ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/015/SE/AstraZeneca, Švédsko)
15. 10. 2012 - (COM(2012)0396 – C7‑0191/2012 – 2012/2155(BUD))
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Dominique Riquet
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/015/SE/AstraZeneca, Švédsko)
(COM(2012)0396 – C7‑0191/2012 – 2012/2155(BUD))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0396 – C7‑0191/2012),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[1], a zejména na bod 28 této dohody,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[2] (nařízení o EFG),
– s ohledem na výsledky třístranného jednání uvedené v bodu 28 IID ze dne 17. května 2006,
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0325/2012),
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, jež mají poskytovat dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř světového obchodu, při jejich opětovném začleňování na trh práce;
B. vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,
C. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,
D. vzhledem k tomu, že Švédsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 987 pracovníků, z nichž 700 je určena pomoc, z farmaceutické společnosti AstraZeneca ve Švédsku;
E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;
1. souhlasí s Komisí v tom, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Švédsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;
2. vítá tuto žádost o finanční příspěvek z EFG, kterou předložila švédská vláda, přestože tento členský stát nesouhlasí s pokračováním EFG po roce 2013;
3. bere na vědomí, že švédské orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 23. prosince 2011 a doplňovaly ji o další informace až do 16. dubna 2012 a že hodnocení této žádosti vydala Komise dne 16. července 2012; vítá skutečnost, že postup hodnocení a doplnění informací ze strany Švédska proběhl rychle a přesně;
4. bere na vědomí, že se dotčené podniky nacházejí ve čtyřech ze 290 švédských obcí a že většina zaměstnanců byla propuštěna v Lundu v jižním Švédsku; uzavření pracoviště AstraZeneca je tedy pro Lund velkou zátěží a rovněž ovlivňuje celé farmaceutické odvětví ve Švédsku; tento vývoj způsobuje nerovnováhu na regionálním trhu práce; nezaměstnanost se zvýšila ve všech dotčených obcích od ledna 2009 do listopadu 2011 takto: v Lundu z 2 467 na 3 025, v Umeå z 3 725 na 4 539, v Södertälje z 3 100 na 5 555 a v Mölndalu z 1 458 na 1 663;
5. bere na vědomí, že Švédsko má v lékařském výzkumu silnou pozici a hromadné propouštění ve společnosti AstraZeneca se neočekávalo; přestože se zhoršení situace v odvětví farmaceutického průmyslu z důvodu rostoucí převahy generických léčiv a externalizace výzkumných a rozvojových činností mimo Evropu předvídalo, dopad na společnost AstraZeneca byl výraznější, než se předpokládalo;
6. konstatuje, že činnosti v oblasti výzkumu a vývoje prováděné v Lundu byly společností AstraZeneca přemístěny do podniku ve městě Mölndal; táže se, zda byla některým pracovníkům z Lundu namísto jejich propuštění nabídnuta možnost zaměstnání v rozšířeném podniku v Mölndalu;
7. vítá skutečnost, že se švédské orgány rozhodly zajistit pracovníkům rychlou pomoc, a proto začaly opatření uplatňovat již 26. října 2011, tedy dlouho před konečným rozhodnutím o přidělení finanční podpory z EFG na navrhovaný koordinovaný soubor opatření;
8. připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost těchto pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava nabízená v rámci koordinovaného souboru opatření bude přizpůsobena úrovni a potřebám propuštěných pracovníků, zejména proto, že většina z nich jsou specializovaní vědci a technici;
9. konstatuje, že pracovníci propuštění ze společnosti Astra Zeneca jsou vysoce kvalifikovaní a vzdělaní a tudíž vyžadují specifický přístup; vyjadřuje politování nad tím, že švédské orgány nepodaly informace o oblastech, v nichž jsou plánována vzdělávací opatření a profesní poradenství, a o tom, zda a jak byla tato opatření přizpůsobena podmínkám místních pracovních trhů, na něž mělo toto propouštění dopad;
10. vítá skutečnost, že se sociální partneři zúčastnili diskusí ohledně žádosti o uvolnění prostředků z EFG, a očekává, že se zapojí také do činnosti řídící skupiny, která bude dohlížet na uplatňování pomoci z EFG;
11.vítá skutečnost, že švédské orgány plánují informační kampaň o činnostech podporovaných z EFG;
12. konstatuje, že koordinovaný soubor služeb zahrnuje některé pobídky na podporu účasti na opatřeních: příspěvek na hledání zaměstnání ve výši 7 170 EUR (vypočítaný pro průměrnou účast v délce 6 měsíců) a příspěvek na mobilitu ve výši 500 EUR; připomíná, že prostředky z EFG by neměly být přímým příspěvkem na dávky v nezaměstnanosti, které jsou v kompetenci vnitrostátních orgánů, nýbrž by měly být přednostně vyhrazeny na odbornou přípravu, hledání zaměstnání a vzdělávací programy;
