ZPRÁVA obsahující doporučení Komisi o e-justici

26. 11. 2008 - (2008/2125(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Diana Wallis
(Podnět – článek 39 jednacího řádu)
Navrhovatel(*):
Luca Romagnoli, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu

Postup : 2008/2125(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0467/2008

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující doporučení Komise o e-justici

(2008/2125(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 192 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na práci pracovní skupiny Rady pro zpracování právních údajů (e-justice),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2008 nazvané „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (KOM(2008)0329),

–   s ohledem na probíhající práci v této oblasti, kterou provádí Evropská komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) při Radě Evropy,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0467/2008),

A. vzhledem k tomu, že Rada v roce 2007 rozhodla, že na evropské úrovni zahájí práci na rozvoji využití informačních a komunikačních technologií (IKT) v oblasti soudnictví, především vytvořením evropského portálu,

B.  vzhledem k tomu, že v Evropě se přeshraničních soudních sporů účastní odhadem asi 10 milionů osob, je širší používání informačních technologií (IT) velmi důležité pro to, aby bylo možno občanům zajistit lepší přístup ke spravedlnosti a s cílem racionalizovat a zjednodušit soudních jednání a zkrátit procesní lhůty a snížit provozní náklady při přeshraničních soudních sporech,

C. vzhledem k tomu, že definice e-justice je široká a obecně zahrnuje uplatňování elektronických technologií v justici a že tato definice pokrývá mnoho otázek, které nejsou nezbytně spojené s pojmem e-justice, jak jej interpretuje Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 30. května 2008 a pracovní skupina Rady pro e-justici,

D. vzhledem k tomu, že jsou-li informační technologie používány správným způsobem, mohou významně přispět k tomu, aby občané měli lepší přístup k evropským soudním a právním systémům a aby justice fungovala lépe; vzhledem k tomu, že s postupným posilováním integrace vnitřního trhu a nárůstem mobility mezi evropskými zeměmi lze očekávat, že problémy, s nimiž se přeshraniční soudní systém nutně musí potýkat (jazyk, velké vzdálenosti, neznalost jiných právních řádů aj.), budou stále častější; vzhledem k tomu, že tyto obtíže však lze do určité míry zmírnit, pokud budeme vhodným způsobem využívat informačních a komunikačních technologií, které povedou nejen k usnadnění přístupu evropských občanů ke spravedlnosti, ale také zlepší fungování jednotného trhu,

E.  vzhledem k tomu, že, jak zdůrazňuje zpráva Evropské komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) o využívání informačních a komunikačních technologií v evropských soudních systémech, uplatňování elektronických technologií v justici nemusí mít vždy jen kladné dopady a, má-li být dosaženo dobrých výsledků, musí být příslušná činnost prováděna institucionální cestou a strategicky,

F.  vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska si používání IT při řešení a urovnávání sporů vyžádá zásadní změny v procesním právu a ve způsobu, jak jsou koncipovány a formulovány právní předpisy, a že si účinný přístup k právu a spravedlnosti vyžádá propojení rejstříků (obchodních rejstříků a rejstříků společností, katastrů nemovitostí, rejstříků závětí atd.); vzhledem k tomu, že Parlament se již při projednávání právních předpisů o drobných nárocích, evropském exekučním titulu a zprostředkování zabýval tím, aby přístup ke spravedlnosti byl slučitelnější s využitím IT; vzhledem k tomu, že používání IT je třeba podporovat ve všech oblastech, včetně předkládání, distribuce a předávání dokumentů, dokazování a projednávání žádostí o právní pomoc, a mělo by se tedy odrážet ve všech budoucích legislativních návrzích; vzhledem k tomu, že by se již mohlo začít uvažovat o opatřeních v oblasti elektronických spisů, transparentnosti aktiv dlužníků a důkazů;

G. vzhledem k tomu, že myšlenka vytvořit portál či síť e-justice je jistě vítána, že je však třeba pečlivě zajistit, aby byly naplněny potřeby jak občanů Unie, tak příslušníků právnických profesí, a aby byl usnadněn přístup k justici poskytnutím transparentních a snadno dostupných prostředků, jak získat přístup k informacím; vzhledem k tomu, že by tak měl být usnadněn přístup občanů Unie k vnitrostátním orgánům veřejné správy a že obětem trestných činů, podezřelým a obecně všem „uživatelům justice“ by měly nástroje EU-justice pomáhat v každodenním životě; vzhledem k tomu, že má-li být skutečně účinným, měl by být portál/síť začleněn jakožto pilotní projekt do rámce transevropských sítí, jak je vymezuje článek 154 Smlouvy o ES a dále rozvíjejí řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) uvedená ve sdělení Komise ze dne 29. září 2008 (KOM(2008)0583),

H. vzhledem k tomu, že pouze 50 % evropských občanů má přístup k internetu, by měl jít rozvoj služeb e-justice a jejich uplatňování ruku v ruce s naprostým dodržováním zásad transparentnosti, rovnosti před zákonem a veřejné kontroly a měl by mít, alespoň během přechodného období, doplňkovou a dobrovolnou povahu vzhledem k postupům doposud prováděným členskými státy,

I.   vzhledem k tomu, že stávající portály jsou primitivní, nepřehledné a uživatelsky náročné, a vzhledem k tomu, že do práce na zlepšování přístupu k informacím, elektronickým systémům a rejstříkům by se měli zapojit ti nejlepší odborníci v oblasti IT; vzhledem k tomu, že jednotný evropský soudní portál s rozdílným přístupem pro soudní a státní úředníky, pro právníky a jiné odborníky a pro občany by měl poskytovat systém řízení identity, který by oddělil občanský oddíl od oddílu odborného; vzhledem k tomu, že je důležité stavět na Evropské soudní síti a zlepšovat ji, měl by být narozdíl od dřívějška kladen hlavní důraz na přístup občanů a podniků ke spravedlnosti,

J.   vzhledem k tomu, že dosažení cíle vytvořit evropský prostor práva do určité míry zpomaluje malé množství soudních orgánů, které mají přístup k odbornému justičnímu vzdělávání EU, a že elektronické nástroje by mohly výrazně přispět k širokému rozšíření evropské kultury v oblasti justice, která je základem budoucího evropského prostoru práva,

K. vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit značné rozdíly ve znalostech práva Společenství mezi soudci jednotlivých států Evropské unie, na něž upozornil ve svém usnesení z 9. července 2008 týkajícím se úlohy národního soudce v evropském soudním systému[1],

L.  vzhledem k tomu, že je nutné neprodleně se začít zabývat klíčovými otázkami v oblasti e-justice, včetně jazykové otázky,

M. vzhledem k tomu, že ministři spravedlnosti potvrdili decentralizovaný přístup k rozvoji e-justice na evropské úrovni s určitou centrální koordinací, která umožní sdílet informace na evropské úrovni, a přitom bude zajištěno nezávislé fungování vnitrostátních systémů a nevznikne zátěž související s vytvořením nového centralizovaného systému e-justice v EU, a vzhledem k tomu, že některé členské státy se zapojily do dvoustranné spolupráce; vzhledem k tomu, že pracovní skupina Rady dospěla k závěru, že iniciativy v rámci e-justice by neměly být pro členské státy povinné a nemělo by se požadovat, aby státy zaváděly nové systémy nebo zásadně měnily systémy stávající,

N. vzhledem k tomu, že informační technologie prokázala, že je účinným nástrojem v boji proti nadnárodnímu zločinu, jak ukazují výsledky, jichž dosáhl například Schengenský informační systém a jeho další rozvoj; vzhledem k tomu, že by měla být vyspělá technologie plně využívána při předcházení nadnárodnímu zločinu a boji proti němu a projekty, jako například Evropský informační systém rejstříků trestů by měly obdržet širokou podporu, a to i finančního rázu,

O. vzhledem k tomu, že stávající systém shromažďování důkazů v jiných členských státech je i nadále založen na pomalých a neúčinných nástrojích, které umožňuje vzájemná pomoc v trestních věcech, a vzhledem k tomu, že využívání technologických nástrojů, např. videokonferencí, v případě potřeby a pouze tehdy, nebude-li to na úkor právního postavení osoby podávající svědeckou výpověď, by bylo významným krokem vpřed při získávání důkazů na dálku,

P.  vzhledem k tomu, že vytvoření evropského prostoru práva znamená také posílení základních práv a procesních záruk občanů Unie a že by uplatňování příslušné strategie mělo probíhat zcela v souladu v nejvyššími standardy ochrany údajů,

Q. vzhledem k tomu, že legislativní opatření, jejichž cílem je zvýšit povědomí o fungování trestní justice v ostatních členských státech, by měla být spojena se zpřístupněním těchto znalostí na internetu,

1.  podporuje plány Komise, především návrh na podporu evropského rámce interoperability (EIF) v rámci programu IDABC a probíhající práce na elektronickém podpisu (e-signature) a elektronické totožnosti (e-identity);

2.   vybízí Komisi, aby doplnila evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva vytvořením prostoru e-justice prostřednictvím:

a)   přijetí konkrétních opatření s cílem vytvořit evropský prostor e-justice;

b)   jednoznačného vymezení otázek, které spadají do oblasti působnosti EU, např. za použití rozdílné definice či začleněním zkratky „EU“ do výrazu „e-justice“, takže by se hovořilo o „EU e-justici“ nebo „EU-justici“;

c)   vytvoření portálu/sítě e-justice, přičemž se zajistí, aby byly naplněny potřeby jak občanů Unie, tak příslušníků právnických profesí a aby byly poskytnuty transparentní a snadno dostupné prostředky, jak získat přístup k informacím za využití transevropských sítí, jak je vymezuje článek 154 Smlouvy o ES a dále rozvíjí ISA;

d)   širokého využívání elektronických nástrojů při rozvíjení evropské kultury v oblasti justice;

e)   plného využívání potenciálu nových technologií při předcházení nadnárodnímu zločinu a boji s ním;

f)    bezodkladného poskytnutí a posílení nástrojů usnadňujících získávání důkazů v jiných členských státech, např. videokonferencí;

g)   posílení základních práv, procesních záruk v trestněprávním řízení a ochrany údajů jako nedílné součásti vypracovávání a uplatňování akčního plánu na vytvoření EU-justice;

3.  domnívá se, že orgány by se měly ve své činnosti více zaměřovat na občany;

4.  ačkoli vítá nadšení členských států pro zavedení dvoustranných projektů, které by mohly být později rozšířeny na všechny členské státy, a mohly by tudíž vést k dosažení optimálních výsledků pro EU jako celek, varuje před roztříštěností, ke které by takový přístup mohl vést, a doufá, že se tomuto riziku zamezí;

5.  vyzývá Komisi, aby v soudnictví v rámci e-justice věnovala nezbytnou pozornost rozvoji nástrojů elektronického vzdělávání;

6.  potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

7.  domnívá se, že požadovaný návrh nemá žádné finanční dopady;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě a vládám a parlamentům členských států.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Doporučení 1 (s ohledem na formu a oblast působnosti nástroje, který má být přijat)

Vzhledem k tomu, že Rada nepřijala usnesení o akčním plánu, do jehož provádění by byla zapojena Komise, žádáme Komisi, aby připravila akční plán o e-justici na evropské úrovni. Měl by se skládat z řady jednotlivých opatření, která jsou podrobněji uvedena níže, z nichž některá mohou mít podobu legislativních návrhů, např. pokud jde o správní spolupráci podle článku 66 Smlouvy o ES, a jiná mohou vést k doporučením nebo ke správním aktům a rozhodnutím.

(Konkrétní činnost s cílem vytvořit evropský prostor práva). Prvním krokem tímto směrem by samozřejmě bylo poskytnout každému soudnímu orgánu v EU počítač, e-mailovou adresu a internetové připojení. Tento krok by se mohl zdát samozřejmým, bohužel jím však není. V mnoha případech tyto nezbytné nástroje soudním orgánům nebyly poskytnuty, a pokud jim poskytnuty byly, nemohou či nechtějí je používat. Tuto situaci je třeba překonat.

