ZPRÁVA o dialogu mezi univerzitami a podniky: nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit

29. 3. 2010 - (2009/2099(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodaj: Pál Schmitt
Navrhovatelka (*):
Teresa Riera Madurell, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

Postup : 2009/2099(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0108/2010

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dialogu mezi univerzitami a podniky: nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit

(2009/2099(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky“ (KOM(2009)0158) ze dne 2. dubna 2009,

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ (KOM(2006)0208) ze dne 10. května 2006,

–    s ohledem na závěry předsednictví vydané po zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23.–24. března 2000,

–    s ohledem na závěry předsednictví vydané po zasedání Evropské rady ve dnech 13.–14. března 2008, zejména na část týkající se „investic do lidí a modernizace trhů práce“,

–    s ohledem na závěry předsednictví vydané po zasedání Evropské rady ve dnech 19.–20. března 2009, zejména na část týkající se „plného využití obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost“,

–    s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“[1],

–    s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)[2],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 nazvané „Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě“[3],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 nazvané „Boloňský proces a mobilita studentů“[4],

–    s ohledem na stanovisko Výboru regionů o dialogu mezi univerzitami a podniky ze dne 4. prosince 2009[5] a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. prosince 2009[6],

–    s ohledem na studii, kterou zveřejnil Evropský parlament, nazvanou „Další rozvoj dialogu mezi univerzitami a podniky“,

–    s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7‑0108 /2010),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 19. a 20. března 2009 vyzvala členské státy, aby podporovaly partnerství mezi podniky a organizacemi, které se zabývají výzkumem, vzděláváním a odbornou přípravou,

B.   vzhledem k tomu, že komuniké z konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství konané ve dnech 28. a 29. dubna 2009 žádá, aby veřejné politiky „plně uznaly hodnotu různých úkolů vysokoškolského vzdělávání, které sahají od výuky a výzkumu přes zapojení do sociální soudržnosti a kulturního rozvoje až po službu celé společnosti“,

C.  vzhledem k tomu, že univerzity hrají díky své trojí úloze (vzdělání, výzkum a inovace) zásadní roli pro budoucnost Unie a pro vzdělávání jejích občanů a že úkolem vysokoškolského vzdělání je nabídnout studijní prostředí podporující samostatnost, kreativitu a optimální využívání znalostí,

D.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za stanovení politik v oblasti vzdělávání je i nadále věcí členských států, které jsou odpovědné za organizaci, obsah a reformu svých vzdělávacích systémů,

E.   vzhledem k tomu, že rozdíly v hospodářské a sociální úrovni občanů z různých částí Evropy vyžadují, aby byly všem občanům Evropské unie poskytnovány stejné příležitosti ke vzdělání a aby byli podporováni talentovaní mladí lidé, kteří nemají finanční prostředky,

F.   vzhledem k tomu, že kvůli pokračující hospodářské krizi, která způsobuje ztráty pracovních míst, je důležitá mimořádně účinná vzájemná spolupráce institucí vysokoškolského vzdělávání a podniků,

G.  vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné provádět, koordinovat a podporovat jednotný přístup všech zemí, které se účastní Boloňského procesu, zejména v oblasti mobility studentů a plného uznávání diplomů, a že cesta k tomu vede přes náležité zhodnocení tohoto procesu, které poukáže na problémy a překážky,

H.  vzhledem k tomu, že Evropská komise bude hrát důležitou úlohu při usnadňování výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy EU a zeměmi, které s EU sousedí,

I.    vzhledem k tomu, že kvůli širokému spektru institucí vysokoškolského vzdělávání, podnikatelských kruhů a typů spolupráce je obtížné shodnout se na ideálním modelu spolupráce, který by vyhovoval profilu, prioritám a požadavkům všech institucí v Evropě; vzhledem k tomu, že nezávislost univerzit a možnost, aby si zvolily model partnerství s podniky, který nejlépe odpovídá jejich účelu, by měly zůstat zachovány za všech okolností,

J.    vzhledem k tomu, že vzdělání je úkolem společnosti jako celku, a že se tudíž stát nesmí zprostit své finančních odpovědnosti,

K.  vzhledem k tomu, že vysokoškolské vzdělání je i nadále veřejným úkolem, a že pro zajištění spravedlivého financování všech oblastí studia, např. humanitních oborů je tudíž nezbytné veřejné financování univerzit; vzhledem k tomu, že je důležité podporovat univerzity finančně (např. pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru) a přitom zaručovat jejich suverenitu a záruky kvality,

L.   vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava, jež by měly vést k osvojení základů obecné a občanské kultury, jsou vynikajícím prostředkem pomoci nedostatečně vyvinutým oblastem, aby vyrovnaly své zpoždění, a kromě vytváření pracovních míst a podpory konkurenceschopnosti mají zásadní význam pro kulturní a intelektuální pluralitu a pro občanský život,

M.  vzhledem k tomu, že spolupráci univerzit a podniků podporuje mnoho programů EU, avšak tato činnost není vždy mezi institucemi koordinována,

1.   vítá výše uvedené sdělení Komise nazvané „Nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky“ a oblasti, na než navrhuje zaměřit budoucí spolupráci;

2.   vítá sdělení Komise, které rekapituluje první tři roky fungování fóra EU pro dialog mezi univerzitami a podniky a stanovuje budoucí úkoly, jako je podpora inovací, výzkumu a spolupráce v podnikání i lepší předávání znalostí a zvýšení přitažlivosti evropského trhu práce pro začínající mladé vědce;

3.   uznává, že úkoly uvedené ve sdělení nejsou nové a že dosud nebyly úspěšně vyřešeny; je však přesvědčen, že soustavný dialog a spolupráce na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni, včetně výměn osvědčených postupů týkajících se programů a nástrojů, jsou zásadní pro vytváření užších vazeb a partnerství mezi univerzitní a podnikatelskou obcí, a tím pro překonávání případných kulturních, institucionálních a provozních překážek mezi nimi, jakož i pro napomáhání budování společnosti založené na vědění, rozvíjení aplikovaného výzkumu a lepšímu začleňování absolventů po ukončení studia na trh práce;

