ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

6. 5. 2011 - (KOM(2010)0527 – C7‑0301/2010 – 2010/0281(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Elisa Ferreira

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

(KOM(2010)0527 – C7‑0301/2010 – 2010/0281(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0527),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0301/2010),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16.února 2011[1],

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7 0183/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V PRVNÍM ČTENÍ^[2]*

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 3 a čl. 121 odst. 6 ve spojení s čl. 148 odst. 3 a 4 a článkem 136 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      Koordinace hospodářských politik členských států v Unii by měla být rozvíjena v kontextu hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad zaměstnanosti s cílem přispět k dosažení cílů Unie definovaných v článku 3 Smlouvy o Evropské unii a ke splnění požadavků stanovených v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a měla by zahrnovat dodržování hlavních zásad, mezi něž patří stabilní ceny, zdravé a udržitelné veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(1a)    Cílem silné hospodářské koordinace musí být vytvoření stabilní hospodářské a sociální unie založené na zásadách postupu Společenství.

(1b)    Vnitřní trh by měl v souladu se SFEU usilovat o udržitelný rozvoj Unie založený na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a sociální soudržnosti, a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí.

(1c)     Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, strategii Evropa 2020, s cílem umožnit Unii vyjít z krize silnější a nasměrovat její hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla zahájit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro koordinaci politik, aby členské státy mohly těžit z včasné koordinace na úrovni Unie a aby umožnila lepší dohled a současně posouzení jak rozpočtových opatření, tak strukturálních reforem podporujících růst a zaměstnanost.

(1d)    Čl. 121 odst. 2 SFEU stanoví přijetí hlavních směrů hospodářských politik a čl. 148 odst. 2 SFEU přijetí hlavních zásad politiky zaměstnanosti.

(1e)     V zájmu rozvoje koordinované strategie zaměstnanosti, jak stanoví SFEU, by členské státy a Unie měly dodržovat hlavní zásady pro podporu kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly a trhů práce schopných reagovat na hospodářské změny.

(2)      Je třeba se poučit ze zkušeností získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a zejména v Unii zlepšit správu ekonomických záležitostí, s níž by se členské státy měly více ztotožňovat.

(2a)    Vytvoření a udržení dynamického vnitřního trhu by se mělo považovat za jeden z aspektů řádného a hladkého fungování hospodářské a měnové unie.

(2b)    Zdokonalený rámec pro správu ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, a sice o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, o evropský semestr pro větší koordinaci hospodářských a rozpočtových politik, o účinný rámec pro prevenci a nápravu mimořádných rozpočtových situací (Pakt o stabilitě a růstu), o pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy a o regulaci finančního trhu a dohled nad ním.

(2c)     Dluhovou krizi eurozóny je nutné řešit komplexně a jednotně, neboť dílčí přístup se neosvědčil.

(2d)    V zájmu posílení hospodářského růstu a podpory cílů strategie Evropa 2020 by nevyužité prostředky na platby měly být přesměrovány na společné programy zaměřené na růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost a je třeba využít úvěrových kapacit Evropské investiční banky a vytvoření trhu projektových dluhopisů k přilákání finančních prostředků jiných finančních institucí a soukromých investorů na kapitálovém trhu, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny, k financování evropských projektů.

(2e)     Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské a rozpočtové politiky.

(2f)     Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik by měl hrát klíčovou úlohu při uskutečňování požadavku stanoveného v čl. 121 odst. 1 SFEU, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za záležitost společného zájmu a náležitě je koordinovaly. Nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí jsou transparentnost, veřejná odpovědnost a nezávislý dohled. Rada a\ Komise by měly v příslušných fázích postupů pro koordinaci hospodářských a rozpočtových politik zveřejňovat a zdůvodňovat své postoje a rozhodnutí.

(2g)    Komise by měla hrát v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější a nezávislejší úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, mise, doporučení a varování. Kromě toho by měla být omezena úloha Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím a ve všech případech, kdy to umožňuje SFEU, by měla Rada používat hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou. Hlasování Rady by se neměli účastnit členové zastupující dotčený členský stát a státy, které navzdory doporučením Rady nepřijaly nápravná opatření podle Paktu o stabilitě a růstu nebo neřeší nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu.

(3)      Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a zranitelnosti v Unii. ▌

(3a)    Vnitřní nerovnováha by měla být posouzena ve studii o makroekonomické nerovnováze, která by se měla zabývat rovněž soukromým a veřejným zadlužením, jeho vývojem a původem (domácím či mezinárodním) a zpožděnými platbami dané země, zejména pak platbami veřejného sektoru a velkých nadnárodních subjektů ve prospěch malých a středních podniků.

(3b)    Pojednáno by mělo být i o vývojových trendech na vnitřním trhu, včetně spojitosti mezi výší mezd a produktivitou na trhu práce, a o existenci právních překážek, které nedovolují přímé a volné sjednávání podmínek mezi podniky a pracovníky.

(4)      Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu a zranitelná místa řešit, je zapotřebí integrovanější hospodářský a sociální přístup a postup podrobně stanovený právními předpisy.

(4a)    Toto nařízení neřeší současnou situaci v krátkodobém horizontu, nýbrž nabízí střednědobý až dlouhodobý strukturální přístup.

(4b)    Rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy a úplný rámec pro správu ekonomických záležitostí by měl doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost a sociální stabilitu Unie, a být s touto strategií v souladu. Tato propojení by však neměla přinášet výjimky z ustanovení tohoto nařízení ani výjimky z Paktu o stabilitě a růstu.

(4c)     Stálý mechanismus pro řešení krizí by měl být přijat řádným legislativním postupem a měl by se inspirovat metodou Unie s cílem jednak posílit zapojení Evropského parlamentu a zlepšit demokratickou odpovědnost a jednak využít odborných znalostí, nezávislosti a objektivity Komise.

(4d)    Nestabilita trhů a úrokové rozpětí státních dluhopisů určitých členských států, jejichž měnou je euro, vyžadují rázná opatření na obranu stability eura.

(4e)     Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla být plně v souladu s horizontálními ustanoveními SFEU, jmenovitě s články 7, 8, 9, 10 a 11 SFEU, s čl. 153 odst. 5 SFEU a s protokolem č. 26 o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU.

(5)      Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 SFEU je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy a zranitelných míst, přičemž je naprosto nezbytné, aby se tento postup stal součástí ročního cyklu mnohostranného dohledu. Makroekonomická nerovnováha je definována jako situace, ve které určitý členský stát vykazuje vysoké schodky běžného účtu, významný pokles konkurenceschopnosti, velké a neobvyklé nárůsty cen aktiv, vysoké zahraniční zadlužení nebo jeho významné zhoršení či zadlužení veřejného nebo soukromého sektoru, případně významné riziko takového zhoršení.

(6)      Tento postup by měl zavést mechanismus včasného varování, který odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu a zranitelná místa. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu zahrnujícího orientační prahové hodnoty v kombinaci s ekonomickým úsudkem.

(7)      Má-li srovnávací přehled sloužit jako účinný základ lepšího makroekonomického dohledu, měl by sestávat z omezeného množství reálných a nominálních hospodářských, finančních a strukturálních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Symetrií ve výkladu číselných prahových hodnoty se rozumí, že mimořádně vysoké kladné či záporné hodnoty a rovněž i rozdílný vývoj podobných ukazatelů v různých členských státech musí vést k podrobnějšímu přezkumu. Složení srovnávacího přehledu by se mělo postupem času měnit, tak aby odpovídalo měnící se povaze makroekonomické nerovnováhy, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik. Tyto ukazatele by neměly být chápány jako cíle hospodářské politiky, ale jako nástroje umožňující zohledňovat vývoj povahy makroekonomické nerovnováhy v Evropské unii.

(7a)    Při provádění hloubkových přezkumů v rámci makrostrukturálního dohledu, s nímž počítá strategie Unie pro růst a zaměstnanost, by měly být ukazatele makroekonomické nerovnováhy doplněny o ukazatele pro jednotlivé oblasti se zvláštním důrazem na stěžejní cíle strategie (zaměstnanost, inovace, vzdělávání, sociální začlenění, klima a energie).

(7b)    V souvislosti s udělováním pokut za komerční přebytky a komerční schodky nebudou symetrická kritéria brána v úvahu.

(8)      Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Závěry ze srovnávacího přehledu by neměly být vyvozovány automaticky: ekonomický úsudek by měl zajistit, aby byly dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a aby se staly součástí souhrnné analýzy, a v této souvislosti by analýza nerovnováhy měla zejména určit, kterou fází hospodářského cyklu právě dotčený členský stát prochází, a jaké důsledky může tato nerovnováha mít pro ostatní členské státy, eurozónu a celou Evropskou unii.

(9)      Na základě postupu při mnohostranném dohledu a varovného mechanismu by Komise měla pomocí předběžného posouzení určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Ze samotného provedení takového hloubkového přezkumu by se nemělo předem usuzovat na existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy. Hloubkový přezkum by měl zahrnovat podrobnou analýzu příčin nerovnováhy a schopnost členského státu, který je přezkoumáván, tyto příčiny odstranit. Provádění hloubkového přezkumu by mělo být v diagnostické fázi chápáno jako standardní postup.