(Jednoznačné vymezení oblasti působnosti e-justice). Abychom se vyhnuli nedorozumění, bylo by vhodné jednoznačně vymezit otázky, které spadají do oblasti působnosti EU, např. použitím rozdílné definice či začleněním zkratky „EU“ do výrazu „e-justice“, takže by se hovořilo o „EU e-justici“ nebo „EU-justici“;

Doporučení 2 (s ohledem na minimální obsah nástroje, který má být přijat)

Akční plán by se měl skládat alespoň z těchto opatření:

1. Akční plán na vytvoření EU-justice

Komise by společně s Parlamentem měla vypracovat akční plán na vytvoření EU-justice, který by odpovídal potřebám občanů i příslušníků právnických profesí a navrhoval by strategii pro co možná nejúčinnější uplatňování evropského prostoru práva, s cílem vyhnout se roztříštění úsilí a posílit koordinaci a soudržnost. Z tohoto hlediska by měly členské státy a orgány EU loajálně spolupracovat (v souladu s článkem 10 Smlouvy o ES) a zavázat se k tomu, že si vzájemně sdělí veškeré relevantní informace, včetně údajů o nově přijatých právních předpisech, jak k tomu již v jiné podobě dochází na vnitřním trhu s ohledem na výměnu informací o vnitrostátních technických předpisech. Současně, ačkoli je třeba vítat jakékoli opatření, jehož cílem je zlepšit vzájemné porozumění informacím, je také nezbytné věnovat pozornost jednoznačnému definování a vymezení situací, v nichž lze využít systémy automatického překladu, neboť tyto systémy produkují „překlady“, které se v některých případech mohou ukázat jako zavádějící.

2. Opatření vedoucí k právním předpisům odpovídajícím situaci v budoucnosti

Komise by měla vytvořit vhodný mechanismus, který by zajistil, aby všechny budoucí právní předpisy v oblasti občanského práva byly navrženy tak, aby je bylo možno používat v on-line aplikacích. Mohla by být například učiněna opatření, která by zajistila, aby mohla být navrhovaná evropská soukromá společnost založena prostřednictvím on-line aplikací a aby byly návrhy na uznání nástrojů, např. v souvislosti s právní ochranou dospělých osob a dalšími úředními listinami, přizpůsobeny on-line použití. Pokud se tedy sestavují návrhy, jejichž součástí jsou formuláře, které mají občané vyplnit, měly by být tyto formuláře od počátku navrženy a vytvořeny ve formě vhodné pro elektronické použití a měly by být k dispozici ve všech úředních jazycích členských států. Měla by být přijata opatření, která by snížila potřebu vkládat volný text na minimum a která by zajistila, že v případě potřeby bude poskytnuta pomoc on-line ve všech úředních jazycích   že budou k dispozici služby elektronického překladu on-line. Ze stejného důvodu by měla být přijata opatření, která by v případě, kdy je nutné zajistit předávání dokumentů, zajistila, že dokumenty mohou být předány a komunikace může proběhnout prostřednictvím elektronické pošty a podpis může být uskutečněn elektronicky, a v případě, kdy je třeba získat ústní svědectví, by mělo být podporováno použití videokonference.

Všechny budoucí návrhy by měly obsahovat odůvodněné prohlášení Komise, že byl proveden audit z hlediska vhodnosti pro e-justici.

Komise by měla provést audit všech stávajících právních předpisů v oblasti občanského práva a v případě potřeby navrhnout změny s cílem zajistit, aby byly stávající právní předpisy kompatibilní s požadavky e-justice. Od Komise se konkrétně žádá, aby v této souvislosti přednostně projednala evropský postup pro drobné nároky, evropský exekuční titul a alternativní mechanismy řešení sporů (ADR) a aby k nim občané a podniky získali přímý přístup on-line. Obdobně by měly být přezkoumány předpisy pro předávání dokumentů[2] a předpisy pro dokazování v občanských věcech[3]. Cílem by mělo být vytvořit úplnou sadu účinných a jednoduchých nástrojů, které jsou pro obyčejné občany a malé podniky užitečné a použitelné, a nikoli systém, který zvýhodňuje pouze komerční strany sporu, které čelí hromadné žalobě.

3. Opatření v oblasti občanského soudního řízení

Komise a Rada by měly podávat Evropskému parlamentu zprávy o reformě a harmonizaci procesního práva a práva v oblasti dokazování v přeshraničních věcech a ve věcech projednávaných Soudním dvorem s ohledem na vývoj v oblasti informační technologie. Cílem by mělo být jednodušší, levnější a rychlejší občanské řízení v přeshraničních věcech.

4. Opatření v oblasti smluvního a spotřebitelského práva

Zde by se měl klást důraz na preventivní předpisy, které by měly být jasnější a jednodušší, předcházením nástrahám, problémům a nákladům, které způsobuje především soukromé mezinárodní právo.

V této souvislosti se Komise žádá, aby zahájila práci na standardních smluvních podmínkách elektronického obchodu. To by v konečném důsledku umožnilo elektronickým obchodníkům nabídnout „modré tlačítko“, jímž by spotřebitelé (nebo jiní obchodníci) mohli pro své transakce souhlasit s uplatněním standardního evropského smluvního práva. To by mohlo být spojeno s on-line systémem pro podávání stížností a s přístupem ke schváleným on-line alternativním mechanismům řešení sporů.

5. Opatření v oblasti jazyků, mnohojazyčnosti a interoperability

Měl by být zahájen program, který by přezkoumal, jakým způsobem nejlépe poskytovat nástroje pro on-line překlady pro evropské portály e-justice. Současně by měla být vytvořena pracovní skupina pro zjednodušení a standardizaci terminologie. Všechny členské státy by měly poskytnout databázi soudních překladatelů a tlumočníků.

6. Opatření v oblasti evropských portálů e-justice

Výsledky všech výše uvedených činností by měly být předávány do koordinační a řídící jednotky, která by odpovídala také za koordinaci příspěvků z jednotlivých členských států a zajišťovala, aby byly interoperabilní.

