ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika
25. 5. 2010 - (KOM(2009)0499 – C7‑0166/2009 – 2009/0140(COD)) - ***I
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Sylvie Goulard
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika
(KOM(2009)0499 – C7‑0166/2009 – 2009/0140(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0499),
– s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0166/2009),
– s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 26.října 2009[1],
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. ledna 2010,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro právní záležitosti, a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0168/2010),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému a který zejména zdůraznil slabé stránky stávajícího makroobezřetnostního dohledu.
|
(1) Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému. Stávající krize má obrovské důsledky pro daňové poplatníky, pro mnoho občanů Unie, kteří jsou v současné době bez zaměstnání, a pro mnoho malých a středních podniků (MSP). Členské státy si v případě další krize stejného rozsahu nemohou dovolit uvolnit finanční prostředky na záchranu finančních institucí, aniž by porušily pravidla Paktu o stabilitě a růstu. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(1a) Již dlouho před vypuknutím finanční krize Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažné případy selhání dohledu Unie nad stále integrovanějšími finančními trhy (ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčního plánu1, ze dne 25. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii2, ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílé knize3, usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech4, usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktuře dohledu5, ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu („Solventnost II“)6 a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách7). |
|
|
________ 1Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453. 2Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394. 3Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. xx. 4 Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26. 5Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48. 6Přijaté texty, P6_TA(2009)0251. 7Přijaté texty, P6_TA(2009)0279. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Společenství, pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku. |
(3) Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (tzv. „de Larosièrova zpráva“) de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Unie, pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku. |
|
|
(Tuto změnu je třeba provést v celém textu). |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5) Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni EU, zejména zahrnula zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. |
(5) Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie, zejména zahrnula zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. Podporou, kterou bude ECB poskytovat ESRB, a úkoly svěřenými a přidělenými ESRB by neměla být dotčena zásada nezávislosti ECB při plnění úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5a) S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů je nutné, aby Unie přijala na globální úrovni přesvědčivý závazek. Evropský výbor pro systémová rizika by měl čerpat odborné znalosti u vědeckého výboru na vysoké úrovni a vzít na sebe veškeré nezbytné globální úkoly, které zajistí, aby byl vyslyšen hlas Unie ve věcech finanční stability, zejména pak prostřednictvím úzké spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Komisí pro finanční služby (FSB) a všemi partnery ze skupiny G20. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5b) Výbor ESRB by měl mimo jiné přispívat k provádění doporučení MMF, FSB a Banky pro mezinárodní platby (BIS) v rámci zemí G20 v počáteční fázi úvah o jejich zprávě týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí, trhů a nástrojů, který byl publikován v říjnu 2009 a v němž se uvádí, že systémová rizika musí být dynamická, aby mohla zohlednit vývoj finančního sektoru a celosvětové ekonomiky. Systémové riziko lze chápat jako riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno oslabením celého finančního systému nebo jeho částí a může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5c) Zpráva týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí rovněž uvádí, že posouzení systémového rizika může být proměnlivé v závislosti na hospodářském prostředí. Je rovněž podmíněno finanční infrastrukturou, opatřeními v oblasti řešení krizí a schopností řešit selhání v okamžiku jejich vzniku. Instituce mohou mít systémový význam pro místní, celostátní či mezinárodní finanční systémy a hospodářství. Ke klíčovým kritériím pro určení systémového významu trhů a institucí patří velikost (objem finančních služeb poskytovaných jednotlivými segmenty finančního systému), nahraditelnost (rozsah, v jakém mohou v případě selhání ostatní segmenty systému poskytovat stejné služby) a propojenost (vazby s ostatními segmenty systému). Hodnocení založené na těchto třech kritériích by mělo být doplněno údaji o finančních slabinách a schopnosti institucionálního rámce řešit finanční selhání. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 d (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5d) Úkolem ESRB by mělo být sledování a hodnocení systémového rizika za běžných podmínek s cílem snížit riziko, že dojde k selhání systémových segmentů, a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům. V tomto ohledu by ESRB měl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Má-li ESRB plnit své úkoly, je třeba, aby analyzoval veškeré relevantní informace, zejména pak příslušné právní předpisy s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou např. předpisy v oblasti účetnictví, úpadku a pravidla pro poskytování finanční pomoci. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Současné uspořádání Společenství klade příliš malý důraz na makroobezřetnostní dohled. Odpovědnost za makroobezřetnostní analýzu zůstává roztříštěná a provádějí ji různé orgány na různých úrovních, bez jakéhokoliv mechanismu k zajištění toho, že makroobezřetnostní rizika budou přiměřeně identifikována a že varování a doporučení budou vydána jasně, že jsou sledována a že jsou na jejich základě prováděna opatření. |
(6) Řádné fungování finančních systémů v Unii a ve světě a zmírnění hrozeb proto vyžaduje posílenou soudržnost mezi makro- a mikrodohledem. Zpráva lorda Turnera nazvaná „Regulační odpověď na celosvětovou bankovní krizi“ z března 2009 uvádí, že „důkladná opatření si žádají posílení vnitrostátních pravomocí, což povede k méně otevřenému jednotnému trhu, anebo větší míru evropské integrace“. Vzhledem k úloze, kterou plní zdravý finanční systém, pokud jde o jeho příspěvek ke konkurenceschopnosti a růstu v Unii a jeho dopad na reálnou ekonomiku, zvolily orgány Unie v návaznosti na doporučení de Larosièrovy zprávy větší míru evropské integrace. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6a) Tento nově vytvořený systém makrodohledu si žádá věrohodné a vysoce uznávané vedení. Z tohoto důvodu by se vzhledem ke své klíčové roli a mezinárodní důvěryhodnosti a rovněž v duchu de Larosièrovy zprávy předsedou ESRB měl stát prezident Evropské centrální banky. Kromě toho by měly být požadavky na odpovědnost rovněž posíleny současně s rozšířením složení orgánů ESRB s cílem pojmout co nejširší okruh poznatků, zkušeností a názorů. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6b) De Larosièrova zpráva rovněž uvádí, že makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni, přičemž mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6c) Je třeba vytvořit Evropský systém finančního dohledu (ESFS) sdružující subjekty finančního dohledu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, které budou fungovat jako síť. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by subjekty zapojené do ESFS měly spolupracovat v duchu důvěry a navzájem se plně respektovat, a to především za účelem zajištění vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. Na úrovni Unie by tato síť měla zahrnovat ESRB a tři orgány mikrodohledu: Evropský orgán dohledu (bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. …/2010, Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. .../2010 a Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. .../2010. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Společenství potřebuje zvláštní orgán, který by byl odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad celým finančním systémem EU a který by identifikoval rizika z hlediska finanční stability a v případě nutnosti vydal varování před riziky a doporučení pro opatření k řešení těchto rizik. Z těchto důvodů by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) jako nový nezávislý orgán odpovědný za realizaci makroobezřetnostního dohledu na evropské úrovni. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) ESRB by měl v případě potřeby vydávat varování a doporučení obecné povahy týkající se Společenství jako celku, jednotlivých členských států nebo skupin členských států se stanovenou lhůtou pro příslušnou politickou reakci. |
(8) ESRB by měl v případě potřeby vydávat a zveřejňovat varování a doporučení obecné povahy týkající se Unie jako celku, jednotlivých členských států nebo skupin členských států se stanovenou lhůtou pro příslušnou politickou reakci. Pokud jsou tato varování a doporučení adresována jednomu členskému státu nebo skupině členských států, měl by ESRB mít rovněž možnost navrhnout vhodná podpůrná opatření. ESRB by měl případně upozornit na skutečnost, že nastala mimořádná situace. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8a) ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo být zveřejněno, přičemž bere v potaz skutečnost, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8b) ESRB by měl vypracovat systém barevných kódů s cílem zajistit, aby zúčastněné strany mohly lépe posoudit povahu daného rizika. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8c) Pokud ESRB zjistí existenci rizika, které by mohlo vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, měl by vydat varování s prohlášením o vzniku mimořádné situace. V takovémto případě by ESRB měl o svém varování bezodkladně informovat Evropský parlament, Radu, Komisi a evropské orgány dohledu (ESA). V případě mimořádné situace by měl ESRB varovat před hrozící krizí. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(9) Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Rady a v případě potřeby prostřednictvím Evropského orgánu pro bankovnictví zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…. |
(9) Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Evropského parlamentu, Rady, Komise, jejich adresátů a v případě potřeby prostřednictvím orgánů ESA. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by na základě těchto doporučení měli konat, ledaže by případnou nečinnost náležitě zdůvodnili (zásada „konej, nebo vysvětli“). |
(10) ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by měli případné nesplnění doporučení ESRB náležitě odůvodnit (zásada „konej, nebo vysvětli“), a to především Evropskému parlamentu. ESRB by měl být oprávněn podat stížnost Evropskému parlamentu a Radě, pokud považuje reakci adresátů na jím vydaná doporučení za neuspokojivou. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědom skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) ECB a národní centrální banky by měly hrát vedoucí úlohu v makroobezřetnostním dohledu z důvodu svých odborných znalostí a stávající odpovědnosti v oblasti finanční stability. Podíl orgánů mikroobezřetnostního dohledu na práci ESRB je velmi důležitý, aby bylo zajištěno, že posouzení makroobezřetnostního rizika je založeno na úplných a přesných informacích o vývoji finančního systému. V souladu s touto skutečností by předsedové evropských orgánů dohledu měli být členy s hlasovacím právem, zatímco jeden vnitrostátní orgán dohledu za každý členský stát by se měl účastnit jako člen bez hlasovacího práva. |
