ZPRÁVA o nákladní dopravě v Evropě

28. 7. 2008 - (2008/2008(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodaj: Michael Cramer

Postup : 2008/2008(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0326/2008
Předložené texty :
A6-0326/2008
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nákladní dopravě v Evropě

(2008/2008(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvaná „Program nákladní dopravy EU: zvýšení účinnosti, integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě“ (KOM(2007)0606), „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ (KOM(2007)0607), „Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu“ (KOM(2007)0608) a „Víceleté smlouvy za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury“ (KOM(2008)0054),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Logistika nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě“ (KOM(2006)0336),

–   s ohledem na sdělení Komise o zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS (KOM(2005)0298),

–   s ohledem na závěry Rady ze zasedání ve dnech 29.–30. listopadu a 3. prosince 2007 ohledně sdělení Komise nazvaného „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ a ze zasedání dne 7. dubna 2008 ohledně sdělení Komise nazvaného „Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu“,

–   s ohledem na zelenou knihu předloženou Komisí s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (KOM(2007)0551),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“[2],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6‑0326/2008),

A. vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je odpovědné za téměř 30 % emisí CO2 v EU (ve městech je to dokonce 40 %), a vzhledem k tomu, že v období 1990 až 2005 zaznamenalo toto odvětví navzdory úsilí vynaloženému na technická zlepšení a inovaci nárůst o 26 %, zatímco v jiných odvětvích se s vynaložením miliardových investic podařilo emise CO2 o 10 % snížit,

B.  vzhledem k tomu, že udržitelná a účinná nákladní doprava v Evropě hraje klíčovou roli pro úspěšné a konkurenceschopné hospodářství, neboť uspokojuje požadavky spotřebitelů a vytváří značný počet pracovních míst a bohatství pro evropské občany,

C. vzhledem k tomu, že v období 2000–2020 očekávají předpovědi zhruba 50% nárůst nákladní dopravy (v tunokilometrech), což je v souladu s odhady bílé knihy s názvem „Evropská politika do roku 2010: čas učinit rozhodnutí“ (KOM(2001)0370), a vzhledem k tomu, že již v letech 1995–2005 rostla nákladní doprava přibližně o 30 % rychleji než hrubý domácí produkt; dále vzhledem k tomu, že nárůst veškeré nákladní dopravy byl způsoben zejména nárůstem silniční a letecké dopravy oproti ostatním druhům dopravy,

D. vzhledem k tomu, že řešení ve prospěch udržitelnějších a účinnějších systémů logistiky a nákladní dopravy a ve prospěch intermodálního propojení všech druhů dopravy vedou nejen ke zdokonalení hospodářství a zvýšení bezpečnosti, ale také splňují cíle EU v oblasti změny klimatu a úspor energie, jež mají být splněny do roku 2020,

E.  vzhledem k tomu, že EU a členské státy by si v zájmu řešení těchto úkolů měly při současných nepřiměřených rozpočtových zdrojích stanovit určité koordinované priority a soustředit své zdroje na omezený počet opatření ve prospěch udržitelnosti a intermodality nákladní dopravy a měly by přitom brát ohled na citlivé regiony,

F.  vzhledem k tomu, že se evropská síť koridorů musí lépe rozvíjet, přičemž je třeba vycházet ze stávající sítě a stávajících struktur a technologií, a že je třeba do této sítě začlenit i „zelené“ koridory pro všechny druhy nákladní dopravy s ambiciózními udržitelnými ekologickými kritérii,

G. vzhledem k tomu, že cílem výše uvedeného akčního plánu pro logistiku nákladní dopravy musí být usnadnění operací nákladní dopravy v Evropě i mimo ni ku prospěchu všech evropských podniků a evropské konkurenceschopnosti jako celku,

1.  zdůrazňuje, že evropské systémy nákladní dopravy musí obstát při plnění naléhavých úkolů zvyšování účinné integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě a více přispívat ke zlepšení mobility, energetické účinnosti, snížení spotřeby ropy, znečišťujících emisí a vnějších nákladů, a vítá proto výše uvedená sdělení Komise a závěry Rady; vybízí Komisi, členské státy a zástupce průmyslu, aby v budoucnosti prosazovali v oblasti nákladní dopravy politiku, která bude s ohledem na mobilitu udržitelnější pro životní prostředí, klima, hospodářství, bezpečnost a sociální zájmy, a to tak, že budou při postupném začleňování prioritních přeshraničních železničních koridorů pro nákladní dopravu, dopravních uzlů a tradičních sítí v rozšířené Evropské unii podporovat používání účinnějších systémů logistiky a že budou u všech druhů dopravy podporovat zásadu „uživatel a znečišťovatel platí“;

