ZPRÁVA o zprávě o provádění a dopadu směrnice o právu na opětný prodej (2001/84/ES)

15. 10. 2012 - 2012/2038(INI)

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Marielle Gallo

Postup : 2012/2038(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0326/2012
Předložené texty :
A7-0326/2012
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě o provádění a dopadu směrnice o právu na opětný prodej (2001/84/ES)

2012/2038(INI)

Evropský parlament,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla (dále jen „směrnice“)[1],

–   s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem Zpráva o provádění a dopadu směrnice o právu na opětný prodej (COM(2011)0878),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0326/2012),

A. vzhledem k tomu, že právo na opětný prodej je podle čl. 14 písm. b) Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl autorským právem;

B.  vzhledem k tomu, že směrnice podpořila harmonizaci základních podmínek uplatňování práva na opětný prodej, což mělo za účel odstranění případných překážek pro vytváření vnitřního trhu;

C.  vzhledem k tomu, že přijetí směrnice bylo pro umělce významné nejen z hlediska jejich iniciativ zacílených na dosažení uznání jejich tvůrčí činnosti a spravedlivého zacházení, ale rovněž na uznání jejich přínosu ke kulturním hodnotám; vzhledem k tomu, že nicméně přetrvávají obavy, pokud jde o dopady směrnice na evropské trhy s uměleckými díly, a zejména na mnoho menších a specializovaných aukčních domů a obchodníků v EU;

D. vzhledem k tomu, že směrnice byla v právním řádu všech členských států plně provedena teprve ke dni 1. ledna 2012;

E.   vzhledem k tomu, že celosvětový podíl EU na trhu s díly žijících umělců v posledních několika letech výrazně poklesl;

F.   vzhledem k tomu, že tvůrčí činnost přispívá k neustálému rozvoji kulturního života a dědictví EU;

G.  vzhledem k tomu, že trh s uměleckými díly a starožitnostmi významně přispívá ke světové ekonomice, včetně podniků, které podporuje, především podniků v tvůrčích odvětvích;

H.  vzhledem k tomu, že směrnice klade administrativní zátěž na obchodníky v EU, což je komerčně znevýhodňuje oproti obchodníkům ze třetích zemí;

Tendence na evropském a světovém trhu s uměním

1.  konstatuje, že pro trh s uměním byl rok 2011 rokem rekordním a že roční objem prodejů dosáhl 11,57 miliard USD, což je oproti roku 2010 nárůst o téměř 2 miliardy USD[2]; zdůrazňuje, že trh s uměleckými díly a starožitnostmi významným způsobem přispívá ke světovému hospodářství včetně podniků, které podporuje, především podniků v tvůrčích odvětvích;

2.  poznamenává, že evropský trh s uměním zaznamenal v roce 2011 silný růst; Spojené království zaujímá 19,4 % světového trhu s uměním, přičemž objem prodejů zde narostl o 24 %; Francie zaujímá 4,5 % trhu s uměním, přičemž objem obchodu narostl o 9 %; konečně Německo zaujímá 1,8 % trhu s uměním a objem prodejů zde narostl o 23 %[3]

3.  konstatuje, že čínský trh s uměním v roce 2011 představoval 41,4 % světového trhu, čímž se dostal před Spojené státy, jejichž obrat se snížil o 3 % a jejich podíl na celosvětovém trhu o 6 %, když z 29,5 % v roce 2010 klesl v roce 2011 na 23,5 %[4];

4.  zdůrazňuje, že nástup Číny je ohromující; poznamenává však, že její trh s uměním je v současné době omezen pouze na domácí umělce;

5.   konstatuje, že obecná tendence k přesunu těžiště trhu s uměním směrem k nově se rozvíjejícím zemím je spojena s globalizací, s rozmachem Asie a s tím, že se v těchto zemích objevili noví sběratelé;

6.  s uspokojením konstatuje, že některé třetí státy zvažují, že do svého vnitrostátního právního řádu zavedou právo na opětný prodej; poznamenává zejména, že ve Spojených státech byl dne 12. prosince 2011 podán návrh zákona, podle kterého by při opětném prodeji současných uměleckých děl byla odváděna odměna ve výši 7 %; poznamenává, že čínský návrh zákona o autorském právu také předpokládá zavedení odměny při opětném prodeji (čl. 11 odst. 13),

Provádění směrnice

7.  připomíná, že výše odměn při rozmnožování a provozování díla je v případě grafického a výtvarného umění zanedbatelná, neboť příjmy v těchto odvětvích umění pocházejí z prodeje či opětného prodeje děl;

