ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)

15. 7. 2011 - (KOM(2010)0061 – C7‑0045/2010 – 2010/0039(COD)) - ***I

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Simon Busuttil


Postup : 2010/0039(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0278/2011
Předložené texty :
A7-0278/2011
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)

(KOM(2010)0061 – C7‑0045/2010 – 2010/0039(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0061),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 74 a čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0045/2010),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené v rámci protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality polským senátem a uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. července 2010[1],

–   s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 7. července 2011, že postoj Parlamentu bude schválen v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0278/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU[2]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74 a čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)    Vypracování komplexní evropské politiky v oblasti migrace, jež bude založena na lidských právech, solidaritě a odpovědnosti zejména vůči těm členským státům, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku, a bude zaměřená do budoucna, je i nadále klíčovým politickým cílem Unie.

(2)    Politika Unie v oblasti vnějších hranic EU směřuje k vytvoření integrovaného systému řízení zajišťujícího jednotnou a vysokou úroveň kontroly a ostrahy, která nezbytně provází volný pohyb osob v rámci Unie a je základní součástí prostoru svobody, bezpečnosti a práva. K tomuto účelu se mají stanovit společná pravidla pro standardy a postupy pro kontrolu vnějších hranic.

(3)    Účinné provádění společných pravidel vyžaduje zvýšenou koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy.

(4)    Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, především lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na azyl, zásadu nenavracení, zákaz diskriminace, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami. Síla by měla být vždy použita v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu, včetně zásad nezbytnosti a přiměřenosti.

(4a)  Prováděním tohoto nařízení nejsou dotčena práva ani povinnosti členských států podle Úmluvy OSN o námořním právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o námořním pátrání a záchraně nebo Ženevské úmluvy o postavení uprchlíků.

(5)    V roce 2004 přijala Rada nařízení (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)[3] (dále jen „agentura“), jež zahájila činnost v květnu 2005.

(6)    Nařízení (ES) č. 2007/2004 bylo změněno v roce 2007 nařízením (ES) č. 863/2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce[4].

(7)    Účinné řízení vnějších hranic prostřednictvím kontrol a ostrahy přispívá k boji proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi a napomáhá snižovat ohrožení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví a mezinárodních vztahů členských států.

(8)    Ochrana vnějších hranic je věcí zájmu nejen členského státu, na jehož vnějších hranicích se vykonává, nýbrž všech členských států, které zrušily ochranu svých vnitřních hranic.

(8a)  Další posílení úlohy agentury je v souladu s cílem Unie vypracovat politiku postupného zavádění systému integrované správy hranic. Agentura by měla v rozsahu svého mandátu poskytovat členským státům podporu při realizaci tohoto systému definovaného v závěrech Rady o integrované správě hranic ze dne 4. prosince 2006.

(9)    Víceletý program pro prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům (Stockholmský program) přijatý Evropskou radou na zasedání ve dnech 10. až 11. prosince 2009 vyzývá k upřesnění a posílení úlohy agentury ▌, pokud jde o správu vnějších hranic Evropské unie.

(10)  Mandát agentury by proto měl být upraven s cílem posílit zejména její operativní schopnosti a současně zajistit, aby všechna přijatá opatření byla účinná a přiměřená sledovanému cíli a aby plně respektovala základní práva a práva uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi něž patří zejména zákaz navracení.

(11)  Stávající možnosti poskytování účinné pomoci členským státům v rámci operativních aspektů řízení vnějších hranic je třeba rozšířit, pokud jde o dostupné technické zdroje. Agentura musí být schopna plánovat dostatečně přesně koordinaci společných operací nebo pilotních projektů.

(12)  Minimální úrovně potřebného technického vybavení povinně poskytovaného členskými státy na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod a/nebo agenturou přispěje velkou měrou k lepšímu plánování a provádění operací koordinovaných agenturou.

(13)  Agentura by měla spravovat seznamy technického vybavení ve vlastnictví členských států nebo agentury a vybavení ve společném vlastnictví členských států a agentury a pro tento účel vytvořit a vést centralizované záznamy v rezervě technického vybavení. Tato rezerva by měla obsahovat minimální počet kategorií technického vybavení, jež agentura potřebuje k provádění svých činností.

(14)  V zájmu zajištění účinných operací by měla agentura vytvořit jednotky pohraniční stáže. Členské státy by měly do těchto jednotek přispět přiměřeným počtem kvalifikovaných příslušníků pohraniční stráže a poskytnout je k nasazení s výjimkou případů, kdy čelí výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů.

(15)  Agentura by měla být schopna přispívat do těchto jednotek příslušníky, kteří jsou agentuře předěleni členskými státy na omezenou dobu a na které se při plnění jejich úkolů a pravomocí vztahuje stejný právní rámec jako na vyslané příslušníky, jimiž do jednotek přímo přispěly členské státy. Agentura by měla upravit svá vnitřní pravidla o dočasně přidělených národních odbornících umožňující hostitelskému členskému státu vydávat při společných operacích a pilotních projektech přímé pokyny příslušníkům pohraniční stráže.

(16)  Jasně vymezený operační plán zahrnující hodnocení a povinné hlášení incidentů, na kterém se před zahájením operací ▌dohodnou agentura a hostitelský členský stát po konzultacích mezi zúčastněnými členskými státy a agenturou, značně přispěje díky harmonizovanějšímu způsobu koordinace operací k plnění cílů tohoto nařízení.

(17)  Agentura bude systém hlášení incidentů využívat k tomu, aby příslušným veřejným orgánům a správní radě předala jakékoliv informace týkající se důvěryhodných tvrzení zejména o porušení nařízení (ES) č. 2007/2004 nebo Schengenského hraničního kodexu[5], jakož i základních práv, během společných operací, pilotních projektů a rychlých zásahů.

(18)  Analýza rizik se ukázala jako klíčový prvek pro provádění operací na vnějších hranicích. Kvalita analýzy by se měla zlepšit tím, že bude rozšířena o metodu hodnocení členských států, pokud jde o jejich schopnost čelit aktuálním výzvám, včetně současných a budoucích hrozeb a tlaků na jejich vnějších hranicích. Těmito hodnoceními však není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.

(19)  Agentura by měla na evropské úrovni zajistit odbornou přípravu pro vnitrostátní školitele pohraniční stráže, včetně přípravy týkající se základních práv, mezinárodní ochrany a přístupu k azylovým řízením, a doplňková školení a semináře pro pracovníky příslušných vnitrostátních služeb týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech. Agentura může ve spolupráci s členskými státy organizovat na jejich území odbornou přípravu, včetně výměnných programů. Členské státy by měly začlenit výsledky činnosti agentury v této oblasti do svých vnitrostátních programů odborné přípravy pohraniční stráže.

(20)  Agentura by měla sledovat vývoj vědeckého výzkumu v oblasti své činnosti, přispívat k tomuto vývoji a informovat o něm Komisi a členské státy.

(21)  Ve většině členských států spadají operativní stránky navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech do pravomoci orgánů příslušných pro kontrolu vnějších hranic. Protože provádění těchto úkolů na úrovni Unie je zřetelným přínosem, měla by agentura, v plném souladu s návratovou politikou Unie, zajišťovat koordinaci nebo organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy, určit osvědčené postupy k získání cestovních dokladů a definovat kodex chování, který by měl být dodržován při vyhošťování státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států. Na činnosti a operace, které nejsou prováděny v souladu s listinou základních práv, by neměly být poskytnuty žádné finanční prostředky Společenství.

(22)  Agentura může za účelem plnění svého poslání a v míře nutné pro plnění svých úkolů spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou pro základní práva a dalšími agenturami a subjekty Evropské unie, příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené nařízením (ES) č. 2007/2004, a to v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy. Agentura by měla usnadnit operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie.

(23)  Spolupráce s třetími zeměmi týkající se záležitostí upravených nařízením (ES) č. 2007/2004 je stále důležitější. S cílem zavést solidní model spolupráce s příslušnými třetími zeměmi by měla mít agentura možnost zahájit a financovat projekty technické pomoci a vysílat styčné důstojníky do třetích zemí ve spolupráci s příslušnými orgány těchto zemí. Agentura by měla mít možnost přizvat zástupce třetích zemí k účasti na svých činnostech poté, co jim poskytne nezbytnou odbornou přípravu. Navazování spolupráce se třetími zeměmi je důležité i z hlediska prosazování unijních standardů správy hranic včetně úcty k základním právům a lidské důstojnosti.

(24)  S cílem zajistit otevřené a průhledné podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance a výkonného ředitele agentury měl vztahovat služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služební řád“), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiných srovnatelných povinností utajení.

(24a) Správní rada agentury by měla dále přijmout zvláštní ustanovení, která členským státům umožní agentuře dočasně přidělovat národní odborníky. Tato ustanovení by měla mimo jiné uvádět, že přidělení příslušníci vnitrostátní pohraniční stráže, kteří se mají zúčastnit společných operací, pilotních projektů a rychlých zásahů, by měli být považováni za vyslané příslušníky s odpovídajícími úkoly a pravomocemi.

(25)  Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[6]. Evropský inspektor ochrany údajů by proto měl sledovat zpracovávání osobních údajů agenturou a mít pravomoc získat od agentury přístup ke všem informacím nezbytným pro jeho šetření.

(26)  Pokud osobní údaje zpracovávají členské státy, plně se uplatňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[7].

(27)  Při zajišťování provozního řízení informačních systémů se agentura řídí evropskými a mezinárodními normami, včetně norem týkajících se ochrany údajů, s přihlédnutím k nejvyšším profesním požadavkům.

(28)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispět k vytvoření integrovaného řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení to, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29)  Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí Rady 1999/437/ES[8] o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody. V důsledku toho by se delegace Islandské republiky a Norského království měly účastnit správní rady agentury jako členové, i když s omezenými hlasovacími právy.

(30)  Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[9], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES o uzavření uvedené dohody jménem Evropského společenství. Delegace Švýcarské konfederace by proto měly mít členství ve správní radě agentury, i když s omezenými hlasovacími právy.

(31)  Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v článku 1 bodech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU[10] o uzavření protokolu jménem Unie. Delegace Lichtenštejnského knížectví by proto měly být zastoupeny ve správní radě agentury, i když s omezenými hlasovacími právy.

(32)  Podle Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání opatření Rady podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a [...] opatření o jednotném vzoru víz“. Tento návrh navazuje na schengenské acquis a článek 4 Protokolu o postavení Dánska uvádí, že „do šesti měsíců poté, co Rada přijala návrh nebo podnět k doplnění schengenského acquis podle ustanovení hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, se Dánsko rozhodne, zda toto rozhodnutí Rady provede ve svém vnitrostátním právu“.

(33)  Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[11]. Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(34)  Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[12]. Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(35)  Agentura by měla usnadnit organizaci operativních činností, ve kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout v souladu s postupy, o kterých rozhodne pro jednotlivé případy správní rada. K tomuto účelu by měli být zástupci Irska a Spojeného království vyzváni k účasti na všech schůzích správní rady, aby se mohli plně zúčastnit jednání pro přípravu takových operativních činností.

(36)  Mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru.

(37)  Pozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotyčných států,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1Změna

Nařízení (ES) č. 2007/2004 se mění takto:

(1)    V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.         Berouc v úvahu, že za kontrolu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, agentura coby subjekt Unie podle definice v článku 15 a v souladu s článkem 19 usnadňuje a zefektivňuje uplatňovaní stávajících a budoucích opatření Unie týkajících se řízení vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu[13]▌. Činí tak zajištěním koordinace činností členských států při provádění těchto opatření, a tím přispívá k účinné, vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států.

Agentura při plnění svých úkolů plně dodržuje příslušné právo Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie, mezinárodní právo, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 („Ženevská úmluva“), závazky týkající se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadu nenavracení, a základní práva a zohledňuje zprávy poradního fóra uvedeného v článku 26a.“

(1a)  V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.         Agentura poskytuje Komisi a členským státům rovněž nezbytnou technickou podporu a odborné znalosti o správě vnějších hranic a podporuje solidaritu mezi členskými státy, zejména mezi těmi, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku.“

(2)    Článek 1a se mění takto:

a)      doplňuje se nový bod, který zní:

„1a.         „Evropskými jednotkami pohraniční stráže“ se pro účely článků 3, 3b, 3c 8 a 17 rozumí jednotky vysílané během společných operací a pilotních projektů; pro účely článků 8a až 8g jednotky vysílané v rámci rychlých pohraničních zásahů(dále jen „rychlé zásahy“) ve smyslu nařízení (ES) č. 863/2007 a pro účely uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. ea) a g) a v článku 5 jednotky vysílané během společných operací, pilotních projektů a rychlých zásahů;“

aa)   bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.    „hostitelským členským státem“ rozumí členský stát, na jehož území nebo z jehož území se provádí rychlý zásah, společná operace či pilotní projekt;“

b)     bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.    „členy jednotky“ rozumí příslušníci pohraniční stráže členských států, kteří slouží u evropských jednotek pohraniční stráže a nejsou příslušníky jednotek hostitelského členského státu;“

c)      bod 5 se nahrazuje tímto:

„5.   „žádajícím členským státem“ rozumí členský stát, jehož příslušné orgány žádají agenturu, aby na jeho území vyslala jednotky rychlého zásahu;“

(3)    Článek 2 se mění takto:

a)      odstavec 1 se mění takto:

i)      písmena c) a d) se mění takto:

„c)    provádí analýzu rizik včetně posouzení schopnosti členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích;

d)     podílí se na rozvoji výzkumu v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic;“

ia)    doplňuje se nové písmeno, které zní:

„da) pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, přičemž má na zřeteli, že v některých případech se může jednat i o humanitární krize a záchranné operace na moři;“

ib)    písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)    pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, zejména těm členským státům, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku;“

ic)    doplňuje se nové písmeno, které zní:

„ea)  sestavuje evropské jednotky pohraniční stráže vysílané během společných operací, pilotních projektů a rychlých zásahů;“

ii)      písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)     poskytuje členským státům nezbytnou podporu zahrnující, požádá-li o to členský stát, koordinaci nebo organizaci společných návratových operací;“

iia)   písmeno g) se nahrazuje tímto:

        „g)  v rámci společných operací, pilotních projektů nebo rychlých zásahů vysílá příslušníky evropské jednotky pohraniční stráže do členských států v souladu s nařízením (ES) č. 863/2007;“

iii)     doplňují se nová písmena ▌, která znějí:

„h)    v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích na vnějších hranicích, včetně informační a koordinační sítě zřízené rozhodnutím Rady 2005/267/ES*;

i)       poskytuje nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně zajišťování interoperability systémů.

