ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ověřování pravosti euromincí a o manipulaci s euromincemi nezpůsobilými k oběhu

28. 6. 2010 - (KOM(2009)0459 – C7‑0207/2009 – 2009/0128(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Slavi Binev
PR_COD_COD_1am/PR_COD_COD_1consolidated


Postup : 2009/0128(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0212/2010
Předložené texty :
A7-0212/2010
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ověřování pravosti euromincí a o manipulaci s euromincemi nezpůsobilými k oběhu

(KOM(2009)0459 – C7‑0207/2009 – 2009/0128(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0459),

–   s ohledem na čl. 123 odst. 4 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0207/2009),

–   s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665) a dodatek k tomuto sdělení (KOM(2010)0147),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 133 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16. listopadu 2009[1],

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7‑0212/2010),

1.  schvaluje svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a národním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V PRVNÍM ČTENÍ[2]*

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

o ověřování pravosti euromincí a o manipulacieuromincemi nezpůsobilýmioběhu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[3],

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání[5] vyžaduje, aby úvěrové instituce a v rámci své činnosti provádění plateb ostatní poskytovatelé platebních služeb, jakož i jakýkoli jiný hospodářský subjekt, který se podílí na zpracovávání a veřejné distribuci bankovek a mincí, zajistily, že všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, které hodlají vrátit do oběhu, projdou kontrolou pravosti a že padělky budou rozpoznány.

(2)         Doporučení Komise 2005/504/ES ze dne 27. května 2005 o ověřování pravosti euromincí a o manipulaci s euromincemi nezpůsobilými k oběhu[6] stanoví doporučené zvyklosti ohledně ověřování pravosti euromincí a manipulace s euromincemi nezpůsobilými k oběhu. Absence povinného společného rámce ověřování pravosti má však za následek různé zvyklosti v jednotlivých členských státech, a nemůže tudíž zajistit jednotnou ochranu měny v celé Unii.

(3)         V zájmu dosažení účinného a jednotného ověřování pravosti euromincí v celé eurozóně je tedy nutné zavést závazná pravidla provádění společných postupů ověřování pravosti euromincí v oběhu a uplatňování kontrolních mechanismů těchto postupů ze strany vnitrostátních orgánů.

(4)         V průběhu ověřování pravosti jsou zjištěny také pravé euromince, které již nejsou způsobilé k oběhu. Oběh nezpůsobilých mincí ztěžuje jejich používání, zvláště v automatech na mince, a to může u uživatelů vyvolat nejasnosti ohledně pravosti takových mincí. Nezpůsobilé mince by se měly z oběhu stáhnout. Proto členské státy nezbytně potřebují závazná pravidla pro manipulaci s nezpůsobilými pravými euromincemi a jejich refundaci.

(5)         V zájmu dosažení nezbytné koordinace při provádění postupů ověřování pravosti by mělo Evropské technické a vědecké středisko (ETVS), které bylo zřízeno rozhodnutím Komise 2005/37/ES[7], po konzultaci se skupinou odborníků na padělání mincí uvedenoutomto rozhodnutí dále určit podrobné požadavky na ověřování pravosti mincí a na školenítéto oblasti, specifikace kontroly nezpůsobilých euromincí další praktická prováděcí ustanovení.

(5a)       Aby mohly členské státy svůj stávající systém pravidelpostupů postupně přizpůsobit ustanovením tohoto nařízení, měly by mít možnost stanovit po přechodné období počínaje 1. lednem 2012 výjimky týkající se typů strojů na třídění mincí, které budou používány pro ověřování pravosti euromincí,počet těchto strojů, které budou každoročně ověřovány.

(6)         Jelikož cíle tohoto nařízení, konkrétně účinného a jednotného ověřování pravosti euromincí v celé eurozóně, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států kvůli rozdílům v národních zvyklostech, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy Evropské unii. Podle zásady proporcionality stanovené ve stejném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

(6a)       Každý členský stát zavede použitelné sankce za porušení předpisůcílem dosáhnoutcelé Unii rovnocenného systému ověřování pravosti euromincímanipulaceeuromincemi nezpůsobilýmioběhu.

