ZPRÁVA o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou
26. 6. 2007 - (2089/2007(INI))
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Alejo Vidal-Quadras
Navrhovatelka (*): Sophia in t'Veld, Hospodářský a měnový výbor
(*) Užší spolupráce mezi výbory – článek 47 jednacího řádu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),
– s ohledem na sdělení Komise „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ (KOM(2006)0841),
– s ohledem na sdělení Komise „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektrické energie v Evropě“ (KOM(2006)0851),
– s ohledem na sdělení Komise „Prioritní plán propojení“ (KOM(2006)0846),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Zpráva o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ (SEK(2006)1709), průvodní dokument ke sdělení Komise (KOM(2006)0841),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Údaje EU o energetické politice“ (SEK(2007)0012),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – zelená kniha[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energií v Evropské unii[2],
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě[3] ,
– s ohledem na svůj postoj ke společnému postoji Rady k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí, přijatý ve druhém čtení dne 23. května 2007[4],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních na zachování bezpečných dodávek elektrické energie a investic do infrastruktury[5],
– s ohledem na nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k přepravním soustavám zemního plynu[6],
– s ohledem na směrnici Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zachování bezpečnosti dodávek zemního plynu[7],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou[8],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem[9],
– s ohledem na nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie[10],
– s ohledem na výroční zprávu evropských regulačních orgánů pro elektřinu a zemní plyn za období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 určenou všem členům Rady evropských regulačních orgánů pro elektřinu a zemní plyn (CEER) a Evropských regulačních orgánů pro energetiku a plynárenství (ERGEG), Evropskému parlamentu, Radě ministrů a Evropské komisi, jež byla vypracována v souladu s čl. 3 odst. 8 rozhodnutí Komise 2003/796/ES ze dne 11. listopadu 2003 o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů pro elektřinu a zemní plyn[11],
– s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007, pokud jde o schválení dokumentu „Akční plán Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu“ (7224/07) Evropskou radou,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0249/2007),
A. vzhledem k tomu, že nová evropská energetická strategie pro udržitelnou, bezpečnou a konkurenceschopnou energii musí být ambiciózní, musí usilovat o dlouhodobý přínos a zejména se musí zaměřit na boj proti změně klimatu, omezení vnější zranitelnosti EU v oblasti dovozu a podporu růstu a zaměstnanosti,
B. vzhledem k tomu, že aby bylo dosaženo tohoto ambiciózního a dlouhodobého přínosu, je nutno včas vytvořit vhodný legislativní rámec v souladu se zásadou subsidiarity,
C. vzhledem k tomu, že základní podmínkou pro zabezpečení dodávek energie a ekonomické efektivity je dokončení vnitřního trhu EU s elektrickou energií a vytvoření funkčních mechanismů solidarity;
D. vzhledem k tomu, že pro usnadnění přeshraničního obchodu, zvyšování hospodářské účinnosti a zlepšování likvidity trhu je liberalizace trhu stejně důležitá jako jeho integrace, neboť vede k dokončení vnitřního trhu EU s energií,
E. vzhledem k tomu, že rozhodnutí o energetickém mixu v jednom členském státě má důsledky pro celou Evropskou unii v oblasti konkurenceschopnosti, zabezpečení dodávek energie a udržitelnosti životního prostředí,
F. vzhledem k tomu, že zásady sociálního začlenění a rovných příležitostí pro všechny znamenají, že je nezbytné, aby měl každý občan Unie přístup k cenově dostupné energii,
G. vzhledem k tomu, že 20 z 27 členských států musí ještě plně provést směrnice 2003/54/EC a 2003/55/EC ve vnitrostátním právu, jak v duchu, tak v liteře,
H. vzhledem k tomu, že ze sdělení Komise o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou (KOM(2006)0841) a ze zprávy GŘ pro hospodářskou soutěž o šetření v odvětví energetiky (SEK(2006)1724) vyplývá, že současná pravidla a liberalizační opatření vedla ke zlepšení efektivity dodávek energie a přinesla spotřebitelům úspory, že však dosud nedošlo k úplnému otevření trhů a že stále existují překážky omezující volnou hospodářskou soutěž;
I. vzhledem k tomu, že nutným předpokladem pro vstup nových subjektů na trh je zavedení pevných a účinných harmonizovaných pravidel ze strany regulačních orgánů pro přístup k sítím a skutečné oddělení výroby a distribuce energie,
J. vzhledem k tomu, že v některých členských státech se na podstatnou část trhu vztahují dlouhodobé smlouvy, čímž se narušen rozvoj volné hospodářské soutěže a vytvoření vnitřního energetického trhu,
K. vzhledem k tomu, že stávající předpisy a předpisové rámce EU o oddělení výroby a distribuce energie jsou v členských státech uplatňovány značně rozdílně, což má závažné důsledky pro rozvoj jednotného trhu s elektrickou energií,
L. vzhledem k tomu, že jediným způsobem, jak dosáhnout pokroku při vytváření jednotného trhu s energií, je sbližování a koordinace činnosti členských států v souvislosti s předpisy o oddělení výroby a distribuce energií,
M. vzhledem k tomu, že většina zisků plynárenských podniků pochází zejména z obchodní činnosti, a nikoli z těžby plynu,
N. vzhledem k tomu, že jen málo členských států otevřelo své trhy se zemním plynem; vzhledem k tomu, že nižší ceny a kvalitní služby v dodávkách na trh se zemním plynem mají klíčový význam pro celý systém – pro spotřebitele i pro podniky,
O. vzhledem k tomu, že pokud se má omezit přetížení při přenosu elektrické energie, jsou zapotřebí rozsáhlé investice do rozšíření a modernizace elektrorozvodných sítí a účinnější mechanismy řízení přetížení založené na tržních principech,
P. vzhledem k tomu, že každý nově navrhovaný právní předpis se musí zabývat specifickými problémy, kterým čelí průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností, jako jsou vysoké ceny energií způsobené nedostatkem konkurence na trhu,
Q. vzhledem k tomu, že propojení sítí mezi členskými státy je dosud nedostatečné a zůstává daleko za dohodami přijatými na barcelonském summitu; v mnoha případech se jejich budování zpožďuje především kvůli politickým a administrativním překážkám,
R. vzhledem k tomu, že předtím, než předloží návrh předpisu o povinném zřízení zařízení pro skladování zemního plynu v každém členském státě, by Komise měla vypracovat studii nákladů a přínosů a důkladné posouzení dopadu,
S. vzhledem k tomu, že pro dokončení vnitřního trhu s energiemi je stejně důležitá liberalizace a integrace trhu,
T. vzhledem k tomu, že v poslední větě bodu 33 závěrů ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 se hovoří o velkém významu energeticky náročných průmyslových odvětví a je zde zdůrazněno, že je třeba přijmout nákladově efektivní opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení vlivu těchto evropských průmyslových odvětví na životní prostředí,
U. vzhledem k tomu, že Komise označila za překážku prosazování hospodářské soutěže na vnitřním trhu nedostatek průhlednosti,
V. vzhledem k tomu, že je zapotřebí vytvořit jednoznačný, stabilní a předvídatelný předpisový rámec pro dlouhodobé investice, které jsou zapotřebí v energetickém odvětví,
W. vzhledem k tomu, že evropské veřejné orgány v oblasti energetiky by mohly pomoci při financování výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů energie, zachovávat cenové vyrovnání a zajišťovat rovný přístup k energiím pro všechny občany,
X. vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů využily členské státy cílených závazků veřejné služby u ohrožených spotřebitelů pouze v omezené míře,
1. znovu zdůrazňuje, že Lisabonská strategie může být úspěšná, pouze bude-li vyvinuto další úsilí o vytvoření společné energetické politiky založené na širší vizi společného evropského zájmu v oblasti energetiky, přičemž budou respektována národní specifika a členským státům bude umožněno, aby si zachovaly svou skladbu zdrojů energie za účelem co největší diverzifikace zdrojů a výrobců energie;
Oddělení infrastruktury výroby a přenosu energie
2. domnívá se, že oddělení vlastnictví infrastruktury pro přenos energie od výrobních zařízení je účinným nástrojem, jak nediskriminačním způsobem podporovat investice do infrastruktur, zajistit spravedlivý přístup nových účastníků k síti a zvýšit transparentnost trhu; zdůrazňuje však, že tento model možná nevyřeší všechny stávající problémy, jako je například propojení sítí nebo problémy přetížení určitých míst;
3. chápe, že opatření směřující k dalšímu rozdělení infrastruktury v odvětví zemního plyny není jednoduché uplatňovat; vyzývá proto k vytváření specifických řešení, díky nimž bude v tomto sektoru možné dokončit vnitřní trh se zemním plynem s přihlédnutím k rozdílům mezi trhy na začátku a na konci řetězce;
4. vyzývá Komisi, aby předložila rozbor, v němž doloží očekávané náklady oddělení vlastnictví pro členské státy, očekávaný účinek na investice do sítí, jakož i prospěch pro vnitřní trh a spotřebitele; zdůrazňuje, že tento rozbor by měl řešit otázku, zda v případě, že stát neprovede oddělení vlastnictví, vzniknou problémy a náklady – a pokud ano, jaké –, a zda se negativní dopady liší na straně státu a soukromého vlastnictví; dále navrhuje, aby tento rozbor posoudil výhody oddělení vlastnictví ve srovnání s přístupem nezávislého regionálního provozovatele trhu z hlediska dosažení cílů;
5. vyzývá Komisi, aby posoudila strukturální rozdíly mezi odvětvím elektrické energie a zemního plynu v EU, a to včetně toho, že v některých členských státech energii z těchto zdrojů samy nevyrábějí a že na významných trzích se zemním plynem v dalších článcích ekonomického řetězce není v současné době zaručena plná ekonomická reciprocita; vyzývá proto Komisi, aby předložila vyvážený návrh, který umožní plynárenským podnikům v EU využívat jak investic do plynovodů a ropovodů, tak i souvisejících dlouhodobých smluv k posílení své pozice při jednání s třetími zeměmi;
6. trvá na tom, že žádná společnost třetí země by neměla mít možnost koupit energetickou infrastrukturu, pokud s touto zemí není zajištěna reciprocita;
Regulační orgány
7. vítá návrh Komise na posílení spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány na úrovni EU prostřednictvím orgánu EU, což je jedním ze způsobů, jak více rozvíjet evropské metody regulace přeshraničních záležitostí; domnívá se, že vyšší konvergence a harmonizace jejich kompetencí má zásadní význam k překonání technických a regulačních rozdílů, které představují vážné překážky pro přeshraniční obchod a propojení sítí; zdůrazňuje, že Komise by zde měla hrát rozhodující úlohu, aniž by však přitom jednala v rozporu s nezávislostí regulačních orgánů; je přesvědčen o tom, že regulační orgány by měly rozhodovat o konkrétně vymezených technických a obchodních otázkách na základě dostatečných informací, a případně by přitom měly přihlížet ke stanoviskům provozovatelů přenosových soustav a jiných významných zúčastněných stran, a rozhodnutí těchto orgánů by měla být právně závazná;
8. zdůrazňuje, že vnitrostátní regulační orgány by měly zůstat jediným orgánem, který rozhoduje o opatřeních týkajících se pouze příslušného vnitrostátního trhu; vyslovuje se pro rozšíření jejich pravomocí i na vypracovávání seznamů požadovaných investic a na aktivní prosazování jejich uplatňování;
9. je přesvědčen o tom, že regulační orgány musí zajistit, aby se všechny společnosti vlastnící energetickou infrastrukturu, zejména přenosové sítě nebo plynovody a ropovody, zavázaly ke splnění jasně stanovených investičních cílů; tímto způsobem se zamezí spekulacím v dané oblasti;
10. domnívá se, že regulační orgány by měly být nezávislé, silné a měly by mít přesně vymezené pravomoci, aby se zajistilo, že v praxi budou plně uplatňovány všechny předpisy, že tyto předpisy budou dodržovat všechny subjekty na trhu a že budou k dispozici nutné investice a bude zaručena nutná míra transparentnosti; je dále přesvědčen, že jejich pravomoci by měly být na úrovni EU harmonizovány stanovením společných předpisů o transparentnosti, zveřejňování informací a odpovědnosti, čímž se zajistí plná nezávislost regulačních orgánů na vnitrostátních orgánech a podnicích;
11. je přesvědčen, že vnitrostátní regulační orgány v oblasti energetiky by měly mít pravomoc uvalit sankce na podniky, které by nedodržovaly jejich rozhodnutí, nebo na provozovatele přenosových sítí, kteří by neplnili své povinnosti, pokud jde o údržbu svých sítí; tyto orgány by měly dále zajišťovat, aby energetické podniky měly ze zákona povinnost poskytovat zákazníkům informace o úsporách energie ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách[12], a měly by mít pravomoc stanovovat programy uvolňování zemního plynu a elektřiny; je dále přesvědčen, že je třeba rozvíjet vzájemnou spolupráci mezi regulačními orgány a orgány pro hospodářskou soutěž na úrovni členských států i EU;
12. vyzývá Komisi, aby vypracovala řešení problémů nezávislosti/střetu zájmů a průhlednosti s ohledem na provozovatele přenosové soustavy (TSO); vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní provozovatelům přenosových soustav nést svou odpovědnost subjektů napomáhajících trhu, a návrhy k harmonizaci mezinárodních nařízení pro provozovatele přenosových soustav s cílem zlepšit přeshraniční přepravu;
13. kritizuje nadměrné zasahování některých vlád do rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů, protože tím oslabují nezávislost těchto orgánů;
14. poukazuje na rozvoj některých regionálních trhů; zdůrazňuje, že musíme přijmout přiměřená opatření, abychom zabránili vzniku větších „energetických ostrovů“, a požaduje, aby tyto regionální struktury neohrozily dokončení a realizaci jednotného trhu v Evropě;
Regulované sazby
15. důrazně vyzývá členské státy, aby postupně přestaly používat všeobecné regulované sazby – s výjimkou sazeb používaných v krajních případech, jak je uvedeno ve směrnici 2003/54/ES – a současně zajistily, že budou existovat přiměřená opatření na ochranu nedostatečně chráněných zákazníků, včetně mimotržních mechanismů, zejména pokud jde o ty, kteří nemají dostatek prostředků na energii; lituje, že ve výše uvedeném sdělení Komise (KOM(2007)0001) nejsou zmíněny cenové mechanismy; připomíná, že cenové intervence by měly být povoleny pouze jako krajní východisko a jen tehdy, snaží-li se vnitrostátní regulační orgány kontrolovat uměle vyvolané vzestupy cen, aby nebyli poškozeni spotřebitelé, podniky a noví účastníci na trhu, rovněž upozorňuje na to, že by měly vždy odrážet skutečné náklady;
16. domnívá se, že by dotace pro neobnovitelné zdroje energie měly být zrušeny, čímž by se zajistily rovné podmínky, že by vnější ekologické náklady měly být promítnuty do ceny energie a že by pro dosažení cílů environmentální a energetické politiky měly být využívány tržní nástroje;
17. konstatuje, že cílené závazky univerzální (USO) a veřejné služby (PSO) vysoké úrovně by měly splňovat pravidla pro poskytování státní podpory a že právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže se vztahují na cenovou diskriminaci a omezení opětovného prodeje; zdůrazňuje, že je maximálně důležité zhodnotit dopad zbývajících regulovaných sazeb za dodávky na vývoj hospodářské soutěže a odstranit případy narušení trhu.
