SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v Burundi
5.7.2017 - (2017/2756(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B8-0465/2017)
ECR (B8-0468/2017)
S&D (B8-0469/2017)
ALDE (B8-0471/2017)
EFDD (B8-0474/2017)
GUE/NGL (B8-0475/2017)
PPE (B8-0476/2017)
Cristian Dan Preda, Joachim Zeller, Sandra Kalniete, Mairead McGuinness, David McAllister, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Patricija Šulin, Jarosław Wałęsa, Ivan Štefanec, Tomáš Zdechovský, Jaromír Štětina, Pavel Svoboda, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Michaela Šojdrová, Milan Zver, Dubravka Šuica, Sven Schulze, Krzysztof Hetman, Elisabetta Gardini, Claude Rolin, Brian Hayes, Maurice Ponga, Eduard Kukan, Lefteris Christoforou, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta, Romana Tomc, Roberta Metsola, Jiří Pospíšil, Csaba Sógor, Marijana Petir, Tunne Kelam, Seán Kelly, Stanislav Polčák, Željana Zovko, Ivana Maletić, Andrey Kovatchev, Laima Liucija Andrikienė, László Tőkés, Anna Záborská, Lars Adaktusson, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Inese Vaidere za skupinu PPE
Elena Valenciano, Victor Boştinaru za skupinu S&D
Charles Tannock, Karol Karski, Ryszard Czarnecki, Ryszard Antoni Legutko, Anna Elżbieta Fotyga, Notis Marias, Ruža Tomašić, Branislav Škripek za skupinu ECR
Louis Michel, Nedzhmi Ali, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Martina Dlabajová, Nathalie Griesbeck, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Hannu Takkula, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Cecilia Wikström, Valentinas Mazuronis, Filiz Hyusmenova za skupinu ALDE
Marie-Christine Vergiat, Lola Sánchez Caldentey, Xabier Benito Ziluaga, Estefanía Torres Martínez, Tania González Peñas, Miguel Urbán Crespo, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Kostas Chrysogonos, Barbara Spinelli za skupinu GUE/NGL
Judith Sargentini, Maria Heubuch, Heidi Hautala, Florent Marcellesi, Michèle Rivasi, Bodil Valero, Barbara Lochbihler, Bart Staes, Ernest Urtasun, Igor Šoltes, Davor Škrlec, Bronis Ropė, Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi, Rolandas Paksas, Laura Ferrara za skupinu EFDD
Barbara Kappel
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Burundi
Evropský parlament,
– s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou a zejména na její článek 96,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,
– s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a veřejnou správu,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2248 (2015) ze dne 12. listopadu 2015 a 2303 (2016) ze dne 29. července 2016 o situaci v Burundi,
– s ohledem na zprávu mezinárodní vyšetřovací komise předloženou dne 15. června 2017 Radě pro lidská práva OSN,
– s ohledem na první zprávu generálního tajemníka OSN o Burundi, která byla zveřejněna dne 23. února 2017,
– s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti o situaci v Burundi ze dne 9. března 2017,
– s ohledem na zprávu nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) zveřejněnou dne 20. září 2016,
– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 30. září 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundi,
– s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi uzavřenou dne 28. srpna 2000 v Aruše,
– s ohledem na prohlášení o Burundi vydané na summitu Africké unie dne 13. června 2015,
– s ohledem na rozhodnutí o činnosti Mírové a bezpečnostní rady a o stavu míru a bezpečnosti v Africe (Assembly/AU/Dec.598(XXVI)) přijaté na 26. řádném zasedání shromáždění představitelů států a vlád Africké unie, které se konalo ve dnech 30. a 31. ledna 2016 v Addis Abebě (Etiopie),
– s ohledem na rozhodnutí a prohlášení shromáždění Africké unie (Assembly/AU/Dec.605-620 (XXVII)) přijatá na 27. řádném zasedání shromáždění představitelů států a vlád Africké unie, které se konalo ve dnech 17. a 18. července 2016 v Kigali (Rwanda),