(6b)       Každý určený vnitrostátní orgán, jenž nakládáeuromincemi nezpůsobilýmioběhu, můžesouladutímto nařízením uložit manipulační poplatek, který pokryje náklady souvisejícítímto postupem. Manipulační poplatky by se neměly vztahovat na malé obnosy nezpůsobilých mincí odevzdané fyzickými osobami. Členské státy by měly mít možnost osvobodit od manipulačních poplatků právnické osoby, kterétěmito orgány úzce spolupracují na stahování padělanýchnezpůsobilých mincí z oběhu. Členské státy by měly být schopny přijmout padělanénezpůsobilé mince ve společném balení bez uvalení přirážky, je-li to ve veřejném zájmu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I: Předmětdefinice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví postupy nezbytné pro ověřování pravosti euromincí a pro manipulaci s euromincemi nezpůsobilými k oběhu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)      „ověřováním euromincí“ rozumí proces ověřování, zda jsou euromince pravé a způsobilé k oběhu;

b)     „euromincemi nezpůsobilými k oběhu“ rozumí pravé euromince odmítnuté během procesu ověřování pravosti nebo jejichž vzhled byl značně pozměněn;

c)      „určeným národním orgánem“ rozumí národní mincovní analytické středisko (NMAS) nebo orgán určený dotyčným členským státem;

d)     „institucemi“ rozumí instituce uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001,výjimkou institucí uvedenýchtřetí odrážce uvedeného odstavce;

da)   „skupinou odborníků na padělání mincí“ rozumí skupina uvedenározhodnutí 2005/37/ES.

Kapitola II: Ověřování pravosti euromincí

Článek 3

Ověřování pravosti euromincí

1.      Instituce zajistí, že jimi přijaté euromince, které hodlají vrátit do oběhu, projdou ověřováním pravosti. Tuto povinnost splní s pomocí:

a)      ▌strojů pro třídění mincí zařazených do seznamu strojů pro třídění mincí uvedeného v čl. 5 odst. 3 nebo

b)     ▌personálu vyškolenéhosouladupostupy stanovenými členskými státy.

2.        Po provedení postupu ověřování pravosti jsou všechny ▌euromince,nichž existuje podezření, že byly padělány, a euromince nezpůsobilé k oběhu zaslány určeným národním orgánům. ▌

3.      Padělané euromince předané příslušným národním orgánům v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1338/2001 nepodléhají manipulačním ani jiným poplatkům. Pokud jdeeuromince nezpůsobiléoběhu, použijí se ustanovení kapitoly III.

Článek 4

Požadované zkoušky

1.        Při provádění čl. 3 odst. 1 písm. a) používají instituce pouze ty typy strojů pro třídění mincí, které úspěšně prošly detekční zkouškou provedenou určenými národními orgány nebo Evropským technickým a vědeckým střediskem (ETVS) a které bylydobě zakoupení uvedeny na internetových stránkách podle čl. 5 odst. 3. Instituce zajistí, aby tyto stroje byly pravidelně seřizovány tak, aby byla zachována jejich detekční schopnost, přičemž se zohlední změnyseznamu uvedenémčl. 5 odst. 3. Účelem detekční zkoušky je zajistit, aby stroj pro třídění mincí dokázal odmítat známé typy padělaných euromincí současnětímeuromince nezpůsobiléoběhu a všechny další mincím podobné předměty, které nesplňují kritéria pravých euromincí.

1a.      Členské státy mohou na přechodné období tří let počínaje 1. lednem 2012 stanovit zvláštní odchylky od ustanovení první věty odstavce 1 pro stroje na třídění mincí, které bylydobě, kdy toto nařízení vstoupiloplatnost, jižprovozukteré se osvědčily při odhalování padělaných euromincí, euromincí nezpůsobilýchoběhujiných mincím podobných předmětů, které nejsou pravé euromince,to i v případě, že nejsou uvedeny na seznamu na internetových stránkách podle čl. 5 odst. 3. Tyto odchylky se přijmou po konzultaci se skupinou odborníků na padělání mincí.

2.        Komise zajistí, aby ETVSpřiměřené lhůtěpo konzultaci se skupinou odborníků na padělání mincí vymezila technické specifikace detekční zkoušky a další praktická prováděcí ustanovení, jako jsou postupy školení, doba platnosti zprávydetekční zkoušce, informace, jež je třeba zahrnout na seznam uvedenýčl. 5 odst. 3, pokyny týkající se dohledu, kontrolauditu ze strany členských států, pravidla postupu při nápravě případů nedodržení předpisůpříslušné prahové hodnoty akceptace pravých mincí.