13. zdůrazňuje, že je třeba nabýt zkušenosti z přípravy a provádění této a ostatních žádostí týkajících se hromadných propouštění, zejména pokud jde o předvídání propouštění a harmonogram přípravy žádostí o uvolnění prostředků z EFG;
14. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem zlepšit procedurální a rozpočtové předpisy s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG také hodnocení Komise ohledně způsobilosti žádosti předložené v rámci EFG; doufá, že do nového nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) budou začleněna další vylepšení postupu a dosáhne se vyšší účinnosti, lepší transparentnosti, viditelnosti a monitorování EFG;
15. připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;
16. zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do dlouhodobého pracovního procesu; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví; lituje skutečnosti, že podpora z EFG může být pro společnosti motivací k tomu, aby smluvní zaměstnance nahrazovaly zaměstnanci s nejistějšími a krátkodobými smlouvami;
17. konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;
18. vítá , že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2012 v rozpočtové položce EFG (04 05 01) prostředky na platby ve výši 50 000 000 EUR; připomíná, že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto, aby mu byly přiděleny vlastní prostředky; tím by se zamezilo převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování politických cílů EFG;
19. lituje rozhodnutí Rady blokovat prodloužení „krizové výjimky“, která umožňuje poskytovat finanční pomoc jak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku současné finanční a hospodářské krize, tak pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání kvůli změnám ve struktuře světového obchodu, a která by v případě žádostí podaných po 31. prosinci 2011 umožnila zvýšit finanční účast Unie na nákladech programu na 65 %; žádá Radu, aby toto opatření neprodleně znovu zavedla;
20. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;
21. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.
PŘÍLOHA: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
ze dne xxx
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2012/015/SE/AstraZeneca, Švédsko)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[1], a zejména na bod 28 této dohody,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[2], a zejména na čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem pomoci těmto pracovníkům při jejich opětovném začleňování na trh práce.
(2) Působnost EFG byla u žádostí podaných v období od 1. května 2009 do 30. prosince 2011 rozšířena na podporu pracovníků, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí.
(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.
(4) Švédsko předložilo dne 23. prosince 2011 žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku AstraZeneca a až do 16. dubna 2012 ji doplňovalo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit prostředky ve výši 4 325 854 EUR.
(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Švédska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek.
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) uvolňuje částka ve výši 4 325 854 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby.
Článek 2
Toto rozhodnutí se vyhlašuje v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne.
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Souvislosti
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen, aby poskytoval dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky významných strukturálních změn ve světovém obchodu.
Podle ustanovení bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[1] a článku 12 nařízení (ES) č. 1927/2006[2] nesmí fond překročit maximální roční částku 500 milionů EUR získanou z rozpětí existujícího v mezích celkového stropu výdajů platného pro předchozí rok, příp. ze zrušených prostředků na závazky z posledních dvou let, s výjimkou prostředků souvisejících s okruhem 1b. Příslušné částky se zapíší do rozpočtu Evropské unie jako příděl prostředků, jakmile Komise zjistí dostatečné rozpětí a/nebo zrušené závazky.
Pokud jde o postup, k využití prostředků z fondu je třeba, aby Komise v případě kladného posouzení žádosti předložila rozpočtovému orgánu návrh na uvolnění prostředků z fondu a zároveň příslušnou žádost o převod prostředků. Současně mohou být zahájena třístranná jednání s cílem dospět k dohodě ohledně použití fondu a požadovaných částek. Tato jednání se mohou konat ve zjednodušené (písemné) formě.
