Přístup k lékům pro záchranu života v Evropě
9.9.2014
Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000066/2014
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Michèle Rivasi, za skupinu Verts/ALE
V řadě zemí EU (ve Francii, Spojeném království, Španělsku, Řecku atd.) byl v uplynulých třech měsících opakovaně tématem zpravodajských titulků přístup k lékům. Podnětem bylo oznámení ceny léku Sofosbuvir, používaného k léčbě žloutenky typu C. Sofosbuvir prodává farmaceutická společnost Gilead, která si v eurozóně účtuje za dvanáctitýdenní kúru obvykle mezi 50 000 a 60 000 EUR za pacienta.
Situace v souvislosti s lékem Sofosbuvir je naléhavá, ale bohužel se nejedná o izolovaný případ. Takto vysoká cenová úroveň není pouze novým trendem, ale při léčbě závažných onemocnění se stává novou normou. Následkem toho je v Evropě např. pro pacienty trpící rakovinou přístup k lékům stále obtížnější. Děje se tak u léku proti rakovině prsu Kadcyla® nebo u léku proti rakovině ledvin a jater Nexavar®. Tato situace postihuje nebo brzy postihne nás všechny.
Farmaceutický průmysl uvádí na trh méně inovací, avšak za nové léky si účtuje vyšší a vyšší ceny. Zneužívání monopolního postavení a patentů narušuje inovace a ničí zdravotnické systémy. Lékaři a lékařské orgány jsou nuceni zrazovat své profesní etické kodexy a vymýšlet si falešné důvody efektivnosti nákladů, aby odůvodnili, že odsuzují lidi k smrti. Nic ve vývojovém řetězci těchto léků neodůvodňuje uvedené ceny.
Přídělový systém pro léky pro záchranu života není v Evropě přijatelný. Je nejvyšší čas tento stále hůře fungující systém reformovat a otevřeně jednat o otázce modelu výzkumu a vývoje, kterého je zapotřebí pro lékařské inovace.
V současné době směřuje do výzkumu nejvýše 10–15 % z ceny léku. Je to opravdu ta nejefektivnější cesta, kterou se máme ubírat? Namísto toho, aby občané, komunity či státy vynakládali 10–15 EUR na výzkum tak, že zaplatí 100 EUR za lékařský přípravek, mohli by toutéž částkou přispívat na výzkum přímo a nehradit náklady monopolů.
Francie v létě vznesla téma léku Sofosbuvir v Komisi. Co plánuje Komise vykonat, aby se prolomila tato patová situace, jež má fatální následky pro stále více občanů EU? Kdy se budeme vážně zabývat alternativami, které se nutně nemusí zamlouvat několika nadnárodním společnostem, ale které by blahodárně sloužily veřejným zájmům EU, a to včetně mechanismů financování a finančních pobídek, jež nebudou spojeny s výlučnými právy a monopoly? Kdy budou na léky uvaleny cenové stropy – stejným způsobem, jako tomu bylo u roamingových poplatků?