Společný návrh usnesení - RC-B7-0427/2012Společný návrh usnesení
RC-B7-0427/2012

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o využívání soudnictví k politickým účelům v Rusku

12. 9. 2012 - (2012/2789(RSP))

předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
S&D (B7‑0427/2012)
Verts/ALE (B7‑0430/2012)
PPE (B7‑0431/2012)
ECR (B7‑0436/2012)
ALDE (B7‑0437/2012)

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ria Oomen-Ruijten, Elmar Brok, Mario Mauro, Cristian Dan Preda, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Jacek Saryusz-Wolski, Jacek Protasiewicz, Bernd Posselt, Vytautas Landsbergis, Elena Băsescu, Laima Liucija Andrikienė, Alojz Peterle, Roberta Angelilli, Nadezhda Neynsky za skupinu PPE
Hannes Swoboda, Libor Rouček, Véronique De Keyser, Ana Gomes, Knut Fleckenstein, Justas Vincas Paleckis, Mitro Repo za skupinu S&D
Guy Verhofstadt, Kristiina Ojuland, Leonidas Donskis, Marielle de Sarnez, Robert Rochefort, Sonia Alfano, Sarah Ludford, Edward McMillan-Scott, Marietje Schaake, Graham Watson, Jelko Kacin za skupinu ALDE
Werner Schulz, Tarja Cronberg za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Marek Henryk Migalski, Paweł Robert Kowal, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Roberts Zīle za skupinu ECR

Postup : 2012/2789(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0427/2012
Předložené texty :
RC-B7-0427/2012
Rozpravy :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o využívání soudnictví k politickým účelům v Rusku

(2012/2789(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Rusku, zejména na svá usnesení ze dne 15. března 2012[1] o výsledku prezidentských voleb v Rusku, ze dne 16. února 2012[2] o nadcházejících prezidentských volbách v Rusku, ze dne 14. prosince 2011[3] o volbách do Státní dumy, které proběhly dne 4. prosince 2011, a ze dne 7. července 2011[4] o přípravách na volby do ruské Státní dumy v prosinci 2011,

–   s ohledem na probíhající jednání o nové dohodě, která by zajistila nový souhrnný rámec pro vztahy EU s Ruskem, i na „Partnerství pro modernizaci“ zahájené v roce 2010,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, v níž je stanoveno, že každý má právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut kompetentním, nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem,

–    s ohledem na ruskou ústavu, zejména na její článek 118, který stanoví, že spravedlnost vykonávají v Ruské federaci pouze soudy, a na článek 120, který stanoví, že soudci jsou nezávislí a řídí se pouze ruskou ústavou a federálním právem,

–   s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 17. srpna 2012 k odsouzení členek punkové skupiny „Pussy Riot“ v Rusku,

–   s ohledem na žádost ruského generálního prokurátora ze dne 12. září 2012, aby se hlasovalo o předčasném vyloučení člena strany Spravedlivé Rusko Gennadije Gudkova z Dumy,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a že se tudíž zavázala k respektování zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že v posledních měsících dochází v Rusku k závažnému porušování zásad právního státu a k přijímání restriktivních právních předpisů, a panují proto vzrůstající obavy ohledně dodržování mezinárodních a vnitrostátních povinností ze strany Ruska;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je i nadále připravena dále prohlubovat a rozvíjet vztahy s Ruskem, což dokládá její závazek vyvinout maximální úsilí při vyjednání nové rámcové dohody pro další rozvoj vztahů mezi EU a Ruskem, a vzhledem k tomu, že Evropská unie a Rusko spolu navázaly pevné a rozsáhlé vztahy zejména v oblasti energetiky, hospodářství a obchodu a že se styky mezi Evropskou unií a Ruskem provázaly a oba partneři jsou na sobě vzájemně závislí v rámci globální ekonomiky;

C. vzhledem k tomu, že se v Rusku v posledních několika měsících zásadně zhoršila situace v oblasti lidských práv a že ruské orgány nedávno přijaly soubor právních přepisů, které zahrnují některá nejednoznačná ustanovení a mohly by být použity k dalšímu omezování zástupců opozice a občanské společnosti a mohly by ohrožovat svobodu projevu a shromažďování; vzhledem k tomu, že tyto záležitosti by měly být co nejdříve přednostně řešeny, zejména během dvoustranných schůzek a jednáních mezi EU a Ruskem;

D. vzhledem k tomu, že stále nebyla objasněna smrt Anny Politkovské, Natálie Estěmirovové, Anastázie Barburové, Stanislava Markelova a Sergeje Magnitského;