Sociální dopady a ochrana spotřebitelů
18. žádá Komisi, aby předložila vyčerpávají hodnocení dopadu včetně posouzení sociálních dopadů různých svých návrhů a aby podpořila podniky při vytváření mechanismů pro vzdělávání a přesuny zaměstnanců;
19. je přesvědčen, že je nezbytné dodávat spotřebitelům energii nutnou k uspokojení jejich základních potřeb a že proti „energetické chudobě“ je třeba bojovat všemi dostupnými prostředky, zejména podporou úspor energie a zvyšováním energetické účinnosti; dále požaduje, aby byla přijata vhodná a transparentní cílená opatření v sociální oblasti na ochranu nedostatečně chráněných a znevýhodněných zákazníků, která však nenaruší spravedlivou hospodářskou soutěž;
20. žádá Komisi, aby svůj návrh „charty spotřebitelů energie“ předložila do konce roku 2007;
Propojení sítí
21. vítá orientační cíl dosáhnout desetiprocentní úrovně propojení v členských státech;
22. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí – včetně posilování bilaterální spolupráce – o odstranění technických, administrativních a politických překážek, které brání dokončení stávajících a připravovaných projektů, a to zejména čtyř projektů, které Komise označila jako projekty evropského zájmu; žádá členské státy, aby zjednodušily postupy schvalování výstavby vedení, které zajistí propojení, a aby zkrátily jejich délku; domnívá se však, že vždy je nutno vzít v úvahu i obecné zájmy;
23. opětovně potvrzuje potřebu navýšení rozpočtu přiděleného transevropským energetickým sítím např. na odstranění environmentálních překážek;
24. vyzývá Komisi, aby urychlila jmenování evropských koordinátorů pro projekty evropského zájmu, jejichž provádění se potýká s problémy;
25. upozorňuje na naléhavou potřebu zlepšit investiční prostředí v oblasti kapacit elektráren a infrastruktury dodávek energie zjednodušením a urychlením schvalovacích postupů a urychlením právních postupů; v této souvislosti zdůrazňuje, že decentralizovaná energetická infrastruktura a výroba může napomoci vyšší míře bezpečnosti energetických dodávek a měla by být podporována při přípravě strategií energetické politiky;
Dlouhodobé smlouvy
26. uznává, že dlouhodobé smlouvy s prvotními producenty, zejména v odvětví zemního plynu, jsou nutné pro vytváření pozitivního investičního prostředí, významně přispívají k zabezpečení dodávek a nepoškozují integritu vnitřního energetického trhu, ovšem pokud nejsou vyloučeni noví účastníci;
27. domnívá se, že musí být zajištěno vyrovnané, účinné uplatňování zásady „ztráty v případě nevyužití“, aby tak nové subjekty získaly tam, kde není kapacita využita, přístup do sítí;
28. je přesvědčen, že pokud dvoustranné dlouhodobé smlouvy s odběrateli nezabírají významnou část trhu a nebrání zákazníků přejít k jiným poskytovatelům, umožňují tyto smlouvy podnikům v odvětvích náročných na energii vyjednávat konkurenceschopnější a stabilnější ceny s poskytovatelem, jehož si zvolí, a měly by tudíž být povoleny, pokud příslušné orgány uplatňují řádný dohled, sítím nevznikají další náklady, nedochází k uzavření trhu pro nové subjekty nebo není narušen rozvoj trhu;
29. žádá Komisi, aby navrhla definici uživatele s vysokou spotřebou energie; žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost uživatelům s vysokou spotřebou energie v EU, kteří si konkurují na globální úrovni;
30. žádá Komisi, aby k podobným dlouhodobým smlouvám s velkoodběrateli poskytla jasné pokyny, aby se tak snížila míra nejistoty na trhu, a usilovala o standardizaci smluv;
31. připomíná, že výrobní, přenosové, skladovací a distribuční zařízení jsou životně důležité infrastruktury, jejichž bezpečnost musí být za všech okolností plně zachována;
Elektrorozvodné sítě a plynárenské soustavy
32. opakuje své znepokojení nad rozsahem nezbytných investic do modernizace elektrických a plynárenských sítí, která jsou nutné pro zabezpečení dodávek energie v EU; trvá na tom, že předpisový rámec musí být stabilní, koherentní a transparentní, aby vzniklo prostředí příznivé pro investice, a proto vyzývá k rozvoji takového předpisového rámce v zájmu evropských spotřebitelů i podniků;
33. lituje, že v členských státech i nadále přetrvává mnoho překážek, které způsobují nepřiměřená zpoždění při vytváření nových infrastruktur pro dovoz energie a při připojování nových výrobních kapacit do hlavní elektrorozvodné sítě; vyzývá proto národní, regionální i místní orgány, aby přijaly všechna opatření, kterými budou tato zpoždění omezena na nezbytné minimum a která zajistí, že všechny vzdálené a nedostupné oblasti, jsou-li obydleny (včetně ostrovů a horských oblastí), budou připojeny k hlavní elektrorozvodné síti;
34. naléhavě vyzývá členské státy, aby napomohly zvyšování kapacity elektrorozvodné sítě, aby se tak umožnilo zapojit do sítě velké množství nově vyráběné energie z obnovitelných pevninských i mořských zdrojů; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda je možné vybudovat v EU inteligentní síť, která by plně využívala nejnovějších informačních a komunikačních technologií, které jsou k dispozici; taková síť by zahrnovala široký výběr možností výroby elektřiny, poskytla by spotřebitelům více možností a měla by být schopna rychle odhalit a analyzovat poruchy, reagovat na ně a obnovit původní stav; vyzývá členské státy, aby podporovaly investice a daly svým regulačním orgánů jasný mandát k podpoře těchto cílů;
35. zdůrazňuje potřebu technické harmonizace evropských sítí;
36. vyzývá Komisi, aby vypracovala pracovní plán vytvoření jednotné evropské elektroenergetické a plynárenské soustavy;
37. vítá nedávný technologický pokrok při dodávání bioplynu do plynárenské soustavy; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření k výraznějšímu využití tohoto potenciálu, a tak přispěla k bezpečnosti dodávek plynu;
Strategické zásoby
38. souhlasí s hodnocením Komise, že vzhledem k současným technologiím je v případě plynu lepší diverzifikovat dodavatelské trasy a technologie, jako jsou odplyňovací zařízení a terminály zkapalněného zemního plynu (LNG), než vytvářet obrovské zásoby plynu; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy lepšího využívání stávajících zásob plynu, aniž by se narušila rovnováha mezi bezpečností dodávek a podporou vstupu nových subjektů na trh;
39. zdůrazňuje, že elektrorozvodné a plynárenské soustavy se doplňují; v této souvislosti zdůrazňuje, že skladování je nedílnou součástí plynárenské soustavy a mělo by být řízeno v duchu vnitrostátní a evropské solidarity; rovněž se domnívá, že skladování by mohlo podporovat záložní generátory elektřiny a tím i bezpečnost dodávek;
40. konstatuje, že strategické zásoby plynu mohou jednotlivé členské státy navrhovat a rozvíjet podle svých hospodářských a technických možností;
Transparentnost