4.   uznává skutečnost, že mezi evropskými univerzitami existují velké rozdíly, pokud jde o jejich velikost, zdroje, obory, způsob organizace, národnostní zastoupení a typ; je však přesvědčen, že každá z nich by mohla mít vlastní prospěch z vnitrostátní a přeshraniční spolupráce s podnikatelskými kruhy za předpokladu, že existuje jasné povědomí o současném stavu rozvoje jejích výzkumných a vzdělávacích kapacit; domnívá se, že k významné podpoře spolupráce mezi univerzitami a podniky dochází také na regionální úrovni;

5.   vítá komuniké z konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství konané ve dnech 28. a 29. dubna 2009, v němž je zdůrazněn jejich závazek „uskutečnit cíle evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, ve kterém je vysokoškolské vzdělávání veřejnou odpovědností a kde všechny instituce vysokoškolského vzdělávání reagují na potřeby společnosti v širokém smyslu prostřednictvím rozmanitosti jejich úkolů“;

6.   potvrzuje názor, že dialog a spolupráce mezi podniky a institucemi vysokoškolského vzdělávání by měly být prioritami i v blízké budoucnosti, stejně jako dialog a spolupráce se všemi ostatními oblastmi společnosti, aby tak všichni tito aktéři mohli čerpat z vědění v oblasti kultury, vědy a techniky vytvořeného a šířeného v rámci institucí vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že intelektuální a finanční nezávislost institucí vysokoškolského vzdělávání vůči podnikům musí být zachována a že mezi vysokoškolským vzděláváním a podniky nesmí vzniknout vztah závislosti; zdůrazňuje, že univerzity si musí za všech okolností uchovat svou nezávislost rozhodování, pokud jde o jejich studijní programy a strukturu řízení;

7.   vyzývá členské státy, aby se odhodlaly a přijaly konkrétní opatření, pokud právní a finanční rámec stále nepodněcuje nebo dokonce odrazuje univerzity, aby se snažily spolupracovat s podniky;

8.   zdůrazňuje, že dialog mezi univerzitami a podniky by se neměl omezovat pouze na odvětví matematiky, vědy a techniky, nýbrž měl by zahrnout všechny oblasti, např. humanitní obory;

9.   považuje za nezbytné posílit jednak mezioborovost a nadoborovost vzdělávacích a výzkumných programů a jednak spolupráci mezi univerzitami, a v tomto ohledu se domnívá, že klíčový nástroj představují IKT;

10. požaduje zlepšení práce evropských univerzit uplatňováním zásady znalostního trojúhelníku „výzkum-vzdělávání-inovace“ při současném zohlednění potřeby lepších kontaktů mezi podniky a univerzitami, jak o tom svědčí znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), a zároveň vybízí univerzity, aby do své hlavní oblasti činnosti v rámci svých programů výzkumu a inovace zohledňovaly hospodářské a sociální podmínky;

11. zdůrazňuje, že prohloubením dialogu a zlepšením spolupráce mezi univerzitami a podniky vzroste potenciální prospěch pro obě strany, který nejen podnítí ekonomický růst, ale také přispěje k neustálému dalšímu rozvoji společnosti založené na vědění, a tím bude také užitečný v komplexnějším společenském smyslu;

12. zdůrazňuje, že v této souvislosti by bylo přínosné prohloubit dialog a zlepšit spolupráci mezi univerzitami a podniky, a to stejnou měrou jak pro rozšíření dialogu a spolupráce mezi univerzitami a vnitrostátními, evropskými a mezinárodními institucemi a organizacemi občanské společnosti, tak pro zlepšení interakce mezi univerzitami a společností obecně;

13. vyzývá státní, regionální a místní orgány, aby ve spolupráci se soukromým sektorem nadále hledaly a nacházely postupy, které posílí interakci mezi univerzitami a podniky, a aby odstraňovaly administrativní překážky, které jim v tom brání; poukazuje na to, že nařízení o strukturálních fondech poskytuje možnost financovat podpůrná opatření pro malé a střední podniky , podobně jako u „systému znalostních kupónů“, který se v současnosti používá v některých členských státech;

14. navrhuje věnovat zvláštní pozornost přístupu malých a středních podniků k univerzitnímu vzdělávání a výzkumu, a to tak, že se zvýší veřejné financování a zároveň zjednoduší administrativní postupy;

15. zdůrazňuje nutnost dodat prestiž a motivaci průzkumné a výzkumné práci, a to nejen v oblastech vědy a techniky, ale také v oblastech sociálních a humanitních věd, které představují zdroj cenných znalostí pro obchodní činnost na nejvyšší úrovni;

16. podporuje úlohu výzkumných projektů malého a středního rozsahu a přiznává jim vyšší prioritu než sítím excelence založeným na velkých integrovaných projektech;

17. vyzývá podniky a univerzity, aby spolupracovaly na nápravě nerovného zastoupení mužů a žen na některých univerzitních katedrách;

Celoživotní učení

18. připomíná význam definice celoživotního učení a mnoha koncepcí, jichž se týká, od obecného vzdělávání přes neformální a informální učení v hospodářském, sociálním, kulturním a občanském životě až po odborné vzdělávání a přípravu;

19. zdůrazňuje, že jelikož celoživotní učení umožňuje trvalý kontakt nejen se vzděláním a odbornou přípravou, ale také s kulturou, je zásadně důležité, aby Evropská unie vybízela členské státy, aby podporovaly začlenění humanitních studií do výukových programů, a veřejné univerzity, aby tato studia zachovávaly a rozvíjely;

20. připomíná, že jedním z nejdůležitějších úkolů je zvýšit úroveň investic do lidských zdrojů v Evropě s cílem upřednostnit nejdůležitější devizu EU – její občany, kteří se mohou přizpůsobovat stále se měnícím podmínkám na trhu práce;

21. poukazuje na potřebu co nejlépe sladit možnosti celoživotního učení s potřebami jednotlivců, zranitelných sociálních skupin a trhu práce a zdůrazňuje, že stále se měnící povaha těchto potřeb činí z průběžného vzdělávání nevyhnutelnou nutnost, a proto věnuje zvláštní pozornost výzvám, které z toho plynou v sociální a finanční oblasti; připomíná, že „zaměstnání na celý život“ už neexistuje a že vzdělávání a rekvalifikace jsou nezbytností; připomíná, že vhodné podmínky pro kladný přístup k učení je nutno vytvářet již od dětství;

