ZPRÁVA o sociální ekonomice
26. 1. 2009 - (2008/2250(INI))
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Patrizia Toia
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o sociální ekonomice
Evropský parlament,
- s ohledem na články 3, 48, 125 až 130 a 136 Smlouvy o založení Evropského společenství,
- s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti[1] a na směrnici Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[2],
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[3],
- s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/618/ES ze dne 15. července 2008 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[4],
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. ledna 2008 obsahující návrh Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění 2008 (KOM(2008)0042) – průvodní dokument ke sdělení Komise obsahujícímu návrh Společné zprávy (SEK(2008)0091) – a na společnou zprávu o zaměstnanosti pro období let 2007 a 2008, kterou schválila Rada na svém jarním zasedání ve dnech 13.–14. března 2008,
- s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 1994 o alternativě – sociální ekonomice[5],
- s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 1998 o úloze družstev při zvyšování zaměstnanosti žen[6],
- s ohledem na svůj postoj ze dne 17. června 2008 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)[7],
- s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře důstojné práce pro všechny[8],
- s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU včetně dětské chudoby[9],
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2004 o podpoře družstevních společností v Evropě (KOM(2004)0018),
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. června 1997 o podpoře úlohy sdružení a nadací v Evropě (KOM(1997)0241) a usnesení Parlamentu ze dne 2. července 1998 na toto téma[10],
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2000 nazvané „Místní opatření pro a zaměstnanost: lokální rozměr evropské strategie zaměstnanosti“ (KOM(2000)0196),
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. listopadu 2001 o posílení místního rozměru evropské strategie zaměstnanosti (KOM(2001)0629) a na usnesení Parlamentu ze dne 4. července 2005 na toto téma[11],
- s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru k sociálním odvětvím hospodářství, zejména na stanoviska k sociálním odvětvím a jednotnému trhu[12], hospodářské diverzifikaci v přistupujících zemích – úloze malých a středních podniků a podniků působících v sociálních odvětvích[13] a schopnosti malých a středních podniků a podniků působících v sociálních odvětvích přizpůsobit se změnám, které s sebou přináší hospodářský růst[14],
- s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o úloze dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti[15],
- s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o evropském sociálním modelu pro budoucnost[16],
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (KOM(2008)0412),
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané „Obnovený závazek pro sociální Evropu: posílení otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění (KOM(2008)0148) a na první zprávu o sociálních službách obecného zájmu podávanou jednou za dva roky (SEK(2008)2179/2),
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0015/2009),
A. vzhledem k tomu, že evropský sociální model charakterizuje zejména vysoká úroveň služeb, produktů a pracovních míst vytvořených sociální ekonomikou, zároveň však k jeho vzniku přispěly schopnosti jeho tvůrců předjímat a inovovat,
B. vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je založena na sociálním paradigmatu, které je v souladu se základními principy evropského sociálního modelu, a vzhledem k tomu, že sociální ekonomika hraje v současnosti klíčovou úlohu při zachování a posílení tohoto modelu tím, že reguluje produkci a poskytování četných sociálních služeb obecného zájmu,
C. vzhledem k tomu, že v důsledku toho by modely sociální ekonomiky měly být rozvíjeny, aby bylo dosaženo cílů hospodářského růstu, zaměstnatelnosti, odborného vzdělávání a osobních služeb, které prostupují všemi evropskými politikami,
D. vzhledem k tomu, že rozmanitost je zdrojem bohatství společnosti a její rovnováhy a že sociální ekonomika k této rozmanitosti aktivně přispívá zlepšováním a posilováním evropského sociálního modelu a tím, že nabízí osobitý model podniku, který jí umožňuje přispívat ke stabilnímu a udržitelnému růstu,
E. vzhledem k tomu, že hodnoty sociální ekonomiky jsou do značné míry v souladu se společnými cíli sociálního začlenění, a vzhledem k tomu, že by s ní mělo souviset i důstojné zaměstnání, odborné vzdělávání a opětovné zařazení; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika ukázala, že může do značné míry zlepšit sociální postavení znevýhodněných osob (jak se ukázalo např. u mikroúvěrů pro družstva, které zavedl nositel Nobelovy ceny Muhammad Junus a které tím, že ženám umožnily finanční začlenění, zvýšily vliv žen), a vzhledem k tomu, že sociální ekonomika má značnou kapacitu pro sociální inovace a povzbuzuje ty, kdo se setkávají s obtížemi, aby nalezli řešení svých vlastních sociálních problémů např. s ohledem na sladění profesního a soukromého života, na rovnost mužů a žen, kvalitu rodinného života a péči o děti, starší osoby a osoby s postižením,