Koordinační a řídící jednotka by měla rovněž odpovídat za strukturu a fungování evropského portálu e-justice, který by měl poskytnout rozdílné oddíly pro občany, pro právníky a pro soudní a státní úředníky, a měla by podávat zprávy komisaři pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, Evropskému parlamentu a Radě. Studie proveditelnosti používání elektronického podpisu v právním prostředí, přístup na dálku do vnitrostátních databází (insolvenční rejstříky, katastry nemovitostí, obchodní rejstříky atd.) a vytvoření bezpečné sítě by mělo být zahájeno co nejdříve (nejpozději 2009–2010) s ohledem na výsledky, kterých již Rada dosáhla (propojení insolvenčních rejstříků, možná spolupráce s EULIS nebo EBR). Studie proveditelnosti platformy virtuální výměny by měla být zahájena v roce 2011. Studie proveditelnosti by měly být vypracovávány v souladu s pravidly zveřejňování a přístupu veřejnosti k informacím, která stanoví jednotlivé členské státy za účelem zajištění ochrany údajů a právní jistoty s ohledem na informace.

Při provádění těchto studií by se měla zohlednit práce, která již byla uskutečněna v této oblasti v notářství (uznávání podpisů, e-notář, rejstřík závětí atd.).

Cílem je zajistit uživatelsky přívětivé nástroje pro občany, podniky, právníky, soudní orgány a úředníky odpovědné za správu soudnictví.

a) Evropský portál e-justice pro občany

Tento mnohojazyčný portál by měl být navržen tak, aby podnikům a občanům, kteří hledají právní pomoc, poskytnul veškerou podporu a počáteční právní poradenství o přeshraničních právních problémech.

Kromě přístupu k právním databázím a elektronickým opravným prostředkům (drobné nároky, platební příkaz), k on-line mechanismům alternativního urovnání sporů (včetně sítě SOLVIT) a k veřejným ochráncům práv, by sem měly patřit inteligentní systémy určené na pomoc občanům při hledání způsobu, jak řešit právní problémy. Tyto systémy by měly lidem dávat informace o tom, jak: a) najít právníka v jiném členském státě, který hovoří jejich jazykem (advokáta, notáře, obhájce atd.), a vysvětlit, jaké jsou jejich úkoly, b) zjistit, jaká právní pomoc je k dispozici, případně zda je k dispozici, a c) určit, jaké kroky je třeba uskutečnit s cílem provést jisté formální úkony v jiném členském státě (např. jak založit společnost, otevřít účet, sepsat závěť, koupit nebo prodat dům atd.). Měly by také poradit, o jaký typ problému se jedná, jaké procesní kroky je třeba provést atd.

Prostřednictvím vnitrostátních profesních organizací a za jejich dohledu by měla být, pokud možno, poskytnuta počáteční bezplatná právní rada e-mailem. Měl by být k dispozici přinejmenším adresář právníků, notářů, soudních úředníků a doručitelů předvolání, auditorů, vnitrostátně jmenovaných znalců a soudních překladatelů a tlumočníků v každém členském státě spolu s odkazy na příslušnou profesní organizaci. Měly by být k dispozici také jednoduché průvodce právním systémem každého členského státu.

Rovněž by měl být možný rychlý přístup k právní pomoci v nouzi a k policii.

Kromě toho by měl portál také zpřístupňovat různé rejstříky a umožňovat zveřejňování vnitrostátních úředních oznámení.

b) Bezpečný evropský portál e-justice

Tento portál by měl být navržen tak, aby jej mohli jako nástroj používat soudci, soudní úředníci, úředníci ministerstev spravedlnosti členských států a právníci. Bezpečnost tohoto portálu by měla být zajištěna pomocí různých úrovní přístupových práv.

Kromě poskytování přístupu k právním a legislativním databázím a k co nejúplnějšímu rozsahu vnitrostátních rejstříků by měl portál také umožňovat bezpečnou komunikaci, videokonference a výměnu dokumentů mezi soudy navzájem a mezi soudy a stranami řízení (dematerializace soudního řízení). Za tímto účelem by měl rovněž umožňovat ověřování elektronického podpisu a poskytovat prostředky pro vhodné systémy ověřování.

Portál by měl také poskytovat prostředky pro výměnu informací, např. o osobách, které mají zakázáno pracovat s dětmi nebo působit jako ředitelé společností.

Kontaktní místa Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v členských státech by měla být podněcována k aktivní účasti na rozvoji evropské e-justice tím, že přispějí ke koncepci a podobě budoucích portálů, včetně portálu e-justice pro občany, jakožto součásti politiky Společenství v oblasti e-justice, s cílem především zajistit, aby měli občané přímý přístup ke spravedlnosti. V první fázi by měly internetové stránky vnitrostátních ministerstev spravedlnosti uvádět odkaz na stránku Evropské soudní sítě.

Portál by měl občanům Unie poskytovat informace o systémech trestního soudnictví v členských státech, především pokud jde o jejich práva, včetně praktických informací o tom, na jaký orgán se obrátit a jakým způsobem, jak získat příslušné formuláře a dále informace o právní pomoci a seznam právníků, kteří jsou schopni pracovat se zahraničními klienty. Portál by měl také zpřístupňovat právní předpisy EU a příslušnou legislativu členských států příslušníkům právnických profesí. Webové stránky Evropského justičního vzdělávání (EJT), Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci (EJN), Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN) a dalších subjektů již v současnosti poskytují mnoho užitečných informací. Tyto informace jsou nicméně kusé a lze je nalézt jen s obtížemi. Příslušná soudní rozhodnutí by měla být také zpřístupněna. Všechny tyto informace by měly být dostupné online i offline, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost mechanismům synchronizace, které poskytují aktualizované informace (tzv. RSS).

7. Justiční vzdělávání

Všem nově jmenovaným úředníkům soudních orgánů by měla být poskytnuta „krabička poslední záchrany“ v podobě CD nosiče či USB karty, která by obsahovala Smlouvu o EU, Smlouvu o založení ES, základní texty týkající se justiční spolupráce a informace o organizaci soudnictví v ostatních členských státech, s cílem šířit evropskou kulturu v oblasti justice a zasáhnout co nejvíce úředníků soudních orgánů, a to již v okamžiku, kdy nastoupí na své místo. Pozornost by měla být věnována také publikacím EU, které jsou určeny občanům a poskytují praktické informace o soudní spolupráci v EU a o systémech trestního soudnictví v ostatních členských státech. Komise a Rada by měly věnovat přiměřenou pozornost elektronickým nástrojům vzdělávání, které poskytuje Evropská síť pro justiční vzdělávání reprezentující instituty odborného justičního vzdělávání v celé EU, a také je vhodně podporovat.