22. zdůrazňuje, že, celoživotní učení, informace a odborná příprava nejenže poskytují obzvlášť významné dovednosti pro trh práce, ale jsou také základní podmínkou pro duševní rozvoj a rozvoj a osobní růst;

23. zdůrazňuje, jak je důležité vytvářet a podporovat moderní metody celoživotního učení prostřednictvím internetu, a učinit tak vzdělávání přímějším a časově méně náročným, zejména pro zaměstnance podniků;

24. vzhledem k demografickým změnám v Evropě (směrem ke stárnoucí společnosti) a měnícím se podmínkám na trhu práce způsobeným hospodářskou a sociální krizí a krizí v oblasti zaměstnanosti vyzývá univerzity, aby rozšířily přístup k učení a aby modernizovaly své studijní programy tím, že je nasměrují na nové úkoly ve snaze zlepšit schopnosti evropských zaměstnanců;

25. vzhledem ke skutečnosti, že vzdělání je rovněž jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších prostředků sociálního začlenění a boje proti chudobě a nerovnostem, naléhavě vyzývá univerzity, aby rozšířily přístup k výuce a k programům mezinárodní výměny také pro zdravotně postižené osoby;

26. připomíná význam přenosu a výměny znalostí, dovedností a zkušeností získaných dospělými, jako prostředku pro uvedení mladší generace na trh práce (např. pomocí programů mentorování);

27. navrhuje více využívat nové metody výuky zaměřené na experimentální učení, výuku na dálku, on-line vzdělávání a jiné smíšené formy učení;

28. zdůrazňuje, že je nutno vytvořit, podporovat a posílit lepší přístup k učení a že pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě má zásadní význam průběžná odborná příprava a rekvalifikace ve všech etapách života;

29. zdůrazňuje nezbytnost zajištění většího prostoru pro stimulování plynulé přizpůsobování se měnícímu se trhu práce – což je prioritou Evropské unie, zejména za současné recese –, a to podporou celoživotního učení, především rozvíjením dálkových kursů, které jsou zvláště přizpůsobené novým technologiím, a kursů pro osoby starší 45 let, které jsou zranitelnější a u kterých existuje větší riziko sociálního vyloučení;

30. vybízí podniky, aby lépe motivovaly své zaměstnance ke vzdělávání, například prostřednictvím průběžného pořádání seminářů a financování postgraduálního studia;

31. navrhuje nový přístup k vedení celoživotní dráhou, při němž by univerzity, studenti a hospodářské a sociální kruhy ve vší své rozmanitosti využívaly bližšího sledování mladých absolventů s cílem vyhodnocovat hospodářskou a sociální užitečnost vzdělávacích programů;

32. připomíná nutnost dále zvyšovat přitažlivost a dostupnost virtuálního vyučování;

Mobilita, partnerství a studijní programy

33. připomíná, že mobilita je základem evropského vysokoškolského vzdělávání a že evropské univerzity jsou vyzývány k tomu, aby uskutečnily inovativní, dalekosáhlou a metodickou reformu studijních programů; potvrzuje, že by to mělo být politickou prioritou při novém definování hlavních cílů Boloňského procesu po roce 2010;

34. zdůrazňuje, že mobilita mezi zeměmi a mezi univerzitami a podniky je pro dosažení užší spolupráce mezi těmito dvěma prostředími klíčová;

35. žádá Komisi, aby navrhla právní rámec zaměřený na podporu a usnadnění mobility mezi univerzitami a podniky i mezi studenty a vysokoškolskými učiteli, který rovněž zdůrazní potřebu uznávat a potvrzovat tuto formu učení a vyučování;

36. podporuje nejen rozvoj a šíření programů na podporu individuální mobility, jako jsou programy „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Erasmus pro učně“, ale ve spolupráci s různými univerzitami a za aktivní účasti podniků také organizaci postgraduálních programů „European Master of Excellence“ spojených se stipendii pro studenty a s pobídkami pro vědce; je přesvědčen, že takové programy by mohly podpořit také mobilitu, osvojování cizích jazyků a získávání multikulturních a podnikatelských zkušeností;

37. zdůrazňuje, že je potřeba, aby instituce vysokoškolského vzdělávání rozšířily možnosti výuky dalších jazyků mimo studijní programy, vzhledem k tomu, že pro podporu a podněcování mobility a výměny studentů, výzkumných pracovníků, učitelů a zaměstnanců podniků má ovládnutí nových jazyků zásadní význam;

38. vybízí univerzity, aby prozkoumaly nové metody spolupráce mezi veřejnými institucemi a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím vytváření společných veřejných a soukromých fondů pro inovace s cílem zlepšit mobilitu ve všech odvětvích;

39. zdůrazňuje význam výhod, jež studenti mohou získat osvojením dovedností v oblasti nových technologií, které zvyšují jejich šance na trhu práce;

40. vzhledem k osvědčeným postupům uplatňovaným v oblasti vzdělávání v jiných zemích navrhuje, aby byly země, jež nejsou členy EU, vyzvány k účasti na fóru EU, aby mohly sdílet své zkušenosti a obavy a diskutovat o nich, vzhledem k tomu, že by tato diskuse měla být založena na určování cílů, terminologie a koncepcí a měla by se zaměřovat na konkrétní oblasti činnosti;

41. zdůrazňuje nutnost náležité přípravy a vzdělávání vyučujících těch předmětů, které související s oblastí podnikání; podporuje myšlenku zařadit podnikatelskou kulturu do studijních programů (počínaje studijními programy na základním stupni vzdělávání);

42. vybízí podnikatelské prostředí k aktivní účasti na návrhu studijních materiálů věnovaných způsobu fungování podniků, které by byly k dispozici na všech stupních vzdělávání, přičemž vzdělávací zařízení by se mohla svobodně rozhodnout, zda je využijí či nikoli, a k tomu, aby podniky pravidelně prezentovaly příležitosti zaměstnání, které mohou studentům nabídnout;

43. vybízí podniky, aby přispěly k úpravě univerzitních programů tím, že budou iniciovat a financovat specifické kurzy s cílem seznámit studenty s úkoly podniků;