2.  podporuje názor Komise, že klíčovými faktory při budování udržitelné a účinné nákladní dopravy v Evropě zůstávají součinnost více druhů dopravy (tzv. „komodalita“) a intermodalita;

3.  konstatuje však, že pravomoci a prostředky EU ke zlepšení trhů nákladní dopravy jsou omezené; připomíná, že klíčové části sítě jsou již v plné míře využívány; proto naléhavě žádá ministry dopravy, kteří jsou odpovědni za evropské koridory, aby se věnovali otázce investic do infrastruktury, a aby se dohodli, pokud jde o jim příslušející koridory, alespoň na koordinaci vnitrostátních investičních plánů;

4.  je přesvědčen, že logistika nákladní dopravy ve městech vyžaduje specifický přístup; doufá, že diskuse o výše uvedené zelené knize o městské mobilitě může vést společně s akčním plánem pro logistiku nákladní dopravy k výměně osvědčených postupů mezi městy s cílem najít udržitelné způsoby dopravy zboží do měst;

5.  navrhuje proto, aby Komise nejpozději do konce roku 2008 navrhla program posílení spolupráce mezi členskými státy odpovědnými za projekty v této oblasti a aby napomáhala práci na řešení stávajících překážek a jednotlivá řešení posuzovala se zvláštním ohledem na přepravu zboží a řádně přitom zohledňovala přidanou hodnotu prvku logistiky;

6.  podporuje myšlenku vyhrazených sítí pro přepravu zboží, jež by měly využívat stávající tradiční dopravní sítě, které se uvolňují v důsledku pokroku dosaženého vysokorychlostními vlaky;

7.  zdůrazňuje, že železniční sítě pro nákladní dopravu mají vycházet z tržně nejrelevantnějších dopravních koridorů při zohlednění stávajících koridorů v rámci ERTMS (Evropského systému řízení železniční dopravy) a sítě TEN-T (transevropské dopravní sítě) (tj. mají být rozšířeny tak, aby mohly zahrnovat specifické oblasti vytvářející velké objemy dopravy, např. přístavy); domnívá se, že pokud se tak již nestalo, měli by být jmenováni koordinátoři koridorů na vysoké úrovni; vyzývá Evropskou agenturu pro železnice jakožto orgán systému ERTMS, aby zajistila interoperabilitu těchto cest;

8.  očekává, že Komise v souladu s právními předpisy EU, svými cíli a s inteligentními dopravními systémy pojme „zelené“ koridory jako příkladné intermodální projekty v oblasti mobility vedoucí k přechodu k ekologičtějším druhům dopravy a ke snížení počtu nehod, přetížení, hluku, místního toxického i netoxického znečištění, emisí CO2, zatížení krajiny, spotřeby energie a ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů (zejména větrné a solární energie);

9.  v této souvislosti navrhuje, aby Komise a členské státy poskytovaly silnější podněty k prosazování environmentální udržitelnosti všech druhů dopravy a jejich nejúčinnějšího kombinování, což by mělo vést k co možná nejmenšímu poškozování životního prostředí, zejména v „zelených“ koridorech;

10. navrhuje podporovat integraci regionálního plánování, průběhu výroby a struktury trhu – včetně omezování zbytečné přepravy – a zkracování vzdáleností a přizpůsobení rychlosti v nákladní dopravě; je toho názoru, že přizpůsobením rychlosti pomocí počítače by se mělo předcházet časově a energeticky náročnému přerušovanému provozu v nákladní dopravě;

11. považuje za velmi důležité zlepšit řádné provádění a posílení stávajících právních předpisů v oblasti přepravy nebezpečného a znečišťujícího zboží;

12. naléhá na Komisi a členské státy, aby prosazovaly výměnu osvědčených postupů v citlivých přeshraničních oblastech (horských oblastech a konurbacích) a ve městech, při zohlednění doporučení uvedených ve výše uvedeném usnesení Parlamentu o městské mobilitě a zkušeností z programu CIVITAS pro čistší a kvalitnější dopravu ve městech posílením prvku logistiky;

