ZPRÁVA o plánu politiky v oblasti legální migrace

17. 9. 2007 - (2006/2251(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Lilli Gruber

Postup : 2006/2251(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0322/2007

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o plánu politiky v oblasti legální migrace

(2006/2251(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise o plánu politiky v oblasti legální migrace (KOM(2005)0669),

- s ohledem na sdělení Komise o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí (KOM(2006)0402),

- s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 26. února 2007 k „Plánu politiky v oblasti legální migrace, boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a budoucí Evropské migrační síti“ (CdR 233/2006),

- s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 a do nich začleněného Haagského programu[1],

- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace“ (KOM(2006)0735),

- s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 o vazbách mezi legálním a nelegálním přistěhovalectvím a integrací přistěhovalců3,

- s ohledem na Zelenou knihu o přístupu EU k řízení ekonomické migrace (KOM(2004)0811) a na své usnesení ze dne 26. října 2005 k tomuto tématu4,

- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Společný program pro integraci – Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii (KOM(2005)0389) – a na své usnesení ze dne 6. července 2006 o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v Evropské unii5,

- s ohledem na nařízení (ES) č. 862/2007 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany6,

- s ohledem na výsledky ministerské konference EU–Afrika o migraci a rozvoji, která se konala v Rabatu ve dnech 10. a 11. července 2006,

- s ohledem na společné prohlášení Afrika–EU o migraci a rozvoji, přijaté na ministerské konferenci EU–Afrika, která se konala v Tripolisu ve dnech 22. a 23.listopadu 2006,

- s ohledem na globální přístup potvrzený závěry předsednictví po zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 14. a 15. prosince 2006,

- s ohledem na zprávu Společného parlamentního shromáždění AKT–EU o migraci kvalifikovaných pracovníků a jejích důsledcích pro vnitrostátní rozvoj přijatou dne 28. června 2007,

- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií“ (KOM(2007)0247),

- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (KOM(2007)0248),

- s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249) – C6-0143/2007 – 2007/0094(COD)),

- s ohledem na Amsterdamskou smlouvu, která stanoví pro Společenství pravomoci a odpovědnosti v oblasti přistěhovalectví a azylu, a na článek 63 smlouvy o ES,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0322/2007),

A.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu počet státních příslušníků třetích zemí, kteří ve 27 členských státech Evropské unie pobývají legálně, dosahuje přibližně 18,5 milionů osob (zatímco státních příslušníků Evropské unie, kteří pobývají v jiném než ve svém členském státě, je přibližně 9 milionů),

B.   vzhledem k tomu, že migrace je mezinárodním jevem, jehož se jako migranti účastní i občané EU,

C.  vzhledem k tomu, že jak podle současných smluv, tak podle návrhu nové smlouvy jsou členské státy fakticky i právně odpovědné za stanovení počtu ekonomických přistěhovalců, jimž je povolen vstup do Evropské unie za účelem zaměstnání,

D.  vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout globální a konzistentní přístup na evropské úrovni, jelikož změna přistěhovalecké politiky v jednom členském státu ovlivní migrační toky a vývoj migrační politiky v dalších členských státech,

E.   vzhledem k tomu, že z důvodu stárnutí obyvatelstva a demografické změny je nutné přehodnotit přistěhovaleckou politiku, jelikož současnou a budoucí situaci na trhu práce EU lze obecně popsat jako stav, který vyžaduje dobře řízené legální přistěhovalectví (podle Eurostatu se do roku 2050 podíl obyvatelstva v produktivním věku sníží v rámci celkové populace o více než 50 milionů),

F.   vzhledem k tomu, že mandát mezivládní konference, jak byl v červnu 2007 vymezen Evropskou radou, předpokládá, že se postup Společenství rozšíří na všechny záležitosti týkající se legálního přistěhovalectví, čímž se odstraní rozdíly a zvýší účinnost rozhodování,

G.  vzhledem k tomu, že je třeba přijmout komplexnější a širší definici přistěhovalců, včetně definice statusu osob, které nejsou uprchlíky, avšak přesto nemohou být vráceni do své země původu, která by odrážela vývoj migračních toků,

H.  vzhledem k tomu, že v oddílu sdělení Komise o plánu politiky v oblasti legální migrace nazvaném Budování znalostí a informace je uvedeno, že by se měl uskutečnit další výzkum týkající se povolení pro uchazeče o zaměstnání,

     vzhledem k tomu, že migrace je mezinárodním jevem, jehož se jako migranti účastní i občané EU,

I.   vzhledem k tomu, že je důležité si uvědomit, že nárůst migračních toků by měl být považován za globální jev, který má řadu příčin a následků,

J.   vzhledem k tomu, že v této oblasti je prvořadá spolupráce mezi Evropskou unií a jejími členskými státy se třetími zeměmi původu a tranzitními zeměmi,

K. vzhledem k tomu, že kontroly legálního přistěhovalectví se stále zpřísňují; že některé země zavedly různé systémy pro legální přistěhovalectví založené na kvótách nebo získání bodů; že je tedy chybou domnívat se, že přistěhovalectví není kontrolované,

L.   vzhledem k tomu, že možnosti legálního vstupu do Evropské unie podléhají příliš mnoha omezením, což nepřímo podporuje nelegální přistěhovalectví, a otevření cest pro legální přistěhovalectví přispěje k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi,

M.  vzhledem k tomu, že v oblasti ekonomické migrace se uplatňuje preferenční zásada Společenství a že na volný pohyb státních příslušníků z nových členských států se vztahují přechodná opatření,

N.  vzhledem k tomu, že boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi je neoddělitelně spjat s politikami pro přijímání ekonomických přistěhovalců i s opatřeními v oblasti integrace,

O.  vzhledem k tomu, že legální přistěhovalectví by měla doprovázet účinná politika integrace; vzhledem k tomu, že integrace představuje obousměrný proces, jelikož se týká jak přistěhovalců ze třetích zemí, tak evropského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že by měla být jednotlivcům usnadněna možnost žít se svým partnerem a dětmi,

P.   vzhledem k tomu, že migrace se v několika desetiletích stala ústředním tématem veřejných diskusí v celé Evropské unii, a to politicky velmi citlivým tématem, které lze snadno využít k demagogickým a populistickým účelům,

Q.  vzhledem k tomu, že politici a zástupci sdělovacích prostředků by si měli být vědomi toho, jak důležité je v této otázce používat správný jazyk,

R.  vzhledem k tomu, že o obou příčinách přistěhovalectví a jeho pozitivních dopadech by se ve veřejných rozpravách k tomuto tématu mělo více hovořit,

S.  vzhledem k tomu, že z hlediska úlohy, kterou přistěhovalectví hraje v oblasti hospodářského vývoje, růstu, a tudíž i zaměstnanosti v Evropě, by bylo prospěšné, aby se do veřejné diskuse o těchto záležitostech šíře zapojili představitelé odborů, zaměstnavatelů a občanské společnosti,

T.  vzhledem k tomu, že osoby odpovědné za sociální a hospodářskou politiku musí rovněž informovat všeobecnou veřejnost, pokud jde o úlohu legálního přistěhovalectví v oblasti růstu a zaměstnanosti,

Obecné otázky

1.   vítá odpověď Komise na žádost Evropské rady o předložení plánu politiky v oblasti legální migrace, včetně postupů pro přijímání, které umožní rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce;

2.   podporuje přístup, na němž je plán politiky založen a jehož účelem je překonat situaci, kdy byl v Radě zablokován návrh směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích států, kteří vykonávají placenou práci nebo pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, předložený v roce 2001;