(13) ECB a národní centrální banky by měly hrát vedoucí úlohu v makroobezřetnostním dohledu z důvodu svých odborných znalostí a stávající odpovědnosti v oblasti finanční stability. Podíl orgánů mikroobezřetnostního dohledu na práci ESRB je velmi důležitý, aby bylo zajištěno, že posouzení makroobezřetnostního rizika je založeno na úplných a přesných informacích o vývoji finančního systému. V souladu s touto skutečností by předsedové evropských orgánů dohledu měli být členy s hlasovacím právem. V duchu otevřenosti by se členy generální rady mělo stát šest nezávislých osob, které by neměly být členy některého z evropských orgánů dohledu a které budou vybrány na základě své obecné způsobilosti a loajality vůči Unii i podle různé průpravy v akademické oblasti či v soukromém sektoru, zejména v malých a středních podnicích a odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či spotřebitelů finančních služeb, přičemž tyto osoby budou moci poskytnout veškeré záruky, pokud jde o nezávislost a důvěrnost. Jeden zástupce příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát by se měl účastnit zasedání generální rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Účast člena Komise napomůže vytvořit kontakt s makroekonomickým a finančním dohledem Společenství, zatímco přítomnost předsedy Hospodářského a finančního výboru odráží úlohu ministerstev financí při ochraně finanční stability. |
(14) Účast člena Komise napomůže vytvořit kontakt s makroekonomickým a finančním dohledem Společenství, zatímco přítomnost zástupce Hospodářského a finančního výboru v poradním vědeckém výboru odráží úlohu ministerstev financí při ochraně finanční stability. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(14a) Vzhledem k tomu, že banky a finanční instituce ze třetích zemí, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, mohou působit v Unii, mělo by být možné pozvat jednoho vysoce postaveného zástupce každé z těchto zemí k účasti na zasedáních generální rady, pokud k tomu jejich domovská země dá souhlas. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) Je klíčové, aby členové ESRB vykonávali své funkce nestranně a aby zvažovali finanční stabilitu Evropské unie pouze jako celku. Hlasování o varováních a doporučeních v rámci ESRB by nemělo být vážené a rozhodnutí by měla být zpravidla přijímána prostou většinou hlasů. |
(15) Je klíčové, aby členové ESRB vykonávali své funkce nestranně a aby zvažovali finanční stabilitu Evropské unie pouze jako celku. V případech, kdy nelze dosáhnout konsenzu, by hlasování o varováních a doporučeních v rámci ESRB nemělo být vážené a rozhodnutí by měla být zpravidla přijímána prostou většinou hlasů. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Vzájemná propojenost finančních institucí a trhů má za následek, že monitorování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů. ESRB by proto měl mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností při požadovaném zachování důvěrnosti těchto údajů. |
(16) Vzájemná propojenost finančních institucí a trhů má za následek, že monitorování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů. Tato systémová rizika zahrnují riziko narušení kontinuity finančních služeb způsobeného výrazným oslabením celého finančního systému v Unii nebo jeho části a které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Systémový význam mohou mít všechny typy finančních institucí, zprostředkovatelských subjektů, trhů, infrastruktur a nástrojů. ESRB by proto měl mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností při požadovaném zachování důvěrnosti těchto údajů. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) Účastníci trhu mohou poskytnout cenný vstup pro pochopení vývoje, který postihuje finanční systém. V případě potřeby by tedy ESRB měl konzultovat se zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru (zástupci finančního odvětví, sdružení spotřebitelů, skupiny uživatelů v oblasti finančních služeb, které byly zřízené Komisí nebo na základě právních předpisů Společenství…) a poskytnout jim rovnou příležitost k vyjádření jejich stanovisek. |
(17) Účastníci trhu mohou poskytnout cenný vstup pro pochopení vývoje, který postihuje finanční systém. V případě potřeby by tedy ESRB měl konzultovat se zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru (zástupci finančního odvětví, sdružení spotřebitelů, skupiny uživatelů v oblasti finančních služeb, které byly zřízené Komisí nebo na základě právních předpisů Společenství…) a poskytnout jim rovnou příležitost k vyjádření jejich stanovisek. Dále vzhledem k tomu, že neexistuje žádná pevně stanovená definice systémového rizika a že posouzení systémového rizika se může měnit v čase v závislosti na ekonomickém prostředí, by měl ESRB zajistit, aby jeho zaměstnanci a poradci disponovali širokou škálou zkušeností a dovedností. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18) S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů na mezinárodní rovni a riziko dalšího rozšíření finanční krize by ESRB měl koordinovat svou činnost s Mezinárodním měnovým fondem a s nově zřízenou Radou pro finanční stabilitu, od nichž se očekává, že budou poskytovat včasná varování týkající se makroobezřetnostních rizik na globální úrovni. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(20a) Jak navrhuje de Larosièrova zpráva, je třeba jednat postupně po jednotlivých krocích a Evropský parlament a Rada by do ...* měly provést úplný přezkum ESFS, ESRB a orgánů ESA. |
|
|
______ *Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 1 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zřízení |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zřizuje se Evropský výbor pro systémová rizika, dále označovaný jen jako „ESRB“. |
1. Zřizuje se Evropský výbor pro systémová rizika, dále jen „ESRB“. Má sídlo ve Frankfurtu. |
|
|
ESRB tvoří součást Evropského systému finančního dohledu (ESFS), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. ESFS se skládá z: |
|
|
a) ESRB; |
|
|
b) Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 (ESMA); |
|
|
c) Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 (EIOPA); |
|
|
d) Evropského orgánu dohledu (bankovnictví) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 (EBA); |
|
|
e) Evropského orgánu dohledu (Smíšený výbor) zřízeného podle článku 40 nařízení (EU) č. .../2010 (EBA), nařízení č. .../2010 (ESMA) a nařízení č. .../2010 (EIOPA) (Smíšený výbor); |
|
|
f) orgánů členských států uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. .../2010 (ESMA), nařízení (EU) č. …/2010 (EIOPA) a nařízení (EU) č. …/2010 (EBA); |
|
|
g) Komise pro provádění úkolů uvedených v článcích 7 a 9 nařízení (EU) č. .../2010 (EBA), nařízení (EU) č. .../2010 (ESMA) a nařízení (EU) č. .../2010 (EIOPA). |
|
|
Evropské orgány dohledu uvedené v písmenech b), c) a d) mají sídlo ve Frankfurtu. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1b. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty zapojené do ESFS v duchu důvěry a navzájem se plně respektují, zejména při zajišťování vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) „finanční institucí“ se rozumí jakýkoliv podnik, jehož hlavní podnikatelskou činností je příjem vkladů, poskytování úvěrů, poskytování pojišťovacích služeb nebo jiných finančních služeb svým klientům nebo členům či realizace finančních investic nebo obchodní činnost na vlastní účet. |
a) „finanční institucí“ se rozumí jakýkoliv podnik, jehož hlavní podnikatelskou činností je příjem vkladů, poskytování úvěrů, poskytování pojišťovacích služeb nebo jiných finančních služeb svým klientům nebo členům či realizace finančních investic nebo obchodní činnost na vlastní účet, a jakýkoli jiný podnik nebo subjekt působící v Unii, jehož finanční aktivity mohou vytvářet systémové riziko, ač nemají žádné přímé vztahy se širokou veřejností; |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) „finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy a tržní infrastruktury. |
b) „finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy, produkty a tržní infrastruktury; |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. b a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ba) „systémovým rizikem“ se rozumí riziko, že dojde k narušení kontinuity finančních služeb, včetně bublin spojených s finančními trhy, které |
|
|
(i) je způsobeno oslabením celého finančního systému v Unii nebo jeho části a |
|
|
(ii) mohlo by mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. |
|
|
Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou mít do určité míry systémový význam. |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. ESRB nese odpovědnost za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Společenství, aby bylo možné předcházet systémovým rizikům v rámci finančního systému nebo je zmírňovat, a vyvarovat se tak výskytů rozsáhlých finančních problémů, přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistit udržitelný příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu. |
1. ESRB nese odpovědnost za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie, aby bylo možné předcházet systémovým rizikům v rámci finančního systému nebo je zmírňovat, a vyvarovat se tak období rozsáhlých finančních problémů, přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistit udržitelný příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) určovat a/nebo podle potřeby shromažďovat a analyzovat veškeré informace, které jsou relevantní pro poslání popsané v odstavci 1; |
a) určovat a/nebo podle potřeby shromažďovat a analyzovat veškeré informace, včetně právních předpisů s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou pravidla v oblasti účetnictví, reorganizace a likvidace, které jsou relevantní pro cíle popsané v odstavci 1; |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
aa) v souladu s článkem 15 zjišťovat a/nebo shromažďovat relevantní údaje pocházející od finančních institucí a získané od orgánů ESA; |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. b a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ba) v případě potřeby vyhlašovat mimořádné situace; |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) vydávat varování v případě, že se rizika považují za významná; |
c) vydávat varování v případě, že se rizika považují za významná, a ve vhodných případech je zveřejňovat; |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. d | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) podle potřeby vydávat doporučení pro nápravná opatření; |
d) vydávat a případně zveřejňovat doporučení pro nápravná opatření; |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. f | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
f) úzce spolupracovat s Evropským systémem orgánů finančního dohledu a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; |
f) úzce spolupracovat se všemi ostatními zúčastněnými stranami ESFS a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; ve spolupráci s evropskými orgány dohledu ESRB zejména vypracuje společný soubor kvantitativních a kvalitativních údajů a ukazatelů (přehled ukazatelů rizik), který bude v oblasti dohledu sloužit jako základ pro udělování hodnocení přeshraničním institucím, které by mohly představovat systémové riziko. |
|
|
Hodnocení se pravidelně přezkoumávají, přičemž se zohledňují věcné změny rizikového profilu dané instituce. Tato hodnocení v oblasti dohledu budou klíčovým prvkem při rozhodování o tom, zda by mělo dojít k zahájení přímého dohledu nebo k zásahu do chodu instituce, která se ocitla v nesnázích; |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. f a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
fa) zapojit se do činnosti Smíšeného výboru; |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. ESRB má generální radu, řídící výbor a sekretariát. |