– s ohledem na usnesení Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 4. listopadu 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundské republice,
– s ohledem na prohlášení o Burundi vydané na summitu Východoafrického společenství dne 31. května 2015,
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o Burundi, a zejména na usnesení z 9. července 2016, 17. prosince 2016 a 18. ledna 2017,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/394 ze dne 14. března 2016 o uzavření procesu konzultací s Burundskou republikou podle článku 96 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015 a na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1763 a 2016/1745 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Burundi,
– s ohledem na závěry Rady ze dnů 16. března, 18. května, 22. června a 16. listopadu 2015 a 15. února 2016 o Burundi,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaná ve dnech 28. května 2015, 19. prosince 2015 a 21. října 2016,
– s ohledem na prohlášení, které dne 6. ledna 2017 vydala mluvčí místopředsedkyně, vysoké představitelky ohledně zákazu Burundské ligy pro lidská práva (Iteka) v Burundi,
– s ohledem na burundskou ústavu, a zejména na její článek 96,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Burundi vznikla závažná politická krize a občanské nepokoje poté, co prezident Pierre Nkurunziza v dubnu 2015 oznámil, že bude vládnout po třetí funkční období, což je v rozporu s burundskou ústavou, která omezuje počet funkčních období prezidenta na dvě, i s dohodou z Aruši; vzhledem k tomu, že významnou opozici proti jeho znovuzvolení vláda velmi přísně potlačila, což mělo za následek dramatické zhoršení stavu lidských práv v této zemi;
B. vzhledem k tomu, že podle mezinárodních pozorovatelů vláda veškerou opozici proti jeho znovuzvolení od července 2015 velmi přísně potlačuje; vzhledem k tomu, že od vypuknutí násilí zemřelo podle OSN 500 osob; vzhledem k tomu, že podle organizací na ochranu lidských práv bylo údajně zabito více než 1200 osob, 400 až 900 jich násilně zmizelo, několik stovek až tisíců lidí bylo mučeno a více než 10 000 jich je stále svévolně zadržováno;
C. vzhledem k tomu, že prezident Pierre Nkurunziza nevylučuje možnost změny ústavy, aby mohl od roku 2020 sloužit čtvrté funkční období, a že probíhá vnitřní postup s cílem zrušit omezení počtu funkčních mandátů; vzhledem k tomu, že takový postup by byl v rozporu s dřívějšími prohlášeními prezidenta Pierra Nkurunzizy a zmařil by společné úsilí o hledání životaschopného a dlouhodobého řešení krize;
D. vzhledem k tomu, že zpráva nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) popisuje „řadu důkazů závažného porušování lidských práv a krutého zacházení“ v této zemi, které páchají zejména bezpečnostní síly a veřejné orgány; vzhledem k tomu, že od dubna vzrostl počet případů podněcování k násilí a nenávisti, zejména při příležitosti shromáždění Imbonerakure, milicí mladých členů strany CNDD-FDD, která je u moci; vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto krutého zacházení jsou představitelé opozice a aktéři občanské společnosti, zejména ochránci lidských práv, novináři a advokáti; vzhledem k tomu, že konečná zpráva vyšetřovací komise zřízené Radou pro lidská práva je očekávána v září;
E. vzhledem k tomu, že oznámené násilnosti zahrnují vraždy, únosy, násilná zmizení, mučení, znásilňování, svévolné zadržování a věznění; vzhledem k tomu, že korupce a nečinnost veřejných orgánů mají za následek kulturu beztrestnosti, která brání tomu, aby řada pachatelů vražedného násilí, včetně členů pořádkových sil a zpravodajských služeb, stanula před soudem;
F. vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 burundské orgány zakázaly pět organizací na ochranu lidských práv a že v lednu 2017 byla zakázána také nejstarší organizace tohoto druhu v zemi, liga Iteka; vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 přijal parlament zákon stanovící přísnou kontrolu mezinárodních nevládních organizací;
G. vzhledem k tomu, že zesílily restrikce vůči nezávislým sdělovacím prostředkům a novinám; vzhledem k tomu, že činnost nezávislých sdělovacích prostředků je stále cenzurována, pozastavována, blokována nebo ukončována; vzhledem k tomu, že novináři se stali oběťmi zmizení, vyhrožování, fyzických útoků a soudního obtěžování; vzhledem k tomu, že byla pozastavena činnost všech nezávislých rozhlasových stanic; vzhledem k tomu, že Burundi zaujímá ve světovém indexu svobody tisku na rok 2017 vypracovaném Reportéry bez hranic 160. místo ze 180 zemí;
H. vzhledem k tomu, že zástupci OSN poukazují na to, že státní představitelé mají sklon k vyvolávání rozporů, což vede k obavám, že se roztočí spirála násilí a že krize může dostat etnický rozměr; vzhledem k tomu, že se objevily zprávy, že se strana CNDD-FDD (Národní rada na obranu demokracie – Síly na obranu demokracie) a její mládežnická organizace – milice Imbonerakure – často uchylují k násilí a zastrašování;
I. vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 Burundi zahájilo postup vedoucí k odstoupení od Římského statutu, čímž dalo najevo svůj záměr opustit Mezinárodní trestní soud, a to v návaznosti na rozhodnutí tohoto soudu zahájit předběžné vyšetřování případů násilí a porušování lidských práv v zemi;
J. vzhledem k tomu, že v srpnu 2016 burundská vláda nesouhlasila s tím, aby byli do země vysláni příslušníci policejního sboru OSN, kteří by zajistili monitorování situace; vzhledem k tomu, že se burundská vláda rozhodla pozastavit spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a odmítla spolupracovat s vyšetřovací komisí, kterou zřídila Rada OSN pro lidská práva;
K. vzhledem k tomu, že dne 21. prosince 2015 burundský parlament zamítl návrh na vyslání mírových sborů Africké unie, přičemž uvedl, že jakákoli vojenská intervence jednotek Africké unie by představovala invazi okupační síly;
L. vzhledem k tomu, že dne 8. prosince 2015 Evropská unie zahájila postup konzultací s vládou Burundi podle článku 96 dohody z Cotonou za přítomnosti zástupců skupiny zemí AKT, Africké unie, Východoafrického společenství a Organizace spojených národů; vzhledem k tomu, že v březnu 2016 Evropská unie tyto konzultace uzavřela, neboť dospěla k závěru, že závazky burundské vlády v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu nejsou dostatečné;
M. vzhledem k tomu, že Evropská unie na základě tohoto postupu vymezila řadu konkrétních opatření, která musí vláda Burundi přijmout, aby bylo možné obnovit plnou spolupráci;
N. vzhledem k tomu, že Unie pozastavila přímou finanční pomoc, kterou poskytovala burundským orgánům, a to i rozpočtovou podporu; vzhledem k tomu, že se Unie zavázala zachovat finanční podporu určenou obyvatelstvu a na humanitární pomoc, včetně projektů zaměřených na zajištění přístupu k základním službám;
O. vzhledem k tomu, že Evropská unie přijala sankce namířené proti osobám, subjektům nebo orgánům, které narušují demokracii nebo brání hledání politického řešení v Burundi; vzhledem k tomu, že i Africká unie má nyní v úmyslu přijmout sankce;
P. vzhledem k tomu, že vnitřní burundský dialog, který probíhá pod záštitou Východoafrického společenství a s podporou Africké unie a Evropské unie, je podle Rady bezpečnosti OSN jedinou schůdnou možností, jak dospět k trvalému politickému řešení situace v Burundi; vzhledem k tomu, že tento dialog musí být otevřený všem, a to i opozičním stranám, občanské společnosti a členům diaspory;