13. vyzývá Komisi, aby spolufinancování EU soustředila na účinnost, interoperabilitu a modernizaci železniční infrastruktury, intermodálních dopravních uzlů a všech dalších druhů nákladní dopravy a aby nejméně 40 % stávajících prostředků EU určených na dopravní infrastrukturu vyhradila na železnice, jak to Evropský parlament požadoval již ve svém usnesení ze dne 12. července 2007 o provádění prvního železničního balíčku[3];

14. vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby do doby, než budou provedeny úpravy, s nimiž se počítá u rozpočtu Evropské unie na rok 2009, zvážily postavení dopravy v tomto rozpočtu a aby zabránily opakování minulých omylů a zajistily dostatečné budoucí investice do strategické infrastruktury ve snaze splnit cíle, které si Unie stanovila s ohledem na udržitelný rozvoj a snižování emisí;

15. zdůrazňuje prvořadou důležitost interoperabilního výběru mýtného pro účinnou nákladní dopravu v Evropě;

16. domnívá se, že důležitou součástí dopravní infrastruktury je lepší napojení námořních a vnitrozemských přístavů na železniční a silniční síť ve vnitrozemí; zdůrazňuje významnou úlohu vnitřních platforem a suchých doků;

17. je přesvědčen o potenciálu vnitrozemské lodní dopravy, pokud jde o nákladní dopravu, a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování akčního programu NAIADES na podporu vnitrozemské vodní dopravy v Evropě;

18. zdůrazňuje, že investice do terminálů ve vnitrozemí mohou být realizovány pružně a rychle, čímž lze odstranit problémy v celém intermodálním řetězci;

19. žádá, aby se v zájmu snížení nákladů na infrastrukturu považovalo za strategicky významné pro přenesení nákladní logistiky na železnici a na udržitelné vodní cesty dodržování, příp. zavedení stabilních intermodálních norem pro rozměry a hmotnosti dopravních prostředků, kontejnerů a zařízení určených k překládce;

20. konstatuje, že jednotlivé horizontální techniky, které by přispívaly k jednoduššímu přemísťování nákladu z nákladních automobilů na železnici, ale i překládce na různé rozchody kolejí, jsou často nedostatečně standardizovány; naléhá proto na mezinárodní a evropské orgány, aby tyto techniky standardizovaly, zejména s cílem zvýšit účinnost a snížit náklady; zdůrazňuje v této souvislosti význam rychlého přijetí celosvětové normy pro intermodální nákladové jednotky;

21. vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro poskytování podpor na ochranu životního prostředí a pro železnice tak, aby se usnadnilo investování ve prospěch udržitelné nákladní železniční dopravy; v této souvislosti zdůrazňuje strategický význam spolufinancování snížení hluku, včetně snížení přímo u zdroje (dovybavení nákladních vozů), jak je tomu již v případě vozového parku vybaveného zařízením ERTMS;

22. je přesvědčen, že k dosažení účinné, interoperabilní a bezproblémové nákladní logistiky je nutné, aby řízení infrastruktury a poskytování služeb probíhalo přes hranice, a to nediskriminujícím a transparentním způsobem; zdůrazňuje v tomto ohledu význam dalšího pokroku při dokončování vnitřního trhu v oblasti dopravy pro všechny druhy dopravy; vítá v této souvislosti návrh Komise na vytvoření „evropského prostoru námořní dopravy bez překážek“ a podporuje myšlenku jednotného přepravního dokladu a „jednoho kontaktního místa“ pro všechny druhy dopravy;

23. zdůrazňuje, že účinně fungující vnitřní trh v oblasti silniční přepravy zboží by mohl pomoci k větší účinnosti přepravy a ke snížení počtu jízd bez nákladu; vyzývá Komisi, aby přísně vymáhala právní předpisy EU v oblasti mezinárodní silniční přepravy zboží a kabotáže; uznává, že členské státy jsou oprávněny za určitých podmínek omezit kabotáž, nicméně vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smlouvy, aby přijala přísná opatření vůči nepřiměřeným omezením a sankcím, které v této souvislosti ukládá mnoho členských států zahraničním dopravcům;

24. vyzývá Komisi, aby u víceletých smluv týkajících se kvality železniční infrastruktury vypracovala rámcové podmínky pro minimální celoevropské kvalitativní normy; navrhuje, aby členské státy podmiňovaly dostupnost finančních prostředků na výstavbu, rozšiřování a údržbu železniční infrastruktury dodržováním těchto kvalitativních norem a aby tyto normy považovaly za nedělitelné balíčky, čímž přispějí ke zvýšení účinnosti a k finančním úsporám;