1. ESRB má generální radu, řídící výbor, sekretariát a poradní vědecký výbor. |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Řídící výbor napomáhá procesu rozhodování ESRB podporou přípravy zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, a sledováním postupu probíhající práce ESRB. |
3. Řídící výbor napomáhá při procesu rozhodování ESRB zjišťováním rizik a přípravou zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, sledováním postupu probíhající práce ESRB a udržováním silných vazeb se všemi zúčastněnými stranami ESFS. V případech, kdy generální rada rozhoduje o odvětvových záležitostech, konzultuje řídící výbor přípravu případných schůzí s příslušným evropským orgánem dohledu. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Sekretariát poskytuje analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy generální rady v souladu s rozhodnutím Rady XXXX/ES/2009. |
4. Sekretariát odpovídá za běžný provoz ESRB a veškeré personální záležitosti. Poskytuje kvalitní analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy generální rady v souladu s nařízením (EU) č. .../2010 (ESRB). Při své práci využívá technické poradenství evropských orgánů dohledu, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. ESRB je podporován poradním technickým výborem podle článku 12, který na žádost poskytuje poradenství a pomoc v otázkách vztahujících se k práci ESRB. |
5. Poradní vědecký výbor podle článku 12 poskytuje poradenství a pomoc v otázkách vztahujících se k práci ESRB. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Předseda a místopředseda ESRB jsou voleni na období 5 let členy a z řad členů generální rady, kteří jsou také členy Generální rady ECB. Mohou být znovuzvoleni. |
1. Předsedou ESRB je prezident ECB. Jeho funkční období odpovídá funkčnímu období, které má jako prezident ECB. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
a) Prvního místopředsedu volí členové Generální rady ECB na funkční období, které se shoduje s obdobím jeho členství v generální radě, s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení členských států a států, které patří do eurozóny, a států mimo ni. Může být zvolen opakovaně. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
b) Druhým místopředsedou je předseda Smíšeného výboru. |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
c) Předseda a první místopředseda před převzetím svého úřadu sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení. Druhý místopředseda se zúčastní slyšení před Evropským parlamentem ve své funkci předsedy Smíšeného výboru. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Místopředseda řídí generální radu a/nebo řídící výbor v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit. |
3. Nejvýše postavený místopředseda řídí generální radu a/nebo řídící výbor v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Pokud funkční období členů Generální rady ECB, kteří byli zvoleni za předsedu nebo místopředsedu, skončí před uplynutím 5letého období nebo pokud předseda nebo místopředseda nemohou z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, je zvolen nový předseda nebo místopředseda v souladu s odstavcem 1. |
4. Pokud místopředsedové nemohou z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, jsou zvoleni noví místopředsedové v souladu s odstavci 1a, 1b a 1c. |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. f a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
fa) šest nezávislých osob jmenovaných členy generální rady s hlasovacím právem na návrh Smíšeného výboru; jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni podle celkové způsobilosti a podle různé průpravy v akademické oblasti či v jiných sektorech, zejména v malých a středních podnicích, odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či spotřebitelů finančních služeb; při jejich jmenování musí Smíšený výbor oznámit, která z těchto osob je určena také pro práci v řídícím výboru; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů. |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Členy generální rady bez hlasovacího práva jsou následující osoby: |
2. Členem generální rady bez hlasovacího práva je v souladu s odstavcem 3 jeden zástupce na vysoké úrovni příslušného vnitrostátního orgánu dohledu za každý členský stát. |
|
a) jeden zástupce na vysoké úrovni příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát; |
|
|
b) předseda Hospodářského a finančního výboru. |
|
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Jestliže program zasedání obsahuje body vztahující se k pravomoci několika vnitrostátních orgánů dohledu téhož členského státu, zúčastní se příslušný zástupce na vysoké úrovni pouze takových jednání, jejichž obsah spadá do jeho pravomoci. |
3. Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů dohledu a pokud se tyto orgány nedohodnou na společném zástupci, zúčastní se příslušný zástupce na vysoké úrovni jednání na rotačním principu podle toho, který bod se právě projednává. |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Členové generální rady, kteří jsou současně členy Generální rady ECB, jednají při výkonu svých povinností nezávisle. |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Členové generální rady ESRB a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných pracovníků centrálních bank, poradního technického výboru, ESA a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí poskytovat informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností. |
1. Členové generální rady ESRB a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných pracovníků centrálních bank, poradního vědeckého výboru, ESA a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí poskytovat informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností. |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních institucí, které se zabývají dalšími souvisejícími činnostmi. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3b. Na zasedání generální rady může být případně ad hoc přizván – v závislosti na projednávané problematice – jeden zástupce na vysoké úrovni z třetí země, a to zejména z členské země Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Každý člen generální rady s hlasovacím právem má jeden hlas. |
1. Generální rada usiluje o dosažení konsenzu. Pokud konsenzu nelze dosáhnout, má každý člen generální rady s hlasovacím právem jeden hlas. Po určité době, kterou stanoví jednací řád ESRB, mohou členové rady požadovat hlasování o návrhu varování nebo návrhu doporučení. |
|
|
|
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Odchylně od odstavce 2 je pro zveřejnění varování nebo doporučení požadována dvoutřetinová většina hlasů. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) místopředseda ESRB; |
b) první místopředseda ESRB; |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ba) viceprezident ECB; |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) pět dalších členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB. Jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu dvou let. |
c) čtyři další členové generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, s ohledem na nutnost zajistit vyvážené zastoupení členských států a států v eurozóně a mimo ni. Jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu čtyř let. |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) předseda Evropského orgánu pro bankovnictví; |
e) předseda Evropského orgánu dohledu (bankovnictví); |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. f | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
f) předseda Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění; |
f) předseda Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění); |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. g | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
g) předseda Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy; |
g) předseda Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy); |
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. h | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
h) předseda Hospodářského a finančního výboru. |
h) tři ze šesti nezávislých osob uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. fa). |
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 12 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Poradní technický výbor |
Poradní vědecký výbor |
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Složení poradního technického výboru je následující: |
1. Složení poradního vědeckého výboru je následující: |
|
a) zástupce každé národní centrální banky a zástupce ECB; |
a) devět řídícím výborem navržených uznávaných odborníků, u nichž je zaručena nezávislost a kteří zastupují širokou škálu zkušeností a dovedností, přičemž jejich čtyřletý, obnovitelný mandát musí schválit generální rada; |
|
b) jeden zástupce příslušného vnitrostátního orgánu dohledu za každý členský stát; |
|
|
c) jeden zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví; |
b) jeden zástupce Evropského orgánu dohledu (bankovnictví); |
|
d) jeden zástupce Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění; |
c) jeden zástupce Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění); |
|
e) jeden zástupce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy; |
d) jeden zástupce Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy); |
|
f) dva zástupci Komise; |
e) dva zástupci Komise; |
|
g) jeden zástupce Hospodářského a finančního výboru. |
f) jeden zástupce Hospodářského a finančního výboru. |
|
Orgány dohledu každého členského státu zvolí do výboru jednoho zástupce. Jestliže program zasedání obsahuje body vztahující se k pravomoci několika vnitrostátních orgánů dohledu téhož členského státu, zúčastní se příslušný zástupce pouze takových bodů jednání, které spadají do jeho pravomoci. |
|
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Předseda poradního technického výboru je jmenován generální radou na základě návrhu předsedy generální rady. |
2. Předseda poradního vědeckého výboru je jmenován generální radou na základě návrhu předsedy generální rady. |
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Sekretariát ESRB podporuje práci poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní zasedání. |
4. Sekretariát ESRB podporuje práci poradního vědeckého výboru a vedoucí sekretariátu se účastní zasedání. |
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. Za účelem poskytování poradenství a pomoci ohledně otázek vztahujících se k činnosti ESRB poradní vědecký výbor úzce spolupracuje s odbornými pracovními skupinami ESCB a vyžádá si od evropských orgánů dohledu poradenství týkající se makroekonomických rizikových profilů různých odvětví zapojených do finančních služeb. |
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4b. Poradní vědecký výbor případně vede otevřeným a transparentním způsobem včasné konzultace se zúčastněnými stranami, mezi něž patří např. účastníci trhu, spotřebitelské subjekty a akademičtí odborníci, přičemž dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. |
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4c. Poradnímu vědeckému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, především analytické nástroje a nástroje IKT, aby mohl úspěšně plnit své úkoly. |
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Článek 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při plnění svých úkolů si ESRB v případě potřeby vyžádá poradenství příslušných zúčastněných stran ze soukromého sektoru. |
Při plnění svých úkolů si ESRB v případě potřeby vyžádá stanoviska příslušných zúčastněných stran ze soukromého nebo veřejného sektoru, zejména, avšak nikoli výhradně, členů evropských orgánů dohledu. |
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. ESRB poskytuje evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. |
1. ESRB poskytuje každému evropskému orgánu dohledu informace o systémových rizicích, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů. |
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Evropské orgány dohledu, národní centrální banky a členské státy úzce spolupracují s ESRB a poskytují mu veškeré informace, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, v souladu s právními předpisy Společenství. |
