Souhlas s přistoupením osmi třetích zemí k Haagské úmluvě z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí

13.9.2012

Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000159/2012
Komisi
článek 115 jednacího řádu
Klaus-Heiner Lehne, Luigi Berlinguer, Eva Lichtenberger, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Tadeusz Zwiefka
za Výbor pro právní záležitosti

Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí ze dne 25. října 1980 má velkou důležitost, neboť vytváří systém, který umožňuje rychlý návrat unesených dětí do příslušné země jejich trvalého pobytu.

Aby byla tato úmluva uplatněna mezi přistupujícím státem a státem, který je její smluvní stranou, musí stát, jež je její smluvní stranou, s tímto přistoupením souhlasit.

Komise se domnívá, že EU získala výlučnou vnější pravomoc v oblasti mezinárodního únosu dětí, protože již naplnila svou vnitřní pravomoc v této oblasti, zvláště prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 2201/2003.

V souladu s tím Komise předložila osm návrhů rozhodnutí vyzývajících členské státy k tomu, aby jménem Unie souhlasily s přistoupením těchto osmi třetích zemí.

Rada ale v současné době tato rozhodnutí blokuje a odmítá je projednat s Parlamentem, čímž brzdí postup v této věci, protože, jak se zdá, principiálně zpochybňuje tato rozhodnutí napadají princip rozhodnutí z právních důvodů.

Může Komise potvrdit, že Unie má v této věci výlučnou vnější pravomoc?

Může Komise předložit hrubý odhad počtu jednotlivých případů mezinárodního únosu dětí, na které mohlo mít toto zpoždění dopad, vzhledem k tomu, že Rusko a Maroko – země, s nimiž má značný počet občanů EU rodinné vazby – jsou dvěma z osmi dotčených zemí?

Souhlasila by Komise se signatáři této otázky, že by Rada měla vzít zpět své právní námitky k těmto rozhodnutím a umožnit tak jejich schválení?

Předložení: 13.9.2012

Postoupení: 17.9.2012

Platné do: 24.9.2012