Článek 5

Nastavení strojů pro třídění mincí

1.        Aby se výrobcům strojů pro třídění mincí umožnilo získat ukazatele nutné pro nastavení jejich strojů za účelem rozpoznání padělaných euromincí, lze zkoušky podle článku 4 uskutečnit v národních mincovních analytických střediscích, ETVS nebo po oboustranné dohodě v zařízeních výrobce.

2.        Po úspěšném odzkoušení stroje pro třídění mincí je vydán souhrnný zkušební protokol pro výrobce stroje s kopií pro ETVS.

3.        Komise na svých internetových stránkách zveřejní souhrnný seznam všech strojů pro třídění mincí, k nimž obdržela kladný a platný zkušební protokol nebo k nimž takový protokol zpracovalo ETVS.

Článek 6

Kontrola a audit ze strany členských států

1.      Členské státy zavedou kontroly stanovenéodstavcích 2 až 7.

2.      Členské státy provádějí jednou ročně kontroly přímo v institucích s cílem prověřit správné fungování reprezentativního počtu používaných strojů pro třídění mincí formou detekčních zkoušek. Pokud pracovníci instituce,níž je prováděna kontrola, ověřují pravost euromincí vracených do oběhu manuálně, získají členské státy od těchto institucí ujištění, že jejich personál byl za tímto účelem řádně proškolen.

3.      V každém členském státě se každý rok prověří takový počet strojů, aby objem euromincí zpracovaných těmito stroji v daném roce představoval nejméně 25 % celkového kumulovaného čistého objemu mincí vydaných daným členským státem od zavedení euromincí do konce předchozího roku. Počet strojů k prověření se vypočítá z objemu třech nejvyšších nominálních hodnot euromincí určených k oběhu. Aniž je dotčen odstavec 4, členské státy usilujízajištění toho, aby stroje byly ověřovány na základě rotačního systému.

3a.    V případě, že počet strojů, jež mají být ověřeny, získaný za použití metody výpočtu stanovenéodstavci 3 je vyšší než počet strojů používanýchjednom členském státě, prověří se všechny stroje využívanétomto členském státě.

3b.    Členské státy mohouprůběhu přechodného obdobídélce tří let počínaje 1. lednem 2012 – poté, co svůj záměr oznámí Komisi – rozhodnout, že každý rok prověří takový počet strojů, aby objem euromincí zpracovaných těmito strojidaném roce představoval nejméně 10 % celkového kumulovaného čistého objemu mincí vydaných daným členským státem od zavedení euromincí do konce předchozího roku.

4.      V rámci každoročních kontrol sledují členské státy také schopnost institucí ověřit pravost euromincí na základě

a)  existence písemné koncepce uvádějící pokyny buďpoužívání zařízení na automatické třídění mincí, nebo případněmanuálnímu třídění;

b)  vyčleněných vhodných lidských zdrojů;

c)  existence písemného plánu údržby za účelem udržování přiměřené úrovně výkonnosti strojů;

d)  existence písemných postupů předávání padělků a dalších euromincím podobných předmětů a mincí nezpůsobilých k oběhu určeným národním orgánům; a

da)   existence vnitřních kontrolních postupů uvádějících způsobyčetnost kontrol, které instituce provádícílem zajistit, aby třídící střediskajejich pracovníci dodržovali výše uvedené pokyny.

4a.    Pokud členský stát zjistí, že některá instituce toto nařízení porušila, přijme daná instituce opatření, kterými zajistí okamžitou nápravu tohoto porušení.

Kapitola III: Manipulace s euromincemi nezpůsobilými k oběhu

Článek 7

Stahování euromincí nezpůsobilých k oběhu a jejich refundace

1.    Členské státy stahují z oběhu euromince nezpůsobilé k oběhu.

2.      Členské státy refundují nebo nahrazují euromince, jež se staly nezpůsobilými k oběhu kvůli dlouhému oběhu či nehodě nebo které byly během postupu ověřování pravosti odmítnuty z jiných důvodů. Členské státy mohou odmítnout refundaci euromincí nezpůsobilých k oběhu, jež byly pozměněny buď záměrně nebo procesem, u něhož lze logicky předpokládat, že budou v jeho důsledku pozměněny, aniž by tím byla dotčena refundace mincí shromážděných za účelem charity, například mincí z fontán.