E.  vzhledem k tomu, že moskevský chamovničeský okresní soud uznal dne 30. prosince 2010 Michaila Chodorkovského a jeho obchodního společníka Platona Lebeděva vinnými ze zpronevěry; vzhledem k tomu, že trestní stíhání, řízení a rozsudek byly mezinárodně vykresleny jako politicky motivované;

F.  vzhledem k tomu, že případ Sergeje Magnitského je jen jedním z několika případů zneužití moci ruskými orgány činnými v trestním řízení, při němž došlo k závažnému porušení právního státu, přičemž osoby odpovědné za jeho smrt dosud nebyly potrestány; vzhledem k tomu, že existuje mnoho dalších soudních případů, kdy byly politicky vykonstruované důvody využity k odstranění politické konkurence a k zastrašování občanské společnosti;

G. vzhledem k tomu, že odsouzení členek ruské punkové skupiny Pussy Riot na dva roky odnětí svobody za protestní vystoupení proti prezidentu Vladimíru Putinovi v moskevské pravoslavné katedrále je nepřiměřené;

H. vzhledem k tomu, že má Duma dne 12. září 2012 hlasovat o odebrání mandátu Gennadiji Gudkovi kvůli obchodním aktivitám během výkonu mandátu, aniž by byly vykonány nezbytné demokratické postupy; vzhledem k tomu, že v rámci právního státu by parlamentní pravidla měla platit rovnocenně a nestranně pro všechny členy Dumy; vzhledem k tomu, že další členové frakce Spravedlivé Rusko, např. Dmitrij Gudkov a Ilja Ponomarjev, čelí podobným obviněním;

I.   vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se nevládních organizací a právní předpisy upravující právo na svobodu shromažďování by mohly být používány k utlačování občanské společnosti, potlačování opozičních politických názorů a k pronásledování nevládních organizací, demokratické opozice a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že Ruský parlament přijal v červenci 2012 zákon přisuzující postavení „zahraničního agenta“ ruským nekomerčním organizacím vyvíjejícím politickou činnost a financovaným ze zahraniční;

J.   vzhledem k tomu, že i navzdory prohlášením a závazkům prezidenta Putina a premiéra Medveděva vzrůstá tlak vyvíjený na politické svobody ruských občanů; vzhledem k tomu, že prezident Putin prohlásil, že je nezbytné vypořádat se s rozsáhlou korupcí v Rusku, veřejně se zavázal k posílení právního státu v Rusku a vyjádřil znepokojení ohledně nezávislosti ruského soudního a právního systému;

1.  konstatuje, že smysluplné a konstruktivní vztahy mezi EU a Ruskem závisejí na snaze Ruska posílit demokracii, právní stát a dodržování základních práv; zdůrazňuje, že střednědobá a dlouhodobá politická a hospodářská stabilita a rozvoj Ruska závisí na míře uplatňování zásad právního státu a na tom, zda si země zvolí skutečně demokratickou cestu;

2.  domnívá se, že by Rusko jakožto člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě mělo dodržovat povinnosti, k nimž se zavázalo; poukazuje na to, že nedávný vývoj pokračuje opačným směrem, než který by vyžadovaly reformy nezbytné pro zlepšení demokratických norem a dosažení právního státu a nezávislosti soudnictví v Rusku;

3.  vítá rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 25. července 2012, že v souladu s doporučením prezidentské rady pro lidská práva z prosince 2011 přezkoumá případ Chodorkovského i případ Lebeděva; bere na vědomí zkrácení Lebeděvova trestu o tři roky; vyzývá k pokračování v komplexním přezkumu těchto případů na základě ruských závazků na mezinárodní úrovni v oblasti spravedlivých a transparentních soudních řízení a žádá, aby byla v případu M. Chodorkovského plně dodržována a prováděna zjištění a doporučení prezidentské rady pro lidská práva;

4. vyzývá ruské orgány, aby postavily před soud pachatele vražd Anny Politkovské a Natalie Jestěrmirové, a nabádá je, aby vedly důvěryhodné a nezávislé vyšetřování případu Magnitského a podobných případů a ukončily všudypřítomnou beztrestnost a korupci v zemi;

5.  je vážně znepokojen dalšími politicky motivovanými soudy, zejména trestním stíháním vědců obviněných ze špionáže za spolupráci se zahraničními vědeckými institucemi, odsouzením opoziční aktivistky Taisii Osipové k osmiletém trestu v pracovním táboře v procesu, jenž byl označen za politicky motivovaný, při němž byly použity pochybné a pravděpodobně vykonstruovaný důkazy a který neodpovídal standardům spravedlivého procesu, dále zadržováním a politicky motivovanými obviněními proti více než desítce účastníků protestní demonstrace v Moskvě dne 6. května, kteří byli neprávem obviněni z údajně „hromadných nepokojů“, a trestním vyšetřováním opozičních aktivistů, jako je Alexej Navalnyj, Boris Němcov, Sergej Udalcov;