25. vyzývá Komisi, aby podporovala projekty týkající se diferencovaného využívání vysokorychlostních tras, např. pro lehkou nákladní dopravu;

26. naléhá na Komisi, aby sestavila přehled nákladních vozů v EU vybavených satelitní navigací, jenž by umožnil testovat přeshraniční interoperabilitu či kompatibilitu těchto systémů s existujícími technologiemi, aby zajistila vybavování nových vozů interoperabilní satelitní navigací a aby podporovala dodatečné vybavení stávajících nákladních vozů; podporuje přijetí osvědčených postupů týkajících se metod nakládání vedoucích ke strukturování intermodálního řetězce od počátku do konce překládky a vykládky tak, aby se docílilo vyšší účinnosti celého odvětví;

27. zdůrazňuje, že je třeba standardizovat a zjednodušit administrativní postupy orgánů zapojených do trhu nákladní dopravy, jakož i celní předpisy a postupy na hranicích; vítá zejména rozhodnutí zřídit evropský námořní prostor bez hranic a naléhá na Komisi, aby požádala příslušná mezinárodní sdružení a organizace o vypracování jednotného intermodálního dokumentu;

28. zdůrazňuje, že univerzity neposkytují v dostatečné míře dobré vzdělání v oblasti logistiky, a proto vybízí členské státy, aby považovaly vyšší vzdělání a další vzdělávání v oblasti logistiky a nákladní dopravy za naprostou prioritu;

29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala projekty a výzkum, stejně jako práci vedoucí k standardním informačním tokům s cílem zajistit integraci a interoperabilitu jednotlivých druhů dopravy na úrovni údajů;

30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Situace nákladní dopravy v Evropě

První fáze dopravní politiky v 90. letech byla charakterizována liberalizací a otevřením trhu, aniž by však bylo dosaženo účinné harmonizace a synergie mezi jednotlivými vnitrostátními systémy. V odvětví dopravy vznikly nové problémy nebo se zřetelněji projevovaly staré potíže (dopravní přetížení, poškozování životního prostředí, silniční nehody, nedostatečná interoperabilita atd.). Kromě toho se v Evropské unii změnily podmínky, a sice kvůli zrychlené globalizaci, nejistým dodávkám energie, rychlejšímu tempu globálního oteplování a také kvůli rozšiřování EU.

Na problematiku nákladní dopravy a logistiky klade Komise velký důraz, jak je mj. popsáno v bílé knize o dopravě z roku 2001. V letech 2000–2020 vzroste objem nákladní dopravy (v tkm) v EU–25 o 50 %. V letech 1995–2005 již vzrůstal objem nákladní dopravy ročně o 2,8 %. I nadále nejvíce rostl podíl silniční a letecké dopravy, tedy těch druhů dopravy, které jsou pro životní prostředí škodlivější.

Z této liberalizace a vývoje odvětví nákladní dopravy vyplývá i potřeba stanovit si cíle k dosažení účinnosti a udržitelnosti dopravy.

2. Odpověď Komise: balíček pro nákladní dopravu a logistiku

Na základě hodnocení v polovině období provedeného v roce 2006 zveřejnila Komise řadu sdělení, jejichž cílem je podpora udržitelnosti a účinnosti odvětví nákladní dopravy. Všechna tato sdělení se týkají možných příštích opatření a legislativních iniciativ a měla by předcházet zahájení konkrétní činnosti Komise do roku 2010.

2.1. Program nákladní dopravy v EU: zvýšení efektivity, integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě

Těchto dvou cílů – udržitelnosti a účinnosti – má být dosaženo pomocí těchto strategických přístupů:

–  zaměření na dopravní koridory: tato koncepce je základem intermodální evropské politiky pro lepší využívání a kombinování různých druhů dopravy,

–  podpora inovativních technologií, infrastruktur a účinnější organizace nákladní dopravy,

–  zjednodušení správy a řetězce nákladní dopravy, zejména vytvořením jednoho kontaktního místa pro administrativní požadavky a intermodální harmonizace předpisů v odvětví železnic,

–  zvýšení atraktivity jiných druhů dopravy než silničních vozidel.

