třech měsících mohl přesáhnout 20 0000;
E. vzhledem k tomu, že WHO oznámila, že se jedná o největší zaznamenanou epidemii, pokud jde o počet případů, úmrtí a zeměpisné rozšíření, a prohlásila, že krize je „ohrožením veřejného zdraví mezinárodního významu“, které vyžaduje koordinovanou mezinárodní odpověď;
F. vzhledem k tomu, že plán WHO uvádí seznam velmi konkrétních a okamžitých opatření zaměřených na zastavení pokračujícího šíření viru Ebola ve světě v průběhu 6 až 9 měsíců, na rychlou reakci na dopady případného dalšího šíření viru ve světě a na potřebu souběžně reagovat na širší sociální a hospodářské dopady epidemie;
G. vzhledem k tomu, že nejaktivnější nevládní organizace, jako jsou Lékaři bez hranic a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, se kriticky vyjadřují k mezinárodnímu úsilí a označují je za nebezpečně selhávající, jelikož důsledkem velmi omezených kapacit v terénu jsou kritické nedostatky ve všech aspektech reakce: podpůrná lékařská péče, školení zdravotnického personálu, kontrola nákazy, sledování kontaktů, epidemiologický dohled, systémy varování a předávání informací, vzdělávání společenství a mobilizace;
H. vzhledem k tomu, že útvar Komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu přislíbil více než 147 milionů EUR na humanitární a rozvojovou pomoc s cílem zastavit šíření viru, poskytnout léčbu a základní vybavení nakaženým osobám a nasadit humanitární odborníky;
I. vzhledem k tomu, že z přislíbených 147 milionů EUR je pouze 11,9 milionů EUR určeno na některé z nejnaléhavějších humanitárních potřeb;
J. vzhledem k tomu, že Komise situaci monitoruje prostřednictvím svého střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, jež by mělo sloužit jako platforma pro koordinaci pomoci EU;
K. vzhledem k tomu, že členské státy EU mají kapacity k vyslání týmů rychlé reakce, jež by zajišťovaly včasnou diagnózu, izolaci (podezřelých a potvrzených případů v různých jednotkách), monitorování osob v kontaktu s nemocí a sledování řetězce přenosu, opatření pro pohřbívání, vzdělávání a podporu na místní úrovni;
L. vzhledem k tomu, že země zasažené nemocí již trpí nedostatkem potravin a pitné vody a hospodářským kolapsem v důsledku přerušení obchodu, obchodních letů a žní v důsledku vypuknutí epidemie, což vede k sociálním nepokojům, útěkům obyvatel, zmatku, ohrožení veřejného pořádku a dalšímu šíření viru;
M. vzhledem k tomu, že nebezpečí rozšíření viru Ebola v rámci EU je nízké;
N. vzhledem k tomu, že epidemie ukázala závažnou nepřipravenost zdravotních systémů postižených zemí a naléhavou potřebu jejich podpory a posílení;
1. vítá a podporuje pokračující rozšiřování finančního závazku Komise, pokud jde o humanitární a rozvojovou pomoc s cílem reagovat na krizi, a zejména její podporu misi Africké unie ASEOWA;
2. vítá práci, kterou na místě vykonávají partnerské organizace;
3. připomíná členským státům, že finanční pomoc postiženým zemím by neměla být poskytnuta na úkor dlouhodobé rozvojové pomoci, ale měla by ji spíše doplňovat;
4. vyjadřuje politování nad podceněním krize členskými státy a nad zpožděním při vypracovávání odpovídající koordinované strategie;
5. naléhavě vyzývá Radu Evropské unie, aby uspořádala zasedání na úrovni ministrů, na kterém by byla vypracována strategie s cílem připravit lékařskou reakci a poskytnout humanitární pomoc členských států, kterou by koordinovala Komise;
6. vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení potřeb a plány pro jednotlivé země s cílem stanovit a koordinovat požadavky a nasazení týkající se kvalifikovaného zdravotnického personálu, mobilních laboratoří, laboratorního vybavení, ochranných oděvů a středisek pro léčbu s izolovanými odděleními;
7. zdůrazňuje potřebu posílit vědeckou spolupráci a technologickou podporu v oblastech postižených epidemií s cílem vytvořit klinické, epidemiologické a diagnostické infrastruktury a věnovat zvláštní pozornost podpoře místních zaměstnanců;
8. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost nadále udržovala úzké kontakty s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí, WHO a členskými státy;
9. domnívá se, že plán reakce na epidemii viru Ebola vypracovaný WHO představuje základ pro prioritní akce, zejména diferencovanou reakci pro země, v nichž je nákaza široce rozšířena, země, v nichž se objevují první případy, i sousední země, v nichž je třeba posílit připravenost;
10. vyzývá členské státy, aby koordinovaly lety a zřídily letecké mosty pro přesun zdravotnického personálu a vybavení do postižených zemí a v rámci dané oblasti a na provádění lékařské evakuace v případě potřeby;
11. vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly a povzbuzovaly Africkou unii s ohledem na potřebu komplexního akčního plánu, jelikož situace se nadále rychle zhoršuje, přičemž postihuje hospodářství i veřejný pořádek v dotčených zemích;
12. zdůrazňuje, že současnou krizi nemohou vyřešit pouze systémy zdravotní péče a že pro vyřešení zásadních nedostatků ve všech základních službách je naopak nezbytný koordinovaný přístup zahrnující různá odvětví (zdravotní péči, vzdělávání a odbornou přípravu, hygienu, potravinovou pomoc);
13. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí prováděly přísnou kontrolu infekce a poskytovaly veřejnosti úplnější informace o riziku;
14. vyzývá členské státy a Komisi, aby koordinovaly a posílily lékařský výzkum a výrobu účinných léků a očkovacích látek proti ebole;
15. žádá svůj Výbor pro rozvoj, aby vypracoval podrobná doporučení na zmírnění dlouhodobých důsledků epidemie a posílení zdravotnických systémů postižených zemí s cílem předejít obdobným epidemiím;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům Africké unie a Světové zdravotnické organizaci.