8.   důrazně připomíná, že právo na opětný prodej zaručuje umělcům kontinuitu v odměně za uměleckou tvorbu, neboť umělci velmi často svá díla na počátku kariéry prodávají za nízkou cenu;

9.  připomíná, že ze zprávy Komise o provádění a dopadu směrnice a ze statistických údajů z tohoto odvětví nevyplývá, že právo na opětný prodej má na trh s uměním v Evropě negativní dopad;

10. vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu týkající se fungování trhu s uměleckými díly obecně, včetně administrativních potíží, jaké mají menší a specializované aukční domy a obchodníci;

11. připomíná, že několik ustanovení směrnice zajišťuje vyvážené uplatňování práva na opětný prodej, neboť jsou zohledněny zájmy všech zúčastněných stran, a to zejména stanovením postupného snižování příslušných sazeb, maximální výše autorské odměny, která činí 12 500 EUR, vyloučením malých prodejů z působnosti směrnice a osvobozením od opětných prodejů pro prvního kupujícího; zdůrazňuje však, že směrnice klade administrativní zátěž na obchodníky;

12. konstatuje, že právo na opětný prodej ve prospěch žijícího autora originálu uměleckého díla může být vhodným nástrojem, jak zamezit tomu, aby byli umělci diskriminováni;

Závěry

13. připomíná, že objem trhu s uměním byl v roce 2010 odhadován na 10 miliard USD a v roce 2012 na téměř 12 miliard USD, z nichž pouze 0,03 % tvoří odměny při opětném prodeji; zastává názor, že se jedná o důležitý trh, z něhož by umělcům, kteří na tomto trhu působí, a jejich dědicům měla plynout spravedlivá odměna;

14. konstatuje, že ze studií a statistických údajů týkajících se trhu s uměním nevyplývá, že právo na opětný prodej má negativní dopad na umístění jeho těžiště a na obrat, který se na něm realizuje;

15. připomíná, že směrnice byla v právním řádu všech členských států plně provedena až ke dni 1. ledna 2012, přestože mnohé členské státy uznávají právo na odměnu při opětném prodeji uměleckých děl již několik desítek let;

16. zdůrazňuje význam proaktivní podpory místních umělců, včetně těch nejmladších umělců;

17. považuje za předčasné provádět novou analýzu směrnice dle návrhu Komise od roku 2014 a navrhuje, aby tato analýza byla provedena v roce 2015 (tj. 4 roky po vyhodnocení z roku 2011);

18. vyzývá Komisi, aby ve své příští hodnotící zprávě přezkoumala, nakolik jsou relevantní příslušné sazby, prahové hodnoty a kategorie osob, které jsou podle směrnice oprávněné k přijímání autorské odměny;

19. vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se zúčastněnými stranami, aby tak byla posílena pozice evropského trhu s uměním a byly odstraněny určité obtíže, jaké představuje např. „kaskádový efekt“ a administrativní potíže, kterým čelí menší a specializované aukční domy a obchodníci;

20. vítá iniciativy třetích států, které hodlají zavést právo na opětný prodej, a naléhavě vyzývá Komisi, aby na mnohostranných fórech i nadále usilovala o posílení pozice evropského trhu s uměním ve světě;

o

o        o

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cíl směrnice o právu na opětný prodej byl dvojí – zajistit autorům výtvarných děl a plastik podíl na hospodářském úspěchu originálu jejich uměleckých děl na jedné straně a harmonizovat používání uplatňování práva na opětný prodej v celé EU na straně druhé.

Komise ve své zprávě o provádění a dopadu této směrnice dochází k závěru, že nelze nalézt žádné jasné vzorce, jež by spojovaly ztrátu podílu EU na celosvětovém trhu s moderním a současným uměním s harmonizací ustanovení týkajících se používání práva na opětný prodej v EU od 1. ledna 2006. Nebylo možno nalézt ani žádné jasné vzorce, které by naznačovaly systematické přesuny prodejů v rámci EU z těch členských států, které zavedly právo pro žijící umělce v roce 2006. Komise však uznává, že existují tlaky na evropské trhy s uměleckými díly ve všech cenových pásmech, a to jak v oblasti dražeb, tak obchodu.

