Postup : 2011/2175(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0430/2011

Předložené texty :

A7-0430/2011

Rozpravy :

PV 19/01/2012 - 5
CRE 19/01/2012 - 5

Hlasování :

PV 19/01/2012 - 10.13
CRE 19/01/2012 - 10.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


ZPRÁVA     
PDF 247kWORD 195k
30. listopadu 2011
PE 467.138v03-00 A7-0430/2011

Jak zastavit plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU

(2011/2175(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Salvatore Caronna

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Jak zastavit plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU

(2011/2175(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, které se týkají zachování, ochrany a zlepšování kvality lidského zdraví a životního prostředí,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepším fungování potravinového řetězce v Evropě(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin(4),

–   s ohledem na usnesení ze dne 23. června 2011, nazvané Společná zemědělská politika do roku 2020: řešení problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územní problematiky(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu(6),

–   s ohledem na Přípravnou studii o plýtvání potravinami v rámci EU 27 vydanou generálním ředitelstvím Evropské komise pro životní prostředí (2010),

–   s ohledem na studii FAO (2011) nazvanou „Celosvětový úbytek potravin a plýtvání potravinami“,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0430/2011),

A. vzhledem k tomu, že každý rok se v Evropě čím dál větší množství zdravých a poživatelných potravin – podle určitých odhadů až 50 % – ze všech článků potravinářského dodavatelského řetězce, v některých případech v průběhu cesty ke spotřebiteli, vyhodí do odpadu;

B.  vzhledem k tomu, že podle studie zveřejněné Komisí dosahuje roční produkce potravinového odpadu ve 27 členských státech zhruba 89 milionů tun, což představuje 179 kg na obyvatele, přičemž mezi jednotlivými státy a jejich částmi existují výrazné rozdíly, ačkoli se zde ani nebere v potaz plýtvání v zemědělství na úrovni produkce či úlovky ryb navrácené do moře; vzhledem k tomu, že celkové množství potravinového odpadu se do roku 2020 zvýší přibližně na 126 milionů tun (40% nárůst), nebudou-li přijaty další preventivní kroky či opatření;

C. vzhledem k tomu, že v Evropské unii stále ještě žije 79 milionů osob pod hranicí chudoby, tzn. že více než 15 % občanů EU má nižší příjem než 60 % průměrné mzdy v zemi jejich bydliště; vzhledem k tomu, že 16 milionů těchto občanů dostává prostřednictvím dobročinných organizací potravinovou pomoc;

D. vzhledem ke znepokojivým údajům poskytnutým organizací FAO, podle nichž v současné době ve světě žije 925 milionů osob ohrožených podvýživou, a že se tak stále vzdalujeme dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jež předpokládají do roku 2015 snížení chudoby a hladu na polovinu;

E.  vzhledem k tomu, že se na základě studií organizace FAO předpokládá nárůst světové populace ze 7 na 9 miliard do roku 2050, což bude vyžadovat zvýšení dodávek potravin minimálně o 70 %;

F.  vzhledem k tomu, že světová produkce obilí se zvýšila z 824 milionů tun v roce 1960 na přibližně 2,2 miliardy tun v roce 2010, a že se tedy každý rok produkce navyšuje o 27 milionů tun; pokud bude tento trend celosvětové zemědělské produkce pokračovat, bude do roku 2050 zvýšení produkce obilovin, úměrné tomu současnému, stačit pro obživu celosvětové populace; vzhledem k tomu, že ztráty po sklizni však činí přibližně 14 % celkové produkce a dalších 15 % se ztrácí při rozdělování a plýtváním domácností, mohli bychom získat tři pětiny celkové hodnoty představující potřebné navýšení potravin do roku 2050 jen tím, že bychom prostě přestali potravinami plýtvat,

G. vzhledem k tomu, že omezení plýtvání potravinami představuje důležitý počáteční krok v boji proti hladu ve světě, reakci na zvýšení poptávky podle odhadů FAO a pro zlepšení výživy obyvatelstva;

H. vzhledem, k tomu, že méně plýtvání s potravinami by znamenalo efektivnější využití půdy, lepší řízení vodních zdrojů, a mělo by pozitivní dopady pro zemědělský sektor na celém světě, a rovněž by podpořilo boj proti podvýživě v rozvojovém světě;

I.   vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami má nejen etické, hospodářské, sociální a výživové důsledky, ale také dopady zdravotní a environmentální, neboť nespotřebovaná masa potravin zásadním způsobem přispívá ke globálnímu oteplování a potravinový odpad je zdrojem metanu, který je jako skleníkový plyn jedenadvacetkrát silnější než oxid uhličitý;

J.   vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích plýtvají spotřebitelé potravinami minimálně; vzhledem k tomu, že jakékoli plýtvání potravinami v těchto zemích je zaviněno především finančními a technickými omezeními v celém řetězci produkce potravin;

K. vzhledem k tomu, že v Evropě a Severní Americe v minulých desetiletích, kdy byla produkce potravin hojná, nebylo plýtvání potravinami politickou prioritou, což vedlo k celkovému zvýšení množství potravinového odpadu v potravinářském dodavatelském řetězci; vzhledem k tomu, že v Evropě a Severní Americe dochází k plýtvání potravinami převážně v maloobchodní fázi a při spotřebě, zatímco v rozvojovém světě jsou hlavními problémy ztráty ve fázi produkce, sklizně, zpracování a přepravy;

L.  vzhledem k tomu, že podle nedávných studií je s každým kilogramem vyprodukovaných potravin vypuštěno do ovzduší 4,5 kg CO2; vzhledem k tomu, že přibližně 89 milionů tun potravin, jež je v Evropě ročně vyplýtváno, způsobuje vznik 170 milionů tun CO2, což můžeme rozdělit následovně: potravinářský průmysl 59 milionů tun CO2/rok, spotřeba domácností 78 milionů tun CO2/rok, další oblasti 33 milionů tun CO2/rok; vzhledem k tomu, že na produkci 30 % potravin, které nakonec nejsou spotřebovány, je potřeba dalších 50 % vodních zdrojů na zavlažování, zatímco na produkci 1 kilogramu hovězího masa je potřeba 5-10 tun vody;

M. vzhledem k tomu, že ohrožení zabezpečení dodávek potravin je zrcadlově doplněno problémy bohatého světa, jako je obezita, kardiovaskulární nemoci a rakovina vznikající následkem konzumace nadměrného množství tuků a bílkovin, což vede k tomu, že počet lidí s nadváhou je stejný jako počet podvyživených obyvatel;