3.   vítá výše uvedené sdělení Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že budou vyčleněny dostatečné lidské a finanční zdroje pro řádné uplatňování komplexního přístupu k migraci; zdůrazňuje, že je třeba na regionální úrovni více diskutovat o legální migraci a spolupracovat v této oblasti a vítá myšlenku vytvoření regionální platformy pro spolupráci v oblasti migrace, do níž by se zapojili všichni relevantní činitelé ze strany EU a z příslušných regionů;

4.   má za to, že s nelegálním přistěhovalectvím nelze bojovat, aniž by byly současně vytvořeny prostředky a cesty pro legální přistěhovalectví, jelikož oba tyto jevy jsou úzce spojeny;

5.   má za to, že je zásadní shromažďovat ucelené a spolehlivé statistické údaje týkající se migračních jevů; očekává, že všechny členské státy budou včas a řádně uplatňovat nařízení (ES) č. 862/2007; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy předložila odhad počtu osob, které by mohly být dotčeny čtyřmi zvláštními směrnicemi; očekává, že Evropská migrační síť do této oblasti brzy významně přispěje (ve spolupráci s Eurostatem); doufá, že zvláštní pozornost bude věnována postavení žen, které představují polovinu přistěhovalců;

6.   vítá důsledky pro institucionální uspořádání vyplývající z návrhu reformní smlouvy, vyplývající z mandátu pro mezivládní konferenci, který rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou a spolurozhodovací pravomoci na oblast policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, jakož i rozšíření pravomocí vztahujících se k politikám Unie v oblasti azylu a přistěhovalectví; vítá zejména rozšíření řádného legislativního postupu na legální migraci a domnívá se, že je vhodné, aby si členské státy i nadále ponechaly svrchované právo stanovit počet migrujících pracovníků, které mohou na své území přijmout;

7.   vyzývá Radu, aby ve všech složeních, v nichž za tuto oblast zodpovídá (spravedlnost a vnitřní věci, zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele), více usilovala o koordinaci svých diskusí o plánu politiky v oblasti legální migrace;

8.   podporuje záměr Komise vymezit podmínky vstupu a pobytu pro další zvolené kategorie ekonomických přistěhovalců, včetně nekvalifikovaných nebo málo kvalifikovaných pracovníků;

9.   vyzývá Komisi, aby vypracovala krátkodobý a střednědobý výhled týkající se požadavků jednotlivých členských států na další pracovní sílu; vyzývá členské státy, aby Komisi poskytly své statistické výhledy, aby mohla provést příslušnou prognózu potřeb pracovní síly v Evropské unii; zdůrazňuje, že tyto odhady musí rovněž zohledňovat neekonomické přistěhovalce, uprchlíky, osoby, které potřebují podpůrnou ochranu, i případy sloučení rodiny;

10. domnívá se, že by měla být věnována zvláštní pozornost situaci nezletilých, kteří se z důvodu migrace rodičů dostali do složité situace, a návrhům majícím za cíl zmírnění takových negativních účinků;

11. považuje za nezbytné, aby byly jasně definovány všechny kategorie ekonomických přistěhovalců, jichž se týkají připravované směrnice; vyzývá členské státy ke koordinaci a výměně osvědčených postupů při využití mechanismu vzájemné výměny informací v oblasti azylu a přistěhovalectví upraveného rozhodnutím 2006/688/ES ze dne 5. října 2006 o zřízení mechanismu vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví[2];

12. je přesvědčen, že by měly být co nejdříve odstraněny přechodné vnitřní překážky volnému pohybu pracovníků z nových členských států;  

13. podporuje vytvoření přistěhovaleckého portálu EU; v této souvislosti vítá rozšíření služeb EURES podporující řízení ekonomické migrace státních příslušníků třetích zemí;

Návrh obecné rámcové směrnice

14. má za to, že je nezbytné přijmout směrnici, která by státním příslušníkům třetích zemí zaměstnaným legálně v některém členském státě zajistila společný rámec práv, jemuž by odpovídalo určité množství povinností, a trvá na tom, aby taková směrnice byla předložena dříve než čtyři zvláštní směrnice;

15. připomíná, že je třeba zabránit existenci dvojích měřítek týkajících se práv pro různé kategorie pracovníků a že je třeba zaručit zejména práva sezónních zaměstnanců a placených stážistů, jimž hrozí větší riziko zneužití;

16. schvaluje myšlenku jednotné žádosti o společné povolení k pobytu a pracovní povolení;

17. domnívá se rovněž, že v některé směrnici by měl být navrženy postupy, které by přistěhovalcům umožnily změnit status nebo zaměstnání, pokud zůstávají v EU;

18. souhlasí s tím, že vzájemné uznávání diplomů a jiných dokladů o kvalifikaci je nezbytné k tomu, aby se předešlo ztrátám, pokud jde o příjmy a zhodnocení dovedností u přistěhovalců, jakož i v případě zemí pobytu a zemí původu;

19. má za to, že by měla být projednána opatření, která prošetří možnost přistěhovalců převést si při návratu do země původu práva na důchod a nabytá sociální práva spojená s vykonanou prací, na něž byli povinni odvádět příspěvky;

20. vyslovuje pochybnost ohledně odkazu zjišťování „nejmodernějších“ biometrických údajů v plánu politiky; považuje za nezbytné, aby ochrana osobních údajů byla dodržována ve všech případech, zejména pokud jde o zásadu proporcionality a omezení účelu;

21. podporuje ratifikaci Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin všemi členskými státy;

Cirkulační migrace, zpětná migrace a partnerství mobility

22. vítá výše uvedené sdělení Komise o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi; souhlasí s tím, že je třeba zamezit negativnímu vlivu „odlivu mozků“ a namísto toho podpořit „cirkulaci kvalifikovaných osob“;

23. dále žádá Komisi, aby vysvětlila dále Komisi žádá, aby vysvětlila spojitost mezi cirkulačním přístupem a integrací; zdůrazňuje však, že podle Komise se „migrace původně zamýšlená jako cirkulační“ může „snadno změnit na stálou migraci, a tak nesplnit stanovený účel“;

24. zdůrazňuje kromě toho význam, jaký má budování stabilních pracovních vztahů v souladu se zákonem mezi podniky a zaměstnanci pro zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti EU; vybízí tedy Komisi, aby zvážila účinky, jaké by v tomto ohledu mohla mít cirkulační migrace;

25. podporuje myšlenku dlouhodobých víz opravňujících k dalšímu vstupu, jakož i možnost upřednostnění dřívějších migrantů při získání nového povolení k pobytu za účelem dalšího dočasného zaměstnání;

26. vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti navržené Evropským parlamentem i Evropským hospodářským a sociálním výborem a aby předložila komplexní studii o možnosti zavedení systému modrých karet a víz pro uchazeče o zaměstnání;

27. zdůrazňuje svůj zájem o projekt střediska pro migrační informace a řízení migrace, které by mělo být zřízeno v Mali; žádá Komisi, aby příslušným výborům EP poskytla podrobné předběžné informace o právním základu a rozpočtových ustanoveních vztahujících se k tomuto projektu a aby tyto informace i informace o činnostech tohoto druhu plánovaných v jiných zemích pravidelně aktualizovala; podporuje myšlenku uplatňovat stejný přístup i v sousedním východním regionu;

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu vysoce kvalifikovaných pracovníků

28. podporuje veškerá opatření na zvýšení přitažlivosti Evropské unie pro nejkvalifikovanější pracovníky, aby se naplnily potřeby pracovního trhu EU, což by zajistilo prosperitu Evropy i splnění lisabonských cílů; vyzývá za tímto účelem Komisi a členské státy:

      –       aby projednaly způsoby, jak těmto pracovníkům přiznat právo na volný pohyb v EU;

