ZPRÁVA s doporučeními Komisi o přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech

15. 9. 2008 - (2008/2096(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: József Szájer
(Podnět – článek 39 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

s doporučeními Komisi o přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech

(2008/2096(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[1], ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES[2] (dále jen „rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech“),

–   s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se rozhodnutí Rady ze dne 17. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2006/512/ES)[3],

–   s ohledem na dohodu mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES[4],

–   s ohledem na čl. 192 odst. 2 Smlouvy o ES a na článek 202 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na rozhodnutí ze dne 8. května 2008 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES[5],

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0345/2008),

A.      vzhledem k tomu, že je v zájmu kvality právních předpisů stále více nezbytné pověřovat Komisi vypracováváním nepodstatných a techničtějších hledisek právních předpisů i jejich rychlým přizpůsobováním, aby byl zohledněn technologický pokrok a hospodářské změny; vzhledem k tomu, že toto přenesení pravomocí musí být umožněno tím, že zákonodárci budou dány institucionální prostředky ke kontrole výkonu těchto pravomocí,

B.   vzhledem k tomu, že zákonodárce Unie dosud neměl pro takové přenesení jinou možnost než použití článku 202 Smlouvy o ES; vzhledem k tomu, že využití tohoto ustanovení není dostačující, jelikož se týká prováděcích pravomocí Komise a kontrolních postupů, kterým tyto pravomoci podléhají, přičemž o těchto postupech rozhoduje Rada jednomyslně po pouhé konzultaci s Parlamentem; vzhledem k tomu, že tyto kontrolní postupy se v podstatě zakládají na činnosti výborů složených z pracovníků státní správy členských států a Parlament byl ze všech těchto postupů vyloučen až do přijetí rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES,

C.      vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech zavádí opatření v případě, že základní právní akt přijatý postupem spolurozhodování stanoví přijetí opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků daného aktu, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním nových jiných než podstatných prvků; vzhledem k tomu, že je na zákonodárci Unie, aby případ od případu určil podstatné prvky každého právního předpisu, které mohou být pozměněny pouze v rámci legislativního postupu,

D. vzhledem k tomu, že rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech činí takzvaná „kvazilegislativní“ opatření předmětem regulativního postupu s kontrolou, na jehož základě se Parlament plně podílí na kontrole těchto opatření a může vyjádřit nesouhlas s opatřeními navrhovanými Komisí, jež překračují prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, nebo jejichž návrh není v souladu s cílem či obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity nebo proporcionality,

E.       vzhledem k tomu, že nový postup zaručuje demokratickou kontrolu prováděcích opatření, pokud jsou svou podstatou kvazilegislativní, a to tak, že staví oba zákonodárné orgány, Parlament a Radu, na stejnou úroveň, a tím odstraňuje jeden z nejpodstatnějších aspektů demokratického deficitu v Unii; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech umožňuje přenést na Komisi většinu technických aspektů legislativy a její přizpůsobení, čímž se zajistí, že se zákonodárce soustředí na podstatné prvky a na zlepšení kvality právních předpisů Společenství,

F.       vzhledem k tomu, že v případě, že prováděcí opatření mají charakteristické znaky uvedené v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech, není nový regulativní postup s kontrolou dobrovolný, ale povinný,

G.  vzhledem k tomu, že nynější přizpůsobení acquis rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech ještě není úplné, protože stále existují právní akty, které stanovují prováděcí opatření, pro která by měl platit nový regulativní postup s kontrolou,

H.  vzhledem k tomu, že do rámce požadavků čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech mohou spadat nejen prováděcí opatření, která byla dosud předmětem regulativního postupu, ale i některá opatření, která jsou předmětem řídících postupů a postupů konzultace,

I.    vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí hierarchii norem a vytváří koncepci „aktu v přenesené pravomoci“, kde „legislativním aktem… se přenáší na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nakládá také s prováděcími akty novým způsobem a stanovuje zejména spolurozhodování Parlamentu a Rady jako postup přijímání předpisů, které budou stanovovat mechanismy umožňující kontrolu členských států nad prováděcími akty,

J.    vzhledem k tomu, že provádění příslušných ustanovení Lisabonské smlouvy si vyžádá intenzivní a složitý proces interinstitucionálních jednání a vzhledem k tomu, že současný proces přizpůsobování by tedy měl být dokončen co nejdříve, a v každém případě ještě před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost,

K. vzhledem k tomu, že v případě, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, bude nutné přikročit k novému, komplexnějšímu, přizpůsobení acquis ustanovením článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká přenesení pravomoci pro přijímání nelegislativních právních předpisů; vzhledem k tomu, že ačkoli se definice termínu „akt v přenesené pravomoci“ uvedená v Lisabonské smlouvě podobá pojetí „kvazilegislativního“ opatření, které je obsaženo v rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech, tyto koncepce nejsou shodné a postupy stanovené pro tyto dva nástroje jsou naprosto rozdílné, na současné přizpůsobení tudíž nelze pohlížet jako na precedens pro budoucnost,