3.    Členské státy zajistí zničení stažených euromincí nezpůsobilých k oběhu jejich fyzickou a trvalou deformací, aby nemohly být vráceny do oběhu ani odevzdány k refundaci.

Článek 8

Manipulační poplatky

1.      Z refundované částky nebo z náhrady za euromince nezpůsobilé k oběhu se může srazit manipulační poplatek ve výši 5 % z nominální hodnoty odevzdaných euromincí. V případě kontroly celého pytle nebo bedny podle čl. 10 odst. 2 se manipulační poplatek může navýšit o dalších 15 % nominální hodnoty odevzdaných euromincí.

2.        Členské státy mohou stanovit obecné nebo částečné osvobození od manipulačních poplatků v případech, kdy odevzdávající právnické nebo fyzické osoby úzce a pravidelně spolupracují s určenými národními orgány na stahování padělaných a nezpůsobilých euromincí z oběhu nebo je-li to ve veřejném zájmu.

3.        Náklady na přepravu a přidružené náklady ponese odevzdávající právnická nebo fyzická osoba.

4.        Aniž by bylo dotčeno osvobození uvedené v druhém odstavci, od manipulačního poplatku může být každý rok osvobozen maximálně jeden kilogram každé nominální hodnoty nezpůsobilých euromincí na jednu odevzdávající právnickou nebo fyzickou osobu. Pokud je tento strop překročen, může se poplatek vztahovat na všechny odevzdané mince.

4a.    Jsou-lirámci jedné dodávky odevzdány mince ošetřené chemickými nebo jinými nebezpečnými látkami do té míry, že by mohly ohrozit zdraví osob, kterénimi manipulují, doplní se poplatky vybíranésouladuodstavcem 1další poplatek, který odpovídá 20 % nominální hodnoty odevzdaných euromincí.

Článek 9

Balení euromincí nezpůsobilých k oběhu

1.        Odevzdávající právnická nebo fyzická osoba roztřídí euromince odevzdávané k refundaci nebo náhradě podle nominální hodnoty do jednotných pytlů nebo beden takto:

a)  pytle nebo bedny obsahují:

i)       500 kusů mincí v nominální hodnotě 2 EUR a 500 kusů mincí v hodnotě 1 EUR,

ii)      1 000 kusů mincí v nominální hodnotě 0,50 EUR, 1 000 kusů mincí v nominální hodnotě 0,20 EUR a 1 000 kusů mincí v nominální hodnotě 0,10 EUR,

iii)     2 000 kusů mincí v nominální hodnotě 0,05 EUR, 2 000 kusů mincí v nominální hodnotě 0,02 EUR a 2 000 kusů mincí v nominální hodnotě 0,01 EUR,

iv)     u menšího množství 100 mincí každé nominální hodnoty;

b)     každý pytel nebo bedna ponese označení odevzdávajícího subjektu, údaj o obsažené celkové hodnotě a nominální hodnotě mincí, hmotnost, datum zabalení a číslo pytle/bedny; odevzdávající subjekt poskytne seznam s přehledem odevzdávaných pytlů/beden; pokud byly mince ošetřeny chemickými nebo jinými nebezpečnými látkami, opatří se standardní obaly písemným prohlášenímpřesným popisem látek, které byly použity;

c)      v případě, že je celkové množství euromincí nezpůsobilých k oběhu menší než množství požadované v bodě a), roztřídí se tyto euromince podle nominální hodnoty a lze je odevzdat v nestandardním obalu.

2.        Odchylně od odstavce 1 si členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech zachovat jiné požadavky na balení, až toto nařízení vstoupí v platnost.

Článek 10

Kontroly euromincí nezpůsobilých k oběhu

1.      Členské státy mohou u odevzdaných euromincí nezpůsobilých k oběhu zkontrolovat:

a)      uvedené množství se ověří zvážením každého pytle nebo bedny;

b)     pravost a vizuální vzhled se zkontroluje na vzorku nejméně 10 % odevzdaných mincí.