F. vzhledem k tomu, že sociální ekonomika zahrnuje 10 % evropských podniků, tj. 2 miliony podniků, což představuje 6 % všech pracovních míst, a má vysoký potenciál pro vytváření a zachování stálých pracovních míst, hlavně díky tomu, že u této činnosti nedochází k delokalizaci,
G. vzhledem k tomu, že podniky v oblasti sociální ekonomiky jsou obvykle malé a střední podniky přispívající k udržitelnému hospodářskému modelu, podle něhož jsou jednotlivci důležitější než kapitál, a vzhledem k tomu, že tyto podniky často působí na vnitřním trhu, a musí proto zajistit, aby jejich činnosti byly v souladu s příslušnými právními předpisy,
H. vzhledem k tomu, že sociální ekonomika se rozvinula ze zvláštních organizačních a/nebo právních forem podnikání, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení, sociální podniky a organizace, nadace a další formy existující v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je v různých zemích označována jako „solidární ekonomika“ a „třetí sektor“, a že v celé Evropě existují srovnatelné činnosti se shodnými rysy, ačkoli ne ve všech členských státech se označují za součást „sociální ekonomiky“,
I. vzhledem k tomu, že je třeba uznat status některých typů organizací, které tvoří součást sociální ekonomiky na úrovni EU, s přihlédnutím k pravidlům vnitřního trhu, aby bylo možno omezit byrokratické překážky pro získání financování ze strany Společenství,
J. vzhledem k tomu, že sociální ekonomika se vyznačuje modelem podniku, který nemá typickou velikost nebo oblast činnosti, ale odlišuje se dodržováním obecně přijímaných hodnot, ke kterým patří konkrétně upřednostňování demokracie, účasti sociálních subjektů, jednotlivce a sociálních cílů před ziskem; ochrana a uplatňování zásady solidarity a odpovědnosti; spojení zájmů členů/uživatelů a obecného zájmu; demokratická kontrola ze strany členů; dobrovolná a otevřená účast, samostatné řízení a nezávislost na veřejné moci; využití podstatné části přebytků k dosažení cílů trvale udržitelného rozvoje a k poskytování služeb členům v souladu s obecným zájmem;
K. vzhledem k tomu, že navzdory rostoucímu významu sociální ekonomiky a organizace, které jsou její součástí, je toto odvětví stále málo známé a je často cílem kritiky vyplývající z nesprávného technického přístupu, a vzhledem k tomu, že jednou z nejvýznamnějších překážek, s nimiž se sociální ekonomika v EU a v některých členských státech setkává, je její institucionální „neviditelnost“, která je částečně způsobena zvláštnostmi vnitrostátních systémů účetnictví;
L. vzhledem k tomu, že skupina Parlamentu pro sociální ekonomiku se těmito otázkami podrobně zabývala,
Obecné připomínky
1. zdůrazňuje, že sociální ekonomika, která spojuje ziskovost a solidaritu, hraje prvořadou úlohu v evropském hospodářství tím, že vytváří kvalitní pracovní místa, posiluje sociální, hospodářskou a územní soudržnost, vytváří sociální kapitál, podporuje aktivní občanství, solidaritu a typ hospodářství s demokratickými hodnotami, které klade lidi na první místo, a kromě toho podporuje udržitelný rozvoj a sociální, environmentální a technické inovace;
2. domnívá se, že sociální ekonomika je důležitá, a to jak symbolicky, tak i z hlediska výkonnosti, pro účely posílení průmyslové a hospodářské demokracie;
3. uznává, že sociální ekonomika může prosperovat a využít veškerý svůj potenciál, pouze pokud jsou pro ni vytvořeny náležité politické, legislativní a technické podmínky a předpoklady s řádným přihlédnutím k bohaté rozmanitosti institucí sociální ekonomiky a k jejich specifickým rysům;
4. domnívá se, že na podniky sociální ekonomiky by se nemělo vztahovat stejné uplatňování pravidel hospodářské soutěže jako na jiné podniky, a že tyto podniky potřebují bezpečný právní rámec založený na uznání jejich specifických hodnot, aby mohly fungovat za stejných podmínek jako jiné podniky;
5. zdůrazňuje, že hospodářský systém, v němž podniky sociální ekonomiky hrají významnější úlohu, by snížil nebezpečí spekulací na finančních trzích, na nichž některé soukromé společnosti nepodléhají dohledu akcionářů a regulačních orgánů;
Uznání koncepce sociální ekonomiky
6. připomíná, že existenci různých forem společností uznává jak Smlouva o ES, tak statut evropské družstevní společnosti;
7. připomíná, že Komise již několikrát koncepci sociální ekonomiky uznala;
8. vyzývá Komisi, aby podporovala sociální ekonomiku prostřednictvím nových politik a aby hájila „odlišný přístup k podnikání“ sociální ekonomiky, jehož základním hybatelem není ziskovost, ale společenský přínos, a aby tak byly zvláštní rysy sociální ekonomiky náležitě zohledňovány při přípravě právních rámců;