N. vzhledem k tomu, že nedávný úbytek faktorů produkce je v rozporu s potřebou zvýšit dodávky potravin v EU;

O. vzhledem k tomu, že podpora zlepšení účinnosti potravinářského dodavatelského řetězce v rozvojových zemích může být přínosná nejen přímo pro místní ekonomiky a udržitelný růst daných zemí, ale může také nepřímo přispět k rovnováze ve světovém obchodu se zemědělskými produkty a k přerozdělování přírodních zdrojů;

P.  vzhledem k tomu, že výměna osvědčených postupů na evropské i mezinárodní úrovni i poskytnutí pomoci rozvojovým zemím mají pro celosvětový boj s plýtváním potravinami zásadní význam;

Q. vzhledem k tomu, že vzrůstající počet členských států přijímá iniciativy pro zvýšení informovanosti veřejnosti o příčinách a důsledcích plýtvání potravinami, o způsobech, jak je omezit, a o prosazování kultury řídící se zásadami udržitelnosti a solidarity mezi vědci i ostatními občany;

R.  vzhledem k tomu, že k plýtvání potravinami dochází ve všech článcích potravinářského dodavatelského řetězce od fáze zemědělské výroby až po fáze skladování, zpracování, distribuce, správy a spotřeby;

S.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za zabezpečení potravin a zamezení plýtvání potravinami, kde je možné se mu vyhnout, náleží primárně činitelům v potravinářském dodavatelském řetězci;

T.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zakazují prodej potravin za nižší než nákladovou cenu, čímž maloobchodníky zbavují možnosti prodat ke konci dne spotřebitelům zbývající čerstvé potraviny levněji, a přispívají tak k dalšímu plýtvání v potravinářském dodavatelském řetězci;

U. konstatuje, že nedávno přijaté nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům objasňuje, že potraviny označené údajem „spotřebujte do“ by měly být po uplynutí data spotřeby považovány za nebezpečné;

V. vzhledem k tomu, že Fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce a Kulatý stůl pro udržitelnou spotřebu a výrobu pracují na zlepšení efektivity a udržitelnosti celého potravinářského dodavatelského řetězce;

1.  je přesvědčen, že zajišťování potravin je základním lidským právem, které se uskutečňuje prostřednictvím stálé dostupnosti a požívání zdravé, dostatečné, přiměřené a hodnotné stravy a přístupu k ní; zdůrazňuje, že světová produkce potravin je podmíněna řadou faktorů, včetně vyčerpatelnosti přírodních zdrojů vzhledem ke zvyšující se celosvětové populaci a omezeného přístupu k potravinám pro nejzranitelnější vrstvy obyvatel;

2.  vyzývá Radu, Komisi, členské státy a zúčastněné strany potravinářského dodavatelského řetězce, aby naléhavě řešily problém plýtvání potravinami v celém dodavatelském a spotřebním řetězci a aby vytvořily pokyny a podpořily způsoby pro zlepšení účinnosti potravinářského dodavatelského řetězce pro jednotlivá odvětví, a naléhavě je vybízí, aby to pojaly v rámci evropského politického programu jako prioritu; v této souvislosti žádá Komisi, aby informovala o probíhající práci Fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce a Evropského kulatého stolu pro udržitelnou spotřebu a výrobu potravin i s ohledem na doporučení týkající se toho, jak zamezit plýtvání potravinami;

3.  je znepokojen skutečností, že podstatné množství potravin se denně vyhazuje, ačkoli jsou zcela poživatelné, a tím, že plýtvání potravinami je příčinou environmentálních i etických problémů a výdajů v ekonomické i sociální oblasti, což představuje výzvy v rámci vnitřního trhu jak pro podniky, tak pro spotřebitele; vyzývá tudíž Komisi, aby provedla rozbor příčin a důsledků toho, že se v Evropě každoročně vyplýtvá a vyhodí zhruba 50 % vyprodukovaných potravin, a zajistila, že tento rozbor bude obsahovat přesnou analýzu množství, které se vyplýtvá, a rovněž hodnocení hospodářských, environmentálních, výživových a sociálních dopadů; rovněž Komisi žádá, aby učinila konkrétní opatření pro omezení plýtvání potravinami na polovinu do roku 2025 a současně pro předcházení produkci potravinového odpadu;

4.  zdůrazňuje, že potravinami se plýtvá z různých důvodů, jako je nadprodukce, špatné zacílení produktu (nepřiměřená velikost či tvar), poničení produktu nebo obalu, normy uvádění výrobků na trh (problémy se vzhledem nebo vady obalů), či špatné řízení zásob a marketingových strategií;

5.  žádá Komisi, aby zhodnotila dopad politiky vymáhání v oblasti plýtvání potravinami; doufá, že bude přijata politika vymáhání právních předpisů v oblasti nakládání s odpady ve všech článcích potravinového řetězce s použitím zásady „znečišťovatel platí“;

6.  domnívá se, že s cílem co nejvíce omezit plýtvání potravinami je třeba zapojit všechny zúčastněné strany potravinářského dodavatelského řetězce a zaměřit se v jednotlivých odvětvích na různé příčiny plýtvání; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu celého potravinového řetězce s cílem určit ta potravinářská odvětví, kde dochází k největšímu plýtvání potravinami a kde mohou být použita řešení na předcházení vzniku potravinového odpadu;

7.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s FAO na stanovení společných cílů pro celosvětové omezení plýtvání potravinami;

8.  konstatuje, že problematika plýtvání potravinami by se měla řešit z hlediska účinnosti zdrojů, a vyzývá Komisi, aby přišla s konkrétními iniciativami řešení plýtvání potravinami podle stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“, a zajistila tak, že tento problém získá stejnou pozornost jako otázka energetické účinnosti a že v této věci bude ve stejné míře zvyšována informovanost, protože tyto záležitosti jsou pro životní prostředí a naši budoucnost stejně důležité;

9.  vyzývá Komisi, aby pro členské státy vytvořila konkrétní cíle v oblasti předcházení plýtvání potravinami jako součást cílů pro předcházení vzniku odpadu v členských státech do roku 2014, jak doporučuje rámcová směrnice o odpadech z roku 2008;

10. považuje za nutné omezit plýtvání potravinami v celém potravinovém řetězci od zemědělce až ke spotřebiteli; zdůrazňuje nutnost přijmout koordinovanou strategii, po níž budou následovat konkrétní opatření, včetně výměny osvědčených postupů na evropské i vnitrostátní úrovni, za účelem zlepšit koordinaci mezi členskými státy s cílem zamezit plýtvání potravinami a zlepšit účinnosti potravinářského dodavatelského řetězce; domnívá se, že by toho bylo možné dosáhnout prostřednictvím podpory přímých vztahů mezi producenty a spotřebiteli a zkrácením dodavatelského řetězce, jakož i apelováním na všechny zúčastněné strany, aby více sdílely odpovědnost a zlepšily koordinaci s cílem dále zlepšit logistiku, přepravu, správu zásob a balení;

11. vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby si navzájem vyměňovaly osvědčené postupy a kombinovaly přitom znalosti z různých fór a platforem, jako je Evropské fórum sdílení o udržitelnosti, Evropský kulatý stůl pro udržitelnou výrobu a spotřebu potravin, Fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, neformální síť členských států s názvem „Přátelé udržitelných potravin“, Fórum spotřebního zboží aj.;

12. vyzývá Komisi, aby při přípravě rozvojových politik podporovala opatření s cílem omezit plýtvání v celém potravinářském dodavatelském řetězci v rozvojových zemích, kde životně důležité techniky produkce, řízení činností následujících po sklizni, infrastruktury a procesy pro zpracování a balení nejsou na odpovídající úrovni; navrhuje podpořit modernizaci tohoto zemědělského vybavení a infrastruktury s cílem snížit ztráty po sklizni a prodloužit trvanlivost potravin; domnívá se dále, že zvýšení účinnosti tohoto řetězce může dotčeným zemím pomoci dosáhnout potravinové soběstačnosti;

13. žádá o změnu zacílení podpůrných opatření na úrovni EU ohledně rozdělení potravin nejchudším občanům v Unii, pomoci Společenství pro poskytování mléka a mléčných produktů dětem do škol a programu na podporu konzumace ovoce ve školách, s ohledem na zamezení plýtvání potravinami;

14. bere na vědomí, že ohledně vymezení výrazů „plýtvání potravinami“ a „potravinový odpad“ panují nejasnosti; zastává názor, že „plýtváním potravinami“ se všeobecně rozumí celkové množství potravinových produktů vyřazených ze potravinářského dodavatelského řetězce z ekonomických nebo estetických důvodů nebo proto, že se blíží konec doby jejich trvanlivosti, které jsou však ještě plně poživatelné a mohou být určeny k lidské spotřebě a které jsou v případě, že se nevyužijí jinak, odstraněny a jejich vyplýtvání vede k negativním dopadům na životní prostředí, ekonomickým nákladům a ušlému výdělku pro příslušné podniky;

15. bere na vědomí, že v Evropě neexistuje jednotná definice plýtvání potravinami; vyzývá proto Komisi, aby předložila legislativní návrh obsahující jasnou definici typologie „plýtvání potravinami“ a aby v této souvislosti vytvořila též samostatnou definici pro zbytky potravin určené pro biologická paliva či biologický odpad, které se liší od běžného potravinového odpadu, neboť se znovu využívají pro energetické účely;

16. domnívá se, že všechny členské státy by měly zajistit, aby maloobchodníci měli možnost významně snižovat ceny čerstvých potravin na nižší než výrobní cenu, pokud se blíží datum doporučené spotřeby výrobku, aby se omezilo množství neprodaných potravin, které se vyhazují, a aby měli spotřebitelé s nižšími příjmy možnost kupovat si kvalitní potraviny za nižší ceny;

17. rád by poukázal na to, že zemědělství díky své povaze využívá efektivně zdroje a může sehrát zásadní a vedoucí úlohu v boji proti plýtvání potravinami; nabádá proto Komisi, aby do příštích legislativních návrhů týkajících se zemědělství, obchodu a distribuce potravinových produktů zahrnula ambiciózní opatření pro tyto účely; očekává, že budou přijímána společná opatření, pokud jde o investice do výzkumu, vědy, oblasti technologií, vzdělávání, šíření informací o zemědělství a inovací v tomto odvětví za účelem omezení plýtvání potravinami, vzdělání a povzbuzení spotřebitelů k tomu, aby odpovědně jednali a aby podnikali uvědomělé kroky s cílem předcházet plýtvání potravinami;

18. zastává názor, že požadavky na vnější kvalitu, ať už uložené evropskou nebo vnitrostátní legislativou nebo vnitřními předpisy podniků, které stanoví velikost a tvar zejména u čerstvého ovoce a zeleniny, jsou důvodem zbytečného vyřazování mnoha potravin, čímž zvyšují množství potravinového odpadu; vyzývá rovněž zúčastněné strany, aby uznávaly a vysvětlovaly výživnou hodnotu zemědělských produktů s nedokonalými rozměry a tvary s cílem omezit potravinový odpad;

19. vzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro provádění článku 5 rámcové směrnice o odpadech (2008/98/ES), který definuje vedlejší produkty, vzhledem k nedostatečné právní srozumitelnosti v rámci právních předpisů EU týkajících se rozlišení mezi tím, co je odpad, a co nikoli, což může stát v cestě účinnému využívání vedlejších produktů;

20. žádá Komisi, členské státy, zpracovatele a obchodníky, aby vypracovali pokyny, jak bojovat proti zbytečnému plýtvání potravinami, a aby ve svém článku potravinářského dodavatelského řetězce usilovali o větší účinnost zdrojů a nadále vyvíjeli snahu o zlepšení zpracování, balení a přepravy produktů tak, aby se omezilo zbytečné plýtvání potravinami;

21. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů a kampaně zvyšující informovanost veřejnosti o hodnotě potravin a zemědělské produkce a o příčinách a důsledcích plýtvání potravinami a o způsobech, jak mu zabránit, a aby prosazovaly kulturu založenou na zásadách udržitelnosti a solidarity mezi vědci i ostatními občany; vyzývá členské státy, aby podpořily zavedení vzdělávacích programů v oblasti výživy na všech vzdělávacích stupních, včetně středních škol, které by poskytovaly např. informace o tom, jak potraviny skladovat a vařit i jak likvidovat odpad, čímž by podnítily lepší vzorce chování; zdůrazňuje význam místních orgánů a obecních podniků - vedle obchodníků a sdělovacích prostředků - a jejich úlohy při poskytování informací a podpory občanům, co se týče předcházení a omezení plýtvání potravinami;

22. vítá iniciativy, které již byly zavedeny v některých členských státech a spočívají ve zpětném odběru neprodaných a vyřazených produktů na místní úrovni v celém potravinářském dodavatelském řetězci a jejich přerozdělení mezi občany, jejichž příjmy jsou nižší než minimální, a tudíž jsou bez kupní síly; zdůrazňuje v této spojitosti význam výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a také význam iniciativ na místní úrovni; v této souvislosti zdůrazňuje, že na jedné straně je velmi cenná pomoc dobrovolníků při třídění a rozdělování produktů a na straně druhé je cenné i přispění odborné veřejnosti k vypracování systémů a opatření na zamezení plýtvání;

23. žádá maloobchodníky, aby se zapojili do programů rozdělování potravin pro občany s nízkou kupní silou a aby prováděli opatření zaměřená na poskytování slev u produktů s končící trvanlivostí;