2. V souladu s čl. 1 odst. 1b evropské orgány dohledu, národní centrální banky a všechny příslušné orgány v členských státech úzce spolupracují s ESRB a poskytují mu shromážděné a utříděné informace, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, v souladu s právními předpisy Unie, aniž by tím byly dotčeny výsady svěřené Radě, Komisi (Eurostat), ECB, Eurosystému a ESCB v oblasti statistiky a shromažďování údajů. |
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. ESRB může vyžadovat informace od evropských orgánů dohledu v souhrnné nebo obecné podobě, kdy není možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. Pokud uvedené orgány nemají požadované údaje k dispozici nebo je nedají k dispozici včas, pak ESRB může požadovat tyto údaje od vnitrostátních orgánů dohledu, národních centrálních bank nebo jiných orgánů členských států. |
3. Evropské orgány dohledu poskytnou na žádost ESRB informace v souhrnné nebo obecné podobě, tak aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. Pokud evropské orgány dohledu nemají požadované údaje k dispozici nebo nejsou tyto údaje k dispozici včas, pak tyto údaje poskytnou vnitrostátní orgány dohledu, národní centrální banky nebo jiné orgány členských států; |
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. ESRB může evropským orgánům dohledu adresovat odůvodněnou žádost o poskytnutí údajů, které nejsou v souhrnné nebo obecné podobě. |
4. Pokud existuje trvalé a závažné riziko, které se může týkat konkrétní finanční instituce, a informace uvedené v odstavci 3 nepostačují ESRB ke splnění jeho úkolů, ESRB může evropským orgánům dohledu adresovat odůvodněnou žádost o poskytnutí údajů, které nejsou v souhrnné nebo obecné podobě. |
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. Nejsou-li informace uvedené v tomto článku poskytnuty nebo nastane-li mimořádná situace, může generální rada vyzvat Evropský parlament a Radu, aby patřičným způsobem zasáhly. |
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Před podáním žádosti o informace v souladu s odstavci 3 a 4 ESRB provede řádnou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že žádost je přiměřená. |
5. ESRB může vyžadovat informace od společnosti, která se zabývá finančním investováním nebo obchodováním na vlastní účet, avšak na niž se nevztahuje nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2009 [ESMA] ani nařízení (EU) č. …/2009 [EIOPA]. ESRB informuje Komisi a konzultuje s oddělením ústřední správy příslušného členského státu odpovědným za právní předpisy v oblasti dohledu nad finančními institucemi, aby bylo zajištěno, že žádost je přiměřená. Rozšíření povinností finančních institucí poskytovat údaje na žádost ESRB by nemělo vést k nepřiměřenému zvyšování administrativní zátěže. |
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
5a. Pracovníci ESRB se mohou účastnit schůzí dozorčí rady evropských orgánů dohledu, mohou klást těmto orgánům otázky a dostávat od nich relevantní informace. |
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
5b. ESRB spolupracuje s národními centrálními bankami a s orgány dohledu třetích zemí a s mezinárodními fóry za účelem usnadnění výměny informací a zřízení mechanismu pro shromaždování a výměnu informací o systémových rizicích, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů. |
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Jestliže jsou identifikována významná rizika týkající se dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, pak ESRB poskytne varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření. |
1. Jestliže jsou identifikována významná rizika týkající se dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, pak ESRB poskytne varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření, včetně případných legislativních iniciativ. |
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) mohou být buď obecné nebo zvláštní povahy a jsou určena Společenství jako celku nebo jednomu či více členským státům nebo jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu. Doporučení zahrnují stanovené lhůty pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Společenství. |
2. Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) mohou být buď obecné nebo konkrétní povahy a jsou určena především Unii jako celku nebo jednomu či více členským státům nebo jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu. Doporučení zahrnují stanovené lhůty pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie. |
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Varování či doporučení jsou rovněž předávána Radě a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, evropským orgánům dohledu. |
3. Varování či doporučení jsou rovněž předávána Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, adresátům podle odstavce 2 a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, evropským orgánům dohledu. |
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Kterýkoliv člen generální rady může kdykoliv požadovat hlasování o návrhu varování nebo návrhu doporučení. |
4. V zájmu zvýšení informovanosti o rizicích v evropském hospodářství a klasifikace těchto rizik podle závažnosti, vypracuje ERSB v úzké spolupráci s ESFS systém barevných kódů odpovídajících situacím s různou úrovní závažnosti rizika. |
|
|
Po stanovení kritérií pro tuto klasifikaci budou varování a doporučení v jednotlivých případech v případě potřeby informovat o tom, do které kategorie dané riziko spadá. |
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Článek 16 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 16a |
|
|
Opatření v mimořádných situacích |
|
|
1. V případě nepříznivého vývoje, který by mohl vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Evropské unii nebo jeho části, může ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a článkem 10 každého z nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], č. .../2010 [ESMA] a č. .../2010 [EIOPA] z vlastního podnětu nebo na žádost některého z evropských orgánů dohledu, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise vydat varování, v němž upozorní na to, že nastala mimořádná situace. |
|
|
2. Současně s vydáním varování oznámí ESRB tuto skutečnost také Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a příslušnému evropskému orgánu dohledu v souladu s čl. 16 odst. 3 a čl. 18 odst. 3. |
|
|
V nejkratším možném termínu po tomto oznámení proběhne slyšení s předsedou ESRB a příslušným komisařem v příslušném výboru Evropského parlamentu. |
|
|
3. ESRB z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise nebo evropského orgánu dohledu přezkoumá varování uvedené v odstavci 1. |
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, adresáti informují ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení nebo vysvětlí svou nečinnost. Rada a případně evropské orgány dohledu jsou informovány. |
1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, adresáti informují ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení nebo vysvětlí svou nečinnost. Evropský parlament, Rada a případně evropské orgány dohledu jsou informovány. |
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Jestliže ESRB rozhodne, že jeho doporučení nebylo dodrženo a že adresáti řádně nevysvětlili svou nečinnost, ESRB informuje Radu a případně příslušné evropské orgány dohledu. |
2. Pokud ESRB rozhodne, že některý adresát jednoho z jeho doporučení toto doporučení nedodržel, nebo se jím řídil nevhodným způsobem, a že tento adresát svou nečinnost nezdůvodnil, informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a případně příslušné evropské orgány dohledu. |
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Pokud ESRB přijme rozhodnutí podle odstavce 2, může Evropský parlament adresáty vyzvat, aby zodpověděli dotazy příslušného výboru Evropského parlamentu. |
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Generální rada ESRB v každém jednotlivém případě rozhodne, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Odchylně od čl. 10 odst. 2 se vyžaduje kvalifikovaná většina dvou třetin hlasů pro zveřejnění varování nebo doporučení. |
1. V souladu s čl. 10 odst. 3a generální rada ESRB v každém jednotlivém případě rozhodne, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Odchylně od čl. 10 odst. 2 se vyžaduje většina dvou třetin hlasů pro zveřejnění varování nebo doporučení. |
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Adresáti varování a doporučení, která vydává ESRB, mají rovněž právo zveřejnit své názory a důvody v reakci na varování a doporučení zveřejněná ESRB. |
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Jestliže se generální rada ESRB rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, adresát a případně Rada a evropské orgány dohledu přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrné povahy varování nebo doporučení. Předseda Rady může rozhodnout, že se doporučení nebo varování nesděluje ostatním členům Rady. |
3. Jestliže se generální rada ESRB rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, adresát a případně Evropský parlament, Rada, evropské orgány dohledu a vnitrostátní orgány dohledu přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrné povahy varování nebo doporučení. |
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Veškeré údaje, jež generální rada ESRB používá pro vypracování analýzy před vydáním varování nebo doporučení, se zveřejňují vhodným způsobem v anonymní podobě. V případě důvěrných varování se informace zpřístupňují v přiměřené době, kterou stanoví jednací řád ESRB. |
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 19 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Povinnosti podávat zprávy |
Veřejná odpovědnost a povinnosti podávat zprávy |
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. ESRB nejméně jednou ročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě. |
1. Nejméně jednou ročně, ale v případě rozsáhlých finančních problémů častěji, je předseda ESRB zván na každoroční slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána mimo rámec měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem Evropské centrální banky. |
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Zprávy uvedené v tomto článku se zpřístupňují veřejnosti. |
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Na základě výzvy Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky. |
2. Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky. |
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Evropský parlament může požadovat, aby se předseda ESRB a další členové řídícího výboru účastnili slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu. |
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Článek 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na základě zprávy předložené Komisí prozkoumá Rada toto nařízení tři roky poté, co vstoupí v platnost, a po obdržení stanoviska ECB rozhodne, zda poslání a organizace ESRB vyžadují přezkum. |
Na základě zprávy předložené Komisí prozkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení do … * a po obdržení stanoviska ECB rozhodne, zda cíle a organizace ESRB vyžadují přezkum. |
|
|
Tato zpráva zejména posoudí, zda: |
|
|
a) je vhodné zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makro- a mikroúrovněmi a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu; |
|
|
b) je vhodné rozšířit pravomoci evropských orgánů dohledu v oblasti regulace; |
|
|
c) je vývoj ESFS v souladu s globálním vývojem v této oblasti; |
|
|
d) se rámec ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou; |
|
|
e) jsou veřejná odpovědnost a transparentnost ve vztahu k požadavkům na zveřejňování adekvátní. |
|
|
______ * tří let poté, co vstoupí v platnost |
- [1] Úř. věst. C 270, 11.11.2009, s. 1.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Od roku 2000 Evropský parlament několikrát vyzval Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy, jejichž cílem bude zajištění stability finančních trhů v EU a využití přínosů vyplývajících ze zavedení eura[1].