__________________

Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48.“

b)   vkládá se nový odstavec ▌, který zní:

„1a.    Žádná osoba nesmí být podle práva Unie a mezinárodního práva vyloděna v zemi nebo jinak předána orgánům této země v rozporu se zásadou nenavracení, nebo pokud hrozí vyhoštění či návrat do jiné země v rozporu s uvedenou zásadou. V souladu s právem Unie a mezinárodním právem se dbá na zvláštní potřeby dětí, obětí obchodování s lidmi, osob vyžadujících lékařskou pomoc, osob potřebujících mezinárodní ochranu a dalších zranitelných osob.“

c)      v odstavci 2 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy podávají agentuře zprávy o těchto operativních otázkách na vnějších hranicích mimo rámec agentury. Výkonný ředitel pravidelně a alespoň jednou ročně informuje o těchto otázkách správní radu.“

(3a)  vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Kodex chování

Agentura sestaví a dále propracuje kodex chování použitelný pro veškeré operace koordinované agenturou. Kodex chování stanoví pro všechny osoby, které se účastní činností agentury, postupy zajišťující dodržování zásad právního státu a základních práv se zvláštním zřetelem k nezletilým osobám bez doprovodu, zranitelným osobám a osobám usilujícím o mezinárodní ochranu.

Agentura tento kodex vypracuje ve spolupráci s poradním fórem uvedeným v článku 26a.“

(4)    Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Společné operace a pilotní projekty na vnějších hranicích

1.           Agentura posuzuje, schvaluje a koordinuje návrhy na společné operace a pilotní projekty předložené členskými státy včetně žádostí členských států v souvislosti s okolnostmi vyžadujícími zvýšenou technickou a operativní pomoc, zejména v případech zvláštního a nepřiměřeného tlaku.

Agentura může sama zahájit a provádět společné operace a pilotní projekty ve spolupráci s dotčenými členskými státy a po dohodě s hostitelským členským státem.

Může se rovněž rozhodnout dát členským státům, které se účastní společných operací nebo pilotních projektů, k dispozici své technické vybavení.

Před společnými operacemi a pilotními projekty se provede důkladná analýza rizik.

1a.         Agentura může rovněž poté, co o tom informuje dotčený členský stát, společné operace a pilotní projekty ukončit, pokud již nejsou splněny podmínky k provádění těchto iniciativ.

Zúčastněné členské státy mohou agenturu požádat o ukončení společné operace nebo pilotního projektu.

Domovský členský stát stanoví v souladu se svým vnitrostátním právem náležitá disciplinární nebo jiná opatření pro případy porušování základních práv nebo povinností mezinárodní ochrany během těchto činností.

Výkonný ředitel agentury zcela nebo zčásti pozastaví nebo ukončí společné operace a pilotní projekty, pokud usoudí, že dotčená porušení jsou závažné povahy nebo že mohou přetrvávat.

2.           Agentura zřídí v souladu s ustanoveními článku 3b rezervní skupinu příslušníků pohraniční stráže, tzv. evropské jednotky pohraniční stráže, které lze vysílat během společných operací a pilotních projektů uvedených v odstavci 1. Rozhodne o vyslání lidských zdrojů a použití technického vybavení v souladu s články 3a a 7.

3.           Agentura může za účelem praktické organizace společných operací a pilotních projektů vyvíjet svou činnost prostřednictvím specializovaných poboček podle článku 16.

4.           Agentura vyhodnocuje výsledky společných operací a pilotních projektů a do 60 dní po ukončení dané činnosti předává správní radě podrobnou hodnotící zprávu společně s připomínkami úředníka pro otázky základních práv podle článku 26a. Agentura provádí komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, začleněnou do souhrnné zprávy uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b), za účelem zvýšení kvality, ucelenosti a účinnosti budoucích operací a projektů.

5.           Agentura financuje nebo spolufinancuje společné operace a pilotní projekty uvedené v odstavci 1 prostřednictvím subvencí ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují.

5a.         Odstavce 1a a 5 se použijí i na rychlé zásahy.“

(5)    Vkládají se nové články ▌, které znějí:

„Článek 3a

Organizační aspekty společných operací a pilotních projektů

1.           Výkonný ředitel vypracuje operační plán pro činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát tento operační plán, jenž podrobně popisuje organizační aspekty, schválí po konzultacích se zúčastněnými členskými státy, a to v dostatečné době před plánovaným zahájením činností.

Operační plán pokrývá veškeré aspekty, jež jsou považovány za nutné pro provedení společných operací nebo pilotních projektů, a obsahuje mimo jiné následující údaje:

a)      popis situace se způsobem provedení a popis cílů vyslání, včetně operačního cíle;

b)     předpokládanou délku trvání společné operace nebo pilotních projektů;

c)      zeměpisnou oblast, ve které společná operace nebo pilotní projekt budou probíhat;

d)     popis úkolů a zvláštních pokynů pro vyslané příslušníky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;

e)      složení jednotek vyslaných příslušníků a vyslání dalšího příslušného personálu;

f)      ustanovení o velení a kontrole včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s vyslanými příslušníky a agenturou, zejména těch příslušníků pohraniční stráže, kteří mají po dobu vyslání velitelskou pravomoc, a postavení vyslaných příslušníků v rámci velících struktur;

g)      technické vybavení, které bude poskytnuto během společné operace nebo pilotního projektu, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;

ga)   podrobná ustanovení o okamžitém informování správní rady a příslušných vnitrostátních veřejných orgánů o incidentech ze strany agentury;

h)      systém podávání zpráv a hodnocení obsahující ▌kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 4;

i)       při operacích na moři specifické informace o uplatnění soudní příslušnosti a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na mezinárodní právo a právní předpisy Unie týkající se zadržení, záchrany na moři a vylodění;

j)      způsoby spolupráce se třetími zeměmi, dalšími agenturami a subjekty Unie nebo s mezinárodními organizacemi.

2.           Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu. Kopii změněného nebo upraveného operačního plánu agentura okamžitě zašle zúčastněným členským státům.

3.           Agentura během společných operací a pilotních projektů uvedených v tomto článku zajistí v rámci svých koordinačních úkolů operativní provádění všech organizačních aspektů ▌, včetně přítomnosti zaměstnance agentury.

Článek 3b

Složení a vyslání evropských jednotek pohraniční stráže

1.           Na základě návrhu výkonného ředitele rozhoduje správní rada nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem o profilech a celkovém počtu příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být k dispozici evropským jednotkám pohraniční stráže. Tentýž postup se použije při všech následných změnách profilů a celkového počtu příslušníků. Členské státy přispějí do evropských jednotek pohraniční stráže tím, že z vnitrostátní rezervy vytvořené podle různě stanovených profilů jmenují příslušníky pohraniční stráže odpovídající požadovaným profilům.

2.           Příspěvek členských států, pokud jde o jejich příslušníky pohraniční stráže přidělené na konkrétní operace v nastávajícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami dají členské státy na žádost agentury k dispozici příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 45 dní před zamýšleným použitím. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena.

3.           Agentura rovněž přispěje do evropských jednotek pohraniční stráže kvalifikovanými příslušníky pohraniční stráže dočasně přidělenými podle čl. 17 odst. 5 členskými státy jako národní odborníci. O dočasném přidělení příslušníků pohraniční stráže členských států agentuře v nastávajícím roce se rozhoduje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy.

V souladu s těmito dohodami dají členské státy k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro dočasné přidělení, pokud to vážně neohrozí plnění vnitrostátních úkolů. V takových situacích mohou členské státy své dočasně přidělené příslušníky pohraniční stráže povolat zpět.

Maximální délka těchto dočasných přidělení nepřekročí šest měsíců v období dvanácti měsíců. Pro účely tohoto nařízení jsou považováni za vyslané příslušníky a mají úkoly a pravomoci podle článku 10. Pro použití článků 3c, 10 a 10b se členský stát, který dočasně přidělil příslušníky pohraniční stráže, považuje za „domovský členský stát“ definovaný v čl. 1a bodu 3. Ostatní dočasní zaměstnanci agentury, kteří nejsou kvalifikováni k výkonu funkcí spojených s ochranou hranic, jsou během společných operací a pilotních projektů vysíláni pouze k plnění koordinačních úkolů.

4.           Členové evropských jednotek pohraniční stráže při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně respektují základní práva, včetně přístupu k azylovým řízením, a lidskou důstojnost. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, jsou přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace.

5.           V souladu s článkem 8g agentura jmenuje koordinátora pro každou společnou operaci nebo pilotní projekt, při nichž budou vysláni členové evropských jednotek pohraniční stráže.

Úkolem koordinátora je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy.

6.           V souladu s článkem 8h agentura hradí náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s tím, že dají evropským jednotkám pohraniční stráže k dispozici příslušníky pohraniční stráže podle odstavce 1.

6a.         Agentura každoročně informuje Evropský parlament o počtu příslušníků pohraniční stráže, který se každý členský stát zavázal poskytnout evropským jednotkám pohraniční stráže v souladu s tímto článkem.

Článek 3c

Velení evropským jednotkám pohraniční stráže

1.           Po dobu vyslání evropských jednotek pohraniční stráže jim velí hostitelský členský stát v souladu s operačním plánem uvedeným v čl. 3a odst. 1.

2.           Agentura může sdělovat své názory na toto velení hostitelskému členskému státu prostřednictvím svého koordinátora uvedeného v čl. 3b odst. 5. Pokud tak agentura učiní, hostitelský členský stát vezme tyto názory v úvahu.

3.           V souladu s článkem 8g poskytuje hostitelský členský stát koordinátorovi veškerou nezbytnou pomoc, včetně úplného přístupu k evropským jednotkám pohraniční stráže po dobu jejich vyslání.

4.           Členové evropských jednotek pohraniční stráže nadále podléhají při plnění svých úkolů a vykonávání svých pravomocí disciplinárním opatřením svého domovského členského státu.“

(6)    Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Analýza rizik

Agentura rozvíjí a uplatňuje model společné integrované analýzy rizik.

Připraví obecnou a cílenou analýzu rizik, která bude předložena Radě a Komisi.

Pro účely analýzy rizik může agentura po předchozí konzultaci s dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy zhodnotit jejich schopnost ▌čelit aktuálním výzvám, včetně současných a budoucích hrozeb a tlaků na vnějších hranicích Evropské unie, zejména těch členských států, které jsou vystaveny specifickému a nepřiměřenému tlaku. ▌Agentura může za tímto účelem zhodnotit vybavení a zdroje členských států v oblasti ochrany hranic. Toto hodnocení vychází z informací dotčeného členského státu nebo dotčených členských států a ze zpráv a výsledků společných operací, pilotních projektů, rychlých zásahů a dalších činností agentury. Těmito hodnoceními není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.

Výsledky těchto hodnocení jsou předkládány ▌správní radě agentury.

Pro tyto účely členské státy poskytnou agentuře veškeré nezbytné informace týkající se situace a možných hrozeb na vnějších hranicích.

Agentura začlení výsledky modelu společné integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu pohraniční stráže uvedenou v článku 5.“

(7)    Článek 5 se mění takto:

a)     před první odstavec se vkládají nové odstavce, které znějí:

„Agentura zajistí příslušníkům evropských jednotek pohraniční stráže další odbornou přípravu odpovídající jejich úkolům a pravomocem a poskytuje jim pravidelný výcvik podle plánu další přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu agentury.

Agentura rovněž přijme opatření nezbytná k tomu, aby všichni příslušníci pohraniční stráže a další zaměstnanci členských států, kteří jsou zapojeni do evropských jednotek pohraniční stráže, jakož i zaměstnanci agentury absolvovali před účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti příslušného práva Unie a mezinárodního práva, včetně základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně a pokynů pro identifikaci osob žádajících o ochranu a pro informování těchto osob o zařízeních, na která se mohou obrátit.“

b)     první odstavec se nahrazuje tímto:

„Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušných předpisů námořního práva.

Agentura tyto společné hlavní osnovy vypracuje po konzultaci s poradním fórem uvedeným v článku 26a.

Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže.“

c)      za poslední odstavec se vkládá nový odstavec, který zní:

„Agentura zavede výměnný program, jenž umožní příslušníkům vnitrostátní pohraniční stráže, kteří jsou zapojeni do evropských jednotek pohraniční stráže, získat znalosti či konkrétní praktické poznatky ze zkušeností a osvědčených postupů nabytých v zahraničí během práce u pohraniční stráže v jiném členském státě.“

(8)    Články 6 a 7 se nahrazují tímto:

„Článek 6

Sledování výzkumu a přispívání k jeho výsledkům

Agentura aktivně sleduje výsledky výzkumu v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic, přispívá k těmto výsledkům a informuje o nich Komisi a členské státy.

Článek 7

Technické vybavení

1.           Agentura může pro účely ochrany vnějších hranic sama nebo společně s některým členským státem nabývat nebo si pronajímat technické vybavení, jež se bude v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují, používat během společných operací, pilotních projektů, rychlých zásahů, návratových operací nebo projektů technické pomoci. Před nabytím nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takový výdaj se zapíše do rozpočtu agentury přijatém správní radou v souladu s čl. 29 odst. 9. Nabývá-li nebo pronajímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou plavidla hlídkující na volném moři a v pobřežních vodách nebo pobřežní hlídková vozidla, jež se mají používat při společných operacích, platí následující ustanovení:

–       v případě nabývání a společného nabývání se agentura formálně dohodne s jedním členským státem na registraci vybavení v tomto členském státě v souladu s jeho platnými právními předpisy;

–       v případě pronájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.

Na základě vzorové dohody vypracované agenturou se členský stát registrace a agentura dohodnou na tom, jak bude zajištěno, aby agentura měla během určitého období plně k dispozici společně nabytý majetek, jakož i na podmínkách používání tohoto vybavení.

Členský stát, v němž je vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro právně podloženou a bezpečnou obsluhu vybavení.

2.           Agentura zřídí a povede centralizované záznamy o vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení vlastněného členskými státy nebo agenturou a z vybavení ve společném vlastnictví členských států a agentury používaného pro účely ochrany vnějších hranic. Rezerva technického vybavení obsahuje minimální množství jednotlivých druhů technického vybavení definované v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Vybavení uvedené v rezervě technického vybavení se použije při činnostech podle článků 3, 8a a 9.

3.           Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení uvedené v odstavci 2. Příspěvek členských států do rezervy technického vybavení a jeho použití při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. Své technické vybavení, tvoří-li součást minimálního množství poskytovaného vybavení pro daný rok, poskytnou členské státy v souladu s těmito dohodami na žádost agentury ▌, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tyto žádosti se podávají nejméně 45 dní před zamýšleným použitím. Příspěvky ▌do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.

4.           Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:

a)      roztřídění podle druhu vybavení a typu operace;

b)     roztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, jiný);

c)      celkové množství požadovaného vybavení;

d)     případně požadovaný obslužný personál;

e)      další informace, jako např. podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné údaje potřebné k správnému zacházení s vybavením.

5.           Agentura financuje nasazení vybavení, jež tvoří součást minimálního množství vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Použití vybavení, jež není součástí minimálního množství vybavení, spolufinancuje agentura až do výše 100 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti v členských státech, které toto vybavení používají.

O pravidlech včetně požadovaného celkového minimálního množství jednotlivých druhů vybavení, podmínek pro nasazení a náhrady nákladů rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele v souladu s článkem 24. Pro účely rozpočtu by správní rada měla toto rozhodnutí přijmout do 31. března.

Agentura navrhuje minimální množství vybavení v souladu se svými potřebami, zejména pokud jde o provádění společných operací, pilotních projektů, rychlých zásahů a návratových operací, a v souladu se svým pracovním programem na dotyčný rok.

Pokud se prokáže, že minimální množství vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro společné operace, pilotní projekty, rychlé zásahy nebo návratové operace, provede agentura jeho revizi na základě oprávněných potřeb a dohody mezi agenturou a členskými státy.

6.           Agentura měsíčně podává správní radě zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního množství vybavení uvedeného v odstavci 5, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme rozhodnutí o prioritách při naléhavém nasazení technického vybavení a podnikne patřičná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. O zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních informuje správní rada Komisi. Komise ▌následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.

6a.         Agentura každoročně informuje Evropský parlament o množství technického vybavení, které se každý členský stát zavázal poskytnout do rezervy v souladu s tímto článkem.“

(9)    Článek 8 se mění takto:

a)     odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, může agenturu požádat o pomoc jeden nebo více členských států, které se nacházejí pod zvláštním a neúměrným tlakem a které při plnění svých závazků s ohledem na kontrolu a ostrahu vnějších hranic čelí okolnostem vyžadujícím zvýšenou technickou a operativní pomoc. Agentura v souladu s článkem 3 zorganizuje pro žádající členský stát nebo státy vhodnou technickou a operativní pomoc.“

b)          v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ba) vysílat příslušníky pohraniční stráže z řad evropských jednotek pohraniční stráže.“

           c)        Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Agentura může nabývat technické zařízení za účelem kontroly a ostrahy vnějších hranic, které budou využívat její odborníci v rámci rychlých zásahů po dobu jejich vyslání.“

(9a)     Článek 8a se nahrazuje tímto:

           „Článek 8a

Rychlé zásahy

Na žádost členského státu, který čelí naléhavé a mimořádné situaci, zejména při přílivu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí usilujících o nezákonný vstup na území členského státu na určitých místech vnějších hranic, může agentura na území žádajícího státu vyslat na omezenou a přiměřeně dlouhou dobu jednu či více evropských jednotek pohraniční stráže (dále jen „jednotek“) v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 863/2007.“

(9b)     V článku 8d se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.         V případě, že výkonný ředitel rozhodne o vyslání jedné či více jednotek, agentura a žádající členský stát neprodleně a v každém případě nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne rozhodnutí vypracují operační plán podle článku 8e.“

(10)  Ustanovení čl. 8e odst. 1 se mění takto:

a)      písmena e), f) a g) se nahrazují tímto:

„e)   složení jednotek a zapojení dalšího příslušného personálu;

f)      ustanovení o velení a kontrole včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s jednotkami, zejména těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení jednotek v rámci velících struktur;

g)     technické vybavení, které bude nasazeno společně s vyslanými jednotkami, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;“

b)     doplňují se nová písmena ▌, která znějí:

„h)    podrobná ustanovení týkající se okamžitého podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním veřejným orgánům;

i)      systém podávání zpráv a hodnocení obsahující ▌kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 4;

j)      při operacích na moři informace o uplatnění soudní příslušnosti a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na mezinárodní právní předpisy a právní předpisy Unie týkající se zajištění, záchrany na moři a vylodění;

k)     způsoby spolupráce se třetími zeměmi, dalšími agenturami a subjekty Unie nebo s mezinárodními organizacemi.“

(11)  V čl. 8h odst. 1 se úvodní část nahrazuje tímto:

„1.         Agentura hradí v plném rozsahu následující náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s tím, že dají k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro účely uvedené v čl. 3 odst. 2 a v článcích 8a a 8c:“

(12)  Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Spolupráce v oblasti navracení

1.           Při dodržení návratové politiky Unie, a zejména směrnice 2008/115/ES[14]*, a aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o návratu, poskytuje agentura nezbytnou pomoc a na žádost zúčastněných členských států zajišťuje koordinaci či organizaci společných návratových operací členských států, a to i pronájmem letadel pro účely těchto operací. Agentura financuje nebo spolufinancuje operace a projekty uvedené v tomto odstavci prostřednictvím subvencí ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují. Agentura může rovněž používat finanční prostředky Unie dostupné v oblasti navracení. Agentura zajistí, aby v jejích grantových dohodách s členskými státy byla veškerá finanční podpora podmíněna plným dodržováním Listiny základních práv.

2.           Agentura vypracuje kodex chování pro navracení ▌státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států, který se použije během všech společných návratových operací koordinovaných agenturou a který popisuje společné standardizované postupy, jež by měly zjednodušit organizaci společných návratových operací a zajistit navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.

3.           Kodex chování zejména přihlédne k povinnosti zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, kterou stanoví čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES, a ke strategii pro základní práva uvedené v čl. 26a odst. 1. Sledování společných návratových operací se provádí na základě objektivních a transparentních kritérií a zahrnuje celou společnou návratovou operaci od fáze před odletem až po předání navracených osob v zemi návratu. ▌

4.           Členské státy pravidelně informují agenturu o pomoci nebo koordinaci, kterou od ní požadují. Agentura vypracuje průběžný operační plán s cílem poskytnout žádajícímu členskému státu nezbytnou operativní podporu včetně technického vybavení uvedeného v čl. 7 odst. 1. O obsahu a způsobu provádění průběžného operačního plánu rozhodne správní rada na návrh výkonného ředitele v souladu s článkem 24.

5.           Agentura spolupracuje s příslušnými orgány dotyčných třetích zemí uvedenými v článku 14 a určí osvědčenou praxi v oblasti získávání cestovních dokladů a navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

(13)  V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.         Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí dodržují vyslaní příslušníci právo Unie a mezinárodní právo s přihlédnutím k základním právům a vnitrostátní právní předpisy hostitelského členského státu.“

(14)  Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Systémy výměny informací

Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s agenturami Unie uvedenými v článku 13. Agentura vyvíjí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných skutečností s těmito subjekty, včetně osobních údajů uvedených v článcích 11a, 11b a 11c.

Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů se Spojeným královstvím a Irskem, týkají-li se činností, jichž se tyto státy účastní v souladu s článkem 12 a čl. 20 odst. 5.“

(15)  Vkládají se nové články ▌, které znějí:

„Článek 11a

Ochrana údajů

Na zpracování osobních údajů agenturou se použije nařízení (ES) č. 45/2001.

Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, včetně opatření týkajících se inspektora ochrany údajů agentury. Tato opatření se přijmou po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů. Aniž jsou dotčeny články 11b a 11c, může agentura zpracovávat osobní údaje pro správní účely.

Článek 11b

Zpracování osobních údajů v souvislosti se společnými návratovými operacemi

V souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a:

1.           Agentura může při plnění úkolů souvisejících s organizací a koordinací společných návratových operací členských států uvedených v článku 9 zpracovávat osobní údaje osob, kterých se společné návratové operace týkají.

2.           Při zpracovávání těchto osobních údajů se dodržují zásady nezbytnosti a proporcionality. Zpracovávány jsou výhradně osobní údaje, kterých je zapotřebí pro účely společné návratové operace.

3.           Osobní údaje se vymažou, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly získány, nejpozději však do 10 dnů po uskutečnění společné návratové operace.

4.           Pokud nejsou tyto osobní údaje předány dopravci členským státem, může je předat agentura.

Článek 11c

Zpracování osobních údajů získaných během společných operací, pilotních projektů a rychlých zásahů

V souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a:

1.           Aniž je dotčena pravomoc členských států shromažďovat osobní údaje při uskutečňování společných operací, pilotních projektů a rychlých zásahů a s výhradou omezení stanovených v odstavcích 2 a 3, může agentura dále zpracovávat osobní údaje, které členské státy získaly během těchto operačních činností a které předaly agentuře, s cílem posílit bezpečnost vnějších hranic členských států Unie.

2.           Agentura může dále zpracovávat pouze osobní údaje týkající se osob, které příslušné orgány členských států odůvodněně podezírají z toho, že jsou zapojeny do přeshraniční trestné činnosti, napomáhají činnostem souvisejícím s nedovolenou migrací nebo jsou zapojeny do obchodování s lidmi podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu*.

3.           Agentura může osobní údaje uvedené v odstavci 2 dále zpracovávat pouze k následujícím účelům:

a)     předávání údajů, případ od případu, Europolu nebo jiným donucovacím orgánům Unie, s výhradou článku 13;

b)     využití údajů pro přípravu analýzy rizik uvedené v článku 4. Ve výsledné analýze rizik jsou údaje uvedeny anonymně.

4.           Osobní údaje jsou vymazány, jakmile jsou předány Europolu nebo jiným agenturám Unie nebo použity pro přípravu analýzy rizik uvedené v článku 4. Období uchovávání těchto údajů v žádném případě nepřekročí tři měsíce od data jejich shromáždění.

5.           Při zpracovávání osobních údajů se dodržují zásady nezbytnosti a proporcionality. Agentura nesmí osobní údaje využít pro účely vyšetřování, které je v působnosti příslušných vnitrostátních orgánů.

Zpracovávány jsou výhradně osobní údaje, kterých je zapotřebí pro účely uvedené v odstavci 3.

6.           Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001, je další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, třetím zemím nebo jiným třetím stranám zakázáno.

Článek 11d

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností

1.           Agentura uplatňuje bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom**. Jde mimo jiné o ustanovení týkající se výměny, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností.

2.           Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných skutečností, jak je přijala a provádí Evropská komise. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování těchto bezpečnostních zásad.

________________

* Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17.

** Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.“

(16)  Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

Spolupráce s agenturami a subjekty Evropské unie a mezinárodními organizacemi

Agentura může spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou pro základní práva a dalšími agenturami a subjekty Evropské unie a mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy a s ustanoveními o pravomocích těchto subjektů. Agentura v každém případě informuje Evropský parlament o každém takovém ujednání.

Další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, jiným agenturám či subjektům Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a předchozímu schválení ze strany evropského inspektora ochrany údajů.