41. je přesvědčen, že základní podmínkou rozvoje hospodářské soutěže je transparentnost a že informace je nutno vždy zveřejňovat včas a srozumitelnou a snadno dostupnou formou a bez jakékoli diskriminace;
42. poukazuje na obtíže, s nimiž se potýkají domácnosti, pokud jde o využívání výhod liberalizovaných trhů; naléhá na Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, jak zvýšit transparentnost pro spotřebitele, aby zajistila úplnost a přehlednost informací poskytovaných zákazníkům (včetně různých dostupných sazeb, energetického portfolia dané společnosti a jiných užitečných informací, jako je například označování ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES) a aby zvýšila úlohu spotřebitelských organizací na energetickém trhu v EU;
43. souhlasí s Komisí, že je třeba zavést závazné pokyny pro transparentnost platná pro trh s elektřinou i zemním plynem; je přesvědčen, že vysoká, harmonizovaná míra transparentnosti zvyšuje účinnost hospodářské soutěže a pomáhá novým účastníkům na trhu;
44. proto vítá, že se Komise zavázala k zvyšování transparentnosti trhů;
Provádění právních předpisů EU
45. vyjadřuje obavu nad počtem členských států, které ještě musí provést směrnice 2003/54 a 2003/55 ve vnitrostátním právu a které je dosud řádně neuplatňují; vyzývá členské státy, aby tyto směrnice bezodkladně provedly ve vnitrostátním právu a začaly je plně uplatňovat;
46. domnívá se, že směrnice 2003/54 a 2003/55 obsahují dostatečná ustanovení, která – budou-li řádně prováděna –, zajistí konkurenční vývoj a dokončení jednotného trhu s energiemi;
47. souhlasí s názorem Komise, že k liberalizačnímu procesu neexistuje alternativa, a vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a účinné provedení stávajících liberalizačních směrnic; kromě toho schvaluje návrh Komise řešit špatné fungování trhu prostřednictvím nápravných opatření zaměřených jak na hospodářskou soutěž, tak na regulaci trhu;
48. vyzývá Komisi, aby zveřejňovala veškeré výsledky svých studií posouzení dopadu a odpovědí přijatých v rámci provádění těchto studií a aby o nich informovala Parlament před předložením nových legislativních návrhů;
49. v tomto ohledu vítá iniciativu Komise zahájit s výše uvedenými členskými státy, které neprovedly směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES nebo je nesprávně uplatňují, řízení pro nesplnění povinnosti;
50. varuje před nadměrnou koncentrací na trzích a soudí, že tento problém by mohl být nejlépe vyřešen dalším pokrokem v integraci trhů a v rozvoji regulačních opatření, neboť spotřebitel by měl mít možnost zvolit si dodavatele v otevřeném konkurenčním prostředí; opakuje svou výzvu, aby Komisi přijala další opatření proti koncentraci na energetickém trhu, pokud dochází ke zneužívání dominantního postavení;
51. upozorňuje na skutečnost, že ačkoli je vývoj v oblasti koordinace distribuce přeshraničních kapacit povzbudivý, představuje nízká úroveň průhlednosti při výpočtu čisté přenosové kapacity (NTC) potřebné při aukcích a pro stanovení dostupné přenosové kapacity (ATC) vážnou překážku hospodářské soutěže, kterou je třeba řešit zavedením přísnějších pravidel, týkajících se zvyklostí uplatňovaných při aukcích a posílením antimonopolního sledování;
52. naléhavě vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala dopad koncentrace na hospodářskou soutěž jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni, přičemž by rovněž měla vzít v úvahu stávající proces upevňování, který dává vzniknout novým velkým nadnárodním energetickým podnikům, které působí ve značném počtu členských států s vysokou mírou vertikální integrace a integrace odvětví plynu a elektřiny;
53. žádá Komisi, aby ve všech svých akcích a návrzích zohledňovala důležitost úlohy malých a středních energetických podniků pro fungování konkurenceschopných trhů s energiemi;
54. vyzývá národní vlády, aby přestaly propagovat tzv. národní favority a neschvalovaly ochranářské právní předpisy, které brání rozvoji skutečně integrovaného evropského trhu s energiemi; žádá zavedení aktivních programů na uvolnění elektřiny a plynu a vznik likvidních vyrovnávacích trhů s cílem podpořit nové subjekty na trhu;
55. domnívá se, že je nezbytné, aby byl budoucí upravený systém obchodování s emisemi plně integrován do liberalizovaného trhu s energiemi, a to průhledně a v závislosti na regulačních orgánech, aby se tak předešlo narušení tržních mechanismů;
56. opět zdůrazňuje důležitost dosažení plně liberalizovaného evropského trhu s energiemi v co nejkratší době a trvá na tom, aby Komise předložila balík dodatečných opatření pro vnitřní trh koncem září roku 2007, jak ohlásila;
57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P6_TA(2006)0603.
- [2] Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 112.
- [3] Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1
- [4] Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 404.
- [5] Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22.
- [6] Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 1.
- [7] Úř. věst. L 127, 294.2004, s. 92.
- [8] Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37
- [9] Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57
- [10] OJ L 176, 15.7.2003, p. 1
- [11] 7 Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 34.
- [12] Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
1. Souvislosti
V reakci na výzvu Evropské rady a na priority, které Rada stanovila v závěrech z březnového zasedání v roce 2006, přijala Komise dne 10. ledna 2007 tzv. energetický balíček, aby přispěla ke splnění tří cílů evropské energetické politiky, jimiž jsou: bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost životního prostředí.
V návaznosti na dlouhodobý proces liberalizace trhů s energiemi – prostřednictvím dvou souborů směrnic z let 1996–1998, které ustavují vnitřní trh, a směrnice z roku 2003, podle níž má být úplná liberalizace dokončena ke dni 1. července 2007 – představuje toto sdělení významný krok, protože v něm Komise obhajuje nový směr pro vnitřní trh s energiemi a uvádí zde podrobné návrhy a mechanismy pro jeho fungování.
Tato zpráva zhodnotí, jak mohou různá opatření určená Komisí zajistit dokončení vnitřního trhu s elektrickou energií a zemním plynem a odstranit překážky bránící vytvoření jednotného evropského trhu s energiemi. Zpravodaj náležitě zohlední uplatňování současných pravidel, která podle jeho názoru částečně poskytla uspokojivý právní základ pro zajištění nediskriminačního přístupu třetích stran k sítím a ustavení silných vnitrostátních regulačních orgánů a rámce pro posílení investic. Zpravodaj bere na vědomí závěry z posledního zasedání Rady ve dnech 8. a 9. března a hodlá konsolidovat cíle sledované Komisí a zanalyzovat navržená praktická opatření.