Komise dále konstatuje, že kvalita správy práva na opětný prodej se mezi státy Evropské unie liší. V důsledku toho může být zátěž obzvlášť velká pro aktéry, kteří se nacházejí ve spodních patrech trhu, neboť ti jsou náklady na správu práva zatíženi poměrně více.

Zpravodajka připomíná, že objem trhu s uměním byl v roce 2010 odhadnut na 10 miliard USD a v roce 2012 na téměř 12 miliard USD, a má za to, že umělci a jejich dědici musí mít tudíž právo na spravedlivou odměnu.

Z údajů obsažených ve zprávě Komise a z číselných ukazatelů týkajících se trhu s uměním mimoto vyplývá, že právo na opětný prodej nemá negativní dopad na umístění jeho těžiště a na obrat, který se na něm realizuje Komise se vyzývá, aby úzce spolupracovala se zúčastněnými stranami, aby tak byla posílena pozice evropského trhu s uměním a byly odstraněny určité obtíže, jaké představuje např. „kaskádový efekt“.

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (11. 7. 2012)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke zprávě o provádění a dopadu směrnice o právu na opětný prodej (2001/84/ES)
(2012/2038(INI))

Navrhovatelka: Emma McClarkin

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že přijetí směrnice bylo pro umělce významné nejen z hlediska jejich iniciativ zacílených na dosažení uznání a spravedlivého zacházení z jejich pozice tvůrčích lidí, ale rovněž z hlediska jejich role, v rámci níž přispívají ke kulturním hodnotám; vzhledem k tomu, že nicméně přetrvávají obavy, pokud jde o dopady na evropské trhy s uměleckými díly, a zejména na mnoho menších a specializovaných aukčních domů a obchodníků v EU;

B.   vzhledem k tomu, že celosvětový podíl EU na trhu s díly žijících umělců v posledních několika letech výrazně poklesl;

C.  vzhledem k tomu, že tvůrčí činnost přispívá k neustálému rozvoji kulturního života a dědictví EU;

D.  vzhledem k tomu, že trh s uměleckými díly a starožitnostmi významně přispívá ke světové ekonomice, včetně podniků, které podporuje, především podniků v tvůrčích odvětvích;

E.   vzhledem k tomu, že právo na opětný prodej je jediným prostředkem, který umělcům umožňuje získat v případě opětných prodejů prospěch z určitých poplatků, jež se uplatňují, jestliže se na převodu podílí profesionální obchodníci s uměleckými díly, poznamenává ale, že to může mít za následek významné administrativní náklady, jsou-li tyto poplatky uplatňovány nad rámec opětného prodeje děl žijících umělců;

F.   vzhledem k tomu, že směrnice klade administrativní zátěž na obchodníky a z obchodního hlediska tak obchodníky z EU znevýhodňuje ve srovnání s obchodníky ze třetích zemí;

1.   konstatuje, že právo na opětný prodej ve prospěch žijícího autora originálu uměleckého díla může být vhodným nástrojem, jak zamezit tomu, aby byli umělci diskriminováni;

2.   vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu týkající se fungování trhu s uměleckými díly obecně, včetně administrativních potíží, jaké mají menší a specializované aukční domy a obchodníci;

3.   zdůrazňuje význam proaktivní podpory místních umělců, včetně těch nejmladších umělců;

4.   konstatuje, že nemá-li tato směrnice mít škodlivý dopad na trh EU, třetí země by měly být povzbuzovány k zavedení a uplatňování práva na opětný prodej;

5.   zdůrazňuje, že Komise nevynaložila dostatečné úsilí, aby zajistila rovné podmínky na celosvětové úrovni, a měla by aktivněji povzbuzovat třetí země k zavedení opatření souvisejících s právem na opětný prodej;

6.   vyzývá Komisi, aby zajistila účinné uplatňování práva umělce na opětný prodej ve všech členských státech, aby kriticky vyhodnotila náklady a byrokratickou zátěž kladenou na obchodníky z EU v důsledku dané směrnice a aby se zaměřila na všechny případy nedostatečné globální konkurenceschopnosti vyplývající z jejího zavedení.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

10.7.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Lorenzo Fontana, Mary Honeyball, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Emilio Menéndez del Valle, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Marco Scurria, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Marie-Christine Vergiat

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Ivo Belet, Nessa Childers, Seán Kelly, Iosif Matula, Mitro Repo

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Evžen Tošenovský

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.10.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Gerald Häfner, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Piotr Borys, Eva Lichtenberger, József Szájer, Axel Voss

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Sylvie Guillaume, Salvatore Tatarella