Postup : 2015/2635(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1092/2015

Předložené texty :

B8-1092/2015

Rozpravy :

PV 28/10/2015 - 13
CRE 28/10/2015 - 12

Hlasování :

PV 29/10/2015 - 10.3

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0388

NÁVRH USNESENÍ
PDF 382kWORD 112k
23.10.2015
PE570.926v01-00
 
B8-1092/2015

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0769/2015 a B8‑0770/2015

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o hromadném elektronickém sledování občanů EU (2015/2635(RSP))


Claude Moraes za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o hromadném elektronickém sledování občanů EU (2015/2635(RSP))  
B8‑1092/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na právní rámec stanovený Smlouvou o Evropské unii (SEU), zejména na články 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10 a 21 této smlouvy, na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 1, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 20, 21, 42, 47, 48 a 52 této listiny, na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na články 6, 8, 9, 10 a 13 této úmluvy, a na judikaturu evropských soudů v oblasti bezpečnosti, soukromí a svobody projevu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(1) (dále jen „usnesení“),

–  s ohledem na pracovní dokument ze dne 19. ledna 2015 o opatřeních v návaznosti na šetření výboru LIBE o hromadném elektronickém sledování občanů EU(2),

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 21. dubna 2015 o hromadném sledování,

–  s ohledem na otázky o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o hromadném elektronickém sledování občanů EU předložené Radě a Komisi (O-000114/2015 – B8 0769/2015 a O-000115/2015 – B8 0770/2015),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Parlament vyzval v usnesení orgány USA a členské státy, aby zakázaly paušální hromadné sledování, jakož i hromadné zpracovávání osobních údajů občanů, a odsoudil zaznamenané kroky zpravodajských služeb, jež vážně poškodily důvěru a základní práva občanů EU; vzhledem k tomu, že usnesení upozornilo na skutečnost, že zjištěné programy hromadného sledování mohly mít vzhledem ke své kapacitě i další motivy, např. politickou a ekonomickou špionáž;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament v usnesení zahájil „Evropský digitální habeas corpus pro ochranu základních práv v digitálním věku“ s osmi konkrétními opatřeními a pověřil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby podal Parlamentu do jednoho roku zprávu s cílem posoudit, do jaké míry byla daná doporučení provedena;

C.  vzhledem k tomu, že pracovní dokument ze dne 19. ledna 2015 podává zprávu o vývoji situace od přijetí usnesení – přičemž se nadále objevují případy odhalení údajného hromadného elektronického sledování – a o stavu provádění navrženého „Evropského digitálního habeas corpus“, v souvislosti s nímž uvádí, že orgány, členské státy a zúčastněné strany, jež byly vyzvány k činnosti, reagovaly pouze omezeně;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení vyzval Komisi a další orgány a instituce, úřady a agentury EU, aby jednaly na základě uvedených doporučení v souladu s článkem 265 SFEU („nečinnost“);

E.  vzhledem k tomu, že portál Wikileaks nedávno zveřejnil cílené sledování komunikace tří posledních francouzských prezidentů, jakož i ministrů francouzské vlády a velvyslance Francie v USA; vzhledem k tomu, že tato strategická a hospodářská špionáž ze strany NSA se ve velkém měřítku odehrávala v posledních deseti letech a zaměřovala se na všechny francouzské státní struktury a největší francouzské podniky;

F.  vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje o podpoře a ochraně práva na svobodu přesvědčení a projevu uvádí, že nezbytné soukromí a bezpečnost na uplatňování práva na svobodu přesvědčení a projevu v digitálním věku poskytují šifrování a anonymita; vzhledem k tomu, že zpráva rovněž uvádí, že jakákoli omezení šifrování a anonymity musí být v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti, přiměřenosti a legitimity cíle přísně omezena;

1.  vítá šetření německého Spolkového sněmu, Rady Evropy, OSN a brazilského senátu, rozpravy v několika dalších vnitrostátních parlamentech a práci četných subjektů občanské společnosti, jež přispěly k většímu obecnému povědomí o hromadném elektronickém sledování;

2.  je však velice znepokojen skutečností, že většina členských států a orgánů EU nevnímá tuto problematiku obecně jako naléhavou a neprojevuje ochotu vážně se otázkami vznesenými v usnesení zabývat a provést konkrétní doporučení, jež jsou v něm obsažena, jakož i skutečností, že s Parlamentem není v této oblasti jednáno transparentně a není s ním o daných záležitostech veden dialog;