2. Jednotlivé otázky
Uplatňování stávajících právních předpisů
Zpravodaj je znepokojen počtem členských států, které ještě musejí provést evropské směrnice 54/2003 a 55/2003 ve vnitrostátním právu, i počtem států, které tak neučinily náležitým způsobem. Správné provedení na úrovni EU má zásadní význam, máme-li plně zhodnotit oprávněnost a účinnost opatření přijatých Evropským parlamentem a Radou.
Kromě toho členské státy, které uvedené požadavky nesplňují, uvádějí státy, které náležitě a plně provedly právní předpisy EU o vnitřním trhu s energiemi, do obtížného postavení, a tak v některých případech dochází k nespravedlivé cenové konkurenci, přebírání soukromých společností podniky ve veřejném vlastnictví, vytváření překážek pro vstup ostatních členských států na trh a nepřiměřeným prodlevám při propojování sítí. Vlády, jež tyto důsledky pociťují, musejí navíc čelit veřejným projevům nesouhlasu, které jsou namířeny proti přijatým opatřením a orgánům EU jako takovým.
Zpravodaj z uvedených důvodů vítá iniciativu Komise zahájit proti členským státům, které nedodržují platné právní předpisy, řízení pro nesplnění povinnosti.
Ačkoli zpravodaj vítá třetí liberalizační balíček Komise, který je očekáván letos v září, a ačkoli si uvědomuje, že odpor některých členských států bude zlomen pouze pomocí konkrétních kroků, musí si položit otázku, zda je tento problém skutečně možno vyřešit přijetím důslednějších a přísnějších právních předpisů, vezme-li v úvahu, že druhý balíček zjevně stále prochází ranou fází.
Nedávné snahy o přebírání a slučování podniků na trzích Evropské unie daly vzniknout obavám v souvislosti s otázkami, jako je např. veřejná účast v podnicích, omezený výběr spotřebitelů v důsledku koncentrace trhu a nadměrné zasahování některých vlád do čistě tržních operací. Zpravodaj se domnívá, že by takové operace měla nadále kontrolovat Komise, zvláště pokud je v některých společnostech přebírající jiné podniky významná veřejná účast.
Oddělení výroby a distribuce energií
Klíčovým tématem dosavadních zpráv Evropského parlamentu, které se týkají diskuse o energetice, bylo oddělení výroby a distribuce energií. Zpravodaj se domnívá, že současná úroveň tohoto oddělení není v některých členských státech dostatečná, a proto vítá iniciativu Komise, aby byly povinnosti v této oblasti zpřísněny.
Komise ve svém sdělení navrhuje dvě základní možnosti, které je třeba patřičně posoudit. Těmi jsou řádně regulovaný nezávislý provozovatel soustavy a zmíněné oddělení vlastnictví.
Oddělené vlastnictví by zvýšilo transparentnost, zajistilo náležité podmínky pro investice do infrastruktur a odstranilo překážky, které novým subjektům brání ve vstupu na trh.
Uvedených cílů lze dosáhnout i pomocí modelu nezávislého provozovatele soustavy, ten by však vyžadoval další regulaci. Tento model by zřejmě představoval vhodnější řešení pro výrazně zaostávající členské státy.
Zpravodaj vyjadřuje přání, aby se o této otázce dále diskutovalo, a očekává, že Komise předloží jasné, ale pružné stanovisko k oddělení výroby a distribuce energií, které bude moci sloužit jako základ pro rozpravu v Radě a Parlamentu a nebude zásadně odmítnuto ze strany některých členských států.
Ani jeden systém však nevyřeší problémy spojené s propojením sítí, které si vyžádá dodatečná řešení. Otázky ohledně transparentnosti a investic lze rovněž vyřešit posílením pravomocí národních regulačních orgánů nebo prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, jejichž cílem je stanovit v této souvislosti zvláštní požadavky. Plynárenské a elektrárenské odvětví jsou odlišné povahy, což komplikuje možnosti pro oddělení výroby a distribuce energií na trhu s plynem. K uvedené problematice se ještě v tomto dokumentu vrátíme.
Investice
Zpravodaj by rád zdůraznil význam nových rozsáhlých investic do budování nové infrastruktury a modernizace té stávající. Ačkoli je znepokojen značným rozdílem mezi současnými investicemi a investicemi, které patrně budou ještě nezbytné, nesouhlasí s výrokem Komise, že investování bylo zastaveno. Naopak, celková výše prostředků určených na údržbu a rozšiřování plynárenských sítí vykazuje v posledních letech konzistentní, i když pomalu vzrůstající trend.
Tyto obavy se týkají i nedostatku investic do propojování sítí, a to kvůli rozdílným normám, absenci nezávislého regulačního orgánu, který by dohlížel nad přeshraniční přepravou, a omezenému přístupu k mechanismům pro náhradu nákladů spojených s přeshraniční přepravou.
Existuje však velký prostor pro zlepšení a je nutno přijmout opatření, jako je oddělení výroby a distribuce, ať formou odděleného vlastnictví nebo pomocí modelu ISO+ -, účinnější právní předpisy a užší přeshraniční spolupráce.
Nová výroba energie z obnovitelných zdrojů ve velkém měřítku
Evropa má k dispozici nezměrné množství obnovitelných zdrojů energie, včetně biomasy a vodních, větrných, solárních, slapových a geotermálních zdrojů. Obnovitelné zdroje energie jsou vzhledem ke své povaze koncentrovány ve specifických lokalitách, např. vodní zdroje v horských oblastech, větrné zdroje na volném moři, při pobřeží nebo v hornatých regionech. Až na několik výjimek není možno tyto zdroje přepravovat v jejich primární podobě, a musejí být proto přeměněny na elektrickou energii v místě svého výskytu. Mají-li tedy tyto velmi bohaté primární zdroje energie přispět k pokrytí požadavků Evropské unie na elektrickou energii, je zapotřebí vybudovat dostatečnou rozvodnou infrastrukturu, která umožní přepravu velkého množství elektrické energie z těchto regionů do oblastí, kde je po ní poptávka.
Velké a komerčně využitelné zdroje větrné energie se nacházejí např. nad severními moři západní Evropy. Je tudíž zapotřebí rozsáhlých podmořských sítí pro přenos této energie k pobřeží a dále sítí na pobřeží, které elektrickou energii dále rozvedou oblastí, kde je po ní poptávka.
Je proto důležité udržovat již existující sítě a budovat sítě nové.
Přenosovým společnostem musejí být poskytovány pobídky pro rozvoj a výstavbu uvedených sítí a tyto společnosti nesmějí mít konkurující zájmy, které by tento rozvoj mohly ohrozit.
Regulační orgány
V současné době se vnitřní trh Evropské unie s energiemi musí přizpůsobovat 27 různým vnitrostátním regulačním předpisům, které se mohou navzájem velmi lišit. Potřebné kroky v oblasti přeshraničního přenosu energie se stanoví konzultací mezi vnitrostátními regulačními orgány na základě technických návrhů provozovatelů přenosových soustav a rozhodnutí jsou obvykle přijímána na základě konsenzu. Nemůže-li být dosaženo shody, zahájí Komise postup projednávání ve výboru, v jehož rámci je hledání přijatelných výsledků zdlouhavé a navíc rozhodnutí přijímají členské státy, které konzultují s vnitrostátními regulačními orgány. Takto se postup vrací k prvnímu kroku.