(10)    Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy a zranitelných míst s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Mělo by se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech a kontrolu statistických údajů ze strany Komise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB), pokud by se tyto mise týkaly zúčastněných členských států nebo členských států zapojených do ERM II, a další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy, včetně nerovnováhy a zranitelných míst ohrožujících řádné fungování hospodářské a měnové unie. Vzhledem k tomu, že tyto mise by měly usilovat o získání ucelené a vyvážené představy o makroekonomické situaci, měli by být do dialogu aktivně zapojeni sociální partneři a další zainteresované subjekty v daném členském státě.

(11)    Při posuzování nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost, míra, v níž je považována za neudržitelnou, a její případné negativní hospodářské a finanční odrazy v ostatních členských státech. Zvláštní pozornost by měla být věnována členským státům s vysokými schodky běžného účtu a nízkou konkurenceschopností. Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 TFEU v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

(11a)  Při posuzování nerovnováhy by se mělo přihlížet k cílům strategie Unie pro růst a zaměstnanost a k tomu, že takovou strategii je nutné používat jako nástroj k dosažení trvalé vnitřní soudržnosti, což pomůže učinit z Unie nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě. V případě zemí, které „dohánějí zpoždění“, by se měly rovněž zohlednit i střednědobé cíle stanovené pro hospodářský růst a primární saldo.

(11b)  Zohledněny by měly být strukturální příčiny nerovnováhy, které s sebou nesou riziko narušení finanční stability členského státu nebo které by mohly mít dopad na hospodářskou a finanční stabilitu Unie.

(11c)   Při posuzování nerovnováhy by se měl zohledňovat cíl dosáhnout ve střednědobém horizontu vyrovnaných veřejných financí a potřeba snížit veřejný dluh a posílit hospodářský růst.

(11d)  Opatření navržená danému členskému státu za účelem nápravy nerovnováhy by měla zohledňovat cíle stanovené ve strategii Unie pro růst a zaměstnanost a skutečnost, že takovou strategii je nutné používat jako nástroj k dosažení trvalé vnitřní soudržnosti, což pomůže z Unie učinit nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě. Mělo by se přihlédnout i ke střednědobým cílům zemí, které „dohánějí zpoždění“, stanovené pro hospodářský růst a primární saldo.

(12)    Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha nebo zranitelná místa, dotčenému členskému státu by měla být vydána doporučení týkající se vhodných politických opatření. Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy a zranitelných míst, by měla být přijata včas a ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami v daném členském státě a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. Opatření by měla být přizpůsobena konkrétním podmínkám dotčeného členského státu, být slučitelná se střednědobým a dlouhodobým sbližováním a s cíli obsaženými ve strategii Unie pro růst a zaměstnanost, podporovat vnitřní trh, rozvíjet mezinárodní obchodní vazby, zvyšovat konkurenceschopnost a měla by se rovněž vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně i na fiskální a mzdovou politiku, trhy práce, trhy produktů a služeb a regulaci finančního sektoru. Doporučení by měla respektovat Listinu základních práv Evropské unie, článek 153 SFEU a kolektivní vyjednávání mezi sociálními partnery v každém členském státě.

(12a)  V tomto ohledu by Rada a Komise měly respektovat úlohu sociálních partnerů, zejména právo na kolektivní vyjednávání, a mohou je vyzvat k tomu, aby pomohli prosazovat vhodná opatření na zmírnění nerovnováhy.

(13)    Včasná varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Měla by si rovněž vyžádat náležité začlenění do srovnávacího přehledu a přijetí vhodných návazných opatření ze strany Komise v souvislosti s dohledem nad nerovnováhou a zranitelnými místy. Je třeba přísně zachovávat důvěrnost informací a nezávislost Evropského výboru pro systémová rizika.

(14)    Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha a zranitelná místa, včetně nerovnováhy a zranitelných míst, které ohrožují fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…] v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.

(15)    Všechny členské státy, u nichž byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, by měly vypracovat plán nápravných opatření obsahující podrobný popis navrhovaných politických opatření k provedení doporučení Rady. Plán nápravných opatření by měl odrážet povahu nerovnováhy, omezit se na ty aspekty politiky, jež jsou pod legitimní kontrolou státních orgánů, a jeho součástí by měl být harmonogram pro provedení plánovaných opatření. Měl by být schválen Radou na základě zprávy Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.

(15a)  Ustanovení tohoto nařízení jsou plně v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii a s horizontálními ustanoveními SFEU, konkrétně s články 7, 8, 9, 10 a 11 SFEU, Listinou základních práv, ustanoveními protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeného ke Smlouvám a s čl. 153 odst. 5 SFEU.

(15b)  Má-li se posílit veřejná odpovědnost a míra, do níž se členské státy s tímto systémem ztotožňují, měla by Rada zasedat a jednat veřejně, když přijímá závěry a doporučení k těmto významným otázkám, jež mají vliv na zájmy Unie a jejích občanů.

(15c)   Komise by měla být v souladu s článkem 290 SFEU zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu. Akty v přenesené pravomoci jsou nezbytné zejména k vytvoření seznamu významných ukazatelů, jež mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu, a k úpravám používaných ukazatelů, prahových hodnot a metod. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(16)    Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy a zranitelných míst nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(16a)   Rada a Komise by měly při uplatňování tohoto nařízení plně respektovat úlohu vnitrostátních parlamentů a sociálních partnerů a zohledňovat rozdíly ve vnitrostátních systémech, např. v systémech pro tvorbu mezd. Měly by zejména zohledňovat články 152 a 153 SFEU a článek 28 Listiny základních práv Evropské unie. V souladu s čl. 153 odst. 5 se článek 153 nevztahuje na odměnu za práci, právo sdružovat se, právo na stávku ani na právo na výluku.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ

Kapitola IPředmět a definice

Článek 1Předmět

Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy v Unii. Tímto nařízením není dotčen výkon základních práv uznaných členskými státy a právními předpisy Unie. Dotčené není ani právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy a právo na protestní akce podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Unie.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)          „nerovnováhou“ rozumí jakýkoliv trend vedoucí k makroekonomickému vývoji, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku,

b)          „nadměrnou nerovnováhou“ rozumí vážná nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje řádné fungování hospodářské a měnové unie.

Kapitola IIOdhalování nerovnováhy a zranitelných míst

Článek 3Srovnávací přehled

1. Komise po konzultaci s členskými státy a Evropským parlamentem vypracuje orientační srovnávací přehled, který je nástrojem usnadňujícím včasné zjištění a monitorování nerovnováhy.

2. Srovnávací přehled, který tvoří řada významných a uznávaných statistických makroekonomických a strukturálních ukazatelů, umožňuje porovnávat členské státy a odráží krátkodobé, strukturální a střednědobé vývojové trendy. Komise pro tyto ukazatele stanoví orientační dolní a horní prahové hodnoty představující varovnou úroveň, které mohou být případně symetrické. Srovnávací přehled ukazatelů, zejména prahových hodnot pro varování, rozlišuje členské státy eurozóny a členské státy mimo eurozónu, pokud to je opodstatněné vzhledem ke zvláštním rysům hospodářské a měnové unie a příslušným ekonomickým podmínkám. Ukazatele a prahové hodnoty odráží proces sbližování jednotlivých členských států. Překročení dolních nebo horních prahových hodnot případně vede pouze k přísnějšímu dohledu pomocí hloubkových přezkumů.

2a. Při navrhování ukazatelů stability finančního trhu je třeba náležitě zohlednit práci Evropského výboru pro systémová rizika.

2b. Návrh ukazatelů stability finančního trhu se konzultuje s Evropským výborem pro systémová rizika.

▌

3a. Ukazatele, které jsou významné pro trhy práce a sociální otázky, jsou v souladu s čl. 154 odst. 2 a článkem 160 SFEU konzultovány s Výborem pro sociální ochranu.

3b. Komise přijme v souladu s článkem -12b akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví seznam významných ukazatelů, které mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu. Tento seznam obsahuje mimo jiné tyto soubory ukazatelů:

a) vnitřní nerovnováha, včetně soukromého a veřejného zadlužení, výše mezd a míry zisku na jednotku, jakož i ukazatele produktivity práce, zdrojů a kapitálu; výdaje veřejného a soukromého sektoru na výzkum a vývoj; míra nezaměstnanosti a její vývoj, vývoj cen aktiv (zejména na trzích s nemovitostmi a finančních trzích);

b) vnější nerovnováha včetně: míry růstu reálného HDP, klouzavého průměrného reálného růstu za pětileté srovnávací období; salda běžného účtu se zvláštním důrazem na jeho energetickou složku; čisté pozice přímých zahraničních investic; vývoj podílů na vývozních trzích v EU a mimo její území.

4. Komise provádí pravidelné hodnocení přiměřenosti srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, a v souladu s článkem -12b přijímá akty v přenesené pravomoci s cílem tento přehled upravit, bude-li to nutné k zachování či posílení jeho schopnosti odhalit vznikající nerovnováhu a monitorovat její vývoj. Změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách se zveřejňují.

Článek 4Varovný mechanismus

1. Komise aktualizuje hodnoty pro ukazatele srovnávacího přehledu pro každý členský stát alespoň jednou ročně, a to před každým rozpočtovým programovým obdobím. Aktualizovaný srovnávací přehled se zveřejňuje.