8. Předcházení nadnárodnímu zločinu a boj s ním

Dosud nejvýznamnějším uplatněním e-justice v rámci trestního soudnictví bylo vytvoření Evropského informačního systému rejstříků trestů. Aby byl účinný, musí být tento systém podporován elektronickou strukturou, která je schopna propojit všechny vnitrostátní trestní rejstříky[4]. Tato struktura by měla být bezodkladně zavedena. Jiným relevantním uplatněním informačních technologií v prostoru svobody, bezpečnosti a práva je Schengenský informační systém (SIS). Jedná se o rozsáhlou databázi, která umožňuje příslušným orgánům členských států vyměňovat si informace a mnoha různými způsoby spolupracovat, včetně bezpečného a velmi rychlého předávání evropských zatýkacích rozkazů. Jak uvádí usnesení Parlamentu ze dne 2. září 2008[5], Eurojust je klíčovým hráčem v boji proti nadnárodnímu zločinu na úrovni EU. Koordinace, kterou přináší, je zásadní pro boj proti závažným trestným činům, které stále více využívají technologické prostředky. Díky inovativnímu systému zpracovávání údajů (tzv. systém E-POC) dosáhl počet případů, jimiž se Eurojust zabýval v roce 2008, jednoho tisíce. Je třeba zvýšit počet takových příkladných činností a EU by jim měla poskytnout finanční zdroje.

9. Videokonference

Využívání videokonferencí v průběhu trestněprávních řízení je v některých členských státech poměrně běžné. Umožňuje shromažďovat důkazní materiál prostřednictvím výslechů obviněných, svědků či znalců, aniž jsou fyzicky přítomni, přičemž současně poskytuje přiměřenou ochranu osobám, které je třeba chránit. Evropská úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech z roku 2000 stanoví pravidla týkající se výslechů svědků, obviněných osob a znalců prostřednictvím videokonference. Ke dnešnímu dni byla ratifikována 24 členskými státy. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby co nejdříve dokončily proces ratifikace. Dosud nejsou dostupné žádné statistiky uplatňování videokonference v praxi. Zdá se však, že videokonference dosud nejsou plně využívány, což je způsobeno mimo jiné také nedostatečným elektronickým vybavením příslušných orgánů. Je třeba poskytnout jim vybavení a finanční podporu ze strany EU co nejdříve.

10. Posílení základních práv a procesních záruk

Jakýkoli technologický pokrok je vítaný, pokud neohrožuje základní práva. Toto pravidlo je třeba zohlednit a při vypracovávání a uplatňování této strategie a akčního plánu musí být věnována pozornost dodržování základních práv, a především procesních záruk a zásad ochrany osobních údajů tím, že se občanům Unie umožní přístup k uchovávaným údajům, které si příslušné orgány navzájem vyměňují, a že jsou informováni o dostupných opravných prostředcích. Skutečná strategie e-justice nemůže fungovat bez harmonizace procesních záruk a záruk přiměřené ochrany údajů, které platí při spolupráci v oblasti trestního soudnictví.

  • [1]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0352.
  • [2]  Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 z 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech, Úř. věst. L 160 , 30.6.2000, s. 37.
  • [3]  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).
  • [4]  Parlament tento projekt podporuje a doufá, že bude realizován v souladu se stanoviskem ke zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), které přijal dne 9. října 2008.
  • [5]  Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV (P6_TA(2008)0384).

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (5. 11. 2008)

pro Výbor pro právní záležitosti

obsahující doporučení Komisi o e-justici
(2008/2125(INI))

Navrhovatel: Luca Romagnoli

(Podnět – článek 39 jednacího řádu)

(*) Postup s přidruženými výbory - článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se elektronické technologie staly součástí mnoha aspektů našeho každodenního života a že mohou napomoci zvýšení efektivity vnitrostátní a nadnárodní justice; vzhledem k tomu, že právní rámec evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva by se měl odrážet v evropské elektronické virtuální dimenzi, v níž by právní akty byly snadno srozumitelné, přeložené a přístupné všem uživatelům, kteří o ně projeví zájem, včetně řadových občanů, čehož lze dosáhnout co nejširším rozvojem on-line interakcí,

B.   vzhledem k tomu, že definice e-justice je široká a obecně zahrnuje uplatňování elektronických technologií v justici a že tato definice pokrývá mnoho otázek, které nejsou nezbytně spojené s pojmem e-justice, jak jej interpretuje Komise ve svém sdělení ze dne 30. května 2008 nazvaném „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (KOM(2008)0329) a pracovní skupina Rady pro e-justici,

C.  vzhledem k tomu, že, jak zdůrazňuje zpráva Evropské komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) o využívání informačních a komunikačních technologií v evropských soudních systémech, uplatňování elektronických technologií v justici nemusí mít vždy jen kladné dopady a, má-li být dosaženo dobrých výsledků, musí být příslušná činnost prováděna institucionální cestou a strategicky,

D.  vzhledem k tomu, že myšlenka vytvořit portál či síť e-justice je jistě vítán, že je však třeba pečlivě zajistit, aby byly naplněny potřeby jak občanů Unie, tak právnických profesí, a aby byl usnadněn přístup k justici poskytnutím transparentních a snadno dostupných prostředků, jak získat přístup k informacím; vzhledem k tomu, že by tak měl být usnadněn přístup občanů Unie k vnitrostátním orgánům veřejné správy a že obětem trestných činů, podezřelým a obecně všem „uživatelům justice“ by měly nástroje EU-justice pomáhat v každodenním životě; vzhledem k tomu, že má-li být skutečně účinným, měl by být portál/síť začleněn jakožto pilotní projekt do rámce transevropských sítí, jak je vymezuje článek 154 Smlouvy o ES a dále rozvíjí interoperabilita pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (KOM(2008)0583),