Hluboká finanční, hospodářská a sociální krize, která se přehnala EU, jednoznačně dokládá nedostatky stávajících systémů. Opravdu není rozsah této krize (nejhorší, jakou svět zažil od roku 1929) dostatečným důvodem k tomu, abychom konečně v EU zavedli účinný finanční dohled?
Evropský parlament si je vědom svých povinností. Evropští občané očekávají, že budou přijata přísná opatření − nezaměstnanost se dramaticky zvýšila, rostoucí počet podniků, zejména malých a středních, zaniká, veřejné rozpočty a dluhy narostly způsobem, který vzbuzuje obavy, a záchrana jistých bank bude mít tíživý dopad na daňové poplatníky. Nesmíme selhat, neboť většina členských států by neměla prostředky na to, aby čelila další krizi stejného rozsahu. I když není možné krizím zamezit úplně, musíme se snažit jim předcházet a omezit jejich negativní dopady.
Ve zprávě, která byla zveřejněna dne 25. nora 2009, požadovala skupina pověřená Komisí, jejímž předsedou byl Jacques de Larosière, aby byl vytvořen nový orgán odpovědný za makroekonomický dohled, který by působil pod záštitou Evropské centrální banky (ECB), a tři mikroekonomické orgány dohledu se závaznými pravomocemi. Komise a Evropská rada podpořily obecné směry vytýčené v této zprávě.
Z tohoto důvodu předložily Evropský parlament a Rada návrh nařízení o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který se nyní předkládá Evropskému parlamentu k posouzení. Sbor rovněž přijal další tři texty, jimiž se zřizují tři orgány jednotlivě odpovědné za dohled nad bankami, pojišťovnami a trhy. Zpravodajové zabývající se tímto „balíčkem“ úzce spolupracovali s cílem dosáhnout jeho soudržnosti.
Cíle
Vytvoření účinného systému dohledu, aniž by se ohrozilo financování ekonomiky
Prvním z cílů těchto právních předpisů je vytvořit podmínky, které umožní stabilní financování ekonomiky, zajistí udržitelný růst a pracovní místa. V nadcházejících letech si konverze našich ekonomik směrem k růstu, který ve větší míře bere ohled na klima, vyžádá stále inovativnější úsilí a za tímto účelem také mobilizaci významného objemu kapitálu. V oblasti financování reálné ekonomiky přispívá finanční odvětví k vytváření bohatství. Na činnost tohoto odvětví je třeba dohlížet a ne ji klást překážky.
Zabezpečení jednotného trhu
Druhým cílem je zabezpečit soudržnost Evropského jednotného trhu. Buď EU teď pomocí prostředků, jež má k dispozici, zajistí na evropské úrovni kvalitní finanční dohled do budoucna, anebo dojde k roztříštění jednotného trhu. To by vrátilo situaci zpět o několik desetiletí, která byla naplněna prací na zrušení hranic a odstranění bariér pro obchod, a také by to bylo v rozporu se skutečností, že hospodářská integrace Evropy velkou měrou přispěla k vytváření pracovních míst a podporovala růst.
Vzhledem ke skutečnosti, že si předseda Barroso, který svěřil tento úkol Mario Montimu, přeje znovu stanovit jako strategický cíl Komise jednotný trh (stejně jako navržený komisař Michel Barnier), by roztříštění trhu s finančními službami bylo v přímém rozporu s tímto cílem. Zpravodaj se stejně jako de Larosièrova zpráva k tomuto způsobu uvažování, které jednoznačně upřednostňuje dlouhodobý obecný zájem Evropy před nejnižším společným jmenovatelem členských států, hlásí.
Umožnit, aby si EU zachovala svůj statut
EU se musí plně ujmout svých globálních povinností. Skupina G-20, MMF a Rada pro finanční stabilitu zdůraznily nutnost bojovat proti systémovým rizikům a zlepšit kvalitu dohledu nad těmi subjekty, jejichž přeshraniční činnost jimž umožňuje obcházet vnitrostátní orgány dohledu. Pokud nechceme jen trpně nést důsledky rozhodnutí, které přijmou třetí strany, pokud chceme bránit euro a ostatní evropské měny, je nutné, aby si EU zachovala svůj statut v prostředí, kde se přijímají rozhodnutí, a to tím, že znovu potvrdí svůj závazek vůči vícestranným postupům. Díky zřízení ESRB a třech orgánů, jimž budou svěřeny závazné pravomoci, bude moci EU lépe prosazovat své hodnoty a chránit své zájmy. Tento úkol představuje strategickou výzvu.
Zajisti soudržnost rozhodnutí
Zřízení ESRB představuje zásadní inovaci; až doposud nikdo na evropské úrovni neprováděl makroekonomickou analýzu, jejímž cílem by bylo vyhodnotit systémová rizika. Těsnější spolupráce mezi ESRB a subjekty, které disponují příslušnými informacemi (vnitrostátní orgány dohledu a evropské orgány odpovědné za jednotlivá odvětví), je prioritou, má-li vzniknout soudržný „makro-mikro“ dohled, a rovněž i mezi jednotlivými odvětvími.
Možnosti zvolené v rámci této zprávy
Již samotná zpráva de Larosièrovy skupiny představuje kompromis. Je proto naprosto nutné, aby se z této zprávy pod záminkou zlepšování situace dále neslevovalo a aby se nezapomínalo na naléhavost, s jakou její autoři k věci přistupovali. Od předložení zprávy však uplynul už jeden rok. Zaznělo mnoho návrhů, zejména z úst samotného Baracka Obamy nebo v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu.
Zpravodajka problematiku nesčetněkrát konzultovala. Výsledný „balíček“ zohledňuje vývoj celosvětové debaty, který zejména v bankovním sektoru směřuje k přísnějšímu dohledu.
Jednoznačně určený předseda, orgány otevřenější společnosti
ESRB pracuje v rámci Evropské centrální banky. K významnému zapojení jsou vyzýváni zástupci centrálních bank z celé EU, neboť jsou poskytovateli financí, na něž se lze obrátit, když vše ostatní selhalo. ESRB nemá žádné závazné pravomoci; to by se však konečně mělo zřejmě změnit. V této fázi je nutné alespoň jednoznačně rozhodnout o předsedovi ESRB a tento orgán pak respektovat. Proto v souladu s de Larosièrovou zprávou navrhujeme svěřit úřad předsedy ESRB prezidentu ECB z úřední moci.