2. Zveřejněné aktualizované hodnoty ukazatelů ve srovnávacím přehledu doprovází zpráva Komise obsahující důkladné hospodářské a finanční hodnocení, které zahrnuje posouzení vývoje makroekonomické nerovnováhy v Unii a uvádí tyto ukazatele do souvislostí. Zohlední se rovněž osvědčené postupy. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení dolních či horních prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy v dotčeném členském státě, v jiném členském státě či v Unii jako celku. Zohledňují se všechny dostupné informace, aby závěry nevycházely pouze ze srovnávacího přehledu založeného na ukazatelích.

3. Zpráva určí členské státy, o nichž se Komise domnívá, že mohou být postiženy makroekonomickou nerovnováhou či u nich může hrozit riziko vzniku nerovnováhy.

3a. Zpráva je včas předána Evropskému parlamentu a jeho příslušným výborům a evropským sociálním partnerům.

4. V rámci mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 3 SFEU Rada projedná zprávu Komise a přijme k ní závěry. Příslušný výbor Evropského parlamentu může o zprávě Komise pořádat veřejné rozpravy. Euroskupina zprávu projedná, pokud se přímo či nepřímo týká členských států, jejichž měnou je euro. Rada může zprávu kvalifikovanou většinou do 10 dnů zamítnout. Jedná-li se o nadměrnou nerovnováhu, je případně zapojena také Evropská rada pro systémová rizika či příslušný evropský orgán dohledu.

4a. Zpráva uvedená v odstavci 2 je nedílnou součástí postupů, analýz a doporučení v rámci evropského semestru, který je popsán v oddíle 1-A nařízení (ES) č. 1466/97, a musí s nimi být v souladu.

4b. V mimořádné situaci se vhodným způsobem upraví postup uvedený v odstavcích 1 až 4a a bude náležitě zohledněn v následné zprávě uvedené v odstavci 2.

Článek 5Hloubkový přezkum

1. S ohledem na diskuse vedené v Evropském parlamentu, Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že může být postižen nerovnováhou nebo že u něj může existovat riziko vzniku nerovnováhy. Toto posouzení představuje standardní postup. Zahrnuje hodnocení toho, zda jsou dané členské státy postiženy nerovnováhou, zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu a jak je závažná, jakož i hodnocení míry propojení mezi členskými státy. Hloubkový přezkum vychází z podrobného šetření konkrétní situace jednotlivých členských států, zejména jejich odlišných výchozích pozic. Zkoumá širokou škálu hospodářských proměnných s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých států v oblasti pracovních vztahů a sociálního dialogu. Přezkum se provádí společně s kontrolními misemi v dotčeném členském státě a ve spolupráci s ECB, pokud se jedná o členský stát, jehož měnou je euro, nebo pokud se tento stát účastní ERM II v souladu s článkem -12.

2. Hloubkový přezkum se zveřejní. Zohledňuje zejména:

a)          podle potřeby ▌doporučení či výzvy ▌přijaté v souladu s články 121, 126 a 148 SFEU a podle článků 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení a rovněž důsledky těchto doporučení;

aa)        původ odhalené nerovnováhy, včetně hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy, sekundárních účinků vnitrostátních hospodářských politik a asymetrického dopadu politik Unie a eurozóny;

ab)        výjimečné hospodářské okolnosti, které mohou nerovnováhu zapříčinit nebo ji zhoršit;

b)          politické záměry členského státu, který je předmětem přezkumu, jak je odráží jeho program stability nebo konvergenční program a národní program reforem;

ba)         ukazatele spojené se strategií Unie pro růst a zaměstnanost; tyto ukazatele se soustřeďují na zaměstnanost (včetně dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže), inovace, vzdělávání, sociální začlenění, klima a energii;

c)          veškerá ▌varování či doporučení Evropské rady pro systémová rizika týkající se systémových rizik, která se právě řeší nebo která se vztahují k členskému státu, který je předmětem přezkumu; musí být zachována důvěrnost informací Evropské rady pro systémová rizika.

2a. Za běžných okolností se v rámci evropského semestru výsledky hloubkového přezkumu předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 6Preventivní opatření

1. Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom Evropský parlament a Radu a pokud je nerovnováha spojena s vývojem v jiném členském státě, informuje i tento členský stát. Rada může na základě doporučení Komise určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 SFEU. Doporučení Komise se považuje za přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí.

2. Rada o svých doporučeních informuje Evropský parlament. Doporučení Rady se zveřejní.

2a. Doporučení Rady a Komise nezasahují do oblastí, jako je například tvorba mezd, které výslovně spadají mimo oblast působnosti Unie. Rada a Komise kladou mimořádný důraz na postupy a tradice vnitrostátních trhů práce, jež by měly být rozhodující při vypracovávání všech doporučení, která se týkají povinností sociálních partnerů nebo jejich zvláštního postavení v rámci sociálního dialogu.

3. Rada tato doporučení na základě návrhu Komise přezkoumává alespoň jednou ročně před začátkem každého rozpočtového programového období a může je v případě potřeby v souladu s odstavcem 1 změnit.

KAPITOLA IIIPostup při nadměrné nerovnováze

Článek 7Zahájení postupu při nadměrné nerovnováze

1. Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom Evropský parlament a Radu. Je-li nerovnováha spojena s hospodářským nebo finančním vývojem v jiném členském státě, je rovněž informován tento členský stát. Komise o této skutečnosti informuje také příslušné evropské orgány dohledu a Evropskou radu pro systémová rizika, které přijmou potřebná opatření.

2. Rada může na základě doporučení Komise a se zřetelem k veřejné rozpravě v Evropském parlamentu přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření. Doporučení Komise se považuje za přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Dotčený členský stát může požádat o svolání mimořádného zasedání Rady za účelem hlasování o rozhodnutí.

Doporučení vymezí povahu nerovnováhy a určí soubor politických doporučení, kterými je třeba se řídit, a lhůtu, v níž musí dotčené členské státy předložit plán nápravných opatření. Rada může svá doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 SFEU.

Článek 8Plán nápravných opatření

1. Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi plán nápravných opatření vycházející z doporučení a ve lhůtě stanovené v doporučeních v souladu s článkem 7, nejpozději však do dvou měsíců od přijetí doporučení. Plán nápravných opatření rovněž stanoví specifická a konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram plán pro jejich provedení. Plán nápravných opatření zohlední sociální dopady těchto politických opatření a bude v souladu s hlavními směry hospodářské politiky a hlavními směry zaměstnanosti.

1a. Plán nápravných opatření musí být v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stabilizačními a konvergenčními programy, vnitrostátními programy reforem a se střednědobými a dlouhodobými cíli, konkrétně se strategií sbližování a strategií Unie pro růst a zaměstnanost.

2. Rada tento plán nápravných opatření posoudí na základě zprávy Komise do dvou měsíců od jeho předložení. Pokud je považován za dostačující, Rada jej na základě návrhu Komise schválí prostřednictvím doporučení, v němž uvede seznam požadovaných konkrétních opatření a lhůt pro jejich přijetí a stanoví harmonogram dohledu, přičemž náležitě zohlední kanály pro přenos informací a uzná, že mezi přijetím nápravných opatření a skutečným vyřešením nerovnováhy mohou být dlouhé prodlevy.

Pokud jsou přijatá či plánovaná opatření uvedená v plánu nápravných opatření nebo harmonogram jejich provedení považovány za nedostačující k provedení doporučení, Rada na základě návrhu Komise přijme doporučení, v němž členský stát vyzve, aby předložil nový plán nápravných opatření, a to zpravidla do dvou měsíců. Nový plán nápravných opatření se přezkoumá v souladu s postupem uvedeným v tomto odstavci.

Návrhy Komise se považují za přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jejich přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jejich zamítnutí. Dotčený členský stát může požádat o svolání mimořádného zasedání Rady, na němž se bude o tomto rozhodnutí hlasovat.

3. Plán nápravných opatření, zpráva Komise a výzva Rady uvedené v odstavci 2 se zveřejní.

Článek 9Monitorování nápravných opatření

1. Komise monitoruje provádění ▌plánu nápravných opatření dotčeným členským státem. Za tímto účelem členský stát podává Radě a Komisi v pravidelných intervalech zprávy v podobě zpráv o pokroku, jejichž četnost stanoví Rada v doporučení uvedeném v čl. 7 odst. 2.

Poté, co příslušný členský stát předloží zprávu o pokroku, předseda Euroskupiny a příslušný člen Komise o tom informují Evropský parlament.

2. Rada zprávy o pokroku členských států zveřejní.

3. Komise ▌v dotčeném členském státě vykonává kontrolní mise za účelem monitorování provádění plánu nápravných opatření, a pokud se tyto mise týkají členských států, jejichž měnou je euro nebo které se podílejí na ERM II, vykonává tyto mise ve spolupráci s ECB. Cílem misí je získat ucelený a vyvážený obraz makroekonomické situace. Z tohoto důvodu jsou do dialogu případně aktivně zapojeni i sociální partneři a další zainteresované subjekty v daném členském státě.