      –       aby projednaly způsoby, které těmto pracovníkům umožní zůstat v EU po omezenou dobu poté, co jim skončí smlouva, či po propuštění, aby si mohli hledat zaměstnání;

29. podporuje tedy veškerá opatření ke zjednodušení vstupu těchto pracovníků, přičemž vymezení konkrétních potřeb a kvót, pokud jde o ekonomické přistěhovalce, nechává na členských státech;

30. považuje za důležité zohlednit rizika „odlivu mozků“ při vymezování evropských opatření týkajících se legálního přistěhovalectví; odkazuje na výše uvedenou zprávu Společného parlamentního shromáždění AKT–EU o migraci kvalifikovaných pracovníků a jejích důsledcích pro vnitrostátní rozvoj; vyzývá Komisi, aby společně se zeměmi původu provedla statistické studie, jejichž účelem by bylo identifikovat odborné oblasti, v nichž je nebezpečí odlivu mozků největší;

31. podporuje vytvoření pracovních povolení pro EU (takzvané modré karty), která by usnadnila volný pohyb „mozků“ v Evropě a převod zaměstnanců v rámci nadnárodních podniků;

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu sezónních pracovníků

32. zdůrazňuje, že sezónní pracovníci ze třetích zemí představují zásadní přínos pro odvětví jako zemědělství, stavebnictví a cestovní ruch; zdůrazňuje v tomto ohledu rostoucí význam nelegálního zaměstnávání v těchto odvětvích v některých členských státech a vyzývá Komisi, aby posílila a urychlila akce v této oblasti; vítá v tomto smyslu návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249), předložený Komisí;

33. současně zdůrazňuje zásadní význam flexibility a rychlosti přijímání zaměstnanců v oblasti sezónního zaměstnávání; poukazuje na důležitost místních zkušeností, zejména v odvětví zemědělství; zdůrazňuje, že je nezbytné vzít toto v úvahu;

34. domnívá se, že sezónní pracovníci, kteří dodržují pravidla stanovená pro tento typ migrace, by měli mít přednostní přístup k ostatním formám legální migrace;

Návrh směrnice o postupech upravujících vstup, přechodný pobyt a pobyt dočasně vyslaných pracovníků

35. souhlasí s myšlenkou Komise na posílení právního rámce za účelem usnadnění mobility v Evropě; připomíná, že situace těchto osob je upravena v rámci GATS;

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu placených stážistů

36. považuje za nezbytné přesně vymezit kategorii placených stážistů (věkový limit, jazykové znalosti, nejdelší přípustná doba stáže, možnost změnit takový status na povolení k pobytu jiného druhu, …) a zavést kontroly, které by zabránily tomu, aby byl takový status zneužíván;

37. navrhuje, aby bylo placeným stážistům vydáno povolení k pobytu na 6 až 12 měsíců;         podporuje rozvoj programů partnerství s vysokými školami ze třetích zemí;

Integrace

38. připomíná svá usnesení ze dne 9. června 2005 (A6-0136/2005) a 6. července 2006 (A6-0190/2006)1;

39. oceňuje, že došlo k neformálnímu setkání ministrů odpovědných za integraci v Postupimi ve dnech 10. a 11. května 2007; připomíná, že přistěhovalecká politika Evropské unie musí být založena na celkovém přístupu vedoucím k souladu mezi potřebami trhu práce v členských státech a politikami přijímání a integrace přistěhovalců; domnívá se, že by měl být vypracován soupis práv a povinností migrujících pracovníků, aby se tito pracovníci mohli snáze podílet na hospodářském, sociálním a politickém životě a integrovat se; spatřuje ve školství zásadní místo pro multikulturní dialog a integraci;

40. znovu opakuje, že stanovení roku 2008 rokem mezikulturního dialogu musí přispět ke zlepšení integrace přistěhovalců do hostitelských společností a sousedských pospolitostí a k vzájemnému porozumění, a tím ke snížení nedůvěry, rasismu a xenofobie; vyzývá Komisi, aby podporovala činnost organizací občanské společnosti směřující ke kulturnímu soužití a vzájemné úctě a vzdělávání ve službě míru a nenásilí; podotýká, že politici na všech úrovních by si měli být vědomi toho, že jsou v této otázce povinni používat správný jazyk;

41. vyzývá členské státy, aby uplatňovaly směrnici 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny[3]; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby postupovaly tak, aby migrující ženy, které do Unie přijíždějí v rámci dohod o sloučení rodiny, získaly právní statut, který bude nezávislý na statutu jejich manželů;

Komunikace

42. zdůrazňuje zvláštní odpovědnost médií (zvláště evropských veřejných televizních a rozhlasových služeb) za šíření správného obrazu přistěhovalectví a boj proti stereotypům;

43. domnívá se, že je nezbytné předběžně informovat osoby, které uvažují o vycestování, o podmínkách a možnostech legální migrace v Evropské unii; takové informace je třeba v široké míře rozšiřovat ve třetích zemích, a to i prostřednictvím veřejných organizací (ať již prostřednictvím velvyslanectví nebo konzulátů členských států nebo místních delegací Evropské komise); podporuje, aby byl za tímto účelem vytvořen na internetu evropský portál o migraci;

44. podporuje projekty, jejichž cílem je zavést v zemích původu přípravné a jazykové kurzy, které by přistěhovalcům pomohly rozvinout jejich dovednosti a lépe se přizpůsobit potřebám trhu práce v Evropské unii;

Spolupráce se zeměmi původu

45. připomíná nezbytnost aktivní politiky společného rozvoje; podporuje cíl uzavřít dohody se třetími zeměmi, které by umožnily účinné řízení legální i nelegální migrace; domnívá se však, že takové dohody musí v každém případě respektovat lidská práva; v této souvislosti vyjadřuje výhrady k financování projektů v zemích, které tato práva nerespektují;

46. vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby projednaly způsoby, jak usnadnit volný pohyb migrujících mezi zemí bydliště a zemí původu;

47. připomíná, že finanční prostředky, které přistěhovalci převádějí do svých zemí původu, přispívají k rozvoji v těchto zemích; považuje za nezbytné snížit náklady na převod finančních prostředků do zemí původu, a tím přispět k rozvoji, a zároveň zajistit odpovídající úroveň kontroly a bezpečnosti tohoto převodu; vítá návrh generálního tajemníka OSN uspořádat neformální a nezávazné globální fórum k tématu migrace a rozvoje, které se bude scházet jednou ročně a jehož cílem bude pokračovat v diskusích o migraci a rozvoji a podporovat praktickou, na důkazech založenou spolupráci mezi vládami;

48. vyzývá Komisi a Radu, aby se zúčastnily každoroční diskuse v Parlamentu o migrační politice v Evropské unii; žádá Komisi, aby při této příležitosti představila ucelený přehled o migraci v Evropě;

49. vyzývá svůj příslušný výbor, aby vedl úzký dialog se svými kolegy z vnitrostátních parlamentů, kteří jsou pověřeni otázkami spojenými s migrací, a aby pokračoval ve spolupráci s Výborem pro migraci, uprchlíky a demografii Parlamentního shromáždění Rady Evropy;

* *

*

50. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizaci pro migraci.

  • [1]  Závěry Evropské rady, příloha I, bod III.
    3 Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 535.
    4 Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 442.
    5 Texty přijaté, P6_TA(2006)0318.
    6 Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.
  • [2]  Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 40.
  • [3]  Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 40.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Členské státy stanovily při příležitosti zasedání Evropské rady v Tampere v říjnu roku 1999 cíle konzistentní a vyvážené evropské přistěhovalecké politiky, jež je založena na čtyřech hlavních tematických oblastech: definování politiky v oblasti legální migrace, boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, spolupráce s třetími zeměmi a integrace pracovníků z řad migrantů.