Varianta, kterou navrhuje Komise, se zdá být nepřijatelná, protože s sebou nese riziko, že by do čela ESRB mohl být zvolen guvernér jedné z národních centrálních bank. Předseda ESRB musí jednat zcela nezávisle a v obecném evropském zájmu.
Je nezbytné:
1) zvýšit odpovědnost ESRB vůči Parlamentu (poskytování varování a doporučení Radě a Parlamentu se zárukou zachování důvěrnosti; možnost Parlamentu vyslechnout orgán, který navzdory zveřejněné žádosti ESRB odmítá spolupracovat; větší četnost slyšení a zpráv).
2) rozšířit možnosti, pokud jde o složení určitých orgánů. Analýza založená na rozdílnějším spektru názorů by byla větším přínosem pro prevenci rizik. Zpravodajka proto navrhuje přidat ke členům generální rady a řídícího výboru ESRB určitý počet lidí s hlasovacím právem, kteří splňují všechny záruky nezávislosti a získali různé zkušenosti v soukromém sektoru (zejména malé a střední podniky, poskytovatelé nebo spotřebitelé finančních služeb, odbory) nebo v akademické oblasti. Byla také vytvořena pozice druhého místopředsedy ESRB, která bude svěřena předsedovi jednoho ze tří orgánů na základě rotačního systému.
Diskuse, kterou povedou centrální banky a orgány dohledu se „reálnou ekonomikou“, posílí legitimitu ESRB. V důsledku krize se veřejnost dívá na orgány dohledu a centrální banky s krajní nedůvěrou. Jedním z hlavních úkolů je tedy získat zpět důvěru občanů. A to nebude lehké.
Jeden „systém“ dohledu na jednom místě
De Larosièrova zpráva vytvořila „Evropský systém finančního dohledu“ (ESFS) koncipovaný jako decentralizovaná síť, která seskupuje vnitrostátní orgány dohledu, tři nové evropské orgány dohledu a kolégia orgánů dohledu pro velké přeshraniční finanční instituce. Vzhledem k úspěchu Evropského systému centrálních bank či Evropské sítě pro hospodářskou soutěž zpravodajka navrhuje začlenit ESRB do ESFS. Toto opatření je nutné k zajištění vnitřní jednoty i vnější soudržnosti finančního dohledu.
Je třeba výslovně stanovit povinnost loajality mezi jednotlivými členy této sítě, aby se zajistila úplná výměna informací.
Zpravodajka navrhuje, aby byly v zájmu vytvoření jednotných postupů v oblasti dohledu všechny evropské orgány dohledu (ESRB a tři evropské orgány dohledu) umístěny v jednom místě, a to ve Frankfurtu. Budou-li se tyto orgány nacházet v jednom místě, umožní to pořádání každodenních schůzí, jejichž organizace nebude náročná, zjednoduší se systém náboru zaměstnanců a v případě krize to umožní rychlejší reakci. Přednost před veškerými dalšími hledisky musí mít efektivita EU a budoucnost musí zůstat otevřená. Skutečnost, že Lamfalussyho výbory jsou rozmístěny v několika hlavních městech, nesmí bránit úvahám o těsnější evropské struktuře, kterou EU potřebuje. De Larosièrova zpráva navrhuje aby se za tři roky v případě, že „nebudeme směřovat k systému, který by byl založen pouze na dvou orgánech“, posoudila možnost jednoho orgánu odpovědného za otázky obezřetnostního dohledu (banky a pojišťovny) a druhého orgánu odpovědného za „vykonávání činnosti v oblasti obchodu a trhu“. Zpravodajka by uvítala, kdyby se posouzení ubíralo tímto směrem. Do té doby bude ESRB aktivním účastníkem Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu.
Očekávání celkové špičkové odbornosti
ESRB má k dispozici poradní vědecký výbor, který je tvořen renomovanými odborníky najímanými na základě výjimečné odbornosti. Tímto se však samozřejmě nevylučuje úzká spolupráce mezi ESRB na jedné straně a centrálními bankami a orgány dohledu na straně druhé. Podstatná část účinnosti evropského finančního dohledu závisí na kvalitě pracovníků jmenovaných do orgánů dohledu a ESRB, zejména sekretariátu.
Varování, doporučení, mimořádné situace
Parlament dostává varování a doporučení, která mohou mít i podobu vyhlášení mimořádné situace. Systém barevných kódů napomáhá zajistit přesnost poskytovaných informací.
***
Tyto návrhy jsou pouze prvním krokem k integrovanému evropskému dohledu, který zůstává naším cílem.
- [1] Viz. zpráva , kterou vypracoval pan García-Margallo y Marfil ve věci sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy. Rovněž další zprávy: viz zpráva pana Van den Burga, zpráva pánů Van den Burga & Daianu a zpráva pana Gauzèse o ratingových agenturách a pana Skinnera (Solventnost II).
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (30. 4. 2010)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika
(KOM(2009)0499 – C7‑0166/2009 – 2009/0140(COD))
Navrhovatelka: Evelyn Regner
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
1. Návrh Komise týkající se Evropského výboru pro systémová rizika
Návrh Komise tvoří součást balíčku pro zlepšení rámce dohledu EU, který se opírá o doporučení de Larosièrovy skupiny a jehož úkolem je odstranit nedostatky současného rámce dohledu, které se projevily při nynější finanční krizi.
ESRB má být stavebním kamenem integrované struktury dohledu EU, který má přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu. ESRB je koncipován jako zcela nový, v této formě dosud neznámý, nezávislý orgán bez právní subjektivity. Má za úkol rozvíjet evropskou makroobezřetnostní perspektivu s cílem řešit problém roztříštěné analýzy jednotlivých rizik na vnitrostátní úrovni, zvýšit efektivitu mechanismů včasného varování a zajistit, aby se posouzení rizik projevilo přijetím konkrétních opatření ze strany příslušných orgánů.
V souladu s návrhem předloženým Komisí se ESRB skládá z generální rady, řídícího výboru a sekretariátu, zajišťovaného Evropskou centrální bankou. Vedením je pověřeno předsednictvo tvořené všemi guvernéry národních bank. Nařízení o zřízení ESRB je doplněno rozhodnutím Rady, který pověřuje Evropskou centrální banku (ECB) úkolem zajistit sekretariát ESRB.
2. Postoj navrhovatelky:
Navrhovatelka vítá zřízení ESRB. Krize ukázala, že mikroobezřetnostní dohled vnitrostátních orgánů není sám o sobě dostačující k rozpoznání a odvrácení systémově závažných rizik. Je důležité zavést celoevropský (makroobezřetnostní) systém, který bude schopen monitorovat a posuzovat rizika pro finanční stabilitu a případně jim i zabránit, poskytovat včasná varování týkající se systémových rizik a navrhovat konkrétní opatření k jejich odvrácení. Vzájemné působení mezi makroekonomickým vývojem a finančním systémem by mělo být možné pozorovat a také hodnotit z širokého úhlu pohledu. Je také smysluplné posílit spolupráci mezi WWF a Radou pro finanční stabilitu a příslušnými fóry v zemích třetího světa. Monitorování systémových rizik zvyšuje stabilitu finančního trhu, snižuje pravděpodobnost opětovné finanční krize, a zlepšuje tak přitažlivost evropského finančního trhu.
Navrhovatelka předkládá několik pozměňovacích návrhů k objasnění a zlepšení zamýšlené struktury dohledu. V zásadě by měl být mandát ESRB jasně omezen na finanční sektor, bez práva zasahovat do mzdové a fiskální politiky. Všechny cíle EU ve smyslu článku 3 Smlouvy o EU musí být při posuzování rizik patřičně zohledněny.
Hlasování v generální radě by se mělo, jak stanoví článek 10 návrhu Komise, řídit výlučně zásadou „jeden člen, jeden hlas“ . Nemělo by docházet přidělování váhy hlasům.
V souvislosti s řídícím výborem se navrhuje, aby se skládal z 5 zástupců národních bank, jelikož v případě makroobezřetnostního dohledu by mělo být zajištěno vyvážené zastoupení národních centrálních bank v řídícím výboru, aby se tak zabránilo převaze osob, které nezastupují emisní banky.
Pokud jde o shromažďování a výměnu informací musí být zaručeno samostatné plnění úkolů, nezávislé na vnitrostátních orgánech. Proto je třeba zajistit rychlý a pravidelný přístup k údajům.
Měla by být zachována co nejvyšší transparentnost. Zveřejnění analýz by mělo být pravidlem, utajení musí být řádně odůvodněno a povoleno jen je-li přijato na základě zvláštního opatření. Údaje o analýzách by měly být v anonymizované podobě veřejně přístupné, což může přispět ke zlepšovaní kvality doporučení.
Evropský parlament by měl mít stejné pravomoci jako Rada a Komise, především musí mít možnost pověřit ESRB vyšetřováním.
Odpovědnost ESRB musí být jasně stanovena. Je ovšem nutné přihlédnout k tomu, že podle současného návrhu jsou možná pouze nezávazná doporučení a že na ESRB nemohou být přeneseny žádné výkonné funkce.
