SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o Vietnamu, především o svobodě projevu
17. 4. 2013 - (2013/2599(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B7‑0166/2013)
EFD (B7‑0169/2013)
PPE (B7‑0170/2013)
S&D (B7‑0171/2013)
ECR (B7‑0172/2013)
ALDE (B7‑0174/2013)
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Bernd Posselt, Filip Kaczmarek, Tunne Kelam, Roberta Angelilli, Eija-Riitta Korhola, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Giovanni La Via, Monica Luisa Macovei, Sari Essayah, Philippe Boulland, Jean Roatta, Elena Băsescu, Petri Sarvamaa, Eduard Kukan, Laima Liucija Andrikienė, Zuzana Roithová, Lena Kolarska-Bobińska, Anne Delvaux, Jarosław Leszek Wałęsa, Bogusław Sonik, Csaba Sógor, Tadeusz Zwiefka, Krzysztof Lisek, Martin Kastler za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Ana Gomes, Marc Tarabella, Robert Goebbels, Liisa Jaakonsaari za skupinu S&D
Marietje Schaake, Ramon Tremosa i Balcells, Alexander Graf Lambsdorff, Niccolò Rinaldi, Sonia Alfano, Leonidas Donskis, Sarah Ludford, Kristiina Ojuland, Robert Rochefort, Marielle de Sarnez, Graham Watson, Izaskun Bilbao Barandica, Johannes Cornelis van Baalen, Hannu Takkula za skupinu ALDE
Gerald Häfner, Barbara Lochbihler, Rui Tavares, Nicole Kiil-Nielsen, Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock za skupinu ECR
Fiorello Provera, Jaroslav Paška za skupinu EFD
Usnesení Evropského parlamentu o Vietnamu, především o svobodě projevu
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, která byla podepsána dne 27. června 2012, a na dialog mezi EU a Vietnamem o lidských právech, který probíhá dvakrát ročně mezi EU a vládou Vietnamu,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a lidských právech, k němuž Vietnam přistoupil v roce 1982,
– s ohledem na výsledek všeobecného přezkumu Rady OSN pro lidská práva týkajícího se Vietnamu ze dne 24. září 2009,
– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN týkající se podpory a ochrany práva na svobodu názoru a projevu, která byla předložena na 14. zasedání Rady pro lidská práva v dubnu 2010,
– s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 24. září 2012, které se týkalo vynesení rozsudku nad bloggery ve Vietnamu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU[1],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Vietnamu,
– s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. Vzhledem k tomu, že dne 24. září 2012 byli odsouzeni k trestu odnětí svobody tři přední novináři: Nguyen Van Hai/Dieu Cay, Ta Phong Tan a Pan Thanh Hai; vzhledem k tomu, že poté, co se odvolali, byly potvrzeny jejich jednotlivé tresty ve výši 12, 10 a tří let, po nichž mají následovat další roky domácího vězení, přičemž takto byli potrestáni za zveřejnění článků na webových stránkách Vietnamského klubu svobodných novinářů;
B. vzhledem k tomu, že podle nedávných zpráv organizací působících v oblasti lidských práv bylo ve Vietnamu 32 kyberdisidentů odsouzeno k vysokým trestům nebo je čeká soudní proces; 14 prodemokratických aktivistů bylo odsouzeno celkově k více než 100 rokům vězení za uplatňování svého práva na svobodu projevu, skupina 22 pokojných ochránců životního prostředí byla odsouzena k trestům odnětí svobody v rozmezí 10 let až doživotí, novinář pracující ve státem vydávaných novinách byl nedávno propuštěn za to, že na svém soukromém blogu kritizoval generálního tajemníka vietnamské komunistické strany, a vzhledem k tomu, že kyberdisidenti, a to i Le Cong Cau a Huynh Ngoc Tuan, jsou často vystaveni obtěžování a útokům ze strany policie, ;
C. vzhledem k tomu, že několik vězňů svědomí bylo odsouzeno na základě vágně formulovaných ustanovení týkajících se „národní bezpečnosti“, která nerozlišují mezi násilnými činy a pokojným vyjádřením rozdíleného názoru či přesvědčení a k nimž patří například „propaganda zaměřená proti Vietnamské socialistické republice“ (článek 88 trestního řádu), „činnosti zaměřené na svržení vlády lidu“ (článek 79), „zasévání nejednoty mezi nábožensky a nenábožensky zaměřenými lidmi“ (článek 87), „zneužívání demokratických svobod na úkor zájmů státu" (článek 258); vzhledem k tomu, že vyhláška 44 z roku 2002 je v rostoucí míře zneužívána k zadržování disidentů bez soudního procesu;
