NÁVRH USNESENÍ o autonomních zbraňových systémech
5.9.2018 - (2018/2752(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Geoffrey Van Orden, Anna Elżbieta Fotyga, Charles Tannock za skupinu ECR
Evropský parlament,
– s ohledem na svou studii s názvem „Dopad používání bezpilotních letounů a robotů ve válečných konfliktech na lidská práva“ ze dne 3. května 2013,
– s ohledem na své různé postoje, doporučení a usnesení, jako je například mandát pro zahájení jednání přijatý na plenárním zasedání dne 13. března 2018 za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu, usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti[1], doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů[2] a usnesení ze dne 27. února 2014 o bezpilotních letounech vybavených zbraněmi[3],
– s ohledem na prohlášení EU o smrtících autonomních zbraňových systémech učiněné v Ženevě v rámci skupiny vládních expertů stran, které podepsaly Úmluvu a některých konvenčních zbraních, na jejích schůzích, které proběhly ve dnech 13.–17. listopadu 2017, 9.–13. dubna 2018 a 27.–31. srpna 2018,
– s ohledem na závěry skupiny vládních expertů na smrtící autonomní zbraňové systémy (LAWS) z roku 2017;
– s ohledem na příspěvky různých států včetně členských států EU před schůzemi skupiny vládních expertů v roce 2017 a 2018,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dosud neexistuje schválená definice „smrtících autonomních zbraňových systémů“ (LAWS) a že každopádně takové systémy, jako jsou automatické dálkově řízené systémy, nejsou obvykle považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy;
B. vzhledem k tomu, že automatické zbraňové systémy jsou již po řadu let úspěšně používány v obranné funkci a chrání přitom životy civilistů i vojenského personálu;
C. vzhledem k tomu, že existují nepotvrzené zprávy o experimentálním používání autonomních smrtících zbraňových systémů ruskými silami v konfliktu na východní Ukrajině;
D. vzhledem k tomu, že technické pokroky, zejména v oblasti umělé inteligence, mohou v budoucnosti vést k vývoji plně autonomních zbraňových systémů, jež dokáží operovat bez jakékoli lidské kontroly nebo zásahu;
E. vzhledem k tomu, že v zásadě jsou lidská účast a dohled zásadní v jakémkoli rozhodovacím procesu zahrnujícím použití smrtících zbraní proti lidem;
F. vzhledem k tomu, že se na veškeré zbraňové systémy a jejich operátory plně vztahuje mezinárodní právo, včetně mezinárodního humanitárního práva, a že souhlas s mezinárodním právem je klíčový požadavek, jenž musí státy plnit, zejména v případě zásad, jako je ochrana civilního obyvatelstva;
G. vzhledem k tomu, že autonomní zbraňové systémy jsou předmětem jednání a analýz v ženevské skupině vládních expertů pro smrtící autonomní zbraňové systémy (LAWS);
1. zdůrazňuje, že je třeba podrobně sledovat nových vývoj v oblasti LAWS a usilovat o co nejširší mezinárodní dohodu omezující jejich používání;
2. připomíná, že mnoho autonomních zbraňových systémů bylo úspěšně použito v obranné roli a chránilo životy vojenského personálu a civilního obyvatelstva během ozbrojených knoflíků i teroristických útoků;
3. varuje, že prohibitivní přístup k smrtícím autonomním zbraňovým systémům by mohl vést ke ztrátě technologické převahy a schopnosti bránit se proti těmto zbraním v nepřátelských rukách;
4. zdůrazňuje, že do budoucího rozvoje LAWS je třeba zahrnout ustanovení týkající se rozumné lidské kontroly a pravidelné přezkumy, jež umožní zohlednit budoucí a možný technologický vývoje;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníku NATO.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.
- [2] Úř. věst C 101, 16.3.2018, s. 166.
- [3] Úř. věst C 285, 29.8.2017, s. 110.