Agentura může rovněž se souhlasem dotčeného členského státu nebo členských států zvát pozorovatele z agentur a subjektů Unie nebo mezinárodních organizací k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. Účast těchto pozorovatelů se může uskutečnit pouze se souhlasem dotčených členských států v případě činností uvedených v článcích 4 a 5 a pouze se souhlasem hostitelského členského státu v případě činností uvedených v článku 3. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu podle čl. 3a odst. 1. Uvedeným pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

Článek 14

Usnadnění operativní spolupráce se třetími zeměmi a spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

1.           Agentura usnadňuje v oblastech své činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie, mimo jiné v oblasti lidských práv.

Agentura a členské státy dodržují normy a standardy, které jsou přinejmenším rovnocenné normám a standardům stanoveným právními předpisy Unie, rovněž v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.

Navázání spolupráce se třetími zeměmi slouží k šíření evropských standardů řízení hranic, které mj. zahrnují dodržování základních práv a respektování lidské důstojnosti.

2.           Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy. Tato pracovní ujednání se vztahují pouze k řízení operativní spolupráce.

3.           Agentura může do třetích zemí vyslat styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Styční úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí pro spolupráci vnitrostátních styčných úředníků pro přistěhovalectví vytvořených podle nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví*. Styční úředníci jsou vysláni pouze do těch třetích zemí, ve kterých postupy při řízení hranic respektují minimální normy v oblasti lidských práv. Jejich vyslání schválí správní rada. Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci politiky vnějších vztahů Unie upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nelegální migraci. Na základě vzájemnosti může rovněž agentura na omezenou dobu přijmout styčné úředníky vyslané třetími zeměmi. Správní rada přijme v souladu s článkem 24 na návrh výkonného ředitele seznam priorit pro daný rok.

4.           V souladu s právem Evropské unie a základními právy zahrnují úkoly styčných úředníků agentury navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, a to s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení nelegálních migrantů.

5.           Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením.▌

6.           Agentura rovněž může se souhlasem dotčeného členského státu nebo dotčených členských států přizvat pozorovatele ze třetích zemí ▌k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. Účast těchto pozorovatelů se může uskutečnit pouze se souhlasem dotčených členských států v případě činností uvedených v článcích 4 a 5 a pouze se souhlasem hostitelského členského státu v řípadě činností uvedených v článku 3. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu podle čl. 3a odst. 1. Uvedeným pozorovatelům agentura poskytne před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

7.           Členské státy mohou do dvoustranných smluv uzavíraných se třetími zeměmi ve smyslu čl. 2 odst. 2 začlenit případná ustanovení týkající se úlohy a pravomocí agentury, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí členů jednotek vyslaných agenturou během činností uvedených v článku 3.

8.           Pro činnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 je nutné získat předchozí ▌stanovisko Komise a co nejdříve a v plném rozsahu informovat Evropský parlament.

____________________

Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1.“

(16a) V článku 15 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.“

(17)  Vkládá se nový článek▌, který zní:

„Článek 15a

Dohoda o sídle

V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, ve kterém agentura sídlí, se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutém v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, náměstka výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky. Dohoda o sídle se uzavře po obdržení souhlasu správní rady. Členský stát, ve kterém agentura sídlí, by měl poskytnout co nelepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.“

(18)  Článek 17 se mění takto:

a)           odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.         Pro účely provedení čl. 3b odst. 5 mohou být koordinátorem podle článku 8g jmenováni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád úředníků a hlava II pracovní řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Pro účely provedení čl. 3b odst. 3 mohou být do evropských jednotek pohraniční stráže vysláni pouze národní odborníci dočasně přidělení agentuře členskými státy. Agentura jmenuje národní odborníky, kteří se připojí k evropským jednotkám pohraniční stráže, v souladu s uvedeným článkem.

b)          doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4.         Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření podle ustanovení článku 110 služebního řádu úředníků Unie.

5.           Správní rada může přijmout ustanovení umožňující dočasné přidělování národních odborníků členských států agentuře. Tato ustanovení zohlední požadavky stanovené v čl. 3b odst. 3, a to zejména skutečnost, že jsou považováni za vyslané příslušníky a že mají úkoly a pravomoci podle článku 10. Jejich součástí jsou ustanovení o podmínkách vysílání.

(20)  Článek 20 se mění takto:

a)      odstavec 2 se mění takto:

i)      písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)    stanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury, zejména víceletý plán zaměstnanecké politiky ▌. V souladu s příslušnými ustanoveními rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 se víceletý plán zaměstnanecké politiky předkládá Komisi a po získání příznivého stanoviska Komise rozpočtovému orgánu.“

ii)      vkládá se nové písmeno ▌, které zní:

„i)     přijímá víceletý plán agentury popisující budoucí dlouhodobou strategii v oblasti činností agentury.“

b)     Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Správní rada může výkonnému řediteli radit v jakékoli otázce, která se týká výlučně rozvoje operativního řízení na vnějších hranicích, včetně činností týkajících se výzkumu, jak je stanoveno v článku 6.“

(21)  Článek 21 se mění takto:

a)      V odstavci 1 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Mohou být jmenováni opětovně.“

b)     Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se účastní činnosti agentury. Ve správní radě mají jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Podle odpovídajících ustanovení jejich dohod o přidružení byla vypracována ujednání, která určují povahu a rozsah účasti těchto zemí na práci agentury a podrobná pravidla pro tuto účast, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.“

         :

(22)  Článek 25 se mění takto:

a)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.         Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele agentury vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů, zejména o provádění a sledování strategie pro základní práva, obecnou zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, pracovní program pro nadcházející rok a víceletý plán agentury uvedený v čl. 20 písm. i).“.

b)     v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„g)    zajistit provádění operačního plánu uvedeného v článcích 3a a 8g.“.

(22a) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 26a

Strategie pro základní práva

1.           Agentura vypracuje, dále rozvine a provede svou strategii pro základní práva. Agentura zavede účinný mechanismus pro sledování toho, zda jsou dodržována základní práva při všech jejích činnostech.

2.           Agentura zřídí poradní fórum, které bude řediteli a správní radě nápomocno v otázkách základních práv. Agentura vyzve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Agenturu pro základní práva, Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a další příslušné organizace k účasti na poradním fóru. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení a pracovních metodách poradního fóra, jakož i o způsobu předávání informací tomuto fóru.

S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro základní práva, kodexu chování a společných hlavních osnov.

Poradní fórum vypracuje každoročně zprávu o své činnosti. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.

3.           Správní rada agentury určí úředníka pro otázky základních práv. Tato osoba musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv. Úředník pro otázky základních práv vykonává své povinnosti nezávisle a podává zprávy přímo správní radě a poradnímu fóru. Tento úředník podává zprávy pravidelně a podílí se tak na mechanismu sledování základních práv.

4.           Úředník pro otázky základních práv a poradní fórum mají přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv v souvislosti se všemi činnostmi agentury.“

(23)  v článku 33 se vkládají nové odstavce ▌, které znějí:

„2a.       Součástí příštího hodnocení je rovněž analýza toho, zda je zapotřebí zvýšené koordinace řízení vnějších hranic členských států, včetně proveditelnosti vytvoření evropského systému pohraniční stráže.

2b.         Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jakým byla při uplatňování nařízení respektována Listina základních práv.“

Článek 2Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne ...

Za Evropský parlament                                Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament zdůrazňuje, že orgány a instituce EU by se měly snažit ve svých legislativních textech týkajících se otázek příslušníků třetích zemí, jejichž přítomnost na území členských států nebyla orgány členských států povolena nebo již není povolena, používat vhodnou a neutrální terminologii. Orgány a instituce EU by v takových případech neměly používat termíny „nelegální přistěhovalectví“ nebo „nelegální migranti“, nýbrž „neřízené přistěhovalectví“ nebo „neřízení migranti“.

  • [1]  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
  • [2] * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
  • [3]           Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.
  • [4]           Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30.
  • [5]  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
  • [6]           Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
  • [7]           Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
  • [8]           Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
  • [9]           Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
  • [10]           Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.
  • [11]          Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
  • [12]          Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
  • [13]          Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
  • [14] *Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98“

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Jedním z atributů společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU je odstranění vnitřních hranic, zejména uvnitř schengenského prostoru. Tím se staly vnější hranice členských států EU předmětem společného zájmu a potřeba integrovaného řízení vnějších hranic nabyla na naléhavosti.

Schengenský prostor volného pohybu čítá 25 zemí (včetně tří nečlenských států EU), má 42 672 km námořních a 8 826 km pozemních vnějších hranic a na celém kontinentu umožňuje volný vnitřní pohyb téměř půl miliardě osob. Zrušení vnitřních hranic bezprecedentně usnadnilo svobodu pohybu občanů.

Z toho však plyne, že k zabezpečení vnějších hranic je třeba přistupovat koordinovaně. Zatímco vnější hranice zůstávají otevřené a efektivní pro osoby cestující v dobré víře a pro osoby, které potřebují ochranu, musí být uzavřeny pro přeshraniční zločin a další nezákonnou činnost.

Je tudíž nutné mít integrované řízení zajišťující jednotnou a vysokou úroveň kontroly a ostrahy. K tomu je zapotřebí přijmout a provádět společná pravidla a rovněž je třeba, aby členské státy při zabezpečování svých vnějších hranic více spolupracovaly. Je zapotřebí více spojit úsilí a slučovat zdroje.

Je zásadní, aby se spolupráce zakládala na solidaritě mezi členskými státy, a to zejména s hraničními členskými státy, které v důsledku zeměpisné nebo demografické situace musí na svých hranicích čelit velkému migračnímu tlaku. Modelovým případem je nasazení prvních pohraničních jednotek rychlé reakce (RABITS) agenturou Frontex v říjnu 2010 na žádost Řecka z důvodu nouzového stavu na hranicích s Tureckem.

Právě s ohledem na tuto nutnost větší koordinace a solidarity hraje agentura Frontex důležitou roli.

Agentura Frontex byla zřízena v roce 2004 a zahájila činnost v roce 2005. V uplynulých pěti letech čelila rychle se měnící situaci migračních toků na vnějších hranicích Unie. Dosáhla plného stavu s více než 200 pracovníky a vyvíjela činnost v rámci několika společných pozemních, vzdušných a námořních operací. Její efektivita však nenaplnila očekávání.

Musíme se z těchto prvních let existence agentury poučit a dát agentuře Frontex nový mandát s více zdroji a nástroji, aby mohla působit efektivněji.

V souladu s Haagským programem předložila Komise dne 13. února 2008 sdělení o hodnocení a budoucím rozvoji agentury Frontex. Evropský parlament se situací agentury Frontex zabýval ve svých usneseních o imigraci, o paktu o přistěhovalectví a azylu a o Stockholmském programu. Obecným poselstvím každého z těchto dokumentů bylo, že fungování agentury je třeba ve více ohledech zlepšit.

Opakujícím se problémem byla skutečnost, že agentura Frontex je při nasazování jednotek a vybavení v misích, které koordinuje, příliš závislá na členských státech. Účast členských států byla nerovnoměrná a závazky poskytnout vybavení byly nízké. Tyto nedostatky účinnost agentury vážně narušily. Dalším problémem byla nedostatečná spolupráce ze strany třetích zemí.

Evropský parlament agenturu Frontex soustavně podporoval, zejména značným postupným zvyšováním rozpočtu na podporu jejích operací. Parlament také opakovaně požadoval zlepšení příslušných právních předpisů, což by napravilo nedostatky a zlepšilo účinnost agentury.

Návrh předložený Komisí představuje krok ke zlepšení agentury s ohledem na zkušenosti načerpané v prvních letech její činnosti. Zahrnuje změny nezbytné k lepší definici mandátu agentury a k jejímu lepšímu fungování v následujících letech.

Zpravodaj návrh Komise vítá a doufá, že soubor pozměňovacích návrhů obsažených v této zprávě jej dále vylepší.

Budoucnost agentury Frontex

Zpravodaj se domnívá, že musíme jasně vymezit, co od agentury Frontex požadujeme a jak by měla v nadcházejících letech vypadat. Lisabonská smlouva, Stockholmský program a navrhovaný akt o jednotném trhu potvrzují, že se Evropa snaží vytvořit jednotný prostor svobody, bezpečnosti a práva, z nějž budou mít občané prospěch. V této souvislosti je nutné zajistit, aby mechanismy týkající se tohoto prostoru odpovídaly těmto ambicím. Agentura Frontex nepředstavuje žádnou výjimku a její zmocňovací právní předpis se musí změnit tak, aby byla agentura lépe vybavena k plnění svých úkolů.

Agentura Frontex by tedy měla být evropskou agenturou pro vnější hranice, která koordinuje společné akce EU na vnějších hranicích členských států EU. Konkrétně by měla být připravena napomáhat členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, zejména pak členským státům, které jsou vystaveny zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku. Tuto činnost by měla agentura vykonávat na bázi evropské solidarity, kdy se jednotlivé členské státy složí na podporu těch členských států, které se nacházejí v obtížné situaci, nebo na podporu konkrétních ohrožených úseků vnější hranice Unie, které vyžadují sladěné akce.

Frontex by měl v boji proti přeshraniční trestné činnosti spolupracovat s ostatními evropskými agenturami, zejména s Europolem a Eurojustem. Dále by měl navázat úzké vztahy s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu s cílem zajistit, aby byl státním příslušníkům třetích zemí, kteří v EU hledají ochranu, umožněn náležitý a legitimní přístup k evropskému azylovému systému.

Frontex musí také být k dispozici vždy, kdy je ho zapotřebí, včetně stavu nouze. Evropa již nesmí v takových situacích bezmocně přihlížet jen proto, že není schopna shromáždit zdroje nebo sdružovat rezervy. Frontex tedy musí mít potřebné prostředky a vybavení ke včasnému a účinnému zásahu a je třeba aktualizovat příslušné právní předpisy, aby mohl plnit svůj účel.