L.       vzhledem k tomu, že ze stejného důvodu nelze výsledky probíhajícího přizpůsobování ve vztahu k jednotlivým legislativním aktům považovat za precedens pro budoucnost,

M.  vzhledem k tomu, že se zdá užitečné, aby se orgány dohodly na standardním schvalování aktů v přenesené pravomoci, které budou Komisí řádně zařazeny do návrhu legislativního aktu, zákonodárci by ho však mohli i nadále pozměnit; vzhledem k tomu, že je v rámci postupu spolurozhodování nezbytné přistoupit k přijetí předpisů stanovujících mechanismy, pomocí kterých budou členské státy kontrolovat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie,

1.  žádá Komisi, aby na základě příslušných článků Smlouvy o ES předložila legislativní návrhy, které dokončí přizpůsobení postupů projednávání ve výborech; vyzývá, aby byly tyto návrhy předloženy na základě interinstitucionální diskuse a aby se projednaly zejména legislativní akty, jež jsou uvedeny v příloze k tomuto usnesení;

2.  vyzývá Komisi, aby předložila příslušné legislativní návrhy s cílem uvést zbývající právní akty do souladu s rozhodnutím o postupu rozhodování ve výborech, a to zejména ty akty, jež jsou uvedeny v příloze k tomuto usnesení;

3.  žádá Komisi, aby v případě, že stávající proces přizpůsobení nebude uzavřen před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, předložila odpovídající legislativní návrhy s cílem přizpůsobit právní akty, jež do té doby ještě nebudou přizpůsobeny, novému režimu, který stanovuje článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  žádá Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost každopádně předložila odpovídající legislativní návrhy potřebné k přizpůsobení celého acquis communautaire tomuto novému režimu;

5.  žádá Komisi, aby co nejdříve předložila předběžný legislativní návrh nařízení, které v předstihu stanoví pravidla a obecné zásady způsobu mechanismu, jakým budou členské státy kontrolovat výkon prováděcích pravomocí Komisí, a to podle čl. 291 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  žádá, aby byly Evropskému parlamentu poskytnuty dodatečné finanční prostředky na všechny postupy projednávání ve výborech, a to nejen po současné přechodné období, ale také pro případ, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, aby bylo zajištěno, že každý postup projednávání ve výborech mezi třemi orgány bude probíhat uspokojivým způsobem;

7.  potvrzuje, že tyto požadavky jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a přiložený seznam Komisi, Radě a parlamentům a vládám členských států.

• [1]  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
• [2]  Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.
• [3]  Úř. věst. C 255, 21.10.2006, s. 1.
• [4] Úř. věst. C 143, 10.6.2008, s. 1.
• [5]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0189.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Parlament žádá Komisi, aby předložila odpovídající legislativní návrhy s cílem přizpůsobit zbývající právní předpisy rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES, a to zejména:

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/15/ES ze dne 10. dubna 2000, kterou se mění směrnice Rady 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství[1],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/25/ES ze dne 22. května 2000 o opatřeních proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motorů používaných k pohonu zemědělských a lesnických traktorů, kterou se mění směrnice Rady 74/150/EHS[2],

–    nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97[3],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/43/ES ze dne 27. června 2001, kterou se mění směrnice Rady 92/23/EHS o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži[4],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES ze dne 23. července 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, a směrnice Rady 70/524/EHS, 96/25/ES a 1999/29/ES o výživě zvířat[5],

– rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)[6],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu[7],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice Rady 70/156/EHS a 80/1268/EHS, pokud jde o měření emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva vozidel kategorie N1[8],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potraviny a zdravotních podmínek pro výrobu a uvádění některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES[9],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech[10],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS[11],

- směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS[12],

– nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999[13],

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006 kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[14].

• [1]  Úř. věst. L 105, 3.5.2000, s. 34.
• [2]  Úř. věst. L 173, 12.7.2000, s. 1.
• [3]  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.
• [4]  Úř. věst. L 211, 4.8.2001, s. 25.
• [5]  Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 55.
• [6]  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.
• [7]  Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14.
• [8]  Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36.
• [9]  Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 12.
• [10]  Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 59.
• [11]  Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10.
• [12]  Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12.
• [13]  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.
• [14]  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[1] bylo změněno rozhodnutím Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006[2]. Článkem 5a pozměněného rozhodnutí 1999/468/ES byl zaveden nový „regulativní postup s kontrolou“ pro opatření obecné působnosti, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky základního aktu přijatého postupem spolurozhodování, a to mimo jiné i vypuštěním některých z těchto prvků nebo doplněním aktu o nové, jiné než podstatné prvky.