44. žádá o provedení studie týkající se integrace vysokoškolských učitelů do podnikatelského prostředí a podnikatelů do prostředí vysokoškolského a o její podporu;

45. zdůrazňuje význam nových technologií, které usnadňují mobilitu a spolupráci mezi podniky, studenty, vyučujícími a výzkumnými pracovníky;

46. připomíná, že s podnikáním v ziskovém sektoru v různých formách je nutné počítat jako s jednou z profesních alternativ pro mladé absolventy a že je nezbytné, aby instituce vysokoškolského vzdělávání poskytovaly svým studentům podrobné informace o všech formách podnikání, včetně informací o sociálním a solidárním hospodářství, a aby je povzbuzovaly k zakládání svých vlastních firem;

47. zdůrazňuje, že dialog a spolupráce mezi univerzitami a podniky by měly být založeny na reciprocitě, důvěře, vzájemném respektu a transparentnosti a měly by podporovat více podnikatelského ducha na univerzitách a podniky vycházející ze znalostí; znovu opakuje, že toho lze dosáhnout mimo jiné zaváděním „systému znalostních kupónů“, který se používá v některých členských státech a díky němuž mohou především malé a střední podniky rozšířit své výzkumné kapacity, aniž by se omezovala nezávislost, autonomie a veřejný charakter univerzit;

48. uznává, že ve vzdělání a výzkumu je třeba přijmout víceoborový přístup ke znalostem, a je proto přesvědčen, že jak univerzity, tak podniky by mohly mít prospěch ze společného rozvoje víceoborových a mezioborových a také podnikatelských dovedností, pokud by se při koncepci studijních oborů, odborných oblastí a specializací flexibilně zohledňovaly potřeby podnikání, mimo jiné také malých a středních podniků; poukazuje na úspěšné iniciativy, jako jsou stáže pro studenty a zaměstnance, využívání podnikatelů jako hostujících vyučujících, duální kurzy a společní pracovníci působící v podnikatelské sféře i na univerzitách;

49. zdůrazňuje, že pro rozvoj podnikavosti u studentů by všichni zúčastnění (akademičtí pracovníci, studenti a podnikatelé) měli být dobře informováni o nástrojích a mechanismech, které mohou využívat, aby rozvíjeli účelnější, účinnější a vzájemně prospěšnější spolupráci; je přesvědčen, že je podstatné jednak zlepšit odbornou přípravu vysokoškolských učitelů v této oblasti prostřednictvím opatření, jako je celoživotní učení, a jednak otevřít brány univerzit podnikům a zaměstnavatelům, aby mohli dávat podněty týkající se obsahu učiva a odborné přípravy, znalostí a schopností, které by studenti měli mít;

50. doporučuje plně institucionálně chránit univerzitní centra pro poradenství v oblasti profesního života, pokračovat v jejich rozvoji a více je přiblížit trhu práce;

51. zdůrazňuje, že je důležité poskytovat ve velkém rozsahu příležitosti k absolvování pracovních stáží ve společnostech, a to jako součást studia, zejména studentům vysokých škol, a odměňovat tyto stáže finančně nebo prostřednictvím Evropského systému přenosu a akumulace kreditů;

52. žádá Komisi, aby v rámci aktivit programu Marie Curie zahájila plán evropského průmyslového doktorátu (PhD) srovnatelného se stávajícími průmyslovými doktoráty v Evropě s cílem podpořit cílený a dostupný výzkum pro evropské podniky, jakož i poskytování příspěvků evropským univerzitám komerční sférou;

53. navrhuje, aby profesní sdružení spolupracovala s univerzitami na vypracování studijních programů, které umožní rychlé přizpůsobení studentů podnikatelskému prostředí;

54. zdůrazňuje, že je podstatné, aby podnikatelská sféra sponzorovala univerzity, a vybízí společnosti, aby udělovaly stipendia a umožňovaly studentům získávání znalostí a dovedností, které mají podstatnou hodnotu na trhu práce;

55. zdůrazňuje zásadní hodnotu předávání znalostí a výsledků vzešlých ze spolupráce mezi univerzitami a podniky společnosti;

56. vybízí podniky, aby zvýšily podporu mladých talentovaných lidí v podobě stipendií;

Výzkum

57. zdůrazňuje, že je potřebné, aby podniky zvýšily svou absorpční kapacitu pro využívání a uplatňování vědeckých poznatků, které vyprodukovaly univerzity, podporou interního výzkumu, celoživotního učení a dalšího vzdělávaní, aktivním informováním akademického prostředí o svých potřebách a nabízením zaměstnání absolventům doktorandského a postdoktorandského studia a výzkumným pracovníkům;

58. zdůrazňuje poptávku výzkumných organizací po kvalifikovaných zaměstnancích, kteří jsou schopni identifikovat a řídit zdroje znalostí s komerčním potenciálem;

59. velký význam přikládá předávání znalostí v otevřeném prostředí; uznává, že existují různé nástroje, jak toho dosáhnout, např. publikace a semináře, střediska předávání technologií, regionální spolupráce, podpora nových podniků a společností vzniklých odštěpením, kooperativní výzkum a mobilita výzkumných pracovníků; je však přesvědčen, že nesmírně důležitý je sociální a lidský rozměr spolupráce; velmi proto podporuje iniciativy, které posilují osobní kontakty mezi univerzitami a podniky, a to zejména malými a středními podniky;

60. vítá vytvoření jednotné evropské sítě podnikatelských inkubátorů, které přebírají služby, jež v současnosti poskytují evropská informační centra a centra pro podporu inovací;

61. považuje větší krátkodobou i dlouhodobou mobilitu výzkumných pracovníků, jak mezi státy, tak i mezi akademickou obcí a podniky, při náležitém zohlednění zásady nediskriminace, za nezbytný předpoklad lepšího předávání znalostí; v této souvislosti vyzývá členské státy a Komisi k důkladnému přezkoumání stávajícího právního a finančního rámce a k odstranění zbytečných překážek bránících mobilitě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat uznávání akademického vzdělání a omezování byrokracie; vyzývá univerzity, aby pro své pracovníky zavedly pružnější a vícenásobné možnosti uplatnění;