Stručně shrnuto je navržený systém dohledu prvním krokem na cestě k dlouhodobému cíli, kterým je harmonizovaný evropský systém dohledu, při němž funkci orgánů s regulativní pravomocí bude plnit centrální evropský úřad pro přeshraniční systémově významné velké finanční / úvěrové instituce (skupiny). V případě systémově významných skupin úvěrových institucí by příslušnými orgány dohledu měly být evropské orgány dohledu, zatímco instituce čistě národního charakteru by měly spadat pod čistě dohled.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Společenství potřebuje zvláštní orgán, který by byl odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad celým finančním systémem EU a který by identifikoval rizika z hlediska finanční stability a v případě nutnosti vydal varování před riziky a doporučení pro opatření k řešení těchto rizik. Z těchto důvodů by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) jako nový nezávislý orgán odpovědný za realizaci makroobezřetnostního dohledu na evropské úrovni. |
(7) Unie potřebuje zvláštní orgán, který by byl odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad celým finančním systémem EU a který by identifikoval rizika z hlediska finanční stability a v případě nutnosti vydal varování před riziky a doporučení pro opatření k řešení těchto rizik. Z těchto důvodů by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) jako nový nezávislý orgán odpovědný za realizaci makroobezřetnostního dohledu na úrovni Unie. Analýzy ESBR by měly být omezeny na finanční sektor a neměly by se týkat mzdové a fiskální politiky. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) pět dalších členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB. Jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu dvou let. |
c) pět předsedů národní centrální banky, kteří jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu dvou let; |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Jestliže ESRB rozhodne, že jeho doporučení nebylo dodrženo a že adresáti řádně nevysvětlili svou nečinnost, ESRB informuje Radu a případně příslušné evropské orgány dohledu. |
2. Jestliže ESRB rozhodne, že jeho doporučení nebylo dodrženo a že adresáti řádně nevysvětlili svou nečinnost, ESRB informuje Radu, Komisi a případně příslušné evropské orgány dohledu. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Na základě výzvy Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky. |
2. Na základě výzvy Rady, Evropského parlamentu nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky. |
POSTUP
|
Název |
Obezřetostní dohled nad finančím systémem na makro úrovni a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
ECON |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
JURI 7.10.2009 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Evelyn Regner 5.10.2009 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
3.12.2009 |
28.1.2010 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
28.4.2010 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
22 0 1 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Daniel Hannan, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, József Szájer |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Kay Swinburne |
|||||||
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (9. 4. 2010)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika
(KOM(2009)0499 – C7‑0166/2009 – 2009/0140(COD))
Navrhovatel: Íñigo Méndez de Vigo
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
V průběhu hospodářské a finanční krize, která zasáhla Evropu v roce 2008, a jejíž následky stále neseme, se jasně prokázala nedostatečná regulace finančního odvětví na evropské úrovni i neúčinnost mechanismů tržní kontroly. Komise vypracovala čtyři návrhy, za jejichž přijetí Parlamentem odpovídá Hospodářský a měnový výbor a jež se zakládají na zprávě skupiny odborníků v čele s Jacquesem de Larosièrem.
Při předkládání svého stanoviska usiloval Výbor pro ústavní záležitosti o pečlivé přezkoumání toho, jakým způsobem mohou nový Evropský orgán dohledu a Evropský výbor pro systémová rizika vytvořené v rámci uvedených návrhů co nejlépe doplnit institucionální systém. Zároveň se zaměřil na zavedení harmonizovaných technických norem ve finančních službách, aby byla zajištěna jednak soudržnost jejich činnosti, jednak odpovídající ochrana vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Evropské unii. Zvláštní důraz je v tomto stanovisku kladen na prověření vztahu se subjekty soukromého sektoru, jakož i vztahu mezi Evropským orgánem dohledu a vnitrostátními orgány dohledu. A konečně, klademe důraz na problémy týkající se dohledu nad institucemi s přeshraniční působností.
Finanční krize roku 2008 vyžaduje, aby se na evropské problémy reagovalo na evropské úrovni. Díky novým pravomocím, které Parlament získal na základě Lisabonské smlouvy, musí v této problematice sehrát rozhodující úlohu.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(1a) Již dlouhou dobu před finanční krizí Parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Evropské unie a současně poukazoval na závažná selhání dohledu EU nad stále integrovanějšími finančními trhy (viz zpráva, kterou vypracoval pan García-Margallo y Marfil ve věci sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčního plánu (2000), pan Van den Burg o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (2002), pan Van den Burg o politice finančních služeb (2005–2010) – bílé knize (2007) a pánové Van den Burg & Daianu o opatřeních navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktuře dohledu (2008) s doporučeními Komisi). Dále viz zpráva pana Skinnera týkající se Solventnosti II (2009) a pana Gauzèse k návrhu nařízení o ratingových agenturách (2009)). |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Společenství, pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku. |
(3) Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Unie, pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku. |
|
|
(Tuto změnu je třeba provést v celém textu). |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5) Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni EU, zejména zahrnula zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. |
(5) Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie, mezi něž patří zejména zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. Podporou, kterou bude ECB poskytovat ESRB, a úkoly přidělenými ESRB by neměla být dotčena zásada nezávislosti ECB při plnění jejích úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5a) S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů je nutné, aby Unie přijala na globální úrovni jasný závazek. Evropský výbor pro systémová rizika by měl čerpat odborné znalosti z vědeckého výboru na vysoké úrovni a vzít na sebe veškeré nezbytné globální úkoly, které zajistí, aby byl vyslyšen hlas Unie ve věcech finanční stability, zejména pak v oblasti těsné spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Komisí pro finanční služby (FSB) a všemi partnery ze skupiny G20. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Současné uspořádání Společenství klade příliš malý důraz na makroobezřetnostní dohled. Odpovědnost za makroobezřetnostní analýzu zůstává roztříštěná a provádějí ji různé orgány na různých úrovních, bez jakéhokoliv mechanismu k zajištění toho, že makroobezřetnostní rizika budou přiměřeně identifikována a že varování a doporučení budou vydána jasně, že jsou sledována a že jsou na jejich základě prováděna opatření. |
(6) Řádné fungování finančních systémů v Unii a ve světě a zamezení hrozbám si proto vyžaduje posílenou soudržnost mezi makro- a mikrodohledem. Zpráva lorda Turnera nazvaná „Regulační odpověď na celosvětovou bankovní krizi“ z března 2009 uvádí, že „důkladná opatření si žádají posílení vnitrostátních pravomocí, což povede k méně otevřenému jednotnému trhu, anebo větší míru evropské integrace“. Vzhledem k úloze, kterou plní zdravý finanční systém, pokud jde o jeho příspěvek ke konkurenceschopnosti a růstu v Unii a jeho dopad na reálnou ekonomiku, zvolila de Larosièrova skupina a následně i orgány EU větší míru evropské integrace. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6b) De Larosièrova zpráva rovněž uvádí, že makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá jistý dopad na dohled na mikroúrovni, přičemž mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně ochraňovat finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6c) Je třeba vytvořit Evropský systém finančního dohledu (ESFS) sdružující subjekty finančního dohledu jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni Unie, které budou fungovat jako síť. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU spolupracují subjekty zapojené do ESFS v duchu důvěry a navzájem se plně respektují, zejména při zajišťování vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. Na úrovni Unie by tuto síť měly tvořit ESRB a tři orgány mikrodohledu: Evropský orgán dohledu (bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. …/20101, Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. .../2010 a Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. .../2010. |
|
|
(Změny v názvech evropských orgánů dohledu je třeba provést v celém textu.) |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8a) ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědom skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8b) Pokud ESRB zjistí existenci rizika, které by mohlo vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, měla by mít možnost vydat varování s prohlášením o existenci mimořádné situace. V takovémto případě by ESRB měl o svém varování bezodkladně informovat Evropský parlament, Radu, Komisi a Evropský orgán dohledu (ESA). V případě mimořádných situací by měl ESRB vydat krizová varování. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(9) Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Rady a v případě potřeby prostřednictvím Evropského orgánu pro bankovnictví zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/…. |
(9) Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Evropského parlamentu, Rady a v případě potřeby prostřednictvím orgánu ESA. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by na základě těchto doporučení měli konat, ledaže by případnou nečinnost náležitě zdůvodnili (zásada „konej, nebo vysvětli“). |
(10) ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by na základě těchto doporučení měli konat, ledaže by případnou nečinnost náležitě zdůvodnili (zásada „konej, nebo vysvětli“), především pak Evropskému parlamentu. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědom skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) ESRB by měl podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejméně jednou ročně, v případě rozsáhlých finančních problémů častěji. |