3.  je znepokojen některými zákony přijatými nedávno v některých členských státech, které rozšiřují sledovací pravomoci zpravodajských služeb; k těmto zákonům patří nový zákon o zpravodajských službách přijatý francouzským Národním shromážděním dne 24. června 2015, jehož několik ustanovení vyvolává podle názoru Komise podstatné právní otázky, dále přijetí zákona o uchovávání údajů a vyšetřovacích pravomocích ve Spojeném království v roce 2014 a následné soudní rozhodnutí o tom, že některé jeho články jsou nezákonné a má být ukončeno jejich uplatňování, a návrhy na nové právní předpisy aktualizující zákon o zpravodajských a bezpečnostních službách z roku 2002 v Nizozemsku; opakuje svou výzvu adresovanou všem členským státům, aby zajistily, aby jejich stávající a budoucí legislativní rámce a mechanismy dohledu upravující činnost zpravodajských služeb odpovídaly normám Evropské úmluvy o lidských právech a všem příslušným právním předpisům Unie; žádá Komisi, aby neprodleně zahájila posouzení všech ustanovení uvedeného francouzského zákona o zpravodajských službách a aby ověřila jeho soulad s primárním a sekundárním evropským právem;

4.  vítá šetření německého Spolkového sněmu o hromadném sledování; vyjadřuje hluboké znepokojení nad odhalením hromadného sledování telekomunikací a internetového provozu v rámci Unie německou zahraniční zpravodajskou službou BND (Bundesnachrichtendienst) ve spolupráci s agenturou NSA; považuje to za porušení zásady loajální spolupráce ve smyslu čl. 4 odst. 3 SEU;

5.  žádá svého předsedu, aby vyzval generálního tajemníka Rady Evropy k zahájení postupu podle článku 52, podle něhož „každá Vysoká smluvní strana poskytne na žádost generálního tajemníka Rady Evropy požadované vysvětlení o způsobu, jakým její vnitrostátní právo zajišťuje účinné provádění všech ustanovení této Úmluvy“;

6.  vzhledem k rozsahu odhalení považuje dosavadní reakci Komise na usnesení za naprosto nedostatečnou; vyzývá Komisi, aby reagovala na výzvy obsažené v usnesení nejpozději do prosince 2015; vyhrazuje si právo podat žalobu pro nečinnost či umístit určité rozpočtové zdroje Komise do rezervy, dokud nebudou všechna doporučení řádně provedena;

7.  zdůrazňuje význam rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. dubna 2014, v němž prohlásil směrnici 2006/24/ES o uchovávání údajů za neplatnou; připomíná, že Soud stanovil, že zásahy tohoto nástroje do základního práva na soukromí musí být omezeny jen na to striktně nejnutnější;

Balíček opatření na ochranu údajů

8.  vítá zahájení neformálních interinstitucionálních jednání o návrhu obecného nařízení o ochraně údajů a přijetí obecného přístupu k návrhu směrnice o ochraně údajů Radou; opakuje svůj záměr uzavřít jednání o balíčku opatření na ochranu údajů v roce 2015;

9.  připomíná Radě, že se ve svých pozměňovacích návrzích k návrhům Komise zavázala dodržovat Listinu základních práv Evropské unie; opakuje zejména, že úroveň poskytované ochrany by neměla být nižší než úroveň, kterou již stanovila směrnice 95/46/ES;

10.  zdůrazňuje, že jak nařízení o ochraně údajů, tak směrnice o ochraně údajů jsou nezbytné k ochraně základních práv jednotlivců, a musí se k nim tedy přistupovat jako k souboru předpisů, které mají být přijaty současně, má-li být u všech činností souvisejících se zpracováním údajů v EU zajištěna vysoká úroveň ochrany za všech okolností; zdůrazňuje, že při přijímání tohoto balíčku je nezbytné splnit cíl posílení práv a ochrany jednotlivců v souvislosti se zpracováváním jejich osobních údajů;

Zastřešující dohoda mezi EU a USA

11.  konstatuje, že od přijetí usnesení byla dokončena jednání s USA o rámcové dohodě mezi EU a USA o ochraně osobních údajů při jejich předávání a zpracovávání pro účely prosazování práva (dále jen „zastřešující dohoda“) a návrh dohody byl parafován;