9. domnívá se, že Evropská unie a členské státy by měly ve svých právních předpisech a politikách zohlednit sociální ekonomiku a její účastníky – družstva, vzájemné spolky, sdružení a nadace; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat snadný přístup k úvěru a daňové úlevy, rozvoj mikroúvěrů, zavedení evropského statutu sdružení, nadací a vzájemných spolků a také financování ze strany EU přizpůsobené tomuto účelu a pobídky, jimiž se lépe podpoří organizace sociální ekonomiky, které působí v tržních a netržních sektorech a byly vytvořeny za účelem vyvíjení sociálně prospěšné činnosti;
Právní uznání: evropský statut sdružení, nadací a vzájemných spolků
10. konstatuje, že uznání statutu evropských sdružení, evropských vzájemných spolků a nadací je nezbytné, aby se zajistilo stejné zacházení se sociálními podniky v právních předpisech pro vnitřní trh; domnívá se, že to, že Komise stáhla svůj návrh statutu evropského vzájemného spolku[17] a statutu evropského sdružení[18], je závažným krokem zpět v rozvoji těchto forem sociální ekonomiky v EU; naléhavě proto Komisi žádá, aby svůj pracovní program odpovídajícím způsobem zrevidovala;
11. vyzývá Komisi, aby navázala na zprávu o proveditelnosti týkající se statutu evropské nadace, která má být zveřejněna před koncem roku 2008, a aby zahájila hodnocení dopadu statutu evropského sdružení a evropského vzájemného spolku;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily právní rámec, který uznává sociální ekonomiku jako třetí sektor;
13. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby evropská soukromá společnost byla formou společnosti, kterou mohou přijmout všechny typy podniků;
14. vyzývá Komisi, aby stanovila jasná pravidla určující, jaké subjekty mohou zákonně působit jako sociální podniky, a zavádějící účinné právní překážky vstupu do sociální ekonomiky tak, aby z finančních prostředků určených pro sociální podniky mohly čerpat pouze organizace sociální ekonomiky a aby pouze tyto podniky mohly využívat veřejné politiky určené na podporu sociálních podniků;
Statistické uznání
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytvoření vnitrostátních statistických rejstříků podniků činných v sociální ekonomice, aby zřídily vnitrostátní satelitní účty podle institucionálních sektorů a odvětví činnosti a aby umožnily zařazení těchto údajů do systému Eurostatu, také díky tomu, že využijí znalostí univerzit;
16. upozorňuje na to, že hodnocení sociální ekonomiky je komplementární k hodnocení neziskových organizací, vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly používání příručky OSN o neziskových organizacích a připravily satelitní účty, které umožní lepší informovanost o neziskových organizacích a organizacích sociální ekonomiky;
Uznání jako sociálního partnera
17. zdůrazňuje skutečnost, že činitelé působící v sociální ekonomice by měli být uznáni v rámci evropského odvětvového a meziodvětvového sociálního dialogu, a navrhuje, aby Komise i členské státy rozhodně podporovaly postupné začleňování subjektů sociální ekonomiky do vyjednávání v sociální oblasti a do občanského dialogu;
Sociální ekonomika jako klíčový subjekt při plnění lisabonských cílů
18. upozorňuje na skutečnost, že sociální podniky a organizace podporují podnikavost, umožňují lepší demokratické fungování podnikatelského prostředí, vnášejí prvek sociální odpovědnosti a podporují aktivní sociální začlenění ohrožených kategorií obyvatelstva;
19. zdůrazňuje, že zaměstnavatelé v sociální ekonomice jsou významnými činiteli při opětovném začlenění, a vítá jejich snahu vytvářet a zachovávat vysoce kvalitní, dobrá a stabilní pracovní místa a investovat do zaměstnanců; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily a posílily sociální ekonomiku v její úloze dobrého zaměstnavatele a aby respektovaly její zvláštní status;
20. zdůrazňuje, že sociální ekonomika napomáhá k nápravě tří největších nedostatků na pracovním trhu: nezaměstnanosti, nestability pracovních míst a sociálního a pracovního vyloučení nezaměstnaných; konstatuje dále, že sociální ekonomika hraje nezanedbatelnou úlohu při zlepšování zaměstnatelnosti a vytváří pracovní místa, u nichž obvykle nedochází k delokalizaci, což přispívá ke splnění cílů stanovených Lisabonskou strategií;
21. domnívá se, že podpora států poskytovaná sociálním podnikům by se měla vykládat jako skutečná investice do vytváření sítí solidarity, která může posílit úlohu místních společenství a orgánů při tvorbě sociálních politik;
22. domnívá se, že sociální problémy vyžadují analýzu, ale za současných okolností je nejdůležitější začít jednat; domnívá se, že k většině sociálních problémů by se mělo přistupovat na místní úrovni, aby se řešily praktické situace a problémy; domnívá se, že mají-li být opatření účinná, vyžadují uplatňování přísných pravidel pro koordinaci, což znamená vysokou úroveň spolupráce mezi veřejnými orgány a sociálními podniky;