62. vybízí Komisi, aby vypracovala iniciativy pro rozvoj konkurenceschopného trhu EU s právy k duševnímu vlastnictví, který by umožnil univerzitám, veřejným výzkumným organizacím a malým a středním podnikům najít partnery a investory pro svá práva k duševnímu vlastnictví, dovednosti a znalosti; poukazuje na to, že na většině univerzit by mělo být zlepšeno odborné řízení práv k duševnímu vlastnictví;

63. zdůrazňuje nutnost zintenzívnit úsilí na podporu vytvoření jednotného evropského patentu, který by zejména malým a středním podnikům poskytl výhodnou, účelnou, účinnou a kvalitní právní ochranu pro inovativní produkty a služby, a o vytvoření jednotného evropského systému pro řešení sporů v otázkách patentů;

64. poukazuje na to, že společná účast univerzit a podniků v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, jako jsou evropské technologické platformy, společné technologické iniciativy a znalostní a inovační společenství, by mohla vést k většímu využívání hodnoty znalostí a napomoci EU řešit hlavní problémy, které před ní stojí; v této souvislosti poukazuje na stávající pokyny k iniciativě „Responsible Partnering“ („Zodpovědné partnerství“);

65. uznává sice, že každá spolupráce vyžaduje individuální přístup a že existují různé druhy mechanismů spolupráce, je však přesvědčen, že se lze učit z úspěšných struktur, příkladů, ukázek a vzorů a že by se měly více šířit a lépe zpřístupnit příklady osvědčených postupů a případů úspěšné spolupráce; zejména zdůrazňuje nutnost zohledňovat osvědčené postupy, které uplatňují inovativní podniky, a také znalosti, které byly získány v rámci šestého rámcového programu pro výzkum týkajícího se spolupráce v doktorandském studiu;

66. je přesvědčen, že mají-li být podporovány užší vztahy mezi podniky, výzkumem a univerzitami, musí členské státy a Komise umožnit, aby se nadace, kliniky, veřejné a soukromé univerzity společně zapojily do procesu vzdělávání a do podpory výzkumu;

Osvědčené postupy

67. bere na vědomí a vítá příklady osvědčených postupů v EU a mimo ni, které ukazují hodnotu tohoto typu spolupráce pro všechny zúčastněné, a připomíná, že tyto příklady jsou nutné proto, aby pomáhaly vytvářet vhodné podmínky pro dialog a zvýšit naději na úspěch;

68. vítá iniciativu Komise na vytvoření soupisu stávajících osvědčených postupů a vyzývá ji, aby tento soupis dala k dispozici všem zainteresovaným stranám prostřednictvím účinného šíření veškerých původních postupů;

69. vyzývá Komisi, aby podporovala nové formy strukturovaného partnerství mezi podniky, univerzitami a jinými institucemi vzdělávání a odborné přípravy, zejména středními školami a institucemi pro odbornou přípravu, a to zejména s cílem umožnit vyučujícím, aby aktualizovali své znalosti; domnívá se, že tato partnerství mohou také počítat se zastoupením subjektů tohoto odvětví;

70. navrhuje, aby byly zřízeny internetové stránky, na nichž by bylo možno sdílet a šířit zkušenosti, předávat informace zaměřené na sdílení osvědčených postupů a poskytovat jejich návštěvníkům inspiraci, konkrétní nástroje a mechanismy pro vypracování a provádění projektů spolupráce, a poukazuje na to, jak důležitou roli hraje využívání nových technologií při podpoře užší spolupráce mezi univerzitami a podniky;

71. požaduje, aby byl na základě osvědčených postupů uplatňovaných v některých členských státech podpořen evropský den věnovaný mladým vynálezcům, tj. inovacím, vynálezům nebo ochranným známkám, jejichž autory jsou mladí Evropané;

72. povzbuzuje Komisi, aby i nadále podporovala na vnitrostátní, místní a regionální úrovni dialog zaměřený na osvědčené postupy, a domnívá se, že je potřeba dbát na to, aby do tohoto dialogu byly zapojeny všechny zúčastněné strany (např. sociální partneři) a všechny formy podniků (malé a střední podniky, podniky sociální a solidární ekonomiky atd.), ale také zástupci třetích zemí (nevládní organizace atd.), s cílem upozornit na hospodářský a sociální přínos spolupráce mezi prostředím univerzit a podniků;

73. vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit konzistentnost kroků EU a zamezit zdvojování činnosti zřídila pracovní skupinu sestávající ze zástupců různých GŘ a aby rozvíjela synergii mezi tímto dialogem a jinými iniciativami, vzhledem k tomu, že diskuse by se měla týkat politických priorit i možností financování;

74. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských zemí.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Evropská rada se na zasedáních konaných v březnu roku 2000 v Lisabonu a v březnu roku 2002 v Barceloně dohodla na stanovení strategického cíle spočívajícího v tom, že se Evropská unie má stát do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Systémy vzdělávání a odborné přípravy EU se mají stát do téhož roku (2010) světovou značkou kvality a má být vytvořen Evropský výzkumný a inovační prostor.

Na neformálním evropském summitu konaném v Hampton Courtu ve Velké Británii v říjnu roku 2005 a na zasedání Evropské rady v březnu roku 2007 evropské hlavy států a předsedové vlád zdůraznili význam, jaký znalostní trojúhelník vzdělávání, výzkum a inovace má pro konkurenceschopnost EU.

Význam vztahů mezi univerzitami a podniky v Evropě byl jasně zdůrazněn ve sdělení Komise „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“[1]. Sdělení zdůraznilo klíčovou úlohu, kterou hrají univerzity v úspěšném přechodu Evropy na znalostní ekonomiku a společnost. Podtrhlo kromě toho potřebu hloubkové restrukturalizace a modernizace tohoto odvětví, nemá-li Evropa utrpět porážku v celosvětové konkurenci ve vzdělávání, výzkumu a inovacích.