4. Jestliže se hospodářská situace výrazně změní z důvodů, které členský stát nemůže ovlivnit, může Rada na doporučení Komise změnit doporučení přijatá na základě článku 7 v souladu s postupem stanoveným v tomtéž článku. Dotčený členský stát předloží revidovaný plán nápravných opatření, který se posoudí v souladu s postupem stanoveným v článku 8.

Článek 10Posouzení nápravných opatření

1. Rada na základě zprávy Komise posoudí, zda dotčený členský stát přijal doporučená nápravná opatření v souladu s doporučením vydaným podle čl. 8 odst. 2, či nikoli.

1a. Komise v souladu s čl. 121 odst. 3 SFEU vypracuje dodatečnou zprávu, v níž posoudí, zda se makroekonomická nerovnováha v Unii snížila a vezme při tom v úvahu několik celounijních aspektů, jako je poptávka v Unii, tržní příležitosti, úvěrové podmínky, fiskální prostor pro investice, finanční podpora pro regiony, které se snaží překonat svou zaostalost a další. Zpráva Komise se považuje za přijatou, pokud Rada do deseti dnů od jejího přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jejím zamítnutí.

2. Zpráva Komise se zveřejní.

3. Rada vypracuje posouzení ve lhůtě, kterou stanovila ve svých doporučeních přijatých v souladu s čl. 8 odst. 2, která se zveřejní.

4. V případě, že se Rada domnívá, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, vydá na návrh Komise ▌doporučení, v němž konstatuje jejich nesplnění a stanoví novou lhůtu pro přijetí nápravných opatření ▌. Komise členskému státu umožní, aby do deseti dnů vysvětlil, proč nápravná opatření nebyla přijata. Komise toto vysvětlení zohlední ve svém novém doporučení. Doporučení Komise se považuje za přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Dotčený členský stát může požádat o svolání mimořádného zasedání Rady za účelem hlasování, na němž se bude o tomto rozhodnutí hlasovat.

4a. Rada přijme na základě doporučení Komise podle odstavce 4 přepracovaná doporučení podle článku 7, v nichž stanoví novou lhůtu pro přijetí nápravných opatření, jež budou dále posouzena v souladu s tímto článkem.

5. V případě, že Rada na doporučení Komise dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření přijal, postup při nadměrné nerovnováze se pozastaví. Monitorování pokračuje podle harmonogramu přijatého v doporučeních v souladu s čl. 8 odst. 2. Rada zveřejní důvody, které ji vedly k pozastavení postupu, a vezme přitom na vědomí nápravná politická opatření přijatá členským státem. Doporučení Komise se považuje za přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí.

5a. V případě, že Rada na doporučení Komise podle čl. 10 odst. 4 nebo čl. 8 odst. 2 dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, je rozhodnutí Rady vynutitelné v souladu s nařízením (EU) č. .../2011.

6. Rada pozastavení postupu pro dotčené členské státy pravidelně přezkoumává v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 1 až 5.

Článek 11Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze

Postup při nadměrné nerovnováze se ukončí, jakmile Rada na základě doporučení Komise konstatuje, že členský stát již není postižen nadměrnou nerovnováhou ve smyslu čl. 2 písm. b).

KAPITOLA IVZávěrečná ustanovení

Článek 11a

Setkávání parlamentů

Kdykoli je vznesena žádost o setkání mezi příslušným výborem Evropského parlamentu a některým členským státem s cílem objasnit postoj, požadovaná opatření či odchýlení od těchto požadavků, svolává toto setkání jeden z těchto orgánů:

a) Evropský parlament

b) parlament členského státu

c) parlament rotujícího předsednictví.

Článek -12Návštěvy v rámci vedení dialogu a kontrolní návštěvy

1. Komise zajišťuje nepřetržitý dialog s orgány členských států v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise ve všech členských státech uskutečňuje návštěvy v rámci pravidelného dialogu a případně kontrol.

2. Komise při přípravě návštěv za účelem vedení dialogu nebo provádění kontrol případně předá dotčeným členským státům svá předběžná zjištění k vyjádření.

3. Komise v rámci návštěv zaměřených na dialog přezkoumá skutečnou hospodářskou situaci v členském státě a určí rizika či možné problémy při plnění cílů tohoto nařízení.

4. Komise v rámci kontrolních návštěv sleduje postupy a ověřuje, zda byla opatření přijata v souladu s rozhodnutími Rady či Komise v souladu s cíli tohoto nařízení.

Kontrolní návštěvy vykonává vždy, když jsou vydána doporučení. Komise může vyzvat zástupce ECB nebo jiných příslušných institucí, aby se zúčastnili kontrolních návštěv.

5. Komise pravidelně informuje Hospodářský a finanční výbor o zjištěních návštěv vykonaných v rámci vedení dialogu nebo kontrolních návštěv.

6. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k usnadnění návštěv za účelem vedení dialogu a provádění kontrol. Členské státy na žádost Komise a na dobrovolném základě zprostředkují při přípravách těchto návštěv a v jejich průběhu pomoc všech příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek -12aDialog o makroekonomické nerovnováze a rozpočtovém dohledu

V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí na jedné straně a vnitrostátními parlamenty, vládami a dalšími příslušnými orgány členských států na straně druhé, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu pořádat veřejné rozpravy o makroekonomickém a rozpočtovém dohledu, který provádí Rada a Komise.

Článek -12bVýkon přenesené pravomoci

1. Komisi se uděluje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc uvedená v čl. 3 odst. 3b a 4 je na Komisi přenesena na dobu čtyř let počínaje dnem …*. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhé období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevznesou nejpozději do tří měsíců před uplynutím každého období proti tomuto prodloužení námitku.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3b a 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci uvedené v daném rozhodnutí. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo od pozdějšího data uvedeného v tomto rozhodnutí. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3b a 4 vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Evropský parlament ani Rada nevznesou ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho oznámení Evropskému parlamentu a Radě žádnou námitku, nebo v případě, že Evropský parlament i Rada před uplynutím uvedené lhůty Komisi oznámí, že vznést námitku nehodlají. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek -12cPřezkum

1. Do ...* a poté každé tři roky zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

V této zprávě mimo jiné posoudí:

a) zda ukazatele a prahové hodnoty srovnávacího přehledu úspěšně odhalily vznikající nerovnováhu a sledují její vývoj;

b) pokrok v oblasti účinné koordinace hospodářských politik v souladu se SFEU.

2. Zprávu a všechny doplňující návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Článek 12aZpráva

1. Komise poté každoročně zveřejňuje zprávu o uplatňování tohoto nařízení, kterou předkládá Evropskému parlamentu.

2. Zprávu a veškeré doplňující návrhy předkládá v rámci evropského semestru Evropskému parlamentu a Radě.

V … dne ...

Za Evropský parlament                                   Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

• [1]           Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
• [2] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [3]           Úř. věst. C , , s. .

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

- Šest zpravodajů se bude velmi odpovědně zabývat šesti legislativními návrhy Komise ze dne 29. září 2010, které se týkají správy ekonomických záležitostí, a usilovat o zajištění souladu mezi nimi. Tento balíček má velký význam pro budoucnost EU a zejména eurozóny. Parlament má v úmyslu vylepšit návrhy Komise tak, aby byl pro další desetiletí vytvořen pevný a ucelený rámec, který by v Unii a ve všech členských státech zajistil soulad fiskální kázně s hospodářským růstem a s cíli v oblasti zaměstnanosti. Pouze za této podmínky lze zaručit stabilitu a udržitelnost Unie a eura.

- Před tímto úkolem stojíme v obzvláště těžké době, kdy Unie a eurozóna čelí problémům v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti a vnitřnímu napětí v důsledku rozdílů, které jsou vážně prohlubovány velkou mezinárodní krizí. Zároveň je to však vhodná doba k úpravě, doplnění a opravě stávajícího modelu s ohledem na minulé a současné skutečnosti. Evropský parlament poprvé spolurozhoduje s Radou o makroekonomickém vývoji a fiskální kázni Unie. Zpravodajové si uvědomují, že na základě této nové pravomoci zavedené Lisabonskou smlouvou potřebuje Rada k dosažení konečného konsenzu souhlas Parlamentu.

- S posílením správy ekonomických záležitostí musí být současně zvýšena demokratická legitimita přijímaných rozhodnutí, což vyžaduje, aby byly do celého procesu úžeji a včasněji zapojeny nejen zúčastněné strany, ale zejména vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament.

- Zpravodajové zdůrazňují, že rámec pro nový evropský hospodářský semestr musí být zapracován do právních textů a že nepostačuje, aby měl pouze formu kodexu chování schváleného Radou. Semestr bude muset sloužit jako hlavní nástroj k zajištění souladu mezi Paktem o stabilitě a růstu, stabilizačními a konvergenčními programy a národními programy reforem a mezi všemi těmito programy a střednědobými a dlouhodobými cíli, konkrétně strategií sbližování a strategií Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti. Pakt o stabilitě a růstu a celý rámec pro správu ekonomických záležitostí by měly podporovat strategie EU pro růst a zaměstnanost a být s nimi slučitelné a jejich cílem by mělo být posílení konkurenceschopnosti všech členských států a sociální stability ve všech regionech Unie.

- Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy je účinným nástrojem k odstraňování slabin, které konkrétně vznikají v důsledku střednědobých a dlouhodobých strukturálních trendů, prohlubujících se rozdílů v rámci Unie (a hlavně eurozóny) a politik jednotlivých členských států, jejichž důsledky pociťují i ostatní země. Tento složitý a inovační přístup si vyžádá vypracování srovnávacího přehledu s omezeným, ale přiměřeným počtem ukazatelů (na nichž se musí shodnout Rada a Parlament) a stanovenými horními a dolními prahovými hodnotami. Srovnávací přehled nebude vyhodnocován automaticky – spíše jej bude nutné doplnit o důkladnou hospodářskou analýzu, dialog s místními subjekty a kontrolní mise.

- Sankcemi by měly být trestány podvody a neochota postupovat podle schválených doporučení bez přijatelného vysvětlení, a nikoli neschopnost dosáhnout navržených cílů. Rovněž bude posuzována skutečná účinnost a kumulativní a procyklický charakter všech sankcí uvalených na určitou zemi, přičemž jejich celková výše nesmí přesáhnout stanovený maximální strop. Ze zaplacených pokut budou získávány prostředky do fondu pro stálý krizový mechanismus. Dále budou přezkoumány pobídky, které by měly být také zahrnuty do mechanismu jako doplněk k sankcím.

- Zdokonalený rámec pro správu ekonomických záležitostí nelze oddělit od větší regulace finančních trhů a dohledu nad nimi (včetně obezřetnostního dohledu na makroúrovni vykonávaného Evropskou radou pro systémová rizika).

- Zkušenosti získané během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je jednoznačně zapotřebí vytvořit dokonalejší rámec pro správu ekonomických záležitostí, který by měl být založen na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na přísnějším evropském systému dohledu nad hospodářskou politikou členských států, přičemž by tyto dva prvky měly být zapracovány do rámce pro udržitelný a vyrovnaný hospodářský růst Unie jako celku. Zpravodajové jsou proto nakloněni rozsáhlé reformě rámce správy ekonomických záležitostí, která by vycházela z metody Společenství (Unie).

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Paní Sharon Bowles

předsedkyně

Hospodářský a měnový výbor

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM(2010)0527 – C7‑0301/2010 – 2010/0281(COD))

Vážená paní předsedkyně,

v dopise ze dne 4. března 2011 jste podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl stanovisko k vhodnému právnímu základu různých návrhů právních předpisů, k nimž byly ve Vašem výboru jako v příslušném výboru a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předloženy pozměňovací návrhy s cílem změnit právní základ.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. dubna 2011.

Balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na potřebu lepší koordinace hospodářských politik v hospodářské a měnové unii a bedlivějšího dohledu nad nimi.

Tento balíček sestává ze šesti návrhů právních předpisů.

Návrhy jsou jednotlivě analyzovány v příloze. Pro snazší orientaci jsou závěry výboru týkající se vhodného právního základu v jednotlivých případech uvedeny níže:

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM (2010) 527, 2010/0281 (COD)).

Jediným účelem návrhu nařízení je rozšířit postup ekonomického dohledu, jak to umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Tento právní základ se tedy jeví jako vhodný.

– Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/ 0277 (NLE))

Hlavním účelem tohoto návrhu je podpořit fiskální odpovědnost stanovením minimálních požadavků pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Proto se právní základ navrhovaný Komisí, tedy čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU, jeví jako vhodný.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM (2010) 526, 2010/0280 (COD))

Cílem tohoto návrhu je zabezpečit posílenou koordinaci hospodářských politik členských států. Z tohoto důvodu se článek 121 odst. 6 SFEU jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

– Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM (2010) 522 v konečném znění, 2010/0276 (CNS))

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto návrhu je stanovení podrobných pravidel, kterými je nutno se řídit při uplatňování postupu při nadměrném schodku, je jediným vhodným právním základem čl. 126 odst. 14 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM (2010)0524, 2010/0278(COD))

Domníváme se, že vhodný právní základ tvoří čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM (2010) 525, 2010/0279 (COD))

Vzhledem k účelu návrhu, jímž je posílení účinné nápravy makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, je vhodným právním základem čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Na schůzi dne 12. dubna 2011 Výbor pro právní záležitosti rozhodl o výše uvedených doporučeních jednomyslně[1].

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

Příloha

Příloha

Věc: Právní základ návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM (2010) 527, 2010/0281 (COD)).

Balíček právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí se skládá ze šesti návrhů, jejichž cílem je posílit koordinaci hospodářských politik v hospodářské a měnové unii (HMU) a dohled nad nimi v kontextu strategie Evropa 2020 a evropského semestru, nového cyklu dohledu, který spojí postup prováděný na základě podle Paktu o stabilitě a růstu[2] a hlavní směry hospodářských politik.

Návrhy jsou reakcí na slabiny současného systému, jež byly odhaleny během celosvětové hospodářské a finanční krize. Dva z těchto návrhů se týkají postupu při nadměrném schodku a oba vycházejí z čl. 126 odst. 14 SFEU. Ostatní čtyři návrhy se týkají postupu mnohostranného dohledu a zakládají se na čl. 121 odst. 6; pro dva z nich, (KOM (2010) 0524 a KOM (2010)0525), je základem čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Návrhy navazují na dvě sdělení Komise[3] a dohodu Evropské rady z června 2010 o potřebě posílit koordinaci hospodářských politik členských států. Balíček předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí byl předložen dne 29. září 2010.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (dále jen návrh) doplňuje postup mnohostranného dohledu podle strategie Evropa 2020 zavedením nového doplňkového prvku, „postupu při nadměrné nerovnováze“. Podle důvodové zprávy tento návrh „stanoví rámec pro identifikaci a řešení makroekonomické nerovnováhy“[4]. Návrh by měl být analyzován s nařízením o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy; tyto dva akty obsahují plnohodnotný mechanismus pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy.

Pozměňovací návrhy předložené příslušným výborem (ECON) a Výborem pro zaměstnanost a sociální věci se snaží změnit právní základ, rozšířením jednoduchého právního základu, jímž je čl. 121 odst. 6, na více právních základů, a sice čl. 121 odst. 6 a čl. 148 odst. 3 a 4 nebo čl. 121 čl. 6 ve spojení s článkem 136.

Souvislosti

Jak Komise zdůrazňuje v důvodové zprávě[5], EU potřebuje důslednější ekonomický dohled ve všech příslušných oblastech hospodářské činnosti. „Makroekonomická nerovnováha by se měla posuzovat společně s reformami fiskální politiky a s reformami podporujícími hospodářský růst“. Lze identifikovat tendenci charakterizovanou na jedné straně posílením ekonomického dohledu nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a na druhé straně prohloubením fiskálního dohledu.

Mechanismus pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy tvoří dva soubory předložených návrhů.

První skupina opatření je obsažena v návrhu nařízení o postupu při nadměrné nerovnováze, které stanoví, že je nutno vytvořit rámec pro identifikaci a řešení makroekonomické nerovnováhy. Zahrnuje pravidelné posuzování rizik nerovnováhy, jež umožňuje řešit makroekonomickou nerovnováhu, spolu s pravidly umožňujícími nápravné kroky.

Druhý návrh nařízení se zaměřuje na vynucování opatření k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy. Týká se pouze členských států eurozóny a představuje pobídku pro členské státy, aby řešily makroekonomickou nerovnováhu v raném stádiu a aby v případě potřeby zajistily vhodná nápravná opatření.

Navrhované právní základy

Čl. 121 odst. 6

6. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4[6].

Čl. 121 odst. 3

K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států sleduje Rada na základě zpráv předkládaných Komisí hospodářský vývoj v každém členském státě a v Unii, jakož i soulad hospodářských politik s hlavními směry uvedenými v odstavci 2, a pravidelně provádí celkové hodnocení. Pro účely tohoto mnohostranného dohledu poskytují členské státy Komisi informace o důležitých opatřeních v oblasti své hospodářské politiky, jakož i další informace, které považují za nezbytné.

Čl. 148 odst. 3 a 4

3. Každý členský stát předkládá Radě a Komisi výroční zprávu o hlavních opatřeních, která přijal k provádění své politiky zaměstnanosti s ohledem na hlavní zásady politiky zaměstnanosti uvedené v odstavci 2.

4. Na základě zpráv uvedených v odstavci 3 a stanovisek Výboru pro zaměstnanost prověřuje Rada každoročně provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti. Rada přitom může na doporučení Komise podat členským státům doporučení, považuje-li to na základě výsledků prověrky za vhodné.

Článek 136

1. K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126, s výjimkou postupu podle čl. 126 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a)     k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b)     k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled.

2. Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

Přístup Soudního dvora

Podle judikatury se má akt v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pokud totiž přezkum cíle a obsahu opatření Unie ukáže, že tento akt sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky, které spadají do působnosti rozdílných právních základů, a pokud jeden z těchto účelů je možno identifikovat jako hlavní nebo převládající, zatímco druhý je pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který si vyžaduje hlavní či převažující účel nebo složka[7].

Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takový akt muset zakládat na různých příslušných právních základech[8].