23. konstatuje, že silná místní příslušnost umožňuje sociálním podnikům vytvářet vazby mezi občany a jejich regionálními, celostátními a evropskými zastupitelskými orgány, čímž tyto podniky přispívají k účinné evropské správě a sociální soudržnosti; velmi oceňuje úsilí sociálních podniků a organizací sdružovat se v koordinačních platformách na úrovni EU;
24. zdůrazňuje, že sociální ekonomika musí hrát klíčovou úlohu v dosahování lisabonských cílů udržitelného růstu a plné zaměstnanosti, protože vyrovnává mnohé nedostatky na pracovním trhu, zejména podporou zaměstnávání žen, a zřizuje a poskytuje občanské služby (např. sociální a zdravotnické služby a služby sociální péče) a kromě toho vytváří a udržuje hospodářskou strukturu společnosti, čímž napomáhá k podpoře místního rozvoje a sociální soudržnosti;
25. domnívá se, že Evropská unie by měla přijmout opatření pro stanovení rámce pro program sociálního hospodářství, což by posílilo jak místní konkurenceschopnost a konkurenceschopnost celé EU, tak inovační kapacitu na těchto úrovních, vzhledem ke schopnosti sociální ekonomiky vytvářet stabilitu v prostředí výrazně cyklických ekonomik prostřednictvím přerozdělování a znovuinvestování zisků na místní úrovni tam, kde je to potřebné, podpory podnikatelské kultury, propojování hospodářských činností s místními potřebami, zachování činností, které jsou ohroženy (např. řemesla), a vytváření společenského kapitálu;
26. žádá odpovědné orgány a subjekty z odvětví, aby posoudily a zlepšily úlohu žen v sociální ekonomice, a to jak z hlediska kvantitativního, vzhledem k vysokému podílu zaměstnanosti žen ve všech oborech odvětví, včetně sdružení a dobrovolnické práce, tak z hlediska kvalitativního a z hlediska organizačních aspektů práce a poskytování služeb; je znepokojen tím, že i v sociální ekonomice přetrvává vertikální integrace, která omezuje účast žen na rozhodovacím procesu;
27. vyzývá vlády členských států, místní orgány a subjekty v odvětví, aby podněcovaly a podporovaly možné synergické působení, které by v oblasti služeb mohly vytvořit zúčastněné subjekty a uživatelé sociální ekonomiky tím, že posílí účast, konzultace a spoluodpovědnost;
28. žádá Komisi, aby při posuzování politiky poskytování státních podpor vzala v úvahu skutečnou situaci sociální ekonomiky, vzhledem k tomu, že se malé podniky a organizace působící na místní úrovni při získávání finančních prostředků setkávají se značnými problémy, zejména během nynější hospodářské a finanční krize; rovněž vyzývá Komisi, aby nekladla překážky vnitrostátním právním předpisům o obchodních společnostech a daňovým předpisům, jako např. těm, které se vztahují na družstva v bankovním sektoru a v odvětví distribuce, která fungují na principu vzájemnosti, podnikové demokracie, mezigeneračního přenosu majetku, nedělitelných rezerv, solidarity, pracovní etiky a etiky podnikání.
29. poukazuje na skutečnost, že některé sociální podniky představují mikropodniky a malé podniky, které mohou mít nedostatek prostředků k tomu, aby mohly působit na vnitřním trhu a účastnit se vnitrostátních a evropských programů, a navrhuje poskytnout cílené prostředky a nástroje, které jim umožní lépe přispívat k trvalému hospodářskému růstu EU a které v případě krize usnadní přeměnu podniků na podniky vlastněné zaměstnanci;
30. vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily programy orientované na potenciální a stávající sociální podniky nabízející finanční podporu, poskytování informací, poradenství a odborné vzdělávání a aby zjednodušily postup při zřizování podniků (včetně snížení požadavků na počáteční kapitál společností), a pomohly tak podnikům přizpůsobit se hospodářství, které má stále globálnější charakter a je v současné době ovlivněno finanční krizí;
31. zdůrazňuje, že sociální podniky se setkávají s většími potížemi než velké společnosti, např. pokud jde o vyrovnání se s regulační zátěží, získávání finančních prostředků a přístup k novým technologiím a k informacím;
32. zdůrazňuje význam sociální ekonomiky, pokud jde o služby obecného zájmu; zdůrazňuje přidanou hodnotu integrovaných veřejných a soukromých sítí i riziko zneužití, např. v podobě externalizace, která má veřejným orgánům pomoci snižovat náklady, a to v nemalé míře díky využívání příspěvků ve formě dobrovolné práce;
33. naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o dialog a vyjasnění postojů se všemi zúčastněnými stranami a aby podporovala členské státy, pokud jde o služby obecného zájmu a sociální služby obecného zájmu a využívala metodu série kritérií;
Zdroje potřebné pro dosažení cílů
34. vyzývá Komisi, aby zajistila zohledňování charakteristických znaků sociální ekonomiky (cíle, hodnoty a pracovní metody) při vytváření evropských politik, zejména aby zahrnula sociální ekonomiku do svých politik a strategií v oblasti sociálního a hospodářského rozvoje a rozvoje podniků, především ve spojení s iniciativou na podporu malých a středních podniků (tzv. Small Bussines Act); požaduje, aby se v případě, že budou mít vliv na sociální ekonomiku, vypracovala hodnocení dopadu, a zájmy sociální ekonomiky se respektovaly a upřednostňovaly; naléhavě žádá Komisi, aby kromě toho znovu prozkoumala možnost zřízení meziodvětvového útvaru pro sociální ekonomiku, který by spojoval příslušná generální ředitelství;