Ve sdělení se navrhují změny v devíti oblastech, které mají být pro úspěch klíčové:

§ odstranit překážky omezující univerzity v Evropě;

§ zajistit skutečnou samostatnost a odpovědnost univerzit;

§ poskytovat pobídky pro strukturovaná partnerství s podnikatelskou sférou;

§ poskytnout správnou kombinaci dovedností a způsobilostí pro trh práce;

§ snížit schodek financování a zefektivnit financování ve vzdělávání a výzkumu;

§ posílit mezioborovost a nadoborovost;

§ vzájemným působením se společnostmi aktivovat znalosti;

§ oceňovat špičkovou úroveň na nejvyšším stupni;

§ zvýšit prestiž a atraktivitu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropského výzkumného prostoru ve světě.

Univerzity byly vyzvány spolupracovat s rannějším formálním a neformálním vzděláváním a s podniky a „... podporovat jejich různé činnosti a přesvědčovat společnost, vlády a soukromý sektor o tom, že se vyplatí do nich investovat“.

Ve sdělení se rovněž navrhuje, že by podniky[2] mohly univerzitám pomoci obměnit studijní programy a řídící struktury a že by se mohly podílet na jejich financování.

Evropský parlament ve svém usnesení o Boloňském procesu a mobilitě studentů[3] navrhuje navázat plodný dialog a dvoustranné výměny mezi podniky a univerzitami, které by vedly k inovativním partnerstvím a k vyzkoušení nových způsobů spolupráce.

Během února 2008 Komise vytvořila první fórum, které má zahájit dialog mezi univerzitami a podniky, po něm následovalo v únoru 2009 druhé fórum a mezitím bylo organizováno několik tematických seminářů[4]. Účastníci fóra „Dialog mezi univerzitami a podniky“ se často zmiňovali o hospodářském útlumu, v jehož kontextu se fórum uskutečnilo, a uváděli, že opět nabývá na naléhavosti otázka budování lepších kontaktů mezi podniky a univerzitami za účelem posílení evropského trojúhelníku znalostí: „výzkum-vzdělávání-inovace“.

Sdělení

Dne 2. dubna 2009 Komise zveřejnila sdělení nazvané „Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky“[5]. Toto fórum je setkáním institucí vysokoškolského vzdělávání, podniků, obchodních sdružení a veřejných orgánů s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a diskutovat o společných problémech.

Sdělení:

§ rekapituluje poznatky, které přinesl první rok fóra a další příslušné aktivity na evropské úrovni, pokud jde o výzvy a překážky spolupráce mezi univerzitami a podniky, problémy, které je třeba řešit, a osvědčené postupy a přístupy, které by mohly být uplatňovány ve větší míře; o tomto aspektu podrobněji pojednává pracovní dokument útvarů Komise[6];

§ navrhuje další kroky, pokud jde o práci fóra;

§ vymezuje konkrétní další kroky pro posílení spolupráce mezi univerzitami a podniky.

Komise navrhuje pokračovat v dialogu v rámci fóra s plenárními zasedáními, tematickými semináři, internetovými stránkami a větším zapojením příslušným zástupců, včetně regionálních orgánů a rovněž aktérů mimo EU.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj schvaluje přístup Komise a podporuje probíhající práci fóra. Odpovědnost za politiku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy spočívá na členských státech a úlohou EU je podporovat zlepšování vnitrostátních systémů pomocí doplňkových nástrojů na úrovni EU, vzájemného učení a usnadnění výměny informací a osvědčených postupů. Zastává názor, že fórum lze pokládat za dodatečný nástroj, který tuto výměnu umožňuje.

Rychle se měnící pracovní prostředí, znalostní ekonomika a zrychlující se tempo technického vývoje jsou pro evropské vysokoškolské vzdělávání a výzkum výzvou, nabízejí však také nové příležitosti, které musí být možno účinně využívat. Za těchto okolností je nanejvýš důležité kvalitní partnerství vysokoškolského vzdělávání a podniků.

Spolupráce mezi vzdělávacími zařízeními a podniky na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni se obecně považuje za účinný nástroj pro překlenutí rozdílu mezi poskytováním znalostí ze strany vzdělávacího sektoru a poptávkou po znalostech ze strany zaměstnavatelů. Závěry ze zasedání rady a zástupců vlád členských států ze dne 12. května 2009 „zdůraznily, že partnerstvím mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy a zaměstnavateli náleží při zlepšování zaměstnatelnosti vzdělávajících se osob, podnikatelského potenciálu a informovanosti o světě práce specifická úloha“.

Zpravodaj je přesvědčen, že příspěvek institucí vysokoškolského vzdělávání ke znalostní ekonomice je nezbytný, avšak není dostatečný. Musí se zapojit také ostatní účastníci (podniky, veřejné orgány) a společně musí vytvořit prostředí, v němž lze vytvořit vhodný rámec nebo model, kterým se je možno řídit, nebo jenž je možno přizpůsobit.

Zpravodaj předkládá k posouzení několik bodů:

§ Dialog mezi univerzitami a podniky vyžaduje velké úsilí a angažovanost; posílení kontaktů mezi univerzitami a podniky bude vyžadovat větší zapojení na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

§ Koho jiného ještě zapojit do tohoto dialogu? Má to být dvoustranné nebo trojstranné partnerství (univerzity-podniky-vlády)?

§ Pro rozvoj vhodných podmínek dialogu a zvýšení pravděpodobnosti úspěchu jsou zapotřebí osvědčené postupy v rámci EU i mimo ni.

§ Do budoucnosti by měl být vytvořen konkrétní model či strategie pro dialog mezi univerzitami a podniky nehledě na nutnost hledat průběžná zlepšení a přizpůsobení novým potřebám.

§ Jestliže odborná příprava a vysokoškolské vzdělává budou zahrnovat pracovní stáž v malých a středních podnicích a poskytnou studentům příležitost získat zkušenosti, budou mít mladí absolventi lepší možnosti uplatnění a mohou se také pokusit založit své vlastní firmy.

§ Pro reakci na potřeby trhu práce (řešení zaměstnatelnosti, podpora podnikání) je nutná modernizace obsahu kurzů a reforma studijních programů.

§ Instituce vysokoškolského vzdělávání by měly být více smíšené (kombinace akademických pedagogů a představitelů podnikatelské sféry) a měly by lépe připravovat zaměstnance a studenty, pokud jde o nezbytné dovednosti pro současný náročný svět, aniž by se zanedbávala kvalita vyučování, která se pokládá za rozhodující faktor pro výsledky studentů.