II. Současný stav: návrh Komise
Dne 16. července 2012 přijala Komise nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Švédska, aby podpořila opětovné začlenění pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu z důvodu globalizace, na trh práce.
Jedná se o šestou žádost, která se má posuzovat v rámci rozpočtu na rok 2012 a týká se uvolnění prostředků z EFG v celkové výši 4 325 854 EUR ve prospěch Švédska. Žádost uvádí 543 propuštěných pracovníků ve společnosti AstraZeneca v průběhu čtyřměsíčního referenčního období od 15. června 2011 do 15. října 2011. K propuštění dalších 444 pracovníků (celkem 987) došlo před začátkem a po skončení referenčního období a souvisí s týmž hromadným propouštěním. Tento počet propuštěných pracovníků byl vypočten podle ustanovení čl. 2 druhého pododstavce druhé odrážky nařízení (ES) č. 1927/2006.
Žádost byla předložena Komisi dne 23. prosince 2011 a byla doplňována o dodatečné informace do 16. dubna 2012. Komise dospěla k závěru, že žádost splňuje podmínky pro uvolnění prostředků z EFG podle čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1927/2006 a že byla předložena ve lhůtě 10 týdnů stanovené v článku 5 uvedeného nařízení.
Jedním z kritérií hodnocení Komise bylo posouzení souvislosti mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu z důvodu globalizace. Švédské orgány uvádějí, že farmaceutické odvětí je globalizací ovlivňováno stále více. Farmaceutický průmysl prochází v současné době významnými změnami s cílem uchovat si svou konkurenceschopnost ve složitém prostředí. Mnoho společností prochází transformací; uvažuje se o reorganizaci, konsolidaci, fůzích a akvizicích s cílem zachovat centra růstu. Toto odvětví stále více usiluje o součinnost s cílem omezit růst nákladů na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
Švédské orgány dále uvádí, že globální investice a výzkum v oblasti biotechnologií jsou na vzestupu a nová konkurence se objevuje v Číně, Brazílii i Indii. Možnosti financování výzkumu a vývoje se liší region od regionu, přičemž v USA se očekává růst, v Evropě se zvažují úsporná fiskální opatření, která mohou omezit investice na několik let, a ve většině asijských zemí existuje snaha plnit významné finanční závazky v oblasti výzkumu a vývoje (podíl globálních výdajů na výzkum a vývoj v letech 2009–2011: USA (34,71 % – 34,0 %), Asie (33,6 % – 35,3 %), Evropa (24,1 % – 23,2 %)). Během recese došlo k navýšení investic do asijského vývoje a výzkumu a posílilo se jeho postavení. Mezi globálními výzkumnými komunitami je nejvíce znepokojující stav výzkumu a vývoje v EU. Snaha vymanit se z recese a tlak na snižování rozpočtových schodků mohou ve svém důsledku ovlivnit vládní podporu výzkumu a vývoje[3]. Podle zprávy společnosti Growth Consulting Company Frost & Sullivan z roku 2010[4] přesune přibližně 70 % oslovených farmaceutických společností pravděpodobně výrobu do Asie. Uvedené trhy také požadují, aby byla léčiva zkoušena na místním obyvatelstvu, čímž dochází k nárůstu aktivit v oblasti výzkumu a vývoje na asijských trzích.
Švédské orgány také uvádí, že další výzvou farmaceutického průmyslu je nárůst generických léčiv, neboť významným značkovým léčivům končí jejich patentová ochrana. Odvětví generických léčiv v poslední době prochází výraznou restrukturalizací. Fúze a akvizice soustředily rostoucí podíl na celosvětovém trhu s generickými léčivy do rukou vůdčích aktérů v tomto odvětví. Generická léčiva jsou obvykle vyráběna v asijských zemích s nízkou úrovní mezd a jejich cena po skončení patentové ochrany dosahuje přibližně 10 % původní ceny. To má dopad na mnoho společností, které pak musí provádět úsporná opatření. Velcí evropští výrobci se soustřeďují na provádění nákladných klinických fází, jakož i na marketing a schvalovací proces. Výzkumné činnosti jsou na ústupu.