Po přizpůsobení 26 prioritních aktů a po kontrole stávajících právních předpisů a probíhajících postupů[3] předložila Evropská komise řadu návrhů obsahujících celkem 225 legislativních aktů, jež mají být přizpůsobeny novému regulativnímu postupu s kontrolou.

Svým rozhodnutím ze dne 12. prosince 2007 pověřila Konference předsedů Výbor pro právní záležitosti, aby se jako příslušný výbor zabýval tímto „přizpůsobením postupům projednávání ve výborech“, a specializované výbory určila jako výbory, které předloží stanoviska (s opačným pověřením pro akty, které tvoří druhou část seznamu 2 ve sdělení Komise KOM(2007)0740). Konference předsedů výborů se dne 15. ledna 2008 dohodla na formách spolupráce Výboru pro právní záležitosti s ostatními dotčenými výbory.

Zpravodaj ostatním výborům navrhl, aby balíčky pro přizpůsobení postupů byly přijaty co nejdříve, aby bylo možno regulativní postup s kontrolou uplatňovat pro stávající acquis dříve, než vstoupí v platnost Lisabonská smlouva (článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie obsahuje významná ustanovení o aktech v přenesené pravomoci, jimiž bude nahrazen regulativní postup s kontrolou, ale jejichž přijetí postupem spolurozhodování bude zdlouhavé). Následovaly čtyři zprávy o tzv. souhrnných návrzích a také zprávy zabývající se návrhy přepracovaného znění, které obsahovaly omezený počet pozměňovacích návrhů, jež ostatní výbory předložily ve svých stanoviscích a které byly většinou obdrženy ve formě dopisů. Před konečným hlasováním v plénu byla předložena řada technických pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je vysvětlení některých ustanovení, která určil Parlament nebo Rada. Zpravodaj rovněž navrhl, aby veškeré platné právní akty, které nebyly předmětem stávajících návrhů Komise ohledně přizpůsobení a které obsahují ustanovení o postupu rozhodování ve výborech, na které se vztahuje regulativní postup s kontrolou, byly předmětem zprávy z vlastní iniciativy založené na článku 192 Smlouvy o ES, která musí být přijata co nejdříve. Akty, které určily různé parlamentní výbory, jsou uvedeny v příloze k této zprávě.

Navíc, vzhledem ke kompromisům, které možná bude nutné učinit v rámci každého souhrnného návrhu, je nejen nezbytné od Komise požadovat, aby své stávající návrhy doplnila o nové návrhy, které budou řešit určené, dosud neprojednané, právní akty, ale aby také jasně vyjádřila, že současné přizpůsobení by v žádném případě nemělo vytvořit precedens pro příští přizpůsobení acquis odpovídajícím ustanovením Lisabonské smlouvy. Příkladem takové situace je směrnice 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací[4] (právní akt projednávaný pod bodem 7.1 souhrnného návrhu 1[5]), o jejímž článku 61 se Parlament domníval, že by pro něj měl platit regulativní postup s kontrolou, a to vzhledem k tomu, že obecná odchylka ustanovení pro jakýkoli členský stát bude znamenat opatření obecné působnosti (kvůli jeho vlivu na kteroukoli zainteresovanou stranu z kteréhokoli jiného členského státu)[6]. Po dalších diskusích mezi institucemi souhlasil Parlament se standardním regulativním postupem v tomto článku, a sice na základě úvahy, že tyto odchylky by provedly (nikoli změnily) základní akt. Komise navrhla prohlášení ohledně budoucí revize směrnice 2005/36 a Parlament by si měl vyhradit právo zákonodárce pozměnit v době přizpůsobování Lisabonské smlouvě ustanovení směrnice o postupu rozhodování ve výborech.

A konečně, Komise by měla předložit legislativní návrhy vhodné pro všechny akty, které z jakéhokoli důvodu nebudou včas řádně přizpůsobeny regulativnímu postupu s kontrolou, i konkrétní návrhy na přizpůsobení celého acquis Lisabonské smlouvě (pokud jde o článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie o aktech v přenesené pravomoci a pokud jde o nařízení týkající se „prováděcích aktů“, které jsou předmětem článku 291).

• [1]  Úř. věst. C 203, 17.7.1999, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s.11.
• [3]  KOM(2007)0740.
• [4]  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.
• [5]  KOM(2007)0741.
• [6]  viz jurisprudence Soudního dvora: Věc C-168/93, vláda Gibraltaru a Gibraltarská rozvojová korporace v Rada [1993] Sb. rozh. I-4009, bod 13; Spojené případy 103/78 až 109/78, Société des Usines de Beauport v Rada [1979] Sb. rozh. 17, body 15 až 19.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	9.9.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	24 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Monica Frassoni, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio Masip Hidalgo, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Daniel Strož, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Vicente Miguel Garcés Ramón, Jean-Paul Gauzès, Georgios Papastamkos, Gabriele Stauner, József Szájer, Jacques Toubon, Ieke van den Burg
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Renate Weber