2.2. Akční plán pro logistiku nákladní dopravy

Toto sdělení se zabývá klíčovou úlohou logistiky pro udržitelné a konkurenceschopné dopravní systémy v Evropě. Podíl odvětví logistiky na evropském HDP činí asi 14 % a v průměru rostlo toto odvětví rychleji než celkové hospodářství. To souvisí v prvé řadě s liberalizací, evropskou integrací a nízkými dopravními náklady, které neodpovídají skutečným nákladům. Na druhé straně tak došlo k přetížení přístavů, překladišť, dopravních uzlů a železničních tratí. Komise nyní hodlá rozvíjet soudržnou politiku v šesti oblastech:

1.  Elektronická podpora nákladní dopravy (e-Freight) a inteligentní dopravní systémy (ITS): V případě e-Freight jde o vytvoření bezpapírového toku informací, který umožní sledovat a určovat polohu nákladu v průběhy přepravy prostřednictvím různých druhů dopravy; náklad by tak byl nezávislý na druhu dopravy a současně by se zjednodušilo řízení. Všechny činnosti jsou plánovány na rok 2009. Rozvoj satelitních navigačních systémů jako GALILEO by v budoucnu tento „internet pro náklad“ (informace dostupné online) umožnil.

2. Udržitelná kvalita a účinnost: Komise chce nalézt proveditelné právní prostředky (2008) nebo stanovit referenční ukazatele intermodálních terminálů v roce 2010. Do konce roku 2009 bude ve spolupráci se zájmovými skupinami stanoven soubor obecných ukazatelů a současně bude přezkoušena dostupnost statistických údajů týkajících se nákladní logistiky. V oblasti zaměstnanců a odborného vzdělávání bude Komise se sociálními partnery pracovat do roku 2009 na seznamu minimálních požadavků na kvalifikaci v oboru logistiky.

3. Zjednodušení dopravních řetězců: V této oblasti se budou provádět různé iniciativy. Dodržování administrativních požadavků bude usnadněno vytvořením jediného kontaktního místa a jednoho správního místa do roku 2012. Komise v roce 2008 předloží rovněž legislativní návrh na zjednodušení a podporu pobřežní plavby. V roce 2009 má být přezkoumána možnost vypracování jednotného přepravního dokladu, který by byl nezávislý na druhu dopravy. V roce 2009 Komise případně předloží návrh týkající se standardní doložky o zárukách. Kromě toho Komise v roce 2009 připraví evropské normy pro bezpečnost jednotlivých druhů dopravy.

4. Rozměry vozidel a normy pro překládku: Komise provede rozbor norem pro hmotnost a rozměry vozidel a v této souvislosti případně navrhne aktualizaci směrnice 96/53/ES. Kromě toho bude pracovat na normování evropských intermodálních nákladových jednotek (2007).

5. „Zelené“ dopravní koridory: Pod tímto pojmem sleduje Komise řadu různých cílů. Nejprve hodlá v koridorech soustředit nákladní dopravu, přičemž využije součinnosti více druhů dopravy a nejnovějších technologií. V roce 2008 stanoví Komise zelené koridory a bude organizovat spolupráci mezi úřady a dopravními podniky. Očekává se, že první návrhy ohledně železniční sítě pro nákladní dopravu budou předloženy v roce 2008 a návrhy ohledně koridorů do roku 2012.

6. Logistika nákladní dopravy ve městech: Zde zdůrazňuje Komise městský rozměr nákladní dopravy. V současné době se vypracovávají doporučení pro společné orientační cíle či výkonnostní ukazatele pro výpočet účinnosti a udržitelnosti.

2.3. Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu

Podle názoru Komise jsou problémy železnice v oblasti nákladní dopravy způsobeny neschopností zvýšit její podíl na trhu. Tyto potíže se týkají spolehlivosti, stávajících kapacit, správy informací, průměrné rychlosti a flexibility. Výsledky politiky v oblasti železnic za posledních 15 let nejsou bohužel dostačující k tomu, aby bylo možno dosáhnout žádoucí změny. Náklady a tarify sice v nákladní železniční dopravě nepřetržitě klesají a konkurenceschopnost se zvyšuje, ale plné interoperability nebylo zatím ani zdaleka dosaženo.

Cílem sdělení je „Vybudování strukturované evropské železniční sítě, která bude patřit do TEN-T a umožní spolehlivé a výkonné fungování nákladní dopravy.“ Tuto síť bude možné vybudovat na základě stávajících sítí.

