Společný návrh usnesení - RC-B7-0169/2011Společný návrh usnesení
RC-B7-0169/2011

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o zemích jižního sousedství a především Libyi

7. 3. 2011

předložený v souladu s čl. 110 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B7‑0169/2011)
S&D (B7‑0170/2011)
ALDE (B7‑0171/2011)
Verts/ALE (B7‑0172/2011)
PPE (B7‑0173/2011)

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Ioannis Kasoulides, Cristian Dan Preda, Mario Mauro, Marietta Giannakou, Hans-Gert Pöttering, Gabriele Albertini, Tunne Kelam, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Lena Kolarska-Bobińska, Elena Băsescu, Michael Gahler, Alf Svensson, Laima Liucija Andrikienė, Inese Vaidere, Vito Bonsignore, Simon Busuttil, Joachim Zeller, Tokia Saïfi, Michèle Striffler, Andrzej Grzyb, Krzysztof Lisek, Vytautas Landsbergis, Salvatore Iacolino, Dominique Vlasto, Alfredo Pallone, Philippe Juvin, Traian Ungureanu, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Roberta Angelilli, Ernst Strasser, Véronique Mathieu, Nadezhda Neynsky, Dominique Baudis za skupinu PPE
Ana Gomes, Véronique De Keyser, Kristian Vigenin, Pier Antonio Panzeri, David-Maria Sassoli, Richard Howitt, Roberto Gualtieri, Thijs Berman, Kader Arif, Juan Fernando López Aguilar, Sylvie Guillaume, María Muñiz De Urquiza, Pino Arlacchi, Vincent Peillon, Harlem Désir za skupinu S&D
Kristiina Ojuland, Marielle De Sarnez, Marietje Schaake, Sonia Alfano, Leonidas Donskis, Edward McMillan-Scott, Alexandra Thein, Ramon Tremosa i Balcells, Louis Michel, Jelko Kacin za skupinu ALDE
Franziska Katharina Brantner, Hélène Flautre, Margrete Auken, Raül Romeva i Rueda, Judith Sargentini, Ulrike Lunacek, Catherine Grèze, Yannick Jadot, Nicole Kiil-Nielsen, Bart Staes, Emilie Turunen, Karima Delli, José Bové, Indrek Tarand, Jean-Paul Besset, François Alfonsi, Heidi Hautala, Isabelle Durant, Rebecca Harms, Daniel Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Timothy Kirkhope za skupinu ECR
Lothar Bisky, Miguel Portas, Marie-Christine Vergiat

Postup : 2011/2616(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0169/2011
Předložené texty :
RC-B7-0169/2011
Rozpravy :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o zemích jižního sousedství a především Libyi

Evropský parlament,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 1. března 2011, která jednomyslně pozastavila členství Libye v Radě OSN pro lidská práva,

–   s ohledem na usnesení Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 ze dne 26. února 2011,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011, kterým se provádí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zavadí dodatečná omezující opatření vůči osobám odpovědným za násilné útoky páchané na civilním obyvatelstvem Libye,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva S-15/2 přijatou dne 25. února 2011,

–   s ohledem na pozastavení jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí ke dni 22. února 2011,

–   s ohledem na nedávná prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové k událostem v Libyi a severní Africe,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, konkrétně usnesení ze dne 17. června o popravách v Libyi[1] a doporučení ze dne 20. ledna 2011 obsahující klíčové podmínky jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí (2010/2268(INI),

–   s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na Protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků,

–   s ohledem na Africkou chartu o ochraně lidských práv a práv národů a její protokol o zřízení Afrického soudu pro lidská práva a práva národů, které Libye ratifikovala dne 26. března a 19. listopadu 2003,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že účastníci nedávných demonstrací v několika arabských zemích severní Afriky a Blízkého východu vyzvali k ukončení autoritářských režimů a volali po politických, hospodářských a sociálních reformách, po svobodě, demokracii a zajištění lepších životních podmínek pro běžné občany; vzhledem k tomu, že masové protesty probíhající v řadě arabských zemí ukázaly, že nedemokratické a autoritářské režimy nemohou být věrohodnou zárukou stability a že pro hospodářská a politická partnerství jsou klíčové demokratické hodnoty;