12.  vítá úsilí vlády USA obnovit prostřednictvím zastřešující dohody důvěru, jakož i skutečnost, že byl Kongresu v roce 2015 předložen zákon o soudní nápravě; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby měli občané/jednotlivci z EU, jejichž osobní údaje jsou zpracovány v EU a předány do USA, zajištěna za stejných okolností stejná práva na účinnou soudní nápravu a aby nedocházelo k žádné diskriminaci mezi občany EU a USA; vyzývá Kongres k přijetí právních předpisů, jež by to zaručily; zdůrazňuje, že jednou z podmínek pro podpis a uzavření zastřešující dohody je přijetí zákona o soudní nápravě Kongresem USA;

Bezpečný přístav

13.  připomíná, že usnesení vyzývá k okamžitému pozastavení rozhodnutí o bezpečném přístavu, neboť neposkytuje dostatečnou ochranu osobních údajů občanů EU;

14.  připomíná, že Komise ve svém sdělení o fungování bezpečného přístavu ze dne 27. listopadu 2013 adresovala Spojeným státům 13 doporučení s cílem zajistit odpovídající úroveň ochrany;

15.  vítá skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie prohlásil ve svém rozhodnutí ze dne 6. října 2015 rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně 2000/520 v souvislosti s bezpečným přístavem USA za neplatné; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí potvrzuje dlouhodobý postoj Parlamentu, že tento nástroj neposkytuje dostatečnou úroveň ochrany; vyzývá Komisi, aby okamžitě přijala nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se na všechny osobní údaje předávané do USA vztahovala účinná úroveň ochrany, jež bude v zásadě rovnocenná ochraně zaručené v EU;

16.  protestuje proti tomu, že Parlament dosud od Komise neobdržel žádné formální sdělení o stavu provádění uvedených 13 doporučení, přestože Komise oznámila, že tak učiní do léta 2014; zdůrazňuje, že vzhledem k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o zrušení platnosti rozhodnutí 2000/520 je nyní naléhavě nutné, aby Komise poskytla podrobné aktuální informace o dosavadním průběhu jednání a o dopadu tohoto rozsudku na další jednání, jež byla ohlášena; vyzývá Komisi, aby okamžitě zvážila alternativy k bezpečnému přístavu, jakož i dopady tohoto rozsudku na jakékoli další nástroje sloužící k předávání osobních údajů do USA, jež byly zřízeny na základě směrnice 95/46/ES, a podala v této věci do konce roku 2015 zprávu;

17.  konstatuje, že Komise prezentovala pozastavení rozhodnutí o bezpečném přístavu jako „možnost“, o které lze uvažovat, pokud nebude nalezeno žádné uspokojivé řešení zjištěných problémů; vyzývá Komisi, aby projednala alternativy k bezpečnému přístavu a podala v této věci do konce roku 2015 zprávu;

Demokratický dohled

18.  ačkoli plně respektuje, že vnitrostátní parlamenty mají plnou pravomoc při dohledu nad vnitrostátními zpravodajskými službami, vyzývá ty z nich, které tak dosud neučinily, aby důkladně vyhodnotily a zřídily smysluplný dohled nad činností zpravodajských služeb a zajistily, aby tyto výbory/orgány dohledu měly k dispozici dostatečné zdroje, technické odborné znalosti i právní prostředky a přístup ke všem relevantním dokumentům, jež jim umožní kontrolovat zpravodajské služby a výměnu informací s jinými zahraničními zpravodajskými službami účinně a nezávisle; opakuje svůj závazek úzce spolupracovat s vnitrostátními parlamenty s cílem zajistit zavedení těchto účinných mechanismů dohledu, a to i prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a společných norem;

19.  má v úmyslu navázat na konferenci o demokratickém dohledu nad zpravodajskými službami v Evropské unii konanou ve dnech 28.–29. května 2015 a pokračovat v úzké koordinaci s vnitrostátními parlamenty ve svém úsilí o zajištění sdílení osvědčených postupů týkajících se dohledu nad činností zpravodajských služeb; vítá společné závěrečné prohlášení spolupředsedů této konference, v němž vyjádřili svůj záměr uspořádat do dvou let navazující konferenci;

20.  domnívá se, že je třeba podporovat a více využívat stávající nástroje spolupráce mezi orgány dohledu, jako je např. Evropská síť vnitrostátních kontrolorů zpravodajských služeb (ENNIR), případně využívat potenciálu, který v rámci své působnosti a technické kapacity skýtá síť IPEX pro výměnu informací mezi vnitrostátními parlamenty;