E.   vzhledem k tomu, že dosažení cíle vytvořit evropský prostor práva do určité míry zpomaluje malé množství soudních orgánů, které mají přístup k odbornému vzdělávání EU, a že elektronické nástroje by mohly výrazně přispět k širokému rozšíření evropské kultury v oblasti justice, která je základem evropského prostoru práva,

F.   vzhledem k tomu, že informační technologie prokázala, že je účinným nástrojem v boji proti nadnárodnímu zločinu, jak ukazují výsledky, jichž dosáhl například Schengenský informační systém a jeho další rozvoj, měla by být vyspělá technologie plně využívána při předcházení nadnárodnímu zločinu a boji proti němu a projekty, jako například Evropský informační systém rejstříků trestů by měly obdržet širokou podporu, a to i finančního rázu,

G.  vzhledem k tomu, že stávající systém shromažďování důkazů v jiných členských státech je i nadále založen na pomalých a neúčinných nástrojích, které poskytuje vzájemná pomoc v trestních věcech, a vzhledem k tomu, že využívání technologických nástrojů, např. videokonferencí, v případě potřeby a pouze tehdy, nebude-li to na úkor právního postavení osoby podávající svědeckou výpověď, by bylo významným krokem vpřed při získávání důkazů na dálku,

H.  vzhledem k tomu, že vytvoření evropského prostoru práva znamená také posílení základních práv a procesních záruk občanů Unie, a zejména ochrany jejich osobních údajů, a že by uplatňování příslušné strategie mělo probíhat zcela v souladu s nejvyššími standardy ochrany údajů,

I.    vzhledem k tomu, že legislativní opatření, jejichž cílem je zvýšit povědomí o fungování trestní justice v ostatních členských státech, by měla být spojena se zpřístupněním těchto znalostí na internetu,

1.   Evropský parlament vybízí Komisi, aby doplnila evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva vytvořením prostoru e-justice prostřednictvím:

a)   přijetí konkrétních opatření s cílem vytvořit evropský prostor e-justice,

b)   jednoznačného vymezení otázek, které spadají do oblasti působnosti EU, za použití rozdílné definice či začleněním zkratky „EU“ do výrazu „e-justice“, např. „EU e-justice“ nebo „EU-justice“.

c)   vypracování akčního plánu o EU-justici společně s Parlamentem,

d)   vytvoření portálu/sítě e-justice, přičemž se zajistí, aby byly naplněny potřeby jak občanů Unie, tak právnických profesí a aby byly poskytnuty transparentní a snadno dostupné prostředky, jak získat přístup k informacím za využití transevropských sítí, jak je vymezuje článek 154 Smlouvy o ES a dále rozvíjí ISA,

e)   širokého využívání elektronických nástrojů při rozvíjení evropské právnické kultury,

f)    plného využívání potenciálu nových technologií při předcházení nadnárodnímu zločinu a boji s ním,

g)    bezodkladného posílení a poskytnutí nástrojů a finanční podpory usnadňujících získávání důkazů v jiných členských státech, např. videokonferencí,

h)    posílení základních práv, procesních záruk v trestněprávním řízení a ochrany údajů jako nedílné součásti vypracovávání a uplatňování akčního plánu na vytvoření EU-justice.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

1. (Konkrétní činnost s cílem vytvořit evropský prostor práva). Prvním krokem tímto směrem by samozřejmě bylo poskytnout každému soudnímu orgánu v EU počítač, e-mailovou adresu a internetové připojení. Tento krok by se mohl zdát samozřejmým, bohužel jím však není. V mnoha případech tyto nezbytné nástroje soudním orgánům nebyly poskytnuty, a pokud jim poskytnuty byly, nemohou či nechtějí je používat. Tuto situaci je třeba překonat.

2. (Jednoznačné vymezení oblasti působnosti e-justice). Abychom se vyhnuli nedorozumění, bylo by vhodné jednoznačně vymezit otázky, které spadají do oblasti působnosti EU, prostřednictvím použití rozdílné definice či začleněním zkratky „EU“ do výrazu „e-justice“, např. „EU e-justice“ nebo „EU-justice“.

3. (Akční plán na vytvoření EU-justice). Komise by společně s Parlamentem měla vypracovat akční plán na vytvoření EU-justice, který by odpovídal očekávání občanů i právnických profesí a navrhoval by strategii pro co možná nejúčinnější uplatňování evropského prostoru práva, s cílem vyhnout se roztříštění úsilí a posílit koordinaci a soudržnost. Z tohoto hlediska by měly členské státy a orgány EU loajálně spolupracovat (viz článek 10 Smlouvy o ES) a zavázat se k tomu, že si vzájemně sdělí veškeré relevantní informace, včetně údajů o nově přijatých právních předpisech, jak k tomu již v jiné podobě dochází na vnitřním trhu s ohledem na výměnu informací o vnitrostátních technických předpisech. Současně, ačkoli je třeba vítat jakékoli opatření, jehož cílem je zlepšit vzájemné porozumění informacím, je také nezbytné věnovat pozornost jednoznačnému definování a vymezení situací, v nichž lze využít automatický překlad, který se může ukázat jako zavádějící.

4.  (Portál EU-justice). Tento portál by měl občanům Unie poskytovat informace o systémech trestního soudnictví ve členských státech, především pokud jde o jejich práva, včetně praktických informací o tom, na jaký orgán se obrátit a jakým způsobem, jak získat příslušné formuláře a dále informace o právní pomoci a seznam právníků, kteří jsou schopni pracovat se zahraničními klienty. Portál by měl také zpřístupňovat právní předpisy EU a příslušnou legislativu členských států příslušníkům právnických profesí. Webové stránky evropského justičního vzdělávání, Evropské sítě pro justiční vzdělávání, Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a dalších subjektů již v současnosti poskytují mnoho informací. Tyto informace jsou nicméně kusé a lze je nalézt jen s obtížemi. Příslušná soudní rozhodnutí by měla být také zpřístupněna. Všechny tyto informace by měly být dostupné online i offline, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost mechanismům synchronizace, které poskytují aktualizované informace (tzv. RSS).