Zpravodaj se proto domnívá, že Frontex by měl být schopen sloučit příslušníky vnitrostátní pohraniční stráže z různých členských států EU do rezervní skupiny pohraniční stráže EU nebo z nich vytvořit skutečný systém EU pro ostrahu hranic. Tato rezervní skupina by měla být vytvořena pro účely společných operací, pohraničních misí rychlého zásahu a pilotních projektů, kterých se agentura účastní, a všechny členské státy by se měly povinně zapojit. Agentura musí tuto skupinu podpořit i speciálním výcvikem a jinými iniciativami. Tento sytém by mohl mít dočasnou strukturu, která by mohla být v budoucnu propracována v plnohodnotnou agenturu EU pro ochranu hranic.

Základní práva

Frontex musí stejně jako všechny ostatní agentury a subjekty dodržovat a podporovat základní práva ve všech oblastech své činnosti. Zpravodaj vítá četné prvky v návrhu Komise, které zdůrazňují význam základních práv a posilují schopnost a upevňují povinnost agentury Frontex zajistit, aby jejich dodržování bylo nedílnou součástí správy hranic.

Navržené změny

Zpravodaj navrhuje vzhledem k výše uvedeným skutečnostem několik změn v nařízení o agentuře Frontex, které mají za cíl:

1. posílit ustanovení týkající se základních lidských práv;

2. sloučit články o vytvoření společných podpůrných jednotek Frontex a pohraničních jednotek rychlé reakce do jednoho článku, kterým se ustaví systém EU pro ostrahu hranic, jenž bude tvořen rezervní skupinou příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže, kterou bude moci agentura využívat pro společné operace, pohraniční mise rychlého zásahu a pilotní projekty; to zjednoduší ustanovení tohoto nařízení, zvýší transparentnost, zamezí zdvojování činnosti a zaměňování funkcí a především misím agentury propůjčí jasnou evropskou právní subjektivitu;

3. podpořit návrh Komise, aby byly členské státy povinny podílet se na systému EU pro ostrahu hranic tím, že budou vysílat příslušníky vnitrostátní pohraniční stráže (povinná doložka solidarity), a poskytnout agentuře prostředky k nákupu nebo pronajmutí vlastního vybavení;

4. pověřit agenturu, aby věnovala zvláštní pozornost členským státům, jejichž vnitrostátní azylové systémy jsou vystaveny zvláštní a nepřiměřené zátěži;

5. zkrátit lhůty pro vysílání pohraničních misí rychlého zásahu; zkráceny jsou všechny lhůty, takže rychlé zásahy na hranicích mohou skutečně sloužit k řešení nouzových situací;

6. zavést asistenci agentury Frontex při dobrovolných návratech nad rámec úkolů agentury, pokud jde o ostatní návraty;

7. na základě nedávných zkušeností se zahájením provozu prvního regionálního operativního úřadu v Řecku vložit odkaz na regionální operativní úřady;

8. zplnomocnit agenturu ke zpracovávání osobních údajů, aby mohla hrát významnější úlohu v potírání přeshraničního zločinu a nedovolené migrace; současně poskytnout náležité záruky pro ochranu osobních údajů; tyto údaje by proto měly být zpracovávány pouze pro omezené účely, jmenovitě v případě osob, které jsou důvodně podezřívány z účasti na přeshraniční trestné činnosti, nedovolené migraci nebo obchodování s lidmi, dále osob, které se staly oběťmi této trestné činnosti a jejichž údaje mohou vést k pachatelům, a konečně osob povinných k návratu za asistence agentury; měla by existovat přísná kritéria pro nakládání s těmito údaji;

9. zvýšit demokratickou kontrolu agentury tím, že Evropskému parlamentu bude svěřena významnější úloha při sledování práce agentury, včetně jejích pracovních ujednání se třetími zeměmi;

10. požadovat revizi mandátu agentury po uplynutí pěti let a vypracovat analýzu dalšího vývoje systému EU pro ostrahu hranic.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

25. 5. 2011

Pan Juan Fernando López Aguilar,

předseda

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)

[KOM(2010)0061] – C7-0045/2010 – 2010/0039(COD)

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 14. dubna 2011 jste v souladu s článkem 37 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti, aby zvážil možnost změny právního základu k uvedenému návrhu nařízení.

Právní základ navrhovaný Komisí tvoří článek 74 a čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) SFEU. Oba spadají pod hlavu V s názvem „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“.

V rámci jednání s Radou a Komisí s cílem dosáhnout kompromisu v prvním čtení bylo navrženo změnit druhý právní základ na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) SFEU.

I - Souvislosti

Komise předložila výše uvedený návrh v únoru 2010 s cílem posílit agenturu Frontex, upřesnit její mandát a odstranit zjištěné nedostatky úpravou nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 s ohledem na provedená hodnocení a praktické zkušenosti.

Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 bylo v roce 2007 pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce. Toto nařízení vycházelo z odpovídajících ustanovení Smlouvy o ES, tj. čl. 62 odst. 2 písm. a) a článku 66 této smlouvy.

Jak je všeobecně známo, Lisabonská smlouva zrušila pilířovou strukturu EU a nyní se v podstatě všechny právní předpisy v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva musí přijímat řádným legislativním postupem. Komise proto jako právní základ pro předložený návrh uvedla článek 74 a čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) SFEU.

II - Příslušné články Smluv

V návrhu Komise jsou jako právní základ uvedeny tyto články Smlouvy o fungování EU (zvýraznění bylo doplněno):

Článek 74

Rada přijme opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v oblastech uvedených v této hlavě, jakož i mezi těmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou článku 76, a po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 76

Akty uvedené v kapitolách 4 a 5 a opatření uvedená v článku 74, která zajišťují správní spolupráci v oblastech podle těchto kapitol, se přijímají:

a) na návrh Komise, nebo

b) z podnětu čtvrtiny členských států.

Článek 77

1. Unie rozvíjí politiku s cílem:

a) zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;

b) zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic;

c) postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

2. ...

a) ...

b) ...

c) ...

d) ...

e) ...

3. ...

4. ...

Místo druhého právního základu doporučovaného Komisí navrhujeme použít následující článek SFEU:

Článek 77

1. ...

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

a) společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu;

b) kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice;

c) podmínek, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí v Unii po krátkou dobu svobody pohybu;

d) veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic;

e) neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic.

3. ...

4. ...

Právním základem změny provedené v roce 2007 nařízením (ES) č. 863/2007 byly následující články:

Článek 62 Smlouvy o ES

Rada přijme postupem podle článku 67 ve lhůtě pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost:

1. opatření, která podle článku 14 zajistí, aby osoby, ať již jsou občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;

2. opatření o překračování vnějších hranic členských států, která stanoví:

a) pravidla a postupy, které musí členské státy dodržovat při provádění kontrol osob na vnějších hranicích;

b) ...

i) ...

ii) ...

iii) ...

iv) ...

3. ...

Článek 66 Smlouvy o ES

Rada přijímá postupem podle článku 67 opatření k zajištění spolupráce mezi příslušnými složkami správních orgánů členských států v oblastech podle této hlavy, jakož i spolupráce mezi těmito složkami a Komisí.

Článek 67 Smlouvy o ES

1. Rada rozhoduje během přechodného období pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost na návrh Komise nebo z podnětu členského státu a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně.

2. Po uplynutí těchto pěti let:

— rozhoduje Rada na návrh Komise; Komise přezkoumává každou žádost členského státu o předložení návrhu Radě,

— přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnutí, podle kterého se na všechny oblasti nebo na části oblastí, na které se vztahuje tato hlava, použije postup podle článku 251 a přizpůsobí se ustanovení o pravomocích Soudního dvora.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 jsou opatření uvedená v čl. 62 bodě 2 písm. b) podbodech i) a iii) přijímána Radou po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou.

4. Odchylně od odstavce 2 jsou opatření uvedená v čl. 62 bodě 2 písm. b) podbodech ii) a iv) přijímána Radou po uplynutí pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost postupem podle článku 251.

5. Odchylně od odstavce 1 přijímá Rada postupem podle článku 251:

— opatření uvedená v čl. 63 bodě 1 a bodě 2 písm. a), pokud Rada předtím přijala v souladu s odstavcem 1 tohoto článku právní předpisy Společenství, které stanovily společná pravidla a základní zásady v těchto věcech,

— opatření uvedená v článku 65, s výjimkou záležitostí dotýkajících se rodinného práva.

III - Navrhovaný právní základ

Článek 74 SFEU, který se odvolává na postup uvedený v článku 76 SFEU v oblasti právní spolupráce v trestních věcech a v oblasti policejní spolupráce, stanovuje základní pravidla správní spolupráce mezi příslušnými subjekty členských států. Podle těchto dvou článků přijímá opatření pouze Rada a Parlament je jen konzultován. Je však nutné poznamenat, že protože není v článku 76 SFEU uvedeno jinak, přijímá Rada na základě čl. 16 odst. 3 Smlouvy o EU rozhodnutí kvalifikovanou většinou.

Podle čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) má Unie pravomoc rozvíjet politiku s cílem zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic a postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

Za účelem rozvíjení politiky stanovené v prvním odstavci mají Parlament a Rada podle čl. 77 odst. 2 pravomoc přijímat opatření řádným legislativním postupem. Tento článek dále obsahuje výčet konkrétních úkolů a oblastí, v nichž by měla být přijata opatření, přičemž písmena b) a c) konkrétně uvádějí kontroly osob a integrovaný systém řízení vnějších hranic.

IV - Judikatura týkající se právního základu

Podle zavedené judikatury Soudního dvora „se musí volba právního základu aktu Společenství zakládat na objektivních faktorech, které podléhají soudnímu přezkumu a mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“[1]. Volba nesprávného právního základu může být tudíž důvodem ke zneplatnění dotyčného aktu.

V případu Melki[2], jenž souvisel s přijímáním opatření týkajících se neexistence jakýchkoli kontrol osob při překračování vnitřních hranic, uvedl Soudní dvůr jako právní základ čl. 77 odst. 2 SFEU, který nahradil článek 62 Smlouvy o ES, spíše než čl. 77 odst. 1 SFEU.

V - Cíl a obsah navrhovaného nařízení

Body odůvodnění v návrhu nařízení vymezují cíl následovně:

a) Politika Unie v oblasti vnějších hranic usiluje o vytvoření integrovaného systému řízení zajišťujícího jednotnou a vysokou úroveň kontroly a ostrahy a k tomuto účelu se předpokládá, že budou stanovena společná pravidla pro standardy a postupy pro kontrolu vnějších hranic. Účinné provádění společných pravidel vyžaduje zvýšenou koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy.

b) Stockholmský program vyzývá k upřesnění a posílení úlohy agentury Frontex, pokud jde o správu vnějších hranic Evropské unie, a mandát agentury by proto měl být upraven s cílem posílit zejména její operativní schopnosti.

c) Měly by být zřízeny jednotky pohraniční stráže, jež by mohla agentura nasazovat v rámci společných operací a pilotních projektů a agentura by měla na evropské úrovni zajistit odbornou přípravu, včetně přípravy týkající se základních práv, pro vnitrostátní školitele pohraniční stráže a doplňková školení a semináře pro pracovníky příslušných vnitrostátních služeb týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech.

d) Agentura by za účelem plnění svého poslání měla spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou pro základní práva a dalšími agenturami a subjekty Evropské unie, příslušnými orgány třetích zemí a příslušnými mezinárodními organizacemi, a usnadňovat také operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie.

e) Navazování spolupráce se třetími zeměmi je důležité i z hlediska prosazování evropských standardů správy hranic včetně úcty k základním právům a lidské důstojnosti.

Obsah normativní části návrhu nařízení je následující:

Článek 1 stanoví navrhované změny nařízení. Vkládají se tyto nové články:

o článek 3 týkající se společných operací a pilotních projektů na vnějších hranicích;

o článek 3a týkající se organizačních aspektů společných operací a pilotních projektů;

o články 3b a 3c týkající se složení a vysílání společných podpůrných jednotek Frontex a velení;

o článek 4 týkající se analýzy rizik;

o článek 6 týkající se sledování výzkumu a přispívání k němu;

o článek 7 týkající se technického vybavení;

o článek 9 týkající spolupráce v oblasti navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států;

o články 11–11b týkající se systémů výměny informací, ochrany údajů a bezpečnostních předpisů ohledně utajovaných skutečností;

o článek 13 týkající se spolupráce s agenturami a subjekty Evropské unie a mezinárodními organizacemi;

o článek 14 týkající se spolupráce se třetími zeměmi;

o článek 15a týkající se dohody o sídle.

Článek 2 se týká vstupu v platnost.

VI - Stanovení vhodného právního základu

Z cíle a obsahu návrhu je zřejmé, že předložené změny se týkají stejných otázek, jako je cíl a obsah pozměněného nařízení. Toto nařízení a jeho následné změny však vycházely z čl. 62 odst. 2 písm. a) a článků 66 a 67 Smlouvy o ES.

Zatímco druhý právní základ, který pro tento návrh navrhuje Komise, tedy čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) SFEU, se skutečně týká provádění kontrol osob a účinného dohledu nad překračováním vnějších hranic, společně s postupným zaváděním integrovaného systému řízení vnějších hranic, nicméně stanoví pouze to, že EU má rozvíjet politiku v této oblasti. Proto není právním základem, z nějž by mohly vycházet legislativní akty.