§ Je nutno podporovat podnikání, je však třeba brát na vědomí, že moderní podnikatel se setkává s velmi složitým světem a celou řadou nových problémů a výzev. V globalizovaném světě, kde existují mezinárodní sítě, se setkává s různými kulturami a nedostatečná znalost jazyků může být překážkou. Za těchto okolností je třeba trvat na získávání různých jazykových dovedností, neboť to občanům umožňuje těžit v plné míře z hospodářských, sociálních a kulturních výhod.

Vztahy mezi univerzitami a podniky jsou složité a závisejí na mnoha faktorech, jako např. na způsobu, jak jsou univerzity financovány, na podnikatelském prostřední dané země a na studijních programech (počínaje osnovami základního vzdělávání).

25. 2. 2010

25. 2. 2010

  • [1]  KOM(2006)0208.
  • [2]  Termín „podniky“ se používá v širším slova smyslu a označuje jakýkoli subjekt provozující hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní povahu.
  • [3]  Přijaté texty, 23.9.2008, P6_TA(2008)0423.
  • [4]  Soustavné vzdělávání a celoživotní učení (Brusel, 30. června 2008); Tvorba studijních programů a podnikání (Tenerifa, 30.–32. října 2008); Předávání poznatků (Brusel, 7. listopadu 2008).
  • [5]  KOM(2009) 0158.
  • [6]  SEK(2009)0425

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ()

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

o dialogu mezi univerzitami a podniky: nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit
(2009/2099(INI))

Navrhovatelka: Teresa Riera Madurell(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vítá sdělení Komise, které rekapituluje první tři roky fungování fóra EU pro dialog mezi univerzitami a podniky a stanovuje budoucí úkoly, jako je podpora inovací, výzkumu, spolupráce v podnikání a lepší předávání znalostí a zvýšení přitažlivosti evropského trhu práce pro začínající mladé vědce;

2.   uznává, že výzvy uvedené ve sdělení nejsou nové a že dosud ještě nebyly úspěšně řešeny; je však přesvědčen, že soustavný dialog a spolupráce na místní, regionální, státní a evropské úrovni, včetně výměn osvědčených postupů týkajících se programů a nástrojů, jsou zásadní pro vytváření užších vazeb a partnerství mezi univerzitní a podnikatelskou obcí, a tím pro překonávání případných kulturních, institucionálních a provozních překážek mezi nimi, jakož i pro napomáhání budování znalostní společnosti, rozvíjení aplikovaného výzkumu a lepšímu začleňování absolventů po ukončení studia na trh práce;

3.   uznává skutečnost, že mezi evropskými univerzitami existují velké rozdíly, pokud jde o jejich velikost, zdroje, obory, způsob organizace, národnostní zastoupení a typ; je však přesvědčen, že každá z nich by mohla mít vlastní prospěch z vnitrostátní a přeshraniční spolupráce s podnikatelskými kruhy za předpokladu, že existuje jasné povědomí současného stavu rozvoje jejich výzkumných a vzdělávacích kapacit; domnívá se, že k významné podpoře spolupráce mezi univerzitami a podniky dochází také na regionální úrovni;

4.   zdůrazňuje, že je potřebné, aby podniky zvýšily svou absorpční kapacitu pro využívání a uplatňování vědeckých poznatků, které vyprodukovaly univerzity, podporou interního výzkumu, celoživotního učení a dalšího vzdělávaní a prováděním aktivní informační politiky vůči vědeckému světu s ohledem na jeho potřeby spolu s aktivním nabízením zaměstnání absolventům a habilitovaným výzkumným pracovníkům;

5.   poukazuje na to, že lze stále častěji konstatovat nepoměr mezi dovednostmi absolventů při ukončení studia a kvalifikacemi požadovanými na trhu práce, a vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na propojení vzdělávacího programu s ekonomickým vývojem vypracovaly střednědobé a dlouhodobé prognózy ohledně dovedností nezbytných na trhu práce;

6.   zdůrazňuje poptávku výzkumných organizací po kvalifikovaných zaměstnancích, kteří jsou schopni identifikovat a řídit zdroje znalostí s komerčním potenciálem;

7.   podporuje nejen rozvoj a rozšíření programů na podporu individuální mobility, jako jsou programy „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Erasmus pro učně“, ale ve spolupráci s různými univerzitami a za aktivní účasti podniků také organizaci postgraduálních programů „European Master of Excellence“, spojených se stipendii pro studenty a s pobídkami pro vědce; je přesvědčen, že takové programy by mohly podpořit také mobilitu, osvojování cizích jazyků a získávání multikulturních a podnikatelských zkušeností;

8.   zdůrazňuje, že dialog a spolupráce mezi univerzitami a podniky by měly být založeny na reciprocitě, důvěře, vzájemném respektu a transparentnosti a podporovat více podnikatelského ducha na univerzitách a podniky vycházející ze znalostí; znovu opakuje, že toho lze dosáhnout mimo jiné zaváděním „systému znalostních kupónů“, který se používá v některých členských státech a díky němuž mohou především malé a střední podniky rozšířit své výzkumné kapacity, aniž by se omezovala nezávislost, autonomie a veřejný charakter univerzit;

9.   zdůrazňuje, že pro rozvoj podnikavosti u studentů by všichni zúčastnění (vědečtí pracovníci, studenti a podnikatelé) měli být dobře informováni o nástrojích a mechanismech, které mohou využívat, aby rozvíjeli účelnější, účinnější a vzájemně prospěšnější spolupráci; je přesvědčen, že je podstatné jednak zlepšit odbornou přípravu vysokoškolských učitelů v této oblasti prostřednictvím opatření, jako je celoživotní učení, a jednak otevřít brány univerzit podnikům a zaměstnavatelům, aby mohli dávat podněty týkající se obsahu učiva a odborné přípravy, znalostí a schopností, které by studenti měli mít;

10. zdůrazňuje nezbytnost zajištění rozsáhlejších stimulů pro plynulé přizpůsobování se měnícímu se trhu práce – což je prioritou Evropské unie, zejména v současné recesi –, a to podporou celoživotního učení, především rozvíjením dálkových kursů, které jsou v první řadě přizpůsobené novým technologiím, a kursů pro osoby starší 45 let, které jsou zranitelnější a u kterých existuje větší riziko sociálního vyloučení;