5.  (Justiční vzdělávání). Všem nově jmenovaným úředníkům soudních orgánů by měla být poskytnuta „krabička poslední záchrany“ v podobě CD nosiče či USB karty, která by obsahovala Smlouvu o EU, Smlouvu o založení ES, základní texty týkající se justiční spolupráce a informace o organizaci soudnictví v ostatních členských státech, s cílem šířit evropskou kulturu v oblasti justice a zasáhnout co nejvíce úředníků soudních orgánů, a to již v okamžiku, kdy nastoupí na své místo. Pozornost by měla být věnována také publikacím EU, které jsou určeny občanům a poskytují praktické informace o soudní spolupráci v EU a o systémech trestního soudnictví v ostatních členských státech. Komise a Rada by měly věnovat přiměřenou pozornost elektronickým nástrojům vzdělávání, které poskytuje Evropská síť pro justiční vzdělávání reprezentující instituty odborného vzdělávání v celé EU, a také je vhodně podporovat.

6.  (Předcházení nadnárodnímu zločinu a boj s ním). Dosud nejvýznamnějším uplatněním e-justice v rámci trestního soudnictví bylo vytvoření Evropského informačního systému rejstříků trestů. Aby byl účinný, musí být tento systém podporován elektronickou strukturou, která je schopna propojit všechny vnitrostátní trestní rejstříky. Tato struktura by měla být bezodkladně zavedena. Jiným relevantním uplatněním informačních technologií v prostoru svobody, bezpečnosti a práva je Schengenský informační systém (SIS). Jedná se o rozsáhlou databázi, která umožňuje příslušným orgánům členských států vyměňovat si informace a různým způsobem spolupracovat, včetně bezpečného a velmi rychlého předávání evropských zatýkacích rozkazů. Jak uvádí usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008[1], Eurojust je klíčovým hráčem v boji proti nadnárodnímu zločinu na úrovni EU. Koordinace, kterou poskytuje, je zásadní pro boj proti závažným trestným činům, které stále více využívají technologické prostředky. Díky inovativnímu systému zpracovávání údajů (tzv. systém E-POC), který využívá informační technologie, dosáhl počet případů, jimiž se Eurojust zabýval v roce 2008, jednoho tisíce. Je třeba zvýšit počet takových příkladných činností a EU by jim měla poskytnout finanční zdroje.

7.  (Videokonference). Využívání videokonferencí v průběhu trestněprávních řízení je v některých členských státech celkem běžné. Umožňuje shromažďovat důkazní materiál prostřednictvím výslechů obviněných, svědků či znalců, aniž jsou fyzicky přítomni, přičemž současně poskytuje přiměřenou ochranu osobám, které je třeba chránit. Evropská úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech z roku 2000 stanoví pravidla týkající se výslechů svědků, obviněných osob a znalců prostřednictvím videokonference. Ke dnešnímu dni byla ratifikována 24 členskými státy. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby co nejdříve dokončily proces ratifikace. Dosud nejsou dostupné žádné statistiky s ohledem na uplatňování videokonference v praxi. Zdá se však, že videokonference dosud nejsou plně využívány, což je způsobeno mimo jiné také nedostatečným elektronickým vybavením příslušných orgánů. Je třeba poskytnout jim vybavení a finanční podporu ze strany EU co nejdříve.

8.  (Posílení základních práv a procesních záruk). Jakýkoli technologický pokrok je vítaný, pokud neohrožuje základní práva. Toto pravidlo je třeba zohlednit a při vypracovávání a uplatňování této strategie a akčního plánu musí být věnována pozornost dodržování základních práv, a především procesních záruk a zásad ochrany osobních údajů tím, že se občanům Unie umožní přístup k uchovávaným údajům, které si příslušné orgány navzájem vyměňují, a že jsou informováni o dostupných opravných prostředcích. Skutečná strategie e-justice nemůže fungovat bez harmonizace procesních záruk a záruk náležité ochrany údajů, které platí při spolupráci v oblasti trestního soudnictví.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

4.11.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Catherine Boursier, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Maddalena Calia, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Elly de Groen-Kouwenhoven, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Armando França, Urszula Gacek, Jeanine Hennis-Plasschaert, Javier Moreno Sánchez, Rareş-Lucian Niculescu, Maria Grazia Pagano, Inger Segelström, Csaba Sógor, Vladimir Urutchev, Manfred Weber, Renate Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Marco Cappato, Sophia in ‘t Veld, Luca Romagnoli

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Fernand Le Rachinel

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

9. (Konkrétní činnost s cílem vytvořit evropský prostor práva). Prvním krokem tímto směrem by samozřejmě bylo poskytnout každému soudnímu orgánu v EU počítač, e-mailovou adresu a internetové připojení. Tento krok by se mohl zdát samozřejmým, bohužel jím však není. V mnoha případech tyto nezbytné nástroje soudním orgánům nebyly poskytnuty, a pokud jim poskytnuty byly, nemohou či nechtějí je používat. Tuto situaci je třeba překonat.

10. (Jednoznačné vymezení oblasti působnosti e-justice). Abychom se vyhnuli nedorozumění, bylo by vhodné jednoznačně vymezit otázky, které spadají do oblasti působnosti EU, prostřednictvím použití rozdílné definice či začleněním zkratky „EU“ do výrazu „e-justice“, např. „EU e-justice“ nebo „EU-justice“.

11. (Akční plán na vytvoření EU-justice). Komise by společně s Parlamentem měla vypracovat akční plán na vytvoření EU-justice, který by odpovídal očekávání občanů i právnických profesí a navrhoval by strategii pro co možná nejúčinnější uplatňování evropského prostoru práva, s cílem vyhnout se roztříštění úsilí a posílit koordinaci a soudržnost. Z tohoto hlediska by měly členské státy a orgány EU loajálně spolupracovat (viz článek 10 Smlouvy o ES) a zavázat se k tomu, že si vzájemně sdělí veškeré relevantní informace, včetně údajů o nově přijatých právních předpisech, jak k tomu již v jiné podobě dochází na vnitřním trhu s ohledem na výměnu informací o vnitrostátních technických předpisech. Současně, ačkoli je třeba vítat jakékoli opatření, jehož cílem je zlepšit vzájemné porozumění informacím, je také nezbytné věnovat pozornost jednoznačnému definování a vymezení situací, v nichž lze využít automatický překlad, který se může ukázat jako zavádějící.