35. žádá Komisi, aby zajistila, že Středisko pro sledování malých a středních podniků bude do svých průzkumů systematicky zahrnovat sociální podniky a doporučovat opatření pro pomoc při jejich činnosti a rozvoji; vyzývá Komisi, aby také učinila opatření potřebná ke vzájemnému propojení sociálních podniků a jejich podpoře díky evropské síti pro podporu e-obchodu;
36. vyzývá členské státy, aby ve snaze snížit jejich závislost na grantech a zvýšit jejich udržitelnost podporovaly malé a střední organizace sociální ekonomiky;
37. vyzývá Komisi, aby podněcovala subjekty působící v sociální ekonomice, aby se připojily ke stálým orgánům pro dialog a spolupracovaly se skupinami expertů na vysoké úrovni, které se budou pravděpodobně zabývat problematikou sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby se podílela na posilování zastupitelských struktur sociální ekonomiky na regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a aby vytvořila právní rámec určený k podpoře aktivního partnerství mezi místními orgány a sociálními podniky;
38. vyzývá Komisi, aby podpořila dialog mezi veřejnými agenturami a zástupci sociální ekonomiky na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství, a podpořila tak vzájemné porozumění a osvědčené postupy;
39. žádá Komisi, aby podpořila expertní skupinu EU k družstevním bankám vytvořeným odvětvovým sdružením nebo k jiným finančním službám, které by mohly být pro organizace sociální ekonomiky zajímavé, s cílem prozkoumat, jak si zatím tyto konkrétní subjekty sociální ekonomiky vedly v EU – zejména během současné globální úvěrové a finanční krize – a jak zabrání takovýmto rizikům v budoucnu;
40. žádá Komisi, aby posoudila možnost znovu uvést v činnost zvláštní rozpočtovou položku pro sociální ekonomiku;
41. žádá, aby byly zavedeny programy podporující zkoušení nových hospodářských a sociálních modelů, aby byly zahájeny rámcové výzkumné programy, a to díky zařazení subjektů sociální ekonomiky do výzev k předkládání návrhů na základě sedmého rámcového programu, aby se zvážilo využití „násobku“ u oficiálních statistických údajů a aby se zavedly nástroje pro měření hospodářského růstu z hlediska kvality i kvantity;
42. žádá Komisi a členské státy, aby hledisko sociální ekonomiky začlenily do vytváření politik Společenství i vnitrostátních politik a do programů EU pro podniky v oblasti výzkumu, inovace, financování, regionálního rozvoje a rozvojové spolupráce a aby podporovaly vzdělávací programy zaměřené na sociální ekonomiku pro úředníky EU, úředníky jednotlivých států a místních orgánů a zajistily, aby měly sociální podniky přístup k programům a akcím pro rozvoj a vnější vztahy;
43. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily vzdělávací projekty, které by zahrnuly vyšší vzdělávání, univerzitní a odborné výukové kurzy zaměřené na vytváření povědomí o sociální ekonomice a o podnikatelských aktivitách založených na jejích hodnotách;
44. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj dovedností a odbornosti v tomto odvětví s cílem posílit úlohu sociální ekonomiky v začlenění na trhu práce;
45. vyzývá Komisi, aby navrhla evropský právní rámec umožňující vznik a zachování územního partnerství mezi odvětvím sociální ekonomiky a místními orgány a aby vypracovala kritéria pro uznání a posílení sociální ekonomiky, podporu udržitelného místního rozvoje a podněcování obecného zájmu;
46. vyzývá Komisi, aby se zaměřila na podmínky, které usnadní investice do sociální ekonomiky, zejména prostřednictvím investičních fondů, poskytováním půjček se zárukou a formou podpor;
47. vyzývá Komisi, aby přehodnotila:
- svá sdělení o družstvech a evropské družstevní společnosti, jak se o nich hovoří v těchto dokumentech;
- své sdělení z roku 1997 o podpoře úlohy sdružení a nadací v Evropě;
o
o o
48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Výboru pro sociální ochranu.
- [1] Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.
- [2] Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 25.
- [3] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
- [4] Úř. věst. L 198, 26.7.2008, s. 47.
- [5] Úř. věst. C 205, 25.7.1994, s. 481.
- [6] Úř. věst. C 313, 12.10.1998, s. 234.
- [7] Přijaté texty, Ρ6_TA (2008)0286.
- [8] Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
- [9] Přijaté texty, Ρ6_TA (2008)0467.
- [10] Úř. věst. C 226, 20.7.1998, s. 66.
- [11] Úř. věst. C 271E, 12.11.2003, s. 593.
- [12] Úř. věst. C 117, 26.4.2000, s. 52.
- [13] Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 105.
- [14] Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 10.
- [15] Přijaté texty P6_TA(2008)0131.
- [16] . Úř. věst. C 308E, 14.12.2006, s. 141.
- [17] Úř. věst. C 99, 21.4.1992, s. 40.