Navrhovaný alternativní právní základ, čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) SFEU, se týká stejných otázek, avšak výslovně stanoví, že jsou opatření za účelem rozvoje politiky podle čl. 77 odst. 1 SFEU přijímána postupem spolurozhodování. Soudní dvůr navíc ve své judikatuře uvedl čl. 77 odst. 2 SFEU, a nikoli čl. 77 odst. 1 SFEU, jako právní základ nahrazující článek 62 Smlouvy o ES. Vhodným právním základem je proto v tomto případě jednoznačně navrhovaný alternativní právní základ.

Ačkoli se v článcích 74 a 76 SFEU, narozdíl od čl. 77 odst. 2 SFEU, nehovoří o uplatňování řádného legislativního postupu, je v nich uvedeno, že Rada jedná kvalifikovanou většinou. Tyto články proto nejsou z procedurálního hlediska s ostatními články právního základu v rozporu.

VII - Závěry a doporučení

Výbor se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 24. května 2011.

Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 24. května 2011 jednomyslně rozhodl[3] předložit Vám následující doporučení: Čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) SFEU musí být změněny na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) SFEU, aby tak společně s článkem 74 SFEU tvořily právní základ nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) [KOM(2010)0061].

S úctou

Klaus-Heiner LEHNE

  • [1]  Věc C-45/86, Komise vs. Rada („Všeobecné celní preference“) [1987] Sb. rozh. 1439, bod 5; Věc C-440/05, Komise vs. Rada [2007] Sb. rozh.. I-9097; Věc C-411/06, Komise vs. Parlament a Rada (8. září 2009) (Úř. věst. C 267, 7.11.2009, s. 8).
  • [2]  Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. června 2010 ve spojených věcech C-188/10 Aziz Melki a C-189/10 Sélim Abdeli (dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí Evropského soudního dvora), bod 65.
  • [3]  Závěrečného hlasování se zúčastnili tito poslanci: Klaus-Heiner Lehne, Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Pablo Arias Echeverría, Alajos Mészáros, Rainer Wieland, Tadeusz Zwiefka, Luigi Berlinguer, Françoise Castex, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Antonio Masip Hidalgo, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Diana Wallis, Cecilia Wikström, Christian Engström, Syed Kamall, Zbigniew Ziobro, Jiří Maštálka, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Piotr Borys, Kurt Lechner, József Szájer, Eva Lichtenberger.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (18. 1. 2011)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)
(KOM(2010)0061 – C7‑0045/2010 – 2010/0039(COD))

Navrhovatelka: Barbara Lochbihler

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Dne 24. února 2010 přijala Komise legislativní návrh pozměňující nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX).

Účelem tohoto legislativního návrhu je přizpůsobit uvedené nařízení v souladu se sdělením Komise z roku 2008 o hodnocení a budoucím vývoji agentury Frontex a s ohledem na doporučení správní rady s cílem posílit operační kapacity této agentury. Konkrétněji by měla agentura Frontex získat na základě tohoto návrhu významnější úlohu při přípravě, koordinaci a provádění operací se zvláštním ohledem na sdílení úkolů s členskými státy EU, především pokud jde o využívání lidských zdrojů a technického vybavení. Navíc tento návrh výrazně posiluje vnitřní a vnější mandát a pravomoci této agentury. Agentura Frontex by mohla spolu s členskými státy EU řídit ostrahu hranic, vysílat styčné úředníky do třetích zemí, koordinovat společné operace pro navracení osob a iniciovat a financovat pilotní projekty.

Revizi mandátu agentury Frontex předchází postupné výrazné navýšení jejího rozpočtu. Na činnost agentury Frontex, jež byla zahájena v roce 2004 s rozpočtem ve výši 6,2 miliony, byla v roce 2009 vynaložena částka 83 milionů.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost vytváří nový právní rámec, který je třeba vzít v tomto stanovisku v úvahu, neboť přesouvá otázky spojené s prostorem svobody, bezpečnosti a práva na úroveň Společenství, rozšiřuje pravomoci Soudního dvora Evropské unie v této oblasti, rozšiřuje pravomoci Evropského parlamentu, jelikož mu svěřuje legislativní úlohu rovnocennou s legislativní úlohou Rady, a posiluje zásady ochrany základních práv, neboť stanoví závaznost Listiny základních práv a předpokládá přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stanovisko, které pro Výbor pro zahraniční věci vypracoval podvýbor pro lidská práva, se tedy zabývá tím, jak dokáže agentura Frontex s ohledem na revizi a rozšíření svého mandátu zaručit, chránit a prosazovat dodržování základních práv v souladu se svými povinnostmi, které pro ni coby agenturu EU plynou. Zároveň se toto stanovisko věnuje i otázce odpovědnosti a nedostatečné transparentnosti agentury Frontex s cílem uvést ji do souladu s ustanoveními a smyslem Lisabonské smlouvy. Obecná otázka rozdělení odpovědnosti mezi úředníky členských států, pohraniční stráž hostitelského členského státu a pracovníky agentury není v návrhu Komise vyjasněna a zůstává mnohoznačná, a proto by ji měl řešit příslušný výbor Parlamentu spolu s neuzavřenými otázkami ohledně orgánu příslušného pro přijímání stížností v případech porušení lidských práv migrantů.

Návrh změn předložený Komisí představuje vítaný krok vpřed a směřuje k formalizování závazku a povinnosti agentury dodržovat základní práva v následujících oblastech, tím že:

– vyjasňuje právní rámec upravující činnost agentury Frontex, neboť potvrzuje, že její činnost se řídí Schengenským hraničním kodexem a měla by být prováděna v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, s mezinárodním právem, se závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně a se základními právy,

– stanoví povinnost pracovníků, kteří působí ve společných operacích, absolvovat odbornou přípravu v otázkách základních práv,

– vytváří systém pro hlášení a vyhodnocování incidentů,

– podmiňuje finanční podporu společných operací pro navracení osob důsledným dodržováním Listiny základních práv,

– zavádí etický kodex pro navracení neoprávněně pobývajících příslušníků třetích zemí, včetně vytvoření účinného systému pro sledování nuceného navracení osob, které je prováděno nezávisle a o němž je prostřednictvím nezávislého pozorovatele informována Komise,

– požaduje, aby správní rada zařadila do svého hodnocení, které provádí každých pět let, zvláštní analýzu „dodržování Listiny základních práv“.

Tyto návrhy jsou však stále nedostatečné a nesystematické. Mají-li se navrhovaná opatření stát účinnými mechanismy, musí být provedena systematicky a závazně. Mimoto je třeba považovat za zásadní nezávislou a vysoce kvalifikovanou odbornost pro oblast základních práv a přístup k mezinárodní ochraně, a to na všech úrovních a ve všech fázích činnosti agentury Frontex.

Z hodnocení činnosti agentury, které každých pět let provádí správní rada, vyplývá, že dosud nikdy nebyl proveden podrobný rozbor dopadu činnosti agentury na dodržování lidských práv, ačkoli Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 18. prosince 2008 vyzval Komisi, „aby podrobně vyhodnotila dopad činností agentury Frontex na základní práva a svobody, zejména pokud jde o odpovědnost chránit“. S ohledem na navrhované posílení vnitřního a vnějšího mandátu agentury Frontex je proto nezbytné provést komplexní a nezávislé hodnocení za účasti partnerů této agentury, jako jsou Agentura EU pro základní práva a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, a nevládních organizací s příslušnou odborností. Mimoto by navrhovatelka doporučovala změnit nový čl. 33 odst. 2b tak, aby požadoval, že hodnocení se bude zaměřovat spíše na to, jak byla zaručena práva vyplývající z Listiny základních práv, než na to, jak byla dodržována ustanovení samotné listiny. Bylo by také vhodné připojit zmíněné hodnocení k souhrnné výroční zprávě agentury Frontex.

Vedle tohoto pětiletého hodnocení vyžaduje systematické a nezávislé sledování a posouzení praktického naplňování povinností v oblasti lidských práv i vlastní hodnocení společných operací a pilotních projektů agentury Frontex, které by se nemělo omezovat pouze na kontrolu plnění provozních cílů. Tato nezávislá zpráva se v revidovaném nařízení musí stát zásadou. Skutečnou možnost reagovat na případné nedostatky v činnosti agentury Frontex ve vztahu k uplatňování práva EU by Komisi poskytlo i hodnocení dodržování základních práv. Současná spolupráce s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by měla být rozšířena tak, aby umožňovala agentuře OSN účast na přípravách a provádění společných operací, zejména pokud jde o aspekty související s azylovou politikou.

To, že legislativní návrh zahrnuje systém pro podávání zpráv a hodnocení včetně ustanovení o hlášení incidentů, je krokem správným směrem, ačkoli postrádá konkrétní postupy pro zajištění souladu s Listinou základních práv a pro sledování odpovědnosti, přičemž posledně jmenovaná oblast je v návrhu Komise upravena skutečně velmi nekonkrétně. V souladu s požadavky v oblasti kontroly společných operací by mělo revidované nařízení obsahovat povinnost nezávislého sledování veškerých operací agentury Frontex a informování orgánů EU o dodržování předpisů EU a základních práv.

Nový požadavek legislativního návrhu, že všechny osoby zapojené do společných operací by měly povinně projít náležitým proškolením, je třeba uvítat. Agentura Frontex a Agentura EU pro základní práva podepsaly v nedávné době dohodu o spolupráci, jež předpokládá zejména posouzení potřeby proškolení pracovníků agentury Frontex a vyhodnocení výsledků školení v oblasti lidských práv. Rovněž spolupráce agentury Frontex a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, která v této oblasti probíhá od roku 2008, byla formalizována výměnou dopisů.

Komise musí nicméně Parlamentu zpřístupnit informace o odborné přípravě, a to včetně hodnocení, která má vypracovat Agentura EU pro základní práva. Za jednoznačně přínosnou lze považovat užší spolupráci při budování kapacity jako např. školení společně s Agenturou EU pro základní práva i Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Agentura Frontex by měla současně zajistit, aby se do vytváření a provádění vzdělávacích programů zapojily organizace občanské společnosti.

Navrhovatelka zastává názor, že je v rámci agentury Frontex nutné výrazně posílit rozměr právního poradenství, a to ustavením skupiny odborníků na práva cizích státních příslušníků a mezinárodní ochranu, včetně aspektů azylové politiky. Tato skupina, jejímž hlavním úkolem by bylo poskytovat poradenství žadatelům o azyl a dalším zvláště zranitelným osobám, jako jsou těhotné ženy, děti a oběti obchodování s lidmi, by se měla systematicky zapojovat do činnosti agentury Frontex a spolupracovat s příslušnými vnitrostátními úřady pro azylovou politiku a nevládními organizacemi s příslušnou odborností.

Rozšíření vnějšího mandátu agentury Frontex vyvolává jisté znepokojení z hlediska lidských práv a mělo by zahrnovat řadu pojistek, které zabezpečí dodržování povinností v oblasti lidských práv na úrovni EU. Navrhovatelka důrazně doporučuje, aby byl do legislativního návrhu doplněn konkrétní odkaz na dodržování zásady nenavracení podle článku 19 Listiny základních práv a na respektování práva každého jednotlivce vycestovat z jakékoli země, včetně vlastní, v souladu s čl. 12 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 2 odst. 2 protokolu 4 Listiny základních práv. Návrh Komise zajišťuje, aby styční úředníci plnili své úkoly v souladu s předpisy EU a základními právy a aby byli vysíláni do „třetích zemí, ve kterých postupy při správě hranic respektují minimální normy v oblasti lidských práv“. Uvedené pojistky by se však měly na tyto styčné úředníky bezesporu vztahovat. V tomto ohledu zdůrazňuje navrhovatelka nutnost objasnit jejich funkci, kterou nelze slučovat s poradenskými funkcemi, jež styční úředníci jednotlivých států někdy vykonávají, a zajistit jim vysoce kvalifikovanou odbornou přípravu v oblasti lidských práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Užší spolupráce se třetími zeměmi, která je formalizována dvoustrannými pracovními dohodami mezi agenturou Frontex a třetími zeměmi, vyžaduje navíc před uzavřením takových ujednání posouzení situace v oblasti lidských práv v dané třetí zemi.

Podle názoru evropského inspektora ochrany údajů „je nutný konkrétní právní základ, který bude upravovat otázku zpracování osobních údajů agenturou Frontex a objasní okolnosti, za nichž může agentura Frontex tyto údaje zpracovávat, a to při zajištění vysoké ochrany údajů ....“. Zahrnutí náležitého právního základu i odpovídajících pojistek do tohoto legislativního návrhu proto navrhovatelka považuje za nezbytné, uvážíme-li rozšíření vnitřních a vnějších rolí a odpovědností agentury, a zejména s ohledem na dodržování zásady nenavracení.

Pokud jde o pracovní dohody mezi agenturou Frontex a úřady třetích zemí, stanoví návrh Komise pouze předchozí souhlas Komise bez jakékoli demokratické kontroly ze strany Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že agentura Frontex je subjektem vytvořeným na úrovni EU, a tedy podléhá zásadám řádné demokratické kontroly a transparentnosti, bude vhodné a legitimní, aby byl Evropský parlament o těchto pracovních dohodách plně informován. Mimoto je nutné zajistit větší transparentnost a lepší přístup Parlamentu k dokumentům, jako jsou zprávy o analýze rizik, hodnocení společných operací a požadovaná posouzení situace v oblasti lidských práv před uzavřením dohod.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, především lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na azyl, zásadu nenavracení, zákaz diskriminace, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.

