SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
11. 3. 2009
- –Charles Tannock, Thomas Mann, Georg Jarzembowski a Tunne Kelam za skupinu PPE-DE
- –Marco Cappato, Marco Pannella, Janusz Onyszkiewicz, Jules Maaten, Marios Matsakis, Olle Schmidt a Elizabeth Lynne za skupinu ALDE
- –Cristiana Muscardini, Roberta Angelilli, Konrad Szymański, Inese Vaidere, Mieczysław Edmund Janowski a Hanna Foltyn-Kubicka za skupinu UEN
- –Monica Frassoni, Eva Lichtenberger, Hélène Flautre, Raül Romeva i Rueda, Milan Horáček, Sepp Kusstatscher, Helga Trüpel a Mikel Irujo Amezaga za skupinu Verts/ALE
- –Verts/ALE (B6‑0135/2009)
- –PPE-DE (B6‑0136/2009)
- –UEN (B6‑0137/2009)
- –ALDE (B6‑0138/2009),
Usnesení Evropského parlamentu o 50. výročí tibetského povstání a dialogu mezi dalajlamou a čínskou vládou
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně a Tibetu, a zejména na usnesení ze dne 10. dubna 2008 a ze dne 10. července 2008,
– s ohledem na projev dalajlamy, který dne 4. prosince 2008 přednesl v Evropském parlamentu,
– s ohledem na prohlášení o Tibetu, které vydaly administrativa Spojených států a Evropská unie na vrcholné schůzce USA-EU dne 10. června 2008,
– s ohledem na článek 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v březnu 2009 si připomínáme 50. výročí útěku dalajlamy z Tibetu a počátku jeho exilu v Indii,
B. vzhledem k tomu, že osm kol dialogu mezi vyslanci dalajlamy a zástupci čínské vlády nepřineslo žádný výsledek a další jednání se v současnosti neplánují,
C. vzhledem k tomu, že Memorandum o skutečné autonomii tibetského národa, které bylo sepsáno na žádost čínské vlády a jež vyslanci dalajlamy předali v rámci osmého kola rozhovorů, které se uskutečnilo v listopadu 2008 v Pekingu, je sice v souladu se zásadami, na nichž je založena čínská ústava a územní celistvost Čínské lidové republiky, avšak čínská vláda je odmítla jako pokus o „poloviční nezávislost“ a „zastíranou nezávislost“,
D. vzhledem k tomu, že dalajlama vyzval k ukončení násilností, za své úsilí získal Nobelovu cenu míru a nepožaduje nezávislost Tibetu, ale obnovení jednání s čínskými úřady v zájmu dosažení komplexní politické dohody o skutečné autonomii v rámci Čínské lidové republiky,
E. vzhledem k tomu, že čínské úřady v posledních dnech zpřísnily bezpečnostní opatření v Tibetu, přičemž novinářům a cizincům znemožnily přístup do regionu a povolení pro cizince, která byla vystavena již dříve, byla nyní zrušena, a vůči tibetskému národu postupují agresivně,
F. vzhledem k tomu, že dne 25. února 2009 byl v čínské provincii Čching-chaj při mírovém pochodu u příležitosti tibetského Nového roku zatčen velký počet mnichů z kláštera An Tchuo,
1. naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby Memorandum o skutečné autonomii tibetského národa z listopadu 2008 pokládala za základ věcné diskuse, jež povede k pozitivní, smysluplné změně v Tibetu v souladu se zásadami zakotvenými v ústavě a právních předpisech Čínské lidové republiky;
2. vyzývá Radu, aby zjistila, jak přesně probíhala jednání mezi Čínskou lidovou republikou a vyslanci Jeho Svatosti dalajlamy;
3. vyzývá předsednictví Rady, aby u příležitosti 50. výročí exilu dalajlamy v Indii vydalo prohlášení, v němž vyzve čínskou vládu k zahájení konstruktivního dialogu s cílem dosáhnout komplexní politické dohody a které bude odkazovat na Memorandum o skutečné autonomii tibetského národa;
4. odsuzuje všechny násilnosti, ať již byly spáchány demonstranty nebo se jednalo o nepřiměřenou represi ze strany jednotek zabezpečujících dodržování zákona a veřejný pořádek;
5. vyzývá čínskou vládu, aby neprodleně a bezpodmínečně propustila všechny osoby, které jsou zadržovány pouze za účast na pokojných protestech, a podala vysvětlení ke všem případům zabití a zmizení a ke všem případům zadržování osob s uvedením povahy obvinění, která proti nim byla vznesena;
6. žádá čínské úřady, aby umožnily zahraničním sdělovacím prostředkům přístup do Tibetu, včetně území mimo Tibetskou autonomní oblast, a aby zrušily povinnost prokazovat se při vstupu do Tibetské autonomní oblasti zvláštním povolením;
7. naléhavě vyzývá čínské úřady, aby zajistily přístup odborníků OSN na oblast lidských práv a oficiálně uznávaných mezinárodních nevládních organizací do Tibetu a umožnily jim zjistit stav věcí na tomto území;
8. vyzývá předsednictví Rady, aby se zasadilo o zařazení tibetské otázky do programu zasedání Rady pro obecné záležitosti s cílem projednat, jak může EU přispět k tomu, aby bylo pro Tibet nalezeno řešení;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a Jeho Svatosti dalajlamovi.