21.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění právní jistoty je zapotřebí, aby EU a její členské státy přijaly společnou definici pojmu „národní bezpečnost“; konstatuje, že kvůli chybějící jasné definici dochází ke svévolnému jednání a zneužívání základních práv a právního státu ze strany výkonné moci a zpravodajských služeb v EU;

22.  podporuje Komisi a členské státy, aby do právních předpisů zahrnuly ustanovení o skončení a prodloužení platnosti, které by umožňovalo shromažďování osobních údajů nebo sledování evropských občanů; zdůrazňuje, že taková ustanovení jsou zásadní zárukou zabezpečení pravidelné kontroly potřebnosti a přiměřenosti nástrojů narušujících soukromí v demokratické společnosti;

Obnovení důvěry

23.  zdůrazňuje, že pro oba partnery je nadále absolutně klíčové, aby mezi EU a USA existoval zdravý vztah; konstatuje, že odhalení týkající se sledování oslabila veřejnou podporu tohoto vztahu, a zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření, která zajistí, aby byla tato důvěra obnovena, zejména s ohledem na stávající naléhavou potřebu spolupráce na velkém počtu geopolitických otázek společného zájmu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby bylo prostřednictvím jednání mezi USA a EU jako celkem nalezeno řešení respektující základní práva;

24.  vítá legislativní a soudní rozhodnutí USA přijatá nedávno s cílem omezit hromadné sledování ze strany NSA, včetně zákona USA o svobodě, který byl v Kongresu přijat bez jakýchkoli pozměňovacích návrhů na základě kompromisu obou komor a obou stran, a rozhodnutí odvolacího soudu druhého obvodu týkajícího se programu shromažďování telefonních záznamů NSA; vyjadřuje však politování nad tím, že tato rozhodnutí se týkají zejména občanů USA, zatímco situace občanů EU se nemění;

25.  domnívá se, že veškerá rozhodnutí o využívání technologie sledování by se měla zakládat na důkladném posouzení potřebnosti a přiměřenosti; vítá výsledky výzkumného projektu SURVEILLE, který poskytuje metodiku hodnocení technologií, přičemž zohledňuje sledování právních, etických a technologických hledisek;

26.  zdůrazňuje, že by EU měla v souladu s Mezinárodním paktem OSN o občanských a politických právech přispět k tvorbě mezinárodních norem/zásad na úrovni OSN za účelem vytvoření celosvětového rámce pro ochranu údajů zahrnujícího konkrétní omezení týkající se shromažďování údajů pro účely národní bezpečnosti;

27.  je přesvědčen, že „závodům ve zbrojení“ v oblasti sledování je možné zabránit pouze tehdy, budou-li na celosvětové úrovni stanoveny důvěryhodné normy;

Soukromé společnosti

28.  vítá iniciativy soukromých společností z odvětví IKT, pokud jde o vývoj kryptografických bezpečnostních řešení a internetových služeb zlepšujících soukromí; podporuje pokračující vývoj uživatelsky vstřícných nastavení aplikací, které zákazníkům umožní určit, jak a s kým sdílet informace; konstatuje, že některé společnosti rovněž v reakci na odhalení hromadného sledování oznámily, že mají v plánu umožnit šifrování mezi koncovými body;

29.  připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES nesmějí členské státy ukládat poskytovatelům takových služeb, jako je přenos, ukládání a shromažďování, všeobecnou povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, či všeobecnou povinnost aktivně vyhledávat fakta nebo skutečnosti vedoucí k odhalení nezákonné činnosti; připomíná zejména, že Soudní dvůr EU ve svých rozsudcích C-360/10 a C-70/10 zamítl opatření týkající se aktivního sledování téměř všech uživatelů dotčených služeb (v jednom případě poskytovatelů internetu, v druhém případě poskytovatelů sociální sítě) a stanovil, že je zakázáno přikazovat poskytovatelům služeb souvisejících se shromažďováním informací jakékoli všeobecné sledování;

30.  vítá zprávy o transparentnosti, které zveřejňují společnosti v oblasti IT a telekomunikací a jež se týkají žádostí vlád o údaje; vyzývá členské státy, aby zveřejnily statistické údaje o žádostech, které předkládají soukromým společnostem s cílem získat informace o soukromých uživatelích;

Dohoda o Programu sledování financování terorismu („TFTP“)

31.  vyjadřuje zklamání nad skutečností, že Komise nevěnovala pozornost jasné výzvě Parlamentu k pozastavení dohody o TFTP, neboť nebyly poskytnuty jasné informace o tom, zda by měly mimo rámec TFTP k údajům z databáze SWIFT přístup další vládní orgány USA; má v úmyslu k této skutečnosti přihlédnout, až bude zvažovat udělení souhlasu s budoucími mezinárodními dohodami;