Atentáty z 11. září 2001 znamenaly radikální převrat ve světovém i evropském dění a měly i značný dopad na „pozitivní“ přistěhovaleckou politiku, která byla prakticky zastavena. Na zasedáních Evropské rady, jež se od té doby konala, tj. od zasedání v Seville (červen 2002) až po zasedání v Haagu (listopad 2004), byl téměř výlučně kladen důraz na potírání nelegálního přistěhovalectví a obchodování s lidmi. Byly vypracovány některé důležité legislativní nástroje k potírání nelegálního přistěhovalectví, ale ani v této oblasti se nedospělo k definování konzistentní společné politiky.

Teprve v roce 2006 – a to i v důsledku neustálého tlaku, který vyvíjel Evropský parlament – se téma legálního přistěhovalectví opět dostalo do popředí, zejména při příležitosti konání neformálního summitu v Lahti v listopadu roku 2006 a po něm následujícího zasedání Evropské rady v Bruselu v prosinci téhož roku: poprvé od zasedání v Tampere se znovu začalo debatovat o spolupráci Evropské unie s třetími zeměmi, z nichž přistěhovalci přicházejí nebo přes něž tranzitují, s cílem otevřít legální přístupové cesty. Evropská rada na svém prosincovém zasedání v Bruselu vyzvala Komisi, aby v tomto smyslu předložila sdělení.

Akční plán zveřejněný v roce 2005 byl tedy první konkrétní odpovědí Evropské komise na otázky týkající se legálního přistěhovalectví po déle než pět let trvající patové situaci.

Je skutečností, že už v roce 2001 předložil výkonný orgán Společenství směrnici o podmínkách vstupu a pobytu občanů z třetích zemí, kteří mají v úmyslu vyvíjet pracovní činnost, jež byla nejprve několikrát blokována v Radě a nakonec Barrosovou Komisí stažena.

Tento návrh[1] Rada nikdy neschválila. S ohledem na vzniklou politickou situaci, a to i v důsledku událostí z 11. září 2001, považovala Komise za vhodné svou strategii pozměnit a učinit krok zpět. V lednu roku 2005 tudíž zahájila zveřejněním zelené knihy rozsáhlý konzultační postup s cílem posoudit budoucí přístup k řízení ekonomické migrace. Výsledky získané v rámci veřejné konzultace ukázaly, že ve prospěch společné politiky Evropské unie se vyslovila značná část dotazovaných. Odpovědi se však rozcházely v otázce vhodného přístupu; ani zpráva Klamtové přijatá Evropským parlamentem v říjnu roku 2005 neposkytla jednoznačnou vizi[2].

Komise se proto rozhodla opustit horizontální přístup a myšlenku na vypracování jednotné směrnice o podmínkách vstupu a pobytu, jež by se vztahovala na všechny kategorie migrujících pracovníků, a zvolila přístup postupný a diferencovaný: 4 odvětvové směrnice, jejichž jediným cílem je definovat podmínky a postupy pro přijímání určených kategorií přistěhovalců. Tyto čtyři návrhy nebudou předloženy společně, ale v průběhu příštích tří let. Byly rozděleny do těchto kategorií:

· vysoce kvalifikovaní pracovníci (datum předložení: září 2007),

· sezónní pracovníci (datum předložení: podzim 2008),

· placení stážisté (datum předložení: podzim 2008),

· dočasně vyslaní pracovníci nadnárodních společností (datum předložení: rok 2009).

Kromě těchto čtyř specifických návrhů předloží Komise v září 2007 návrh obecné rámcové směrnice, jejímž cílem bude zajistit společný právní rámec pro migrující pracovníky, kteří legálně pracují v jednom z členských států a kteří dosud nezískali povolení k dlouhodobému pobytu[3].

Při závěrečných úpravách akčního plánu Komise mj. nedávno navrhla (kromě definice „balíčků pro mobilitu“ ve spolupráci s třetími zeměmi, odkud přistěhovalci přicházejí) rovněž zřídit do konce roku 2007 evropský portál, na němž by potenciální migranti nalezli informace o možnostech získání legálního zaměstnání v Unii a o možnostech legálního vstupu do ní. Komise má v úmyslu zřídit ve třetích zemích za stejným účelem rovněž zvláštní střediska, jež by napomáhala migraci legální cestou a odrazovala od migrace nelegální.

Konečně předložila návrh směrnice a dvou sdělení, která se přímo týkají legální migrace:

- návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007) 249 v konečném znění-2007/0094 (COD)),

- sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (KOM(2007) 248 v konečném znění),

- sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií“ (KOM(2007) 247 v konečném znění),

Institucionální otázka

Když Rada dne 1. ledna 2005 s velkým zpožděním konečně uvedla do praxe ustanovení Smlouvy o ES, která stanovila přechod ke spolurozhodování a kvalifikované většině ve „všech oblastech nebo částech oblastí stanovených v hlavě IV“, požadovali bohužel evropští ministři vyloučení legálního přistěhovalectví z jejich působnosti.

Parlament opakovaně toto mezivládní rozhodnutí v rámci Rady kritizoval a požadoval uplatnění „překlenovacího ustanovení“ obsaženého v článku 67 rovněž ve věci legálního přistěhovalectví a integrace.

Pokud by již byla bývala přijata Smlouva o Ústavě, byl by běžný způsob hlasování rozšířen na celou tuto oblast. Smlouva však vzhledem ke skepticismu panujícímu v období po 11. září obsahovala nové ustanovení, jež mohlo být považováno za restriktivní. V odstavci, který připojila mezivládní konference, bylo totiž upřesněno, že evropská politika „se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících z třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné“.

Ve skutečnosti je těžké provádět extrapolaci – i na základě v současnosti platných smluv – z obecných pravomocí EU na „podmínky vstupu a pobytu“, což je specifická norma, která by mohla umožnit řízení vstupů do členských států, zůstávající dosud v působnosti jednotlivých států, na úrovni Společenství.

Bylo by vhodné, kdyby každá reforma stávajících smluv zahrnovala zlepšení a zjednodušení rozhodovacích postupů týkajících se politiky migrace.

Postoj zpravodajky

Zpravodajka vítá akční plán Komise jakožto první krok k vymezení společné politiky legálního přistěhovalectví; vyjadřuje však politování, že nebyl zvolen horizontální přístup, který by býval umožnil vymezit minimální společné normy pro všechny členské státy a pro všechny kategorie migrantů. Vymezení společné politiky je velmi důležité proto, aby se předešlo situaci, kdy by příliš rozdílné politiky jednotlivých evropských zemí vedly ke změně cíle migračních toků.

Evropští politici a také politici v jednotlivých státech musí být schopni jednat na základě úvah, jež jsou širší než starosti o výsledek voleb, a využívat při posuzování přistěhovalecké politiky globálního a integrovaného přístupu, jak nedávno navrhla také Evropská komise.

V této souvislosti se stává neodkladným rovněž potírání nelegálního přistěhovalectví.

Otázky, jimiž je nutno se podrobněji zabývat:

· Oddělené přijetí specifických směrnic: pět směrnic navržených v akčním plánu by mělo být považováno za jeden „balíček“. Je zapotřebí a naléhavě nutné vypracovat v co nejkratší době návrh „rámcové“ směrnice týkající se práv migrantů, kteří dosud nezískali povolení k dlouhodobému pobytu.