D. vzhledem k tomu, že bloggeři a obránci lidských práv čím dál častěji využívají internetu, aby vyjádřili své politické názory, odhalovali korupci a upozornili na zabírání půdy a další zneužívání moci ze strany oficiálních představitelů;
E. vzhledem k tomu, že vietnamské orgány systematicky potlačují svobodu vyjadřování a pokojná shromáždění a stíhají ty, kteří zpochybňují vládní politiky, zveřejňují případy korupce na oficiálních místech nebo vyzývají k alternativám k vládě jedné strany;
F. vzhledem k tomu, že Vietnam připravuje „Výnos o správě, poskytování a využívání internetových služeb a informačního obsahu online“, což je nový předpis týkající se správy internetu, který by legalizoval filtraci obsahu, cenzuru a sankce ze strany vlády vůči nejednoznačně definovaným „zakázaným činům“ a který by internetovým společnostem a poskytovatelům, a to i zahraničním, stanovil povinnost spolupracovat s vládou v oblasti pátrání po kyberdisidentech a dohledu nad nimi, a vzhledem k tomu, že digitální svobody jsou čím dál více ohroženy;
G. vzhledem k tomu, že v roce 2009 Vietnam v rámci všeobecného periodického přezkumu Rady OSN pro lidská práva týkajícího se situace v oblasti lidských práv ve Vietnamu přijal řadu doporučení souvisejících se svobodou projevu, a to včetně doporučení ohledně „plného zajištění práva získávat, vyhledávat a sdílet informace a myšlenky v souladu s článkem 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech“; vzhledem k tomu, že Vietnam tato doporučení dosud neprovedl;
H. vzhledem k tomu, že i nadále dochází ke konfiskaci půdy státními úředníky, k používání přehnané síly v reakci na veřejné protesty kvůli vysidlování, svévolnému zatýkání aktivistů a že i jsou i nadále vynášeny vysoké tresty nad demonstranty, přičemž panuje nejasná situace v oblasti pozemkových práv a využívání půdy;
I. vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání a přesvědčení je potlačována a katolická církev a státem neuznaná náboženství, jako jsou sjednocená budhistická církev Vietnamu, protestantské církve a další jsou i nadále vystaveny těžké náboženské perzekuci;
J. vzhledem k tomu, že Vietnam zahájil v rámci přípravy nové ústavy rozsáhlé veřejné konzultace, avšak osoby, které vyjádřily své názory, nyní čelí trestům a jsou vystaveny nátlaku;
K. vzhledem k tomu, že Vietnam usiluje o místo v Radě OSN pro lidská práva pro období 2014–2016;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že byli ve Vietnamu odsouzeni novináři a bloggeři a že jim byly uloženy tvrdé tresty; odsuzuje pokračující porušování lidských práv včetně politického zastrašování, pronásledování, napadání, svévolného zadržování, vysokých trestů odnětí svobody a nespravedlivých soudních procesů ve Vietnamu, které je namířeno proti politickým aktivistům, novinářům, bloggerům, disidentům a obráncům lidských práv působícím na internetu i jinde, čímž jsou jednoznačně porušovány mezinárodní závazky Vietnamu v oblasti lidských práv;
2. naléhavě žádá vietnamské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily všechny bloggery, novináře působící na internetu a obránce lidských práv; vyzývá vládu, aby upustila od veškerých forem represí vůči osobám, které uplatňují svá práva na svobodné vyjadřování, svobodu vyznání a svobodu shromažďování v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv;
3. vyzývá vietnamskou vládu k tomu, aby pozměnila nebo zrušila právní předpisy, které omezují svobodu projevu a tisku, a poskytla tak prostor pro dialog a demokratickou diskusi; vyzývá vládu rovněž k tomu, aby změnila návrh Výnosu o správě, poskytování a využívání internetových služeb a informačního obsahu on-line, a zajistila tak, aby toto nařízení chránilo právo na svobodný projev v on-line prostředí;