24. vítá práci společností a profesionálních partnerství z veřejného, soukromého, vysokoškolského i komunitního sektoru, kteří na evropské úrovni vytvářejí a provádějí koordinované akční programy týkající se boje proti plýtvání potravinami;

25. domnívá se, že investice do metod zaměřených na omezení plýtvání potravinami by mohly vést ke snížení ztrát podniků v zemědělsko-potravinářském odvětví, a tím by mohlo dojít ke snížení cen potravin, což by chudším obyvatelům mohlo umožnit získat lepší přístup k potravinám; vyzývá Komisi, aby vymezila nástroje a opatření s cílem zvýšit zapojení zemědělsko-potravinářských podniků, velkoobchodních trhů, obchodů, distribučních řetězců, jídelen, veřejných a soukromých stravovacích zařízení, veřejné správy a nevládních organizací do činností, které mají omezit plýtvání potravinami; vybízí k využívání internetu a nových technologií k těmto účelům; v této souvislosti poukazuje na význam vytvoření znalostního a inovačního společenství  pro potraviny, které se mimo jiné zaměřilo na přecházení plýtvání potravinami; žádá Komisi, aby vyzvala zemědělsko-potravinářské odvětví a zúčastněné strany k převzetí svého podílu odpovědnosti v otázce plýtvání potravinami, konkrétně tím, že nabídnou rozmanité velikosti balení, aby se tak vyhodnotily přínosy plynoucí z nabídky volně ložených nebalených potravin, a více zohlednily jednočlenné domácnosti s cílem snížit plýtvání potravinami, a tím i spotřebitelskou uhlíkovou stopu;

26. vyzývá členské státy, aby zavedly ekonomické pobídky směřující k omezení plýtvání potravinami;

27. zdůrazňuje, že emise skleníkových plynů spojené s produkcí, balením a přepravou potravin, které jsou vyhozeny, jsou zbytečnými dodatečnými emisemi; konstatuje, že klíčovým krokem ke zmírnění změny klimatu je zlepšení účinnosti potravinového řetězce, aby se zabránilo plýtvání potravinami a zmenšilo se množství poživatelného potravinového odpadu;

28. vyzývá Komisi, aby posoudila možnost změny předpisů, které upravují zadávání veřejných zakázek na pohostinské služby tak, aby se při jejich přidělování upřednostňovaly podniky zaručující bezplatné rozdělení nespotřebovaných (neprodaných) produktů mezi občany s nízkou kupní silou a podporující konkrétní opatření na snížení plýtvání potravinami v prvních fázích potravinářského řetězce, například upřednostnění zemědělských a potravinových produktů vyrobených co nejblíže místu spotřeby, přičemž by jiná kritéria zůstala stejná;

29. vyzývá Komisi, aby se za účelem poskytnutí názorného příkladu zabývala plýtváním potravinami v samotných orgánech EU a aby přijala naléhavá a nutná opatření ke snížení velmi vysokého množství potravin, jež se každý den vyhazuje v jídelnách různých orgánů EU;

30. vyzývá Komisi, aby zhodnotila a stimulovala opatření na omezení plýtvání potravinami na počátku potravinového řetězce, jakými jsou například vyjasnění dvojí doby trvanlivosti (pro obchodníky a pro spotřebitele) a prodej zlevněných produktů s téměř ukončenou lhůtou trvanlivosti nebo poškozených produktů; konstatuje, že optimalizované a účinné využívání balení produktů může významným způsobem přispět k předcházení plýtvání potravinami tím, že se sníží dopad na životní prostředí, např. prostřednictvím průmyslového ekodesignu, což zahrnuje opatření, jako je použití různých velikostí obalů, aby měli spotřebitelé možnost koupit si správné množství a nebyli nuceni k nadměrné spotřebě zdrojů, poskytování rad ohledně skladování a používání produktů či navrhování balení produktů tak, aby se prodloužila doba možného skladování a jejich čerstvost, a to při průběžném zajištění toho, aby byly užívány vhodné materiály pro balení a uchovávání potravin, které neohrozí zdraví nebo životnost produktu;

31. vyzývá Komisi, aby vydala ve spolupráci s členskými státy doporučení ohledně chladících teplot založená na zjevném faktu, že neoptimální a nevhodné teploty vedou k předčasné nepoživatelnosti potravin a zapříčiňují zbytečné plýtvání; zdůrazňuje skutečnost, že harmonizované úrovně teploty v celém dodavatelském řetězci by zlepšily uchovávání produktů a snížily potravinářský odpad u produktů dopravovaných a uváděných na trh přes hranice;

32. připomíná výsledky průzkumu Komise (Posílení pravomocí spotřebitelů v EU –SEK(2011)469), z něhož vyplývá, že 18 % evropských občanů nerozumí nápisu „minimální trvanlivost do“; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vysvětlily údaje na štítcích potravin („minimální trvanlivost do“, „použitelnost do“ a „spotřebujte do“) s cílem snížit nejistotu spotřebitelů ohledně poživatelnosti potravin a poskytnout veřejnosti přesné informace, zejména co se týče rozdílu mezi označením „minimální trvanlivost do“, které se vztahuje ke kvalitě, zatímco označení „spotřebujte do“ se týká bezpečnosti výrobku, s cílem umožnit spotřebiteli informovaně se rozhodovat; naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila uživatelsky vstřícnou příručku ohledně používání potravin, jimž brzy uplyne datum použitelnosti, která bude založena na osvědčených postupech účastníků potravinářského dodavatelského řetězce, a zajistila tak bezpečnost potravinových darů a krmiv pro zvířata s cílem sladit například rychleji a účinněji nabídku a poptávku;

33. vyzývá členské státy, aby povzbuzovaly a podporovaly iniciativy, jejichž cílem je pobízet k udržitelné produkci v malém a středním měřítku určené ke spotřebě na místních a regionálních trzích; uznává, že místní trhy jsou z hlediska životního prostředí udržitelné a přispívají ke stabilitě primárního sektoru; požaduje, aby společná zemědělská politika v budoucnu zaručila potřebné finanční prostředky na prosazování stability v primárním sektoru, například prostřednictvím přímého prodeje a místních trhů, a na veškeré formy propagace krátkého dodavatelského řetězce či řetězce s nulovou kilometrovou vzdáleností;

34. vyzývá členské státy, aby pro malé producenty na místní úrovni a místní skupiny producentů zajistily možnost účastnit se veřejných zakázek ohledně zavádění specifických programů, jež budou podporovat především konzumaci ovoce a mléčných výrobků ve školách;

35. naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby vyhlásily rok 2013 Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami, což by byl významný nástroj pro informování a zvyšování povědomí, jehož pomocí by se zvýšila informovanost občanů o této důležité otázce a bylo by možné upoutat k ní i pozornost vlád členských států, které by na problémy, jež budeme v této oblasti v nejbližší době řešit, mohly vyčlenit odpovídající prostředky;

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 312, 23.11.2008, s. 3.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0264

(3)

Přijaté texty; P7_TA(2010)0302

(4)

Přijaté texty; P7_TA(2011)0006

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0297

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0307.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Plýtvání potravinami doznalo takových rozměrů, že je lze považovat za celosvětový problém, jenž se týká všech článků zemědělsko-potravinářského řetězce od zemědělce až po spotřebitele.