Q. vzhledem k tomu, že patová politická situace v Burundi a zhoršující se hospodářská situace mají vážný dopad na obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že podle odhadů Agentury OSN pro uprchlíky uprchlo z Burundi více než 420 000 osob ve snaze najít útočiště v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že podle zástupce generálního tajemníka OSN se v současné době v zemi nachází 209 000 vnitřně vysídlených osob; vzhledem k tomu, že 3 miliony osob potřebují humanitární pomoc a 2,6 milionu osob trpí akutním nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že 700 000 osob je závislých na nouzové potravinové pomoci, a to i přes to, že vláda zrušila některá omezení; vzhledem k tomu, že tato situace vážně ohrožuje stabilitu regionu;
1. vyjadřuje vážné znepokojení nad politickou a bezpečnostní situací v Burundi; důrazně odsuzuje násilné činy, zabíjení a další porušování lidských práv, k nimž v Burundi od roku 2015 došlo; vyzývá k přijetí účinných a přiměřených opatření, která zabrání novým případům násilí;
2. je znepokojen všeobecně rozšířenou beztrestností, zejména pokud jde o násilné činy a porušování lidských práv a pachatele těchto činů; připomíná, že burundské orgány mají na základě mezinárodních a regionálních právních předpisů v oblasti lidských práv povinnost zaručovat, chránit a prosazovat základní práva, a to včetně občanských a politických práv občanů; v této souvislosti vyzývá k důkladnému a nezávislému vyšetření případů násilné smrti a případů porušení práv, k nimž v Burundi v posledních letech došlo, a žádá, aby se pachatelé za své činy zodpovídali;
3. hluboce lituje skutečnosti, že vláda Burundi zahájila postup vedoucí k odstoupení země od Římského statutu ustavujícího Mezinárodní trestní soud; vyzývá vládu Burundi, aby tento postup odstoupení ještě zvážila a zajistila, aby byla země nadále plně zapojena do struktur Mezinárodního trestního soudu;
4. naléhavě vyzývá burundskou vládu, aby plně dodržovala rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2303 (2016) a umožnila nasazení policejní jednotky OSN, která by zabezpečila monitorování bezpečnostní situace v zemi;
5. vítá vytvoření vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Burundi, která byla zřízena v listopadu 2016 s cílem vyšetřit případy porušování lidských práv, k nimž došlo v Burundi od dubna 2015; vyzývá burundské orgány, aby se členy této vyšetřovací komise plně spolupracovaly;
6. vítá jmenování nového zvláštního vyslance v Burundi v osobě pana Michela Kafanda, jehož jmenoval generální tajemník OSN pan Antonio Gutierrez s cílem usnadnit porozumění probíhajícímu politického procesu;
7. znovu zdůrazňuje svou oddanost svobodě projevu a opětovně potvrzuje, že občanská společnost, právníci, organizace hájící lidská práva a sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu v demokratické společnosti; vyzývá v této souvislosti burundské orgány, aby zrušily zákazy a odstranily omezení uložená těmto subjektům, aby se znovu zabývaly novými právními předpisy o zahraničních nevládních organizacích a aby dbaly o to, aby novináři a obránci lidských práv mohli svou činnost v této zemi vykonávat zcela svobodně a bezpečně;
8. vyjadřuje své znepokojení nad vysokým rizikem prohlubování rozdílů mezi různými etniky, k němuž vede současná situace; odsuzuje, že se etnický charakter krize posiluje prováděním propagandy založené na etnické ideologii; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany v Burundi, aby se zdržely jakéhokoli jednání nebo projevu, který by mohl rozdmýchávat násilí, zhoršit krizi nebo mít negativní dopady na dlouhodobou stabilitu v regionu, a aby plně dodržovaly dohodu z Aruše;
9. odsuzuje podněcování k nenávisti a k násilí, jehož se dopouštějí vedoucí představitelé milice mladých Imbonerakure vůči uprchlíkům a odpůrcům, zejména veřejné výzvy ke znásilňování žen odpůrců, a požaduje okamžité odzbrojení těchto milicí; vyjadřuje mimořádné znepokojení nad přijetím nového zákona o vytvoření národního útvaru dobrovolníků, který by mohl sloužit k tomu, že by činnost této milice legitimizoval;
10. naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby vytvořily podmínky, které by opětovně nastolily důvěru a podpořily národní jednotu prostřednictvím otevřeného a transparentního vnitrostátního dialogu mezi vládou, opozičními stranami a občanskou společností, a to bez jakékoli výlučnosti a v souladu s burundskou ústavou, s dohodou z Aruše a s mezinárodními závazky této země;
11. konstatuje, že situace v Burundi má dopady, které mimořádně poškozují celý zdejší region; vítá v tomto ohledu úsilí o jednání pod záštitou Východoafrického společenství (CAE) za podpory Africké unie a žádá o zapojení a spolupráci burundských orgánů s cílem neprodleně nalézt schůdné a dlouhodobé řešení tohoto konfliktu, avšak vyjadřuje své hluboké znepokojení nad pomalým pokrokem v tomto dialogu;
12. vyzývá Evropskou unii, aby podporovala úsilí regionálních aktérů v řešení této krize; žádá, aby se prováděl orientační plán zprostředkovatele jmenovaného Východoafrickým společenstvím pana Mkapy, bývalého prezidenta Tanzanie;
13. vítá rozhodnutí Mírové a bezpečnostní rady Africké unie o povolení vyslat do Burundi Africkou preventivní a ochrannou misi s cílem podpořit politické řešení; naléhá na vládu Burundi, aby plně dostála závazku, který přijala, a aby usnadnila urychlené rozmístění pozorovatelů a odborníků na lidská práva, zejména pomocí okamžitého vydání víz a velmi rychlého vyřízení ostatních požadovaných formalit;
14. domnívá se, že by větší přítomnost mezinárodních pozorovatelů v Burundi mohla významně přispět ke zlepšení situace v oblasti lidských práv a bezpečnosti; žádá, aby bylo rozmístěno dalších 200 pozorovatelů Africké unie pro vojenské a lidskoprávní otázky, kteří podpoří 30 pozorovatelů již přítomných na místě;
15. považuje za nezbytné vyjasnit v koordinaci s Africkou unií sledovatelnost finančních prostředků určených burundským vojákům, kteří se podílejí na misi Africké unie v Somálsku (AMISOM);
16. domnívá se, že východiskem veškeré normalizace vztahů s EU včetně členských států je, aby burundské orgány prováděly všechna ustanovení „přehledu závazků“, která se týkají konzultací podle článku 96 dohody z Cotonou;
17. bere na vědomí rozhodnutí Evropské unie, přijaté na základě konzultací s burundskými orgány podle článku 96 dohody z Cotonou, o pozastavení přímé finanční pomoci administrativě Burundi a vítá přijatá omezení týkající se přesídlování a skutečnost, že Evropská unie zmrazila majetek osob odpovědných za narušování úsilí o mír nebo za porušování lidských práv; zdůrazňuje, že Unie zachovává veškerou svou finanční podporu burundskému lidu včetně pomoci uprchlíkům v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví, výživa a vzdělání, a také humanitární pomoc poskytovanou přímo; podporuje cílené sankce,které Evropská unie obnovila, a také rozhodnutí Rady EU o pozastavení rozpočtové podpory Burundi po konzultacích uskutečněných podle článku 96;
18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad přílivem burundských uprchlíků do sousedních zemí a nad alarmující humanitární situací vysídlených osob v Burundi a opětovně potvrzuje svou podporu humanitárním organizacím působícím v tomto regionu a sousedním zemím, které uprchlíky přijímají; naléhavě vyzývá Evropskou unii a další dárce, aby zvýšili svou finanční podporu a humanitární pomoc burundským vysídleným osobám a uprchlíkům; připomíná členským státům, že se zavázaly dodržovat Ženevskou úmluvu;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Burundi, Radě ministrů AKT-EU, Evropské komisi a Radě ministrů Evropské unie, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států Evropské unie, členským státům a orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.