B.  vzhledem k tomu, že protesty proti libyjskému režimu vypukly dne 15. února 2011 ve městě Benghází a rozšířily se po celé zemi, mezi jinými do měst al-Bajdá, al-Kubá, Darna az-Zintán, a že účastníci protestů převzali nad mnohými městy kontrolu, zejména ve východní Libyi,

C. vzhledem k tomu, že protestující se stali terčem nebývale násilných útoků Kaddáfího režimu, který k násilnému potlačení protestů použil libyjské ozbrojené složky, milice, žoldnéře a ozbrojence ze zahraničí a bez rozmyslu na civilisty útočil za použití kulometů, odstřelovačů, vojenských bojových letounů a helikoptér; vzhledem k tomu, že tento přístup vedl k prudkému nárůstu obětí a vysokému počtu zraněných a zatčených,

D. vzhledem k tomu, že násilná a brutální reakce režimu na požadavky libyjského obyvatelstva vyvolala nejen odchod řady vojáků z armády, ale i rezignaci některých stoupenců režimu,

E.  vzhledem k tomu, že podle UNHRC uprchlo z Libye v posledních dnech více než 200 000 lidí do sousedního Tuniska, Egyptu a Nigeru a další statisíce uprchlíků a zahraničních pracovníků se za dramatických okolností pokoušejí před konfliktem uniknout nebo z Libye odcestovat; vzhledem k tomu, že takto vznikla humanitární krize, která vyžaduje rychlou reakci ze strany EU,

F.  vzhledem k tomu, že poté, co Rada OSN pro lidská práva dne 25. února 2011 na svém 15. zvláštním zasedání přijala na základě konsenzu rezoluci o stavu lidských práv v Libyi, v níž odsuzuje hrubé a systematické porušování lidských práv v této zemi a poukazuje na to, že v některých případech tohoto porušování by se mohlo jednat o zločiny proti lidskosti, rozhodlo Valné shromáždění OSN dne 2. března 2011 pozastavit členství Libye v Radě pro lidská práva OSN (UNHRC), a to na základě doporučení samotné UNHRC,

G. vzhledem k tomu, že v reakci na rezoluci o Libyi, kterou dne 26. února 2011 vydala Rada bezpečnosti OSN a v níž se uvádí, že vzniklým stavem by se měl zabývat Mezinárodní trestní soud, zahájil žalobce tohoto soudu dne 3. března 2011 vyšetřování zločinů proti lidskosti, k nimž údajně v Libyi došlo, včetně vyšetřování namířeného proti Muammaru Kaddáfím a stoupencům místního režimu; vzhledem k tomu, že rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 bylo na zemi uvaleno zbrojní embargo a na Kaddáfího rodinu a jeho režim byl uvalen zákaz cestování a příkaz zmrazit majetek a současně bylo všem členským státům OSN povoleno zabavit veškeré zakázané vojenské vybavení a využívat je,

H. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011 zavedlo pro osoby odpovědné za násilné zásahy proti civilnímu obyvatelstvu další omezující opatření, především zákaz vydávání víz a zmrazení majetku, a vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se uplatňuje rezoluce o Libyi, kterou dne 26. února 2011 vydala Rada bezpečnosti OSN,

I.   vzhledem k tomu, že řada vedoucích světových osobností již od počátku protestů vyzývá plukovníka Kaddáfího, aby odstoupil,

J.   vzhledem k tomu, že dne 22. února 2011 pozastavila Arabská liga Libyi členství a dne 3. března 2011 generální tajemník této organizace prohlásil, že pokud budou boje v Libyi pokračovat, je možné, že liga bude ve spolupráci s Africkou unií podporovat vyhlášení bezletové zóny nad Libyí,

K. vzhledem k tomu, že libyjská prozatímní Přechodná národní rada ve svém prohlášení (ITNC) ze dne 5. března 2011 vyzvala mezinárodní společenství, aby „splnilo své závazky a chránilo libyjské občany před další genocidou a zločiny proti lidskosti, aniž by však došlo k přímému vojenskému zásahu na libyjské půdě“,