Mnoho neevropských zemí navrhuje strategie pro biologické vědy a průmysl v oblastech léčiv, biotechnologií a lékařských technologií. Evropské společnosti musí přizpůsobit svou výrobu této situaci. Společnost AstraZeneca (která provozovala tři centra výzkumu a vývoje ve Švédsku) následovala tento trend a v roce 2010 přijala novou strategii v oblasti výzkumu a vývoje. Spočívala v nutnosti zaměřit se na menší škálu nemocí, v uzavírání pracovišť (včetně pracovišť v Lundu a Umeå) a podstatně častějším využívání externích zdrojů prostřednictvím outsourcingu. V souladu s globálními trendy zvýšila společnost AstraZeneca investice do výzkumu a vývoje v Číně a Rusku (AZ China je největší nadnárodní farmaceutickou společností na trhu s léky na předpis v Číně; v roce 2011 AZ také oznámila, že otevře výzkumné středisko v Petrohradu (Predictive Science Centre).
Švédské orgány uvádějí, že vzhledem ke skutečnosti, že Švédsko mělo silnou pozici v lékařském výzkumu, se hromadné propouštění ve společnosti AstraZeneca neočekávalo. Přestože se zhoršení situace v odvětví farmaceutického průmyslu z důvodu rostoucí převahy generických léčiv předvídalo, dopad na společnost AstraZeneca byl výraznější, než se čekalo. Společnost AstraZeneca byla považována za stabilní společnost díky své dlouhé a úspěšné historii, kdy vévodila švédskému průmyslu a její zaměstnanci tvořili čtvrtinu pracovníků v oblasti biologických a příbuzných oborů. Kromě toho švédská vláda dlouhodobě prosazovala umístění interdisciplinárního výzkumného střediska – evropského výzkumného střediska štěpení neutronů (European Spallation Source) v Lundu – a očekávalo se, že společnost AstraZeneca vyčlení na výzkum v Lundu další zdroje. Vezme-li se v úvahu významná potřeba léčiv v oblasti dýchacího ústrojí/zánětů, bylo uzavření výzkumného a vývojového pracoviště v Lundu zaměřeného na tuto oblast překvapením.
Koordinovaný soubor individualizovaných služeb, jež mají být financovány, včetně jeho souladu s opatřeními financovanými ze strukturálních fondů, zahrnuje opatření k opětovnému začlenění 700 vybraných pracovníků do pracovního procesu, jako je například pomoc při hledání pracovního místa, profesní orientace, odborná příprava a rekvalifikace, podpora při zahajování samostatné výdělečné činnosti, příspěvky na hledání zaměstnání, příspěvky na mobilitu a opatření na podporu starších pracovníků.
Podle švédských orgánů představuje kombinace všech výše uvedených opatření koordinovaný soubor individualizovaných služeb a jedná se o aktivní opatření na pracovním trhu, jejichž cílem je zaměstnance znovu začlenit do pracovního procesu. Tyto individualizované služby byly zahájeny dne 26. října 2010.
Co se týče kritérií obsažených v článku 6 nařízení (ES) č. 1927/2006, švédské orgány ve své žádosti:
· potvrdily, že finanční příspěvek z EFG nenahrazuje opatření, za která podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv nesou odpovědnost podniky;
· prokázaly, že opatření budou poskytovat pomoc jednotlivým pracovníkům a nebudou určena k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;
· potvrdily, že na výše uvedená způsobilá opatření není poskytována pomoc z jiných finančních nástrojů EU.
Pokud jde o řídící a kontrolní systémy, oznámilo Švédsko Komisi, že finanční příspěvky budou spravovány švédskou veřejnou službou zaměstnanosti (PES), která byla ustanovena řídícím a platebním orgánem. Účetnictví projektu bude kontrolováno prostřednictvím útvaru vnitřního auditu, který je samostatným subjektem napojeným na radu PES.
V souladu s hodnocením Komise splňuje tato žádost kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG, a Komise proto rozpočtovému orgánu doporučuje, aby žádost schválil.