- [18] Úř. věst. C 99, 21.4.1992, s. 1.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLAŠENÍ
Úvod
Sociální ekonomika je významná jakožto hospodářský a sociální činitel. Sociální podniky se vyznačují tím, že forma podnikání je odlišná od kapitálových společností. Jde o soukromé podniky, které jsou nezávislé na veřejných orgánech a reagují na potřeby a požadavky svých členů a na potřeby obecného zájmu. Schopnost sociální ekonomiky inovativním způsobem reagovat na sociální potřeby, které se objevily v průběhu dějin, vedla k tomu, že její význam stále roste.
Sociální ekonomiku tvoří družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace a další podniky a organizace, které mají společné základní rysy sociální ekonomiky. Nedostatečnou viditelnost sociální ekonomiky způsobuje skutečnost, že zvláštnosti tohoto způsobu podnikání nejsou vždy zohledněny.
Definice sociální ekonomiky
Sociální podniky jsou definovány charakteristickými znaky a hodnotami, které sdílejí :
- upřednostňování osoby a sociálních cílů před kapitálem;
- ochrana a uplatňování zásady solidarity a odpovědnosti;
- spojení zájmů členů/uživatelů a obecného zájmu;
- demokratická kontrola ze strany členů;
- dobrovolná a otevřená účast;
- samostatné řízení a nezávislost na veřejné moci;
- zapojení podstatné části přebytků pro dosažení cílů trvale udržitelného rozvoje, v zájmu poskytování služeb členům a služeb obecného zájmu;
Přesto je sociální ekonomika na institucionální úrovni nedostatečně zastoupena a na evropské úrovni je uznávána či podporována málo nebo spíše vůbec. Koncepce sociální ekonomiky je v různých zemích označována jako „solidární ekonomika“, „třetí sektor“, „platforma“ nebo „třetí systém“ a jako činnosti sociální ekonomiky mohou být označovány činnosti, které se v celé Evropě vyznačují stejnými rysy.
Doporučení vyplývající ze zprávy
1. Evropské pojetí sociální ekonomiky: uznání této koncepce
Rozmanitost nicméně nesmí být na újmu vytváření skutečně evropského pojetí sociální ekonomiky. Předpokladem tohoto uznání je definovat úlohu, kterou může sociální ekonomika hrát v institucionálním kontextu EU.
Sociální ekonomika přispívá k uskutečňování čtyř hlavních cílů politiky zaměstnanosti EU: zlepšení „zaměstnatelnosti“ obyvatelstva v aktivním věku, podpora podnikavosti, zejména vytvářením pracovních míst na místní úrovni, zlepšení přizpůsobivosti podniků a jejich zaměstnanců, a to zejména prostřednictvím modernější organizace práce, posílení politiky rovných příležitostí, zejména díky rozvíjení veřejných politik, které umožňují sladit rodinný a pracovní život. Sociální podniky mohou představovat zásadní přínos pro společnost tím, že se podílejí na hospodářském rozvoji evropské společnosti, umožňují lepší demokratické fungování podnikatelského prostředí díky zapojení uživatelů/členů a zaměstnanců, a tím, že prosazují sociální odpovědnost podniků a služby zasazené do místního prostředí.
Tento příspěvek sociální ekonomiky k politice zaměstnanosti se neomezuje na pouhé vytváření pracovních míst. Pracovní místa, která sociální ekonomika vytváří, poskytují zaměstnancům sociální jistoty, právo na vzdělání, možnosti profesního rozvoje a příležitosti k začlenění přiměřené povaze činností.
Je rovněž důležité propojit sociální ekonomiku s cíli sociální soudržnosti a aktivního občanství a zohlednit přitom její místní povahu a její úlohu jakožto činitele, který přispívá k aktivní účasti. Činnosti sociální ekonomiky směřují k aktivizaci sociálních sítí, které jsou tím významnější, že fungují ve světě, kde se šíří izolace a vyloučení.
2. Jasný právní status: právní uznání
Tuto definici pojmu sociální ekonomika musí doprovázet právní uznání jejích činitelů. Druhé doporučení vyplývající ze zprávy se týká zavedení statutu evropského sdružení, nadace a vzájemné společnosti.
Ačkoli jsou často sociální podniky považovány za rovnoprávné s kapitálovými společnostmi, znevýhodňuje je nedostatek právních nástrojů, které by jim umožňovaly působit na celoevropské úrovni, a jsou tak vystaveny nespravedlivé hospodářské soutěži. Evropský statut by umožnil řešit nedostatečnou viditelnost těchto podniků při přípravě evropských a mezinárodních právních předpisů.
3. Statistické zhodnocení
Třetí doporučení vyplývající ze zprávy se týká rozsáhlejšího statistického zmapování sociální ekonomiky a pracovních míst, která vytváří, a lepšího porozumění širokým zkušenostem různých států se sociální ekonomikou. Toto úsilí by mělo být podpořeno vytvořením statistického rejstříku sociálních podniků v každém členském státě EU, což by umožnilo vytvořit satelitní účty sociálních podniků podle institucionálních odvětví a odvětví činnosti v jednotlivých státech a začlenit tyto údaje do evropského statistického systému Eurostatu. Metoda série kritérií, která byla vypracována, spočívá ve vytvoření seznamu kritérií, jejichž splnění se ověřuje u příslušné činnosti nebo dotčené organizace a která umožňují dosáhnout určité míry nestrannosti v přístupu k subjektům sociální ekonomiky a ke „klasickým“ subjektům.