L.  vzhledem k tomu, že dne 22. února 2011 zastavila EU probíhající jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí a všech smlouvách o spolupráci s Libyí,

M. vzhledem k tomu, že EU má zásadní zájem na demokracii, stabilitě, prosperitě a míru v Severní Africe, vzhledem k tomu, že nedávné události v Libyi, Egyptě a Tunisku podtrhly naléhavou potřebu přezkoumat vnější politiku EU uplatňovanou v oblasti Středomoří,

N. vzhledem k tomu, že se očekává, že na mimořádném zasedání Evropské rady v pátek 11. března 2011 bude důkladně projednána zpráva vysoké představitelky a Komise o rychlém uzpůsobení nástrojů EU i zpráva vysoké představitelky o podpoře pro procesy přechodu a transformace,

1.  vyjadřuje solidaritu s občany Libye a především s mladými lidmi této země, kteří byli hnací silou na cestě k demokracii a změně režimu; vítá jejich odvahu a odhodlání a plně podporuje jejich oprávněné úsilí o demokratické, hospodářské a společenské změny;

2.  co nejpřísněji odsuzuje bezostyšné a systematické porušování lidských práv v Libyi, především pak násilný útlak poklidných demonstrantů, novinářů a zastánců lidských práv ze strany Kaddáfího režimu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že došlo ke značným ztrátám na životech a že velké množství lidí bylo zraněno; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; odsuzuje skutečnost, že nejvyšší představitelé režimu Muammar al-Kaddáfí a jeho syn Saíf al- Islám ve svých prohlášeních podněcovali k nepřátelství vůči civilnímu obyvatelstvu;

3.  žádá okamžitý konec brutálního diktátorského režimu plukovníka Kaddáfího a vyzývá jej, aby okamžitě odstoupil, čímž zamezí dalšímu krveprolití a umožní, aby proběhla poklidná politická transformace; vyzývá libyjské orgány, aby okamžitě zastavily násilí a umožnily mírové řešení situace, jaké oprávněně očekávají obyvatelé Libye; vyzývá libyjské orgány, aby respektovaly lidská práva a mezinárodní humanitární právo, zrušily všechna omezení týkající se svobody vyjadřování, včetně jejího projevování po internetu, a okamžitě umožnily vstup do země nezávislým pozorovatelům v oblasti lidských práv a zahraničním médiím;

4.  plně podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970, která odsuzuje závažné a soustavné porušování lidských práv v Libyi, a žádá, aby byla záležitost postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a aby na Libyi současně uvalila zbrojní embargo, aby rodině Muammara al-Kaddáfího bylo zakázáno cestovat a aby byla zmrazena její aktiva; zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva nesou pachatelé útoků proti civilnímu obyvatelstvu osobní trestní odpovědnost, že musí být postaveni před soud a že nikdo nesmí uniknout trestu; jednoznačně podporuje skutečnost, že žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájil vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, které měly být v Libyi spáchány Muammarem al-Kaddáfím a stoupenci jeho režimu;

5.  konstatuje, že EU jako první zavedla sankce uvalené Radou bezpečnosti OSN a že opatření EU jdou ještě dále, neboť EU zavedla i vlastní sankce; vítá proto rozhodnutí Rady o zákazu obchodu s Libyí v oblasti vybavení, které lze využít k vnitřním represím, a rozšíření seznamu osob, na které se vztahuje zmrazení majetku a zákaz udělování víz; vyzývá k neustálému hodnocení účinnosti sankcí;

6.  zdůrazňuje, že všechna opatření by se měla týkat veškerých libyjských aktiv, včetně aktiv státního investičního fondu spravovaného Libyjským investičním úřadem; žádá, aby zmrazení aktiv zasáhlo i zisky z prodeje ropy a plynu; vyzývá Radu a členské státy, aby podrobnosti o všech zmrazených aktivech v plném rozsahu zveřejnily; vítá v této souvislosti diskuse o dalších sankcích EU, včetně zmrazení majetku libyjských společností s vazbami na Kaddáfího režim;