Má-li EU mít plně integrovaný vnitřní trh, je nutno zahájit kroky pro stanovení formálnějšího přístupu k výše vysvětlenému postupu. Zpravodaj navrhuje ustanovit fórum regulačních orgánů jako formální orgán, který bude přijímat rozhodnutí, a sice v případě potřeby hlasováním, a uvázne-li postup na mrtvém bodě, bude moci tato rozhodnutí přijmout Komise. Rozhodnutí by měla vyplývat z návrhů provozovatelů přenosových soustav, kteří by pro svůj postup rozhodování měli rovněž mít k dispozici formální rámec.
Je třeba zdůraznit, že by se regulační orgány zabývaly výlučně technickými a obchodními otázkami přeshraničního charakteru, jako je sladění technických norem a podpora spolupráce při propojování sítí a při přeshraničním přenosu energií.
Rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů, která se týkají jejich státu, by měla zůstat nedotknutelná a jejich povinnosti a pravomoci by měly být nezávislé, silné a řádně definované.
Regulační úřady mohou hrát významnou úlohu při zajišťování potřebných investic, rovných podmínek pro všechny subjekty na trhu a transparentnosti. Pokud jde o investice, mohla by být regulačním orgánům udělena pravomoc např. otevřít investice třetím stranám, v případě, že by zavedené podniky bránily rozvoji sítě.
Propojení
Zpravodaj vítá aktuální postoj Komise a Rady k dosažení 10% propojení ve všech členských státech. Rád by však upozornil na skutečnost, že tento cíl byl stanoven již před několika lety na barcelonském summitu, a doufá, že vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu s energiemi nabylo v Evropské unii opět na důležitosti, učiní členské státy rozhodné kroky k odstranění všech překážek bránící jeho rozvoji.
Zavedením spolupráce mezi regulačními orgány na úrovni EU by se měl vytvořit potřebný regulační rámec pro překonání některých překážek, ale je třeba, aby se o odstranění politických překážek zasadily i veřejné orgány.
Tento bod je zvlášť významný pro periferní členské státy, které v současnosti zůstávají „energetickými ostrovy“.
Regulované sazby
Zpravodaj je pevně přesvědčen o tom, že by měly být odstraněny všeobecné regulované sazby pro obchodní zákazníky, protože vážně narušují trh a někdy mohou být zneužity vertikálně integrovanými společnostmi k vytlačení nových subjektů z trhu.
3. Další připomínky
Trh s plynem
Na rozdíl od trhu s elektrickou energií vydělává většina plynárenských společností spíše na distribuci než na výrobní činnosti. z tohoto důvodu by bylo v tomto odvětví obtížné uplatnit různé návrhy Komise týkající se oddělení výroby a distribuce, alespoň v případě společností, které své produkty dovážejí do Evropské unie.
Některá opatření, např. opatření navržená v tomto dokumentu, by mohla pomoci vyřešit problémy s investicemi, transparentností a přístupem k síti.
Zpravodaje znepokojují hlavně nedostatečně harmonizované normy pro zemní plyn. Tato situace vytváří na trhu nejistotu, protože společnosti nevědí, zda zakoupený plyn budou moci uvést do různých vnitrostátních sítí. Komise by se měla tímto problémem vážně zabývat a zavčas nalézt řešení.
Tyto společnosti se rovněž setkávají s problémy při obchodování se třetími zeměmi, v nichž nelze uplatnit zásadu reciprocity. Nemají rovný přístup ani k prvotním produkčním kapacitám, ani na trhy těchto zemí. Plynárenské odvětví tlumočilo zpravodaji své přání, aby se mu při jednáních s výrobci třetích zemí dostalo větší politické podpory ze strany orgánů Evropské unie i členských států.
Systém obchodování s emisemi (ETS)
Zpravodaj je znepokojen tvrzeními některých subjektů na trhu v souvislosti s právy na obchodování s emisemi. Tyto subjekty se domnívají, že spotřebitelům je v rámci poplatků za energii účtována přirážka za ETS, ačkoli většina práv byla získána bezplatně v rámci současné směrnice o ETS, která stanoví, že by minimálně 95 % práv na emise mělo být během této první fáze poskytnuto zdarma.
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (18. 6. 2007)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k Perspektivám vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou
(2007/2089(INI))
Navrhovatelka (*): Sophia in 't Veld(*) Užší spolupráce mezi výbory článek 47 jednacího řádu
NÁVRHY
Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že nová evropská energetická strategie pro udržitelnou, bezpečnou a konkurenceschopnou energii musí být ambiciózní, zaměřená na dlouhodobý přínos a zejména na boj proti změně klimatu, na omezení vnější zranitelnosti EU v oblasti dovozu a na podporu růstu a zaměstnanosti;
B. vzhledem k tomu, že aby bylo dosaženo tohoto ambiciózního a dlouhodobého přínosu, je nutno včas vytvořit vhodný legislativní rámec v souladu se zásadou subsidiarity;
C. vzhledem k tomu, že ze sdělení Komise o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou (KOM(2006)0841) a ze zprávy GŘ pro hospodářskou soutěž o šetření v odvětví energetiky (SEK(2006)1724) vyplývá, že současná pravidla a liberalizační opatření vedla ke zlepšení efektivity dodávek energie a přinesla spotřebitelům úspory, že však stále ještě nedošlo k úplnému otevření trhů a že stále existují překážky omezující volnou hospodářskou soutěž; a vzhledem k tomu, že stávající legislativní rámec ještě nebyl členskými státy plně a řádně převeden do vnitrostátního práva a že je nutno učinit další kroky za účelem dosažení liberalizace trhu;
D. vzhledem k tomu, že jen málo členských států otevřelo své trhy se zemním plynem; vzhledem k tomu, že nižší ceny a kvalitní služby v dodávkách na trh se zemním plynem jsou klíčové pro celý systém – pro spotřebitele i pro podniky;
E. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 14. prosince 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – Zelená kniha[1] – zdůraznil, že u přenosových soustav v odvětví energetiky by mělo dojít k úplnému oddělení vlastnických vztahů, jakmile Komise usoudí, že stávající právní předpisy jsou neúčinné;
F. vzhledem k tomu, že se Komise v důsledku šetření provedeného v tomto odvětví a s ohledem na hospodářské skutečnosti domnívá, že oddělení vlastnických vztahů je nejúčinnějším prostředkem k zajištění výběru pro uživatele energie a k podpoře investic;
G. vzhledem k tomu, že současné nedostatky v oblasti přeshraničních regulačních opatření nelze vyřešit pouhým uplatňováním pravidel hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že by měla být zajištěna silnější koordinace vnitrostátních energetických regulačních orgánů, a to rozšířením pravomocí Evropských regulačních orgánů pro energetiku a plynárenství (ERGEG), a posílena úloha Společenství při dohledu za účelem prosazování zásad vnitřního trhu;
H. vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů využily členské státy cílených závazků veřejné služby u ohrožených spotřebitelů pouze v omezené míře;
1. znovu zdůrazňuje, že Lisabonská strategie může být úspěšná, pouze bude-li vyvinuto další úsilí o zavedení společné energetické politiky založené na širší vizi společného evropského zájmu v oblasti energetiky, přičemž budou respektována národní specifika a členským státům bude umožněno, aby si zachovaly svou skladbu zdrojů energie za účelem co největší diverzifikace zdrojů a výrobců energie;