(4) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie („Listina“), především lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na azyl, zásadu nenavracení, zákaz diskriminace, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu. Toto nařízení potvrzuje ustanovení směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany1, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí2, jakož i směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka3 a směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl4. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.

 

___________________

1 Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12-23

 

2 Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98-107

 

3 Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13-34

 

4 Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18-25

Odůvodnění

Agentura Frontex musí při zajišťování správy hranic v souladu se svými povinnostmi v oblasti mezinárodní ochrany dodržovat ustanovení směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a) Agentura by měla plně prosazovat jak ustanovení Listiny s náležitým ohledem na dodržování a ochranu lidských práv migrantů, tak ustanovení Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Veškerá činnost agentury by měla být v souladu s příslušnými předpisy mezinárodního práva a se závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně;

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Účinné řízení vnějších hranic prostřednictvím kontrol a ostrahy přispívá k boji proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi a napomáhá snižovat ohrožení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví a mezinárodních vztahů členských států.

(7) Účinné řízení vnějších hranic prostřednictvím účinných kontrol a efektivní ostrahy přispívá k boji proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi a napomáhá snižovat ohrožení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví a mezinárodních vztahů členských států.

 

(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celé znění. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)

Odůvodnění

Navrhovatelka navrhuje nahradit výraz „illegal“ ve vztahu k přistěhovalectví a migrantům výrazem „irregular“ a přizpůsobit tak znění tohoto nařízení znění ostatních právních předpisů upravujících tuto oblast. Netýká se českého znění.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Mandát agentury by proto měl být upraven s cílem posílit zejména její operativní schopnosti a současně zajistit, aby všechna přijatá opatření byla přiměřená sledovanému cíli a aby byla plně respektována základní práva a práva uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi něž patří zejména zákaz navracení.

(10) Výše popsané výzvy, mezi něž patří stále větší složitost a různorodost migračních kanálů, znamenají, že by měl být upraven mandát agentury s cílem posílit zejména její operativní schopnosti, a současně zajistit, aby všechna přijatá opatření byla přiměřená sledovanému cíli a aby byla plně respektována základní práva a práva uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi něž patří zejména zákaz navracení.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Agentura by měla zajistit na evropské úrovni odbornou přípravu, včetně přípravy týkající se základních práv, pro vnitrostátní školitele pohraniční stráže a doplňková školení a semináře pro pracovníky příslušných vnitrostátních služeb týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech. Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy na jejich území. Členské státy by měly začlenit výsledky činnosti agentury v této oblasti do svých vnitrostátních programů odborné přípravy pohraniční stráže.

(19) Agentura by měla zajistit na evropské úrovni odbornou přípravu týkající se základních práv, mezinárodního práva a struktury vnitrostátních úřadů pro azylovou politiku pro vnitrostátní školitele pohraniční stráže a doplňková školení a semináře pro pracovníky příslušných vnitrostátních služeb týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech. Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy na jejich území. Členské státy by měly začlenit výsledky činnosti agentury v této oblasti do svých vnitrostátních programů odborné přípravy pohraniční stráže.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Ve většině členských států spadají operativní stránky navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech do pravomoci orgánů příslušných pro kontrolu vnějších hranic. Protože provádění těchto úkolů na úrovni Unie je zřetelným přínosem, měla by agentura, v plném souladu s návratovou politikou Unie, poskytovat nezbytnou pomoc a koordinaci při organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy, určit osvědčené postupy k získání cestovních dokladů a definovat kodex chování, který by měl být dodržován při vyhošťování státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států. Na činnosti a operace, které nejsou prováděny v souladu s listinou základních práv, by neměly být poskytnuty žádné finanční prostředky Společenství.

(21) Ve většině členských států spadají operativní stránky navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech do pravomoci orgánů příslušných pro kontrolu vnějších hranic. Protože provádění těchto úkolů na úrovni Unie je zřetelným přínosem, měla by agentura, v plném souladu s návratovou politikou Unie, poskytovat nezbytnou pomoc a koordinaci při organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy, určit osvědčené postupy k získání cestovních dokladů a definovat kodex chování, který by měl být dodržován při vyhošťování státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států. Unie by neměla provádět ani financovat činnosti ani operace, které nejsou v souladu s Listinou základních práv. V případě porušení Listiny základních práv by měly být návratové operace pozastaveny a případ prošetřen.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Spolupráce s třetími zeměmi týkající se záležitostí upravených nařízením (ES) č. 2007/2004 je stále důležitější. S cílem zavést solidní model spolupráce s příslušnými třetími zeměmi by měla agentura mít možnost zahájit a financovat projekty technické pomoci a vysílat styčné důstojníky do třetích zemí. Agentura by měla mít možnost přizvat zástupce třetích zemí poté, co jim poskytne nezbytnou odbornou přípravu, k účasti na svých činnostech. Navazování spolupráce s třetími zeměmi je důležité i z hlediska prosazování evropských norem správy hranic včetně úcty k základním právům a lidské důstojnosti.

(23) Spolupráce s třetími zeměmi týkající se záležitostí upravených nařízením (ES) č. 2007/2004 je stále důležitější. S cílem zavést solidní model spolupráce s příslušnými třetími zeměmi by měla agentura mít možnost zahájit a financovat projekty technické pomoci a vysílat styčné důstojníky do třetích zemí. Agentura by měla mít rovněž možnost přizvat zástupce třetích zemí poté, co jim poskytne nezbytnou odbornou přípravu, k účasti na svých činnostech. Navazování spolupráce s třetími zeměmi je důležité i z hlediska prosazování evropských norem správy hranic včetně úcty k základním právům a lidské důstojnosti.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 1

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Berouc v úvahu, že za kontrolu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, agentura usnadňuje a zefektivňuje uplatňovaní stávajících a budoucích opatření Evropské unie týkajících se řízení vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu, a to v souladu s příslušným právem Unie, mezinárodním právem, závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně a základními právy. Činí tak zajištěním koordinace činností členských států při provádění těchto opatření, a tím přispívá k účinné, vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států.

2. Berouc v úvahu, že za kontrolu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, agentura usnadňuje a zefektivňuje uplatňovaní stávajících a budoucích opatření Evropské unie týkajících se řízení vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu, Listiny základních práv a Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, a to v souladu s příslušným právem Unie, mezinárodním právem, závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně a základními právy. Činí tak zajištěním koordinace činností členských států při provádění těchto opatření, a tím přispívá k účinné, vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států, přičemž uplatňuje ustanovení Listiny základních práv s náležitým ohledem na dodržování a ochranu lidských práv migrantů. V případě porušení mezinárodního práva nebo Listiny základních práv, a především článků 1, 4, 6, 18 a 19 Listiny, je operace, při níž podle zjištění k tomuto porušení došlo, povinně zastavena.

Odůvodnění

V rámci svých povinností, které pro ni jako pro agenturu EU plynou, musí agentura Frontex provádět opatření přijatá na úrovni EU v oblasti správy vnějších hranic, stejně jako zásady zakotvené v Listině základních práv.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) provádí analýzu rizik včetně hodnocení schopnosti členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích;

c) provádí analýzu rizik včetně hodnocení schopnosti členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích a začleňuje do nich zjištění vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a vysokého komisaře OSN pro lidská práva, a to zejména s ohledem na situaci osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a pravidelně o nich informuje Evropský parlament, Komisi a členské státy;

Odůvodnění

Je důležité, aby agentura Frontex začleňovala nezávislá a komplexní zjištění v oblasti dodržování lidských práv migrantů v tranzitních zemích do svých analýz rizik.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 2 – odst. 1 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Všichni příslušníci pohraniční stráže a další zaměstnanci členských států, jakož i zaměstnanci agentury absolvují před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti příslušného práva EU a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně.

1a. Všichni příslušníci pohraniční stráže a další zaměstnanci členských států, jakož i zaměstnanci agentury a její styční úředníci absolvují před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou nebo, v případě styčných úředníků, před svým vysláním do třetí země odbornou přípravu v oblasti příslušného práva EU a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně.

Odůvodnění

Měl by být výslovně stanoven požadavek, aby styční úředníci agentury Frontex absolvovali před svým vysláním do třetích zemí odbornou přípravu v oblasti práva EU a mezinárodního práva, včetně základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 4

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Agentura může sama zahájit společné operace a pilotní projekty ve spolupráci s členskými státy.

Agentura může sama zahájit společné operace a pilotní projekty ve spolupráci se zainteresovanými členskými státy a po dohodě s hostitelským členským státem a informovat Evropský parlament prostřednictvím souhrnné zprávy agentury podle čl. 20 odst. 2 písm. b).

Odůvodnění

Agentura může zahájit společné operace teprve poté, co obdrží svolení hostitelského členského státu.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 4

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Agentura může rovněž společné operace a pilotní projekty ukončit, pokud již nejsou splněny podmínky k provádění těchto iniciativ.

Agentura může rovněž poté, co získá souhlas hostitelského členského státu, společné operace a pilotní projekty ukončit, pokud již nejsou splněny podmínky k provádění těchto iniciativ. O ukončení společné operace či pilotního programu mohou agenturu požádat zainteresované členské státy.

Odůvodnění

Hostitelský členský stát musí mít rozhodné slovo a úlohu při ukončení operací.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 4

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Agentura vyhodnocuje výsledky společných operací a pilotních projektů a do 60 dní po ukončení dané činnosti předává správní radě podrobnou hodnotící zprávu. Agentura provádí komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, začleněnou do souhrnné zprávy uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b), za účelem prohloubení kvality, ucelenosti a účinnosti budoucích operací a projektů.

4. Agentura vyhodnocuje výsledky společných operací a pilotních projektů a do 60 dní po ukončení dané činnosti předává správní radě a Evropskému parlamentu podrobnou hodnotící zprávu. Agentura provádí komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, začleněnou do souhrnné zprávy uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b), za účelem prohloubení kvality, ucelenosti a účinnosti budoucích operací a projektů. Hodnotící zprávy by se měly týkat dodržování základních práv v rámci společných operací a pilotních projektů, mimo jiné na základě sledování prováděného nezávislými pozorovateli.

Odůvodnění

Hodnocení by nemělo být omezeno na otázku, zda určitá operace plní své operační cíle, ale zahrnovat nezávislé posouzení toho, zda jsou dodržována základní práva, jež tvoří součást právního rámce operací agentury Frontex.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 a – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Operační plán obsahuje následující údaje:

Operační plán pokrývá veškeré aspekty, jež jsou považovány za nutné pro provedení společných operací a pilotních projektů, včetně následujících údajů:

Odůvodnění

Operační plán se musí konkrétně zabývat veškerými základními prvky provádění společných operací a pilotních projektů.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 a – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) složení jednotek vyslaných příslušníků;

e) složení jednotek vyslaných příslušníků a zapojení dalšího personálu;

Odůvodnění

Operační plán musí zahrnovat podrobný odkaz na způsob, jakým budou zapojeny týmy vyslaných příslušníků a další personál.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 a – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) systém podávání zpráv a hodnocení obsahující podrobná ustanovení o hlášení incidentů, kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 4;

h) systém podávání zpráv a hodnocení obsahující podrobná ustanovení o hlášení incidentů, kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 4; systém hlášení incidentů zahrnuje informace týkající se důvěryhodných tvrzení, zejména o porušeních tohoto nařízení nebo Schengenského hraničního kodexu či základních práv během společných operací a pilotních projektů, které agentura neprodleně předá příslušným vnitrostátním veřejným orgánům a správní radě;

Odůvodnění

Hlášení a hodnocení incidentů je pro řádné prosazování platného právního rámce operací agentury Frontex zásadní. Je třeba ozřejmit, že incidenty zahrnují tvrzení o porušení Schengenského hraničního kodexu i základních práv, jak je v současné době upraveno v navrhovaném bodě odůvodnění 17.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 a – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i) při operacích na moři specifické požadavky ohledně soudní příslušnosti a ustanovení námořního práva týkající se zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace.

i) při operacích na moři specifické požadavky ohledně soudní příslušnosti a příslušné právní předpisy týkající se zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace;

Odůvodnění

Operace na moři se musí zakládat na příslušných právních předpisech.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 a – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. i a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia) v případě potřeby ustanovení týkající se spolupráce se třetími zeměmi, a to v rámci ustanovení zakotvených v příslušných smlouvách o operativní spolupráci.

Odůvodnění

Způsob spolupráce se třetími zeměmi musí být u každého případu zanesen do plánu operací a musí být v souladu s příslušnými smlouvami o operativní spolupráci.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 3 b – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy dají na žádost agentury k dispozici příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně třicet dní před zamýšleným vysláním. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena.

3. Členské státy dají na žádost agentury k dispozici příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně třicet dní před zamýšleným vysláním. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena. Zapojení každého členského státu ve formě pohraniční stráže pro každou operaci je určeno na základě ročních dvoustranných dohod mezi agenturou a daným členským státem.

Odůvodnění

Konkrétní podmínky zapojení každého členského státu pro každou operaci musí být určeny na základě ročních dvoustranných dohod mezi agenturou a příslušným členským státem.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 7

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 5 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže.

Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. O obsahu společných hlavních osnov je informován Evropský parlament. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže. Při rozvíjení, uplatňování a hodnocení společných hlavních osnov by agentura Frontex měla úzce spolupracovat s Agenturou EU pro základní práva, jakož i s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Odůvodnění

Evropský parlament by měl mít přístup k informacím, které se týkají odborné přípravy. Za jednoznačně přínosnou lze považovat užší spolupráci při budování kapacity jako např. školení společně s Agenturou EU pro základní práva a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 8

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– v případě nabývání se agentura formálně dohodne s jedním členským státem na registraci vybavení v tomto členském státě;

– v případě nabývání se agentura formálně dohodne s jedním členským státem na registraci vybavení v tomto členském státě v souladu s platnými právními předpisy daného členského státu;

Odůvodnění

V případě registrace nového vybavení musí být vždy dodržovány vnitrostátní právní předpisy.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 8

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Agentura financuje nasazení vybavení, jež tvoří součást minimálního množství vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení vybavení, jež součást minimálního množství vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 60 % způsobilých výdajů.

5. Agentura financuje nasazení vybavení, jež tvoří součást minimálního množství vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení vybavení, jež součást minimálního množství vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 60 % způsobilých výdajů. Náklady na provoz vybavení hradí agentura.

Odůvodnění

Je v zájmu všech členských států, aby byly náklady na provoz vybavení hrazeny agenturou.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 10 – písm. a a (nové)

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 8 e – odst. 1 – písm. g a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa) Doplňuje se nový bod, který zní:

 

„ga) zajištění okamžitého hlášení incidentů agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním veřejným orgánům.“

Odůvodnění

V případě incidentu musí agentura okamžitě informovat správní radu a příslušné vnitrostátní veřejné orgány.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 8 e – odst. 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) systém podávání zpráv a hodnocení obsahující podrobná ustanovení o hlášení incidentů, kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 4;

h) systém podávání zpráv a hodnocení obsahující kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 4;

Odůvodnění

Hlášení incidentů je samostatně zmíněno v předešlém bodě.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 8 e – odst. 1 – písm. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i) při operacích na moři specifické požadavky ohledně soudní příslušnosti a ustanovení námořního práva týkající se zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace.

i) při operacích na moři specifické požadavky ohledně soudní příslušnosti a příslušné právní předpisy týkající se zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace;

Odůvodnění

Operace na moři se musí zakládat na příslušných právních předpisech v této oblasti.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 12

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 9 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Agentura vypracuje kodex chování pro navracení leteckou cestou státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států, který se použije během všech společných návratových operací koordinovaných agenturou a který popisuje společné standardizované postupy, jež by měly zjednodušit organizaci společných letů za účelem navracení a zajistit navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.

2. Agentura vypracuje kodex chování pro navracení leteckou cestou státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států, který se použije během všech společných návratových operací koordinovaných agenturou a který popisuje společné standardizované postupy, jež by měly zjednodušit organizaci společných letů za účelem navracení a zajistit navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace. Kodex chování by měl umožňovat pozastavit navracení v případě, že se lze na základě jednoznačných důvodů domnívat, že by návrat vedl k porušení základních práv.

Odůvodnění

Možnost pozastavit návrat v případě, že by vedl k porušení základních práv, představuje základní procesní záruku.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 12

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 9 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Kodex chování zejména přihlédne k povinnosti zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, kterou stanoví čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES. Sledování společných návratových operací by mělo být prováděno nezávislým způsobem a mělo by zahrnovat celou společnou návratovou operaci od fáze před odletem až po předání navracených osob v zemi návratu. Zjištění kontrolora provádějícího sledování, jež zahrnují dodržování kodexu chování a zejména základních práv, se poskytují Komisi a tvoří součást interní závěrečné zprávy o návratové operaci. V zájmu zajištění transparentnosti a soudržného vyhodnocování operací nuceného navracení jsou zprávy kontrolora provádějícího sledování začleněny do mechanismu každoročního podávání zpráv.

3. Kodex chování zejména přihlédne k povinnosti zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, kterou stanoví čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES. Sledování společných návratových operací by mělo být prováděno nezávislým způsobem a mělo by zahrnovat celou společnou návratovou operaci od fáze před odletem až po předání navracených osob v zemi návratu. Osoby pověřené sledováním by měly mít přístup ke všem příslušným zařízením, včetně vazebních zařízení a letadel, a měly by být náležitě proškoleny, aby mohly  vykonávat své povinnosti. Zjištění kontrolora provádějícího sledování, jež zahrnují dodržování kodexu chování a zejména základních práv, se poskytují Komisi a tvoří součást interní závěrečné zprávy o návratové operaci. V zájmu zajištění transparentnosti a soudržného vyhodnocování operací nuceného navracení jsou zprávy kontrolora provádějícího sledování začleněny do mechanismu každoročního veřejného podávání zpráv.

Odůvodnění

S cílem komplexně a efektivně sledovat nucené navracení osob by osoby pověřené sledováním měly mít neomezený přístup ke všem příslušným zařízením. Kvalita a efektivita sledování také závisí na možnosti osob pověřených sledováním získat odpovídající odbornou přípravu.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Článek 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Agentura může spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou pro základní práva a dalšími agenturami a subjekty Evropské unie a mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy a s ustanoveními o pravomocích těchto subjektů.

Agentura může spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou pro základní práva a dalšími agenturami a subjekty Evropské unie a mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy a s ustanoveními o pravomocích těchto subjektů. Evropský parlament je o veškerých takových ujednáních agentury informován.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Agentura usnadňuje v oblastech své činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie, mimo jiné v oblasti lidských práv.

1. Agentura usnadňuje v oblastech své činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie, zejména prostřednictvím evropské politiky sousedství a v rámci Unie pro Středomoří, a to mimo jiné v oblasti lidských práv.

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Agentura může do třetích zemí vyslat styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Styční úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí pro spolupráci styčných úředníků členských států vytvořených podle nařízení Rady č. 377/2004. Styční úředníci jsou vysláni pouze do těch třetích zemí, ve kterých postupy při řízení hranic respektují minimální normy v oblasti lidských práv. Při vysílání styčných úředníků by měly být upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nelegální migraci. Na základě vzájemnosti může rovněž agentura na omezenou dobu přijmout styčné úředníky vyslané třetími zeměmi. Správní rada přijme v souladu s článkem 24 na návrh výkonného ředitele seznam priorit pro daný rok.

2. Agentura může do třetích zemí vyslat styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Styční úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí pro spolupráci styčných úředníků členských států vytvořených podle nařízení Rady č. 377/2004. Styční úředníci jsou po schválení správní radou vysláni pouze do těch třetích zemí, ve kterých postupy při řízení hranic respektují základní práva a povinnosti v oblasti mezinárodní ochrany. Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci vnější politiky EU upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nelegální migraci. Na základě vzájemnosti může rovněž agentura na omezenou dobu přijmout styčné úředníky vyslané třetími zeměmi. Správní rada přijme v souladu s článkem 24 na návrh výkonného ředitele seznam priorit pro daný rok.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. V souladu s právem Evropské unie a základními právy zahrnují úkoly styčných úředníků navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, a to s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení nelegálních migrantů.

3. V souladu s právem Evropské unie a základními právy, se zvláštním ohledem na právo každého jednotlivce vycestovat z jakékoli země, včetně vlastní, zahrnují úkoly styčných úředníků navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, a to s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení nelegálních migrantů.

Odůvodnění

Pokud jde o činnost styčných úředníků ve třetích zemích, mělo by nařízení obsahovat konkrétní odkaz na právo každého jednotlivce vycestovat z jakékoli země, včetně vlastní, v souladu s čl. 12 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 2 odst. 2 protokolu 4 Listiny základních práv.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením. Agentura rovněž může přizvat zástupce třetích zemí, jiných agentur a subjektů Evropské unie nebo mezinárodních organizací k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5. Těmto zástupcům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

4. Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením s cílem zvýšit jejich potenciál, mj. v oblasti lidských práv. Agentura zajistí, aby pomoc při operacích v rámci uvedených projektů nebyla poskytována třetím zemím, u kterých se lze na základě jednoznačných důvodů domnívat, že by tyto operace vedly k porušování základních práv. Agentura rovněž může po dohodě s hostitelským členským státem přizvat zástupce třetích zemí, jiných agentur a subjektů Evropské unie nebo mezinárodních organizací k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5. Těmto zástupcům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu, zejména v oblasti základních práv.

Odůvodnění

Financování EU by nemělo být poskytováno třetím zemím v případech, kdy lze předpokládat, že společné operace by mohly mít za následek porušování základních práv, což zohledňuje zásadu stanovenou v hodnocení dopadů, které je připojeno k návrhu Evropské komise.

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy začlení do dvoustranných smluv uzavíraných se třetími zeměmi ve smyslu čl. 2 odst. 2 případná ustanovení týkající se úlohy a pravomocí agentury, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí členů jednotek vyslaných agenturou během činností uvedených v článku 3.

5. Členské státy začlení do dvoustranných smluv o spolupráci na operační úrovni uzavíraných se třetími zeměmi ve smyslu čl. 2 odst. 2 případná ustanovení týkající se úlohy a pravomocí agentury, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí členů jednotek vyslaných agenturou během činností uvedených v článku 3. Znění těchto dvoustranných smluv je postoupeno Evropskému parlamentu a Komisi.

Odůvodnění

Dvoustranné smlouvy uzavřené členskými státy se třetími zeměmi, včetně ustanovení, jež se týkají úlohy a pravomocí agentury Frontex, by měly být otevřeny kontrole Evropského parlamentu a měly by být k dispozici Evropské komisi, aby byl zajištěn jejich soulad s povinnostmi členských států zakotvenými v právních předpisech EU a se základními právy, jak je stanovuje toto nařízení.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy.

6. Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy, a zejména s Listinou základních práv a mezinárodním právem, se zvláštním ohledem na dodržování zásady nenavracení. Cílem těchto ujednání je zajistit dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva třetími zeměmi.

Odůvodnění

Jakožto agentura EU je Frontex povinen při provádění svých činností plně dodržovat a prosazovat základní práva (článek 51 Listiny základních práv). Tyto základní zásady platí rovněž při uzavírání dohod o spolupráci se třetími zeměmi.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 2007/2004

Čl. 14 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pro činnosti uvedené v odstavcích 2 a 6 je nutné získat předchozí kladné stanovisko Komise.

7. Pro činnosti uvedené v odstavcích 2 a 6 je nutné získat předchozí kladné stanovisko Komise. O dohodách o spolupráci mezi agenturou a orgány třetích zemí je informován Evropský parlament.

Odůvodnění

Agentura Frontex je institucí EU, která se řídí zásadami řádné demokratické kontroly a transparentnosti. Uvedená pracovní ujednání musí být v souladu s vnější politikou EU a Komise musí uvést důvody pro udělení souhlasného stanoviska.

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 1 – bod 23

Nařízení (ES) č. 2007/200404

Čl. 33 – odst. 2 b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2b. Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jakým byla při uplatňování nařízení respektována Listina základních práv.

2b. Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jakým byla při uplatňování tohoto nařízení zaručena práva zakotvená v Listině základních práv. Každoroční hodnocení této analýzy je připojeno k souhrnné zprávě agentury.

POSTUP

Název

Změna nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)

Referenční údaje

KOM(2010)0061 – C7-0045/2010 – 2010/0039(COD)

Příslušný výbor

LIBE

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

11.3.2010

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Barbara Lochbihler

30.3.2010

 

 

Projednání ve výboru

14.10.2010

10.1.2011

 

 

Datum přijetí

13.1.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gabriele Albertini, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Heidi Hautala, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Barry Madlener, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Francisco José Millán Mon, Alexander Mirsky, Andreas Mölzer, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Ernst Strasser, Charles Tannock, Zoran Thaler, Kristian Vigenin, Graham Watson

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Kinga Gál, Liisa Jaakonsaari, Georgios Koumoutsakos, Barbara Lochbihler, Norbert Neuser, Jacek Protasiewicz, Judith Sargentini, Marietje Schaake, Indrek Tarand, Janusz Władysław Zemke

POSTUP

Název

Změna nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)

Referenční údaje

KOM(2010)0061 – C7-0045/2010 – 2010/0039(COD)

Datum predložení EP

24.2.2010

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

11.3.2010

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

11.3.2010

DEVE

11.3.2010

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

DEVE

17.3.2010

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Simon Busuttil

21.4.2010

 

 

 

Zpochybnění právního základu

       Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko

JURI

24.5.2011

 

 

 

Projednání ve výboru

11.10.2010

26.10.2010

15.11.2010

26.1.2011

 

24.5.2011

12.7.2011

 

 

Datum přijetí

12.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

5

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Sonia Alfano, Alexander Alvaro, Roberta Angelilli, Gerard Batten, Vilija Blinkevičiūtė, Mario Borghezio, Rita Borsellino, Emine Bozkurt, Simon Busuttil, Philip Claeys, Carlos Coelho, Rosario Crocetta, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Ágnes Hankiss, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Baroness Sarah Ludford, Monica Luisa Macovei, Véronique Mathieu, Nuno Melo, Jan Mulder, Antigoni Papadopoulou, Georgios Papanikolaou, Carmen Romero López, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Renate Sommer, Rui Tavares, Wim van de Camp, Daniël van der Stoep, Renate Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Edit Bauer, Anna Maria Corazza Bildt, Luis de Grandes Pascual, Ioan Enciu, Monika Hohlmeier, Jean Lambert, Antonio Masip Hidalgo, Mariya Nedelcheva, Hubert Pirker, Michèle Striffler, Kyriacos Triantaphyllides, Cecilia Wikström

Datum předložení

15.7.2011