12.  (Portál EU-justice). Tento portál by měl občanům Unie poskytovat informace o systémech trestního soudnictví ve členských státech, především pokud jde o jejich práva, včetně praktických informací o tom, na jaký orgán se obrátit a jakým způsobem, jak získat příslušné formuláře a dále informace o právní pomoci a seznam právníků, kteří jsou schopni pracovat se zahraničními klienty. Portál by měl také zpřístupňovat právní předpisy EU a příslušnou legislativu členských států příslušníkům právnických profesí. Webové stránky evropského justičního vzdělávání, Evropské sítě pro justiční vzdělávání, Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a dalších subjektů již v současnosti poskytují mnoho informací. Tyto informace jsou nicméně kusé a lze je nalézt jen s obtížemi. Příslušná soudní rozhodnutí by měla být také zpřístupněna. Všechny tyto informace by měly být dostupné online i offline, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost mechanismům synchronizace, které poskytují aktualizované informace (tzv. RSS).

13.  (Justiční vzdělávání). Všem nově jmenovaným úředníkům soudních orgánů by měla být poskytnuta „krabička poslední záchrany“ v podobě CD nosiče či USB karty, která by obsahovala Smlouvu o EU, Smlouvu o založení ES, základní texty týkající se justiční spolupráce a informace o organizaci soudnictví v ostatních členských státech, s cílem šířit evropskou kulturu v oblasti justice a zasáhnout co nejvíce úředníků soudních orgánů, a to již v okamžiku, kdy nastoupí na své místo. Pozornost by měla být věnována také publikacím EU, které jsou určeny občanům a poskytují praktické informace o soudní spolupráci v EU a o systémech trestního soudnictví v ostatních členských státech. Komise a Rada by měly věnovat přiměřenou pozornost elektronickým nástrojům vzdělávání, které poskytuje Evropská síť pro justiční vzdělávání reprezentující instituty odborného vzdělávání v celé EU, a také je vhodně podporovat.

14.  (Předcházení nadnárodnímu zločinu a boj s ním). Dosud nejvýznamnějším uplatněním e-justice v rámci trestního soudnictví bylo vytvoření Evropského informačního systému rejstříků trestů. Aby byl účinný, musí být tento systém podporován elektronickou strukturou, která je schopna propojit všechny vnitrostátní trestní rejstříky[2]. Tato struktura by měla být bezodkladně zavedena. Jiným relevantním uplatněním informačních technologií v prostoru svobody, bezpečnosti a práva je Schengenský informační systém (SIS). Jedná se o rozsáhlou databázi, která umožňuje příslušným orgánům členských států vyměňovat si informace a různým způsobem spolupracovat, včetně bezpečného a velmi rychlého předávání evropských zatýkacích rozkazů. Jak uvádí usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008[3], Eurojust je klíčovým hráčem v boji proti nadnárodnímu zločinu na úrovni EU. Koordinace, kterou poskytuje, je zásadní pro boj proti závažným trestným činům, které stále více využívají technologické prostředky. Díky inovativnímu systému zpracovávání údajů (tzv. systém E-POC), který využívá informační technologie, dosáhl počet případů, jimiž se Eurojust zabýval v roce 2008, jednoho tisíce. Je třeba zvýšit počet takových příkladných činností a EU by jim měla poskytnout finanční zdroje.

15.  (Videokonference). Využívání videokonferencí v průběhu trestněprávních řízení je v některých členských státech celkem běžné. Umožňuje shromažďovat důkazní materiál prostřednictvím výslechů obviněných, svědků či znalců, aniž jsou fyzicky přítomni, přičemž současně poskytuje přiměřenou ochranu osobám, které je třeba chránit. Evropská úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech z roku 2000 stanoví pravidla týkající se výslechů svědků, obviněných osob a znalců prostřednictvím videokonference. Ke dnešnímu dni byla ratifikována 24 členskými státy. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby co nejdříve dokončily proces ratifikace. Dosud nejsou dostupné žádné statistiky s ohledem na uplatňování videokonference v praxi. Zdá se však, že videokonference dosud nejsou plně využívány, což je způsobeno mimo jiné také nedostatečným elektronickým vybavením příslušných orgánů. Je třeba poskytnout jim vybavení a finanční podporu ze strany EU co nejdříve.

16. (Posílení základních práv a procesních záruk). Jakýkoli technologický pokrok je vítaný, pokud neohrožuje základní práva. Toto pravidlo je třeba zohlednit a při vypracovávání a uplatňování této strategie a akčního plánu musí být věnována pozornost dodržování základních práv, a především procesních záruk a zásad ochrany osobních údajů tím, že se občanům Unie umožní přístup k uchovávaným údajům, které si příslušné orgány navzájem vyměňují, a že jsou informováni o dostupných opravných prostředcích. Skutečná strategie e-justice nemůže fungovat bez harmonizace procesních záruk a záruk náležité ochrany údajů, které platí při spolupráci v oblasti trestního soudnictví.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

4.11.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Catherine Boursier, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Maddalena Calia, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Elly de Groen-Kouwenhoven, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Armando França, Urszula Gacek, Jeanine Hennis-Plasschaert, Javier Moreno Sánchez, Rareş-Lucian Niculescu, Maria Grazia Pagano, Inger Segelström, Csaba Sógor, Vladimir Urutchev, Manfred Weber, Renate Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Marco Cappato, Sophia in ‘t Veld, Luca Romagnoli

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Fernand Le Rachinel

  • [1]  Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV (P6_TA(2008)0384).
  • [2]  Výbor LIBE tento projekt podporuje a doufá, že bude realizován v souladu se stanoviskem k systému ECRIS, které přijal dne 15. září 2008.
  • [3]  Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o podnětu Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV (P6_TA(2008)0384).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

4.11.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Bert Doorn, Giuseppe Gargani, Neena Gill, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Manuel Medina Ortega, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Costas Botopoulos, Charlotte Cederschiöld, Jean-Paul Gauzès, Kurt Lechner, Rareş-Lucian Niculescu, Jacques Toubon, Renate Weber