4. naléhavě žádá vietnamskou vládu, aby zastavila nucené vysídlování, zajistila svobodu projevu pro ty, kteří kritizují nekalé praktiky související s půdou, a aby osobám, které byly násilně vysídleny, zaručila přístup k zákonným opravným prostředkům a odpovídající odškodnění, jež by bylo v souladu s mezinárodními standardy a závazky vyplývajícími z mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv;
5. vyzývá vietnamské orgány, aby v souladu s mezinárodními závazky ukončily pronásledování na základě náboženského vyznání a aby odstranily právní překážky, které nezávislým náboženským organizacím brání svobodně vykonávat pokojnou náboženskou činnost, tzn. aby uznaly všechny náboženské komunity, umožnily svobodné praktikování náboženství a vrátily majetek, který stát svévolně zkonfiskoval sjednocené budhistické církvi Vietnamu, katolické církvi a veškerým ostatním náboženským komunitám;
6. vyjadřuje vážné znepokojení nad vězeňskými podmínkami, v nichž žijí vězni svědomí a které vyplývají ze špatného zacházení a chybějící zdravotní péče; žádá, aby vietnamské orgány zaručily fyzickou i psychickou integritu těchto vězňů, zajistily jim neomezený přístup k právnímu poradenství a poskytovaly náležitou zdravotní pomoc těm, kteří ji potřebují;
7. připomíná, že dialog o lidských právech vedený mezi EU a Vietnamem by měl přinášet konkrétní výsledky v oblasti lidských práv a demokratizace; v této souvislosti vyzývá Evropskou unii, aby na jednáních na nejvyšší úrovni neustále připomínala otázku porušování lidských práv ve Vietnamu a aby zvyšovala tlak na vietnamské orgány s cílem dosáhnout toho, aby byla odstraněna kontrola internetu a bloggování, aby byl zrušen zákaz soukromého vlastnictví sdělovacích prostředků, aby bylo skupinám i jednotlivcům umožněno prosazovat lidská práva, vyjadřovat veřejně své názory i nesouhlas, aby byly učiněny kroky ke zrušení trestu smrti, aby byly zrušeny nebo změněny právní předpisy, které umožňují trestní stíhání pokojných protestujících, a aby byli propuštěni mírumilovní vězni svědomí;
8. připomíná všem stranám, že v článku 1 dohody o partnerství a spolupráci se uvádí, že: „Úcta k lidským právům a demokratickým zásadám je základem pro spolupráci mezi stranami a pro tuto dohodu a představuje základní prvek této dohody“; žádá vysokou představitelku, aby posoudila, zda jsou politiky vietnamské vlády v souladu s podmínkami obsaženými v dohodě o partnerství a spolupráci;
9. vybízí Vietnam, aby přistoupil k ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Úmluvě proti mučení (CAT); žádá vládu této země, aby zřídila nezávislou národní komisi pro otázky lidských práv;
10. žádá, aby Mezivládní komise organizace ASEAN pro lidská práva prověřila, jaký stav panuje v otázkách lidských práv ve Vietnamu, přičemž by zvláštní pozornost měla věnovat svobodě projevu, a aby pro tuto zemi vydala svá doporučení;
11. vítá skutečnost, že vláda Vietnamu vyzvala veřejnost k tomu, aby se zapojila do první ústavní reformy od roku 1992 a že lhůta byla nyní prodloužena do září 2013, lituje však, že veřejné konzultace vedly k trestům osob, které legitimně vyjádřily své názory, a k nátlaku na tyto osoby; doufá, že mezi priority v rámci otázek, které nová ústava řeší, patří občanská a politická práva a náboženská svoboda; vítá v tomto ohledu zahájení dialogu s organizacemi působícími v oblasti lidských práv; vyjadřuje naději, že v dlouhodobém horizontu tento vývoj přinese zásadní reformy práv v oblasti práce, vzdělávání a lidských práv; doporučuje, aby byl do země pozván zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu vyjadřování a názoru a aby orgány plně provedly jeho doporučení;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám členských států, vládě a parlamentu Vietnamu, vládám členských států sdružení ASEAN, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi OSN;
- [1] Přijaté texty: P7_TA(2012)0470