Další výměny osobních údajů se třetími zeměmi

32.  zdůrazňuje svůj postoj, že všechny dohody, mechanismy a rozhodnutí o přiměřenosti týkající se výměn se třetími zeměmi zahrnujících osobní údaje musí podléhat přísnému sledování a okamžitým následným opatřením ze strany Komise coby strážkyně Smluv;

33.  vítá prohlášení EU-USA z Rigy ze dne 3. června 2015 o posílení transatlantické spolupráce v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, v němž se jeho signatáři zavázali zlepšit provádění dohody mezi EU a USA o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (MLAT), dokončit přezkum podle dohody a vést semináře, na nichž by se tyto otázky projednávaly s příslušnými vnitrostátními orgány; zdůrazňuje, že dohody MLAT představují nástroj, jehož prostřednictvím by donucovací orgány členských států měly spolupracovat s orgány třetích zemí; vyzývá v této souvislosti členské státy a vládu USA, aby výše uvedené závazky dodržovaly, a revize dohody MLAT mezi EU a USA tak mohla být rychle dokončena;

34.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 podala Parlamentu zprávu o nedostatcích, jež byly odhaleny v jednotlivých nástrojích používaných k mezinárodnímu předávání údajů, pokud jde o přístup k těmto údajům ze strany donucovacích orgánů a zpravodajských služeb třetích zemí, a o způsobech, jakými lze tyto nedostatky řešit za účelem zajištění kontinuity požadované odpovídající úrovně ochrany osobních údajů z EU předávaných do třetích zemí;

Ochrana právního státu a základních práv občanů EU / posílená ochrana oznamovatelů a novinářů

35.  domnívá se, že základní práva občanů EU jsou i nadále ohrožena a že bylo učiněno příliš málo pro zajištění jejich plné ochrany před hromadným elektronickým sledováním; vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem při zajišťování ochrany oznamovatelů a novinářů;

36.  je znepokojen skutečností, že mnoho programů hromadného a rozsáhlého sledování se zdá být motivováno ekonomickými zájmy společností, které tyto programy rozvíjejí a spravují, jako tomu bylo v případě ukončení programu agentury NSA pro cílené sledování zvaného „Thinthread“ a jeho nahrazení programem rozsáhlého sledování „Trailblazer“, který byl v roce 2001 zadán firmě SAIC;

37.  opakuje své vážné obavy ohledně práce výboru pro Úmluvu o kyberkriminalitě Rady Evropy, pokud jde o výklad článku 32 Úmluvy o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001 (budapešťská úmluva), který se týká přeshraničního přístupu k počítačových datům uloženým se souhlasem nebo veřejně přístupným, a nesouhlasí s uzavřením dodatkového protokolu nebo s doporučením, jehož cílem by bylo rozšíření tohoto předpisu nad rámec stávajícího režimu stanoveného touto úmluvou, jež je již nyní významnou výjimkou ze zásady teritoriality, neboť výsledkem by mohl být neomezený dálkový přístup donucovacích orgánů k serverům a počítačovým systémům umístěným v jiných jurisdikcích, aniž by byly využity dohody o vzájemné právní pomoci nebo jiné nástroje soudní spolupráce, jež byly zavedeny s cílem zaručit základní práva jednotlivce, například práva na ochranu údajů a řádný proces; zdůrazňuje, že EU uplatnila své pravomoci v oblasti kyberkriminality, a proto by měly být respektovány výsady Komise i Parlamentu;

38.  lituje skutečnosti, že Komise nereagovala na žádost Parlamentu o prošetření komplexního evropského programu na ochranu oznamovatelů, a vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2016 předložila sdělení na toto téma;

39.  vítá usnesení o zlepšení ochrany oznamovatelů, které dne 23. června 2015 přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, a zejména oceňuje bod 9 o významu oznamovatelů v souvislosti se zajištěním dodržování zákonných omezení sledování a bod 10, který vyzývá EU, aby přijala zákony o ochraně oznamovatelů, které se budou vztahovat i na zaměstnance státních bezpečnostních nebo zpravodajských služeb a soukromých firem působících v této oblasti, a aby v rámci možností podle vnitrostátního práva udělovala azyl oznamovatelům, kterým v jejich vlasti hrozí odveta, pokud odhalení informací splňuje podmínky ochrany podle zásad prosazovaných Parlamentním shromážděním;