Analýza navrhovaných právních základů

Podle bodu odůvodnění 3 je cílem daného návrhu rozšíření ekonomického dohledu členských států s cílem „zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů.“ Pro dosažení tohoto cíle stanoví opatření pro odhalování (Kapitola II články 3–5), prevenci (Kapitola II článek 6) a nápravu makroekonomické nerovnováhy (Kapitola III články 7–11).

Navrhované opatření zahrnuje pravidelné hodnocení rizik nerovnováhy, které vychází ze srovnávacího přehledu jednotlivých ukazatelů a provádění hloubkových analýz jednotlivých zemí. V případě potřeby může Rada předložit určitému členskému státu konkrétní doporučení, jedná-li se o stát, v němž existuje nerovnováha nebo je zde riziko jejího vzniku. Dále může Rada konstatovat existenci závažné nerovnováhy nebo nerovnováh, které ohrožují HMU. V takovém případě je zahájen postup při nadměrné nerovnováze; Rada může dotčenému členskému státu doporučit, aby během konkrétní lhůty přijal nápravná opatření a aby předložil plán nápravných opatření.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se zdá, že jediným účelem návrhu nařízení je rozšířit postup ekonomického dohledu, jak to umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Právní základ návrhu se tedy jeví jako správný.

Dále se zdá, že není nutno dodávat jakékoli další články, na něž odkazují pozměňovací návrhy předložené příslušným výborem.

Zaprvé, vzhledem k tomu, že čl. 121 odst. 6 již odkazuje na odstavec 3, není nutné dodávat čl. 121 odst. 3 jako další právní základ.

Zadruhé, článek 148 je součástí hlavy IX týkající se zaměstnanosti. Toto ustanovení umožňuje Radě, aby na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem stanovila hlavní zásady, které berou členské státy v úvahu při své politice zaměstnanosti. Čl. 148 odst. 3 a 4 umožňují Radě přezkoumat „provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti“ a podávat členským státům doporučení. Tato ustanovení netvoří právní základ pro přijetí samotného právního předpisu.

Čl. 148 odst. 3 a 4 by tedy nemohly představovat vhodný právní základ pro navrhované nařízení, jehož cílem je v každém případě rozšíření ekonomického dohledu.

Zatřetí, žádný prvek navrhovaného aktu neodůvodňuje přidání článku 136 SFEU jako právního základu.

Závěr

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se čl. 121 odst. 6 SFEU jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

• [1]  Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Evelyn Regner (místopředsedkyně), Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Christian Engström, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Antonio López-Istúriz White, Arlene McCarthy, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Angelika Niebler, Bernhard Rapkay, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka.
• [2]  Pakt o stabilitě a růstu sestává z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu.
• [3]  Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010; posílení koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010.
• [4]  Důvodová zpráva. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM (2010) 527, 2010/0281 (COD)).
• [5]  Tamtéž.
• [6]  Článek 121 odst. 4 Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, může se Komise na dotyčný členský stát obrátit s varováním. Rada může na doporučení Komise podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení. Rada může na návrh Komise rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.
  V rámci tohoto odstavce Rada při rozhodování nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.
  Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).
• [7]  Věc C-94/05, Komise vs. Rada, Sb. rozh. 2008, s. I-3651.
• [8]  Věc C-338/01, Komise v. Rada, Sb. rozh. 2004, s. I-4829.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (23. 3. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy
(KOM(2010)0527 – C7‑0301/2010 – 2010/0281(COD))

Navrhovatelka: Pervenche Berès

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají fiskálních záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení usilují o odhalení a řešení vznikající makroekonomické nerovnováhy v EU a eurozóně.

V pozdějších dvou návrzích předkládá Komise návrhy řady nových prvků, které se týkají dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou a její nápravy, a to s cílem rozšířit ekonomický dohled EU na nefiskální oblasti. „Preventivní složka“ těchto prvků zahrnuje pravidelné hodnocení rizik nerovnováhy, které vychází ze srovnávacího přehledu jednotlivých ukazatelů a provádění hloubkových analýz jednotlivých zemí. V případě potřeby může Rada předložit určitému členskému státu konkrétní doporučení, jedná-li se o stát se závažnou nerovnováhou či s nerovnováhou, která ohrožuje fungování HMU. „Nápravná složka“ navíc v podobě, v níž je v návrhu o „donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně“ prezentována, předpokládá, že členské státy eurozóny, které neprokáží dostatečné dodržování příslušných doporučení, mohou být podrobeny postupu při nadměrném schodku a v konečném důsledku čelit sankcím v podobě roční pokuty.

Připomínky

Návrh Komise obsahuje mnoho rozumných myšlenek. Navrhovatelka obecně souhlasí s názorem Komise, že je nutné vyvinout v každém členském státě nový strukturovaný postup pro prevenci a nápravu nepříznivé makroekonomické nerovnováhy. Navrhovatelka připomíná, že sdělení Komise „Deset let HMU“ poukázalo na nárůst v rozdílech mezi jednotlivými členskými státy ještě před krizí a že se tímto bodem podrobně zabývalo usnesení, které Evropský parlament k tomuto sdělení přijal. Mechanismus pro sledování a prevenci těchto rozdílů a nerovnováhy je proto více než vítán. Navrhovatelka se však domnívá, že je zapotřebí několika změn, které zajistí, aby byly výskyty nerovnováhy a rozdíly mezi členskými státy odhalovány, bylo jim předcházeno nebo byly v konečném důsledku napravovány efektivním způsobem. Předkládá proto soubor pozměňovacích návrhů k návrhům Komise, které se týkají „prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy“ a „donucovacích opatření k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně“, přičemž se zabývají těmito hlavními aspekty:

– Rámec dohledu EU by měl kromě obecných hospodářských a finančních aspektů zahrnovat i aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty. Do preventivní složky rámce dohledu by proto měl být jako právní základ přidán článek 148 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a příslušné nařízení by se mělo ve stejné míře zabývat prevencí a nápravou jak makroekonomické, tak sociální nerovnováhy. Tímto způsobem bude zaručen integrovanější hospodářský a sociální přístup.

– V souvislosti s výše uvedeným návrhem by měly být při posuzování nerovnováhy zohledňovány nástroje vycházející z článku 148 SFEU, zejména hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, a měly by být doplněny o konkrétní nástroje pro odhalování a prevenci sociální nerovnováhy. Do všech příslušných postupů dohledu by tak měly být aktivně zapojeny Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC).

– Srovnávací přehled ukazatelů, který má sloužit jako nástroj včasného odhalování a sledování nerovnováhy, by měla Komise přijmout a pravidelně aktualizovat v podobě aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU. K hlavním ukazatelům by měly patřit příslušné aspekty zaměstnanosti, nezaměstnanosti, chudoby a zdanění.

– Systém nápravy makroekonomické nerovnováhy by neměl pouze přispívat k rozpočtové kázni členských států eurozóny. Stejně důležité je, aby byl vytvořen takovým způsobem, aby bránil výskytu asymetrických šoků a rovněž přispíval k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst. Jeho fungování by tak mělo napomáhat plnění cílů EU v oblasti růstu a pracovních míst, jako jsou ty, jež byly přijaty v rámci strategie Evropa 2020.

– Součástí systému nápravy by navíc neměly být pouze pokuty (sankce), ale i pobídky, a to i v případech, kdy se jedná o nápravu nadměrné nerovnováhy. Veškerá rozhodnutí ohledně uložení sankce či pokuty členskému státu by měla být podmíněna provedením posouzení případných sociálních dopadů.

– Pokuty vybrané od členských států, které nedodržují jim určená doporučení, by měly být použity na podporu cílů EU v oblasti dlouhodobých investic a zaměstnanosti, a nikoli pouze rozděleny členským státům, u nichž neprobíhá postup při nadměrném schodku, jak navrhuje Komise.