Podle některých údajů, shromažďovaných již od roku 1974, se odhaduje, že od té doby se plýtvání jídlem ve světě zvýšilo o 50 %.

K plýtvání dochází na zemědělských plochách, ve zpracovatelském průmyslu, v distribučních podnicích i v případě spotřebitelů, potravinami se plýtvá jak v průmyslových, tak v rozvojových zemích. Mrhání jídlem tak představuje celé jedno paralelní odvětví k odvětví produkce a má mnoho negativních dopadů.

Oproti otázce plýtvání potravinami stojí zásadní problém jejich zajišťování, jež vážně ohrožuje řada činitelů, mimo jiné omezené množství přírodních zdrojů ve srovnání s rostoucí světovou populací a nedostatečný přístup nejchudších vrstev populace k potravinám.

Z tohoto kontextu vycházejí analýzy a úvahy o tom, jak využíváme nám dostupné potraviny.

Nedávná studie zadaná organizací FAO odhalila znepokojivé údaje týkající se především průmyslového světa: každý obyvatel Evropy a Severní Ameriky vyplýtvá 95 až 115 kg potravin ročně, oproti tomu v Subsaharské Africe se jedná jen o 6 až 11 kg.

Příčiny plýtvání se různí: odlišují se v jednotlivých úrovních zemědělsko-potravinářského řetězce, podle druhu produktu i místa, kde k plýtvání dochází. Pokud rozdělíme řetězec na pět částí (zemědělskou produkci, správu a skladování, zpracování, distribuci a spotřebu), povšimneme si, jak různé chování v každé z těchto částí vede k vyřazování plně poživatelných potravin do odpadu: od ztrát při sklizni a skladování, přes špatné zajištění produktů při přepravě a chybné balení, až po špatné návyky konečných spotřebitelů při nákupu a užívání potravinových produktů.

Pokud jde o průmyslové země, k plýtvání dochází především v konečných fázích řetězce, tzn. během distribuce a spotřeby, a jeho příčinou je zejména nadměrná produkce potravin, zatímco v rozvojových zemích k němu dochází v počátečních fázích řetězce, a to z důvodu nedostatku vyspělých zemědělských technologií, účinných dopravních systémů a infrastruktury (například uchování produktů v chladu) a možností bezpečného skladování.

Tyto údaje ozřejmují, že velké množství vyprodukovaných potravin může být ve skutečnosti dále použito ke konzumaci místo toho, aby bylo zničeno jako jiný odpad, což má značné dopady na životní prostředí a hospodářství a zahrnuje to i etické aspekty.

Nadměrná produkce potravin, které se následně nespotřebují, má ve skutečnosti značné dopady na životní prostředí, pokud jde o využívání energie a přírodních zdrojů (především vody) a emise plynů do ovzduší; odhaduje se totiž, že 89 milionů tun potravinového odpadu v Evropě vyprodukuje 170 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně.

Kromě toho, že produkce jídla, které se posléze nespotřebuje, poškozuje životní prostředí, je třeba zohlednit také náklady na zpracování a odstranění tohoto odpadu a ušlý výdělek produkujících podniků.

Boj proti plýtvání potravinami se musí stát prioritou politického programu EU; Komise, Rada a členské státy by měly vypracovat konkrétní strategie a opatření na omezení plýtvání potravinami v celém dodavatelském řetězci na polovinu do roku 2025, na zlepšení účinnosti odvětví a na zvýšení informovanosti veřejnosti o tomto tématu, jehož mnohé aspekty jsou stále ještě málo známy.

Je nezbytné, aby občané byli informováni nejen o příčinách a důsledcích plýtvání potravinami, ale také o způsobech, jak mu zabránit; je třeba podporovat kulturu zakládající se na zásadách udržitelnosti a solidarity mezi vědci i ostatními občany, a podporovat tak příkladnější jednání.

Zkušenosti ukazují, že spontánní iniciativy dobrovolnických nebo profesních sdružení, jež mají za cíl zviditelnit a konkretizovat kulturu zaměřenou proti plýtvání potravinami, měly tam, kde byly uskutečněny, značný úspěch.

V této souvislosti žádáme, aby byl rok 2013 vyhlášen Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami, což by byl významný nástroj pro zvyšování informovanosti a povědomí o tomto důležitém tématu.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (22. 11. 2011)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k otázce, jak se vyhnout plýtvání potravinami: strategie pro účinnější potravinový řetězec v EU

(2011/2175(INI))

Navrhovatelka: Anna Rosbach

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v Evropě dosahují ztráty potravin ve stadiu pěstování, po sklizni a v průběhu zpracování a ve formě potravinového odpadu ve fázi maloobchodního prodeje a spotřeby 179 kg na osobu za rok(1),

B.  vzhledem k tomu, že lze předejít 60 % potravinového odpadu z evropských domácností a že 20 % potravin je vyhozeno kvůli nejasnostem ohledně časových údajů na značení výrobků(2),

C. vzhledem k tomu, že v Evropě a Severní Americe v minulých desetiletích, kdy existovala nadměrná produkce potravin, nebylo plýtvání potravinami politickou prioritou, což vedlo k celkovému zvýšení množství potravinového odpadu v potravinovém řetězci; vzhledem k tomu, že v Evropě a Severní Americe dochází k plýtvání potravinami převážně v maloobchodní fázi a při spotřebě, zatímco v rozvojovém světě jsou hlavními problémy ztráty ve fázi pěstování, sklizně, zpracování a přepravy,

D. vzhledem k tomu, že je nutné dosáhnout zásadní pozitivní změny v chování spotřebitelů, aby méně plýtvali jídlem, avšak již nyní lze docílit zlepšení v potravinovém řetězci Evropské unie v řízení fáze skladování, přepravy a distribuce,

E.  vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami nezvyšuje pouze ekonomické náklady, ale není oprávněné ani z etického a ekologického hlediska,

F.  vzhledem k tomu, že produkce potravin je spojena s vysokou mírou emisí CO2 a využívání zdrojů (včetně půdy a vody),

G. vzhledem k tomu, že se kromě toho odhaduje, že ztráty po sklizni činí jen v Evropě každý rok 4 miliardy EUR,

1.  je přesvědčen, že absolutní prioritou musí být zabránění ztrátám potravin, protože potraviny jsou cenným a vzácným zdrojem a miliony lidí trpí hlady;