Za účelem uvolnění prostředků z fondu předložila Komise rozpočtovému orgánu žádost o převod prostředků v celkové výši 4.325.854 EUR z rezervy EFG (položka 40 02 43) v prostředcích na závazky do rozpočtové položky EFG 04 05 01.
Zpravodaj vítá skutečnost, že po žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2012 v rozpočtové položce EFG (04 05 01) prostředky na platby ve výši 50 000 000 EUR.
Připomíná, že EFG byl ve skutečnosti vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a měl by proto mít vlastní přidělené prostředky; čímž se zamezí převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit plnění různých politických cílů.
IID povoluje uvolnění prostředků z fondu v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.
Jedná se o šestý návrh na uvolnění prostředků z fondu předložený rozpočtovému orgánu v roce 2012. Po odečtení aktuálně požadované částky (4 325 854 EUR) z dostupných prostředků tedy do konce roku 2012 stále zůstává k dispozici částka 478 320 471 EUR. Zůstane tak k dispozici více než 25 % maximální roční částky určené pro EFG pro přidělení během posledních čtyř měsíců roku 2012, jak požaduje čl. 12 odst. 6 nařízení o EFG.
III. Postup
Komise předložila žádost o převod, aby mohly být do rozpočtu na rok 2012 zapsány konkrétní prostředky na závazky, v souladu s bodem 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006.
Bude-li mezi Parlamentem a Radou dosaženo dohody, mohou třístranné rozhovory o tomto návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, který předložila Komise, proběhnout ve zjednodušené formě, jak stanoví čl. 12 odst. 5 právního základu.
Podle interní dohody by měl být do procesu zapojen Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), aby poskytoval konstruktivní podporu a přispíval k posouzení žádostí o uvolnění prostředků z fondu. Výbor EMPL se rozhodl předložit k této zprávě kromě tradičního stanoviska ve formě dopisu i pozměňovací návrhy odrážející jeho postoj a konstruktivní příspěvek.
Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, potvrdilo, že s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu je důležité zajistit rychlý postup pro přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI
EK/ic
D(2012)47877
Pan Alain Lamassoure
předseda Rozpočtového výboru
ASP 13E158
Věc: Stanovisko k uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s žádostí EGF/2011/015 SE/Astra Zeneca, Švédsko (COM(2012)396 v konečném znění)
Vážený pane předsedo,
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a jeho pracovní skupina pro EFG projednaly otázku uvolnění prostředků z EFG v souvislosti se žádostí EGF/2011/015 SE/Astra Zeneca a přijaly následující stanovisko.
Výbor EMPL a pracovní skupina pro EFG souhlasí s uvolněním prostředků z tohoto fondu na základě uvedené žádosti. Výbor EMPL však v této souvislosti předkládá několik připomínek, aniž by jakkoli zpochybňoval převod prostředků.
Rozhodnutí výboru EMPL vychází z těchto úvah:
A) vzhledem k tomu, že je tato žádost v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení o EFG a týká se podpory 700 z celkem 987 pracovníků propuštěných ze společnosti AstraZeneca v průběhu referenčního období mezi 15. červnem 2011 a 15. říjnem 2011, jakož i před tímto referenčním obdobím a po něm;
B) vzhledem k tomu, že švédské orgány uvádí, že k propouštění došlo z důvodu významných změn ve struktuře světového obchodu z důvodu globalizace, která farmaceutické odvětví postihuje stále silněji;
C) vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace prochází farmaceutické odvětví v současné době významnou restrukturalizací, aby mohlo čelit zvýšené konkurenci asijských výrobců;
D) vzhledem k tomu, že švédské orgány uvádí, že nedostatečné finanční závazky v oblasti výzkumu a vývoje v EU a nárůst objemu generických léčiv, kterým končí patentová ochrana, vede k dalším škrtům v evropském průmyslu, nižším investicím do výzkumu a vývoje, přesouvání produkce a výzkumu do Asie a častějšímu využívání externích dodavatelů;
E) vzhledem k tomu, že švédské orgány uvádí, že uzavření střediska pro výzkum a vývoj v Lundu bylo překvapením, vzhledem ke stabilní situaci společnosti AstraZeneca na evropských trzích a jejímu vůdčímu postavení ve švédském vědeckém průmyslu.