Závěrem se navrhovatelka domnívá, že je nanejvýš důležité, aby byla v rámci celého procesu dohledu posílena úloha Evropského parlamentu. Nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy	Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické a sociální nerovnováhy
Odůvodnění
Je zapotřebí, aby nový rámec dohledu EU zahrnoval kromě obecných hospodářských a finančních aspektů i aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty. Navrhované nařízení by se proto mělo zabývat jak makroekonomickou nerovnováhou v EU, tak nerovnováhou sociální.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Právní východisko 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 ve spojení s čl. 148 odst. 3 a 4 této smlouvy,
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) S cílem rozvíjet koordinovanou strategii zaměstnanosti, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), by členské státy a Unie měly dodržovat hlavní zásady podpory kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1b) Vnitřní trh by v souladu se SFEU měl pracovat na udržitelném rozvoji Unie založeném na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství usilujícím o plnou zaměstnanost a sociální soudržnost a na vysoké úrovni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1c) SFEU stanoví, že Unie by při stanovování a provádění svých politik a činností měla přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1d) Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla zahájit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro politickou koordinaci s cílem umožnit členským státům těžit z rané koordinace na úrovni Unie a umožnit posílený dohled a současné posouzení jak rozpočtových opatření, tak strukturálních reforem podporujících růst a zaměstnanost.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Je třeba využívat zkušeností získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie.	(2) Je třeba využívat zkušeností týkajících se makroekonomické a sociální nerovnováhy získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů. Takové rozšíření rámce hospodářského dohledu by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.	(3) Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické a sociální nerovnováze, pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů, podpořit vzájemně se posilující rozvojové strategie a usnadnit sledování pokroku při plnění cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti. Takové rozšíření rámce hospodářského dohledu by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí postup podrobně stanovený právními předpisy.	(4) Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí integrovanější hospodářský a sociální přístup a postup podrobně stanovený právními předpisy.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla být plně v souladu s horizontálními ustanoveními SFEU, jmenovitě s články 7, 8, 9, 10 a 11 SFEU, s čl. 153 odst. 5 SFEU a s protokolem č. 26 o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy.	(5) Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 SFEU je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, která budou zahrnovat jak pobídky, tak pokuty.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Rovněž je vhodné doplnit společnou výroční zprávu uvedenou v článku 148 SFEU o konkrétní nástroje pro odhalování a prevenci sociální nerovnováhy.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Tento postup by se měl opírat o mechanismus včasného varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu v kombinaci s ekonomickým úsudkem.	(6) Tento postup by se měl opírat o mechanismus včasného varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou a sociální nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu v kombinaci s ekonomickým a sociálním úsudkem, zejména v souvislosti s konkurenceschopností, konvergencí a solidaritou.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Aby mohl být srovnávací přehled využíván jako nástroj k usnadnění včasného zjištění a monitorování nerovnováhy, měla by být Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie udělena pravomoc přijímat akty, jejichž prostřednictvím by sestavovala seznam relevantních ukazatelů, jež mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu, a upravovala složení ukazatelů, prahových hodnot a použitou metodiku. Je obzvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni a se sociálními partnery. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Srovnávací přehled by měl sestávat z omezeného množství hospodářských a finančních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Složení srovnávacího přehledu tabulky se může postupem času měnit, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik.	(7) Srovnávací přehled by měl sestávat z omezeného množství reálných a nominálních hospodářských, sociálních a finančních ukazatelů relevantních pro konkurenceschopnost a odhalování makroekonomické a sociální nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Složení srovnávacího přehledu tabulky by mělo být v případě potřeby změněno prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou a sociální stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.	(8) Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nebo sociální nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými a sociálními proměnnými, jakož i aktuální fázi hospodářského cyklu konkrétní ekonomiky. Ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Na základě postupu při mnohostranném dohledu a varovného mechanismu by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů nerovnováhy v členském státě, který je přezkoumáván. Měl by být projednán v Radě a v rámci Euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro.	(9) Na základě postupu při mnohostranném dohledu a varovného mechanismu by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů vnitřní a vnější nerovnováhy v členském státě, který je přezkoumáván, i v eurozóně. Měl by být založen na důkladném prošetření široké škály hospodářských proměnných a brát na vědomí konkrétní situaci v jednotlivých státech, co se týče pracovních vztahů a sociálního dialogu. Měl by být projednán v Evropském parlamentu, Radě a v rámci Euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Může se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech a další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie.	(10) Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické a sociální nerovnováhy s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu a analýzu dopadu zaměstnanosti na makroekonomickou situaci vycházející ze společného hodnotícího rámce zahrnujícího monitor výsledků v oblasti zaměstnanosti. Může se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech a další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie nebo sociální soudržnost.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Při posuzování nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost, míra, v níž je považována za neudržitelnou, a její případné negativní hospodářské a finanční odrazy v ostatních členských státech. Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 Smlouvy v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.	(11) Při posuzování nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost, míra, v níž je považována za neudržitelnou, a zejména její případné negativní hospodářské, sociální a finanční odrazy v ostatních členských státech. Je nutné pochopit strukturální či krátkodobý charakter nerovnováhy, jakož i vnitrostátní, unijní nebo vnější charakter jejích příčin. Je třeba náležitě zohlednit vzájemné propojení možných politických rozhodnutí různých členských států i jejich důsledky pro jiné země. Rovněž je třeba brát v úvahu výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článků 121 a 148 SFEU v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie a hlavními směry politik zaměstnanosti členských států, stejně jako důsledky těchto opatření.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha, dotčenému členskému státu by měla být určena doporučení týkající se vhodných politických opatření. Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy, by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. Opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a mzdové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru.	(12) Pokud je zjištěna makroekonomická a sociální nerovnováha, dotčenému členskému státu by měla být určena doporučení týkající se vhodných politických opatření. Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy, by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré relevantní politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. Opatření by měla být založena na úzkém dialogu se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými subjekty na vnitrostátní úrovni a měla by plně zohledňovat omezení, jež základní práva těchto subjektů znamenají pro činnost vlády. Opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a daňové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru. Měla by být přijímána v souladu s článkem 9 SFEU a s ohledem na podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Včasná varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Mohou si rovněž vyžádat přijetí vhodných návazných opatření v souvislosti s dohledem nad nerovnováhou.	(13) Včasná varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají pouze rizik makrofinanční povahy. Mohou si rovněž vyžádat přijetí vhodných návazných opatření v souvislosti s dohledem nad nerovnováhou.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…] v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.	(14) Pokud je zjištěna vážná makroekonomická a sociální nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie nebo sociální soudržnost, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…] v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Všechny členské státy, u nichž byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, by měly vypracovat plán nápravných opatření obsahující podrobný popis navrhovaných politických opatření k provedení doporučení Rady. Součástí plánu nápravných opatření by měl být harmonogram pro provedení plánovaných opatření. Měl by být schválen Radou na základě zprávy Komise.	(15) Všechny členské státy, u nichž byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, by měly vypracovat plán nápravných opatření obsahující podrobný popis navrhovaných politických opatření k provedení doporučení Rady. Plán nápravných opatření by měl odrážet povahu nerovnováhy, omezit se na aspekty politiky, jež jsou pod legitimní kontrolou vládních orgánů, a jeho součástí by měl být harmonogram pro provedení plánovaných opatření. Měl by být schválen Radou na základě zprávy Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,	(16) Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické a sociální nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomto článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy v Unii.	Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické a sociální nerovnováhy v Unii.
Odůvodnění
Je zapotřebí, aby nový rámec dohledu EU zahrnoval kromě obecných hospodářských a finančních aspektů i aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty. Navrhované nařízení by se proto mělo zabývat jak makroekonomickou nerovnováhou v EU, tak nerovnováhou sociální.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Článek 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) „nerovnováhou“ rozumí makroekonomický vývoj, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku,	a) „nerovnováhou“ rozumí makroekonomický nebo sociální vývoj, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství, konkurenceschopnost a konvergenci členského státu, eurozóny nebo Unie jako celku, nebo sociální soudržnost tamtéž,
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Článek 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) „nadměrnou nerovnováhou“ rozumí vážná nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje řádné fungování hospodářské a měnové unie.	b) „nadměrnou nerovnováhou“ rozumí vážná nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje řádné fungování hospodářské a měnové unie nebo sociální soudržnost.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise po konzultaci s členskými státy vypracuje orientační srovnávací přehled, který je nástrojem usnadňujícím včasné zjištění a monitorování nerovnováhy.	1. Komise má po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s článkem -12 pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem usnadnit včasné zjištění a monitorování nerovnováhy, a to vytvořením srovnávacího přehledu obsahujícího seznam ukazatelů, který může být, bude-li to považováno za nezbytné, změněn s cílem začlenit nové výskyty nerovnováhy a lépe posoudit konkurenceschopnost nebo nadměrnou vnitřní a vnější nerovnováhu.
	1a. Součástí srovnávacího přehledu je seznam ukazatelů uvedený v příloze.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Srovnávací přehled tvoří řada makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy. Komise může pro tyto ukazatele stanovit orientační dolní či horní prahové hodnoty představující varovnou úroveň. Prahové hodnoty platné pro členské státy, jejichž měnou je euro, se mohou lišit od prahových hodnot platných pro ostatní členské státy.	2. Srovnávací přehled tvoří řada ukazatelů, které jsou relevantní pro odhalování rizika potenciální makroekonomické, makrofinanční a sociální nerovnováhy uvnitř členských států nebo mezi nimi. Komise pro tyto ukazatele stanoví orientační symetrické dolní a horní prahové hodnoty představující varovnou úroveň, přičemž zohlední počáteční výkon členských států i průměrnou pozici Unie a eurozóny a její vývoj v čase. Prahové hodnoty platné pro členské státy, jejichž měnou je euro, se mohou lišit od prahových hodnot platných pro ostatní členské státy.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Komise provádí pravidelné hodnocení přiměřenosti srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, a upraví jej, bude-li to nutné k zachování či posílení jeho schopnosti odhalit vznikající nerovnováhu a monitorovat její vývoj. Změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách se zveřejňují.	4. Komise provádí pravidelné hodnocení přiměřenosti srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, a je v souladu s článkem -12 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem tento přehled upravit, bude-li to nutné k zachování či posílení jeho schopnosti odhalit vznikající nerovnováhu a monitorovat její vývoj.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Zveřejněný aktualizovaný srovnávací přehled doprovází zpráva Komise obsahující hospodářské a finanční hodnocení uvádějící pohyb ukazatelů do souvislostí, přičemž v případě potřeby vychází z jakýchkoli dalších hospodářských a finančních ukazatelů relevantních pro odhalení nerovnováhy. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení dolních či horních prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy.	2. Zveřejněný aktualizovaný srovnávací přehled doprovází zpráva Komise obsahující řádné hospodářské, sociální a finanční hodnocení, posuzující zejména konkurenceschopnost a konvergenci a uvádějící ukazatele do souvislostí, přičemž v případě potřeby vychází z jakýchkoli dalších hospodářských, sociálních a finančních nebo strukturálních ukazatelů relevantních pro odhalení nerovnováhy. Zohlední se rovněž osvědčené postupy. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení dolních či horních prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy uvnitř dotčeného členského státu, v jiném členském státě či v Unii jako celku. Dále zohledňuje všechny dostupné informace, tak aby závěry nevycházely pouze ze srovnávacího přehledu založeného na ukazatelích.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. V rámci mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 3 Smlouvy Rada projedná zprávu Komise a přijme k ní závěry. Euroskupina zprávu projedná, pokud se přímo či nepřímo týká členských států, jejichž měnou je euro.	4. V rámci mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 3 SFEU a přezkumu provádění politik zaměstnanosti v souladu s čl. 148. odst. 4 SFEU projedná Rada zprávu Komise a přijme k ní závěry, a to po konzultaci s Výborem pro zaměstnanost a sociálními partnery. Příslušný výbor Evropského parlamentu může o zprávě Komise uspořádat veřejné diskuse. Euroskupina zprávu projedná, pokud se přímo či nepřímo týká členských států, jejichž měnou je euro.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. S ohledem na diskuse vedené v Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že je postižen nerovnováhou nebo u něj existuje riziko vzniku nerovnováhy. Součástí tohoto posouzení je hodnocení toho, zda je daný členský stát postižen nerovnováhou a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu.	1. S ohledem na diskuse vedené v Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že je postižen nerovnováhou nebo u něj existuje riziko vzniku nerovnováhy. Součástí tohoto posouzení je hodnocení toho, zda je daný členský stát postižen nerovnováhou a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu. Hloubkový přezkum je založen na důkladném prošetření široké škály hospodářských proměnných a zohledňuje zvláštnosti jednotlivých států týkající se pracovních vztahů a sociálního dialogu.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) podle potřeby, zda členský stát, který je předmětem přezkumu, přijal vhodná opatření v reakci na doporučení či výzvy Rady přijaté v souladu s články 121 a 126 Smlouvy a podle článků 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení;	a) podle potřeby, zda členský stát, který je předmětem přezkumu, přijal vhodná opatření v reakci na doporučení či výzvy Rady přijaté v souladu s články 121, 126 a 148 SFEU a podle článků 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení, a rovněž hospodářské, sociální a jiné důležité dopady takových doporučení;
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom Radu. Rada může na základě doporučení Komise určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy.	1. Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom Evropský parlament a Radu. Rada může na základě doporučení Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 SFEU.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Za běžných okolností se výsledky hloubkového přezkumu předloží Evropskému parlamentu a Radě v rámci evropského semestru pro politickou koordinaci.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Rada o svých doporučeních informuje Evropský parlament. Doporučení Rady se zveřejní.	2. Rada o svých doporučeních informuje vnitrostátní parlamenty. Doporučení Rady se zveřejní.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Doporučení Rady a Komise nezasahují do oblastí, jako je například tvorba mezd, které výslovně nespadají do oblasti působnosti Unie; Rada a Komise kladou mimořádný důraz na postupy a tradice vnitrostátního pracovního trhu, jež by měly být rozhodující při vypracovávání všech doporučení, která se týkají povinností sociálních partnerů nebo jejich specifického postavení v rámci sociálního dialogu.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom Radu.	1. Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Rada může na základě doporučení Komise přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření. Uvedená doporučení specifikují povahu nerovnováhy a podrobný popis nápravných opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu, v níž musí dotčený členský stát tato nápravná opatření přijmout. Rada může svá doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 Smlouvy.	2. Rada může na základě doporučení Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření. Uvedená doporučení specifikují povahu nerovnováhy a podrobný popis nápravných opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu, v níž musí dotčený členský stát tato nápravná opatření přijmout. Rada může svá doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 SFEU.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi plán nápravných opatření ve lhůtě stanovené v doporučeních v souladu s článkem 7. Plán nápravných opatření stanoví specifická a konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram plán pro jejich provedení.	1. Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi plán nápravných opatření ve lhůtě stanovené v doporučeních v souladu s článkem 7 SFEU. Plán nápravných opatření využije veškeré relevantní politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů, přičemž zohlední základní práva občanů, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni. Plán nápravných opatření rovněž stanoví specifická a konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram plán pro jejich provedení.
Pozměňovací návrh  42 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Jestliže se hospodářská situace změní, může Rada na doporučení Komise změnit doporučení přijatá na základě článku 7 v souladu s postupem stanoveným v tomtéž článku. Dotčený členský stát předloží revidovaný plán nápravných opatření, který se posoudí v souladu s postupem stanoveným v článku 8.	4. Jestliže se hospodářská situace změní, může Rada na doporučení Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem změnit doporučení přijatá na základě článku 7 v souladu s postupem stanoveným v tomtéž článku. Dotčený členský stát předloží revidovaný plán nápravných opatření, který se posoudí v souladu s postupem stanoveným v článku 8.
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Článek -12 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek -12
	Výkon přenesení pravomoci
	1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
	2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 a 4 je Komisi svěřeno na dobu čtyř let počínaje dnem …*. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději 9 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevznesou proti tomuto prodloužení námitku nejpozději do tří měsíců před koncem každého období.
	3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 a 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm uvedené. Nabývá účinku dnem po dni zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu v něm uvedeném. Nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti.
	4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
	5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 1 a 4 vstoupí v platnost pouze v případě, že k němu Evropský parlament ani Rada nevznesou ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho oznámení Evropskému parlamentu a Radě žádnou námitku, či v případě, že Evropský parlament i Rada společně před uplynutím uvedené lhůty oznámí Komisi, že vznést námitku nehodlají. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady může být uvedená lhůta prodloužena o tři měsíce.
	_____ * Den vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Článek -12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek -12a
	Přezkum
	1. Komise zveřejní do ...* a poté každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné posoudí:
	a) zda ukazatele a prahové hodnoty srovnávacího přehledu úspěšně odhalily vznikající nerovnováhu a sledují její vývoj;
	b) pokrok v oblasti účinné koordinace hospodářských politik v souladu se SFEU.
	2. Zprávu a případné doplňující návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.
	______ * Úř. věst.: prosím vložte datum: xxx let od data vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Příloha (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	PŘÍLOHA
	Seznam ukazatelů ve srovnávacím přehledu uvedeném v článku 3 může zahrnovat následující soubory ukazatelů:
	1) trhy produktů a služeb (inflace, saldo běžného účtu, veřejné a soukromé výdaje na výzkum a vývoj, bydlení, zemědělství a vývoj cen energií);
	2) kapitálové trhy (růst úvěrů, veřejné a soukromé zadlužení, veřejné a soukromé investice, pozice čistých zahraničních aktiv z přímých zahraničních investic);
	3) trhy práce (míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti podle pohlaví a věku, rozsah mezd a náhrad, investice do vzdělání, chudoba);
	4) zdanění (sazby pro zdanění práce a kapitálu);
	5) fiskální, hospodářská, sociální a environmentální udržitelnost;
	6) celková poptávka a nabídka;
	7) vnitřní nerovnosti v příjmech;
	8) podíl pracovního příjmu na celkovém HDP a míry zisku na jednotku;
	i) vývoj cen aktiv a energií;
	j) vývoj podílů na vývozních trzích v Unii a ve třetích zemích; čisté investiční pozice vůči zahraničí;
	k) toky zahraničních přímých investic ze třetích zemí.