2. domnívá se, že řada vážných nedostatků, které odhalilo šetření v odvětví energetiky, ukazuje, že je třeba okamžitě podniknout kroky vedoucí k zajištění fungujícího vnitřního trhu s elektřinou, a to účinným oddělením přenosových soustav od dodavatelů, nápravou současných nedostatků v oblasti regulace, řešením otázek koncentrace trhu a překážek vstupu na trh a zvýšením transparentnosti operací probíhajících na trhu; naléhavě žádá o úplné, řádné a okamžité převedení práva Společenství do vnitrostátního práva; v této souvislosti vyžaduje, aby byly v případě porušení práva Společenství podniknuty přísné kroky;
3. souhlasí s názorem Komise, že k liberalizačnímu procesu neexistuje alternativa, a vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a účinné provedení stávajících liberalizačních směrnic; kromě toho schvaluje návrh Komise řešit špatné fungování trhu prostřednictvím nápravných opatření zaměřených jak na hospodářskou soutěž, tak na regulaci trhu;
4. souhlasí s výsledky šetření provedeného v odvětví energetiky, podle nichž právní a funkční oddělení vlastnických vztahů v podobě vyžadované stávajícími právními předpisy nestačí k zajištění rozvoje skutečně konkurenceschopného evropského trhu s energií; znovu zdůrazňuje, že by měl být zajištěn nediskriminační přístup do soustavy, a plně schvaluje návrh Komise podniknout další opatření zajišťující jasnější oddělení výroby energie od její distribuce;
5. vyzývá Komisi, aby předložila analýzu, která ukáže očekávané náklady členských států na oddělení vlastnických vztahů, očekávané dopady na investice do sítí, jakož i přínosy pro vnitřní trh a zákazníka; zdůrazňuje, že analýza by měla rovněž zohlednit otázku, zda a případně jaké problémy či náklady vzniknou, pokud stát oddělení neprovede, jakož i zda se negativní důsledky pro stát budou lišit od negativních důsledků pro soukromé vlastníky; dále navrhuje, aby byly analyzovány výhody oddělení vlastnických vztahů v porovnání s modelem nezávislého provozovatele na regionálním trhu co se týče dosažení cílů;
6. trvá na tom, že je potřeba dát provozovatelům přenosových soustav dostatečnou motivaci, aby soustavy provozovali a rozvíjeli v zájmu všech uživatelů; domnívá se, že jelikož pro investiční rozhodnutí je naprosto zásadní zajistit stabilní regulační rámec, musí být budoucí opatření, která ovlivňují vnitřní trh, navrhována a uplatňována způsobem, který vytváří pozitivní rámec pro velmi potřebné investice; zdůrazňuje však, že oddělení vztahů by mělo být vnímáno jako předpoklad, ne jako jediná podmínka zajišťující spravedlivou hospodářskou soutěž; domnívá se, že veřejné vlastnictví na trhu s elektřinou a zemním plynem je jedním z hlavních faktorů vedoucích k narušení trhu na evropské úrovni a že stimulace hospodářské soutěže na těchto trzích je v případě veřejných podniků slabší, neboť ve většině případů je na základě jejich statutu míra transparentnosti a informací pro případné investory nižší a tyto podniky jsou závislé na politických rozhodnutích přijatých vládami členských států; trvá na zavedení příslušných opatření, která zabrání tomu, aby veřejné monopoly nebyly nahrazeny monopoly soukromými;
7. vítá návrh Komise posílit nezávislost vnitrostátních energetických regulačních orgánů, rozšířit jejich pravomoci a upevnit koordinaci mezi regulačními orgány a provozovateli přenosových soustav (TSO); domnívá se, že tato nezávislost nesmí být na překážku politickým opatřením, která musí vlády členských států přijmout na podporu hospodářské soutěže, zajištění bezpečnosti dodávek a ochrany životního prostředí na vnitřním trhu se zemním plynem a elektřinou;
8. zdůrazňuje potřebu harmonizovat úroveň pravomocí a nezávislosti energetických regulačních orgánů, aby byla umožněna silná koordinace na evropské úrovni a aby nedocházelo ke zneužívání regulačních pravomocí pro vnitrostátní protekcionistické účely;
9. sdílí názor Komise, že pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů je třeba posílit a že evropská koordinace musí být podpořena, zejména pokud se jedná o přeshraniční otázky;
10. souhlasí s tím, že přístup Evropské sítě nezávislých regulačních orgánů (ERGEG+) je nejvhodnější pro rychlý a účinný pokrok v harmonizaci technických otázek, která je nezbytná pro účinné fungování přeshraničního obchodu; domnívá se, že zapojení Komise je vhodné v případech, kdy je nutno zajistit, aby byl řádně zohledněn zájem Společenství;
11. vítá návrh přiznat stávajícím sdružením provozovatelů přenosových soustav (TSO) institucionální úlohu s formálními povinnostmi a cíli („řešení ETSO+\GTE+“); domnívá se však, že otázka zřizování soukromých přeshraničních provozovatelů soustav musí být dále promyšlena, aby bylo zajištěno, že hospodářská soutěž nebude narušena, ale posílena; domnívá se, že by také mělo být vyvinuto úsilí směřující k postupnému zřizování regionálních provozovatelů soustav;
12. zdůrazňuje své hluboké obavy týkající se určitých protekcionistických iniciativ některých evropských vlád, které svůj postoj odůvodňují odkazem na obranu strategických odvětví a údajné obecné národní zájmy; zdůrazňuje, že protekcionismus v rámci jednotného trhu je v rozporu s budováním evropského prostoru; v energetickém odvětví oslabuje bezpečnost dodávek, snižuje účinnost, zvyšuje tak ceny, které musí spotřebitel zaplatit, a poškozuje udržitelný rozvoj;
13. vybízí Komisi, aby podnikla opatření vůči členským státům, které nadměrně chrání silné vnitrostátní nebo evropské energetické podniky například neodůvodněným používáním tzv. zlatých akcií, a vůči členským státům s regulovanými sazbami, které narušují hospodářskou soutěž a integraci trhu; vyžaduje dodržování stejných politických standardů ve starých i nových členských státech a současně zohlednění zvláštní úlohy energetického odvětví v procesu, jímž se nové členské státy snaží vyrovnat úrovni hospodářství starých členských států; zdůrazňuje, že podpora silných vnitrostátních nebo evropských energetických podniků může poškodit konkurenceschopnost společností, úroveň hospodářské soutěže na trhu s energií a zájmy spotřebitelů; trvá na tom, že je zapotřebí společností, které poskytují kvalitní služby pro občany a jsou schopné soutěže nejen na vnitrostátní nebo evropské úrovni, ale i na světovém trhu;
14. zdůrazňuje, že by měl být dále zlepšen přístup k informacím o trhu, a vítá záměr Komise zavést závazné předpisy upravující transparentnost; souhlasí s tím, že veškeré důležité informace o trhu by měly být zveřejňovány průběžně a včas a že by měla být zajištěna řádná kontrola;
15. domnívá se, že by dotace pro neobnovitelné zdroje energie měly být zrušeny, čímž by se zajistily rovné podmínky, že by vnější ekologické náklady měly být promítnuty do ceny energie a že by pro dosažení cílů environmentální a energetické politiky měly být využívány tržní nástroje;
16. konstatuje, že cílené závazky univerzální (USO) a veřejné služby (PSO) vysoké úrovně by měly splňovat pravidla pro poskytování státní podpory a že právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže se vztahují na cenovou diskriminaci a omezení opětovného prodeje; zdůrazňuje, že je maximálně důležité zhodnotit dopad zbývajících regulovaných sazeb za dodávky na vývoj hospodářské soutěže a odstranit případy narušení trhu.