7.  vítá rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011 o zákazu dodávek zbraní, střeliva a souvisejícího vybavení do Libye; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby prověřila, zda došlo k případům porušení kodexu chování EU pro vývoz zbraní a aby přijala přísná opatření s cílem zajistit úplné dodržování tohoto kodexu členskými státy; vyzývá vysokou představitelku, aby prozkoumala možnost prosazení embarga využitím aktiv leteckých a námořních sil SBOP;

8.  plně podporuje rozhodnutí Rady OSN pro lidská práva vyslat nezávislý mezinárodní vyšetřovací komise do Libye, aby prošetřila případy porušování mezinárodních lidských práv a rozhodnutí Valného shromáždění OSN ze dne 2. března 2011 pozastavit členství Libye v UNHRC;

9.  vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby podnikly veškeré kroky vedoucí k úplné izolaci Kaddáfího a jeho režimu, a to na národní i mezinárodní úrovni;

10. zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí dostát své odpovědnosti chránit, a chránit tedy libyjské civilisty před rozsáhlými ozbrojenými útoky; poukazuje na to, že proto není možné vyloučit žádnou variantu uvedenou v Chartě OSN; vyzývá vysokou představitelku a členské státy, aby byly připravené na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o dalších opatřeních, včetně možnosti zřízení bezletové zóny, která by režimu zabránila v útocích na obyvatelstvo; zdůrazňuje, že všechna opatření, která EU a její členské státy uplatní, by měla být v souladu s mandátem OSN, měla by být koordinována s Ligou arabských států a Africkou unií a měla by obě tyto organizace podněcovat, aby se chopily řízení mezinárodního úsilí;

11.  vyzývá EU, aby navázala vztahy s libyjskou prozatímní Přechodnou národní radou (ITNC) s cílem podpořit přechod k demokracii, zajistit účast širokého spektra zástupců libyjské společnosti a posílit úlohu žen a menšin v transformačním procesu a aby podpořila prozatímní Přechodnou radu v osvobozenecké oblasti s cílem zmírnit tlak, kterému je místní obyvatelstvo vystavené, a zabezpečit jeho základní humanitární potřeby včetně lékařské pomoci;

12. naléhavě žádá EU, aby se podílela na demokratických reformách a na zřízení orgánů právního státu v Libyi poskytováním podpory rozvoje svobodných sdělovacích prostředků a nezávislých organizací občanské společnosti, zejména demokratických politických stran, aby se mohly v budoucnu konat demokratické volby;

 

13. vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí humanitární krizí, neboť ve snaze uniknout násilnostem z Libye prchá více než 200.000 migrantů, z nichž mnozí uvízli na hranicích mezi Libyí a Tuniskem a jiní jsou nuceni setrvávat v uprchlických táborech v Tunisku, Egyptě a Nigeru; vyzývá současné i budoucí libyjské orgány, aby humanitárním organizacím umožnily vstup do země a zajistily bezpečnost humanitárních pracovníků;

14. vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku, aby vyčlenily všechny potřebné finanční a lidské zdroje, kterými disponují, podpořily tuto rozsáhlou mezinárodní humanitární operaci a pomohly tak Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) a dalším příslušným humanitárním agenturám při poskytování ochrany a pomoci v nouzi všem potřebným; vítá dosud zavedená opatření a uvolnění prostředků komisařkou Georgievovou a ECHO i humanitární pomoc poskytnutou některými členskými státy s cílem řešit tuto výzvu; vyzývá EU a členské státy, aby poskytly leteckou a námořní dopravu na repatriaci nebo přesídlení migrantů, žadatelů o azyl a utečenců z Libye v souladu s mezinárodním právem a příslušnými právními předpisy Evropské unie a poskytly finanční podporu, o kterou společně požádaly Rada OSN pro lidská práva a Mezinárodní organizace pro migraci dne 3. března 2011;

15. vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou zavedena všechna potřebná opatření, včetně přiměřených finančních, technických a lidských zdrojů, s cílem zaručit, že v případě jakéhokoli velkého proudu migrantů bude EU schopna reagovat v souladu s článkem 80 SFEU;