POSTUP

Název	Prevence a řešení makroekonomické nerovnováhy
Referenční údaje	KOM(2010)0527 – C7-0301/2010 – 2010/0281(COD)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	EMPL 21.10.2010
Navrhovatel        Datum jmenování	Pervenche Berès 21.10.2010
Projednání ve výboru	1.12.2010		25.1.2011
Datum přijetí	16.3.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 2 8
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Philippe Boulland, David Casa, Alejandro Cercas, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Sven Giegold, Gesine Meissner, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Liam Aylward, Fiona Hall, Jacek Włosowicz

POSTUP

Název	Prevence a řešení makroekonomické nerovnováhy
Referenční údaje	KOM(2010)0527 – C7-0301/2010 – 2010/0281(COD)
Datum predložení EP	29.9.2010
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 21.10.2010
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 21.10.2010		EMPL 21.10.2010
Nezaujetí stanoviska        Datum rozhodnutí	BUDG 20.10.2010
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Elisa Ferreira 21.9.2010
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 12.4.2011
Projednání ve výboru	26.10.2010		24.1.2011		22.3.2011
Datum přijetí	19.4.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Íñigo Méndez de Vigo, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Marta Andreasen, Herbert Dorfmann, Robert Goebbels, Carl Haglund, Krišjānis Kariņš, Barry Madlener, Claudio Morganti, Andreas Schwab
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Karima Delli, Monika Hohlmeier
Datum předložení	6.5.2011