2.    V případě zjištění nesrovnalostí nebo odchylek od ustanovení článku 9 se po těchto kontrolách zkontroluje celý pytel nebo bedna.

2a.    Členské státy mohou rovněž odmítnout euromince, jejichž přijetí či zpracování představuje pro osoby, kterénimi manipulují, zdravotní riziko nebo které nejsou standardně zabalenéoznačené,přijmout opatření, která budou uplatněna vůči právnickým či fyzickým osobám, které takové mince odevzdaly.

Kapitola IV: Závěrečná ustanovení

Článek 12

Podávání zpráv, komunikace a hodnocení

1.      Členské státy podávají každý rok Komisi zprávy o ověřování pravosti euromincí. Poskytované informace musí obsahovat počet kontrol provedených podle čl. 6 odst. 2 a údaje o odzkoušených třídících strojích, o výsledcích zkoušek, o množství mincí zpracovaných těmito stroji, o počtu podezřelých analyzovaných euromincí a o počtu refundovaných euromincí nezpůsobilých k oběhu, jakožúdajeodchylkách stanovenýchčl. 4 odst. 1a a v čl. 6 odst. 3b.

1a.    Aby mohly členské státy sledovat, zda instituce dodržují ustanovení tohoto nařízení, předloží instituce na požádání alespoň jednou ročně členským státům minimálně následující informace:

a)     typypočet používaných strojů;

b)     umístění každého stroje; a

c)      množství mincí zpracovaných každým strojem za rokpro každou nominální hodnotu,to alespoň pro tři nejvyšší nominální hodnoty.

1b.    Členské státy zajistí, aby informaceorgánech určenýchrefundaci nebo nahrazení a o konkrétních postupech, jako jsou požadavky na balenípoplatky, bylydispozici na příslušných internetových stránkách a v příslušných publikacích.

2.      Po provedení analýzy zpráv obdržených od členských států předloží Komise Hospodářskému a finančnímu výboru výroční zprávu o vývoji a výsledcích v oblasti ověřování pravosti euromincí a o euromincích nezpůsobilých k oběhu.

2a.      Do 30. června 2014 Komise předloží Evropskému parlamentuRadě zprávuuplatňováníúčincích tohoto nařízení. Ke zprávě sepřípadě potřeby mohou připojit návrhy právních předpisů, kterými se ustanovení tohoto nařízení upřesňují nebo mění, zejménaohledem na obsah článků 67.

Článek 13a

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcípřípadě porušení ustanovení tohoto nařízenípřijmou veškerá opatření nezbytnázajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce jsou účinné, přiměřenéodrazující.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2012,výjimkou ustanovení kapitoly III, která se použijí ode dne vstupu tohoto nařízeníplatnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda / předsedkyně                                            předseda / předsedkyně

  • [1]  Úř. věst. C 284, 25.11.2009, s. 6.
  • [2] *                 Změny: nový text nebo text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
  • [3]                Úř. věst. C 284, 25.11.2009, s. 6.
  • [4]                  Postoj Evropského parlamentu ze dne ...
  • [5]                  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.
  • [6]                  Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 60.
  • [7]                  Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 73.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cílem navrhovaného nařízení je stanovit postupy pro ověřování pravosti euromincí a manipulaci s euromincemi nezpůsobilými k oběhu.

Padělání euromincí představuje vážnou hrozbu, zvláště u mincí nejvyšší nominální hodnoty. Absence povinného společného rámce pro ověřování pravosti mincí může v některých členských státech představovat překážku pro to, aby dotčené instituce aktivně vyhledávaly padělky, což způsobuje v rámci celé EU rozdíly v úrovni ochrany měny. Navrhované nařízení představuje právně závazný nástroj, jenž je nyní nutný pro zavedení společné metody ověřování pravosti euromincí, kterou budou používat dotčené instituce, a nezbytných kontrol prováděných členskými státy.

V tomto ohledu usiluje stávající návrh o to, aby byly v celé eurozóně účinně prováděny společné postupy pro ověřování pravosti euromincí v oběhu a zaváděny kontrolní mechanismy těchto postupů ze strany úřadů.

Jako zpravodaj souhlasím s přístupem Komise a s návrhy Rady (včetně jazykových oprav v textu). Rádi bychom k návrhu Komise předložili několik pozměňovacích návrhů, které umožní znění nařízení zlepšit a upřesnit.