6.  vyjadřuje hluboké zklamání nad výrokem a nepřiměřeným rozsudkem Chamovničeského okresního soudu v Rusku ve věci členek punkové kapely „Pussy Riot“ Naděždy Tolokonnikovové, Marie Aljochinové a Jekatěriny Samucevičové; konstatuje s obavami, že tento případ se připojuje k nedávnému politicky motivovanému zastrašování a pronásledování opozičních aktivistů v Ruské federaci, což je trend, který Evropská unie sleduje s rostoucím znepokojením; znovu vyjadřuje své přesvědčení, že tento rozsudek bude přezkoumán a přehodnocen v souladu s ruskými mezinárodními závazky;

7.  bere na vědomí žádost generálního prokurátora, aby se hlasovalo o předčasném ukončení mandátu Gennadije Gudkova jako poslance v Dumě kvůli obchodní činnosti během výkonu mandátu, což je v rozporu s článkem 289 ruského trestního zákona; zdůrazňuje, že zahájení parlamentního politického postupu, který by měl vést ke zbavení člena opoziční strany Spravedlivé Rusko Gennadije Gudkova jeho poslaneckého mandátu, je široce vnímán jako zastrašování zaměřené proti legitimní politické činnosti opoziční strany, které podpořila požadavky protestního hnutí; vyzývá ruské představitele, aby přestali svévolně využívat právní předpisy ke zásahům proti členům opozice;

8.  vyjadřuje však své znepokojení nad zhoršováním prostředí pro rozvoj občanské společnosti v Rusku, zejména po přijetí souboru právních předpisů o demonstracích, nevládních organizacích, pomluvě a internetu, jež obsahují nejednoznačná ustanovení a mohla by být uplatňována svévolně; připomíná ruským orgánům, že moderní a prosperující společnost musí uznávat a chránit individuální i kolektivní práva všech svých občanů; vyzývá proto příslušné ruské orgány ke změně zákonů o nevládních organizacích, aby byla občanská sdružení, která získala finanční podporu z renomovaných zahraničních nadací, chráněna před politickým pronásledováním;

9.  vyjadřuje znepokojení také nad právními předpisy v oblasti extremismu, jejichž základní pojmy „extremistické činy“ a „extremistické organizace“ ponechávají široký prostor pro interpretaci, což by podle Benátské komise Rady Evropy mohlo vést ke svévoli a omezování svobody sdružování, projevu a vyznání; vyzývá ruské orgány, aby se těmito námitkami zabývaly a zákony změnily;

10. připomíná, že bývalý prezident Medvěděv vytvořil pracovní skupinu zabývající se reformou volebního systému, zlepšováním dodržování zásad právního státu a základních práv v Rusku; připomíná, že Evropský parlament ruské orgány naléhavě vyzval k tomu, aby v těchto reformách pokračovaly, a soustavně nabízel podporu EU, mimo jiné prostřednictvím rámce partnerství pro modernizaci;

11. odsuzuje právní předpisy, které kriminalizují veřejné poskytování informace o sexuální orientaci a genderové identitě, které byly nedávno přijaty v různých ruských regionech, a podobné plány na federální úrovni; připomíná ruským orgánům jejich závazky dodržovat svobodu projevu a práva lesbických žen, gayů, bisexuálů a transgenderových osob;

12. žádá vysokou představitelku/místopředsedkyni Komise a Komisi, aby soustavně a důrazně podporovaly aktivisty občanské společnosti a představitele nového sociálního hnutí na místní úrovni; vyzývá EU, aby na ruské orgány neustále vyvíjela tlak, aby dodržovaly normy OBSE v oblasti lidských práv, demokracie, právního státu a nezávislosti justice;

13. zdůrazňuje význam soustavného dialogu o lidských právech s Ruskem v rámci konzultací o lidských právech EU–Rusko jakožto formy upevnění vzájemné součinnosti ve všech oblastech spolupráce a požaduje, aby se zlepšila forma těchto schůzek s cílem zvýšit jejich účinnost, a to se zvláštním zřetelem na společné akce zaměřené proti rasismu a xenofobii, a žádá, aby byla Evropskému parlamentu, Státní dumě a nevládním organizacím na ochranu lidských práv poskytnuta možnost k tomuto procesu účinně přispívat, a očekává, že dialog bude probíhat střídavě v Rusku a v některém z členských států EU;

14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ruské federace, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.