2.  vyzývá k přijetí opatření ke snížení potravinového odpadu v potravinářském průmyslu, obchodním odvětví, restauracích, zdravotnických zařízeních, školách a dalších zařízeních, protože mnoho druhů biologického odpadu vzniká v důsledku spotřeby potravin ve společenstvích;

3.  zdůrazňuje, že neexistuje žádná harmonizovaná definice plýtvání potravinami, což vede k vážným nesrovnalostem ve shromažďování statistických údajů a brání efektivním krokům na evropské a vnitrostátní úrovni;

4.  konstatuje, že politika EU pro nakládání s biologickým odpadem musí být propracovaná a přizpůsobena jak z etického, tak i ekologického hlediska;

5.  uznává, že snížení plýtvání potravinami má významný přínos pro životní prostředí, nejen pokud jde o negativní dopady likvidace odpadů, ale také z hlediska energetických úspor, emisí, vody a využívání půdy v procesu pěstování a zabránění negativním dopadům spojeným s potenciálně neudržitelnými postupy v zemědělské výrobě, jako je znečisťování vody a ztráta biologické rozmanitosti;

6.  zastává názor, že plýtvání potravinami by se z velké části dalo předcházet, kdyby byl potravinový řetězec co nejkratší a zahrnoval účinnou místní produkci a distribuci, čímž by přispěl k menšímu plýtvání potravinami;

7.  je znepokojen tím, že ekologické náklady produkce se náležitě neodrážejí ve spotřebitelských cenách;

8.  vyzývá Komisi, aby na základě rámcové směrnice o odpadech navrhla jasné cíle snížení plýtvání potravinami; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost plýtvání potravinami při hodnocení programů členských států zaměřených na předcházení vzniku odpadů a jejich cílů a ukazatelů v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech; vyzývá, aby při posuzování dopadu každého legislativního návrhu týkajícího se potravin byl hodnocen vliv vytváření potravinového odpadu;

9.  vyzývá členské státy, aby ve svých programech pro předcházení vzniku odpadů věnovaly zvláštní pozornost plýtvání potravinami a přijaly legislativní opatření zaměřená na zamezení plýtvání potravinami v celém potravinovém řetězci, a to i na úrovni maloobchodu a velkoobchodu; to by mělo zahrnovat také stanovení cílů pro zamezení vzniku třídění a redistribuci odpadu;

10. vyzývá k přísnému uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanoveno v rámcové směrnici o odpadech, tj.:

 zabránit plýtvání jako přednostní priorita, čímž se sníží emise skleníkových plynů a používání vody,

 opětovné použití a recyklace (např. kompostování) jako další možnosti,

 využívání výroby bioplynu jako dalšího kroku v hierarchii, a

 využívání spalování či ukládání na skládku až v poslední řadě;

11. zdůrazňuje potřebu vybudovat více zařízení na recyklaci biologického odpadu a zvýšit sběr nevyhnutelného potravinového odpadu v domácnostech, jako jsou nežádoucí součásti potravin; podporuje kroky, jako je kompostování v domácnostech a recyklace biologického odpadu v zemědělství;

12. domnívá se, že při zpracování a používání biologického odpadu má v zájmu ochrany zdraví člověka přednostní význam zásada předběžné opatrnosti, zejména v souvislosti s jeho možným nepřímým návratem do potravin nebo potravinového řetězce či v souvislosti s jeho používáním v dovážených potravinách a krmivech;

13. zastává názor, že je nutné optimalizovat balení snížit jejich objem; měl by být podporován výzkum a inovace v oblasti inteligentních systémů balení s cílem prozkoumat řešení vhodná pro skutečné využívání jednotlivých produktů až do data spotřeby;

14. je pevně přesvědčen, že je třeba rozvíjet uvědomělý vztah spotřebitelů k životnímu prostředí, pokud jde o uvědomování si hodnoty přírodních zdrojů a jejich zachování, aby spotřebitelé chápali, že každý druh spotřeby má rovněž dopad na naše životní prostředí;

15. zdůrazňuje, že emise skleníkových plynů spojené s produkcí, balením a přepravou potravin, které jsou vyhazovány, jsou zbytečnými dodatečnými emisemi; konstatuje, že klíčovým krokem k zmírnění změny klimatu je zlepšení účinnosti potravinového řetězce, aby se zabránilo plýtvání potravinami a zmenšilo se množství poživatelného potravinového odpadu;

16. domnívá se, že v supermarketech by měl být podporován prodej na váhu a v upravených porcích, aby se zamezilo nakupování nadměrného množství potravin;

17. vyzývá k tomu, aby se prošetřilo, zda předchozí vydaná nařízení nezavádějí zbytečná pravidla, která nutí supermarkety a obchody s potravinami vyhazovat potraviny, jež jsou zcela v pořádku;

18. uznává, že jedním z hlavním důvodů vyhazování potravin je to, že zákazníci jsou zmateni, pokud jde o datum trvanlivosti potravin, a nerozumějí mu; připomíná, že právní předpisy o poskytování informací o potravinách spotřebitelům vyžadují uvedení data spotřeby a doby trvanlivosti a pokyny o zvláštních podmínkách týkajících se uchovávání a používání obalů; vyzývá členské státy a potravinářské odvětví, aby provedly informační kampaně, které povedou k tomu, že spotřebitel porozumí údajům na obalu a zejména bude správně interpretovat datum minimální trvanlivosti, čímž se zabrání matení zákazníků; uvědomuje si však, že výrobci potravin jsou obzvláště opatrní při stanovování minimální trvanlivosti z důvodů právní jistoty;

19. v této souvislosti poukazuje na význam vytvoření znalostního a inovačního společenství pro potraviny, které by se mimo jiné zaměřilo na přecházení plýtvání potravinami;

20. uvědomuje si, že v Evropě, kde dochází k hlavním ztrátám potravin na úrovni maloobchodu a spotřeby, by hlavní úsilí zaměřené na redukci odpadů mělo být vedeno prostřednictvím výměny osvědčených postupů, zlepšení postupů zpracování potravin a změny chování podniků i jednotlivců v rámci celého potravinového řetězce, od jeho začátku až do konce, s cílem významně snížit potravinový odpad; vzhledem k tomu, že k docílení konkrétních výsledků mohou napomoci pouze kroky koordinované mezi evropskými a vnitrostátními regulačními orgány, průmyslem a spotřebitelskými organizacemi; naléhá proto na Komisi a členské státy, aby podpořily kampaně zaměřené na dosažení těchto cílů, a zejména na ty, které kladou zvláštní důraz na rozvíjení povědomí o spojitosti mezi spotřebou a výrobou a povědomí o nákladech, odpadech, zdraví a životním prostředí, jež by byly zároveň zaměřeny na vzdělávání mladých lidí již od raného věku, které by se týkalo toho, jak zacházet s potravinami, potravinovými odpadem a zbytky;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby do legislativního balíčku pro reformu společné zemědělské politiky zahrnuly opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázích pěstování, sklizně, zpracování a přepravy a aby navrhly konkrétní kroky ke zlepšení informovanosti veřejnosti a zvýšení zodpovědnosti spotřebitelů ve fázi maloobchodního prodeje a spotřeby;

22. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu celého potravinového řetězce s cílem určit ta potravinářská odvětví, kde dochází k největšímu plýtvání potravinami a kde mohou být použita řešení na předcházení vzniku potravinového odpadu;

23. vyzývá rovněž Komisi, aby prozkoumala, jak velký podíl celkového potravinového odpadu vzniká již při slizni; domnívá se, že pokud by byl tento podíl zásadní, měla by Komise navrhnout postupy a opatření, které by zemědělcům usnadnily tomuto plýtvání předcházet;

24. zastává stanovisko, že požadavky na vnější kvalitu, ať už uložené evropskou nebo vnitrostátní legislativou nebo vnitřními předpisy podniků, které stanovují velikost a tvar zejména u čerstvého ovoce a zeleniny, jsou důvodem zbytečného vyřazování mnoha potravin, čímž zvyšují množství potravinového odpadu;

25. vyzývá veřejné orgány, odvětví pohostinství, školy, nemocnice a potravinové banky, aby vybíraly a dále distribuovaly nepoužité potraviny, jež jsou ještě plně poživatelné, potřebným osobám a aby to bylo vnímáno jako doplněk, nikoli jako náhrada stávajících systémů sociálního zabezpečení;

26. domnívá se, že nový technický pokrok, jako jsou tzv. chytré ledničky a balení využívající nanotechnologie, může hrát zásadní roli při snižování plýtvání potravinami; naléhavě vyzývá Komisi, aby snižování plýtvaní potravinami věnovala zvláštní pozornost ve svých výzkumných programech;

27. vyzývá maloobchodníky, aby brali vážně svůj úkol spojený se snižování plýtvání potravinami, např. prostřednictvím zmírnění požadavků na normy pro uvádění na trh; vyzývá Komisi, aby shromáždila a zveřejnila osvědčené postupy zaměřené na předcházení plýtvání potravinami v evropském odvětví maloobchodu a také praktická řešení zaměřená na zacházení s potravinami, které nelze prodat běžným způsobem, či na jejich distribuci;

28. konstatuje, že otázka plýtvání potravinami by měla spadat do oblasti účinného využívání zdrojů, a vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní iniciativy zaměřené na problematiku plýtvání potravinami v rámci stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje;

29. zastává v této souvislosti názor, že je nutné obecně zlepšit znalosti obyvatel EU o potravinách a výživě;

30. poukazuje na své usnesení ze dne 6. července 2010 o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii(3), zejména na jeho body 1 až 4, v nichž Evropský parlament naléhá na Komisi, aby předložila konkrétní legislativní návrh týkající se zpracování biologického odpadu, některý je tvořen i jinými součástmi než je potravinový odpad;

31. konstatuje, že skutečný potravinový odpad může představovat významný a udržitelný zdroj biomasy a může být využit jako náhrada za bioenergii vyráběnou z neudržitelně dováženého dřeva;

32. domnívá se, že recyklace biologického odpadu pomocí kompostování nebo jeho využívání v zařízeních na výrobu bioplynu je mnohem vhodnější než jeho spalování, jehož je třeba se vyvarovat a které je přijatelné pouze v případě, že se postupovalo podle hierarchie a odpad byl maximálně využit;

33. zdůrazňuje, že potenciál potravinového odpadu pro účely energetického využití by neměl ovlivnit nebo zpozdit kroky směřující k řešení problému plýtvání potravinami jako takového;

34. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byla otázce účinného využívání potravin věnována stejná pozornost jako otázce energetické účinnosti a že v této oblasti budou stejně intenzivně probíhat kampaně na zvyšování informovanosti, protože tyto záležitosti jsou pro životní prostředí a naši budoucnost stejně důležité;

35. vyzývá Komisi, aby pro členské státy stanovila požadavky na podávání zpráv ohledně plýtvání potravinami a standardizaci metodologie pro výpočet množství potravinového odpadu na úrovni členských států, aby bylo možné zajistit srovnání;

36. vyzývá Komisi, aby pro členské státy vytvořila konkrétní cíle v oblasti předcházení plýtvání potravinami jako součást cílů pro předcházení vzniku odpadu v členských státech do roku 2014, jak doporučuje rámcová směrnice o odpadech z roku 2008;

37. zdůrazňuje nutnost zavedení systému odděleného sběru biologického odpadu, aby bylo možné tento odpad recyklovat a opět využít tam, kde je to možné, a vyzývá Komisi, aby zvážila případné doporučení, aby členské státy vytvořily systém odděleného sběru potravinového odpadu v domácnostech nebo pohostinstvích; rovněž by měly být posouzeny dotace pro rozvoj odděleného sběru a infrastruktury zpracování.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

15

Členové přítomní při konečném hlasování

János Áder, Elena Oana Antonescu, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Martin Callanan, Chris Davies, Esther de Lange, Anne Delvaux, Edite Estrela, Jill Evans, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Julie Girling, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Antonyia Parvanova, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Carl Schlyter, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Birgit Schnieber-Jastram, Renate Sommer, Bart Staes, Csaba Sándor Tabajdi, Michail Tremopoulos, Andrea Zanoni

(1)

Preparatory Study on Food Waste across the EU 27 (Přípravná studie o plýtvání potravinami napříč EU-27), Evropská komise, Paříž, 2010, s. 11.

(2)

Časopis „Životní prostředí pro Evropany“, vydávaný Generálním ředitelstvím pro životní prostředí Evropské komise, Lucembursko, 2011, s. 8.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0264.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (18. 10. 2011)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k tématu Jak se vyhnout plýtvání potravinami: strategie pro účinnější potravinový řetězec v EU

(2011/2175(INI))

Navrhovatelka: Anna Maria Corazza Bildt

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že plýtvání potravinami způsobuje jak environmentální a etické problémy, tak ekonomické a sociální náklady, jež na vnitřním trhu představují výzvy pro podniky i spotřebitele;

2.  zdůrazňuje, že pro vyřešení problému plýtvání potravinami je nutná politická vůle; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci evropské politické agendy upřednostnila otázky týkající se plýtvání potravinami; žádá Komisi, aby po dohodě s členskými státy stanovila cíle pro omezení plýtvání potravinami a vyzvala členské státy a všechny dotčené strany, aby učinily praktická opatření pro splnění těchto cílů;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s FAO na stanovení společných cílů pro celosvětové omezení plýtvání potravinami;