4. Sociální ekonomika a sociální dialog
Uznání sociální ekonomiky jakožto jednoho z partnerů v rámci sociálního dialogu na evropské úrovni je velkou výzvou. Sociální ekonomika se stále více prosazuje jako významný hospodářský a sociální činitel. Čtvrté doporučení vyplývající z této zprávy se týká výslovného uznání složek sociální ekonomiky v evropském meziodvětvovém sociálním dialogu.
5. Sociální ekonomika a trhy
Jednotlivé podniky a organizace, které jsou součástí sociální ekonomiky, řeší problém, jak do své činnosti začlenit účinné výrobní postupy a cíle sociální péče. Subjekty sociální ekonomiky je třeba podporovat, aby mohly uskutečňovat strategie odpovídající novým požadavkům trhů, na nichž se zvyšuje konkurence, a umožňující posilovat jejich poslání, které spočívá v sociální péči o jejich členy, uspokojování potřeb obecného zájmu a posilování sociální soudržnosti.
Mezi těmito rozdílnými strategiemi musí mít významné místo zavádění sítí a sdružení podniků, hledání zvláštních způsobů financování podniků, inovace v oblasti produktů a služeb, stejně jako podpora vzdělávacích politik a rozvoje znalostí v oblasti sociální ekonomiky.
6. Výměna zkušeností na místní, celostátní a evropské úrovni
Sociální ekonomika je nejčastěji součástí místního a územního rozvoje. Mnoho z nejinovativnějších organizací je malých a působí na místní úrovni. Hrozí tedy nebezpečí, že jejich zkušenosti by se mohly šířit jen obtížně a pomalu. Proto je důležité, aby se na celostátní i evropské úrovni vhodným financováním podporovala výměna zkušeností a aby se díky koordinaci vytvářely inovační sociálně-hospodářské prostředky, které by podporovaly nejinovativnější projekty sociální ekonomiky.
7. Sociální ekonomika a evropský sociální model
Členské státy a Evropská komise by měly přijmout více konkrétních závazků, aby sociální ekonomika nebyla pouze účinným nástrojem pro dosažení zvláštních cílů veřejné politiky. Sociální ekonomika představuje cíl sama o sobě, je nezbytná pro upevnění hodnot spojených s evropským sociálním modelem. Je tedy třeba umožnit organizacím, které zastupují sociální ekonomiku, předkládat návrhy v oblasti sociální politiky a toto předkládání návrhů je nutné podporovat.
8. Hodnocení výsledků
Poslední doporučení této zprávy se týká podpory výzkumného programu na evropské úrovni, který by se zaměřil na přezkoumání všech činností sociální ekonomiky, které nespadají do oblasti dalších služeb poskytovaných soukromým sektorem nebo veřejnými orgány. Je důležité, aby se podniky sociální ekonomiky nehodnotily pouze na základě ošidných kritérií, jako je „počet zaměstnaných osob“ či „míra samofinancování“, ale aby se použila metoda série kritérií.
Vzrůstající zájem o sociální ekonomiku vyplývá ze zjištění, že podniky tradičního soukromého sektoru a veřejného sektoru nemohou vyřešit některé současné problémy, jako je např. nezaměstnanost, ale rovněž kvalita a množství služeb kolektivního zájmu.
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (4. 12. 2008)
pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
k sociálnímu hospodářství
(2008/2250(INI))
Navrhovatelka: Donata Gottardi
NÁVRHY
Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje klíčovou úlohu sociálního hospodářství pro dosažení Lisabonských cílů udržitelného růstu a plné zaměstnanosti, protože se zabývá mnohými nedostatky na pracovním trhu, zejména tím, že podporuje zaměstnanost žen, vytváří a poskytuje dobrou sociální péči a místní služby (jako sociální a zdravotní služby a služby sociálního zabezpečení) a vytváří a udržuje sociální a hospodářskou strukturu podporou místního rozvoje a sociální soudržnosti;
2. domnívá se, že sociální hospodářství je z hlediska toho, co symbolizuje, a z hlediska dosažených výsledků, důležité jako prostředek k posílení průmyslové a hospodářské demokracie;
3. domnívá se, že Evropská unie by měla přijmout opatření pro stanovení rámce pro program sociálního hospodářství, což by posílilo jak místní konkurenceschopnost a konkurenceschopnost celé EU, tak inovační kapacitu na těchto úrovních, vzhledem ke schopnosti sociálního hospodářství vytvářet stabilitu v prostředí výrazně cyklických ekonomik prostřednictvím přerozdělování a znovuinvestování zisků na místní úrovni tam, kde je to potřebné, podpory podnikatelské kultury, propojování hospodářských činností s místními potřebami, zachování činností, které jsou ohroženy (např. řemesla), a vytváření společenského kapitálu;
4. zdůrazňuje význam sociálního hospodářství ve vztahu ke službám obecného zájmu, poukazuje na přidanou hodnotu spojenou s vytvářením integrovaných soukromých a veřejných sítí, ale i na riziko jejich zneužívání pod záminkou externího zajišťování určitých úkonů s cílem snížit náklady orgánů veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím využívání služeb neziskového sektoru;