11. velký význam přikládá předávání znalostí v otevřeném prostředí; uznává, že existují různé nástroje, jak toho dosáhnout, např. publikace a semináře, střediska předávání technologií, regionální spolupráce, podpora nových podniků a společností vzniklých odštěpením, kooperativní výzkum a mobilita výzkumných pracovníků; je však přesvědčen, že nesmírně důležitý je sociální a lidský rozměr spolupráce; velmi proto podporuje iniciativy, které posilují osobní kontakty mezi univerzitami a podniky, a to zejména malými a středními podniky;

12. zdůrazňuje, že prohloubením dialogu a zlepšením spolupráce mezi univerzitami a podniky roste potenciální užitek pro obě strany, neboť to nejen podněcuje ekonomický růst, ale také podporuje neustálý další rozvoj znalostní společnosti, a tím užitek v komplexnějším společenském smyslu;

13. vítá ochotu Komise vytvořit internetovou platformu pro výměnu a šíření osvědčených postupů a poukazuje na to, jak důležitou roli hraje využívání nových technologií při podpoře užší spolupráce mezi univerzitami a podniky;

14. vítá vytvoření jednotné evropské sítě podnikatelských inkubátorů, které přebírají služby, jež v současnosti poskytují evropská informační centra a centra pro podporu inovací;

15. považuje větší krátkodobou i dlouhodobou mobilitu výzkumných pracovníků, jak mezi státy, tak i mezi akademickou obcí a podniky, při náležitém zohlednění zásady nediskriminace, za nezbytný předpoklad lepšího předávání znalostí; v této souvislosti vyzývá členské státy a Komisi k důkladnému přezkoumání stávajícího právního a finančního rámce a k odstranění zbytečných překážek bránících mobilitě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat uznávání akademického vzdělání a omezování byrokracie; vyzývá univerzity, aby pro své pracovníky zavedly pružnější a vícenásobné možnosti uplatnění;

16. zdůrazňuje, že v této souvislosti by bylo užitečné prohloubit dialog a zlepšit spolupráci mezi univerzitami a podniky, a to stejnou měrou jak pro rozšíření dialogu a spolupráce mezi univerzitami a vnitrostátními, evropskými a mezinárodními institucemi a organizacemi občanské společnosti, tak pro zlepšení interakce mezi univerzitami a společností obecně;

17. vybízí Komisi, aby vypracovala iniciativy pro rozvoj konkurenceschopného trhu EU s právy k duševnímu vlastnictví, který by umožnil univerzitám, veřejným výzkumným organizacím a malým a středním podnikům najít partnery a investory pro svá práva k duševnímu vlastnictví, dovednosti a znalosti; poukazuje na to, že na většině univerzit by mělo být zlepšeno odborné řízení práv k duševnímu vlastnictví;

18. zdůrazňuje nutnost zintenzívnit úsilí na podporu vytvoření jednotného evropského patentu, který zejména malým a středním podnikům poskytuje výhodnou, účelnou, účinnou a kvalitní právní ochranu pro inovativní produkty a služby, a o vytvoření jednotného evropského systému pro řešení sporů v otázkách patentů;

19. uznává, že je třeba přijmout víceoborový přístup ke znalostem ve vzdělání a výzkumu, a je proto přesvědčen, že jak univerzity, tak podniky by mohly mít prospěch ze společného rozvoje víceoborových a mezioborových a také podnikatelských dovedností, pokud by se při koncepci studijních oborů, odborných oblastí a specializací flexibilně zohledňovaly potřeby podnikání, mimo jiné také malých a středních podniků; poukazuje na úspěšné iniciativy, jako jsou stáže pro studenty a zaměstnance, využívání podnikatelů jako hostujících vyučujících, duální kurzy a společní pracovníci působící v podnikatelské sféře i na univerzitách;

20. poukazuje na to, že společná účast univerzit a podniků v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, jako jsou evropské technologické platformy, společné technologické iniciativy a znalostní a inovační společenství, by mohla vést ke zvýšení využívání hodnoty znalostí a napomoci EU řešit hlavní problémy, které před ní stojí; v této souvislosti poukazuje na stávající pravidla iniciativy „Responsible Partnering“ („Zodpovědné partnerství“);

21. vyzývá státní, regionální a místní orgány, aby ve spolupráci se soukromým sektorem neustále hledaly a nacházely postupy, které posílí spolupráci mezi univerzitami a podniky, a aby odstraňovaly administrativní překážky, které jim v tom brání; poukazuje na to, že nařízení o strukturálních fondech poskytuje malým a středním podnikům možnost financovat podpůrná opatření, podobně jako u „systému znalostních kupónů“, který se používá v některých členských státech;

22. uznává sice, že každá spolupráce vyžaduje individuální přístup a že existují různé druhy mechanismů spolupráce, je však přesvědčen, že se lze učit z úspěšných struktur, příkladů, ukázek a vzorů a že by se měly více šířit a lépe zpřístupnit příklady osvědčených postupů a případů úspěšné spolupráce; zejména zdůrazňuje nutnost zohledňovat osvědčené postupy, které uplatňují inovativní podniky, a také znalosti, které byly získány v rámci šestého rámcového programu pro výzkum týkajícího se spolupráce v doktorandském studiu;

23. je přesvědčen, že mají-li být podporovány užší vztahy mezi podniky, výzkumem a univerzitami, musí členské státy a Komise umožnit, aby se nadace, kliniky, veřejné a soukromé univerzity společné zapojily do procesu vzdělávání a do podpory výzkumu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

48

0

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Norbert Glante, Fiona Hall, Edit Herczog, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Niki Tzavela, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

António Fernando Correia De Campos, Ilda Figueiredo, Yannick Jadot, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Silvana Koch-Mehrin, Bernd Lange, Alajos Mészáros, Tiziano Motti, Vladko Todorov Panayotov, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Pál Schmitt, Marco Scurria, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Marie-Christine Vergiat, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ivo Belet, Luigi Berlinguer, Nadja Hirsch, Oriol Junqueras Vies, Iosif Matula, Georgios Papanikolaou, Mitro Repo, Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein