ZPRÁVA o přispění družstev k překonání krize

12. 6. 2013 - (2012/2321(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Patrizia Toia

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přispění družstev k překonání krize

(2012/2321(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 54 této smlouvy,

–   s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace[3],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)[4],

–   s ohledem na doporučení Komise č. 94/1069/ES ze dne 7. prosince 1994 o převodu malých a středních podniků[5],

–   s ohledem na sdělení Komise o převodu malých a středních podniků[6],

–   s ohledem na sdělení Komise o podpoře družstevních společností v Evropě (COM(2004)0018),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Iniciativa pro sociální podnikání“ (COM(2011)0682),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu družstva a restrukturalizace [7],

–   s ohledem na doporučení MOP č. 193 týkající se podpory družstev, které schválily vlády všech 27 současných členských států, na rezoluci Valného shromáždění OSN z roku 2001 s názvem „Družstva v lidském rozvoji“ a na skutečnost, že Organizace spojených národů vyhlásila rok 2012 Mezinárodním rokem družstev,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0222/2013),

Úvod

1.  zdůrazňuje, že družstva a další podniky sociální ekonomiky, které spojují ziskovost a solidaritu, hrají zejména v období krize významnou úlohu v evropském hospodářství tím, že vytváří kvalitní pracovní místa, posilují sociální, hospodářskou a územní soudržnost a vytváří sociální kapitál; dále uznává, že pro podniky sociální ekonomiky by měl platit jasnější a jednotnější legislativní rámec, jež náležitě zohlední širokou rozmanitost institucí sociální ekonomiky a jejich specifické rysy;

2.  připomíná, že v EU roste význam družstev, do nichž spadá přibližně 160 tisíc družstevních podniků, které vlastní 123 milionů členů a jež poskytují pracovní místa pro 5,4 milionu osob – včetně přibližně 50 tisíc družstevních podniků v průmyslu a službách zaměstnávajících 1,4 miliony osob –, a že družstva přispívají průměrně zhruba 5 % k HDP jednotlivých členských států; konstatuje, že v uplynulých několika letech vedla restrukturalizace podniků, které se nacházely v krizi nebo neměly nástupce, k založení několika stovek družstevních podniků v oblasti průmyslu a služeb a přinesla záchranu a rozvoj místní hospodářské činnosti a pracovních míst; konstatuje, že družstevní uskupení v oblasti průmyslu a služeb mají klíčový vliv na regionální rozvoj v některých oblastech EU s nejrozvinutějším průmyslem; bere na vědomí, že „sociální“ družstva, která se zaměřují na integraci pracovníků, poskytují pracovní místa v oblasti průmyslu a služeb více než 30 tisícům zdravotně postižených a znevýhodněných osob; zdůrazňuje, že družstva se stala vzorem pro samostatně výdělečně činné osoby a svobodná povolání a že tento model se značně rozšířil v nových odvětvích, jako jsou sociální služby a zdravotní péče, digitální služby, služby na podporu podnikání a služby obecného zájmu, které dříve poskytoval veřejný sektor (např. environmentální služby a správa přírodních oblastí, vzdělávání a kultura a výroba energie z obnovitelných zdrojů); konstatuje, že družstva proto mají z hlediska hospodářského a sociálního udržitelného rozvoje a zaměstnanosti velmi důležitou úlohu, jsou navíc výchozím bodem pro sociální inovaci, která je jedním z velmi důležitých témat strategie EU 2020 i programu Horizont 2020, a napomáhají k dosažení cíle udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje regionálních a místních společenství;

3.  znovu opakuje, že model družstevního podnikání přispívá ke skutečné hospodářské pluralitě, je důležitou součástí „sociálně tržního hospodářství“ a je plně v souladu s hodnotami Smlouvy o EU a cíli strategie Evropa 2020;

4.  poukazuje na to, že se v období krize družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i počtu uzavřených podniků; konstatuje, že navzdory krizi byla zřízena mnohá družstva v nových a inovativních odvětvích a že tuto odolnost dokládá značné množství důkazů, zejména co se týče družstevních bank a družstev v oblasti průmyslu a služeb (zaměstnanecká a sociální družstva a družstva tvořená malými a středními podniky); zdůrazňuje, že rozvoj družstev ukázal, že družstva coby model jsou schopna reagovat na nové potřeby a podporovat vytváření nových pracovních míst lépe než ostatní modely, a to díky své mimořádné schopnosti rychle se přizpůsobit změnám a pokračovat v podnikatelské činnosti, i když je ohrožená, a nadále tak plnit své poslání; zdůrazňuje dále strategickou úlohu družstev, jež jsou tvořena malými a středními podniky, které mohou vyřešit společné problémy a rozvíjet úspory z rozsahu; kromě toho připomíná rostoucí význam „komunitních družstev“, do nichž mohou být přímo zapojeni občané zejména z odlehlých a znevýhodněných oblastí s cílem zajistit různé potřeby, jako jsou zdravotnické a sociální služby, služby v oblasti školství, obchodní služby, komunikace atd.;

5.  domnívá se, že družstva mohou v době recese efektivně podporovat podnikání na mikroekonomické úrovni, neboť umožňují vlastníkům malých podniků, což jsou často skupiny občanů, převzít odpovědnost za podnikatelskou činnost; v tomto ohledu podporuje rozvoj družstev v oblasti sociálních služeb a péče s cílem zvýšit účast ohrožených skupin na společenském životě;

6.  zastává názor, že díky své decentralizované povaze družstevní model přispívá významným způsobem k provádění priorit, které jsou stanoveny do roku 2020 ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2009/28/ES), a k přechodu od fosilní/jaderné energie na energii z obnovitelných zdrojů; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že občané založili více než 1 000 družstev pro obnovitelnou energii; domnívá se, že družstva činná v oblasti obnovitelných zdrojů umožňují občanům stát se členy družstevní společnosti v rámci místních projektů a podporují investice do projektů spojených s obnovitelnými zdroji energie, což postupně zlepšuje společenské přijetí nových zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů; domnívá se dále, že účast občanů na výrobě energie může vést k tomu, že si lépe uvědomují důležitost udržitelné a účinné spotřeby energie a získávají větší kontrolu nad jejími cenami; žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost roli, kterou mohou hrát energetická družstva při zvyšování používání obnovitelných zdrojů energie a zlepšování energetické účinnosti;

7.  zastává názor, že tato větší odolnost z velké části vychází z družstevního modelu řízení, který je založen na společném vlastnictví, demokratické hospodářské účasti a kontrole, organizaci a řízení ze strany členů družstev a na jejich závazcích vůči místním společenstvím; zdůrazňuje, že odolnost družstev vychází rovněž z charakteristického způsobu akumulace kapitálu, jenž je méně závislý na vývoji finančních trhů a souvisí s převáděním přebytků do rezervních fondů, z nichž alespoň část je nedělitelná (zejména ve formě aktiv, které obecně posilují družstevní hnutí, a po zaplacení nevyrovnaných dluhů v případech likvidace) a s plněním cílů podniku, přičemž to svědčí o jejich vyvážených sociálních a hospodářských cílech a o úsilí zdokonalit provoz a činnost; domnívá se, že tento model družstvům pomáhá udržovat dlouhodobý přístup po několik generací a zakotvení v místním hospodářství, což přispívá k místnímu udržitelnému rozvoji a zajišťuje, že se nepřemístí, přestože jejich činnost získá mezinárodní rozměr;

8.  připomíná, že družstevní podniky jsou schopny účinně uspokojovat současné a nové potřeby, a to v oblastech, jako je správa kulturních zdrojů a kreativita a ekologická udržitelnost nových životních stylů a způsobů spotřeby; zdůrazňuje, že družstva rovněž rozvíjejí takové hodnoty, jako je ochrana zákonnosti – jedním příkladem je Itálie, kde jsou družstva pověřena správou majetku zabaveného mafii;

9.  domnívá se, že družstva by měla být plně zapojena do plnění cílů, které sleduje průmyslová politika EU, a do provádění opatření přijatých EU, a to i s ohledem na jejich zásadní příspěvek k restrukturalizaci průmyslu, což je klíčová oblast nové průmyslové politiky EU;

10. konstatuje také, že na základě spolupráce mohou družstva využívat úspory z rozsahu, předávat si zkušenosti a osvědčené postupy a v případě potřeby sdílet nebo přesouvat lidské a finanční zdroje; tvrdí, že tato přirozená flexibilita družstvům umožňuje fungovat i v nejobtížnější době;

11. připomíná, že v mnoha členských státech se můžeme setkat s četnými osvědčenými postupy, které prokazují vynikající výsledky, kterých dosáhly družstevní podniky, co se týče růstu, zaměstnanosti, míry přežití a zakládání nových podniků, jako je např. „systém jednotných plateb („pago único“) ve Španělsku a Marcorův zákon v Itálii, jež přispívají k financování nákladů na zřizování nových družstev prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti, „zaměstnanecká a podnikatelská družstva“ založená ve Francii, Švédsku a Belgii; poukazuje dále na to, že jednotlivá družstva mohou dobrovolně vytvořit velké podnikatelské skupiny působící v jednotlivých odvětvích, jako je průmysl, zemědělství, distribuce, finance, výzkum a vývoj a vyšší odborná příprava; podotýká, že družstevní společnost utvořená například po vzoru britských „trustů“ může být účinným modelem rovněž pro řádnou správu profesionálních nebo poloprofesionálních sportovních organizací a současně usnadňovat úzké zapojení hlavních zúčastněných stran – příznivců – do vedení klubu (ať už profesionálního nebo nikoli); vyzývá Komisi, aby tyto osvědčené postupy detailně prozkoumala a aby zvážila možnost zahrnout je do definice podnikatelsky příznivých evropských politik;

12. domnívá se, že příspěvek družstev k ekonomice EU a ke stabilní zaměstnanosti je značný, zvláště v době krize; naléhavě žádá Komisi, aby přehodnotila úlohu evropských družstevních společností a to tím, že podpoří zakládání nových družstev v celé EU a že usnadní slučování národních družstev z různých členských států;

13. mimo jiné zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet model družstev podporujících podnikání a zaměstnanost, což jsou podniky, které vznikají postupně podle potřeb svých členů a vyvíjí se v závislosti na vývoji svých obchodních činností;

14. nicméně připomíná, že ani družstva nejsou imunní vůči pádu;

15. připomíná, že v různých členských státech mohou nastat rozdílné situace v důsledku právních a pojmových rozdílů; navrhuje proto, aby Komise provedla přezkum stávajících právních předpisů s cílem nalézt společné prvky a v souladu se zásadou subsidiarity harmonizovat základní rysy, a odstranit tak překážky bránící rozvoji družstev;

16. zdůrazňuje, že zaměstnanci při zakládání družstva nebo převádění vlastnictví podniku na své zaměstnance na sebe berou značná finanční rizika; podotýká, že zejména v dělnických družstvech je řádná správa silně závislá na podpoře a dohledu řízení podniku ze strany zaměstnanců;

Právní rámec

17. zastává názor, že je třeba tuto vnitřní odolnost posílit tím, že ve všech příslušných politikách EU bude družstvům věnována náležitá pozornost se zvláštním zaměřením na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to i prostřednictvím jiného modelu hospodářského rozvoje, který více respektuje evropský sociální model, a že dojde k racionalizaci stávajících právních předpisů EU týkajících se družstev; je zejména toho názoru, že odkaz na důležitou roli družstev by měl být obsažen v Akčním plánu podnikání 2020; domnívá se, že musí být přijaty nezbytné kroky k zajištění rovných podmínek pro družstva a jiné formy podniků, aniž by došlo k narušení cílů a pracovních metod družstev či jejich sociálního charakteru;

18. připomíná, že je potřeba, aby Evropská unie ve svých právních předpisech uznávala různé formy podnikání a přistupovala k nim stejně, a zajistila tak respektování zásady svobody podnikání bez ohledu na status podniku; vyjadřuje politování nad skutečností, že se ve svém Akčním plánu podnikání 2020 Komise nezabývá úlohou podniků sociální ekonomiky, ale pouze připomíná jejich podíl na vytváření pracovních míst a přínos k sociální inovaci a zmiňuje, že se v porovnání s malými a středními podniky potýkají s finančními problémy;

19. vyzývá proto Komisi, aby rozšířila své služby tím, že zřídí útvar odpovědný za družstva a jiné organizace sociální ekonomiky (např. vzájemné společnosti, nadace nebo sdružení vykonávající hospodářskou a finanční činnost), soustředí větší pozornost na opatření zaměřená na odpovídající výši zdrojů a na sledování a zohledňování vývoje politiky v oblasti družstev a dalších organizací sociálního hospodářství; vyzývá Komisi, aby věnovala patřičnou pozornost přeměně podniků v oblasti průmyslu a služeb, které jsou v krizi nebo nemají nástupce, na družstva, a sice vytvářením útvarů zabývajících se tímto úkolem;

20. vyzývá Komisi, aby podnikům řízeným zaměstnanci umožnila větší pružnost, pokud jde o pravidla pro veřejné zakázky, například tím, že do nich začlení časově omezenou rezervaci;

21. vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila koordinaci opatření v rámci Iniciativy pro sociální podnikání a snížení administrativních překážek mezi těmito dvěma iniciativami;

22. naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu s doporučením MOP č. 193/2002 přezkoumaly své právní předpisy týkající se družstev obecně a zvláště těch, které se týkají konkrétních druhů družstev, jako jsou zaměstnanecká družstva, sociální družstva, družstva řemeslníků a družstevní banky, s cílem zavést ucelenou politiku podpory modelu družstevního podnikání a vytvořit právní prostředí nakloněné uznávání úlohy družstev a jejich řídících organizací a rozvoji družstev, zejména v oblastech a odvětvích, kde tento model dokázal, že má sociální, hospodářskou a ekologickou přidanou hodnotu; vyzývá členské státy, které jednají ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami na regionální a místní úrovni, aby identifikovaly strategická odvětví vhodná pro projekty spolupráce; zdůrazňuje, že součástí takové iniciativy ba mělo být zavedení vhodných finančních nástrojů a uznání úlohy družstev ve vnitrostátním a sociálním dialogu, kromě úlohy družstevních úvěrových bank, které vždy přikládaly mimořádný význam udržitelnému a sociálně odpovědnému financování a které jsou dobře místně zavedené; vyzývá k tomu, aby bylo toto doporučení zohledněno v rámci přezkumu nařízení o statutu evropské družstevní společnosti;

23. zdůrazňuje význam vypracování regulačních opatření v rámci pevného právního rámce v souladu s mezinárodními normami a s cílem vyvarovat se rozdílných výkladů a rizika zvýhodnění nebo znevýhodnění v hospodářské soutěži na regionální, vnitrostátní a makroregionální úrovni;

24. zdůrazňuje význam zapojení družstev do všech fází procesu přijímání budoucích iniciativ a závazků Unie týkajících se družstev;

Převod podniků a restrukturalizace

25. domnívá se, že převod podniků zaměstnancům prostřednictvím vytváření družstev a dalších forem zaměstnaneckého podílu na vlastnictví by mohl být nejlepší způsob, jak zajistit přetrvání podniků; zdůrazňuje, že tento druh převodu podniků zaměstnancům, zejména pokud jde o zaměstnanecká družstva a odkoupení podniků zaměstnanci, by měla podporovat zvláštní rozpočtová položka v rámci rozpočtu EU, jejíž součástí budou i finanční nástroje; naléhavě žádá, aby byl za účasti Evropské investiční banky, sociálních partnerů a zúčastněných stran z družstevního hnutí vytvořen evropský mechanismus, jehož smyslem bude podporovat rozvoj družstev, zejména převody podniků do družstevní podoby, a to například i prostřednictvím vzájemných fondů;

26. poukazuje na to, že v důsledku hospodářské krize je užívání zaměstnaneckého podílu na vlastnictví v členských státech čím dál tím běžnější; vyzývá proto Komisi, aby identifikovala finanční zdroje nebo rozšířila zdroje již vytvořené s cílem podpořit tuto praxi;

27. zdůrazňuje aktivní roli sociálních družstev v restrukturalizaci malých a středních podniků, zejména prostřednictvím nových sociálních subjektů, jež vznikají oddělením od podniků a podporují začleňování pracovníků, kteří mohou být označováni jako znevýhodnění a kteří jsou v kritické situaci z hlediska zaměstnání, a prostřednictvím posílení – a to cestou solidarity – schopnosti uspokojit společenskou poptávku;

28. poznamenává, že při převádění podniků zaměstnancům spočívá problém velmi často nejen v tom, že dané postupy jsou příliš dlouhé, ale především v tom, že příslušní odborníci (např. advokáti a účetní) nejsou s tímto obchodním postupem dostatečně obeznámeni, což ostatně platí také pro právní a vzdělávací systém; zdůrazňuje, že k podpoře tohoto postupu by ve značné míře přispělo vzdělávání a zvyšování povědomí všech účastníků zapojených do vytváření nebo převádění vlastnictví podniků; doporučuje proto, aby se družstevní podoba podniku stala trvalou součástí příslušných studijních plánů univerzit a manažerských škol; dále se domnívá, že by se měly podporovat širší znalosti o družstvech a poskytovat finanční podpora na převádění podniků zaměstnancům v družstevní podobě, mimo jiné prostřednictvím cíleného a rozumného využívání strukturálních fondů a v rámci odborů a orgánů odpovědných za poskytování informací o zakládání či převádění podniků; zdůrazňuje odborné znalosti získané při vytváření a převádění podniků ve formě družstev družstevními svazy v některých členských zemích a vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus, který by podnikům usnadnil spolupráci a vzájemnou výměnu osvědčených postupů a metod v této oblasti, a aby Radě a Parlamentu předložila zprávu o jeho výsledcích;

29. naléhavě žádá členské státy, aby vyvinuly rámec pro usnadnění převodů podniků zaměstnancům, jehož součástí budou finanční mechanismy na pomoc zaměstnancům při investování do podniků, které se nachází v krizi nebo nemají nástupce, a přednostní práva pro zaměstnance, a vytvořily tak nejlepší možné podmínky pro převzetí podniku, jemuž hrozí úpadek;

30. rovněž se domnívá, že by členské státy měly přijmout politiky, které zaměstnancům těchto i jiných druhů podniků působících v oblasti průmyslu a služeb usnadní účast na kapitálu a na výsledcích svých podniků, a to pomocí konkrétních daňových mechanismů a se zajištěním nezbytné právní ochrany a odpovídajícího podílu na řízení, dohledu, rozhodování a odpovědnosti podniku; připomíná, že takové činnosti by mohly zvýšit konkurenceschopnost příslušného odvětví jako celku;

31. zdůrazňuje kladné aspekty mechanismů, které jsou příznačné pro družstevní model, jako například nedělitelnost rezerv, tedy že rezervy nemohou být ani v případě likvidace rozděleny mezi členy, ale musí být použity na rozvoj družstevního hnutí, a právní ustanovení, která umožňují třetím stranám poskytnout družstvům rizikový kapitál, a to s volebními právy či bez nich, jako je tomu například u vzájemnostních fondů a družstev Cooperazione Finanza Impresa (CFI) v Itálii a Institut de Développement de l'Economie Sociale (ESFIN-IDES) ve Francii a investiční struktury korporace Mondragon ve Španělsku;

32. vyzývá Komisi, aby podpořila politiky a opatření, která přispívají k zachování stávajících pracovních míst a nikoliv jen k vytváření míst v nově založených podnicích; žádá Komisi, aby vytvořila služby nově založeným podnikům na podporu jejich družstevní podoby, a to prostřednictvím informačních a vzdělávacích iniciativ;

33. zdůrazňuje, že k přeměně podniků v krizi na hospodářsky udržitelná družstva je nutné přesné a včasné určení obtíží; vyzývá orgány na všech úrovních ke spolupráci se sociálními partnery a družstevním hnutím na tom, aby k tomuto určení obtíží docházelo včas, a na posuzování proveditelnosti přeměny daného podniku na družstvo a jejím přínosu; domnívá se, že by se na procesu měly podílet i odborové a družstevní svazy;

34. navrhuje, aby Komise vypracovala souhrnný srovnávací seznam osvědčených postupů prováděných v členských státech a vnitrostátních právních předpisů podporujících restrukturalizace na družstva, především co se týče převzetí podniků, právního režimu při úpadku, finančních mechanismů, subjektů na podporu podnikání a vytváření horizontálních podnikových uskupení družstevních podniků; zdůrazňuje, že je důležité, aby se družstva na takovém seznamu podílely, a pomohly tak stanovit priority; vyzývá proto Komisi, aby zvážila vývoj databáze, v níž by se za účelem výměny správných postupů a konzistentního sběru dat systematicky shromažďovaly případy restrukturalizací na družstva a informace o nich;

35. vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly a prosazovaly vznik horizontálních podnikových uskupení družstevních a sociálních podniků, a pomohly jim tak získat prostředky potřebné k zaujetí význačnějšího postavení ve výrobním a distribučním řetězci a k podpoře úspor z rozsahu, které jsou nezbytné k financování výzkumu, vývoje a inovací;

Přístup k finančním prostředkům a podpora podniků

36. zdůrazňuje, že družstevní podniky v oblasti průmyslu a služeb, především malé a střední podniky, nemohou z mnoha důvodů, včetně povahy jejich podnikatelské činnosti, získat přístup k rizikovému kapitálu a k úvěrům na kapitálových trzích; dále poznamenává, že zaměstnanecká družstva v kapitálově náročných odvětvích obvykle těžko získávají dostačující množství kapitálu od svých členů a že by tedy měly být vytvořeny finanční nástroje, které by zajistily, aby byla zohledňována povaha jejich podnikatelské činnosti;

37. upozorňuje, že problém přístupu družstev k úvěrům je vzhledem ke specifické povaze jejich struktury mimořádně významný; vyzývá proto Komisi, Basilejský výbor pro bankovní dohled a Evropskou investiční banku, aby vytvořily a používaly parametry kvality, a to i s ohledem na poskytování úvěrů a financování, aby byla odlišena role družstev, včetně těch sociálních, od ostatních druhů podniků;

38. považuje za nezbytné posílit kapitalizaci družstev lepším využíváním prostředků, které může poskytnout jejich sociální struktura; vyzývá Komisi, aby po stanovení a provedení odkupů podporovala opatření na podporu kapitalizace, včetně daňových úlev, a to i pokud jsou časově omezené, aniž by tato opatření byla považována za státní podporu;

39. poukazuje na to, že v některých členských státech mohou v zájmu respektování vlastnictví členů a kontrolní struktury poskytovat družstvům rizikový kapitál třetí strany, které získají omezená nebo nemají žádná hlasovací práva, a že to družstvům umožnilo zlepšit dialog s dalšími finančními institucemi; vyjadřuje svůj souhlas s těmito politikami a vyzývá všechny členské státy, aby usnadnily přístup družstev k úvěrům;

40. domnívá se, že Komise, Evropská investiční banka a Evropský investiční fond by měly zajistit, aby družstva měla přístup k finančním mechanismům na úrovni EU, případně včetně akčního plánu zaměřeného na financování malých a středních podniků, který byl navržen v Aktu o jednotném trhu, a že by se o to měly zasadit společně s odvětvím družstevního bankovnictví; zdůrazňuje, že takové kroky by mohly zlepšit fungování jednotného trhu;

41. domnívá se, že při regulaci finančních trhů a v následných prováděcích předpisech musí být zohledněny zvláštní vlastnosti družstevních bank;

42. zdůrazňuje, že programy a fondy ustanovené ve víceletém finančním rámci (2014–2020) by se měly stát významnými nástroji podpory družstev; tvrdí, že při stanovování operačních programů je třeba se zaměřit na podporu snazšího zakládání nových družstev, udržitelného rozvoje podniků a odpovědné restrukturalizace, jejíž součástí budou opatření zabývající se především převody podniků zaměstnancům a sociálními družstvy, v místním rozvoji a v oblasti sociálních, technologických inovací a procesních inovací, a to za použití globálních grantů a dalších finančních nástrojů, včetně Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

43. zastává názor, že při finančním programování EU a jednotlivých států by se měla věnovat zvláštní pozornost (či vyhradit určitý procentuální podíl) družstvům, která se snaží usnadnit přístup k zaměstnání znevýhodněným osobám, jak též stanoví nařízení (ES) č. 2204/2002, s cílem upevnit a rozvinout vyšší a lepší úroveň sociální ochrany;

44. vyzývá Komisi, aby v dalším rozpočtovém roce podpořila pilotní projekt, který se zaměřuje na poskytnutí pomoci při převodu podniků v krizi pracovníkům, aby mohli pokračovat v práci, a na zakládání nových družstev, která oživí podniky nacházející se v krizi či v konkurzu;

45. vyzývá Komisi, aby vytvořila opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí v družstevním sektoru; vyzývá Komisi, aby zároveň v členských státech podporovala rozšiřování družstevního modelu jako klíčového nástroje pro vytváření nových pracovních míst;

46. domnívá se, že členské státy by měly podniknout kroky, které družstvům usnadní přístup k celé řadě služeb na podporu podnikání, neboť ty jim pomohou dále přispívat k udržitelnému rozvoji jejich činností; v této souvislosti naléhavě žádá členské státy, aby zavedly opatření k usnadnění přístupu družstev k úvěrům, zejména se zaměřením na zaměstnanecká družstva, sociální družstva, družstva řemeslníků a družstva tvořená mikropodniky;

47. domnívá se, že členské státy by měly přijmout vhodná opatření k odstranění jakýchkoli právních, administrativních a byrokratických překážek, které brání růstu družstev nebo jej omezují;

48. domnívá se, že v celé Evropě by měl být umožněn přístup malých družstevních úvěrových sdružení na trhy;

49. dále se domnívá, že je třeba podporovat sítě spolupráce mezi malými a středními podniky, například těmi, které již v EU existují ve formě družstev (družstva řemeslníků, družstva malých a středních podniků, družstva pro konkrétní činnosti a zaměstnanost atd.), neboť výrazně posilují zakládání a udržitelnost mikropodniků a malých podniků tím, že umožňují společné uvádění na trh, nákupy a další služby a že družstvům pomáhají k tomu, aby se staly zdrojem inovací;

50. domnívá se, že je potřeba podpořit vznik nových družstev vytvořením služeb pro začínající družstva; domnívá se navíc, že by měly být podpořeny iniciativy propagující družstevní model mezi novými potenciálními podnikateli (např. v rámci univerzitního vzdělávání), a to na vnitrostátní i evropské úrovni;

51. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0062.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0071.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0005.
• [4]  Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.
• [5]  Úř. věst. L 385, 31.12.1994, s. 14.
• [6]  Úř. věst. C 93, 28.3.1998, s. 2.
• [7]  CCMI/093.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	30.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 4 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Fabrizio Bertot, Reinhard Bütikofer, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Jacky Hénin, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Judith A. Merkies, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Ioan Enciu, Elisabetta Gardini, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Seán Kelly, Vladimír Remek