Je navrženo 6 nových opatření:

–  Výstavba železniční sítě především pro nákladní dopravu: Komise navrhne právní definici. Do roku 2012 se budou správy koridorů muset účastnit všechny členské státy;

–  Výpočet kvality služeb v rámci koridorů: Na základě zprávy o opatřeních, která železniční podniky učinily za účelem zlepšení kvality, navrhne Komise legislativní opatření zaměřená na kvalitativní ukazatele;

–  Kapacity infrastruktury koridorů: Aby se v budoucnosti zabránilo nedostatkům, bude Komise harmonizovat kapacity infrastruktur (délka vlakových souprav, průjezdné průřezy atd.);

–  Přidělování tratí v přeshraniční nákladní dopravě: Komise navrhne legislativní opatření týkající se mezinárodního přidělování tras a bude podporovat spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány;

–  Pravidla přednosti v případě narušení dopravy: Komise zpřísní právní předpisy týkající se mezinárodní nákladní dopravy v případě narušení sítě. Správy infrastruktury budou používat jednotná pravidla přednosti;

–  Služby spojené s železniční dopravou: Komise vyzve správy koridorů a provozovatele infrastruktury, aby vybudovali výkonnou síť terminálů a seřaďovacích nádraží. Kromě toho je třeba učinit legislativní opatření, aby byl vytvořen transparentní a jednoduchý přístup k železničním sítím.

3. Víceleté smlouvy za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury

Šest let po odhlasování prvního železničního balíčku existují pochyby o tom, zda je financování infrastruktury železnic natolik dostačující, aby bylo možné zajistit kvalitu a výkonnost v tomto odvětví. Konzultace zájmových skupin, které proběhly v období od května 2006 do září 2007, tyto obavy potvrdily. Nedostatečné financování vede následně ke zpožděním při nezbytném udržování sítí.

Komise informuje o zkušenosti s víceletými smlouvami za účelem zlepšení kvality infrastruktury železnic a o přednostech tohoto způsobu financování, jež se nabízí jako řešení nedostatků ve financování podle směrnice 2001/14/ES. Víceleté smlouvy nabízejí delší perspektivu pro udržování železniční sítě. Vzhledem k tomu, že se víceleté smlouvy používají dosud na velmi rozdílné úrovni a vzhledem k tomu, že je využívá jen polovina členských států, je nezbytné toto využívání harmonizovat.

4. Hlavní návrhy zpravodaje

Vzhledem k omezeným pravomocem a prostředkům Evropské unie navrhuje zpravodaj soustředit se více na priority praktického charakteru.

–  Komise by měla do roku 2008 vyznačit deset přeshraničních koridorů a deset stěžejních míst pro dopravu a navrhnout možnosti řešení,

–  zelené koridory by měly být lépe definovány s ohledem na jejich udržitelnost, přičemž je třeba věnovat pozornost evropským kritériím ochrany životního prostředí z hlediska hluku, změny klimatu, znečištění ovzduší a spotřeby energie příp. obnovitelných zdrojů energie,

–  řízení infrastruktury a administrativní operace je zapotřebí standardizovat a zjednodušit na přeshraniční úrovni,

–  veškeré spolufinancování dopravní infrastruktury EU by mělo být v souladu s přijatými cíli a mělo by vést k vybudování ekologických dopravních systémů.

Ačkoli má internalizace vnějších nákladů a návrhy na změnu euroznámky do 10. června 2008 pro ekologickou a sociálně udržitelnou nákladní dopravu velký význam, zpravodaj zde tyto návrhy znovu neuvedl, neboť o tom Evropský parlament hlasoval teprve nedávno, jako např. v souvislosti se zprávou o udržitelné evropské dopravní politice při zohlednění evropské energetické politiky a politiky v oblasti životního prostředí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.7.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

39

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Inés Ayala Sender, Etelka Barsi-Pataky, Paolo Costa, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Brigitte Fouré, Mathieu Grosch, Georg Jarzembowski, Stanisław Jałowiecki, Timothy Kirkhope, Dieter-Lebrecht Koch, Sepp Kusstatscher, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Seán Ó Neachtain, Paweł Bartłomiej Piskorski, Reinhard Rack, Gilles Savary, Brian Simpson, Renate Sommer, Ulrich Stockmann, Silvia-Adriana Ţicău, Yannick Vaugrenard, Roberts Zīle

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Zsolt László Becsey, Johannes Blokland, Zita Gurmai, Lily Jacobs, Anne E. Jensen, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Constantin Dumitriu