 

40.  zdůrazňuje, že hromadné sledování zásadně narušuje dodržování výsady profesní důvěrnosti regulovaných profesí, například lékařů, novinářů a právníků; obzvláště podtrhuje práva občanů EU na ochranu před sledováním soukromé komunikace s právníky, které by bylo porušením Listiny základních práv Evropské unie, zejména článků 6, 47 a 48 této listiny, a směrnice 2013/48/EU o právu na přístup k obhájci; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2016 předložila sdělení o ochraně soukromé komunikace v rámci výkonu povolání, v nichž platí zákonná výsada profesní důvěrnosti;

41.  vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro členské státy o sjednocení nástrojů shromažďování osobních údajů pro účely ochrany, detekování, vyšetřování a stíhání trestných činů včetně terorismu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. dubna 2014 o uchování údajů; poukazuje zejména na odstavce 58 a 59 tohoto rozsudku, které jasně požadují cílený přístup ke shromažďování údajů namísto celoplošného sběru;

Evropská strategie pro větší nezávislost informačních technologií

42.  je zklamán, že Komise nenavázala na podrobná doporučení obsažená v usnesení, jejichž cílem bylo zvýšení bezpečnosti EU v oblasti informačních technologií a ochrany soukromí na internetu;

43.  vítá opatření, která byla dosud učiněna za účelem zvýšení bezpečnosti Parlamentu v oblasti IT a jež jsou uvedena v akčním plánu o bezpečnosti IKT v EP vypracovaném GŘ ITEC; požaduje, aby toto úsilí pokračovalo a aby doporučení obsažená v usnesení byla okamžitě provedena v plném rozsahu; požaduje inovativní přístup a, bude-li to nutné, i legislativní změnu v oblasti zadávání zakázek s cílem posílit bezpečnost orgánů EU v oblasti informačních technologií; žádá systematické nahrazení proprietárního softwaru auditovatelným a ověřitelným softwarem s otevřeným zdrojovým kódem ve všech orgánech a institucích EU, zavedení povinného kritéria otevřeného softwaru do všech budoucích výběrových řízení v oblasti IKT a dostupnost účinných šifrovacích nástrojů;

44.  důrazně opakuje svou výzvu, aby byla v rámci nových iniciativ, jako je např. jednotný digitální trh, vypracována evropská strategie pro větší nezávislost informačních technologií a ochranu soukromí na internetu, která oživí odvětví informačních technologií v EU;

45.  v návaznosti na svou konferenci na téma „Ochrana soukromí na internetu prostřednictvím větší bezpečnosti v oblasti informačních technologií a autonomie EU v oblasti informačních technologií “, jež je plánována na konec roku 2015, má v úmyslu předložit další doporučení k tomuto tématu, přičemž bude vycházet ze zjištění nedávné studie STOA o hromadném sledování uživatelů IT;

Demokratická a neutrální správa internetu

46.  vítá cíl Komise, aby se EU stala referenčním subjektem správy internetu, i její vizi modelu správy internetu zahrnujícího různé zúčastněné strany, jež byla připomenuta na globálním mnohostranném setkání věnovaném budoucnosti internetové správy (NETMundial) v Brazílii v dubnu 2014; těší se na výsledky pokračující mezinárodní spolupráce v této oblasti, včetně práce v rámci Fóra pro správu internetu;

47.  varuje před jasným zhoršováním situace v oblasti základního práva na soukromí a ochranu údajů ve chvíli, kdy je každá informace o lidském chování považována za potenciálně užitečnou v boji proti budoucím trestným činům, což má nevyhnutelně za následek kulturu hromadného sledování; v takové kultuře je každý občan považován za potenciálně podezřelého, což vede ke zhoršování soudržnosti ve společnosti a k podlomování důvěry;

48.  má v úmyslu zohlednit zjištění Agentury pro základní práva z rozsáhlého výzkumu ochrany základních práv v souvislosti se sledováním, a to zejména pokud jde o stávající právní situaci fyzických osob s ohledem na soudní opravné prostředky, které mají v souvislosti s těmito postupy k dispozici;

Návazná opatření

49.  pověřuje svůj Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby nadále sledoval vývoj v této oblasti a opatření přijatá v návaznosti na doporučení obsažená v usnesení;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

 

 

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.

(2)

PE546.737v01-00.

Poslední aktualizace: 28. října 2015Právní upozornění