POSTUP
Název |
Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou |
||||||
Číslo postupu |
|||||||
Příslušný výbor |
ITRE |
||||||
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ECON 26.4.2007 |
||||||
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
26.4.2007 |
||||||
Navrhovatel(ka) |
Sophia in 't Veld 13.3.2007 |
||||||
Předchozí navrhovatel(ka) |
|
||||||
Projednání ve výboru |
27.3.2007 |
11.4.2007 |
8.5.2007 |
|
|
||
Datum přijetí |
5.6.2007 |
||||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
25 2 11 |
|||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Gabriele Albertini, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Christian Ehler, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Dariusz Maciej Grabowski, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Guntars Krasts, Andrea Losco, Astrid Lulling, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, Joop Post, John Purvis, Alexander Radwan, Dariusz Rosati, Heide Rühle, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Cristian Stănescu, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht. |
||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Harald Ettl, Ján Hudacký, Werner Langen, Maria Petre, Andreas Schwab. |
||||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Anne Ferreira |
||||||
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
- [1] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0603.
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (3. 5. 2007)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k perspektivám vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou
(2007/2089(INI))
Navrhovatelka: Brigitte Douay
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. poznamenává, že cílem vytvoření skutečného vnitřního trhu s energií jsou nejvýhodnější ceny pro občany a podniky; žádá, aby ústředními prvky přezkumu směrnice o trhu se zemním plynem a elektřinou byly spolehlivost dodávek, uspokojení spotřebitelů, vysoká úroveň veřejných služeb, zohlednění zranitelných zákazníků a ochrana životního prostředí, energetická účinnost a úsilí o inovativní energetické technologie;
2. má za to, že dotvoření trhu s energií je spojeno s cílem hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to zejména v zaostalých regionech, v regionech s přírodním znevýhodněním a v nejvzdálenějších regionech;
3. zdůrazňuje, že příhraniční regiony jsou první, které mohou těžit z efektivního vnitřního trhu a získávat dodávky ze země, kterou si zvolí; poukazuje proto na problémy vznikající v těchto regionech, způsobené rozdílnými vnitrostátními právními rámci a nedostatečnou výměnou informací mezi státy;
4. žádá členské státy o zjednodušení postupů pro udělování povolení k vytváření nových vnitrostátních a přeshraničních přenosových kapacit, jelikož vývoj meziregionálního a mezinárodního trhu může napomoci rozvoji vnitřního trhu EU;
5. domnívá se, že spolehlivost dodávek nelze řešit jako výhradně vnitrostátní problém, a žádá Komisi, aby přispěla ke vzniku a posílení regionálních sítí a decentralizované výroby energie;
6. s ohledem na mezinárodní význam přenosu elektřiny a stále větší citlivost evropského energetického systému, pokud jde o spolehlivost jednotlivých systémů v členských státech, zdůrazňuje nutnost posílit spolupráci, výměnu informací a součinnost jednotlivých přenosových systémů; za tímto účelem podporuje vytvoření Evropského koordinačního střediska přenosových systémů členských států.
7. oceňuje úmysl Komise sepsat Chartu spotřebitelů energie, která by řešila mimo jiné nedostatek paliva a informací pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby tento úkol brzy dokončila s ohledem na potřeby a vlastnosti spotřebitelů energie v regionech znevýhodněných přírodními podmínkami;
8. pro zajištění většího a kvalitnějšího propojení členských států musí být vytvořeny skutečně regionální trhy s energií; poté, co začnou fungovat trhy s elektřinou je nutné zrychlit iniciativy skupiny evropských regulačních orgánů na regionálních trzích s plynem tak, aby mohla být energie spravována na nejvhodnější úrovni;
9. v této souvislosti oceňuje záměr založit evropskou síť nezávislých regulačních orgánů (ERGEG+), jež by umožnila formalizování role stávající Skupiny evropských regulátorů pro elektřinu a plyn (ERGEG);
10. žádá členské státy, aby uplatňovaly účinnou úroveň regulace, zaručily nediskriminační přístup k sítím a oprávnily vnitrostátní regulační orgány k usnadňování přeshraničních a meziregionálních spojení v oblasti energetiky a k přijetí koordinované regulační strategie;
11. podporuje investice do posilování a adaptace infrastruktury pro výrobu a přepravu energie po celé Evropě;
12. domnívá se, že diskuse o oddělení musí zohlednit specifické vlastnosti zemního plynu a elektřiny, jakož i vnitrostátních a regionálních trhů;
13. žádá členské státy a regionální orgány, aby zajistily optimální informovanost o původu elektřiny, a to zejména tehdy, pochází-li z obnovitelných zdrojů energie; s výhledem na úplné otevření trhu v červenci 2007 trvá na komunikaci a na poskytování důvěryhodných a transparentních informací o produkci v každé zemi, o vzájemných propojeních a o skutečném vývoji cen;
14. žádá rovněž, aby byla regionálním a místním orgánům poskytnuta v rámci projektů podporovaných Evropskou unií, obzvláště s ohledem na politiku dopravy a bydlení, významná podpora v oblasti energetické účinnosti, úspory energie a trvale udržitelného rozvoje.
POSTUP
Název |
Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou |
||||||
Číslo postupu |
|||||||
Příslušný výbor |
ITRE |
||||||
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
REGI |
||||||
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
|
||||||
Navrhovatel Datum jmenování |
Brigitte Douay 12.4.2007 |
||||||
Předchozí navrhovatel |
|
||||||
Projednání ve výboru |
12.4.2007 |
|
|
|
|
||
Datum přijetí |
2.5.2007 |
||||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: 43 –: 2 0: 0 |
|
|||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Wolfgang Bulfon, Antonio De Blasio, Vasile Dîncu, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Jim Higgins, Alain Hutchinson, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Mario Mantovani, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Elisabeth Schroedter, Stefan Sofianski, Grażyna Staniszewska, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný |
||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Bastiaan Belder, Silvia Ciornei, Brigitte Douay, Den Dover, Riitta Myller, Zita Pleštinská, Christa Prets, Miloslav Ransdorf, Richard Seeber, László Surján, Károly Ferenc Szabó |
||||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Véronique De Keyser, Henrik Lax, Samuli Pohjamo |
||||||
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
POSTUP
Název |
Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou |
|||||||||
Číslo postupu |
||||||||||
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení |
ITRE 26.4.2007 |
|||||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ECON |
REGI |
|
|
|
|||||
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
|
|||||||||
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
26.4.2007 |
|||||||||
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Alejo Vidal-Quadras |
|||||||||
Předchozí navrhovatel(ka) |
|
|||||||||
Projednání ve výboru |
11.4.2007 |
3.5.2007 |
5.6.2007 |
|
|
|||||
Datum přijetí |
18.6.2007 |
|||||||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+ – 0 |
32 0 3 |
||||||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Silvia Ciornei, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Nicole Fontaine, Norbert Glante, Umberto Guidoni, Fiona Hall, David Hammerstein, András Gyürk, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Anne Laperrouze, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Miloslav Ransdorf, Paul Rübig, Andres Tarand, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras |
|||||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Ivo Belet, Joan Calabuig Rull, Matthias Groote, Satu Hassi, Edit Herczog, Gunnar Hökmark, Esko Seppänen, Hannes Swoboda, Lambert van Nistelrooij |
|||||||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
|||||||||
Datum předložení |
26.6.2007 |
|||||||||
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
|
|||||||||