(12) ESRB by měl podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejméně dvakrát ročně, v případě rozsáhlých finančních problémů častěji. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18) S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů na mezinárodní rovni a riziko dalšího rozšíření finanční krize by ESRB měl koordinovat svou činnost s Mezinárodním měnovým fondem a s nově zřízenou Radou pro finanční stabilitu, od nichž se očekává, že budou poskytovat včasná varování týkající se makroobezřetnostních rizik na globální úrovni. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(20a) Vzhledem k de Larosièrově zprávě je nezbytné zvolit pozvolný postup. Evropský parlament a Rada by do ...* měly provést úplný přezkum ESFS, ESRB a ESA |
|
|
*Pro Úř. věst. vložte prosím datum: tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ESFS se skládá z: |
|
|
a) ESRB; |
|
|
b) Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 (ESMA); |
|
|
c) Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 (EIOPA); |
|
|
d) Evropského orgánu dohledu (bankovnictví) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 (EBA); |
|
|
e) Evropského orgánu dohledu (smíšený výbor) zřízeného podle článku 40 každého z nařízení (ES) č. .../...[EBA], č. .../... [ESMA], č. .../...[EIOPA]; |
|
|
f) orgánů členských států uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. .../... [ESMA], v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. …/2009 [EIOPA] a čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. …/… [EBA]; |
|
|
g) Komise pro provádění úkolů uvedených v článcích 7 a 9 nařízení (EU) č. …/...[EBA], č. .../... [ESMA] a č. …/…[EIOPA]; |
|
|
Evropské orgány dohledu uvedené v bodech b), c) a d) mají sídlo v [xxx]. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU spolupracují subjekty zapojené do ESFS v duchu důvěry a navzájem se plně respektují, zejména při zajišťování vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) vydávat varování v případě, že se rizika považují za významná; |
c) vydávat varování v případě, že se rizika považují za významná a případně vyhlásit stav mimořádné situace; |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. f | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
f) úzce spolupracovat s Evropským systémem orgánů finančního dohledu a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; |
f) úzce spolupracovat se všemi ostatními zúčastněnými stranami ESFS a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. f a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
fa) zapojit se do činnosti Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu; |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Předseda a první místopředseda ESRB před převzetím svého úřadu sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení. Druhý místopředseda před Evropským parlamentem vystoupí v rámci slyšení ve své úloze předsedy jednoho z evropských orgánů dohledu v souladu s článkem XX nařízení (ES) č. .../... [EBA], č. .../... [ESMA] a č. …/…[EIOPA]. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních institucí, které se zabývají dalšími souvisejícími činnostmi. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3b. Na zasedání generální rady může být v jednotlivých případech případně přizván jeden zástupce na vysoké úrovni z Evropského hospodářského prostoru. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Článek 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při plnění svých úkolů si ESRB v případě potřeby vyžádá poradenství příslušných zúčastněných stran ze soukromého sektoru. |
Při plnění svých úkolů si ESRB v případě potřeby vyžádá poradenství příslušných zúčastněných stran ze soukromého sektoru, včetně odborů, občanské společnosti a sdružení spotřebitelů. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. ESRB může vyžadovat informace od evropských orgánů dohledu v souhrnné nebo obecné podobě, kdy není možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. Pokud uvedené orgány nemají požadované údaje k dispozici nebo je nedají k dispozici včas, pak ESRB může požadovat tyto údaje od vnitrostátních orgánů dohledu, národních centrálních bank nebo jiných orgánů členských států. |
3. Evropské orgány dohledu poskytnou na žádost ESRB informace v souhrnné nebo obecné podobě, tak aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. Pokud uvedené orgány nemají požadované údaje k dispozici nebo je nedají k dispozici včas, pak na základě žádosti ESRB poskytnou tyto údaje vnitrostátní orgány dohledu, národní centrální banky nebo jiné orgány členských států. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. ESRB může evropským orgánům dohledu adresovat odůvodněnou žádost o poskytnutí údajů, které nejsou v souhrnné nebo obecné podobě. |
4. Na základě odůvodněné žádosti ESRB poskytnou evropské orgány dohledu údaje, které nejsou v souhrnné nebo obecné podobě. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
5a. Pracovníci ESRB mohou být spolu s evropskými orgány dohledu přizváni na společné schůze orgánů dohledu a finančních skupin se systémovým významem, zejména kolégií orgánů dohledu, a mohou klást dotazy a obdržet přímo příslušné nezprostředkované informace. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Varování či doporučení jsou rovněž předávána Radě a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, evropským orgánům dohledu. |
3. Varování či doporučení jsou rovněž předávána Evropskému parlamentu, Radě a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, evropským orgánům dohledu. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Článek 16 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 16a |
|
|
Opatření v mimořádných situacích |
|
|
1. V případě nepříznivého vývoje, který by mohl vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Evropské unii nebo jeho části, může ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a článkem 10 každého z nařízení (EU) č. .../... [EBA], č. .../... [ESMA] a č. .../... [EIOPA] z vlastního podnětu nebo na žádost některého z evropských orgánů dohledu, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise vydat varování, v němž vyhlásí, že nastala mimořádná situace. |
|
|
2. Současně s vydáním varování oznámí ESRB tuto skutečnost také Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a příslušnému orgánu ESA. |
|
|
3. ESRB přezkoumá rozhodnutí uvedené v odstavci 1 z vlastního podnětu nebo na žádost některého z orgánů ESA, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, adresáti informují ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení nebo vysvětlí svou nečinnost. Rada a případně evropské orgány dohledu jsou informovány. |
1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, adresáti informují ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení nebo vysvětlí svou nečinnost. Evropský parlament, Rada a případně evropské orgány dohledu jsou informovány. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Jestliže ESRB rozhodne, že jeho doporučení nebylo dodrženo a že adresáti řádně nevysvětlili svou nečinnost, ESRB informuje Radu a případně příslušné evropské orgány dohledu. |
2. Jestliže ESRB rozhodne, že jeho doporučení nebylo dodrženo a že adresáti řádně nevysvětlili svou nečinnost, informuje Evropský parlament, Radu a případně příslušné evropské orgány dohledu. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Pokud bylo doporučení zveřejněno, ale nebylo dodrženo a adresáti doporučení řádně nevysvětlili svou nečinnost, může Evropský parlament po konzultaci s ESRB a Radou tyto adresáty vyzvat, aby zodpověděli dotazy Evropského parlamentu. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. ESRB nejméně jednou ročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě. |
1. ESRB nejméně dvakrát ročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Zprávy uvedené v tomto článku se zpřístupňují veřejnosti. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Na základě výzvy Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky. |
2. Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky. |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Předseda ESRB a další členové řídícího výboru se mohou na žádost Evropského parlamentu účastnit slyšení v příslušném výboru Evropského parlamentu. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Článek 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na základě zprávy předložené Komisí prozkoumá Rada toto nařízení tři roky poté, co vstoupí v platnost, a po obdržení stanoviska ECB rozhodne, zda poslání a organizace ESRB vyžadují přezkum. |
Na základě zprávy předložené Komisí prozkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení tři roky poté, co vstoupí v platnost, a po obdržení stanoviska ECB rozhodne, zda poslání a organizace ESRB vyžadují přezkum. |
|
|
Tato zpráva by měla zejména posoudit, zda: |
|
|
– je třeba zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makro- a mikroúrovněmi a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu; |
|
|
– je třeba posílit regulační pravomoci evropských orgánů dohledu; |
|
|
– vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji; |
|
|
– se rámec ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou; |
POSTUP
|
Název |
Obezřetostní dohled nad finančím systémem na makro úrovni a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
ECON |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFCO 7.10.2009 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Íñigo Méndez de Vigo 24.11.2009 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
25.1.2010 |
6.4.2010 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
7.4.2010 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
19 0 2 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Matthias Groote, Roberto Gualtieri, Gerald Häfner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, David Martin, Jaime Mayor Oreja, Morten Messerschmidt, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, Guy Verhofstadt |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Elmar Brok, Jean-Luc Dehaene, Enrique Guerrero Salom, Anneli Jäätteenmäki, Íñigo Méndez de Vigo, Adrian Severin, Tadeusz Zwiefka |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Emma McClarkin |
|||||||
POSTUP
|
Název |
Obezřetostní dohled nad finančím systémem na makro úrovni a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD) |
|||||||
|
Datum predložení EP |
23.9.2009 |
|||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 7.10.2009 |
|||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 7.10.2009 |
EMPL 7.10.2009 |
JURI 7.10.2009 |
AFCO 7.10.2009 |
||||
|
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
BUDG 10.2.2010 |
EMPL 22.10.2009 |
|
|
||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Sylvie Goulard 20.10.2009 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
23.11.2009 |
23.2.2010 |
23.3.2010 |
27.4.2010 |
||||
|
Datum přijetí |
10.5.2010 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
34 0 4 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Othmar Karas, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Ivari Padar, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ramon Tremosa i Balcells |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Pervenche Berès, Carl Haglund, Syed Kamall, Philippe Lamberts, Catherine Stihler, Pablo Zalba Bidegain |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Andrea Cozzolino, Michel Dantin, Frank Engel, Roger Helmer, Christa Klaß, Elisabeth Morin-Chartier |
|||||||