· Návrh směrnice o vysoce kvalifikované práci: je zapotřebí najít vhodnou rovnováhu mezi podporou vstupu vysoce kvalifikovaných pracovních sil do Evropy a nutností předejít odlivu mozků z rozvojových zemí. Dále je nutno se podrobněji zabývat návrhem Komise týkajícím se „kruhové migrace“.

· Vymezení kategorie „vysoce kvalifikovaný pracovník“ vzhledem k neexistenci společných kritérií pro uznávání diplomů.

· Navržené oblasti se nejeví jako jediné a/nebo prioritní, v nichž by mělo Společenství podniknout kroky; stačí připomenout oblasti jako zdravotní péče, stravovací služby a stavebnictví.

· Je zapotřebí posoudit reálnou možnost zavedení „evropské zelené karty“ pro pracovníky v odvětvích, jichž se týkají výše uvedené směrnice, a rovněž v dalších odvětvích.

· Je nutno věnovat pozornost administrativním postupům, jimž se musí podrobit vysoce kvalifikovaní pracovníci: musí být zeštíhleny, stejně jako v případě dočasného vysílání pracovníků u nadnárodních společností.

· Je zapotřebí posoudit, a to na základě přesně stanovených kritérií, možnost změnit v případě sezónních pracovníků povolení k sezónní práci na povolení k dlouhodobému pobytu nebo na povolení k pobytu pro uchazeče o práci.

· Rovněž v případě návrhu směrnice o podmínkách vstupu a pobytu placených stážistů je zapotřebí stanovit možnost vydání povolení k pobytu pro uchazeče o práci, když končí platnost povolení k pobytu pro stážisty.

· Velmi zajímavý je návrh, s nímž vystoupil místopředseda Komise Franco Frattini na konferenci konané dne 22. listopadu 2006 v Tripolisu pod názvem „Migrace a rozvoj“. Týká se možnosti stanovit na evropské úrovni „balíčky kvót pro legální vstupy“, jež by byly nabídnuty třetím zemím výměnou za lepší kontrolu nelegálních migračních toků a za zpětné přebírání nelegálních přistěhovalců. Nyní je nutné posoudit konkrétní návrhy, jež má Komise v úmyslu předložit.

· Vzhledem k tomu, že při hlasování v Radě je vždy požadována jednomyslnost, existuje velmi reálná možnost, že – jak je tomu i v jiných oblastech – akty přijaté v Radě budou představovat pouze „nejmenší společný jmenovatel“, jenž je často výsledkem kompromisu na nejnižší úrovni a který omezuje jejich evropskou přidanou hodnotu.

  • [1]  Návrh směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích států, za účelem placeného zaměstnání a samostatně výdělečných hospodářských činností (KOM (2001)0386). Zpráva Terroni Cusiové, T 5-0050/2003 ze dne 12. února 2003.
  • [2]  Parlament přijal o této zelené knize zprávu Klamtové, T6- 0408/2005 ze dne 26. října 2005.
  • [3]  Toto povolení lze získat po pěti letech, v souladu se směrnicí 2003/109/ES.

STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ (8. 11. 2006)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k plánu politiky v oblasti legální migrace
(2006/2251(INI))

Navrhovatel: Manolis Mavrommatis

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   domnívá se, že masové přistěhovalectví je důsledkem neúspěšných hospodářství, chudnutí obyvatelstva, porušování lidských práv, zhoršování životního prostředí, vzrůstajících rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi, občanské války, bojů o kontrolu přírodních zdrojů, politického pronásledování;

2.   je přesvědčen, že Evropská unie se musí výrazně zasadit za to, aby se migrace stala hybnou silou rozvoje, a upozorňuje, že jedinou odpovídající reakcí EU na fenomén migrace je strategie na úrovni EU, která stanoví společné cíle a dostupné mechanismy odpovídající na společné výzvy v duchu vzájemné solidarity;

3.   vítá plán politiky v oblasti legální migrace předložený Komisí, ale domnívá se, že je tento plán třeba doplnit akčním plánem pro migraci a rozvoj, vycházejícím ze závěrů dialogu OSN na vysoké úrovni k tématu mezinárodní migrace a rozvoje (14. až 15. září 2006) a sloužícím jako příprava na nadcházející konferenci ministrů evropských a afrických zemí k tématu migrace a rozvoje (Tripolis, 22. a 23. listopadu 2006);

4.   poukazuje na to, že přistěhovalci jsou pro hostitelské země zdrojem obohacení, a opakuje, že tato role musí být více uznávána a prosazována; zdůrazňuje, že by integrační programy členských států a Evropské unie měly věnovat více pozornosti nebezpečí diskriminace přistěhovalců;

5.   opakuje, že Evropská unie musí vést politický dialog na vysoké úrovni k tématu přistěhovalectví se zeměmi afrického kontinentu formou praktických dohod, které budou koordinovat rozvoj těchto zemí s imigrační politikou EU; vítá konferenci ministrů EU a afrických zemí k tématu migrace a rozvoje, který se bude konat v Tripolisu ve dnech 22. a 23. listopadu 2006;

6.   vyzývá EU a členské státy, aby prováděly politiky zaměřené na zmírnění nepříznivých hospodářských a sociálních dopadů odlivu mozků a braly v úvahu globální krizi v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, zvláště závažný nedostatek zdravotnických pracovníků v některých oblastech Afriky;

7.   vyzývá členské státy, aby zavedly bezpečné právní postavení pro přistěhovalce, a zdůrazňuje, že jak občané EU, tak pracovníci z řad přistěhovalců mají práva a povinnosti, které musí být vždy respektovány;

8.   vyzývá Komisi, aby systematicky začleňovala problematiku migrace do všech strategických dokumentů o zemích (CSP);

9.   vyzývá Komisi, aby napomáhala integračním politikám členských států prostřednictvím finančních nástrojů, a zdůrazňuje, že je třeba zřídit zvláštní fond, který umožní financování opatření pro společný rozvoj, a záruční fond, který zajistí dlouhodobou existenci mikroprojektů zaměřených na migranty;

10. podporuje nové začleňování hlediska integrace přistěhovalců a prohlašuje, že příslušné integrační politiky a opatření by měly být začleněny na všech příslušných politických úrovních, evropských, vládních, vnitrostátních, regionálních a místních, jakožto moderní prvek vytváření a provádění veřejných politik;

11. zdůrazňuje význam náležitého zohledňování skutečnosti, že 51 % přistěhovalců v průmyslových zemích jsou ženy, a umožnění rovného přístupu žen na trh práce, aby se zlepšily pracovní, životní a sociální podmínky žen z řad přistěhovalců a jejich přístup ke vzdělání, zdravotním službám, jazykovým kurzům a odborným školením a aby se organizace žen z řad přistěhovalců zapojily do vytváření, používání a hodnocení politických opatření tohoto druhu;

12. vyzývá členské státy a Komisi, aby finančně podpořily informační a poradenské programy pro zájemce o legální přistěhovalectví do Evropské unie v jejich zemi původu;

13. zdůrazňuje, že vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy EU pro mezinárodní migraci by měly odrážet mezinárodně schválené normy pro lidská práva;

14. vítá návrh Komise podporovat kruhovou migraci, kdy se migranti pohybují mezi svou zemí původu a cílovou zemí a zprostředkovávají tak získané znalosti a zkušenosti své domovské zemi, a hledat za tímto účelem právně uskutečnitelné struktury ve spolupráci s členskými zeměmi; upozorňuje, že je nezbytné, aby byla kruhová migrace doprovázena integračními opatřeními, jako např. převodem penzijních pohledávek a všech ostatních plateb sociálního zabezpečení mezi zemí původu a hostitelskou zemí u odcházejících a navracejících se migrantů;

15. zdůrazňuje, že boj proti obchodování s lidmi související s migrací musí být stálou prioritou EU a že na něj musí být poskytnuty odpovídající finanční prostředky, a vyjadřuje své znepokojení nad tragédiemi, které každý den prožívají na hranicích Unie lidé snažící se tajně dostat na území EU;

16. podporuje zavedení společné žádosti o pracovní povolení a povolení k pobytu pro všechny členské státy a vydávání společného pracovního povolení a povolení k pobytu, aby přistěhovalci nebyli vykořisťováni kriminálními skupinami vydávajícími taková povolení;

17. podporuje opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU související se zvyšováním povědomí, kampaně proti diskriminaci, informační balíčky pro nové ekonomické přistěhovalce, jazykové kurzy a kurzy s občanským zaměřením, odbornou přípravu a kulturní iniciativy financované z vhodných finančních prostředků EU, jako např. z programu AENEAS a z budoucího integračního fondu EU;

18. zdůrazňuje, že ačkoli by se mělo vyvinout veškeré úsilí s cílem usnadnit a zlevnit převody finančních prostředků, tyto prostředky zůstávají soukromými finančními prostředky sloužícími především rodinám, které je dostávají, a nemělo by se na ně pohlížet jako na náhradu za oficiální rozvojovou pomoc;

19. vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv migrujících pracovníků a plně dodržovaly své mezinárodní závazky týkající se ochrany migrantů a jejich rodin;

20. vítá návrh generálního tajemníka OSN uspořádat neformální a nezávazné globální fórum k tématu migrace a rozvoje, které se bude scházet jednou ročně a jehož cílem bude pokračovat v diskusích o migraci a rozvoji a podporovat praktickou, na důkazech založenou spolupráci mezi vládami;

21. zdůrazňuje význam usnadnění opětovné integrace migrantů při jejich dobrovolném návratu do země původu, dále zejména zajištění převoditelnosti důchodů a přístupu k sociálním službám i usnadnění přístupu migrantů k půjčkám a k zakládání malých podniků;

22. vyzývá k rovnému zacházení s příslušníky států AKT v souvislosti se sociálním zabezpečením a domnívá se, že partnerství AKT-EU představuje obzvláště vhodný rámec pro předkládání společných odpovědí na migrační problematiku na základě článku 13 dohody z Cotonou.

POSTUP

Název

Plán politiky v oblasti legální migrace

Číslo postupu

2006/2251(INI)

Příslušný výbor

LIBE

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

DEVE
26.10.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
  Datum jmenování

Manolis Mavrommatis
25.1.2006

Předchozí navrhovatel(ka)

 

Projednání ve výboru

28.8.2006

2.10.2006

6.11.2006

 

 

Datum přijetí

6.11.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

15

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrietus van den Berg, Danutė Budreikaitė, Marie-Arlette Carlotti, Hélène Goudin, Maria Martens, Luisa Morgantini, Horst Posdorf, Feleknas Uca, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

John Bowis, Fiona Hall, Alain Hutchinson, Jan Jerzy Kułakowski, Manolis Mavrommatis, Csaba Őry

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (22. 3. 2007)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k plánu politiky v oblasti legální migrace
(2006/2251(INI))

Navrhovatelka: Maria Badia I Cutchet

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že dětem přistěhovalců musí být umožněn přístup ke stejným podmínkám vzdělávání jako ostatním studentům ve vzdělávacím systému hostitelské země a že vhodným způsobem podpory integrace je zajištění vyrovnaného zastoupení přistěhovalců ve škole takovým způsobem, aby probíhalo jejich propojování s místními studenty tak, aby nedocházelo ke ghetoizaci;

B.  vzhledem k tomu, že je navíc nezbytné přijmout konkrétní politiku k podpoře integrace dospělých přistěhovalců, aby tito přistěhovalci zlepšili svou velmi špatnou úroveň písemného a mluveného projevu v jazyce hostitelské země;

1. upozorňuje, že přístup k migraci musí být koherentní z každého pohledu, a to i z pohledu sociálního, vzdělávacího a kulturního a musí se rozvíjet ve spolupráci se zeměmi původu;

2.  žádá členské státy, aby připravily politiky, jejichž cílem bude usnadnit přístup přistěhovalců a jejich potomků ke vzdělávacímu systému a lépe je do něj začlenit s tím, že přednost bude dána první generaci přistěhovalců, aby se přistěhovalci z druhé a třetí generace mohli těšit rovným příležitostem; žádá Komisi, aby využila možnosti vytvořené v rámci programů EU, zejména „Evropa pro občany“, „Mládež v akci“ a „Kultura 2007–2013“;

3.  doporučuje, aby členské státy v rámci programů Společenství zřízených za účely, jako je program celoživotního vzdělávání, uvažovaly o zavedení specifických podprogramů, které by přistěhovalcům pomohly integrovat se do hostitelské země prostřednictvím studia její historie a osvojování si psaného a mluveného projevu v jejím jazyce;

4.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat zapojení rozvojových zemí do boloňského a kodaňského procesu, aby se tak usnadnilo uznávání akademických a profesních kvalifikací nabytých v těchto zemích, a postupně zlepšovat jejich vzdělávací systémy, a tím zvyšovat jejich atraktivitu pro místní studenty;

5.  vyzdvihuje význam zvyšování mobility, kvality a výkonnosti systémů EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a význam poskytování záruk v oblasti přístupu k uvedeným systémům pro studenty ze třetích zemí;

6.  navrhuje, aby členské státy podporovaly rovné pracovní příležitosti a bojovaly proti nedostatečné bezpečnosti a šedé ekonomice; upozorňuje, že předběžné informace o dovednostech přistěhovalců poskytované transparentním a srovnatelným způsobem by usnadnily jejich začlenění na pracovním trhu;

7.  vítá skutečnost, že Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví zaujal stanovisko k návrhu Komise, a zdůrazňuje význam začlenění rovných příležitostí pro muže a ženy do migračních politik; upozorňuje především na význam toho, aby si přistěhovalci, kteří vstupují do EU, byli vědomi hodnot a stávajících zákonů a sociálních úmluv o rovnosti pohlaví, aby nedocházelo k diskriminaci ve společnostech hostitelských zemí vyplývající z nedostatečné kulturní informovanosti;

8.  doporučuje, aby členské státy podporovaly kampaně ke zvyšování povědomí a informační kampaně v zemích původu a hostitelských zemích, které upozorní na problémy související s nelegálním přistěhovalectvím a na sankce, které jsou uvalovány na zaměstnavatele nelegálních přistěhovalců;

9.  souhlasí s podporou etického náboru, který by v některých afrických regionech zamezil „odlivu mozků“, který postihuje zejména určitá odvětví jako např. zdravotnictví;

10. doporučuje, aby členské státy poskytovaly pobídky a podporu přistěhovalcům, kteří se chtějí vrátit do svých zemí původu, aby tak podpořily pracovní a vzdělávací mobilitu a umožnily příslušným domovským zemím čerpat výhody z kvalitnějších dovedností přistěhovalců; nesouhlasí však s politikami nucených návratů, s výjimkou případů odchodu ze země na základě výslovného policejního příkazu nebo rozhodnutí soudu;

11. vyzývá k oficiálnímu označení profesních oblastí, které jsou zjevně ohroženy takovým „odlivem mozků";

12. vyzývá Komisi, aby v zemích původu nabízela základní informační programy o EU, které podpoří informovanost v oblasti práv a povinností přistěhovalců a jejich dodržování;

13. domnívá se, že užívání nových informačních a komunikačních technologií a webové portály s praktickými informacemi by mohly přispět k modernizaci systému umožňujícího přístup, výměnu a koordinaci užitečných informací pro potenciální migranty; webový portál EURES věnovaný pracovní mobilitě nabízí zkušenosti se správnými postupy v této oblasti;

14. zdůrazňuje, že studium jazyka hostitelské země je nástrojem k usnadnění integrace; poznamenává, že integrační politiky členských států by se měly opírat o zásadu, že integrace je dvoustranný proces, který vyžaduje reciproční závazek ze strany hostitelské země a přistěhovalecké komunity, a zdůrazňuje význam studia jak cizích jazyků, tak mateřského jazyka přistěhovalců jako nástroje k zachování jejich kultury;

15. zdůrazňuje potřebu zajistit, aby dětem přistěhovalců byla během období, kdy si zvykají na hostitelskou zemi, kromě studia historie a jazyka příslušné hostitelské země postupně poskytována pomoc při adaptaci na učební osnovy třídy, k níž se mají připojit po dokončení vyrovnávacích kurzů, aby se usnadnila jejich integrace do běžné školy;

16. doporučuje, aby členské státy zřídily v rámci programu ,,Evropa pro občany“ cílené a účinné mechanismy k poskytování kurzů gramotnosti pro dospělé přistěhovalce, protože bez podobných opatření by integrace nemohla být úspěšná;

17. souhlasí, že je třeba regulovat a monitorovat status placených stážistů z řad přistěhovalců, aby bylo zaručeno dodržování zákonů členských států bránících jakémukoli zneužití, a vítá možnosti, které přistěhovalcům poskytuje program Leonardo;

18. navrhuje, aby členské státy usnadnily vstup a pobyt sezónních pracovníků, a to s ohledem na krátkodobý charakter pobytu této kategorie přistěhovalců a podle potřeb příslušných hospodářských odvětví; domnívá se, že by se tak zabránilo nesvobodě a strachu nelegálních sezónních pracovníků z toho, že jim nebude umožněno legálně se vrátit do hostitelské země; v tomto směru také vzhledem k nízkému věku většiny sezónních pracovníků souhlasí s významem dalšího vzdělávání v zemi původu;

19. zdůrazňuje význam a odpovědnost místních, národních a mezinárodních médií nejen při informování hostitelské společnosti, ale také ve zprostředkování informací potenciálním přistěhovalcům v jejich domovských zemích, a to vzhledem k velkému vlivu představy, která by odrážela realitu fenoménu migrace;

20. znovu opakuje, že stanovení roku 2008 rokem mezikulturního dialogu musí přispět ke zlepšení integrace přistěhovalců do hostitelských společností a sousedských pospolitostí a k vzájemnému porozumění, a tím ke snížení nedůvěry, rasismu a xenofobie; vyzývá Komisi, aby podporovala činnost organizací občanské společnosti směřující ke kulturnímu soužití a vzájemné úctě a vzdělávání ve službě míru a nenásilí;

21. podporuje členské státy, aby plně využívaly odpovídající prostředky a nové finanční nástroje Společenství tak, aby aktivovaly tento plán politiky legální migrace;

22. zdůrazňuje mezinárodní význam zásady volného pohybu osob a myšlenek jako základní hodnoty evropské kultury; naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly praktická opatření k ochraně tohoto dědictví tak, aby zvýšily povědomí mezi evropskou veřejností a ekonomickými činiteli o přidané hodnotě legálního přistěhovalectví;

23. vyzývá Komisi, aby zavedla opatření společného rozvoje, která podpoří migranty, aby přispěli k rozvoji svých domovských zemí.

POSTUP

Název

Plán politiky v oblasti legální migrace

Číslo postupu

2006/2251(INI)

Příslušný výbor

LIBE

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

CULT
26.10.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
  Datum jmenování

Maria Badia i Cutchet
14.11.2006

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

27.2.2007

22.3.2007

 

 

 

Datum přijetí

22.3.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

 

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Maria Badia I Cutchet, Ivo Belet, Giovanni Berlinguer, Marie-Hélène Descamps, Jolanta Dičkutė, Věra Flasarová, Milan Gaľa, Vasco Graça Moura, Lissy Gröner, Luis Herrero-Tejedor, Ruth Hieronymi, Bernat Joan i Marí, Sándor Kónya-Hamar, Manolis Mavrommatis, Marianne Mikko, Viorica-Pompilia-Georgeta Moisuc, Ljudmila Novak, Zdzisław Zbigniew Podkański, Christa Prets, Pál Schmitt, Gheorghe Vergil Şerbu, Nikolaos Sifunakis, Thomas Wise, Tomáš Zatloukal

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Giusto Catania, Mario Mauro, Nina Škottová

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

28. 2. 2007

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k plánu politiky v oblasti legální migrace

(2006/2251(INI))

Navrhovatelka: Marie Panayotopoulos-Cassiotou

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že legální ekonomická migrace může umožnit posílení růstu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a částečně přispět k řešení demografických výzev v hostitelské zemi,

B.  vzhledem k tomu, že přistěhovalectví prostřednictvím usazení několika generací je nedílnou součástí podoby Evropské unie,

C. vzhledem k tomu, že u migrujících žen se kumuluje diskriminace v souvislosti s jejich pohlavím a s jejich původem,

D. vzhledem k tomu, že legální přistěhovalectví může pomoci snížit hospodářské rozdíly mezi zemí původu a hostitelskou zemí a podpořit růst příjmů, zvýšení kvalifikace a získání povědomí o demokratických hodnotách a postupech,

E.  vzhledem k tomu, že za poslední léta se fenomén legálního i ilegálního přistěhovalectví rychle feminizoval,

F.  vzhledem k tomu, že ženy jsou vystaveny dvojímu riziku, a to že budou vykořisťovány v práci i jako oběti diskriminace založené na pohlaví,

1.  poznamenává, že otázky rovnoprávnosti žen a mužů jsou ve sdělení o plánu politiky v oblasti legální migrace zmíněny jen neurčitě, a vyzývá Komisi a členské státy, aby otázku pohlaví zahrnuly do budoucích legislativních návrhů týkajících se legální migrace a také do vnitrostátních politik přistěhovalectví a do politik integrace;

2.  připomíná význam údajů týkajících se přistěhovalectví, pokud možno rozdělených podle pohlaví, a také jejich studování a hloubkové analýzy, jež by měly politiku přistěhovalectví a integrace lépe přizpůsobit situaci přistěhovalých žen;

3.  připomíná, že úspěch politik týkajících se legální migrace spočívá na přijetí celkového přístupu, který bude založen jednak na přizpůsobení se různým potřebám vnitrostátních trhů práce, jednak na politikách přijímání a integrace poskytujících ekonomická a sociální práva legálním migrantům, mužům i ženám, a také na dodržování práv a sdílení povinností mezi migranty a hostitelskou společností;

4.  zdůrazňuje, že integrace představuje dvousměrný proces, který jednak předpokládá, že migranti mají vůli přijmout odpovědnost za svou integraci do hostitelské společnosti, jednak, že občané Unie jsou připraveni migranty přijmout a integrovat; domnívá se, že v této souvislosti je vhodné přijímat a uplatňovat integrovaná opatření, jejichž cílem je ovlivňovat způsoby chování jak migrantů, tak hostitelských společností ve všech příslušných oblastech a mobilizovat zdroje na obou stranách;

5.  vyzývá členské státy, aby do národních akčních plánů pro zaměstnanost a sociální začleňování zahrnuly činnosti, jejichž cílem je regulovat a prosazovat účast legálních migrantů, zejména žen, na pracovním trhu za podmínek srovnatelných s podmínkami státních příslušníků Společenství a zaručovat dodržování jejich hospodářských a sociálních základních práv, jako je rovné zacházení a odměňování, právo na sociální ochranu a na důchod, přístup ke zdravotnickým službám a k důstojnému ubytování, aby podporovaly podnikavost, a také aby podporovaly úlohu sociálních partnerů a odborů v procesu sociální a ekonomické integrace migrantů, zejména migrujících žen;

6.  vyzývá členské státy k realizaci politik a programů s cílem podporovat účinnou integraci migrantů, mužů i žen prostřednictvím osvojení jazyka hostitelské země a seznámení se s vnitrostátními a evropskými právními předpisy a hodnotami a také prostřednictvím znalosti a dodržování právních předpisů, kultury, tradic a národních i evropských hodnot s tím, že bude zajištěno respektování a možnosti zachování tradice a jazyka země původu;

7.  domnívá se, že snazší slučování rodiny jakožto faktor hospodářské a sociální integrace musí představovat významnou složku politiky legálního přistěhovalectví;

8.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby postupovaly tak, aby migrující ženy, které do Unie přijíždějí v rámci dohod o sloučení rodiny, získaly právní statut, který bude nezávislý na statutu jejich manželů;

9.  vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup mladých migrantů, zejména mladých migrujících žen, k vzdělávacím a školicím systémům hostitelských zemí a aby podporovaly jejich účast v akčním programu, který je zahrnut do oblasti celoživotního vzdělávání v období 2007–2013; domnívá se, že je zvláště důležité uznávat profesní kvalifikace migrantů v souladu s vnitrostátními předpisy a s předpisy Společenství a zaručit jim přístup k jazykovému vzdělávání, které jim umožní, aby se lépe integrovali;

10. vybízí členské státy, aby bojovaly proti neregulérnímu přistěhovalectví a proti ilegální práci, které podporují rozvoj mafiánských sítí, jejichž oběťmi jsou především nejzranitelnější ženy a děti;

11.     vybízí členské státy, aby plně využily existujících finančních nástrojů Společenství (Evropský sociální fond, FEDER, iniciativa EQUAL, program DAPHNE, program PROGRESS, všeobecný program solidarity a řízení migračních toků atd.) s cílem usnadnit sociální a ekonomické začlenění legálních migrantů s tím, že budou zvláštní pozornost věnovat postavení žen, zejména těch, které mají rodinné povinnosti a těch, které jsou více vystaveny vykořisťování, zneužívání a násilí; doporučuje, aby informace o lidských právech, a zejména o právech žen, byly přeloženy do jazyka země původu ve spolupráci s ní a poskytnuty každému pracovníkovi při jeho příjezdu do hostitelské země;

12. vybízí členské státy, aby v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny prováděly kampaně s cílem zvýšit citlivost veřejného mínění k problémům migrantů;

13. doporučuje členským státům a Komisi, aby zhodnocovaly a podporovaly přínos nevládních organizací a sdružení migrantů k úsilí o integraci a plné zapojení do společenského a hospodářského života v hostitelské zemi;

14. vyzývá členské státy, aby podpořily účasti migrantů v politických a společenských organizacích;

15. vyzývá organizace migrantů, aby podněcovaly své členky, ale také jejich rodiny, k aktivní práci na jejich integraci a v této souvislosti k přijímání nabídek hostitelských zemí, aby tak bylo podpořeno integrační úsilí v hostitelských společnostech; upozorňuje, že vnitrostátní, regionální a místní orgány musí udržovat intenzivnější a otevřenější dialog s cílem zajistit komunikaci a spolupráci se společenstvími a sítěmi migrantů; zdůrazňuje zároveň úlohu nevládních organizací, které působí s cílem poskytovat poradenství, informace a podporu migrantům, zejména migrujícím ženám;

16. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nutná opatření s cílem chránit práva migrujících žen a mladých žen a aby potíraly diskriminaci, s níž jsou tyto ženy konfrontovány ve svém původním společenství, tím, že odmítnou jakoukoli podobu kulturního a náboženského relativismu, který by mohl poškodit základní práva žen, a že budou bojovat zejména proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, proti nuceným svatbám, polygamii, „zločinům cti“ a všem druhům násilí a diskriminace vůči migrujícím ženám; žádá, aby byly financovány služby bezplatného poradenství pro migrující ženy týkající se tématu práv ženy, zdraví a sexuálních a reprodukčních práv, zaměstnanosti a dalších souvisejících oblastí;

17. vybízí Unii a její členské státy, aby uzavřely úzká partnerství se zeměmi se silnou emigrací, která podpoří šíření informací o pracovních místech existujících na evropské úrovni, zejména prostřednictvím sítě EURES, a poskytnou úplnou informovanost o legálních možnostech přistěhovalectví, o právech a povinnostech v hostitelské zemi a také o uznávání diplomů a kvalifikací s cílem předcházet jevu odlivu příslušníků inteligence a zabránit tomu, aby migranti, a zejména ženy, pracovali pod úrovní své kvalifikace a / nebo ve stínové ekonomice hostitelské země;

18. zdůrazňuje, že tato partnerství by měla také zahrnovat informovanost a odpovídající zvyšování povědomí migrantů, zejména žen, o problémech obchodu s lidmi a o různých formách sexuálního i jiného vykořisťování;

19. připomíná, že vnitrostátní politiky přistěhovalectví musí přispět k odstranění projevů násilí a diskriminace, zejména vůči migrujícím ženám a dětem;

20. zdůrazňuje, že politika rozvojové spolupráce by měla spolu s politikami integrace a legální migrace dlouhodobě přispívat k regulaci a kontrole migračních toků, zejména tím, že přispěje k předcházení obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi, a jejich sexuálnímu vykořisťování, a tím, že vytvoří hospodářské a společenské podmínky, které umožní návrat legálních migrantů, mužů i žen, do země původu, a také využití znalostí získaných v zahraničí.

POSTUP

Název

Plán politiky v oblasti legální migrace

Číslo postupu

2006/2251(INI)

Příslušný výbor

LIBE

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

FEMM
26.10.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
  Datum jmenování

Marie Panayotopoulos-Cassiotou
6.11.2006

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

24.1.2007

27.2.2007

 

 

 

Datum přijetí

27.2.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Edit Bauer, Hiltrud Breyer, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lissy Gröner, Zita Gurmai, Esther Herranz García, Lívia Járóka, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Urszula Krupa, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Marie-Line Reynaud, Teresa Riera Madurell, Amalia Sartori, Eva-Britt Svensson, Britta Thomsen, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská

Náhradník přítomný při závěrečném hlasování

Marusya Ivanova Lyubcheva

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.9.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

49

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Alfredo Antoniozzi, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Michael Cashman, Giusto Catania, Carlos Coelho, Fausto Correia, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Bárbara Dührkop Dührkop, Claudio Fava, Kinga Gál, Roland Gewalt, Lilli Gruber, Adeline Hazan, Jeanine Hennis-Plasschaert, Ewa Klamt, Roger Knapman, Magda Kósáné Kovács, Barbara Kudrycka, Esther De Lange, Henrik Lax, Roselyne Lefrancois, Sarah Ludford, Dan Mihalache, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Martine Roure, Inger Segelström, Søren Bo Søndergaard, Károly Ferenc Szabó, Vladimir Urutchev, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Inés Ayala Sender, Edit Bauer, Simon Busuttil, Charlotte Cederschiöld, Gérard Deprez, Iratxe García Pérez, Ignasi Guardans Cambó, Sophia in 't Veld, Carlos José Iturgaiz Angulo, Metin Kazak, Jean Lambert, Antonio Masip Hidalgo, Hubert Pirker, Rainer Wieland

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vincenzo Aita, Iles Braghetto