F) vzhledem k tomu, že 36,43 % pracovníků, na něž jsou opatření zaměřena, jsou muži a 63,57 % ženy; vzhledem k tomu, že 76,57 % těchto pracovníků je ve věku 24 až 54 let a 23,29 % je ve věku nad 55 let;
G) vzhledem k tomu, že profesní struktura propouštěných pracovníků je vysoce kvalifikovaná a různorodá a polovinu z pracovníků, na něž jsou opatření zaměřena, tvoří fyzici, chemici, technici ve fyzikálních a strojírenských oborech a odborníci v počítačových a biologických oborech.
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci proto vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení o švédské žádosti začlenil tyto návrhy:
1. vítá tuto žádost o finanční příspěvek z EFG, kterou předložila švédská vláda, přestože tento členský stát nesouhlasí s pokračováním EFG po roce 2013;
2. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG (1927/2006) jsou splněny, a Švédsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;
3. bere na vědomí, že švédské orgány podaly svou žádost o finanční příspěvek z fondu EFG dne 23. prosince 2011 a že hodnocení této žádosti vydala Komise dne 16. července 2012; vyjadřuje politování nad zdlouhavým posuzováním žádosti;
4. vyjadřuje politování nad rozhodnutím společnosti AstraZeneca zvýšit investice do výzkumu a vývoje v zemích, jako je Čína nebo Rusko, což je projevem strategie, která poškozuje vysoce kvalifikovaná pracovní místa v EU a je v rozporu se strategií Evropa 2020;
5. vyzývá k reciprocitě v oblasti obchodu mezi EU a třetími zeměmi, která je základním předpokladem k tomu, aby podniky z EU získaly přístup na nové mimoevropské trhy;
6. připomíná, že pracovníci propuštění ze společnosti Astra Zeneca jsou vysoce kvalifikovaní a vzdělaní a vyžadují tudíž specifický přístup; vyjadřuje politování nad tím, že švédské orgány nepodaly informace o oblastech, v nichž jsou plánována vzdělávací opatření a profesní poradenství, a o tom, zda a jak byla tato opatření přizpůsobena podmínkám místních pracovních trhů, na něž mělo toto propouštění dopad;
7. konstatuje, že činnosti v oblasti výzkumu a vývoje prováděné v Lundu byly společností AstraZeneca přemístěny do podniku ve městě Mölndal; táže se, zda byla některým pracovníkům z Lundu namísto jejich propuštění nabídnuta možnost zaměstnání v rozšířeném podniku v Mölndalu;
8. vítá skutečnost, že se švédské orgány rozhodly zajistit pracovníkům rychlou pomoc, a začaly proto opatření uplatňovat již 26. října 2011, tedy dlouho před konečným rozhodnutím o přidělení finanční podpory z EFG na navrhovaný koordinovaný soubor opatření;
9. konstatuje, že koordinovaný soubor služeb zahrnuje řadu pobídek k účasti na opatřeních: příspěvek na hledání zaměstnání ve výši 7 170 EUR (vypočítaný pro průměrnou účast v délce 6 měsíců) a příspěvek na mobilitu ve výši 500 EUR; připomíná, že prostředky z EFG by neměly být přímým příspěvkem na dávky v nezaměstnanosti, které jsou v kompetenci vnitrostátních orgánů, nýbrž by měly být přednostně vyhrazeny na odbornou přípravu, hledání zaměstnání a vzdělávací programy;
10. vítá skutečnost, že švédské orgány plánují uspořádat informační kampaň o činnostech podporovaných z EFG.
S pozdravem
Pervenche Berèsová
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
10.10.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 5 4 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marta Andreasen, Richard Ashworth, Francesca Balzani, Reimer Böge, Zuzana Brzobohatá, Göran Färm, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Ingeborg Gräßle, Lucas Hartong, Jutta Haug, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Juan Andrés Naranjo Escobar, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Potito Salatto, Alda Sousa, Helga Trüpel, Derek Vaughan, Angelika Werthmann |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Alexander Alvaro, Jürgen Klute, Georgios Papastamkos, Nils Torvalds, Catherine Trautmann |
||||