5. vybízí Komisi, aby zahrnula sociální odvětví hospodářství do svých ostatních politik a strategií určených pro sociální a hospodářský rozvoj a rozvoj podniků, zejména v souvislosti s iniciativou na podporu malých a středních podniků (tzv. Small Business Act), protože struktury sociálního hospodářství, které poskytují sociálně-ekonomické aktivity, mohou být obzvláště zajímavé pro malé a střední podniky a služby obecného zájmu; vybízí proto Komisi, aby znovu zvážila možnost obnovení jednotky sociálního hospodářství;
6. žádá odpovědné orgány a subjekty z odvětví, aby posoudily a zlepšily úlohu žen v sociálním hospodářství, a to jak z hlediska kvantitativního, vzhledem k vysokému podílu zaměstnanosti žen ve všech oborech odvětví, včetně sdružení a dobrovolnické práce, tak z hlediska kvalitativního a z hlediska organizačních aspektů práce a poskytování služeb; je znepokojen tím, že i v sociálním hospodářství přetrvává vertikální integrace, která omezuje účast žen na rozhodovacím procesu;
7. vyzývá vlády členských států, místní orgány a subjekty v odvětví, aby podněcovaly a podporovaly možné synergické působení, které by v oblasti služeb mohly vytvořit zúčastněné subjekty a uživatelé sociálního hospodářství tím, že zvýší účast, konzultace a spoluodpovědnost;
8. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily vzdělávací projekty, které by zahrnuly vysokoškolské vzdělávání, univerzitní a odborné výukové kurzy zaměřené na vytváření povědomí o sociálním hospodářství a o podnikatelských aktivitách založených na jeho hodnotách;
9 domnívá se, že Evropská unie a členské státy by měly ve svých právních předpisech a politikách zohlednit sociální odvětví hospodářství a jeho účastníky – družstva, vzájemné spolky, sdružení a nadace; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat snadný přístup k úvěru a daňové úlevy, rozvoj mikroúvěrů, zavedení evropského statutu sdružení, nadací a vzájemných spolků a také financování EU přizpůsobené tomuto účelu a pobídky, jimiž se lépe podpoří organizace sociálního hospodářství, které působí v tržních a netržních sektorech a byly vytvořeny za účelem vyvíjení sociálně prospěšné činnosti;
10. domnívá se, že stažení návrhů na evropský statut vzájemné společnosti a evropský statut sdružení z programu Komise představuje vážnou překážku rozvoje těchto forem evropské společnosti (SE) v rámci Evropské unie, a proto důrazně vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj program;
11. žádá Komisi, aby zřídila evropskou skupinu odborníků pro družstevní banky a jiné organizace SE spojené s poskytováním finančních služeb s cílem provést studii zkoumající, jak si tyto konkrétní subjekty SE dosud vedly na úrovni EU, zejména během nynější celosvětové úvěrové a finanční krize, a jak budou v tomto ohledu předcházet budoucím rizikům;
12. žádá Komisi, aby při posuzování politiky poskytování státních podpor vzala v úvahu skutečnou situaci sociálního hospodářství, vzhledem k tomu, že se malé podniky a organizace působící na místní úrovni při získávání finančních prostředků setkávají se značnými problémy, zejména během nynější hospodářské a finanční krize; rovněž vyzývá Komisi, aby nekladla překážky vnitrostátním právním předpisům o obchodních společnostech a daňovým ustanovením, jako např. těm, které se vztahují na družstva v bankovním sektoru a v odvětví distribuce, která fungují na principu vzájemnosti, podnikové demokracie, mezigeneračního přenosu majetku, nedělitelných rezerv, solidarity, pracovní a etiky podnikání.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
2.12.2008 |
|
|
|
||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
21 0 4 |
||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Mariela Velichkova Baeva, Paolo Bartolozzi, Zsolt László Becsey, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Louis Grech, Othmar Karas, Wolf Klinz, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Sirpa Pietikäinen, John Purvis, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Harald Ettl |
|||||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
21.1.2009 |
|
|
|
||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
45 2 0 |
||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jan Andersson, Edit Bauer, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Jan Cremers, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Joel Hasse Ferreira, Roger Helmer, Stephen Hughes, Ona Juknevičienė, Jean Lambert, Raymond Langendries, Bernard Lehideux, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Maria Matsouka, Elisabeth Morin, Juan Andrés Naranjo Escobar, Csaba Őry, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Rovana Plumb, Bilyana Ilieva Raeva, Elisabeth Schroedter, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz, Ewa Tomaszewska, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Françoise Castex, Gabriela Creţu, Richard Howitt, Rumiana Jeleva, Magda Kósáné Kovács, Sepp Kusstatscher, Csaba Sógor, Patrizia Toia, Evangelia Tzampazi, Anja Weisgerber |
|||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Adrian Manole |
|||||