4.  připomíná výsledky průzkumu Komise (Posílení pravomocí spotřebitelů v EU – SEK(2011)469), z něhož vyplývá, že 18 % evropských občanů nerozumí nápisu „Minimální trvanlivost do“; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vysvětlily údaje na štítcích potravin („Minimální trvanlivost do“, „Použitelnost do“ a „Spotřebujte do“) s cílem snížit nejistotu spotřebitelů ohledně poživatelnosti potravin a poskytnout veřejnosti přesné informace, zejména co se týče rozdílu mezi označením „Minimální trvanlivost do“, které se vztahuje ke kvalitě, zatímco označení „Spotřebujte do“ se týká bezpečnosti výrobku, s cílem umožnit spotřebiteli informovaně se rozhodovat;

5.  konstatuje, že nedávno přijaté nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům objasňuje, že potraviny označené údajem „Spotřebujte do“ by měly být po uplynutí data spotřeby považovány za nebezpečné;

6.  žádá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby podpořily informační a vzdělávací opatření zaměřená na předcházení plýtvání potravinami počínaje dětmi ve školním věku, což napomůže zvýšit povědomí spotřebitelů a umožnit jim odpovědně se rozhodovat a podpoří jejich vnímání hodnoty potravin a schopnost posoudit poživatelnost potravin po vizuální, čichové a chuťové stránce; podporuje rovněž praktická opatření pro předcházení plýtvání potravinami ve školních jídelnách, jídelnách veřejné správy či v podnikových jídelnách, ať již veřejných či soukromých a jídelnách evropských orgánů;

7.  vyzývá Komisi, aby zvážila možné pozměňovací návrhy k pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, zejména v případě stravovacích služeb, s cílem více zohlednit problém plýtvání potravinami;

8.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby ve větší míře sdílely odpovědnost v této věci; vybízí je, aby zlepšily koordinaci s cílem dále zlepšit logistiku, přepravu, řízení zásob a balení, a omezit tak plýtvání potravinami v rámci celého dodavatelského řetězce; vyzývá rovněž zúčastněné strany, aby uznávaly a vysvětlovaly výživnou hodnotu zemědělských produktů s nedokonalými rozměry a tvary s cílem snížit plýtvání;

9.  zdůrazňuje, že je důležité nadále investovat do rozvoje inovativních technologií výroby, jako jsou účinné techniky balení a uchovávání produktů;

10. žádá potravinářský průmysl a ostatní zúčastněné strany, aby nabídly rozmanité velikosti balení, aby vyhodnotily přínosy plynoucí z nabídky volně ložených nebalených potravin a aby více zohledňovaly jednočlenné domácnosti s cílem snížit plýtvání potravinami, a tím spotřebitelskou uhlíkovou stopu;

11. naléhavě vyzývá maloobchodníky a místní orgány, aby využívali denního kontaktu se spotřebiteli a předávali jim znalosti o účinnějších způsobech skladování a využívání potravin a vybízeli je k plánování jejich nákupů potravin (např. praktickými tipy a informačními kampaněmi); domnívá se, že nabídky slev by se měly více zaměřovat na nadbytečné zásoby a poškozené, ale bezpečné potraviny blížící se k datu použitelnosti a nabízet například 50% slevu 24 hodin přede dnem uplynutí použitelnosti;

12. vyzývá Komisi, aby vydala ve spolupráci s členskými státy doporučení ohledně chladících teplot založená na zjevném faktu, že neoptimální a nevhodné teploty vedou k předčasné nepoživatelnosti potravin a zapříčiňují zbytečné plýtvání; zdůrazňuje skutečnost, že harmonizované úrovně teploty v celém dodavatelském řetězci by zlepšily uchovávání produktů a snížily potravinářský odpad u produktů dopravovaných a uváděných na trh přes hranice;

13. naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila uživatelsky vstřícnou příručku ohledně používání potravin, jimž brzy uplyne datum použitelnosti, která bude založena na osvědčených postupech účastníků potravinového řetězce, a zajistila tak bezpečnost potravinových darů a krmiv pro zvířata s cílem sladit například rychleji a účinněji nabídku a poptávku;

14. považuje za zajímavou alternativu odpadu rozvoj kompostování biologicky rozložitelných potravin; vítá iniciativy členských států nabízející občanům společné prostory určené k tomuto účelu; žádá Komisi, aby tento krok podpořila a napomáhala výměně zkušeností a osvědčených postupů v evropském měřítku;

15. vyzývá členské státy, aby zavedly ekonomické pobídky směřující k omezení plýtvání potravinami;

16. poukazuje na to, že členské státy by mohly zlepšit své odpadové hospodářství s cílem přispět ke zvýšení účinnosti potravinového řetězce; vyzývá Komisi, aby prostudovala stávající korelaci mezi kvalitou odpadového hospodářství a plýtváním potravinami a aby rovněž vyhodnotila, jaká opatření by bylo možné přijmout v oblasti odpadového hospodářství pro snížení ztrát potravin;

17. domnívá se, že je možné omezit plýtvání potravinami posílením spolupráce mezi spotřebiteli, výrobci, velkovýrobci, maloobchodníky, veřejnými stravovacími zařízeními, restauracemi, veřejnou správou a nevládními organizacemi; vybízí k využívání internetu a nových technologií k těmto účelům;

18. vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby si navzájem vyměňovaly osvědčené postupy a kombinovaly přitom znalosti z různých fór a platforem, jako je Evropské maloobchodní fórum pro udržitelnost, Evropský kulatý stůl pro udržitelnou výrobu a spotřebu potravin, Fórum na vysoké úrovni o zlepšování fungování potravinového dodavatelského řetězce, neformální síť členských států s názvem „Přátelé udržitelných potravin“ ,Fórum spotřebního zboží aj.;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Cornelis de Jong, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Sandra Kalniete, Hans-Peter Mayer, Gianni Pittella, Mitro Repo, Robert Rochefort, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Ashley Fox, Anna Hedh, María Irigoyen Pérez, Othmar Karas, Constance Le Grip, Emma McClarkin, Antonyia Parvanova, Konstantinos Poupakis, Olga Sehnalová, Kyriacos Triantaphyllides, Anja Weisgerber


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Liam Aylward, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Robert Dušek, Iratxe García Pérez, Sergio Gutiérrez Prieto, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, George Lyon, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Czesław Adam Siekierski, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Alyn Smith, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Luís Paulo Alves, Salvatore Caronna, Spyros Danellis, Giovanni La Via, Astrid Lulling, Hans-Peter Mayer, Maria do Céu Patrão Neves, Valdemar Tomaševski

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Anna Maria Corazza Bildt

Poslední aktualizace: 7. prosince 2011Právní upozornění