Jedním z hlavních cílů tohoto nařízení je zajistit, aby instituce zaručily, že euromince vracené do oběhu jsou podrobovány postupu ověřování pravosti. Toto ověřování by mělo být prováděno stroji na třídění mincí uvedenými na seznamu podle čl. 5 odst. 3 nebo řádně proškolenými pracovníky v souladu s metodami, které stanoví samotné členské státy. Dále vzhledem ke skutečnosti, že ověřování pravosti euromincí nevyhnutelně způsobí institucím zapojených do tohoto procesu (úvěrovým institucím a řadě dalších institucí, jako např. přepravcům hotovosti) náklady, navrhujeme, aby jim bylo umožněno uložit manipulační poplatek.

Navrhujeme přidat nový odstavec, který členským státům umožní po přechodnou dobu tří let počínaje 1. lednem 2012 uplatňovat zvláštní odchylky od ustanovení první věty čl. 4 odst. 1 pro stroje na třídění mincí, které budou v době, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, již používány a které se osvědčily při odhalování padělaných euromincí, euromincí nezpůsobilých k oběhu a jiných mincím podobných předmětů, které nejsou pravými euromincemi, a to i v případě, že nejsou uvedeny na seznamu na internetové stránce podle čl. 5 odst. 3. Tyto odchylky se přijmou po konzultaci se skupinou odborníků na padělání mincí. Výše uvedené ustanovení zaručí větší pružnost při zařazování strojů na seznam.

Co se týče čl. 6 odst. 2, jsme přesvědčeni, že členské státy by měly mít povinnost zavést postupy a pokyny k zaručení řádného a dostačujícího školení pracovníků podílejících se na ověřování pravosti euromincí. Nutnost tohoto požadavku zdůrazňuje Rada ve svém pozměňovacím návrhu, my jsme však zavedli další upřesnění v tom smyslu, že členské státy obdrží ujištění od institucí ověřujících pravost mincí, které tyto pracovníky zaměstnávají, že byli za tímto účelem řádně proškoleni.

Co se týče počtu strojů, které jsou každoročně v každém členském státě kontrolovány, podporujeme kompromis představující 25 % celkového kumulovaného čistého objemu mincí vydaných daným členským státem od zavedení euromincí do konce předchozího roku. Tohoto objemu budou moci dosáhnout nejen malé členské státy EU, ale i státy s vysokým počtem strojů. Současně věříme, že toto procento je minimem, které je třeba zavést, aby se podařilo dosáhnout hlavního cíle nařízení, kterým je ochrana eura před paděláním. Navrhli jsme další ustanovení, které považujeme za nezbytné pro zajištění toho, aby v dlouhodobém výhledu bylo kontrolováno více strojů, konkrétně požadavek, aby stroje k ověřování pravosti mincí byly kontrolovány střídavě.

Věrni našemu přání vždy umožňovat a respektovat transparentnost postupů evropských orgánů a přístupnost a efektivitu jejich práce navrhujeme zavést požadavek, aby Komise poté, co od členských států obdrží zprávy a provede jejich analýzu, předložila Hospodářskému a finančnímu výboru každý rok zprávu o vývoji a výsledcích týkajících se ověřování pravosti euromincí a euromincí nezpůsobilých k oběhu.

Závěrem bychom rádi uvedli, že při vypracovávání této zprávy jsme se drželi zásad subsidiarity a proporcionality.

POSTUP

Název

Ověřování pravosti euromincí a manipulace s euromincemi nezpůsobilými k oběhu

Referenční údaje

KOM(2009)0459 – C7-0207/2009 – 2009/0128(COD)

Datum předložení EP

11.9.2009

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

7.10.2009

Výbor(y) požádaný(é)stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

7.10.2009

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

LIBE

6.10.2009

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Slavi Binev

20.10.2009

 

 

Projednání ve výboru

26.4.2010

2.6.2010

 

 

Datum přijetí

22.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Slavi Binev, Godfrey Bloom, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Enikő Győri, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Íñigo Méndez de Vigo, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Elena Băsescu, David Casa, Saïd El Khadraoui, Sari Essayah, Carl Haglund, Iliana Ivanova, Syed Kamall, Philippe Lamberts