16. připomíná, že evropští a afričtí vedoucí představitelé se v roce 2007 ve společné strategii Afriky a EU zavázali, že přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby byl prošetřen nezákonně získaný majetek, včetně finančních prostředků, a aby byl tento majetek vrácen do zemí původu; naléhavě vyzývá členské státy, aby jednaly v souladu s Úmluvou OSN proti korupci a zabezpečily, že zmrazená aktiva budou v budoucnosti navrácena libyjskému lidu; zdůrazňuje, že na zmrazení aktiv Kaddáfího rodiny a jeho známých spojenců, kteří mají v Evropě nebo v evropských finančních institucích činných v daňových rájích, je nezbytná koordinovaná činnost v rámci EU, která zajistí, aby banky EU plnily požadavky na hloubkovou analýzu, pokud jde o veškeré případné nezákonné prostředky převedené z Libye;

17. zdůrazňuje, že žoldnéřské činnosti představují hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a jsou zločinem proti lidskosti, a proto je třeba s nimi skoncovat; vyzývá Radu a vysokou představitelku, aby důrazně varovala vlády před vysíláním žoldnéřů, vojenského personálu nebo poskytování vojenského vybavení na podporu represí vůči libyjskému lidu Kaddáfího režimu;

18. vítá skutečnost, že na 11. března 2011 byla svolána mimořádná Evropská rada o vývoji v Libyi a jižních sousedících zemích; vyzývá vysokou představitelku a členské státy, aby vypracovaly jasnou celkovou strategii humanitárního a politického řešení situace v Libyi;

19. vyzývá vysokou představitelku, aby zahájila přípravy na zapojení EU do jižního sousedství a jeho podporu, se zvláštním ohledem na rozvoj právního státu, řádnou správu, ústavní a volební předpoklady stabilní, pluralistické demokracie a demokratického života v míru v této oblasti; vyzývá vysokou představitelku, aby plně využívala příslušné finanční nástroje EU pro vnější činnost;

20. domnívá se, že revoluční změny v severní Africe a na Středním východě jasně prokázaly, že kladné působení EU v tomto regionu a její dlouhodobá důvěryhodnost budou záležet na její schopnosti provádět soudržnou společnou zahraniční politiku založenou na hodnotách a jasné podpoře nových demokratických sil; opakuje svou výzvu, aby EU zrevidovala svou politiku na podporu demokracie a lidských práv v tom smyslu, že bude ve všech dohodách se třetími zeměmi vytvořen prováděcí mechanismus pro doložku o lidských právech;

21. opakuje svou žádost, aby byl úzce zapojen do práce pracovní skupiny, která bude koordinovat odpověď EU na krizi v Libyi a na dalších místech v regionu Středozemního moře;

22. opět zdůrazňuje, že události v Libyi a dalších zemích v regionu zdůraznily naléhavou potřebu rozvinout ambicióznější a účinnější politiky a nástroje a posílit jejich rozpočtový základ s cílem povzbudit a podpořit politické, hospodářské a společenské reformy v zemích jižních sousedů EU; zdůrazňuje, že probíhající strategický přezkum evropské politiky sousedství musí reflektovat současný vývoj v severní Africe a musí nalézt nové a lepší způsoby, jak uspokojit potřeby a ambice těchto národů; trvá na tom, že přezkum evropské politiky sousedství musí upřednostňovat kritéria týkající se nezávislosti justice, respektování základních svobod, plurality, svobody tisku a boje proti korupci; požaduje její lepší koordinaci s ostatními politikami Unie uplatňovanými vůči zúčastněným zemím;

23. souhlasí s názorem, že Unie pro Středomoří se bude muset přizpůsobit nové době a podmínkám a musí zohlednit a reagovat na nedávné události s cílem představit návrhy, jak nejlépe posílit demokracii a lidská práva ve svých členských státech a v regionu, který zahrnuje Libyi, a jak provést reformy s cílem posílit, ucelit a zefektivnit svou roli;

24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění OSN, Radě OSN pro lidská práva, Lize arabských států, Africké unii, Unii pro Středomoří, vládám sousedních zemí Libye a prozatímní Přechodné národní radě.